Mgr. Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum NLK

„Muzeum je nezisková, permanentně působící instituce ve službách společnosti a jejího rozvoje, otevřená veřejnosti, která získává, uchovává, odborně zpracovává, zprostředkovává a vystavuje hmotné a nehmotné dědictví lidstva a jeho životního prostředí za účelem vzdělávání, studia a potěšení.“ Definice muzea, ICOM, 24. 8. 2022

Brno, 9. – 10. 11. 2022

Muzea po pandemii / Foto: Martin Čarek, archiv AMG

Celorepubliková muzejní kolokvia, pořádaná Asociací muzeí a galerií spolu s dalšími institucemi, jsou pravidelně místem sdílení nových zkušeností, nápadů, témat, ale i obtíží a obav českých muzeí a jejich pracovníků. Poslední kolokvium se sešlo v pražském Národním muzeu v roce 2019, pak však setkávání muzejníků přerušila pandemie. O to bohatší, zajímavější a naléhavější byly přednášky a diskuse na setkání v Universitním kině Scala počátkem listopadu 2022. Kolokvium „Muzea po pandemii“ pořádala Asociace a její Komise muzejních historiků a Komise pro práci s veřejností a muzejní pedagogiku ve spolupráci s Moravským zemským muzeem a s finanční podporou Ministerstva kultury ČR. Na 130 účastníků z českých muzeí a dalších paměťových institucí i hostů ze Slovenska si ve dvou dnech vyslechlo na pětadvacet přednášek, stejně důležité však byly diskuse, rozhovory a prezentace v sále i mimo něj. Stejně jako jsou zkušenosti knihoven jako kulturních a vzdělávacích středisek pro odbornou i laickou veřejnost podnětné pro muzea, mohou snad být novinky, s nimiž přicházejí muzejní instituce, užitečné i pro knihovníky.

Kolokvium zahájila Mgr. Irena Chovančíková, předsedkyně Asociace muzeí a galerií ČR, z.s.,s příspěvkem „Muzea v pandemii: krize a změny.“ / Foto: Martin Čarek, archiv AMG

První den kolokvia byl věnován reflexi dopadů COVID-19 na činnost muzeí a výhled do budoucna v kontextu dalších společenských krizí. Již zde se objevily dvě hlavní témata jednání: digitalizace expozic, ke které byla muzea v podmínkách pandemie a ochranných opatření donucena, ale která se zároveň ukázala jako cesta k oslovení nových zájemců v období po pandemii; a sběr předmětů, dokumentace a vystavování současnosti. Pandemie, která v České republice stála životy více než 41 000 lidí, se paradoxně stala, jak uvedl dr. František Šebek (Universita Pardubice), výzvou a stimulátorem změn ve společnosti včetně programů muzeí. Fyzická návštěvnost všech kulturních institucí se ovšem na vysoká čísla roku 2019 dosud zdaleka nevrátila – muzea měla v roce 2019 14.9 milionů návštěvníků, v roce 2020 6.8, v roce 2021 6.65 milionů –  a dost možná dlouho nevrátí. I proto hledáme nové způsoby prezentace (digitální i participativní) i nová témata, která návštěvníky dokáží oslovit. Přednášky se dotkly i změn ve fungování muzeí v průběhu pandemie (především vytváření online programů i metodických materiálů a digitalizace), dlouhodobě nedostatečné legislativní opory pro muzejní práci, tedy chybějící definice muzea (přes existující text schválený Mezinárodní radou muzeí), stále palčivé otázky GDPR, uchovávání zbraní či nelegálních archeologických výzkumů, i absence dotačních programů především pro menší muzea. Nové, aktuální vymezení muzea a muzejní práce v dobách krize byly i tématem 26. generální konference ICOM (mezinárodní organizace muzeí) v Praze v srpnu 2022, o níž referovala Gina Renotiere.

PhDr. František Šebek z Univerzity Pardubice představil „Dopady pandemie jako stimulátor změn ve směřování muzeí.“ / Foto: Martin Čarek, archiv AMG

Další příspěvky se věnovaly zahraničním projektům dokumentace současnosti, které již v Evropě trvají desetiletí (jako byl Švédský SAMDOK v letech 1977-2012 a jeho nástupce), včetně otázky sběru a dokumentace digitálního obsahu; filantropii a kryptoměnám jako možnému zdroji financování muzeí (William Lobkowicz), udržitelnému rozvoji muzeí, tedy oblasti, v níž zvláště jsou knihovny pro muzea inspirací (codokazeknihovna.cz, udrzitelnaknihovna.cz) a klimaticky neutrálním muzeím (museumsforclimateaction.org), Ladislava Filipová, Muzeum města Ústí nad Labem; významu interpretačních plánů pro oslovení nových návštěv, tvorbě nového obsahu i evaluaci činnosti muzea; turistické propagaci (portál CzechTourism) i benchmarkingu (měření a srovnání výkonnosti) muzeí.

Odpolední blok přednášek se soustředil na využití digitálních technologií v expozicích.  Příklady zahrnovaly expozici kuchyní v Českém muzeu stříbra, Muzeum umění Olomouc a mapování a vystavení dějin Svatováclavského návrší s využitím komiksu i her nebo novou expozici Muzea literatury s interaktivními prvky i práci tohoto muzea v COVIDové době, jako byla animace Karantéňana či udělování cen za Nejkrásnější české knihy 2019 ve videoprezentaci Jakuba Jansy. Představeny byly virtuální muzeum Muzea Hlučínska, 3D muzeum skansenu Bylany či e-výstava Městského muzea Blatná a další. I zde se účastníci seznámili se zahraničními příklady, které ne všichni museli znát: interaktivní expozice v Museum of the World (British Museum), muzea Salvatora Dalího či Virtuellum (Městské muzeum Tulln). V závěru představily své technologické postupy i dvě softwarové společnosti.  Z pohledu mnohých muzeí i knihoven jsou představené projekty zajímavé, ale nesmírně nákladné. I pro menší instituce je však využití nových technologií (QR kódy, prostupnost fyzických a digitálních expozic) námětem k promýšlení.

I program druhého dne kolokvia se zabýval novými postupy, které pandemie COVID do muzejní činnosti přinesla: způsoby, jak zjistit měnící se očekávání a potřeby návštěvníků a jak na ně reagovat (Michal Medek, Ústav pro interpretaci místního dědictví, na příkladu Valašského muzea v přírodě), i tvorbou hmotných i virtuálních expozic pro návštěvníky se speciálními potřebami, seniorům, dětem, návštěvníkům se sluchovým a zrakovým postižením (Michaela Šmídová a Magdalena Bližňáková, Národní muzeum). Představeny byly i dva nové participativní modely expozic, které v post-covidové době mohou přivést do muzeí staré i nové návštěvníky: virtuální podoba Langweilova modelu Prahy jako pramene a pomůcky pro výuku historie (Iva Vachková, Muzeum hl. m. Prahy), či pátrací hra, která návštěvníky vtáhne do příběhu Alfreda Löw-Beera v brněnské Vile Löw-Beer (Jana Černá a Markéta Brhlíková, Muzeum Brněnska).

Druhý blok druhého dne se zaměřil přímo na dokumentaci a prezentaci COVIDu-19. Šimon Krýsl (Národní lékařská knihovna) ukázal, jak Zdravotnické muzeum dokumentovalo a vystavovalo pandemii v jejím průběhu i později, v době, kdy již návštěvníky COVID jako téma začal unavovat a v popředí zájmu lidí i v titulcích médií jej překryly nové krize a nové starosti. Roušky, obecně přijímaná i kontroverzní léčiva, ventilátor Corovent a další exponáty lze vystavit jak v historickém, tak globálním kontextu. Zachycení solidarity a společných nadějí, které pandemie přinesla, přitom nevylučuje kritické uchopení ideologických konceptů a jazyka „války s virem“ či představení menšinových úhlů pohledu. Jak doložil Michal Krištofík (Slovenské národní muzeum), s COVIDovými sbírkami pracují obdobně i kolegové na Slovensku. Některé exponáty byly pro Slovensko významnější: například vodní pistole, užívané některými faráři ke křtu na dálku, nápisy s regulacemi a oznámeními nedostupného zboží, pokutové bloky vystavené během zákazu vycházení lidem bez domova či fotografie ohřívacích lamp a lůžek, stavěných ve chlévech zemědělci, kteří nemohli odejít od dobytka.

„Morové rány 1521-2021“ ve Zdravotnickém muzeu NLK / Foto: Tereza Vobecká

Zpracování COVIDu inspirovaly i zkušenosti s prezentací jiných krizí, a naopak.  V poslední přednášce před závěrečnou diskusí představili Barbora Hoduláková a Ondřej Táborský (Národní muzeum), jak je možné vystavit i klimatickou změnu (či krizi), na materiálu ze zahraničních muzeí (Rakousko, Německo, Skandinávie) i expozice ZeMě v Národním muzeu v Praze, která představuje různé aspekty udržitelnosti udržitelnou formou, s recyklací desek i vitrín z minulých výstav. Ukazuje se, že muzea a jejich expozice dokumentují současnost – spíše než nedávnou minulost – jen tehdy, pokud do veřejných debat samy zasahují, pokud odmítnou či přinejmenším reflektují falešnou neutralitu a odstup od skutečnosti, v níž působí.

Kolokvium ukázalo využití zahraničních zkušeností i nápady českých muzejníků, které mohou být naopak inspirací i pro zahraničí. Naznačilo, jak zkušenost minulých krizí naučila muzea zpracovat COVID-19 a jak se uchopení této pandemie může stát modelem pro dokumentaci nových závažných témat současnosti i budoucnosti.

Citace

KRÝSL, Šimon. 10. celorepublikové kolokvium AMG na aktuální téma českého muzejnictví – Muzea po pandemii. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 29.03.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/konference/. ISSN 1804-2031.

PhDr. Veronika Löblová, NLK

Letošní již 23. ročník konference, po dvou letech on-line vysílání, proběhl opět v prezenční podobě, a účastníci se tak konečně mohli osobně setkat. Konferenci již tradičně zahájila Eva Drašarová, ředitelka Národního archivu, celým programem provázeli Vít Richter a Tomáš Foltýn z Národní knihovny ČR.

Dopoledne prvního dne bylo věnováno otázkám společným pro většinu zúčastněných institucí. Z Ministerstva kultury zazněly hned první dva příspěvky, které se týkaly Národního plánu obnovy – Digitalizace kulturního a kreativního sektoru.

Ministerstvo kultury vyhlásilo dotační program na podporu digitalizace kulturního dědictví ČR – Digitalizace kulturních statků a národních kulturních památek I. pro rok 2023 (Eva Teuerová, Eržika Kubínová, Martina Jamborová, MK ČR). Program je zaměřen na digitalizaci dvojrozměrných i trojrozměrných, zvukových a audiovizuálních, movitých i nemovitých národních kulturních památek, zveřejněných především prostřednictvím portálu eSbírky.cz. Žádost mohou podávat vlastníci a správci sbírek zapsaných v CES, NPÚ, vlastníci nebo správci národních kulturních památek a specializovaná pracoviště zaměřená na ochranu kulturního dědictví při centrech Římskokatolické církve. První iniciativa byla vyhlášena v září letošního roku, další dvě budou následovat v příštích dvou letech.

Druhý příspěvek se týkal Dalšího rozvoje digitalizace v oblasti knihoven, rovněž v rámci Národního plánu obnovy, přednesla jej Petra Miturová (MK ČR z oddělení literatury a knihoven). Program je určen k podpoře rozvoje a obnovy digitalizační infrastruktury knihoven jako správců kulturního a znalostního bohatství. Výsledkem by měla být modernizace a zefektivnění procesu digitalizace dokumentů, zkvalitnění služeb uživatelům, podpora spolupracujícím institucím a v neposlední řadě podpora technologií šetrných k životnímu prostředí.

Projekt Národní strategie digitalizace novodobých knihovních fondů (Michaela Bežová, NK ČR) se zaměřuje především na novodobé knihovní fondy, na historické fondy jen okrajově. Definuje možnosti výběru dokumentů na digitalizaci u jednotlivých typů knihoven a navrhuje možnosti jejich dalšího postupu v oblasti digitalizace. Jsou do něj zapojeny NK ČR, MZK v Brně, krajské knihovny, knihovny s regionální funkcí, specializované knihovny, knihovny AV ČR, vysokoškolské, archivní, muzejní a galerijní knihovny. Důraz klade na spolupráci mezi jednotlivými typy knihoven, na vytvoření strategie nebo plánu digitalizace a na jejich zapojení do dotačních programů VISK 6 a VISK 7.

Martin Lhoták, (Knihovna AV ČR) představil novou verzi Krameria K7.0.3, ta navazuje na současnou verzi 5.8 (5.8.1), kterou má většina spolupracujících knihoven. Do ostrého režimu by měl být možný přechod do konce roku 2022.

Další příspěvky byly věnovány plánům digitalizace v oblasti archivnictví. Česká televize ve spolupráci se Spisovým archivem ČT představila projekt historické a teoretické analýzy televizní tvorby. Zabývá se zdokumentováním archiválií a shromažďováním dobových dokumentů o Československé televizi v souvislosti s blížícím se 70. výročím televizního vysílání (Petr Vojta, Daniel Růžička, ČT).

Automaty a lidé, aneb digitalizace administrativy v Národním filmovém archivu (Martina Šťastná, NFA), jehož posláním je péče o české filmové dědictví – příspěvek seznámil s využitím aplikace Google Workspace ve své administrativě, tento systém usnadnil komunikaci, evidenci, možnost práce z domova nebo i online školení. Firma EXON (Jan Valenta), představila digitalizační linku za využití moderních softwarových řešení na bázi AI pro digitalizaci kulturního dědictví, postavenou na nejnovějších poznatcích v oblasti umělé inteligence.

Během odpoledního bloku zazněly také příspěvky jednotlivých institucí, které účastníky seznámily s vlastními projekty. Mimo jiné příspěvek věnovaný Trojrozměrné vizualizaci zvonice v prostoru hospitalu Kuks, zvonice postavené v r. 1883 a zbořené v 70. letech minulého století (Tomáš Pechánek, Univerzita HK, FF).

Velice zdařilá Mobilní webová aplikace MemoGIS Praha, vztahující se k dějinám holokaustu v Praze, mapuje osudy židovských obyvatel i místa spjatá s jejich útlakem v období protektorátu, obohacená o digitální fotografie (Aneta Plzáková, Masarykův ústav AV ČR).

Jan Červinka (Fakulta architektury ČVUT) představil Databázi industriální topografie určenou pro mapování industriální architektury u nás; Jan Šejbl (NM, Náprstkovo muzeum) sbírku stereoskopů Vojty Náprstka z let 1859-1901 – Čína ve třech rozměrech: Nejstarší fotografie z Číny v Náprstkově muzeu.

První den byl zakončen již tradičním příspěvkem Aleše Brožka (Severočeská vědecká knihovna v Ústí nad Labem), tentokrát na téma Co nám ještě chybí, abychom se v životě neobešli bez krameriovských digitálních knihoven?

Téma dopoledního bloku druhého dne bylo věnováno archivaci dat: z Národního archivu zazněly dva příspěvky Archivace českých účtů sociální sítě Twitter (Martin Rechtorik) a Archivace prostorových dat (Pavlína Nimrichtrová).

Marie Haškovcová (NK ČR) Archivace prostorových dat ve webovém archivu a možnosti jejich využití – Nové výstupy výzkumného projektu – její prezentace se věnuje výběru webového obsahu, jeho sběru, dlouhodobému uchovávání sbírek a jejich zpřístupnění a implementaci směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu do české legislativy.

Česká sportovní fotografie v Multimediální knihovně Českého olympijského výboru (Petr Kliment, Český olympijský výbor) – knihovna vyvinula novou aktivitu k uchování a prezentaci dokumentace (klasické fotografie, digitální audiovizuální obsah – videa a nahrávky, knihy a další dokumenty) olympismu v rámci Česka a Československa, jejího olympijského dědictví.

Manuscriptorium 4: nové funkce a zvýšení uživatelského komfortu (Anna Pavlíková, NK ČR) představuje novou verzi s pokročilými rešeršními možnostmi, jako jsou novinky ve vyhledávacích položkách, práce s více dokumenty najednou prostřednictvím záložek, podrobnější náhled, obsahový rozcestník, možnost otevřít i externí obsah jiného dokumentu a způsob tvorby osobních kolekcí a virtuálních výstav.

Následující témata se týkala zpracování a katalogizace historických fondů zámeckých knihoven, zazněly prezentace z Národního památkového ústavu Inventarizace zámeckého fondu prostředky systému Tritius (Pavel Hájek, NPÚ, Jiří Šilha, Tritius), z Moravské zemské knihovny Katalogizace mapových děl s pomocí Mapseries (Miloš Pacek, Petr Žabička), z Univerzitnej knižnice v Bratislave Projekt Jarmočné a púťové tlače v Univerzitnej knižnici v Bratislave (Bronislava Navarová, Lívia Kurucov).

Krajská knihovna v Pardubicích svým příspěvkem Tištěné dědictví Pardubického kraje (Barbora Horáková) vyzvala ke spolupráci na zmapování produkce primárně novin a časopisů, jejich uložení a následné digitalizaci, evidenci a zpřístupnění se záměrem do budoucna vytvořit interaktivní mapu periodického tisku.

Jana Macháčková z Firmy Axiell promluvila o Organizaci digitalizace sbírkových předmětů v muzeích a galeriích s cílem vytvoření 2D i 3D digitální reprezentace předmětu, jako příležitosti zpřístupnění kulturního dědictví, i možnosti zdokumentování vizuální podoby předmětu jako celku i jeho struktury a dále o digitalizaci jako formě dlouhodobé ochrany.

K tématu vlivu digitalizace ve vzdělávání u nás a na Slovensku zazněly prezentace ze Slovenska Knižnice pre Slovensko (nielen o digitálnom vzdelávaní) (Dávid Baranko, Eva Kalužáková, Centrum vedecko-technických informácií SR), z Masarykovy univerzity v Brně Humanitní vědy dokořán: využití digitalizovaného kulturního dědictví ve vzdělávání (společná přednáška několika autorů FF KISK) a Digitalia MUNI ARTS – více než digitální knihovna. Výzkumná infrastruktura Filozofické fakulty Masarykovy univerzity a systém Islandora (Josef Schwarz a Vlastimil Krejčíř) – jak pracovat s digitalizovanou kulturní pamětí, aby se stala moderním vzdělávacím procesem. Důležitá zde je společná práce tvůrců a učitelů, využitelnost výuky v prostředí paměťových institucí.

O související problematice Ochrany osobních údajů a osobnostních práv v českých archivech pohovořila Karolína Šimůnková (NA), na ni navázal již poslední blok konference, který pokračoval v duchu autorského zákona.

Michal Klodner a Matěj Strnad z Národního filmového archivu, jednoho z nejstarších a největších filmových archivů na světě (založeném v r. 1943), který pečuje o české filmové dědictví a o zpřístupnění uměleckých děl, přednesli příspěvek Videoarchiv: dokumentace, archivace a zpřístupnění uměleckých děl s audiovizuálním obsahem nekinematografické povahy. Petr Kukač (NK ČR) pohovořil o Digitalizaci fotoarchivu ČTK, který byl zahájen na základě Memoranda mezi Národní knihovnou ČR a Českou tiskovou kanceláří z r. 2019.

V  prosinci letošního roku by měla proběhnout Novela autorského zákona, související s díly nedostupnými na trhu. Jejím obsahem je implementace dvou směrnic EU o autorském právu z r. 2019, které se týkají změn v úpravě výjimek a omezení práv – výjimka z výlučných práv pro vytěžování textů a dat (automatizovaná analýza textů nebo dat), výjimka pro digitální užití pro ilustrační účel při vyučování a výjimka pro užití předmětů ochrany nedostupných na trhu (Adéla Faladová, Ministerstvo kultury ČR).

Otevírání dat v Národní knihovně ČR v roce 2022 (Lenka Maixnerová, Linda Jansová, Petra Šťastná, NK ČR) – NK ČR jako ústřední knihovna ČR se rozhodla zpřístupnit databáze: Česká národní bibliografie, Databáze národních autorit NK ČR a Centrální adresář knihoven a informačních institucí v ČR pod veřejnou licenci CC0, která umožňuje nejširší možné užití databází, a to jak pro nekomerční, tak komerční účely, bez nutnosti uvedení autorství.

Díky tomuto projektu bylo možno aktualizovat tisíce položek ve Wikidatech, a tím je obohatit o další informace. S otevřením dalších databází přichází více dat, což povede ke zkvalitnění informací ve Wikipedii, tyto informace mohou časem pomoci statisícům lidí, pro které je prvním a mnohdy jediným zdrojem informací. I toto téma zaznělo v posledním příspěvku letošní konference Jak předcházet informačním ztrátám v kulturních institucích způsobených neočekávatelnými krizemi (Eva Vele, Wikimedia ČR), neboť posláním projektů Wikimedia je sbírat informace, vzdělávat veřejnost a napomáhat tak k záchraně kulturních památek, důležitých dokumentů lidské historie nebo dat.

Příští rok se můžeme těšit na další ročník konference, plánovaný na 29. a 30. listopadu 2023.

Citace

LÖBLOVÁ, Veronika. Konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 29.03.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/konference/. ISSN 1804-2031.

PhDr. Radana Kodetová, PhDr. Veronika Löblová, Mgr. Michaela Opatrná, PhDr. Ludmila Štěpánková, NLK

1. DEN

Michaela Opatrná

Letošní jubilejní 30. ročník konference Knihovny současnosti se konal v polovině září v Olomouci, na půdě Pedagogické fakulty Univerzity Palackého. Oficiální zahájení, které moderoval ředitel Městské knihovny v Praze, RNDr. Tomáš Řehák, proběhlo v hlavní aule fakulty a neslo se v duchu významu knihoven v post-covidové době. Tabuli mluvčích zleva zahajoval akci zaštiťující host, ministr kultury České republiky, pan Mgr. Martin Baxa, a hejtman olomouckého kraje, Ing. Josef Suchánek. Na oficiálním zahájení byla také představena čestná hostka, Barbara Lison, současná prezidentka Mezinárodní federace knihovnických asociací a institucí.

Po úvodních slovech byly tradičně předány medaile Z. V. Tobolky. Mezi oceněné tento rok patřili – Martin Krčál z Moravské zemské knihovny za přínos webovým portálem Knihovny.cz, Adéla Dilhofová, rovněž z Moravské zemské knihovny, za profesní rekvalifikace NSK, Zuzana Kopencová z Městské knihovny v Praze za záchranu fondu. Hlavní cenu za celoživotní přínos získal Hanuš Hemola z Národní knihovny za službu Ptejte se knihovny.

Tématem první přednášky konference, kterou přednášela Barbara Lison, byla podpora globálního pole knihoven skrze partnerství a kooperaci. Představila Mezinárodní federaci knihovnických asociací a institucí jako globální hlas knihoven a zastupující orgán zájmů uživatelů. V prezentaci poukázala na projekt Mapa knihoven světa a odhalila nám pilíře federace. Za nejvýznamnější princip určila deklaraci lidských práv a svobod – svobodu informací a vyjadřování.

Další zahraniční přednášku o spolupráci českých a německých knihoven hostovala Hella Klauser, tajemnice Německého svazu knihoven a ředitelka Goethe institutu. Již dlouholetý projekt Goethe institutu, zaměřený na vzájemnou výměnu zkušeností, si v letech 2022-25 vybral právě Českou republiku. V rámci spolupráce je možné se podílet na celoživotním vzdělávání, podpoře nových profesionálů či knihovníků ve stáří a také na studijních pobytech či účasti na mezinárodních konferencích v Německu pomocí grantů BI International.

Závěrečná část programu prvního dne, společenský banket, probíhala na terase přírodovědecké fakulty UPOL. Po úvodním přípitku k třicetiletému jubileu nám pan Řehák představil živou doprovodnou kapelu se jménem „Pohřební kapela“ a vyzval nás k příjemně strávenému večeru plnému setkávání s knihovnickými kolegy.

2. DEN

Michaela Opatrná

Hlavní téma konference, knihovna a její role ve společnosti, bylo druhý den rozděleno do 6 témat probíhajících ve třech sálech vždy v dopoledním a odpoledním programu – knihovna jako prostor a inkluzivní design, celorepublikové projekty, není malých knihoven, a mediální gramotnost a vzdělávání.

Dopolední program druhého dne konference v sále jedna nesl aforistický název Mediální vzdělávání v knihovnách není bílý nosorožec a byl zahájen po představení komerčního dodavatele periodik MEDIACALL přednáškou Pavla Bednaříka o Wikipedii. Wikipedie, která představuje 7. nejnavštěvovanější portál informačních zdrojů na světě, je jedním z mnoha projektů globální organizace Nadace Wikimedia. Jedná se o neustále neukončený projekt a jistou odpověď na současné informační přehlcení. Stále se rozmáhající fake news jsou krizí důvěry v relevantní zdroje a proti tomu je možné bojovat právě zvýšením kritického myšlení, osvojením nezaujatého stylu psaní a znalostí, jak ověřovat zdroje a informace. Pro podporu mediální gramotnosti nadace Wikimedia nabízí řadu projektů, jako jsou kurzy pro seniory, knihovníky nebo také nový wikiportál „Mediální gramotnost“, sdružující veškeré dostupné informace k tématu.

Následující cyklus výstupů z projektu Nadace OSF uvedla programová ředitelka Barbora Hořavová jeho cíli – budování občanské společnosti skrze zapojení lidí do svého okolí a zvyšování kritického myšlení. Základní mechanismy nadace, kterými jsou síťování a inspirace, doplnila Tereza Lišková a popsala finanční podporu a spolupráci s jednotlivci i organizacemi.  Nadace spolupracuje např. s Wikipedií, časopisem Čtenář, pořádá různé webináře pro mediální vzdělávání, mediální pikniky, spravuje webový portál mapování knihovnických aktivit a poskytuje granty při ocenění Bibliotheca inspirans. Ondřej Hudeček nám představil poslední běh kurzu Cyklus mediálního vzdělávání, ze kterého vzešlo 10 unikátních metodik na vyhledávání a ověřování informací, didaktickou a pedagogickou praxi, dialogy a zpětnou vazbu. Své zážitky potvrdili absolventi kurzu, Lucie Hasilová z Knihovny Gelasta Vodňanského ve Vodňanech a Radek Haňka z Krajské knihovny v Pardubicích.

Po krátké přestávce program navázal příspěvkem Michaely Radotínské o kyberbezpečnosti pro děti. Jednalo se o grant Safer Internet Centrum ČR a jeho partnery jsou Linka bezpečí, Člověk v tísni a cz.nic. V rámci edice cz.nic byl vydán soubor publikací Online ZOO, Online básničky a Jak na internet, který zahrnoval tištěné knihy, audioknihu, omalovánky, pracovní listy pro děti, stolní hru Hyber trable nebo pexeso, které jsme si mohli prohlédnout. Publikace se zabývají tématy jako závislost na telefonu, kyberšikana, kybergrooming, online nákupy a sexting a správným chováním v reakci na ně. Cílem projektu je větší informovanost a posílení vůle dětí se svěřovat dospělým.

Dále přednášející Ondřej Hudeček uvedl projekt Naučit se učit Městské knihovny v Praze ve spolupráci letos s 21 středními školami. Workshop „deFacto“ zahrnující volně dostupné návody od knihovníků s minimálními nároky se zaměřoval na analýzu a kritické hodnocení mediálních obsahů.  Mezi další patřil „Jak na odbornou praxi“, tentokrát ve spolupráci s ÚISK FF UK, se zaměřením na citace a relevantní zdroje. Mimo jiné byly do projektu zahrnuty také samostatné lekce o vyhledávání informací, mediálních zdrojích a jak k nim získat přístup.

Příspěvek Pavlíny Mazáčové se věnoval edukační praxi na Filosofické fakultě Masarykovy univerzity, tedy propojení akademické teorie s knihovnickou praxí. Praxe byla založena na kurzech a vzdělávacích aktivitách. Představila nám kurz práce s informacemi, kurz metod kritického myšlení, kurz Disinformation Pandemic pro studenty Erasmu, předmět FF MU „Media v informačním věku“ a „Informační vzdělávání“. Fakulta nabízí také projekty pro školy a knihovny – „Humanitní vědy dokořán“ ve spolupráci s Moravskou zemskou knihovnou nebo projekt „Digitální vzdělávací zdroje“.

S myšlenkou vnímání informací seniory na internetu přispěl Jaroslav Valůch v tématu senioři a fake news. Ve spolupráci s organizací Transition a Elpida pro digitální vyšetřování a ověřování informací se věnoval problematice dezinformací ve spojitosti se starší generací a našimi možnostmi reakcí na vzniklé situace běžného života. Naši rodiče žijí v mediální bublině nejčastěji řetězových mailů, které mají většinou nenávistný charakter. Pro řešení problematiky rozpadu důvěry je vhodná spolupráce s psychologem.

Poslední přednáška Miroslava Filipa z Psychologického ústavu Akademie věd České republiky se věnovala posuzování informací a vlastních myšlenek během pandemie koronaviru. Pandemie byla vnímána jako ohrožení otevřené demokratické společnosti a vyvolávala různá konspirační myšlení jako reakce na vyšší stres a na strádání. Z výzkumu vyplynulo pět druhů konspiračních myšlení, kterými lidé během pandemie trpí – „cítí se být zodpovědní“ (projevuje se hostilitou k jiným názorům), „kritici z podezíravosti“ (vidí ekonomické problémy a nemožnost cestování), „izolovaní“ (stažení se do ústraní), „rezignovaní“ (absence smyslu pandemie) a „konspirátoři“ (zabývající se vlivem 5G sítě). Myšlením, které by nám mohlo proti konspiracím pomoci, je však myšlení reflektující, tedy takové, které umožní odstup od svých domněnek.

Ludmila Štěpánková

Odpolední blok sekce Vzdělávání se jmenoval Blok vzdělávání – Bojíte se? Zvládneme to.

Odpolední sekce vzdělávání vychází z koncepce knihoven, kdy jsou knihovny brány jako důležití partneři ve vzdělávání. Nejen že tvoří svoje projekty a své vzdělávací akce, ale spolupracují s dalšími institucemi, které se vzděláváním zabývají, ať je to Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, nebo jsou to další instituce, které pořádají vzdělávací kurzy pro širokou veřejnost. O nezbytnosti mezirezortní spolupráce mluvila Kateřina Valachová v rámci příspěvku (Ne)zbytnost meziresortní spolupráce, stejně tak Ivo Jupa a Klára Bezděková z Národního pedagogického institutu nastínili možnosti budoucí spolupráce s knihovnami.

Jana Zapletalová v příspěvku hovořila o možnosti podpory žáků se speciálními vzdělávacími potřebami. SVK Ústí nad Labem vytváří velmi zajímavý fond pomůcek, určený pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, který mohou využívat pedagogové, žáci a rodiče při vzdělávání.

Simona Marešová v příspěvku Možnosti čerpání finančních prostředků z MŠMT hovořila o možnosti získání dotací Ministerstva mládeže a tělovýchovy i na programy v knihovnách pro děti a studenty ve věku 3-20 let. Nyní se do čerpání dotací mohou zapojit i knihovny, např. v rámci tzv. Národního plánu obnovy nebo Šablon. Svým příspěvkem navázal Ľubomír Orság z Cosmotronu, který měl přednášku na téma Digitální věk a jeho dopady na společnost a vzdělávání. Tématem spolupráce vysokých škol, respektive Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity a Knihovny Jiřího Mahena v Brně a knihovnickým akademickým pracovištěm se zabývala Pavlína Mazačová. Díky spolupráci je nyní možné realizovat vzdělávání tzv. učících knihovníků, kteří pro svou práci se čtenáři a jejich vzdělávání si potřebují doplnit pedagogické minimum.

Zajímavé Badatelské akademie Datel představila Dana Hádková a Olga Himmelsbergová. Představily projekt, který chtějí rozšířit i na půdu knihoven a to Badatelská hnízda nebo akademie, které nabízí zvídavým dětem v průběhu školního roku 2-4 týdny programu, který jim umožní inspirovat se, motivovat a hledat cesty, jak využívat své znalosti a dále je rozvíjet.

Program PASařéži v knihovnách prezentovaný Martinou Brhelovou se věnoval projektu společných aktivit knihovníků a dětí s poruchou autistického spektra s jejich rodiči a terapeuty.

Příspěvek Czechitas pomáhá přednesený Ondřejem Čejkou představil kurzy informačních technologií, které se snaží vzdělávat uživatele v informačních technologiích a v získávání digitálních kompetencí a podpořit tak jejich lepší uplatnění na trhu práce. Czechitas se nyní zaměřuje i na ženy, které v oblasti IT tolik nepracují, ale po absolvování kurzů mohou pracovat např. při testování softwaru nebo v dalších oblastech IT. Knihovny jsou důležitá centra, kde mohou takové kurzy pro veřejnost probíhat. Knihovníci mohou nejdříve působit jako účastníci kurzů a poté se mohou stát lektory kurzů pro veřejnost.

 Radana Kodetová

Druhý den konference v rámci sekce Knihovny a celorepublikové projekty nás zaujaly zejména tyto přednášky:

Nová forma spolupráce se zástupci nakladatelů aneb možný základ centrální katalogizace v ČR (Lenka Maixnerová NK ČR). V současné době probíhá snaha o zlepšení spolupráce mezi knihovnami a zástupci nakladatelů/vydavatelů. Jejím hlavním cílem je vytvořit centrální databázi pro českou knižní a časopiseckou produkci. Základním problémem, na který se naráží, je nejednotnost ve zpracování a kvalitě metadat. Chybí důsledná kooperace, získávání informací o knihách, o povinných výtiscích apod. NK ČR proto připravuje novou platformu pro sdílení knihovních metadat. Z VISK-21 pro rok 2023 byl podán projekt s prozatím pracovním názvem Registr českých knih. Pro začátek je do spolupráce s NK ČR zapojeno několik velkých institucí, jako např. Svaz českých knihkupců a nakladatelů, Městská knihovna Praha, Národní technická knihovna, Unie vydavatelů a další.

Regionální automatizované knihovní systémy (RAKS) jak je podporovat? (Vít Richter NK ČR) Veřejné knihovny jsou automatizovány v současnosti pouze z 64%. Uvedené grafické znázornění poukázalo na 70% zastoupení systémů Clavius, Tritius, 14% náleželo KP Sys, Verbis, 13 % Koha. Medvik byl v grafu zastoupen prakticky 0 %. Cílem by mělo být připojení malých knihoven na centrální regionální systém provozovaný regionální knihovnou, což zatím tak není. Je třeba zvýšit rozsah a kvalitu služeb. K tomu je nutná spolupráce, zvyšující se kvalifikace pracovníků, redukce zbytečných činností. Naráží se přitom na bariéry jako např. nabídka – poptávka, kooperace na úrovni krajů, finanční prostředky, pravidla zpracování atd. Závěr výzkumu potom hovoří o absenci koncepce v automatizaci RAKS.

Veronika Löblová

V rámci odpoledního bloku druhého dne v sekci Knihovna jako prostor, Inkluzivní design v knihovnách a Inkluzivní design ve službách knihoven pro osoby ohrožené sociálním vyloučením bylo prezentováno několik projektů, které se zakládaly na zkušenostech z praxe, mohly by se tak stát inspirací pro jiné knihovny. Zmiňuji alespoň dva z nich, oba z Ostravy.

Velmi zajímavý byl projekt Romani Kereka, přínos zavádění romských asistentů v knihovně města Ostravy (Petra Sitárová a Martin Bindatsch). Práce s romskými dětmi a mládeží zde probíhá již od roku 2006. Jedná se především o vzdělávání a volnočasové aktivity, kdy knihovna plní funkci komunitního centra. Plnou měrou se osvědčila praxe, kdy komunikaci mezi knihovnou a rodiči zajišťuje v tomto případě romský asistent Milan Bindatsch, který mimo jiné ovládá několik romských dialektů, což je v této lokalitě velmi užitečné.

Za připomenutí stojí projekt Knihovny města Ostravy Lejík pro seniory (Jarmila Burešová), který opět připomněl problematiku vyloučení seniorů ze společenského života, kdy se na seniory mnohdy pohlíží jako na jednotnou skupinu bez přihlédnutí k jejich rozdílnostem, ať už z hlediska věku, pohlaví a pohybového omezení nebo povolání, vzdělání a zájmů. Roli tu hraje i nedostatek financí, se kterým se senioři musí vyrovnat, ale také nedostatek informací, různé životní zkušenosti a mnohdy osamění.

Z těchto zkušeností a z konkrétních potřeb seniorů vycházejí Kluby Generace, které existují již ve čtrnácti pobočkách a v Ústřední knihovně. Jejich programem jsou zejména literární besedy, komentované prohlídky místní historie, výstavy, besedy, mezigenerační dialog a v neposlední řadě kognitivní trénink, reminiscenční terapie – vzpomínkové programy, či ruční práce a další kulturní či vzdělávací akce.

 3. DEN

Radana Kodetová a Veronika Löblová

Závěrečný den proběhla v rámci sekce Milníky a pilíře knihovnická ArtZóna – debata vedená kulturním redaktorem a moderátorem Sašou Michalidisem. Společně debatovali a dotazy zodpovídali hosté Hana Landová, Magdaléna Vecková, Tomáš Foltýn, Tomáš Kubíček, Tomáš Řehák.

Následoval dvacetiminutový komponovaný pořad – Knihovnické osudy s hlavním tématem hrdinství a otázkou, zda i knihovnictví má své hrdiny. Byl podán výčet nemalého počtu jmen, uvedeni byli např: Svatopluk Novák, Dr. Jaromír Malý, PhDr. Jan Thon, Josef František Pícha, Josef Hrdina, Zdeněk Němeček, František Páta, František Fridrich, Jiřina Zábranová, Jindřich Čadík, Dana Reiterová, Zdeněk Ruda, Alena Kvapilová, Ladislav Hejdánek. Součástí byl i videozáznam řeči Dity Krausové ke knihovníkům, v níž poukazuje zejména na význam vzdělání pro člověka. Sama Dita Krausová je autorkou knihy “Odložený život: skutečný příběh osvětimské knihovnice“. Část jejího životního příběhu inspirovala vznik knihy „Osvětimská knihovnice“ španělského autora Antonia G. Iturbeho.

V další části dopoledního programu – Krajina pléthokracie – přiblížil filozof a sociolog Václav Bělohradský tuto problematiku.  V hrubém nárysu  – slovo „pléthos“ znamená množství, mnohost. Množství lidí, když se propojí, jednají jako jeden člověk. Ale nestanou se jedním člověkem. Lidé se v dnešní společnosti spojují, aby dosáhli nějakého cíle. Potom se ale rozpojí, neprofesionalizují se. Výroky a pojmy jako např. – části jsou větší než celky – společnost je nereprezentovatelná – je zdánlivý politický chaos – digitální dav – na místě názorů jsou tzv. „gustus“/ chutě – absence politické identity – místo politické opozice, opozice vůči politice – transcendence politické moci a řada dalších byly tématem tohoto obsahově zajímavého povídání. Plynule na ně navázala Irena Poláková se svým vstupem Myslíme?! A kriticky?!, ve kterém vysvětlila pojem kritického myšlení, jeho význam a uvedla jeho aplikaci ve svojí praxi.

Nebyl vynechán ani Kulatý stůl na hraně s přednášejícími a s programovým týmem závěrečného dne s Kateřinou Janoškovou a Tomášem Kubíčkem.

Úplným závěrem konference bylo slavnostní předávání ocenění 1. ročníku Bibliotheca inspirans v oblasti mediálního vzdělávání, které uděluje Nadace OSF (Open Society Foundations) společně s Českou spořitelnou. Toto ocenění i s menším finančním příspěvkem si letos odneslo sedm knihoven: Městská knihovna Tišnov, Jihočeská vědecká knihovna v Českých Budějovicích, Knihovna Matěje Josefa Sychry (Žďár nad Sázavou), Krajská knihovna Karlovy Vary, Městská knihovna v Praze, Moravskoslezská vědecká knihovna v Ostravě a Městská knihovna Hodonín.

Jejím letošním cílem bylo podpořit knihovny, které přinášejí příklady dobré a inspirativní praxe v oblasti mediálního vzdělávání. Právě totiž síť tuzemských veřejných knihoven a především s lidmi, kteří v nich pracují, se aktivně podílí na podpoře a budování otevřené občanské společnosti a vytváří tak prostor pro dialog a vzájemné porozumění mezi lidmi.

Ocenění Bibliotheca inspirans navazuje na další aktivity programu „Knihovny jako průvodkyně 21. stoletím“, ve kterém Nadace OSF podporuje rozvoj mediálního vzdělávání v knihovnách.

Citace

KODETOVÁ, Radana, Veronika LÖBLOVÁ, Michaela OPATRNÁ a Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ. Konference Knihovny současnosti 2022. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 29.03.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/konference/. ISSN 1804-2031.

Mgr. Ema Součková, PhD., Ing. Přemysl Víška, Ondřej Pleskot, DiS. – NLK

Konference AKM v digitálním světě se po pandemických letech opět konala ve velkém sále Národního archivu na pražském Chodovci. Letošní již 23. ročník přivítal nespočet návštěvníků a přes 40 přednášejících. Témata příspěvků byla různá, od představování digitalizace fondů jednotlivých institucí po prezentace nových i proběhlých projektů. Dva konferenční dny byly nabité informacemi ze světa IT, digitalizačních procesů či ukládání a zpřístupňování dat v digitálních knihovnách.

První konferenční blok se hned ve dvou příspěvcích zaměřil na digitalizaci kulturního a kreativního sektoru v rámci Národního plánu obnovy, a to jak kulturních statků a národních kulturních památek, tak rozvoje digitalizace v oblasti knihoven. Několik referátů se pak dále věnovalo systému Kramerius a práci s ním. Zajímavým příspěvkem byla prezentace Martiny Šťastné z Národního filmového archivu, která představila digitalizaci administrativy NFA. Jak zaznělo v příspěvku autorky, reformu práce se správou dat, spisové agendy, schvalování cestovních příkazů, vyúčtování a dalšího nezbytného „papírování“ může značně zjednodušit sofistikovaný digitální systém. Práce s ním však nemusí být pro všechny zaměstnance instituce jednoduchá a vyžaduje mnohdy měsíce školení a postupné osvojování si systému v celé organizaci.

Své zastoupení měla na konferenci i Česká televize. Ta vstupuje do roku 70. výročí a při této příležitosti jsme byli seznámeni s jejími archivy. Ty mají tři pobočky – v Praze, Brně a Ostravě. Pražská pobočka, která je nejrozsáhlejší, zahrnuje filmotéku, fototéku, spisový archiv a badatelnu. Prezentace byla věnována zejména Spisovému archivu ČT, který se zabývá mimo jiné shromažďováním dobových dokumentů o ČST. Jako příklady zajímavých archiválií byly uvedeny texty u příležitosti 21. srpna 1968, čtené někdejší hlasatelkou Kamilou Moučkovou, a také písemnosti z její pozůstalosti, mezi něž patřilo i rozhodnutí o vyloučení z KSČ, ale třeba také dotazy vyšetřovatele StB na zpěváka Waldemara Matušku po jeho emigraci či nerealizované scénáře k seriálu 30 případů majora Zemana.

ČT vstupuje do roku 70. výročí, archivářský příspěvek

Dalšími zajímavými prezentacemi byly referáty související s 3D zobrazováním, např. Tvorba 3D modelů pomocí fotogrammetrie na příkladech vybraných typářů autorek Kláry Rybenské a Barbory Borůvkové z Univerzity Hradec Králové nebo Využití 3D animace v edukativních aplikacích pro muzea, představené Matějem Rejnochem ze společnosti Tasty Air, s. r. o.

Zajímavá byla prezentace Ivy Horové věnující se Národnímu zvukovému archivu, který však přes veškerou snahu dosud nevznikl. O tom pojednává i kniha „Archiv, který nebyl“, která byla v příspěvku představena. Jak autorka upozornila, audio archiv v České republice po mnoho desítek let chybí a zdá se, že jeho ustanovení je stále odkládáno na neurčito. Většina nosičů audio materiálu však fyzicky degraduje, a pokud nedojde v brzké době k digitalizaci, bude jejich obsah navždy ztracen, což povede ke ztrátě významné součásti kulturního dědictví.

Archiv, který nebyl

Konference se zúčastnila i Aneta Plzáková s tématem zajímavým, i když velmi vážným a smutným. Prezentace se zabývala dějinami holokaustu v Praze. Zájemci o toto téma mají možnost dostat se prostřednictvím webové aplikace k celé řadě informací, jako jsou například adresy více než 35 000 obětí holokaustu registrovaných na podzim 1941 k pobytu v Praze, informace o více než 230 místech spojených s persekucí židovských obyvatel Prahy nebo informace o více než 1700 případech porušování protižidovských předpisů a nařízení.

MemoGIS Praha

Již tradičním účastníkem konference je Náprstkovo muzeum, které zde stejně jako v předcovidových letech zastupoval Jan Šejbl. Ten posluchačům představil prezentaci „Čína ve třech rozměrech“, která se věnovala stereofotografii, což je odvětví fotografie založené na pořízení, zobrazení a prezentaci dvojice snímků tak, aby divák vnímal prostorový vjem. Tato metoda byla aplikována různými autory na fotografiích z Číny mezi lety 1859 – 1901 a ukázala se jako cenný zdroj informací. Jsou to přitom digitální technologie, které hrají nezastupitelnou roli v jejich zpracování, určování i zpřístupnění.

Čína ve třech rozměrech

Dva dny konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022 přinesly inspirativní směsici prezentací, názorů, výstupů nejen z digitálního světa současnosti, ale též ze života paměťových institucí 21. století. Konference i letos potvrdila, že svojí povahou představuje nejočekávanější akci před koncem roku a tvoří již nedílnou součást diáře nejednoho pracovníka knihovny, muzea či archivu.

Seznam prezentací je uveden na stránkách konference.

Citace

SOUČKOVÁ, Ema, Přemysl VÍŠKA a Ondřej PLESKOT. Ohlédnutí za konferencí Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 29.03.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/konference/. ISSN 1804-2031.

Mgr. Klára Bohutínská, PhDr. Veronika Löblová a PhDr. Radana Kodetová, NLK

Continue reading →

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK

13. mezinárodní konference Kvalitativní a kvantitativní metody v knihovnách (QQML2021,  http://qqml.org ) se konala virtuálně pod záštitou ISAST (International Society for Art, Science and Technology – Společnosti pro rozvoj vědy a techniky) ve dnech 25. – 28. května 2021. Continue reading →

PhDr. Lucie FRIEDLAENDEROVÁ, Ph.D., NLK

21. konference AKM se konala 2. 12. 2020 – samozřejmě jakožto videokonference, kterou nás jako obvykle provedli PhDr. Vít Richter a Mgr. Tomáš Foltýn. A z důvodu covidového stavu se mnoho příspěvků zabývalo otázkou, jak dál fungovat, omezeně, či – tento rok velmi často – bez návštěvníků. Continue reading →

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

Dvaatřicátý ročník  konference MEDSOFT se měl konat 17.-18. března 2020 v Roztokách u Prahy. Z důvodu vyhlášení nouzového stavu a přijatých hygienicko-epidemiologických opatření nemohla však být konference ve stanoveném termínu uskutečněna. Proběhla tedy v náhradním termínu až 16. června 2020, v prostorách Lékařského domu v Praze. Continue reading →

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Dvanáctá mezinárodní konference QQML se měla konat v Barceloně od 26. do 30. května, ale vzhledem k celosvětové pandemii COVID-19 se výbor konference, ovlivněn pokyny WHO i žádostmi mnoha kolegů, rozhodl převést konferenci do virtuální podoby. Continue reading →

Ondřej Pleskot, Ondřej Šafařík, Přemysl Víška, NLK

Začátkem prosince se na pražském Chodovci uskutečnil jubilejní, v pořadí již 20. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2019, který pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Tato konference se tradičně zabývá problematikou spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a ústavů památkové péče, které k tomuto účelu využívají informační a komunikační technologie. Continue reading →

Bc. Klára MAŠKOVÁ, NLK

Letošní 27. ročník konference Knihovny současnosti 2019 probíhal v Olomouci od 10. do 12. září pod záštitou ministra kultury Lubomíra Zaorálka a hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka. Continue reading →

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

Letošní konference European Association for Health and Libraries (EAHIL) se konala ve dnech 17.- 20. 6. 2019 v Basileji ve Švýcarsku v prostorách Universität Basel. Konference byla pořádána formou paralelních workshopů, na které bylo potřeba se předem přihlásit (počet míst byl vždy omezený). Společné bylo pouze zahájení, závěr a prezentace posterů. Continue reading →

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK

Continue reading →

David BAREŠ, NLK

V úterý 6. listopadu 2018 se v konferenčním centru Nemocnice Na Homolce uskutečnil III. ročník konference o klinických klasifikačních a terminologických systémech a jejich použití v českém zdravotnictví KlasifiKon. Continue reading →

Radana KODETOVÁ a Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

Letošní již 16. konference European Association for Health Information and Libraries (EAHIL) se konala v Cardiffu ve Walesu ve dnech 9.-13. 7. 2018 v prostorách Royal Welsh College of Music and Drama. Hlavním tématem konference bylo Inspiring health information professionals to engage with our communities across Europe. Continue reading →

Klára MAŠKOVÁ, Veronika LÖBLOVÁ, Radana KODETOVÁ a Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ, NLK

Letošní 26. ročník konference Knihovny současnosti se konal 11. – 13. září 2018 v Olomouci opět pod záštitou ministra kultury doc. Mgr. Antonína Staňka, PhD. a hejtmana Olomouckého kraje Ladislava Oklešťka.

Continue reading →

Jana CHLANOVÁ, OVI NLK

V pátek 2. listopadu 2018 se v Hostivici opět sešli knihovníci, informační pracovníci i představitelé dalších profesí zabývající se tématikou práce s informacemi. Již popáté se zde setkali, aby se podělili o nové trendy v oboru i o své zkušenosti a nové poznatky. Stejně jako v minulých ročnících konference i na tomto zaznělo mnoho zajímavých přednášek a již tradičně byl zvolen menší počet přednášejících, jimž byl dán delší časový prostor na jejich příspěvky. Continue reading →

Lucie FRIEDLAENDEROVÁ, NLK

11. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích se konal 24. 10. 2018 v Národní technické knihovně.  Prvního příspěvku se ujal, jako v posledních letech obvykle, pan Dobrica Savić z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Tentokrát se věnoval vlivu případného dopadu umělé inteligence na oblast šedé literatury a rovněž ukázal příklady využití systémů UI v tomto okruhu. Continue reading →

Adam KOLÍN, NLK

Poslední 24. ročník tradiční konference Inforum se konal v areálu Vysoké školy ekonomické ve 29. až 30. května 2018. Zahájení konference obstarali organizátoři v krátkém vystoupení, které se neslo v duchu knihovnického blues. Continue reading →

Eva LESENKOVÁ, NLK

Desátá mezinárodní konference o kvalitativních a kvantitativních metodách v knihovnictví  – Qualitative and Quantitative Methods in Libraries (dále QQML) probíhala ve dnech 22. – 25. 5. v řecké Chanii. Při zahájení konference zmínila její předsedající, paní Anthi Katsirikou z University v řeckém přístavu Pireus, že pro tuto konferenci je charakteristická pestrost mezinárodního zastoupení. V letošním roce přijeli účastníci z 58 zemí a 5 kontinentů. Continue reading →

Ondřej Pleskot, Ondřej Šafařík, Přemysl Víška, NLK

Na konci listopadu se v konferenčním sále Národního archivu v Praze uskutečnila v pořadí již 18. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2017, kterou pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Tato konference se již tradičně zabývá problematikou spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče při využívání informačních a komunikačních technologií. Continue reading →

Jana Chlanová, NLK

V pátek 3. listopadu 2017 se Hostivice opět staly místem setkání knihovníků a dalších informačních pracovníků. Již po čtvrté se zde sešli, aby se podělili o nové trendy v oboru i o své zkušenosti a nové poznatky. Tak, jako v minulých ročnících konference, i na tomto zaznělo mnoho zajímavých přednášek.  Pořadatelé letos pozvali menší počet přednášejících, jimž byl dán delší časový prostor na jejich příspěvky. Continue reading →

Eva S. Lesenková, NLK

Pátá Evropská konference o informační gramotnosti (ECIL) se konala pod patronátem UNESCO a IFLA ve spolupráci s francouzskou Asociací informační gramotnosti (InLitAs) a univerzit z chorvatského Záhřebu a turecké Hcettepe univerzity. Continue reading →

Lenka Maixnerová, NLK

Letošní již 83. Světový knihovnický a informační kongres IFLA (International Federation of Library Associations and Institutions) se konal ve Vratislavi v Polsku ve dnech 19.-25. 8. 2017. Continue reading →

 Jitka Šrajerová, Radana Kodetová za přispění Aleny Smutné a Aleny Šímové, NLK

Ve dnech 7. – 8. 11. 2017 proběhla v Kongresovém centru Nemocnice Na Homolce konference o klinických klasifikačních a terminologických systémech KlasifiKon 2017. Jednalo se o druhý ročník. Oba dva ročníky byly koncipovány s důrazem na sdílení mezinárodních zkušeností. Continue reading →

Lucie Friedlaenderová, NLK

Desátý ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích se konal 19. října 2017 v Ballingově sále Národní technické knihovny. Continue reading →

Michal Záviška, NLK

Tak jako vždy se i letošní ročník konference „Knihovny současnosti“ konal v Olomouci v areálu Univerzity Palackého. Hlavními tématy byly nové trendy v oboru knihovnictví. Organizace a řízení konference se ujala Městská knihovna v Praze pod vedením svého ředitele a předsedy SDRUKu RNDr. Tomáše Řeháka. Continue reading →

Adam Kolín, NLK

Již 23. ročník tradiční konference Inforum se konal v areálu Vysoké školy ekonomické v posledních dvou květnových dnech. Humorné zahájení konference obstarali organizátoři v krátkém vystoupení, věnovaném pracovním písním v knihovnách a jejich významu v knihovnickém workflow. Continue reading →

Jan Pícha, Ondřej Pleskot, Ondřej Šafařík, NLK

Na přelomu listopadu a prosince, konkrétně 30. 11. a 1. 12. 2016, proběhl v Národním archivu v Praze na Chodovci již 17. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě.  Konference, pořádaná Svazem knihovníků a informačních pracovníků, se dlouhodobě věnuje problematice ochrany kulturního dědictví za pomoci informačních a komunikačních technologií. Letos se dvoudenního programu zúčastnilo přes 300 účastníků. Moderátorem byl PhDr. Vít Richter, kterému sekundoval Mgr. Tomáš Foltýn. Continue reading →

Lucie Friedlaenderová, Lenka Ptáčková, NLK

Již 9. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích se konal 19. října 2016 tradičně v Ballingově sále Národní technické knihovny. Continue reading →

Alena Štiborová, NLK

1, Krajskou konferenci informačních zdrojů a knihovnictví pořádal 3. listopadu 2016 Vzdělávací institut Krajské zdravotní, a. s. pod záštitou 1. náměstka hejtmana Ústeckého kraje RSDr. Stanislava Rybáka. Konala se v příjemném prostředí přednáškových prostor Vzdělávacího institutu v Masarykově nemocnici v Ústí nad Labem. Měla jsem možnost se jí zúčastnit.  Continue reading →

Jarmila Truksová, Veronika Löblová, Pavla Kratochvílová, NLK

Konference IKI v jinonickém Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (dále ÚISK) se v pátek 21. října 2016 konala po roční pauze. Zúčastnilo se jí i šest knihovníků z naší knihovny, převážně z oddělení zpracování fondů. Zazněly na ní mimořádně zajímavé příspěvky s následnými živými diskuzemi. K nim přispěla četnými věcnými dotazy a komentáři také naše kolegyně Gabriela Vinklátová. Diskuze pokračovaly neformálně i o přestávkách. Continue reading →

Iva Zadražilová, NLK

Konference ECIL (European Conference on Information Literacy), největší mezinárodní konference informační gramotnosti, se v letošním říjnu konala již počtvrté. Jako místo konání organizátoři zvolili po Istanbulu, Dubrovníku a Tallinu v tomto roce Prahu. Hlavním spolu-organizátorem se tak stala Asociace knihoven vysokých škol ČR (AKVŠ), s podporou Ústavu informačních studií a knihovnictví FF UK, Kabinetu informačních studií a knihovnictví FF MU a Českého vysokého učení technického. Konference také získala záštitu UNESCO, České komise pro UNESCO a MŠMT ČR. Continue reading →

Filip Kříž, NLK

Již 40. konference European Libraries Automation Group se konala v Černém diamantu – Královské knihovně v dánské Kodani 6-9.6.2016 , tentokrát s poněkud mnohoznačným podtitulem Exit. Program konference s odkazy na prezentace a nově i audio záznamy naleznete zde.

Continue reading →

Eva Lesenková, NLK

Patnácté pracovní setkání evropských lékařských knihovníků se tentokrát konalo ve španělské Seville od 6. do 11. června. Sborník s anotacemi příspěvků je dostupný v tištěné verzi ve fondu NLK, elektronická verze bude dostupná z webu konference http://www.bvsspa.es/eahil2016/programme-at-a-glance/.

Continue reading →

Lenka Ptáčková, NLK

22. ročník konference INFORUM se konal 24. -25. května 2016  v areálu Vysoké školy ekonomické, ve Vencovského aule a v posluchárně D.

Continue reading →