13th QQML International Conference,  2nd Virtual Conference

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK

13. mezinárodní konference Kvalitativní a kvantitativní metody v knihovnách (QQML2021,  http://qqml.org ) se konala virtuálně pod záštitou ISAST (International Society for Art, Science and Technology – Společnosti pro rozvoj vědy a techniky) ve dnech 25. – 28. května 2021.

Konference QQML jsou již od roku 2009 zaměřeny na prezentaci výsledků zkoumání vědeckých základů kvalitativních a kvantitativních metod a jejich použití v praxi profesionálního působení knihovníků a informačních pracovníků. QQML se zaměřuje jak na hodnocení, tak i na zlepšování služeb s důrazem na používání výsledků vědeckých a výzkumných metod.

Cílovou skupinou a publikem jsou, stejně tak tomu bylo i letos, knihovníci v obecnějším smyslu: profesoři, výzkumní pracovníci, studenti, administrátoři, investoři, technologové, vědci v muzeích, archiváři, osoby s rozhodovací pravomocí a manažeři, vědci v oblasti informací, knihovníci, vedoucí záznamů, weboví vývojáři, IT specialisté, taxonomové, statistici, marketingoví manažeři, filologové, předmětoví a referenční knihovníci a kol. Virtuálně se sešli účastníci z pěti kontinentů, 37 zemí: Austrálie, Bangladéše, Brazílie, Kanady, Chorvatska, České republiky, Dánska, Egypta, Finska, Německa, Řecka, Maďarska, Irska, Iránu, Litvy, Malajsie, Mexika, Nigerie, Osmanu, Pákistánu, Filipín, Polska, Portugalska, Rumunska, Ruska, Saudské Arábie, Srbska, Jižní Afriky, Španělska, Srí Lanky, Trinidadu a Tobaga, UK a USA.

Důraz letošního setkání byl kladen na „Krizový management: Hodnocení dopadů “.

Široký rozsah témat umožnil sestavení bohatého programu, který zahrnoval následující témata – digital humanities, synergie a veřejné služby kulturního dědictví, aplikace inovativních cílů a idejí, informační a znalostní produkty v síti, informační gramotnost, příprava knihoven pro 21.století, management a marketing, knihovní a informační věda, vzdělávání a výzkum metrik.

Příspěvky byly rozčleněny do sekce plenární a podle zaměření do sekcí speciálních. Prezentace posterů proběhly třetí den. Poslední, čtvrtý den konference, se uskutečnil workshop, který byl podpořen vzdělávacím programem Erasmus a programem EU „INNO3D„. Zúčastnili se ho zástupci Irska, Velké Británie, Rumunska, Slovenska aj. Prof. Annca Draghici z knihovny Polytechnické univerzity v rumunské Timisoaře výstižně charakterizovala používání 3D technologie při výuce: „Kouzlem“ výuky a učení 3D tisku je to, že umožňuje rychlé obrácení od 3D CAD výkresu k fyzickému objektu; přímé spojení obou procesů stimuluje kreativitu
a zvyšuje představivost.”„(Book of Abstracts, str. 52).

Foto 1: printscreen z online konference

1. den

Na úvodním plenárním zasedání vystoupila Barbara Liason, předsedkyně ISAST a zvolená prezidentka IFLA pro období listopad 2021 – listopad 2024, od roku 1992 ředitelka veřejné knihovny v Brémách, s příspěvkem „The strenghts of libraries in crisis like the Corona Pandemic„.

V příspěvku věnovala pozornost knihovníkům, kteří při práci v pandemické krizi prokazovali vysoké nasazení při zvládání krizových situací (proměnlivost uzavírání a zpřístupňování knihoven, přizpůsobivost v nabídce služeb aj.).  V její prezentaci pak zazněla doporučení, která konstatovala: „že lze na základě faktorů, která podporují odolnost a k nimž patří sociabilita, realismus, emoční stabilita, optimismus, přizpůsobivost, sebevědomí a schopnost orientace, posílit odolnost, imunitu a vytrvalost. Ze zkušeností získaných v pandemii lze vytěžit i pozitiva: trpělivost, klid při zavádění čehokoli nového, home office pomáhá – není tu nastálo, naučili jsme se lépe porozumět vlastním slabostem i síle, stejně tak u svých kolegů, ověřili jsme si, že se umíme rychle adaptovat na nové podmínky, vyzkoušeli jsme si, že své emoční slabosti lze vyrovnávat pomocí týmu a získali jsme vědomí důležitosti práce pro veřejnou službu“.

Osobním doporučením a výzvou B. Liason zůstává, že rosteme a sílíme v krizi. V závěru sdělení pak byly deklarovány čtyři strategické direktivy IFLA pro léta 2019 – 2024: posilujme společný hlas knihoven, inspirujme a zvyšujme profesionální činnost, spojme společné síly, optimalizujme své organizace.

Z podnětných příspěvků bych zmínila příspěvky z prvního dne ze sekce Information Literacy, zabývající se zkoumáním otázek sociální identity při užívání Social Networking Sites (SNS).

Jessica Hagman a Hilary Bussell  z Illionské univerzity v USA ve sdělení „Opening the conversation: Expanding definitions of data literacy and library Infrastructure for qualitative research“ pojednaly o porozumění datové gramotnosti, zejména kvalitativnímu výzkumu, diskutovaly o vlastních zjištěních o obtížnostech interpretace kvalitativních dat (Book of Abstracts, str. 43).

Tamara Vucenovic z Metropolitní univerzity, Fakulty managementu v Bělehradě, Srbsko, se ve svém sdělení „Communication through social media: Blogs and wikis in libraries“ věnovala možnostem, které mají knihovny pro zlepšení komunikace s uživateli: blogy a technologii Wiki, tedy s nový typ služeb Library 2.0 services. (Books of Abstracts str.14)

Prezentovaný výzkum sociálních sítí „Disconnecting from social networks“ autorů  Maria Briana, Maria Koloniari, Alexandros Koulourise a Eftichia Vraimakiho, který  přednesl Alexandros Koulouris z Univerzity West Attica v Aténách, byl spolufinancován Řeckem a Evropským sociálním fondem (ESF) v rámci Operačního programu “Human Resources Development, Education and Lifelong Learning 2014-2020” v kontextu projektu “Leaving social media: factors affecting intentions to permanently and intermittently discontinue using social netwrking sites”. Výzkum byl zajímavým příspěvkem k problematice „únavy ze sociálních sítí – social network fatigue“. Únava, nepohodlí a přetížení mohou snížit vnímání výhody účasti na sociálních médiích a dále posilovat záměr jednotlivců přestat používat sociální sítě v  každodenním životě.

Cenné jsou literární odkazy uvedené v přednášce, uvádím odkaz na: RAVINDRAN, Thara, Alton Chua YEOW KUAN a Dion Goh HOE LIAN. Antecedents and effects of social network fatigue. Journal of the Association for Information Science and Technology [online]. 2014, 65(11), 2306-2320 [cit. 2021-6-21]. ISSN 23301635. Dostupné z: doi:10.1002/asi.23122.

Z dalších přednášek mne zaujal příspěvek chorvatských kolegů „The promotion of cultural heritage: do we need more than a library website?“.  Autoři Breza Šalamon-Cindori a Daniela Živković z Národní a univerzitní knihovny v Záhřebu, Chorvatsko, ve spolupráci s chorvatskou Fakultou sociálních věd záhřebské univerzity prezentovali možnosti nástrojů webometrie. Pomocí interních a externích nástrojů webometrie jako Google Analytics, Facebook Insights
a dalších nástrojů pro měření aktivit na sociálních sítí bylo provedeno posouzení online služeb, které byly poskytovány Národní a univerzitní  knihovnou v Záhřebu a které přispívají k podpoře a dopadu národního kulturního dědictví různými cestami. (Book of Abstracts, str. 46)

2. den

Ve speciální sekci Management: Metody k udržitelnosti a inovaci byl zařazen společný příspěvek autorek z Národní lékařské knihovny a Ústavu informačních studií a knihovnictví z filozofické fakulty UK H. Bouzkové, E. Lesenkové, A. Jarolímkové a K. Žďárské „Statistical survey in libraries in the Czech Republic and their interpretation regarding the quality of services“. Seznamoval s problematikou statistických výkazů knihoven v ČR, s možnostmi výuky kvalitativních i kvantitativních metod při studiích na ÚISK FFUK a s aktuálním příkladem dobré praxe v NLK, kdy sledovaná statistická data před a v době koronavirové pandemie umožnila provést porovnání sledovaných údajů knihovnicko – informačních služeb NLK. (Book of Abstract, str. 51).

V podvečer druhého dne se v sekci COVID – 19 a vliv na práci knihoven objevily příspěvky z Rumunska, Ruska, Finska a Španělska. Přínosný byl zejména mezinárodní příspěvek A. Haasia a O. L. Magde „COVID – 19 and its impact to libraries in Finland and Romania“. Výsledky analýzy ukázaly, že i když pandemie negativně ovlivnila uzavření obou knihoven, na druhé straně se vytvořily nové příležitosti k zajištění poskytování služeb. (Book of Abstracts, str. 15)

Příspěvek „Benchmarking the Corona crisis management in two European academic libraries“ od N. Balagué z Universitat Autonoma, Barcelona, a J. Saarti z knihovny Univerzity of Eastern Finland, se věnoval poznatkům z krizového řízení v době koronaviru. (Book of Abstracs, str. 10)

3. den

V sekci Evaluation of User Experience in Information Organizations byl zařazen příspěvek z litevské Fakulty sociálních věd s názvem „Which skills and competencies are important for Latvian librarians?„ Zde autorky  D. Pakalna a B. Holma prezentovaly výsledky studie z projektu BIBLIO,  financovaný vzdělávacím programem Erasmus a programem EU na studii
„Librarianship in Europe – mapping professional needs, using one of the research methods – content analysis of job advertisements.“

Obr. 2 Výchozí teoretické modely k provedené analýze (printscreen z online konference)

Provedené analýzy inzerce nabídek práce ukazují, že např. v 75 % jsou u knihovníků požadovány   dovednosti „digital skills“ (specific competencies) jako významný předpoklad pro zavádění tzv. základních (core compentencies ).(Books of Abstracts, str. 58).

Obr. 3 Závěry k diskusi (printscreen z online konference)

V sekci Linking Research and Practice jsem sledovala příspěvek „From Face-to-Face to Online Instruction: Librarians’ experiences in conducting Online Library Instruction“ autorek D. M. Abrigo, Marist School, M. R. Eclevia a M. R. Viray z Salle University, Filipíny, který seznamoval s přípravou instrukcí o knihovně pro účastníky face-to-face třídy v době COVID – 19.(Book of Abstracts, str. 26).

V posledním čtvrtém dni probíhal již zmíněný workshop, který prezentoval mezinárodní INNO3D projekt.

obr.4 Odkaz k projektu INNO3D (printscreen z online konference)

Kvalitativní a kvantitativní metody (QQM) jsou pro knihovníky stále více potřebnými a oblíbenými nástroji, jelikož jsou užitečné pro každodenní profesionální život. Jejich základní funkcí je zodpovědně vyjádřit vztah mezi zákazníkem (uživatelem knihovny) a dodavatelem (služby knihovny) a poskytnout systematický přístup k neustálé změně ke zlepšování.

Příspěvky jsou zveřejněny v Book of abstracts (Book of abstracts: 13th Qualitative and Quantitative Methods in Libraries [online]. Athens: ISAST: International Society for the Advancement of Science and Technology, 2021 [cit. 2021-6-21]. Dostupné z: http://qqml.org/wp-content/uploads/2017/09/BoA.pdf)


Citace

LESENKOVÁ, eva. 13th QQML International Conference,  2nd Virtual Conference. Lékařská knihovna [online]. 2021, roč. 26, č. 1-2 [cit. 28.09.2021]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/2021-26-1-2/13th-qqml-international-conference-2nd-virtual-conference/. ISSN 1804-2031.