Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022

PhDr. Veronika Löblová, NLK

Letošní již 23. ročník konference, po dvou letech on-line vysílání, proběhl opět v prezenční podobě, a účastníci se tak konečně mohli osobně setkat. Konferenci již tradičně zahájila Eva Drašarová, ředitelka Národního archivu, celým programem provázeli Vít Richter a Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR.

Dopoledne prvního dne bylo věnováno otázkám společným pro většinu zúčastněných institucí. Z Ministerstva kultury zazněly hned první dva příspěvky, které se týkaly Národního plánu obnovy – Digitalizace kulturního a kreativního sektoru.

Ministerstvo kultury vyhlásilo dotační program na podporu digitalizace kulturního dědictví ČR – Digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek I. pro rok 2023 (Eva Teuerová, Eržika Kubínová, Martina Jamborová, MK ČR). Program je zaměřen na digitalizaci dvojrozměrných i trojrozměrných, zvukových a audiovizuálních, movitých i nemovitých národních kulturních památek, zveřejněných především prostřednictvím portálu eSbírky.cz. Žádost mohou podávat vlastníci a správci sbírek zapsaných v CES, NPÚ, vlastníci nebo správci národních kulturních památek a specializovaná pracoviště zaměřená na ochranu kulturního dědictví při centrech Římskokatolické církve. První iniciativa byla vyhlášena v září letošního roku, další dvě budou následovat v příštích dvou letech.

Druhý příspěvek se týkal Dalšího rozvoje digitalizace v oblasti knihoven, rovněž v rámci Národního plánu obnovy, přednesla jej Petra Miturová (MK ČR z oddělení literatury a knihoven). Program je určen k podpoře rozvoje a obnovy digitalizační infrastruktury knihoven jako správců kulturního a znalostního bohatství. Výsledkem by měla být modernizace a zefektivnění procesu digitalizace dokumentů, zkvalitnění služeb uživatelům, podpora spolupracujícím institucím a v neposlední řadě podpora technologií šetrných k životnímu prostředí.

Projekt Národní strategie digitalizace novodobých knihovních fondů (Michaela Bežová, NK ČR) se zaměřuje především na novodobé knihovní fondy, na historické fondy jen okrajově. Definuje možnosti výběru dokumentů na digitalizaci u jednotlivých typů knihoven a navrhuje možnosti jejich dalšího postupu v oblasti digitalizace. Jsou do něj zapojeny NK ČR, MZK v Brně, krajské knihovny, knihovny s regionální funkcí, specializované knihovny, knihovny AV ČR, vysokoškolské, archivní, muzejní a galerijní knihovny. Důraz klade na spolupráci mezi jednotlivými typy knihoven, na vytvoření strategie nebo plánu digitalizace a na jejich zapojení do dotačních programů VISK 6 a VISK 7.

Martin Lhoták, (Knihovna AV ČR) představil novou verzi Krameria K7.0.3, ta navazuje na současnou verzi 5.8 (5.8.1), kterou má většina spolupracujících knihoven. Do ostrého režimu by měl být možný přechod do konce roku 2022.

Další příspěvky byly věnovány plánům digitalizace v oblasti archivnictví. Česká televize ve spolupráci se Spisovým archivem ČT představila projekt historické a teoretické analýzy televizní tvorby. Zabývá se zdokumentováním archiválií a shromažďováním dobových dokumentů o Československé televizi v souvislosti s blížícím se 70. výročím televizního vysílání (Petr Vojta, Daniel Růžička, ČT).

Automaty a lidé, aneb digitalizace administrativy v Národním filmovém archivu (Martina Šťastná, NFA), jehož posláním je péče o české filmové dědictví – příspěvek seznámil s využitím aplikace Google Workspace ve své administrativě, tento systém usnadnil komunikaci, evidenci, možnost práce z domova nebo i online školení. Firma EXON (Jan Valenta), představila digitalizační linku za využití moderních softwarových řešení na bázi AI pro digitalizaci kulturního dědictví, postavenou na nejnovějších poznatcích v oblasti umělé inteligence.

Během odpoledního bloku zazněly také příspěvky jednotlivých institucí, které účastníky seznámily s vlastními projekty. Mimo jiné příspěvek věnovaný Trojrozměrné vizualizaci zvonice v prostoru hospitalu Kuks, zvonice postavené v r. 1883 a zbořené v 70. letech minulého století (Tomáš Pechánek, Univerzita HK, FF).

Velice zdařilá Mobilní webová aplikace MemoGIS Praha, vztahující se k dějinám holokaustu v Praze, mapuje osudy židovských obyvatel i místa spjatá s jejich útlakem v období protektorátu, obohacená o digitální fotografie (Aneta Plzáková, Masarykův ústav AV ČR).

Jan Červinka (Fakulta architektury ČVUT) představil Databázi industriální topografie určenou pro mapování industriální architektury u nás; Jan Šejbl (NM, Náprstkovo muzeum) sbírku stereoskopů Vojty Náprstka z let 1859-1901 – Čína ve třech rozměrech: Nejstarší fotografie z Číny v Náprstkově muzeu.

První den byl zakončen již tradičním příspěvkem Aleše Brožka (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem), tentokrát na téma Co nám ještě chybí, abychom se v životě neobešli bez krameriovských digitálních knihoven?

Téma dopoledního bloku druhého dne bylo věnováno archivaci dat: z Národního archivu zazněly dva příspěvky Archivace českých účtů sociální sítě Twitter (Martin Rechtorik)Archivace prostorových dat (Pavlína Nimrichtrová).

Marie Haškovcová (NK ČR) Archivace prostorových dat ve webovém archivu a možnosti jejich využití – Nové výstupy výzkumného projektu – její prezentace se věnuje výběru webového obsahu, jeho sběru, dlouhodobému uchovávání sbírek a jejich zpřístupnění a implementaci směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu do české legislativy.

Česká sportovní fotografie v Multimediální knihovně Českého olympijského výboru (Petr Kliment, Český olympijský výbor) – knihovna vyvinula novou aktivitu k uchování a prezentaci dokumentace (klasické fotografie, digitální audiovizuální obsah – videa a nahrávky, knihy a další dokumenty) olympismu v rámci Česka a Československa, jejího olympijského dědictví.

Manuscriptorium 4: nové funkce a zvýšení uživatelského komfortu (Anna Pavlíková, NK ČR) představuje novou verzi s pokročilými rešeršními možnostmi, jako jsou novinky ve vyhledávacích položkách, práce s více dokumenty najednou prostřednictvím záložek, podrobnější náhled, obsahový rozcestník, možnost otevřít i externí obsah jiného dokumentu a způsob tvorby osobních kolekcí a virtuálních výstav.

Následující témata se týkala zpracování a katalogizace historických fondů zámeckých knihoven, zazněly prezentace z Národního památkového ústavu Inventarizace zámeckého fondu prostředky systému Tritius (Pavel Hájek, NPÚ, Jiří Šilha, Tritius), z Moravské zemské knihovny Katalogizace mapových děl s pomocí Mapseries (Miloš Pacek, Petr Žabička), z Univerzitnej knižnice v Bratislave Projekt Jarmočné a púťové tlače v Univerzitnej knižnici v Bratislave (Bronislava Navarová, Lívia Kurucov).

Krajská knihovna v Pardubicích svým příspěvkem Tištěné dědictví Pardubického kraje (Barbora Horáková) vyzvala ke spolupráci na zmapování produkce primárně novin a časopisů, jejich uložení a následné digitalizaci, evidenci a zpřístupnění se záměrem do budoucna vytvořit interaktivní mapu periodického tisku.

Jana Macháčková z Firmy Axiell promluvila o Organizaci digitalizace sbírkových předmětů v muzeích a galeriích s cílem vytvoření 2D i 3D digitální reprezentace předmětu, jako příležitosti zpřístupnění kulturního dědictví, i možnosti zdokumentování vizuální podoby předmětu jako celku i jeho struktury a dále o digitalizaci jako formě dlouhodobé ochrany.

K tématu vlivu digitalizace ve vzdělávání u nás a na Slovensku zazněly prezentace ze Slovenska Knižnice pre Slovensko (nielen o digitálnom vzdelávaní) (Dávid Baranko, Eva Kalužáková, Centrum vedecko-technických informácií SR), z Masarykovy univerzity v Brně Humanitní vědy dokořán: využití digitalizovaného kulturního dědictví ve vzdělávání (společná přednáška několika autorů FF KISK)Digitalia MUNI ARTS – více než digitální knihovna. Výzkumná infrastruktura Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a systém Islandora (Josef Schwarz a Vlastimil Krejčíř) – jak pracovat s digitalizovanou kulturní pamětí, aby se stala moderním vzdělávacím procesem. Důležitá zde je společná práce tvůrců a učitelů, využitelnost výuky v prostředí paměťových institucí.

O související problematice Ochrany osobních údajů a osobnostních práv v českých archivech pohovořila Karolína Šimůnková (NA), na ni navázal již poslední blok konference, který pokračoval v duchu autorského zákona.

Michal Klodner a Matěj Strnad z Národního filmového archivu, jednoho z nejstarších a největších filmových archivů na světě (založeném v r. 1943), který pečuje o české filmové dědictví a o zpřístupnění uměleckých děl, přednesli příspěvek Videoarchiv: dokumentace, archivace a zpřístupnění uměleckých děl s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy. Petr Kukač (NK ČR) pohovořil o Digitalizaci fotoarchivu ČTK, který byl zahájen na základě Memoranda mezi Národní knihovnou ČR a Českou tiskovou kanceláří z r. 2019.

V  prosinci letošního roku by měla proběhnout Novela autorského zákona, související s díly nedostupnými na trhu. Jejím obsahem je implementace dvou směrnic EU o autorském právu z r. 2019, které se týkají změn v úpravě výjimek a omezení práv – výjimka z výlučných práv pro vytěžování textů a dat (automatizovaná analýza textů nebo dat), výjimka pro digitální užití pro ilustrační účel při vyučování a výjimka pro užití předmětů ochrany nedostupných na trhu (Adéla Faladová, Ministerstvo kultury ČR).

Otevírání dat v Národní knihovně ČR v roce 2022 (Lenka Maixnerová, Linda Jansová, Petra Šťastná, NK ČR) – NK ČR jako ústřední knihovna ČR se rozhodla zpřístupnit databáze: Česká národní bibliografie, Databáze národních autorit NK ČR a Centrální adresář knihoven a informačních institucí v ČR pod veřejnou licenci CC0, která umožňuje nejširší možné užití databází, a to jak pro nekomerční, tak komerční účely, bez nutnosti uvedení autorství.

Díky tomuto projektu bylo možno aktualizovat tisíce položek ve Wikidatech, a tím je obohatit o další informace. S otevřením dalších databází přichází více dat, což povede ke zkvalitnění informací ve Wikipedii, tyto informace mohou časem pomoci statisícům lidí, pro které je prvním a mnohdy jediným zdrojem informací. I toto téma zaznělo v posledním příspěvku letošní konference Jak předcházet informačním ztrátám v kulturních institucích způsobených neočekávatelnými krizemi (Eva Vele, Wikimedia ČR), neboť posláním projektů Wikimedia je sbírat informace, vzdělávat veřejnost a napomáhat tak k záchraně kulturních památek, důležitých dokumentů lidské historie nebo dat.

Příští rok se můžeme těšit na další ročník konference, plánovaný na 29. a 30. listopadu 2023.


Citace

LÖBLOVÁ, Veronika. Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 29.03.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2022-27-3-4/konference-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2022/. ISSN 1804-2031.