Seminář “Rešeršní práce v lékařských knihovnách”

Mgr. Adam KOLÍN, NLK

Ve čtvrtek 7. 11. 2019 se v prostorách Národní knihovny ČR konal seminář Národní lékařské knihovny “Rešeršní práce v lékařských knihovnách”, který byl rozdělen do čtyř přednášek. První a rámcovou přednášku dne “Rešeršní služby – současnost a výhledy” měla Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. nová ředitelka Ústavu informačních studií a knihovnictví. Sdělení mapovalo současnou situaci rešeršních služeb a nastiňovalo východiska a možnou budoucnost rešeršních služeb. Současná situace rešeršních služeb je určována především různými přístupy k jejímu zařazení v hierarchii knihovnických služeb jako takových. Je zde míněna především otázka, zda jde o svébytnou službu nebo jestli patří pod referenční služby. Zmíněn byl také úbytek uživatelů v závislosti na vzniku a rozšíření jednodušších a dostupnějších rešeršních systémů (např. Google, PubMed nebo discovery systémy). Tyto systémy jsou neustále zdarma dostupné ve webovém prostředí, jejich ovládání je intuitivní a vyhledávat lze pomocí přirozeného jazyka. Navíc výsledky systémy umí řadit dle relevance. Předpoklad vyšší informační a počítačové gramotnosti je však v poslední době vyvracen a jeví se jako mýtus, jak kolegyně Jarolímková dokazovala dostupnou literaturou[1]. Spíše by se mělo hovořit o vyšší důvěře uživatelů ve vlastní schopnost vyhledávat informace, která však není podložena skutečnými dovednostmi. Účastníci byli aktivně zapojeni do diskuze pomocí vytváření SWOT analýzy přímo v průběhu přednášky. Následně se přednášející zaměřila na výzkumy, které o rešeršních službách proběhly. Není jich mnoho, nicméně z nich vyplývá, že zvláště pro medicínu jsou rešerše stále důležité a jsou jednou ze základních činností knihovníků. Uživatelé nerozlišují mezi rešerší nebo školení ve vyhledávání. Byly uvedeny i kompetence, které organizace Medical Library Association považuje za nezbytné pro toto povolání: znalosti oboru, znalosti instituce, ve které pracuje, výběr vhodného zdroje, expertní znalost databáze a posouzení relevance vyhledaných informací. Závěrečná část přednášky se pak zabývala trendy a příklady, co může v budoucnu rešeršéry čekat. První zmíněná oblast se věnovala vylepšování systémů pro zadávání dotazů. Byla zde zmíněna služba 2dsearch, která umožňuje vizualizaci rešeršních strategií, které se hodí zvláště pro složitější rešeršní dotazy. V současnosti je také v Cochrane Library testována beta verze tzv. PICO vyhledávání (zkratka Population, Intervention, Comparisone, Outcome, vyhledávání systematických přehledů), které vyhledávání zpřesňuje podle oblasti, ve které se vyhledává. Další na řadě byl zmíněn PubMed, který přišel s novou verzí na nový vyhledávací algoritmus Best Match, který řadí výsledky podle relevance, a je tak i defaultně nastaven v nové verzi PubMedu. Kromě toho v nové verzi je i responzivní design a viditelnější propojení na další databáze a systémy.

Byl zmíněn i experimentální systém Article Retrieval for Precision Medicine[2], který vyhledává články pro tzv. individualizovanou medicínu. Výsledek by měl odpovídat kontextu nemoci konkrétního pacienta s daným genetickým a medicínským profilem.

Poslední část se věnovala možné nové oblasti vyhledávání institucí a to vyhledávání datových souborů, za kterými stojí požadavky na zveřejňování dat u publikací a projektů a nově vznikající datové repozitáře, např. Figshare, Dryad, Zenodo. Vyhledávání datových repozitářů je pak možné přes webové adresy re3data.org nebo OpenAIRE.

Následovala přednáška Mgr. Jitky Löscherové z Lékařské knihovny Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně, která nejprve představila knihovnu v kontextu celé instituce, a pak už následovalo představení jejich rešeršních služeb, které knihovna poskytuje a hlavně dala nahlédnout do jejich přístupu k této službě. Svou přednášku pak zakončila přehledem komunitního rozměru této odborné knihovny. Hlavní sdělení této přednášky vidím v tom, jak důležité je se individuálně věnovat každému uživateli a poskytnout mu jakoukoliv službu, nejenom rešeršní, s plným nasazením. To jen dokazuje, jak lidsky a osobně je tato knihovna vedena.

Předposledním přednášejícím dne byl Mgr. Jan Rendla ze Střediska vědeckých informací Lékařské fakulty UK v Plzni a současně Lékařské knihovny Fakultní nemocnice tamtéž. Po stručném představení knihovny se Mgr. Rendla zamyslel nad tím, na čem závisí úspěch rešerše. Spatřuje ho v průsečíku dobře formulovaného zadání uživatele, dobře zvoleného zdroje a dovedně provedenou rešerši jako takovou. Zaměřil se na každou ze tří částí a pospal účastníkům semináře jejich slabá místa. Výchozím slabým místem pak pro něj je špatné zadání a minimální zapojení zadavatele do rešeršního procesu. Zapojením uživatele by se předešlo mnoha problémům. Základem kvalitní rešerše je dostupnost pro danou problematiku adekvátního informačního zdroje, který může být omezen, např. nedostupnost placeného zdroje v ČR (Embase). U některých zadání lze využít volných alternativ. Pro poslední okruh tedy provedení rešerše je nutné znát vyhledávací prostředí a ovládat jej. Na závěr účastníkům semináře také sdělil svůj pohled na budoucnost rešeršních služeb, které považuje za neustále pro uživatele zajímavé, ať si rešerši objedná nebo ji sám zpracuje. V delším horizontu pak očekává rešerše zadávané přímo hlasem (strojové zpracování hlasu, automatický překlad, atd.) a to díky již dostupným technologiím.

Použitá literatura:

[1] MAHMOOD, Khalid. Do People Overestimate their Information Literacy Skills? A Systematic Review of Empirical Evidence on the Dunning-Kruger Effect. Communications in Information Literacy [online]. 2016, 10(2), 199-220 [cit. 2019-12-04]. ISSN 19335954. Dostupné z: http://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=lxh&an=120468655&scope=site

[2] MILLIKEN, Lowell K., Sirisha K. MOTOMARRY a Anagha KULKARNI. ARtPM: Article Retrieval for Precision Medicine. Journal Of Biomedical Informatics [online]. 2019, 95 [cit. 2019-12-04]. DOI: 10.1016/j.jbi.2019.103224. ISSN 1532-0480. Dostupné z: https://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S1532046419301431


Citace

KOLÍN, Adam. Seminář “Rešeršní práce v lékařských knihovnách”. Lékařská knihovna [online]. 2019, roč. 24, č. 3-4 [cit. 02.04.2020]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2019-24-3-4/seminar-resersni-prace-v-lekarskych-knihovnach/. ISSN 1804-2031.