10. celorepublikové kolokvium AMG na aktuální téma českého muzejnictví – Muzea po pandemii

Mgr. Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum NLK

„Muzeum je nezisková, permanentně působící instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, odborně zpracovává, zprostředkovává a vystavuje hmotné a nehmotné dědictví lidstva a jeho životního prostředí za účelem vzdělávání, studia a potěšení.“ Definice muzea, ICOM, 24. 8. 2022

Brno, 9. – 10. 11. 2022

Muzea po pandemii / Foto: Martin Čarek, archiv AMG

Celorepubliková muzejní kolokvia, pořádaná Asociací muzeí a galerií spolu s dalšími institucemi, jsou pravidelně místem sdílení nových zkušeností, nápadů, témat, ale i obtíží a obav českých muzeí a jejich pracovníků. Poslední kolokvium se sešlo v pražském Národním muzeu v roce 2019, pak však setkávání muzejníků přerušila pandemie. O to bohatší, zajímavější a naléhavější byly přednášky a diskuse na setkání v Universitním kině Scala počátkem listopadu 2022. Kolokvium „Muzea po pandemii“ pořádala Asociace a její Komise muzejních historiků a Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a s finanční podporou Ministerstva kultury ČR. Na 130 účastníků z českých muzeí a dalších paměťových institucí i hostů ze Slovenska si ve dvou dnech vyslechlo na pětadvacet přednášek, stejně důležité však byly diskuse, rozhovory a prezentace v sále i mimo něj. Stejně jako jsou zkušenosti knihoven jako kulturních a vzdělávacích středisek pro odbornou i laickou veřejnost podnětné pro muzea, mohou snad být novinky, s nimiž přicházejí muzejní instituce, užitečné i pro knihovníky.

Kolokvium zahájila Mgr. Irena Chovančíková, předsedkyně Asociace muzeí a galerií ČR, z.s.,s příspěvkem „Muzea v pandemii: krize a změny.“ / Foto: Martin Čarek, archiv AMG

První den kolokvia byl věnován reflexi dopadů COVID-19 na činnost muzeí a výhled do budoucna v kontextu dalších společenských krizí. Již zde se objevily dvě hlavní témata jednání: digitalizace expozic, ke které byla muzea v podmínkách pandemie a ochranných opatření donucena, ale která se zároveň ukázala jako cesta k oslovení nových zájemců v období po pandemii; a sběr předmětů, dokumentace a vystavování současnosti. Pandemie, která v České republice stála životy více než 41 000 lidí, se paradoxně stala, jak uvedl dr. František Šebek (Universita Pardubice), výzvou a stimulátorem změn ve společnosti včetně programů muzeí. Fyzická návštěvnost všech kulturních institucí se ovšem na vysoká čísla roku 2019 dosud zdaleka nevrátila – muzea měla v roce 2019 14.9 milionů návštěvníků, v roce 2020 6.8, v roce 2021 6.65 milionů –  a dost možná dlouho nevrátí. I proto hledáme nové způsoby prezentace (digitální i participativní) i nová témata, která návštěvníky dokáží oslovit. Přednášky se dotkly i změn ve fungování muzeí v průběhu pandemie (především vytváření online programů i metodických materiálů a digitalizace), dlouhodobě nedostatečné legislativní opory pro muzejní práci, tedy chybějící definice muzea (přes existující text schválený Mezinárodní radou muzeí), stále palčivé otázky GDPR, uchovávání zbraní či nelegálních archeologických výzkumů, i absence dotačních programů především pro menší muzea. Nové, aktuální vymezení muzea a muzejní práce v dobách krize byly i tématem 26. generální konference ICOM (mezinárodní organizace muzeí) v Praze v srpnu 2022, o níž referovala Gina Renotiere.

PhDr. František Šebek z Univerzity Pardubice představil „Dopady pandemie jako stimulátor změn ve směřování muzeí.“ / Foto: Martin Čarek, archiv AMG

Další příspěvky se věnovaly zahraničním projektům dokumentace současnosti, které již v Evropě trvají desetiletí (jako byl Švédský SAMDOK v letech 1977-2012 a jeho nástupce), včetně otázky sběru a dokumentace digitálního obsahu; filantropii a kryptoměnám jako možnému zdroji financování muzeí (William Lobkowicz), udržitelnému rozvoji muzeí, tedy oblasti, v níž zvláště jsou knihovny pro muzea inspirací (codokazeknihovna.cz, udrzitelnaknihovna.cz) a klimaticky neutrálním muzeím (museumsforclimateaction.org), Ladislava Filipová, Muzeum města Ústí nad Labem; významu interpretačních plánů pro oslovení nových návštěv, tvorbě nového obsahu i evaluaci činnosti muzea; turistické propagaci (portál CzechTourism) i benchmarkingu (měření a srovnání výkonnosti) muzeí.

Odpolední blok přednášek se soustředil na využití digitálních technologií v expozicích.  Příklady zahrnovaly expozici kuchyní v Českém muzeu stříbra, Muzeum umění Olomouc a mapování a vystavení dějin Svatováclavského návrší s využitím komiksu i her nebo novou expozici Muzea literatury s interaktivními prvky i práci tohoto muzea v COVIDové době, jako byla animace Karantéňana či udělování cen za Nejkrásnější české knihy 2019 ve videoprezentaci Jakuba Jansy. Představeny byly virtuální muzeum Muzea Hlučínska, 3D muzeum skansenu Bylany či e-výstava Městského muzea Blatná a další. I zde se účastníci seznámili se zahraničními příklady, které ne všichni museli znát: interaktivní expozice v Museum of the World (British Museum), muzea Salvatora Dalího či Virtuellum (Městské muzeum Tulln). V závěru představily své technologické postupy i dvě softwarové společnosti.  Z pohledu mnohých muzeí i knihoven jsou představené projekty zajímavé, ale nesmírně nákladné. I pro menší instituce je však využití nových technologií (QR kódy, prostupnost fyzických a digitálních expozic) námětem k promýšlení.

I program druhého dne kolokvia se zabýval novými postupy, které pandemie COVID do muzejní činnosti přinesla: způsoby, jak zjistit měnící se očekávání a potřeby návštěvníků a jak na ně reagovat (Michal Medek, Ústav pro interpretaci místního dědictví, na příkladu Valašského muzea v přírodě), i tvorbou hmotných i virtuálních expozic pro návštěvníky se speciálními potřebami, seniorům, dětem, návštěvníkům se sluchovým a zrakovým postižením (Michaela Šmídová a Magdalena Bližňáková, Národní muzeum). Představeny byly i dva nové participativní modely expozic, které v post-covidové době mohou přivést do muzeí staré i nové návštěvníky: virtuální podoba Langweilova modelu Prahy jako pramene a pomůcky pro výuku historie (Iva Vachková, Muzeum hl. m. Prahy), či pátrací hra, která návštěvníky vtáhne do příběhu Alfreda Löw-Beera v brněnské Vile Löw-Beer (Jana Černá a Markéta Brhlíková, Muzeum Brněnska).

Druhý blok druhého dne se zaměřil přímo na dokumentaci a prezentaci COVIDu-19. Šimon Krýsl (Národní lékařská knihovna) ukázal, jak Zdravotnické muzeum dokumentovalo a vystavovalo pandemii v jejím průběhu i později, v době, kdy již návštěvníky COVID jako téma začal unavovat a v popředí zájmu lidí i v titulcích médií jej překryly nové krize a nové starosti. Roušky, obecně přijímaná i kontroverzní léčiva, ventilátor Corovent a další exponáty lze vystavit jak v historickém, tak globálním kontextu. Zachycení solidarity a společných nadějí, které pandemie přinesla, přitom nevylučuje kritické uchopení ideologických konceptů a jazyka „války s virem“ či představení menšinových úhlů pohledu. Jak doložil Michal Krištofík (Slovenské národní muzeum), s COVIDovými sbírkami pracují obdobně i kolegové na Slovensku. Některé exponáty byly pro Slovensko významnější: například vodní pistole, užívané některými faráři ke křtu na dálku, nápisy s regulacemi a oznámeními nedostupného zboží, pokutové bloky vystavené během zákazu vycházení lidem bez domova či fotografie ohřívacích lamp a lůžek, stavěných ve chlévech zemědělci, kteří nemohli odejít od dobytka.

„Morové rány 1521-2021“ ve Zdravotnickém muzeu NLK / Foto: Tereza Vobecká

Zpracování COVIDu inspirovaly i zkušenosti s prezentací jiných krizí, a naopak.  V poslední přednášce před závěrečnou diskusí představili Barbora Hoduláková a Ondřej Táborský (Národní muzeum), jak je možné vystavit i klimatickou změnu (či krizi), na materiálu ze zahraničních muzeí (Rakousko, Německo, Skandinávie) i expozice ZeMě v Národním muzeu v Praze, která představuje různé aspekty udržitelnosti udržitelnou formou, s recyklací desek i vitrín z minulých výstav. Ukazuje se, že muzea a jejich expozice dokumentují současnost – spíše než nedávnou minulost – jen tehdy, pokud do veřejných debat samy zasahují, pokud odmítnou či přinejmenším reflektují falešnou neutralitu a odstup od skutečnosti, v níž působí.

Kolokvium ukázalo využití zahraničních zkušeností i nápady českých muzejníků, které mohou být naopak inspirací i pro zahraničí. Naznačilo, jak zkušenost minulých krizí naučila muzea zpracovat COVID-19 a jak se uchopení této pandemie může stát modelem pro dokumentaci nových závažných témat současnosti i budoucnosti.


Citace

KRÝSL, Šimon. 10. celorepublikové kolokvium AMG na aktuální téma českého muzejnictví – Muzea po pandemii. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 03.02.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2022-27-3-4/10-celorepublikove-kolokvium-amg-na-aktualni-tema-ceskeho-muzejnictvi-muzea-po-pandemii/. ISSN 1804-2031.