Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2019 – 2021

Mgr. Adam Kolín, NLK

Rešeršní služba je jednou ze základních služeb [1] poskytovaných Národní lékařskou knihovnou (dále jen NLK) v oddělení informačních a speciálních služeb (dále ISS). Jako veřejná knihovna poskytuje službu všem osobám starším 15 let. [2] Uživatelé si ji mohou objednat osobně, pomocí webového formuláře, e-mailem nebo telefonicky. Rešerše je zpracována z elektronických licencovaných nebo volně dostupných zdrojů.

Článek navazuje na předchozí text, který srovnával data z let 2015 – 2018.[3] Podíváme se zde na vývoj rešeršních služeb během pandemie Covid-19 a na to, jaký měla pandemie vliv na tuto službu. Pro potřeby dalšího srovnání je i struktura textu stejná.

Na začátek připomenu to, jaké parametry jsou pro vyhodnocení statistik jednorázových rešerší důležité. Více než objednávka rešerše je podstatný počet rešeršních dotazů, které z objednávky vzejdou, lépe vypovídá o náročnosti zpracování. Pro kontext jsou uvedeny i vybrané údaje o využití elektronických informačních zdrojů, které jsou pro rešeršní služby základním nástrojem. Kromě toho budou prezentovány údaje z analýzy rešeršních objednávek a další statistická data s rešeršemi spojená.

Rešeršní služby v NLK – statistiky

Mezi roky 2019 a 2020 došlo k výraznému poklesu objednávek, a tedy i zpracovaných rešeršních dotazů, v závislosti na pandemii Covid-19. Obdobný pokles je typický pro všechny ostatní parametry. V roce 2021 došlo k mírnému nárůstu, co se týče objednávek, ale k výraznější proměně složitosti zpracování rešerší. Podle srovnání počtu rešeršních dotazů mezi lety 2020 a 2021 došlo tedy k zadávání komplexnějších objednávek.

Situace s elektronickými informačními zdroji (dále EIZ) se ustálila, jelikož od roku 2018 nedošlo k žádné změně, co se týče licencovaných databází. Značný vliv na nárůst mezi léty 2020 a 2021 převážně českých plných textů k rešerším měl fakt, že během pandemie Covid-19 došlo v rámci oddělení ISS k vzniku nové agendy, a to kontroly a doplnění záznamů v databázi Bibliographia medica Čechoslovaca o DOI identifikátory a odkazy na plné texty.

Tabulka 1: Jednorázové rešerše v NLK v letech 2019 – 2021

V letech 2019 – 2021 stoupl vliv rešeršních služeb na využívanost EIZ. Bylo využito výpočtu, který na základě zkoumaného vzorku 20 objednávek v kombinaci s počtem obsažených Open Access plných textů u zahraniční části rešerše, ukázal podíl 10 až 15 % na celkovém počtu zahraničních plných textů. Hodnoty pro tyto výpočty vidíte v tabulce č. 2.

Přestože došlo v roce 2020 k poklesu objednávek i rešeršních dotazů, hodnoty jak pro počet dotazů na 1 objednávku, tak plných textů na objednávku průběžně rostly.

Tabulka 2: Vliv rešeršních služeb na využívanost EIZ v letech 2019 – 2021

Průběžné rešerše a další služby

Další částí rešeršních služeb, které NLK poskytuje, jsou průběžné rešerše, které v podstatě stagnují. V roce 2019 však přišla velká objednávka na průběžné rešerše, a to pro celkem 128 profilů, na sledování konkrétních autorů z kardiologie pro lékařsko-technologickou firmu. Bohužel hned následující rok byla průběžná rešerše zrušena, jelikož došlo ke změně v přístupu firmy a ta přešla na sledování publikační činnosti autorů přes vlastní elektronický systém. Kromě toho přibyl ještě jeden profil v roce 2020, který však byl hned v roce 2022 zrušen. Vyhlídky pro tuto službu nejsou nejlepší, neboť v podstatě zůstávají pouze profily, které jsou zde dlouhodobě sledovány, je však otázkou, zda do budoucna ještě má smysl tuto službu vůbec nabízet.

Tabulka 3: Průběžné rešerše v letech 2019 – 2021

Další služby v rámci oddělení ISS jsou navázané na uživatele a jejich přímý kontakt v rámci knihovny. Rešeršní služby pro jednorázové nebo průběžné rešerše lze praktikovat bez přímého kontaktu s uživatelem, a jak nám ukázala pandemie Covid-19, nezasáhlo to rešeršní služby takovým způsobem, aby nebylo co dělat. Služby (výpůjční nebo MVS), které vyžadují přímý kontakt s uživatelem, ale byly postiženy výrazně. Platí to i pro položky v tabulce č. 5 návštěvnost knihovny nebo objednaný uživatel (konzultace). Pandemie Covid-19 tyto ukazatele zredukovala na polovinu a nastartovala jejich pokles i v roce dalším. Až příští roky ukážou, zda půjde o trend trvalý.

Tabulka 4: Rešeršní služby v přímém kontaktu s uživatelem v letech 2019 – 2021

Rešerše trochu jinak – MedLike

Větší pozornosti se v době pandemie Covid-19 dostalo doplňování portálu MedLike v důsledku menšího počtu objednávek jednorázových rešerší. Pracovník rešeršního oddělení na předem vybraná témata provádí rešerše ve volně dostupných internetových zdrojích. K jeho práci patří jak samotný výběr zdrojů, tak posouzení formálních kvalit zpřístupněných zdrojů. [4] Okruh témat samozřejmě není nevyčerpatelný, nicméně je třeba brát v potaz ještě průběžné rešerše k získání nového přírůstku zdrojů k určitému tématu za určité časové období pro potřeby portálu. Od vzniku portálu patřil tedy rok 2020 a 2021 v doplňování nových zdrojů mezi tři nejbohatší, jak můžete vidět v tabulce č. 5.

Tabulka 5: MedLike – celkový počet zařazených zdrojů do portálu v letech 2019 – 2021

Pracovní vytížení rešeršérů

Jiný možný úhel pohledu na práci rešeršního oddělení nabízí vytížení jednotlivých pracovníků, které je dokumentováno v tabulce č. 6. Pro porovnání byly zvoleny následující parametry: celkový počet rešeršních dotazů, počet stažených plných textů, počet úvazků a skutečný počet odpracovaných dní na jeden plný úvazek (od všech pracovních dní byla odečtena povinná dovolená a dny strávené na nemocenské). V tomto statistickém přehledu však nikde není započten čas, který pracovníkovi zabírá např. seznámení s tématem, což by šlo velice obtížně kvantifikovat, agenda spojená s evidencí rešerší nebo komunikace se samotnými uživateli.

V listopadu 2019 došlo k snížení počtu úvazků o 1,25 úvazku v oddělení ISS. Došlo tedy k úpravě a k lepší organizaci práce se zbylými úvazky, aby byla částečně zachována alokace počtu úvazků na rešeršní služby v rámci oddělení.

Pandemie Covid-19 způsobila pokles u dat pro rok 2020. Současně však s nárůstem v roce 2021 vyvstala otázka, jak lépe zvládat nárůst počtu objednávek, dotazů a získávání plných textů. Prozatím se v letošním roce přistoupilo k využití dalších kolegů pro potřeby získávání plných textů vzhledem k nárůstu časové náročnosti úkonů s tím spojených, ale současně také uvažujeme nad změnou formálního zpracování  a doručení rešerše do budoucna.

Tabulka 6: Roční vytížení rešeršérů z oddělení ISS

Vývoj počtu přijatých objednávek v kalendářním roce

Důležitějším pohledem v evidenci objednávek je jejich rozložení během roku. Jak můžete vidět v grafu 1, nejvytíženější období je podzim, a to dlouhodobě. Anomálií je únor roku 2019, kdy došlo k objednání retrospektivní rešerše, která posloužila jako podklad pro zvážení objednání průběžné rešerše pro lékařskou technologickou firmu viz část Průběžné rešerše a další služby.

Graf 1: Měsíční počet objednávek jednorázových rešerší v letech 2019 – 2021

Ještě přesnější pro ukázku vytíženosti při zpracování jednorázových rešerší je sledování parametru rešeršních dotazů během roku. Změna sledovaného parametru v grafu 2 ukazuje, jak se odlišuje křivka od započtení přijetí objednávky.

Graf 2: Měsíční počet rešeršních dotazů v letech 2019 – 2021

Analýza jednorázových rešeršních objednávek v letech 2019 – 2021

Pro doplnění celkového obrazu týkajícího se rešeršních služeb v NLK byla upřena pozornost i na jejich uživatele. Data pro analýzu byla získána z objednávek v příslušných letech. V další části se tedy zaměříme na formální údaje ze zadání, jako jsou účel rešerše, titul uživatele nebo jeho jazyková výbava.

V rešeršní objednávce je účel rešerše jednou z klíčových položek, jelikož podle něj rešeršér může uzpůsobit finální výběr zdrojů k vyhledávání. Tento atribut však uživatelé v objednávce mohou využít vícekrát než jednou. Na prvních dvou místech od posledního vyhodnocení se nic nezměnilo. Nejčastějším účelem rešerše je bakalářská práce, druhým nejčastějším je diplomová práce. Zajímavé je, že došlo k velmi výraznému úbytku objednávek, kde nebyl vyplněn účel rešerše. Nejspíše jde o vliv pandemie Covid-19, která přesunula většinu objednávek do webového formuláře, kde je tuto položku povinné vyplnit.

Graf 3: Účely rešerší – srovnání let 2019 – 2021

Celkový pohled pak mluví jasně. Přes 65 % účelů patří studentům s kvalifikačními pracemi z vysokých škol. Obdobné výsledky byly i ve srovnání v letech 2015 – 2018.

Graf 4: Účely rešerší – celkové rozdělní v letech 2019 – 2021

Dalším sledovaným atributem jsou tituly uživatele. U tohoto atributu je třeba uvést, že uživatel může být zařazen do více kategorií. V největším množství objednávek není titul uveden. Je to způsobeno dvěma faktory. Prvním faktorem je, že nejčastějším uživatelem rešeršních služeb je student bakalářského studia. Na druhé straně je vidět neochota části uživatelů titul uvádět. Tento faktor odhaluje opět hlavně atribut účel rešerše. Z logiky věci lze předpokládat, že by účel rešerše bakalářská práce měl být minimálně roven atributu titul neuveden, případně v kombinaci s titulem DiS. To samé platí pro účel rešerše diplomová práce a bakalářský titul. Ostatní tituly už pouze mohou dokumentovat zájem o služby mezi jednotlivými akademickými hodnostmi. K jedné anomálii došlo u titulu MUDr. v roce 2019, kde opět hrála roli objednávka lékařsko-technologické firmy, kterou zastupovala lékařka.

Graf 5: Uvedené vzdělání – srovnání let 2019 – 2021

Do kategorie ostatní patří např. tituly Ing., RNDr., PaedDr., CSc., MBA, MgA., M.S. nebo MPH.

Graf 6: Uvedené vzdělání – celkové rozdělení v letech 2019 – 2021

Jazykové vymezení rešerší se skládá především z požadavků na rešerše v anglickém a českém jazyce. Mezi další frekventované jazyky patří slovenština a němčina. U rešerše ze slovenské odborné literatury lze využít databázi Bibliographia medica Slovaca. U dalších světových jazyků je už situace horší, jelikož primárním jazykem publikování je angličtina. Samozřejmě, že se v databázích dají najít i články z jiných světových jazyků, ale spíše jde o okrajovou záležitost. Samozřejmě také záleží na jazykové vybavenosti zaměstnanců oddělení ISS, ale i zde převládá angličtina. Z ostatních jazyků se ojediněle objevují požadavky na francouzštinu, ruštinu nebo ukrajinštinu.

Graf 7: Jazykové vymezení rešerší v letech 2019 – 2021

Podíl uživatelů NLK

Od roku 2016 klesá jak počet uživatelů knihovny, tak jejich podíl mezi uživateli rešeršních služeb. V letech 2016 – 2018 se tento podíl pohybuje v rozmezí 8-10 %. Do budoucna by chtělo připravit průzkum, jaké procento neregistrovaných uživatelů rešeršních služeb se nakonec stane uživateli registrovanými.

Tabulka 7: Uživatelé rešeršních služeb v NLK

Samotné výsledky rozdělení uživatelů na registrované a neregistrované můžete vidět v grafu č. 8. Trendem posledních tří let je, že se rozdíl mezi neregistrovanými a registrovanými uživateli zvětšuje. Opět za tím můžeme vidět vliv pandemie Covid-19. Rešeršní služba totiž není vázána na to, aby byl uživatel předem registrován. Z praxe víme, že část uživatelů se až na základě vypracované rešerše rozhodne, jestli se stane uživatelem knihovny, případně se stává uživatelem až při vyzvednutí rešerše, a tudíž v době objednávky uživatelem ještě není.

Graf 8: Registrovaní a neregistrovaní uživatelé rešerší v letech 2019 – 2021

Posledním zkoumaným atributem, který lze z objednávek vyčíst, je způsob objednávání rešerše. Byly zvoleny pouze dvě kategorie (osobní a webový formulář), a to z důvodu, že objednání rešerše prostřednictvím telefonu nebo e-mailu je ve srovnání s prvními dvěma kategoriemi vyloženě marginální. Mezi léty 2015 až 2018 byl trend razantního poklesu osobních objednávek ve prospěch elektronického formuláře. V roce 2019 byl počet objednávek jedním nebo druhým způsobem vyrovnaný, ale opět již několikrát zmiňovaná pandemie Covid-19, výrazně proměnila trend ve prospěch elektronického formuláře. Je tedy na místě uvažovat nad tím, že v budoucnu by se všechny objednávky zadávaly elektronicky, i ty, které by byly tzv. osobně na místě u služby. Vedlo by to k snadnějšímu statistickému vyhodnocení, a i k rychlejší evidenci.

Graf 9: Způsoby objednání rešerší v letech 2019 – 2021

ZÁVĚR

Pod vlivem změn, které přinesla pandemie Covid-19, je třeba se zamyslet nad větší diferenciací služeb. Na mysli mám zejména zlepšení platebních možností pro uživatele. Zavedením platební brány by v kombinaci se zasláním pouze výsledků rešerší bez plných textů mohlo dojít k výraznému zrychlení vyřízení rešerše. Případně vytvořením schránky s výsledky rešerše, která by se zpřístupnila zapsáním kódu (zaslaném po ověření platby na účet NLK). U tohoto kroku je také dále nutné rozvíjet doplňování odkazů na plné texty v databázi BMČ, aby se mohli uživatelé spolehlivě, snadno a vlastními silami dostat k potřebným článkům.

Předložené údaje se také nabízí k porovnání s lety 2015 – 2018 z předchozího článku. [3] 

Zdroje:

  1. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). epravo.cz. [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-29-cervna-2001-o-knihovnach-a-podminkach-provozovani-verejnych-knihovnickych-a-informacnich-sluzeb-knihovni-zakon-2631.html] ISSN 1213-189X.
  2. ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupný z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/Metodicke-vyjadreni-k-principu-rovnosti-podle-knihovniho-zakona_1.pdf
  3. KOLÍN, Adam. Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2015 – 2018. Lékařská knihovna [online]. 2019, roč. 24, č. 3-4 [cit. 24.11.2022]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2019-24-3-4/reserse-v-narodni-lekarske-knihovne-v-letech-2015-2018/. ISSN 1804-2031.
  4. LESENKOVÁ, Eva, Helena BOUZKOVÁ, Adéla JAROLÍMKOVÁ, Filip KŘÍŽ, Klára MAŠKOVÁ a Lenka MAIXNEROVÁ. MedLike – spolehlivé informace o zdraví a nemoci pro občana v Národní lékařské knihovně. In: MEDSOFT … 2017, s. 135-140. ISSN 1803-8115. Dostupné také z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/


Citace

KOLÍN, Adam. Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2019 – 2021. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 03.02.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/2022-27-3-4/reserse-v-narodni-lekarske-knihovne-v-letech-2019-2021/. ISSN 1804-2031.