Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Období první republiky

Mgr. Alexandra Surá, Ph.D., NLK

Během první světové války docházelo k značnému pohybu lidí, což mělo za následek šíření řady infekčních chorob. V letech 1918-1920 postihla svět pandemie španělské chřipky, v Čechách byl první případ zaznamenán v dubnu roku 1918. [1, 2, 3] Mezi obyvatelstvem se šířil také tyfus, záškrt, spalničky, spála, pohlavní choroby a tuberkulóza. Válka za sebou nechala sirotky, vdovy a většina invalidů vracející se z fronty byla prakticky nezaměstnatelná. V listopadu roku 1918 bylo zřízeno Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, do jehož kompetence spadal dohled nad vzděláváním zdravotnických pracovníků, dozor nad činností zdravotnických zařízení, lékáren a veřejných lázní. K dalším pravomocem ministerstva patřil organizovaný boj proti infekčním chorobám, osvětová činnost, podpora zdraví lidu a také organizace tělesné výchovy. V roce 1918 vzniká Ústav pro zkoumání léčiv a roku 1925 je otevřen Státní zdravotní ústav. V nové republice působí řada zdravotně-sociálních spolků, které svoji činnost zaměřují především na zdravotní osvětu, prevenci konkrétních onemocnění, a sociální podporu nemocných a jejich rodin. Roku 1919 vzniká Československý červený kříž; z jeho podnětu je v témže roce zřízena Masarykova liga proti tuberkulóze. Další spolky se zaměřovaly například na potírání pohlavních chorob, výchovu a opatrování slepých a hluchoněmých nebo na boj proti alkoholismu. Ve 30. letech postihuje svět velká hospodářská krize, jejíž důsledky měly bezpochyby vliv na sociální poměry a zdravotní stav obyvatelstva. [1,2,]

Jak se Československý červený kříž podílel na zdravotní osvětě obyvatelstva?

Vznikem Československé republiky zaniká Zemský pomocný spolek Červeného kříže pro království České a Vlastenecký zemský spolek pomocný Červeného kříže pro Moravu, jež byly součástí Rakouské společnosti Červeného kříže. Zrod Československého červeného kříže se váže k 6. únoru roku 1919, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) svým podpisem ztvrdil vznik této organizace, v jejíž čele stála jeho dcera Alice Masaryková (1879 -1966). V prosinci 1920 byl ČSČK uznán Mezinárodním výborem Červeného kříže v Ženevě.

V prvních poválečných letech se činnost Československého červeného kříže zaměřovala převážně na následky první světové války. Dalším cílem ČSČK  byla podpora zdravotní péče, příprava profesionálního zdravotnického personálu a dobrovolných zdravotníků (samaritánů), humanitární pomoc a v neposlední řadě zdravotní výchova populace. Zásluhou červeného kříže vznikaly zdravotní poradny, např. poradna pro choroby plicní, poradna pro choroby kožní a pohlavní nebo dětská poradna. K aktivitám této organizace patřilo pořádání přednášek, které se týkaly hygieny, pohlavních nemocí či prevence tuberkulózy. Červený kříž rovněž organizoval různé kurzy, například kurz první pomoci, kurz zaměřený na péči o dítě či kurz vaření a zdravé výživy, ve kterém se mohly hospodyně naučit, jak připravit zdravý, výživný a přitom levný pokrm. [4, 5,6] Za účelem zdravotnické osvěty byly promítány filmy a diapozitivy se zdravotně výchovnou tematikou. Organizace disponovala pojízdným kinem, díky kterému mohly být filmy se zdravotně osvětovou tematikou promítány i v místech, kde nebylo kino. Nakladatelství Společnosti Čsl. Červeného kříže vydávalo řadu publikací jak pro dospělé, tak pro děti a dorost. [4] V časopise, který nesl název Zdraví lidu: zdravotnický měsíčník Čsl. Červeného kříže (1923- 1940), byly otiskovány informace, které se týkaly zdraví, různých onemocnění, péče o dítě, hygieny, výživy a zásad správné životosprávy. Své místo tu měly rubriky Co u nás nového, Co nového v cizině, Dotazy a odpovědi a Literatura (knižní novinky). Na poslední stránce v Dětském koutku byla otiskována ilustrovaná říkanka nebo pohádka. [7]

Vzdělávací příručky Československého červeného kříže, které byly určeny laické veřejnosti, poskytovaly informace, které se týkaly základních pravidel první pomoci, prevence nemocí a podpory zdraví. Vychází například: První pomoc raněným a bezvědomým (1922) [8], Jak si uchovati zdraví (1923) [9] či Domácí zdravověda a ošetřování nemocných (1921) [10].

Kromě dospělých byla pozornost, co se týče zdravotní výchovy, věnována také dětem. Prostřednictvím organizace Dorost Československého červeného kříže, kterou schválilo Ministerstvo školství a národní osvěty 26. ledna 1921, probíhala zdravotně osvětová činnost přímo ve školách. [4, 11, 12, 13] V letech 1921-1925 vychází LÍPA – měsíčník dorostu československého červeného kříže (od roku 1926 Měsíčník dorostu Československého Červeného kříže). [14] K uvedenému periodiku vycházela také příloha Radost, určena nejmladšímu dorostu. [15]

V knižní podobě vycházely pohádky, povídky, říkanky a dětské divadelní hry. Nemalou zásluhu na šíření zdravotní osvěty měl lékař, spisovatel a dramatik Karel Driml (1891-1929), který je autorem řady dětských publikací, z nichž některé vyšly nákladem Československého červeného kříže, např. Zdravotní říkánky (1924) [16], Zdravé zuby (1926) [17] a hry pro loutkové divadlo Kašpárkovy zdravotnické táčky (1924) [18] či Bacilínek (1924) [19].

Titulní strana časopisu Zdraví lidu Foto: NLK

Jakým způsobem probíhala osvětová činnost Československého abstinentního svazu? 

Alkoholismus představoval celospolečenský problém. Už v období Rakousko-uherské monarchie mělo pití piva, lihovin a vína vzestupnou tendenci a na počátku 20. století dochází k zakládání spolků na potírání alkoholismu (např. roku 1905 je založený Zemský spolek proti alkoholismu). Suroviny pro výrobu alkoholu, kterých bylo nedostatek v období první světové války, jsou již ve dvacátých letech 20. století dosažitelné do té míry, že mohou být využívány v lihovarnictví a pivovarnictví. Výroba alkoholu za první republiky roste s její poptávkou a spotřebou. [20,21] Sám prezident T. G. Masaryk (1850 -1937) ve své knize O ethice a alkoholismu (1920), vidí v alkoholismu příčinu fyzického a psychického strádání jedince, které má dopad na celou společnost. [22] Neutišitelná situace ohledně užívání alkoholu vedla k vládním opatřením a zakládání protialkoholních spolků. Dne 17. února 1922 byl schválen zákon č. 86/1922 Sb., na jehož vzniku měl velkou zásluhu lékař Arnold Holitscher (1859 – 1942), který byl v minulosti závislý na alkoholu. Podle tohoto zákona bylo zakázáno podávání všech druhů alkoholických nápojů dětem a mladistvým na veřejných místech (mladiství od 16 do 18 roku věku měli dovoleno pít pivo a víno). Uvedeným zákonem nebylo také povoleno podávání jakéhokoliv alkoholového nápoje, kromě piva a vína, dospělým osobám na tanečních zábavách. Na všech místech uvedených v zákoně (hostince, kavárny, restaurace, výčepy, obchody, bufety, výletiště, poutě apod.), měla být dobře viditelná cedule stanoveného zákazu. Prodávání alkoholických nápojů dětem a mladistvým, kteří je odnášeli mimo výčep k požívání osobám, které podle zákona nespadaly pod uvedený zákaz, bylo povoleno, [23] i když se ozývaly hlasy, že děti cestou upíjí.

V osvětě a kampaních proti alkoholismu se značně angažoval Československý abstinentní svaz (do roku 1918 Českoslovanský abstinentní svaz), jehož členové si kladli za cíl ostřízlivění národa. Předsedou svazu byl v období 1922 – 1938 profesor sociologie a filosofie Břetislav Foustka (1862 – 1947), který vypracoval návrh programu, jehož cílem byl boj proti alkoholismu. Svaz inicioval pořádání přednášek, výstav, podporu výroby nealkoholických nápojů, zakládání nealkoholických stravovacích zařízení, protialkoholních poraden a léčeben. [ 20, 21]

Roku 1923 je za finanční podpory Ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zřízena v Tuchově na Teplicku protialkoholní léčebna. U jejího zrodu stáli členové abstinentního svazu prof. Břetislav Foustka (1862 – 1947) a  Bedřich Konařík (1878 – 1944). Po přijetí do léčebny museli pacienti abstinovat a díky pracovní terapii (zahradničení, práce na poli, příprava pokrmů a údržba budovy), bylo zčásti zajištěno finanční krytí provozu tohoto zařízení. [20, 21, 24, 25] Z iniciativy svazu vznikla roku 1928 v Praze-Vršovicích protialkoholní poradna, ve které byla kromě lékařské pomoci poskytována také psychologická a sociální pomoc. Poradnu mohli bezplatně navštěvovat alkoholici a jejich rodiny. Další protialkoholní poradny postupně vznikaly v Brně, Ostravě, Plzni a Liberci. [20, 24]

K aktivitám protialkoholního spolku patřilo rovněž vydávání letáků, brožur, pohlednic, knih a časopisů s protialkoholní tematikou. Československý abstinentní svaz vydává od roku 1921 periodikum Vyšší národ. Časopis obsahoval zprávy o činnosti abstinentních organizací a protialkoholních hnutí z domova i z ciziny (např. informace o pořádání sjezdů, přednášek a výstav), dále se zde nacházely články odborníků, kteří poukazovali na škodlivé působení pití alkoholu na lidské zdraví, morálku, rodinu, pracovní způsobilost a společnost. Nechyběla ani rubrika Hlídka literární, ve které byli čtenáři upozorňováni na publikace s protialkoholní tematikou. K časopisu vycházely nepravidelně přílohy, např. beletristická příloha Besídka Vyššího národa, ve které byly uveřejňovány různé povídky a příběhy ze života lidí, kterým alkoholismus zasáhl do života (např. vyznání vyléčeného alkoholika nebo příběh ženy, která líčí soužití s alkoholikem). V Besídce byly také otiskovány drobné zprávy a vycházela poezie. Příloha My mladí byla zaměřena na mládež a Sluníčko na děti. Dalšími přílohami časopisu byly Abstinentní železničář a Slovenský abstinent. [26]

Ze spisů s protialkoholní tematikou, které vycházely nákladem Československého abstinentního svazu v edici Abstinentní knihovna, lze  jmenovat: Působení alkoholu na tělo lidské (1922), ve kterém je vysvětleno, jaké účinky má pití alkoholu na lidský organismus [27], Jed v žilách (1922), což jsou povídky o lidech, kterým zasáhl do života alkohol [28] a Alkohol z hlediska chemického (1923), jehož autor popisuje, jak vzniká a z jakých chemických látek se skládá alkohol [29]. V uvedené edici vycházely také práce prof. Břetislava Foustky (1862 – 1947), například Alkoholism a ideály národa (1922), ve které poukazuje na mravní a společenský problém alkoholismu. [30] Jakým způsobem působí alkohol na člověka i v malých dávkách, objasňuje v publikaci Alkoholism a organism (1923) [31]. Ve studii Alkoholism a tělesná výkonnost národa (1922) demonstruje, že pití alkoholu má neblahý vliv na výkon člověka. [32] Mimo edici vyšlo nákladem abstinentního svazu již zmiňované dílo T. G. Masaryka O ethice a alkoholismu či publikace Alkohol pro – proti: pít – nepít (1924), ve které její autor Dr. Šimsa (1865 – 1945) vysvětluje, jaký vliv má pití alkoholu na lidský organismus. [33]

Osvěta probíhala také na školách. Za tímto účelem vyšla roku 1923 Abstinentní čítanka, kterou uspořádal spisovatel a pedagog Jaroslav Urban (1889 – 1960). [34] Pro děti školou povinné byly pořádány přednášky, besídky, výstavy a divadelní představení. [20, 21, 35]

Titulní strana časopisu Vyšší národ Foto: NLK

Jakou podobu měla pohlavní osvěta?

 Na významnou úlohu pohlavní osvěty poukazovaly autority z řad lékařů, pedagogů, vychovatelů a politiků. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) ve své knize Mnohoženství a jednoženství (1925) nastiňuje potřebu pohlavní osvěty a poukazuje na šíření pohlavních nemocí či provozování prostituce. [36] Osvěta, která se uskutečňovala prostřednictvím tiskovin, přednášek, filmů a her, cílila na jednotlivé populační skupiny. Nemalou zásluhu na pohlavní osvětě měl pedagog Zdeněk Záhoř (1881-1931), který prosazoval, aby byly osloveny široké vrstvy obyvatelstva. Vypracoval program pohlavní výchovy za účelem oslovit cílové skupiny (rodiče, kantory, dorost a všeobecnou veřejnost). Pro každou z uvedených skupin byly vydávány příručky a letáky. Záhoř je autorem mnoha publikací, které vycházely především v rámci edice Knihovna pohlavní výchovy, kterou sám založil. [37] Řada z jeho děl se dočkala opakovaných vydání. Jakým způsobem vysvětlit svým dětem, jak přišly na svět, a kdy začít s jejich pohlavní výchovou, se rodiče mohli dozvědět například z publikací: Pohlavní výchova (1920) [38], Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl I. Pro rodiče (1925) [39], Příručka pohlavní výchovy pro rodiče (1931) [40].

Rukojeť výchovy k rodičovství na školách (1930) [41], Naše žactvo – příští rodiče. Slovo k učitelstvu (1926) [42] či Praktický rádce v pohlavní výchově mládeže (1931) [43] jsou příklady publikací, které byly sepsány k odborné průpravě kantorů.

Dospívající se prostřednictvím brožur a letáků mohli dozvědět, jaké fyzické a psychické změny nastávají během puberty, co je pohlavní styk, jakým způsobem dochází k oplodnění či co jsou pohlavně přenosné choroby. Pro tuto cílovou skupinu vychází například příručky: Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl IV. Pro hochy as od 12 do 15 let (1925) [44]  a Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy Díl V. Pro dívky as od 12 do 14 let  (1925). [45] Pro dívky od 14 let byla určena publikace: Pohlaví – láska – mateřství: pro dívčí dorost od 14 let (1918) [46] a pro chlapce od 15 roku věku publikace  Pohlaví – láska – otcovství: pro mužský dorost od 15 let. (1919). [47] Mládeži starší 16 let, byla určena publikace Význam a podstata lásky pro mladé lidi (1925) [48]. Spis Pohlavní život před sňatkem: pro mladé muže (1925) obsahoval potřebné informace pro jedince mužského pohlaví [49].

V knížkách, které byly určeny k pohlavnímu poučení žen, se zpravidla nacházely informace o intimní hygieně, menstruaci, poruchách menstruace, pohlavním životě, antikoncepci, početí, příznacích těhotenství, průběhu gravidity a porodu. Vychází například publikace Ženám (1920) [50] či  Žena – matka – dítě: rady a pokyny. (1924) [51].

Pohlavní styk přestává být chápán jako prostředek k plození dětí a lékaři začínají poukazovat na důležitou úlohu sexuálního uspokojení, jakožto stavu, který je prospěšný jak fyzickému, tak duševnímu zdraví. Za účelem poučení partnerů o pohlavním životě vychází řada publikací, ve kterých se obvykle nachází popis reprodukčních orgánů muže a ženy, informace týkající se pohlavního aktu, sexuálních dysfunkcí, intimní hygieny, antikoncepčních praktik a prostředků. Snoubencům a manželským párům, byla určena publikace Manželství a život pohlavní (1923) [52]. Partnerským vztahům, intimitě v manželství, reprodukci a rodičovství se věnuje autor knihy Zlatá kniha manželství (1924) [53]. Na význam intimní hygieny u ženy a muže poukazuje autor příručky Hygiena v manželství a ochrana před těhotenstvím (1935), ve které vysvětluje z jakého důvodu, jakým způsobem a jak často by se měly umývat intimní partie. [54]

V knize Moderní ochrana před těhotenstvím (1930) je uveden popis, způsob použití mechanických i chemických prostředků určených k zabránění početí. Z mechanických antikoncepčních prostředků jsou představeny různé druhy pesarů, irigátorů, poševních stříkaček, absorbátorů, prezervativů, kapotů (pánský druh ochrany, která se nasazovala pouze na žalud), které se vyráběly. Z chemických prostředků jsou uvedeny například antikoncepční pasty, čípky či kakaové máslo. Z antikoncepčních praktik jsou zmíněny přerušovaná soulož, zmáčknutí pyje před ejakulací či metoda plodných a neplodných dní. [55] Informace týkající se antikoncepce, zvláště metody plodných a neplodných dní, přináší také publikace Pohlavní život v manželství (1932). [56]

Roku 1935 přichází do kin film Osudná chvíle, ve kterém se hlavní hrdina nakazí syfilidou. Druhá část filmu je věnovaná zdravotnické osvětě varující před nebezpečím pohlavních nemocí. [57]

Vyobrazení antikoncepčních prostředků, kniha Moderní ochrana před těhotenstvím Foto: NLK

Vyobrazení antikoncepčních prostředků, kniha Moderní ochrana před těhotenstvím Foto: NLK

Literatura: 

  1. ŘÍHOVÁ, Milada. Kapitoly z dějin lékařství. Praha: Karolinum, 2005. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1021-3, s. 102-114.
  2. SVOBODNÝ, Petr a Ludmila HLAVÁČKOVÁ. Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-424-1, s. 157-162. 165-160.
  3. SALFELLNER, Harald. Španělská chřipka: příběh pandemie z roku 1918. Druhé, rozšířené vydání. [Praha]: Vitalis, [2021]. ISBN 978-80-7253-422-7.
  4.  JUKL, Marek a Jana MAJRICHOVÁ. Století s Červeným křížem: 100 let Československého a Českého červeného kříže. Praha: Český červený kříž, 2019. ISBN 978-80-87729-28-1. S.29-37.
  5. Cesty k správné výživě: příručka pro kursy správné výživy pořádané Čs. Červeným křížem. Praha: Československý Červený kříž, [1932]. 60 s. Knihovna referátu výživy Československého Červeného kříže; sv. 3. d. 1.
  6. 200 předpisů pokrmů pro kursy správné výživy pořádané Čs. Červeným křížem. 4. vyd. V Praze: Československý Červený kříž, 1933. 72 s. Knihovna referátu výživy Čs. Červeného kříže; sv. 3, II. díl.
  7. Zdraví lidu: zdravotnický měsíčník Čsl. Červeného kříže. Praha: Československý Červený kříž, 1923-1940. ISSN 1802-9655.
  8. LUKES, Rudolf. První pomoc raněným a bezvědomým. Praha: Čsl. Červený Kříž, [1922. [40] s. Levné knížky Čsl. Červeného kříže; [č. 4b].
  9. ČAPEKet al. Jak si uchovati zdraví. Praha: Čsl. Červený kříž, [1923]. 16 s. Levné knížky Československého Červeného kříže; č. 3.
  10. DELAN, Jane A. a STRONG, Anne Hervey. Domácí zdravověda a ošetřování nemocných. Praha: Čs. Červený kříž, 1921. 283 s. Čítanka Čsl. Červeného Kříže; I.
  11. DRIML, Karel. Zdravotnická výchova na školách. Praha: Československý Červený kříž, 1924. 31 s. Příručky dorostu Čs. Červeného kříže; Číslo 8.
  12. Dorost Čs. červ. kříže: (o cílech, činnosti a organisaci). III., přepracované vydání. Praha: Československý Červený kříž, dorostový odbor, 1924. 19 stran. Příručky dorostu Čs. červeného kříže; číslo 1.
  13. Účel a organisace Dorostu Československého Červeného kříže. 2. pozm. vyd. Praha: Československý Červený kříž, [1922?]. [16] s. Příručky Dorostu Červeného kříže; č. 1.
  14. Lípa: illustrovaný měsíčník dorostu Československého Červeného kříže. V Praze: Dorostový odbor Čs. Červeného kříže, 1926-1938
  15. Radost: obrázkový časopis pro nejmenší členy Dorostu Československého červeného kříže. V Praze: Československý červený kříž, 1924-1938
  16. DRIML, Karel. Zdravotní říkánky. Praha: Čsl. Červený kříž, 1924. 8 l.
  17. DRIML, Karel. Zdravé zuby. II. vydání. Praha: Československý Červený kříž (dorostový odbor), 1926. 11 s. Příručky Dorostu Čs. Červeného kříže; Čís. 9.
  18. DRIML, Karel. Kašpárkovy zdravotnické táčky: Kašpárkovy výstupy pro loutkové, maňáskové, bramborové a dětské divadlo. 2. vyd. V Praze: Společnost Českoslov. Červeného kříže, [1924]. 45 s.
  19. DRIML, Karel. Bacilínek: Ves. tragédia pre malých i veľkých o zdraví i o nemoci vo 4 dej. s predohr. Praha: Čsl. Červený kříž, 1924. 44 s. Knih. dorostu Čsl. Červ. kříže; 8.
  20. JANČÍK, Drahomír. Pít či nepít – to jest, oč tu běží.“ Střety příznivců a odpůrců abstinence v meziválečném Československu. Historická sociologie[online]. Karolinum Press, 2014, 2014(1), 47-69 [cit. 2022-11-18]. ISSN 1804-0616. Dostupné z: doi:10.14712/23363525.2014.12
  21. PROCHÁZKA, Antonín. Z naší literární tradice alkoholní a protialkoholní: příspěvek k dějinám abstinentního hnutí československého. V Praze: Československý abstinentní svaz, 1927. 86 s. Abstinentní knihovna; sv. 13.
  22. MASARYK, Tomáš Garrigue. O ethice a alkoholismu. 2. vyd. V Brně: Studentská klinika, [1920]. 23 s. Zdravotní a jiné příručky; č. 2.
  23. Sbírka zákonů a nařízení státu československého. V Praze: Státní tiskárna, 18.03.1922, 1922(26), s. 295. ISSN 1804-0705. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:89e5b950-98e4-11e9-b601-005056825209
  24. Náš ústav pro záchranu alkoholiků. in Vyšší národ: orgán Československého hnutí abstinentního. s.18 V Praze: Abstinentní svaz, 1923.
  25. KONAŘÍK-BEČVAN, Bedřich. Léčení alkoholismu v cizině a u nás. V Praze: nákladem Československého abstinentního svazu, 1934. 64 stran, 11 nečíslovaných stran obrazových příloh. Abstinentní knihovna; svazek 23
  26. Vyšší národ: orgán Československého hnutí abstinentního. V Praze: Abstinentní svaz, 1921 -1925.
  27. BARTH, Jaroslav. Působení alkoholu na tělo lidské. Druhé, přepracované a rozmnožené vydání. V Praze: nákladem Československého abstinentního svazu, 1922. 64 stran. Abstinentní knihovny
  28. ZEITHAMMER, Viktorin. Jed v žilách: povídky z ovzduší alkoholismu v horách šumavských. V Praze: Čsl. abstinentní svaz, 1922. 150 s. Abstinentní knihovna; sv. 4.
  29. NĚMEČEK, Hynek. Alkohol s hlediska chemického. V Praze: nákladem „Československého abstinentního svazu“, 1923. 50 stran. Abstinentní knihovny sv. VII.
  30. FOUSTKA, Břetislav. Alkoholism a ideály národa. V Praze: Československý abstinentní svaz, 1922. 29 s. Abstinentní knihovna; sv. 1.
  31. FOUSTKA, Břetislav. Alkoholism a organism: několik kritických poznámek o vlivu alkoholu na organism lidský a zejména o působení malých dávek. Praha: Čsl. abstinentní svaz, 1923. 24 s. Abstinentní knihovna; 11.
  32. FOUSTKA, Břetislav. Alkoholism a tělesná výkonnost národa: [kritická studie]. V Praze: Československý abstinentní svaz, 1922. 36 s. Abstinentní knihovna;
  33. Alkohol pro – proti: pít – nepít, střídmost – abstinence, výmluvy pijáků. V Praze: J. Šimsa, [1924]. 182, 1 s.
  34. URBAN, Jaroslav František, ed. Abstinentní čítanka. Praha: Ústř. nakl. učit. čsl., 1923. 134 s., 1 list. Sbírka časových spisů pedagogických ke školské praksi; sv. 13.
  35. PROCHÁZKA, Antonín. Kašpárek a loupežníci: veselohra o 3 jednáních. V Praze: Český abstinentní svaz, 1940. 24 s. Loutkové hry našich dětí; Sv. 1.
  36. MASARYK, Tomáš Garrigue. Mnohoženství a jednoženství. Praha: B. Kočí, 1925.
  37. JANIŠ, Kamil. Vývoj cílené pohlavní výchovy v 1. polovině minulého století. Speciální pedagogika. 2012, 22(3), 198-209. ISSN 1211-2720.
  38. ZÁHOŘ, Zdeněk. Pohlavní výchova. V Praze: Melantrich, 1920. 42, 6 s. Pro dítě; sv. 20
  39. ZÁHOŘ, Zdeněk. Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl I.- Pro rodiče. Praha: B. Kočí, 1925. 5 sv. Knihovna pohlavní výchovy; Sv. 3-7.
  40. ZÁHOŘ, Zdeněk. Příručka pohlavní výchovy pro rodiče. Druhé vydání. V Praze: Čsl. společnost pro potlačování chorob pohlavních, 1931. 44 – [II]
  41. ZÁHOŘ, Zdeněk. Rukojeť výchovy k rodičovství na školách. V Praze: Čs. společnost pro potírání chorob pohlavních, 1930. 158 s., [2] s. obr. příl. Vědecká knihovna Čs. společnosti pro potírání chorob pohlavních; sv. 3.
  42. ZÁHOŘ, Zdeněk. Naše žactvo – příští rodiče: slovo k učitelstvu. V Praze: B. Kočí, 1926. 31 s.; č. 2.
  43. ZÁHOŘ, Zdeněk. Praktický rádce v pohlavní výchově mládeže. Praha: Vydavatelské oddělení YMCA, 1931. 112, [II]
  44. ZÁHOŘ, Zdeněk. Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl IV. Pro hochy as od 12 do 15 let Praha: B. Kočí, 1925. 5 sv. Knihovna pohlavní výchovy; Sv. 3-7.
  45. ZÁHOŘ, Zdeněk. Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl V. Pro dívky as od 12 do 14 let  Praha: B. Kočí, 1925. 5 sv. Knihovna pohlavní výchovy; Sv. 3-7.
  46. ZÁHOŘ, Zdeněk. Pohlaví – láska – mateřství: pro dívčí dorost od 14 let. 4. vyd. Praha: Odkaz, 1920. 62 s. Mládí a život;
  47. ZÁHOŘ, Zdeněk. Pohlaví – láska – otcovství: pro mužský dorost od 15 let. 2. dopl. vyd. Praha: Odkaz, 1919. 55 s. Mládí a život; 2.
  48. ZÁHOŘ, Zdeněk. Význam a podstata lásky: pro mladé lidi. Praha: B. Kočí, 1925. 26 s. Knihovna pohlavní výchovy; sv. 2.
  49. EXNER, Max Joseph. Pohlavní život před sňatkem: pro mladé muže. Praha: B. Kočí, 1925. 65 s. Knihovna pohlavní výchovy; sv. 10.
  50. PRUŠKA, Jindřich. Ženám. Karlín: Vesmír, 1920. ABC příručky pro každého.
  51. FISHER, Ludvík. Žena – matka – dítě: rady a pokyny. V Praze: B. Kočí, 1924. Knihy k ozdravění lidstva.
  52. RIBBING, Seved. Manželství a život pohlavní: kniha pro snoubence a manžele. Praha: Dr. J. Schubert, 1923.
  53. GERLING, Reinhold. Zlatá kniha manželství: rádce v hodinách úzkosti i štěstí, průvodce bludištěm lásky a manželství. 2., opr. vyd. Praha: Sfinx, 1924. Gong.
  54. JELÍNEK, Josef. Hygiena manželství a ochrana před těhotenstvím. V Praze: Časopis Matka a dítě, [1935].
  55. TREFNÝ, František. Moderní ochrana před těhotenstvím: pojednání o nových ochranných metodách před těhotenstvím. II. vydání. Praha: Firma Hydiko, 1930. Knihovna zdravotních rad.
  56. GEORG, Iwan Eugen. Pohlavní život v manželství: se zvláštním zřetelem k problému omezení porodů způsobem přirozeným a mravně nezávadným. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1932.
  57. Osudná chvíle. Režie Václav Kubásek, Josef Kokeisl. Československo, 1935.

Citace

SURÁ, Alexandra. Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Období první republiky. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 19.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2022-27-3-4/zdravi-a-nemoc-v-povedomi-nasich-predku-od-praveku-po-soucasnost-obdobi-prvni-republiky/. ISSN 1804-2031.

Tags: články