Konference Knihovny současnosti 2022

PhDr. Radana Kodetová, PhDr. Veronika Löblová, Mgr. Michaela Opatrná, PhDr. Ludmila Štěpánková, NLK

1. DEN

Michaela Opatrná

Letošní jubilejní 30. ročník konference Knihovny současnosti se konal v polovině září v Olomouci, na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Oficiální zahájení, které moderoval ředitel Městské knihovny v Praze, RNDr. Tomáš Řehák, proběhlo v hlavní aule fakulty a neslo se v duchu významu knihoven v post-covidové době. Tabuli mluvčích zleva zahajoval akci zaštiťující host, ministr kultury České republiky, pan Mgr. Martin Baxa, a hejtman olomouckého kraje, Ing. Josef Suchánek. Na oficiálním zahájení byla také představena čestná hostka, Barbara Lison, současná prezidentka Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí.

Po úvodních slovech byly tradičně předány medaile Z. V. Tobolky. Mezi oceněné tento rok patřili – Martin Krčál z Moravské zemské knihovny za přínos webovým portálem Knihovny.cz, Adéla Dilhofová, rovněž z Moravské zemské knihovny, za profesní rekvalifikace NSK, Zuzana Kopencová z Městské knihovny v Praze za záchranu fondu. Hlavní cenu za celoživotní přínos získal Hanuš Hemola z Národní knihovny za službu Ptejte se knihovny.

Tématem první přednášky konference, kterou přednášela Barbara Lison, byla podpora globálního pole knihoven skrze partnerství a kooperaci. Představila Mezinárodní federaci knihovnických asociací a institucí jako globální hlas knihoven a zastupující orgán zájmů uživatelů. V prezentaci poukázala na projekt Mapa knihoven světa a odhalila nám pilíře federace. Za nejvýznamnější princip určila deklaraci lidských práv a svobod – svobodu informací a vyjadřování.

Další zahraniční přednášku o spolupráci českých a německých knihoven hostovala Hella Klauser, tajemnice Německého svazu knihoven a ředitelka Goethe institutu. Již dlouholetý projekt Goethe institutu, zaměřený na vzájemnou výměnu zkušeností, si v letech 2022-25 vybral právě Českou republiku. V rámci spolupráce je možné se podílet na celoživotním vzdělávání, podpoře nových profesionálů či knihovníků ve stáří a také na studijních pobytech či účasti na mezinárodních konferencích v Německu pomocí grantů BI International.

Závěrečná část programu prvního dne, společenský banket, probíhala na terase přírodovědecké fakulty UPOL. Po úvodním přípitku k třicetiletému jubileu nám pan Řehák představil živou doprovodnou kapelu se jménem „Pohřební kapela“ a vyzval nás k příjemně strávenému večeru plnému setkávání s knihovnickými kolegy.

2. DEN

Michaela Opatrná

Hlavní téma konference, knihovna a její role ve společnosti, bylo druhý den rozděleno do 6 témat probíhajících ve třech sálech vždy v dopoledním a odpoledním programu – knihovna jako prostor a inkluzivní design, celorepublikové projekty, není malých knihoven, a mediální gramotnost a vzdělávání.

Dopolední program druhého dne konference v sále jedna nesl aforistický název Mediální vzdělávání v knihovnách není bílý nosorožec a byl zahájen po představení komerčního dodavatele periodik MEDIACALL přednáškou Pavla Bednaříka o Wikipedii. Wikipedie, která představuje 7. nejnavštěvovanější portál informačních zdrojů na světě, je jedním z mnoha projektů globální organizace Nadace Wikimedia. Jedná se o neustále neukončený projekt a jistou odpověď na současné informační přehlcení. Stále se rozmáhající fake news jsou krizí důvěry v relevantní zdroje a proti tomu je možné bojovat právě zvýšením kritického myšlení, osvojením nezaujatého stylu psaní a znalostí, jak ověřovat zdroje a informace. Pro podporu mediální gramotnosti nadace Wikimedia nabízí řadu projektů, jako jsou kurzy pro seniory, knihovníky nebo také nový wikiportál „Mediální gramotnost“, sdružující veškeré dostupné informace k tématu.

Následující cyklus výstupů z projektu Nadace OSF uvedla programová ředitelka Barbora Hořavová jeho cíli – budování občanské společnosti skrze zapojení lidí do svého okolí a zvyšování kritického myšlení. Základní mechanismy nadace, kterými jsou síťování a inspirace, doplnila Tereza Lišková a popsala finanční podporu a spolupráci s jednotlivci i organizacemi.  Nadace spolupracuje např. s Wikipedií, časopisem Čtenář, pořádá různé webináře pro mediální vzdělávání, mediální pikniky, spravuje webový portál mapování knihovnických aktivit a poskytuje granty při ocenění Bibliotheca inspirans. Ondřej Hudeček nám představil poslední běh kurzu Cyklus mediálního vzdělávání, ze kterého vzešlo 10 unikátních metodik na vyhledávání a ověřování informací, didaktickou a pedagogickou praxi, dialogy a zpětnou vazbu. Své zážitky potvrdili absolventi kurzu, Lucie Hasilová z Knihovny Gelasta Vodňanského ve Vodňanech a Radek Haňka z Krajské knihovny v Pardubicích.

Po krátké přestávce program navázal příspěvkem Michaely Radotínské o kyberbezpečnosti pro děti. Jednalo se o grant Safer Internet Centrum ČR a jeho partnery jsou Linka bezpečí, Člověk v tísni a cz.nic. V rámci edice cz.nic byl vydán soubor publikací Online ZOO, Online básničky a Jak na internet, který zahrnoval tištěné knihy, audioknihu, omalovánky, pracovní listy pro děti, stolní hru Hyber trable nebo pexeso, které jsme si mohli prohlédnout. Publikace se zabývají tématy jako závislost na telefonu, kyberšikana, kybergrooming, online nákupy a sexting a správným chováním v reakci na ně. Cílem projektu je větší informovanost a posílení vůle dětí se svěřovat dospělým.

Dále přednášející Ondřej Hudeček uvedl projekt Naučit se učit Městské knihovny v Praze ve spolupráci letos s 21 středními školami. Workshop „deFacto“ zahrnující volně dostupné návody od knihovníků s minimálními nároky se zaměřoval na analýzu a kritické hodnocení mediálních obsahů.  Mezi další patřil „Jak na odbornou praxi“, tentokrát ve spolupráci s ÚISK FF UK, se zaměřením na citace a relevantní zdroje. Mimo jiné byly do projektu zahrnuty také samostatné lekce o vyhledávání informací, mediálních zdrojích a jak k nim získat přístup.

Příspěvek Pavlíny Mazáčové se věnoval edukační praxi na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, tedy propojení akademické teorie s knihovnickou praxí. Praxe byla založena na kurzech a vzdělávacích aktivitách. Představila nám kurz práce s informacemi, kurz metod kritického myšlení, kurz Disinformation Pandemic pro studenty Erasmu, předmět FF MU „Media v informačním věku“ a „Informační vzdělávání“. Fakulta nabízí také projekty pro školy a knihovny – „Humanitní vědy dokořán“ ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou nebo projekt „Digitální vzdělávací zdroje“.

S myšlenkou vnímání informací seniory na internetu přispěl Jaroslav Valůch v tématu senioři a fake news. Ve spolupráci s organizací Transition a Elpida pro digitální vyšetřování a ověřování informací se věnoval problematice dezinformací ve spojitosti se starší generací a našimi možnostmi reakcí na vzniklé situace běžného života. Naši rodiče žijí v mediální bublině nejčastěji řetězových mailů, které mají většinou nenávistný charakter. Pro řešení problematiky rozpadu důvěry je vhodná spolupráce s psychologem.

Poslední přednáška Miroslava Filipa z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky se věnovala posuzování informací a vlastních myšlenek během pandemie koronaviru. Pandemie byla vnímána jako ohrožení otevřené demokratické společnosti a vyvolávala různá konspirační myšlení jako reakce na vyšší stres a na strádání. Z výzkumu vyplynulo pět druhů konspiračních myšlení, kterými lidé během pandemie trpí – „cítí se být zodpovědní“ (projevuje se hostilitou k jiným názorům), „kritici z podezíravosti“ (vidí ekonomické problémy a nemožnost cestování), „izolovaní“ (stažení se do ústraní), „rezignovaní“ (absence smyslu pandemie) a „konspirátoři“ (zabývající se vlivem 5G sítě). Myšlením, které by nám mohlo proti konspiracím pomoci, je však myšlení reflektující, tedy takové, které umožní odstup od svých domněnek.

Ludmila Štěpánková

Odpolední blok sekce Vzdělávání se jmenoval Blok vzdělávání – Bojíte se? Zvládneme to.

Odpolední sekce vzdělávání vychází z koncepce knihoven, kdy jsou knihovny brány jako důležití partneři ve vzdělávání. Nejen že tvoří svoje projekty a své vzdělávací akce, ale spolupracují s dalšími institucemi, které se vzděláváním zabývají, ať je to Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nebo jsou to další instituce, které pořádají vzdělávací kurzy pro širokou veřejnost. O nezbytnosti mezirezortní spolupráce mluvila Kateřina Valachová v rámci příspěvku (Ne)zbytnost meziresortní spolupráce, stejně tak Ivo JupaKlára Bezděková z Národního pedagogického institutu nastínili možnosti budoucí spolupráce s knihovnami.

Jana Zapletalová v příspěvku hovořila o možnosti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. SVK Ústí nad Labem vytváří velmi zajímavý fond pomůcek, určený pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, který mohou využívat pedagogové, žáci a rodiče při vzdělávání.

Simona Marešová v příspěvku Možnosti čerpání finančních prostředků z MŠMT hovořila o možnosti získání dotací Ministerstva mládeže a tělovýchovy i na programy v knihovnách pro děti a studenty ve věku 3-20 let. Nyní se do čerpání dotací mohou zapojit i knihovny, např. v rámci tzv. Národního plánu obnovy nebo Šablon. Svým příspěvkem navázal Ľubomír Orság z Cosmotronu, který měl přednášku na téma Digitální věk a jeho dopady na společnost a vzdělávání. Tématem spolupráce vysokých škol, respektive Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Knihovny Jiřího Mahena v Brně a knihovnickým akademickým pracovištěm se zabývala Pavlína Mazačová. Díky spolupráci je nyní možné realizovat vzdělávání tzv. učících knihovníků, kteří pro svou práci se čtenáři a jejich vzdělávání si potřebují doplnit pedagogické minimum.

Zajímavé Badatelské akademie Datel představila Dana HádkováOlga Himmelsbergová. Představily projekt, který chtějí rozšířit i na půdu knihoven a to Badatelská hnízda nebo akademie, které nabízí zvídavým dětem v průběhu školního roku 2-4 týdny programu, který jim umožní inspirovat se, motivovat a hledat cesty, jak využívat své znalosti a dále je rozvíjet.

Program PASařéži v knihovnách prezentovaný Martinou Brhelovou se věnoval projektu společných aktivit knihovníků a dětí s poruchou autistického spektra s jejich rodiči a terapeuty.

Příspěvek Czechitas pomáhá přednesený Ondřejem Čejkou představil kurzy informačních technologií, které se snaží vzdělávat uživatele v informačních technologiích a v získávání digitálních kompetencí a podpořit tak jejich lepší uplatnění na trhu práce. Czechitas se nyní zaměřuje i na ženy, které v oblasti IT tolik nepracují, ale po absolvování kurzů mohou pracovat např. při testování softwaru nebo v dalších oblastech IT. Knihovny jsou důležitá centra, kde mohou takové kurzy pro veřejnost probíhat. Knihovníci mohou nejdříve působit jako účastníci kurzů a poté se mohou stát lektory kurzů pro veřejnost.

 Radana Kodetová

Druhý den konference v rámci sekce Knihovny a celorepublikové projekty nás zaujaly zejména tyto přednášky:

Nová forma spolupráce se zástupci nakladatelů aneb možný základ centrální katalogizace v ČR (Lenka Maixnerová NK ČR). V současné době probíhá snaha o zlepšení spolupráce mezi knihovnami a zástupci nakladatelů/vydavatelů. Jejím hlavním cílem je vytvořit centrální databázi pro českou knižní a časopiseckou produkci. Základním problémem, na který se naráží, je nejednotnost ve zpracování a kvalitě metadat. Chybí důsledná kooperace, získávání informací o knihách, o povinných výtiscích apod. NK ČR proto připravuje novou platformu pro sdílení knihovních metadat. Z VISK-21 pro rok 2023 byl podán projekt s prozatím pracovním názvem Registr českých knih. Pro začátek je do spolupráce s NK ČR zapojeno několik velkých institucí, jako např. Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Městská knihovna Praha, Národní technická knihovna, Unie vydavatelů a další.

Regionální automatizované knihovní systémy (RAKS) jak je podporovat? (Vít Richter NK ČR) Veřejné knihovny jsou automatizovány v současnosti pouze z 64%. Uvedené grafické znázornění poukázalo na 70% zastoupení systémů Clavius, Tritius, 14% náleželo KP Sys, Verbis, 13 % Koha. Medvik byl v grafu zastoupen prakticky 0 %. Cílem by mělo být připojení malých knihoven na centrální regionální systém provozovaný regionální knihovnou, což zatím tak není. Je třeba zvýšit rozsah a kvalitu služeb. K tomu je nutná spolupráce, zvyšující se kvalifikace pracovníků, redukce zbytečných činností. Naráží se přitom na bariéry jako např. nabídka – poptávka, kooperace na úrovni krajů, finanční prostředky, pravidla zpracování atd. Závěr výzkumu potom hovoří o absenci koncepce v automatizaci RAKS.

Veronika Löblová

V rámci odpoledního bloku druhého dne v sekci Knihovna jako prostor, Inkluzivní design v knihovnách a Inkluzivní design ve službách knihoven pro osoby ohrožené sociálním vyloučením bylo prezentováno několik projektů, které se zakládaly na zkušenostech z praxe, mohly by se tak stát inspirací pro jiné knihovny. Zmiňuji alespoň dva z nich, oba z Ostravy.

Velmi zajímavý byl projekt Romani Kereka, přínos zavádění romských asistentů v knihovně města Ostravy (Petra Sitárová a Martin Bindatsch). Práce s romskými dětmi a mládeží zde probíhá již od roku 2006. Jedná se především o vzdělávání a volnočasové aktivity, kdy knihovna plní funkci komunitního centra. Plnou měrou se osvědčila praxe, kdy komunikaci mezi knihovnou a rodiči zajišťuje v tomto případě romský asistent Milan Bindatsch, který mimo jiné ovládá několik romských dialektů, což je v této lokalitě velmi užitečné.

Za připomenutí stojí projekt Knihovny města Ostravy Lejík pro seniory (Jarmila Burešová), který opět připomněl problematiku vyloučení seniorů ze společenského života, kdy se na seniory mnohdy pohlíží jako na jednotnou skupinu bez přihlédnutí k jejich rozdílnostem, ať už z hlediska věku, pohlaví a pohybového omezení nebo povolání, vzdělání a zájmů. Roli tu hraje i nedostatek financí, se kterým se senioři musí vyrovnat, ale také nedostatek informací, různé životní zkušenosti a mnohdy osamění.

Z těchto zkušeností a z konkrétních potřeb seniorů vycházejí Kluby Generace, které existují již ve čtrnácti pobočkách a v Ústřední knihovně. Jejich programem jsou zejména literární besedy, komentované prohlídky místní historie, výstavy, besedy, mezigenerační dialog a v neposlední řadě kognitivní trénink, reminiscenční terapie – vzpomínkové programy, či ruční práce a další kulturní či vzdělávací akce.

 3. DEN

Radana Kodetová a Veronika Löblová

Závěrečný den proběhla v rámci sekce Milníky a pilíře knihovnická ArtZóna – debata vedená kulturním redaktorem a moderátorem Sašou Michalidisem. Společně debatovali a dotazy zodpovídali hosté Hana Landová, Magdaléna Vecková, Tomáš Foltýn, Tomáš Kubíček, Tomáš Řehák.

Následoval dvacetiminutový komponovaný pořad – Knihovnické osudy s hlavním tématem hrdinství a otázkou, zda i knihovnictví má své hrdiny. Byl podán výčet nemalého počtu jmen, uvedeni byli např: Svatopluk Novák, Dr. Jaromír Malý, PhDr. Jan Thon, Josef František Pícha, Josef Hrdina, Zdeněk Němeček, František Páta, František Fridrich, Jiřina Zábranová, Jindřich Čadík, Dana Reiterová, Zdeněk Ruda, Alena Kvapilová, Ladislav Hejdánek. Součástí byl i videozáznam řeči Dity Krausové ke knihovníkům, v níž poukazuje zejména na význam vzdělání pro člověka. Sama Dita Krausová je autorkou knihy “Odložený život: skutečný příběh osvětimské knihovnice“. Část jejího životního příběhu inspirovala vznik knihy „Osvětimská knihovnice“ španělského autora Antonia G. Iturbeho.

V další části dopoledního programu – Krajina pléthokracie – přiblížil filozof a sociolog Václav Bělohradský tuto problematiku.  V hrubém nárysu  – slovo „pléthos“ znamená množství, mnohost. Množství lidí, když se propojí, jednají jako jeden člověk. Ale nestanou se jedním člověkem. Lidé se v dnešní společnosti spojují, aby dosáhli nějakého cíle. Potom se ale rozpojí, neprofesionalizují se. Výroky a pojmy jako např. – části jsou větší než celky – společnost je nereprezentovatelná – je zdánlivý politický chaos – digitální dav – na místě názorů jsou tzv. „gustus“/ chutě – absence politické identity – místo politické opozice, opozice vůči politice – transcendence politické moci a řada dalších byly tématem tohoto obsahově zajímavého povídání. Plynule na ně navázala Irena Poláková se svým vstupem Myslíme?! A kriticky?!, ve kterém vysvětlila pojem kritického myšlení, jeho význam a uvedla jeho aplikaci ve svojí praxi.

Nebyl vynechán ani Kulatý stůl na hraně s přednášejícími a s programovým týmem závěrečného dne s Kateřinou Janoškovou a Tomášem Kubíčkem.

Úplným závěrem konference bylo slavnostní předávání ocenění 1. ročníku Bibliotheca inspirans v oblasti mediálního vzdělávání, které uděluje Nadace OSF (Open Society Foundations) společně s Českou spořitelnou. Toto ocenění i s menším finančním příspěvkem si letos odneslo sedm knihoven: Městská knihovna Tišnov, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Knihovna Matěje Josefa Sychry (Žďár nad Sázavou), Krajská knihovna Karlovy Vary, Městská knihovna v Praze, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a Městská knihovna Hodonín.

Jejím letošním cílem bylo podpořit knihovny, které přinášejí příklady dobré a inspirativní praxe v oblasti mediálního vzdělávání. Právě totiž síť tuzemských veřejných knihoven a především s lidmi, kteří v nich pracují, se aktivně podílí na podpoře a budování otevřené občanské společnosti a vytváří tak prostor pro dialog a vzájemné porozumění mezi lidmi.

Ocenění Bibliotheca inspirans navazuje na další aktivity programu „Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím“, ve kterém Nadace OSF podporuje rozvoj mediálního vzdělávání v knihovnách.


Citace

KODETOVÁ, Radana, Veronika LÖBLOVÁ, Michaela OPATRNÁ a Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ. Konference Knihovny současnosti 2022. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 03.02.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2022-27-3-4/konference-knihovny-soucasnosti-2022/. ISSN 1804-2031.