{"id":3377,"date":"2018-07-12T13:13:11","date_gmt":"2018-07-12T11:13:11","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=3377"},"modified":"2018-07-12T13:54:09","modified_gmt":"2018-07-12T11:54:09","slug":"ocni-klinika-lf-uk-a-vfn-oslavuje","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2018-23-1-2\/ocni-klinika-lf-uk-a-vfn-oslavuje\/","title":{"rendered":"O\u010dn\u00ed klinika LF UK a VFN oslavuje"},"content":{"rendered":"

\u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK<\/strong><\/p>\n

V\u00a0roce 2018 slav\u00ed O\u010dn\u00ed klinika 1. l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty a V\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice v\u00a0Praze 200 let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed.\u00a0 Klinika si v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159ipomn\u011bla 13. \u010dervna odborn\u00fdm semin\u00e1\u0159em, tematickou v\u00fdstavou a bohat\u011b ilustrovanou publikac\u00ed. V\u00fdstava, kter\u00e1 v\u00a0prostor\u00e1ch kliniky a klinick\u00e9 knihovny zobrazila dv\u011b stolet\u00ed pra\u017esk\u00e9 oftalmologie, vznikla ve spolupr\u00e1ci s\u00a0\u0159adou odborn\u00edk\u016f a pam\u011btn\u00edk\u016f i se Zdravotnick\u00fdm muzeem N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny. P\u0159edm\u011bty ve vitr\u00edn\u00e1ch dokumentuj\u00ed p\u0159\u00edstroje, n\u00e1stroje a pom\u016fcky, kter\u00e9 slou\u017eily a slou\u017e\u00ed l\u00e9\u010db\u011b nemocn\u00fdch i v\u00fduce student\u016f, z\u00a0historick\u00fdch sb\u00edrek O\u010dn\u00ed kliniky a Zdravotnick\u00e9ho muzea. Obrazov\u00e9 panely p\u0159edstavuj\u00ed historii budovy kliniky, jej\u00ed p\u0159ednosty a z\u00e1rove\u0148 v\u00fdznamn\u00e9 oftalmology v\u00a0Praze od 18. stolet\u00ed do sou\u010dasnosti, i novinky, jimi\u017e klinika oboru v\u00a0jednotliv\u00fdch obdob\u00edch p\u0159isp\u011bla.[1]\u00a0<\/p>\n

\"\"

V\u00fdstava na pra\u017esk\u00e9 O\u010dn\u00ed klinice FOTO: V. L\u00f6blov\u00e1<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Josef Rottenberger, in Vladislav Kruta, Med. Dr. Ji\u0159\u00ed Proch\u00e1ska 1749-1820: \u017eivot, d\u00edlo, doba (Praha: \u010cSAV, 1956), p\u0159\u00edloha XIV<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0dob\u011b vzniku V\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice r. 1790 byla v\u00fduka oftalmologie v\u00a0Rakousku v\u010detn\u011b \u010desk\u00fdch zem\u00ed p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b teoretick\u00e1. Obvykle byla sou\u010d\u00e1st\u00ed fyziologie, p\u0159\u00edpadn\u011b anatomie: v\u00fdzkumu zraku se v\u011bnoval prof. Ji\u0159\u00ed Proch\u00e1ska (1749-1820), profesor anatomie, fyziologie i o\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, ale rovn\u011b\u017e Jan Evangelista Purkyn\u011b (1787-1869), kter\u00fd zavedl objektivn\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed o\u010dn\u00edho pozad\u00ed a studoval subjektivn\u00ed zrakov\u00e9 jevy.\u00a0 Proch\u00e1ska p\u0159edn\u00e1\u0161el o\u010dn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed od r. 1778 student\u016fm 2. ro\u010dn\u00edku podle podklad\u016f H. Boerhaava (1762) a pozd\u011bji J. J. Plencka (1788), s\u00a0praktick\u00fdmi uk\u00e1zkami operac\u00ed ve vlastn\u00edm byt\u011b.\u00a0 Jeho n\u00e1stupce, profesor fyziologie Josef Rottenberger (1760-1834), m\u011bl ji\u017e k\u00a0dispozici i u\u010debnici zakladatele v\u00edde\u0148sk\u00e9 o\u010dn\u00ed kliniky (1812) Josepha Beera (1763-1821). Pro praktickou v\u00fduku se Rottenberger pokusil z\u0159\u00eddit po Beerov\u011b vzoru soukrom\u00fd \u00fastav pro l\u00e9\u010dbu chud\u00fdch o\u010dn\u00edch nemocn\u00fdch, kter\u00fd v\u0161ak z\u00a0finan\u010dn\u00edch d\u016fvod\u016f z\u016fstal otev\u0159en jen kr\u00e1tce.[2]<\/p>\n

Dekret dvorsk\u00e9 studijn\u00ed komise z\u00a02. kv\u011btna 1818 o z\u0159\u00edzen\u00ed klinik o\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed na l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch fakult\u00e1ch reagoval na kabinetn\u00ed list c\u00edsa\u0159e Franti\u0161ka I. z\u00a025. dubna. Dekret p\u0159edepsal semestr\u00e1ln\u00ed teoretick\u00e9 i praktick\u00e9 kursy na v\u0161ech universit\u00e1ch monarchie, jakmile na nich bude jmenov\u00e1n profesor, povinn\u00e9 pro studenty 5. ro\u010dn\u00edku medic\u00edny a nepovinn\u00e9 pro studenty chirurgie. K\u00a0z\u00edsk\u00e1n\u00ed titulu magistra o\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed musel student absolvovat dva p\u016flro\u010dn\u00ed kursy a pod dohledem profesora \u00fasp\u011b\u0161n\u011b operovat kataraktu (\u0161ed\u00fd z\u00e1kal). P\u0159edev\u0161\u00edm v\u0161ak musel b\u00fdt z\u0159\u00edzen \u201ena ka\u017ed\u00e9 universit\u011b, tak jako pro l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a chirurgii, p\u0159i nemocnici klinick\u00fd \u00fastav pro o\u010dn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, jen\u017e bude p\u0159ij\u00edmat nemocn\u00e9 s\u00a0o\u010dn\u00edmi chorobami b\u011bhem cel\u00e9ho \u0161koln\u00edho roku a v\u00a0jeho\u017e bl\u00edzkosti budou prob\u00edhat i p\u0159edn\u00e1\u0161ky.\u201c[3]<\/p>\n

Proces z\u0159izov\u00e1n\u00ed pra\u017esk\u00e9 o\u010dn\u00ed kliniky si vy\u017e\u00e1dal \u010das. P\u00e1t\u00e9ho z\u00e1\u0159\u00ed 1818 byl vyps\u00e1n konkurs na m\u00edsto profesora, 10. z\u00e1\u0159\u00ed povolilo gubernium z\u0159\u00edzen\u00ed kliniky ve v\u0161eobecn\u00e9 nemocnici a pov\u011b\u0159ilo stavebn\u00ed komisi hled\u00e1n\u00edm vhodn\u00fdch prostor. Na ja\u0159e 1819 pak byly klinice p\u0159id\u011bleny dv\u011b mal\u00e9 a podle v\u0161eho tmav\u00e9 m\u00edstnosti chirurgick\u00e9 kliniky v\u00a0prvn\u00edm pat\u0159e z\u00e1padn\u00edho k\u0159\u00eddla nemocnice (tedy na stran\u011b sm\u011brem k\u00a0Vltav\u011b), p\u016fvodn\u011b opera\u010dn\u00ed s\u00e1lek a pokoj pro operovan\u00e9, posluch\u00e1rnu oftalmologie sd\u00edlela s\u00a0chirurgi\u00ed. Takto mal\u00e9 prostory bylo snadn\u00e9 p\u0159esouvat a um\u00edst\u011bn\u00ed kliniky v\u00a0z\u00e1padn\u00edm k\u0159\u00eddle se n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch letech neust\u00e1le m\u011bnilo. Po p\u0159estavb\u011b nemocnice (1838 -1840) se klinika p\u0159em\u00edstila do nov\u00e9ho v\u00fdchodn\u00edho k\u0159\u00eddla, kde m\u011bla opera\u010dn\u00ed s\u00e1l, dva pokoje a pokoj\u00edk asistenta a st\u00e1le sd\u00edlenou posluch\u00e1rnu, pozd\u011bji z\u00edskala dal\u0161\u00ed dva pokoje ve star\u00e9 (v\u00fdchodn\u00ed) \u010d\u00e1sti nemocnice.[4]<\/p>\n

\"\"<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

S\u00e1ly kliniky v dostav\u011bn\u00e9m k\u0159\u00eddle 121-122 s pokojem asistenta 123, po p\u0159estavb\u011b nemocnice 1840. \u0160\u0165astn\u00fd (1891)<\/p><\/div><\/div>

<\/div><\/p>\n

\"\"

Anton\u00edn Machek, Johann Nepomuk Fischer (1827), in Emil Dienstbier, Jarom\u00edr Kurz, Otakar Matou\u0161ek, Zakladatel\u00e9 \u010desk\u00e9 oftalmologie (Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1957)<\/p><\/div><\/p>\n

Konkurs na m\u00edsto p\u0159ednosty \u2013 p\u00edsemn\u00e1 pr\u00e1ce, p\u0159edn\u00e1\u0161ka a operace na mrtv\u00e9m – prob\u011bhl v\u00a0Praze, V\u00eddni a Linci 14. 11. 1818. Z\u00a0p\u011bti kandid\u00e1t\u016f byl vybr\u00e1n pra\u017esk\u00fd stavovsk\u00fd o\u010dn\u00ed l\u00e9ka\u0159 Johann Nepomuk Fischer (1777-1847), d\u0159\u00edve Beer\u016fv asistent ve V\u00eddni, kter\u00fd od r. 1808 operoval v\u00a0hrad\u010dansk\u00e9m Klarov\u011b \u00fastavu a sv\u00e9 opera\u010dn\u00ed hodiny zp\u0159\u00edstupnil i poslucha\u010d\u016fm medic\u00edny. Jmenov\u00e1n byl 25. ledna 1820 a dekret mu byl doru\u010den v\u00a0b\u0159eznu t\u00e9ho\u017e roku. T\u00e9ho\u017e roku 17. dubna slavnostn\u011b zah\u00e1jil v\u00a0pra\u017esk\u00e9m Karolinu p\u0159edn\u00e1\u0161ky a nad\u00e1le p\u0159edn\u00e1\u0161el p\u011bt dn\u00ed v\u00a0t\u00fddnu po hodin\u011b praktick\u00e9 v\u00fduky. V\u00a0kv\u011btnu po\u017e\u00e1dal o klinick\u00e9ho asistenta. Asistentsk\u00e9 m\u00edsto do t\u00e9 doby zdarma zast\u00e1val asistent chirurgick\u00e9 kliniky Friedrich Peithner von Lichtenfels (1795\u20131854) a kdy\u017e Fischer t\u00e9ho\u017e roku onemocn\u011bl, zastupoval jej na klinice i m\u00edst\u011b stavovsk\u00e9ho o\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159e \u2013 rovn\u011b\u017e bezplatn\u011b \u2013 sekund\u00e1\u0159 Karel Petr Dvo\u0159\u00e1k (1793-1832). Dvo\u0159\u00e1k placen\u00e9 m\u00edsto z\u00edskal a klinika tak m\u011bla od 18. 11. 1820 prostory, p\u0159ednostu, pacienty i asistenta.[5]<\/p>\n

\"\"

Disertace K. P. Dvo\u0159\u00e1ka o petechi\u00e1ln\u00edm krv\u00e1cen\u00ed, 1819, sb\u00edrka disertac\u00ed Zdravotnick\u00e9ho muzea N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny (ZM NLK), D 399<\/p><\/div><\/div>

\"\"<\/p><\/div>

<\/div><\/p>\n

\"\"

Ferdinand Arlt, Fotoarchiv ZM NLK, FA 3740<\/p><\/div><\/p>\n

V lednu byly Dvo\u0159\u00e1kovi zasl\u00e1ny \u00fa\u0159edn\u00ed instrukce pro asistenty kliniky, Fischer z\u00e1rove\u0148 po\u017e\u00e1dal i o p\u0159id\u011blen\u00ed obytn\u00e9 m\u00edstnosti pro asistenta. M\u00edsto bylo p\u0159id\u011blov\u00e1no na jeden rok s mo\u017enost\u00ed prodlou\u017een\u00ed. Dvo\u0159\u00e1k je zast\u00e1val dvakr\u00e1t a po odchodu z kliniky se stal stavovsk\u00fdm o\u010dn\u00edm l\u00e9ka\u0159em: jeho n\u00e1stupcem na klinice i v t\u00e9to funkci byl Josef Ryba (syn zn\u00e1m\u00e9ho hudebn\u00edho skladatele, 1795-1857). Mezi \u0159adou dal\u0161\u00edch asistent\u016f vynikl Ferdinand Carl Arlt (1812-1887), kter\u00fd pozici asistenta zast\u00e1val v letech 1840-1842, v roce 1843 se habilitoval z u\u0161n\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, po Fischerov\u011b smrti vedl o\u010dn\u00ed kliniku a r. 1849 ji p\u0159evzal jako \u0159\u00e1dn\u00fd profesor. Fischerov\u00fdm asistentem byl i Arlt\u016fv n\u00e1stupce Josef Hasner (1819-1892), pozd\u011bji t\u00e9\u017e rektor University Karlovy.[6]Johann Nepomuk Fischer se v\u00a0\u0159ad\u011b ohled\u016f zaslou\u017eil o vybudov\u00e1n\u00ed kliniky.\u00a0 Z\u0159\u00eddil ambulantn\u00ed o\u010dn\u00ed kliniku, aby mohl l\u00e9\u010dit chud\u00e9 pacienty na ve\u0159ejn\u00e9 n\u00e1klady a z\u00edskat tak ambulantn\u00ed nemocn\u00e9 pro demonstrace student\u016fm. O\u010dn\u00ed nemocn\u00e9 pro v\u00fduku nach\u00e1zel i na dal\u0161\u00edch odd\u011blen\u00edch v\u0161eobecn\u00e9 nemocnice; od r. 1841 za\u0159\u00eddil, aby pra\u017esk\u00e9 nemocnice, chorobince a dal\u0161\u00ed \u00fastavy informovaly kliniku o zesnul\u00fdch s\u00a0o\u010dn\u00edmi chorobami a zajistil tak mrtv\u00e9 pro pitvy na o\u010dn\u00ed klinice.\u00a0 Pro v\u00fduku z\u00edskal rovn\u011b\u017e fantomy k\u00a0n\u00e1cviku operac\u00ed katarakty a slzn\u00fdch cest, v\u010detn\u011b dvou p\u0159\u00edstroj\u016f z\u00a0d\u00edlny pra\u017esk\u00e9ho mechanika Josefa Bo\u017eka (1782-1835).[7] Do fantom\u016f se vkl\u00e1daly o\u010di z\u00a0mrtv\u00fdch i ze zv\u00ed\u0159at: pro nedostatek o\u010d\u00ed vyvinul Fischer um\u011bl\u00e9 o\u010di z\u00a0p\u0159\u00edrodn\u00edch materi\u00e1l\u016f. \u201ePr\u016fhledn\u00e1 rohovka [um\u011bl\u00e9ho oka] sest\u00e1v\u00e1 ze zvl\u00e1\u0161\u0165 upraven\u00e9ho ov\u010d\u00edho st\u0159eva, duhovka z\u00a0pru\u017en\u00e9, mod\u0159e zabarven\u00e9 tk\u00e1n\u011b p\u0159edivek [mol\u016f Phalaena tinea evonymella \u010di Phalaena tinea padella], \u010do\u010dka z\u00a0kau\u010duku, sklivec z\u00a0rosolovit\u00e9 hmoty, skl\u00e9ra z\u010d\u00e1sti z\u00a0korku, z\u010d\u00e1sti z\u00a0k\u016f\u017ee nebo pap\u00edru.\u201c[8]<\/p>\n

Pro demonstraci vz\u00e1cn\u011bj\u0161\u00edch o\u010dn\u00edch chorob dal v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 30. let vyrobit voskov\u00e9 a z\u0159ejm\u011b i sklen\u011bn\u00e9 modely, kter\u00e9 zhotovil asistent patologick\u00e9ho \u00fastavu Maxmilian Paulus (1809-1879), pozd\u011bj\u0161\u00ed kustod sb\u00edrky voskov\u00fdch model\u016f v\u00edde\u0148sk\u00e9ho Josephina. Na II. sjezdu n\u011bmeck\u00fdch p\u0159\u00edrodozpytc\u016f a l\u00e9ka\u0159\u016f v\u00a0Praze r. 1837 referoval Fischer jak o opera\u010dn\u00edch fantomech, tak o modelech. Zat\u00edmco Bo\u017ekovy fantomy se fyzicky nedochovaly, voskov\u00e9 modely jsou dodnes na O\u010dn\u00ed klinice a byly v\u00fdznamnou sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdstavy k\u00a0jej\u00edmu v\u00fdro\u010d\u00ed. [9]<\/p>\n

\"\"

Voskov\u00e9 modely o\u010dn\u00edch onemocn\u011bn\u00ed na O\u010dn\u00ed klinice<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Ilustrace k z\u00e1n\u011btu slzn\u00fdch v\u00e1\u010dk\u016f z Fischerovy u\u010debnice (1832)<\/p><\/div><\/p>\n

Fischer byl rovn\u011b\u017e autorem prvn\u00ed u\u010debnice o\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed vydan\u00e9 v\u00a0\u010cech\u00e1ch: jeho pr\u00e1ce Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde (1832) je vystavena spolu s\u00a0d\u00edly dal\u0161\u00edch p\u0159ednost\u016f kliniky a knihami v\u00fdznamn\u00fdmi pro oftalmologii v\u00a0\u010cech\u00e1ch v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch i sou\u010dasnosti v\u00a0knihovn\u011b O\u010dn\u00ed kliniky, kterou zalo\u017eil a dopl\u0148oval. \u0158ada knih t\u00e9to knihovny nese na frontispisu v\u011bnov\u00e1n\u00ed \u201eBibliothecae ophthalmicae \u00a0dono dedit J. Fischer\u201c. Ji\u017e r. 1821 daroval klinice 60 knih, r. 1828 pak celou svou odbornou knihovnu. N\u011bkter\u00e9 knihy v\u011bnovali studenti kliniky i Fischerovi n\u00e1stupci, jejich\u017e v\u011bnov\u00e1n\u00ed v\u00a0knih\u00e1ch rovn\u011b\u017e nalezneme.[10]<\/p>\n

Fischer usiloval o jmenov\u00e1n\u00ed universitn\u00edho v\u00fdrobce n\u00e1stroj\u016f, kter\u00fd by zajistil kvalitn\u00ed n\u00e1stroje i pro o\u010dn\u00ed kliniku a s\u00a0n\u00edm\u017e by bylo mo\u017en\u00e9 se dohodnout na pot\u0159eb\u011b i povaze n\u00e1stroj\u016f. P\u0159i p\u0159\u00edchodu na kliniku si p\u0159inesl n\u00e1stroje vlastn\u00ed, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvaly je\u0161t\u011b r. 1836; v\u00a0\u010dervenci 1821 povolilo gubernium zakoupen\u00ed \u0159ady n\u00e1stroj\u016f pro praktickou v\u00fduku oftalmologie (celkem za 271 zlat\u00fdch). Johann Pilz z\u00a0Mikul\u00e1\u0161ovic byl jmenov\u00e1n universitn\u00edm n\u00e1stroja\u0159em v\u00a0lednu 1822, ale do Prahy nep\u0159ijel a n\u00e1stroje klinika objedn\u00e1vala ve V\u00eddni po konzultac\u00edch s\u00a0tam\u011bj\u0161\u00ed klinikou.[11] S\u00e1m Fischer navrhl nap\u0159\u00edklad drobnou, zahnutou pinzetu, kterou doporu\u010doval p\u0159edev\u0161\u00edm k iridektomii (vyta\u017een\u00ed a odstran\u011bn\u00ed \u010d\u00e1sti duhovky) a vytv\u00e1\u0159en\u00ed um\u011bl\u00e9 zornice. Ve sv\u00e9 u\u010debnici oftalmologie (1832) p\u00ed\u0161e: \u201etam, kde bylo mo\u017en\u00e9 um\u00edstit novou zornici do vnit\u0159n\u00edho koutku oka, prok\u00e1zala mi velmi dobr\u00e9 slu\u017eby m\u00e1 pinzeta o d\u00e9lce t\u0159i \u010dtvrti palce, jej\u00ed\u017e celou lehce zahnutou rukoje\u0165 dr\u017e\u00edm mezi palcem op\u0159en\u00fdm pod nosem [im Nasenwinkel] a ukazov\u00e1kem. Zm\u00edn\u011bn\u00e1 pinzeta, pon\u011bkud robustn\u011bj\u0161\u00ed konstrukce, se dob\u0159e hod\u00ed i k jin\u00fdm \u00fa\u010del\u016fm, nap\u0159. k odstran\u011bn\u00ed ciz\u00edch t\u011bles v oku. (I dal\u0161\u00ed n\u00e1stroje, pou\u017e\u00edvan\u00e9 v o\u010dn\u00edm l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, by mohly a m\u011bly b\u00fdt mnohem krat\u0161\u00ed, mnohem men\u0161\u00ed!)\u201c \u00a0Fischerova pinzeta byla pou\u017e\u00edv\u00e1na doned\u00e1vna: na v\u00fdstav\u011b na o\u010dn\u00ed klinice je k\u00a0vid\u011bn\u00ed spole\u010dn\u011b s\u00a0pravo\u00fahle zahnutou kli\u010dkou k\u00a0\u00fapln\u00e9mu vyn\u011bt\u00ed \u010do\u010dky, kter\u00e1 nese jm\u00e9no Ferdinanda Arlta nebo l\u017ei\u010dkou k\u00a0obdobn\u00e9mu \u00fa\u010delu, kterou modifikoval a popsal Anton Elschnig (1863-1939), posledn\u00ed p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fd p\u0159ednosta n\u011bmeck\u00e9 kliniky v\u00a0Praze.[12]<\/p>\n

\"\"

Pinzeta podle J. N. Fischera (ZM NLK N 278), kli\u010dka podle F. Arlta (ZM NLK N 290) a \u017ei\u010dka podle A. Elschniga (ZM NLK N 276)<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"B\u011bhem dvou set let historie za\u017eila klinika rozd\u011blen\u00ed a op\u011btovn\u00e1 spojen\u00ed. Roku 1883 byla pra\u017esk\u00e1 universita rozd\u011blena na \u010deskou a n\u011bmeckou: \u00a0Josef Hasner z\u00a0veden\u00ed na protest proti rozd\u011blen\u00ed odstoupil a p\u0159ednostou n\u011bmeck\u00e9 \u010d\u00e1sti byl jmenov\u00e1n Adolf Schenkl\u00a0 (1841-1924), p\u0159ednostou \u010desk\u00e9 Josef Sch\u00f6bl\u00a0 (1837-1902), jeho\u017e p\u0159edn\u00e1\u0161ky se staly z\u00e1kladem prvn\u00ed \u010desky psan\u00e9 oftalmologick\u00e9 u\u010debnice. O\u010dn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed podle p\u0159edn\u00e1\u0161ek Josefa Sch\u00f6bla z\u00a0rukopisu litograficky rozmno\u017eil r. 1892 Sch\u00f6bl\u016fv student V\u00e1clav Novotn\u00fd (1861-1945), pozd\u011bji praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159 v\u00a0Trst\u011bnici u Litomy\u0161le. I tato u\u010debnice, se Sch\u00f6blov\u00fdmi vlastn\u00edmi ilustracemi o\u010dn\u00edch chorob i n\u00e1stroj\u016f, byla na v\u00fdstav\u011b p\u0159edstavena. [13]<\/p>\n

\"\"

Inzer\u00e1t V. Novotn\u00e9ho v \u010casopisu l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 31\/20 (1892), 596.<\/p><\/div><\/p>\n

N\u011bmeck\u00e1 klinika byla od r. 1900 um\u00edst\u011bna v p\u0159\u00edzem\u00ed\u00a0tzv. jubilejn\u00edho pavilonu, dokon\u010den\u00e9ho o dva roky d\u0159\u00edve, v\u00a0roce 50. v\u00fdro\u010d\u00ed vl\u00e1dy Franti\u0161ka Josefa I., kde se \u2013 a\u010d v\u00a0jin\u00fdch prostor\u00e1ch \u2013 nach\u00e1z\u00ed O\u010dn\u00ed klinika i dnes.[14]<\/p>\n

\"\"

Posluch\u00e1rna o\u010dn\u00ed kliniky, in Wilhelm Paul Czermak , Rudolf von Jaksch, Max Saenger, Der Kaiser Franz Josef-Pavillon im k.k. Allgemeinen Krankenhause zu Prag (Prag: Bellmann, 1900)<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Pokoj nemocn\u00fdch na o\u010dn\u00ed klinice, Der Kaiser Franz Josef-Pavillon (1900)<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Pokoj profesora o\u010dn\u00ed kliniky, Der Kaiser Franz Josef-Pavillon (1900)<\/p><\/div><\/p>\n

\u010cesk\u00e1 klinika z\u00edskala uvoln\u011bn\u00e9 prostory v\u00a0hlavn\u00ed budov\u011b nemocnice. Po rozd\u011blen\u00ed vedli n\u011bmeckou kliniku kr\u00e1tce Hubert Sattler (1844-1928), pozd\u011bji profesor v\u00a0Lipsku, Isidor Schnabel (1842-1908) a Wilhelm Czermak (1856-1906), od r. 1907 Anton von Elschnig. Roku 1933 byl profesorem ustanoven Jaroslav Kub\u00edk (1886-1980), jeho\u017e r. 1940 nahradil Herwigh Rieger (1898-1986). P\u0159ednostou \u010desk\u00e9 kliniky byl po Sch\u00f6blov\u011b smrti jmenov\u00e1n Jan Deyl (1855-1924). Po dvoulet\u00e9m p\u016fsoben\u00ed Otakara Le\u0161era (1878-1929) vedl kliniku a\u017e do uzav\u0159en\u00ed \u010desk\u00fdch vysok\u00fdch \u0161kol Roman Kadlick\u00fd (1879-1948), kter\u00fd se po osvobozen\u00ed do funkce vr\u00e1til. Klinika v\u0161ak po v\u00e1lce z\u016fstala rozd\u011blena: z\u00a0\u010desk\u00e9 o\u010dn\u00ed kliniky se stala I. o\u010dn\u00ed klinika, jej\u00ed\u017e veden\u00ed po prof. Kadlick\u00e9m p\u0159evzal Emil Dienstbier (1908-1985), po n\u011bm\u017e ji postupn\u011b vedli Ji\u0159\u00ed Malec (1920-1997), \u0160\u00e1rka Pitrov\u00e1 (nar. 1947) a Jarmila Boguszakov\u00e1 (nar. 1936). N\u011bmeck\u00e1 klinika se po zru\u0161en\u00ed n\u011bmeck\u00e9 university r. 1945 stala II. o\u010dn\u00ed klinikou, pod veden\u00edm Jarom\u00edra Kurze (1895-1965), V\u011bry Kadlecov\u00e9 (1913-2002), Jarmily Voto\u010dkov\u00e9 (1910-1984) a Hanu\u0161e Krause (1928-2006).\u00a0 V\u00a0roce 1998 byla klinika op\u011bt sjednocena a jej\u00edm p\u0159ednostou se stal Martin Filipec (nar. 1955). Od r. 2004 byla p\u0159ednostkou Bohdana Kalvodov\u00e1 (nar. 1949), po n\u00ed\u017e p\u0159evzala veden\u00ed kliniky dne\u0161n\u00ed p\u0159ednostka Jarmila Heissigerov\u00e1 (nar. 1973).<\/p>\n

\"\"

Prof. Kurz p\u0159edn\u00e1\u0161\u00ed na pra\u017esk\u00e9 II. o\u010dn\u00ed klinice, kolem 1960, Fotoarchiv ZM NLK, FA 3739<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"V\u00fdstava odkazuje i na \u0159adu p\u0159ednost\u016f a dal\u0161\u00edch pracovn\u00edk\u016f kliniky nov\u011bj\u0161\u00ed doby a na prom\u011bny oboru v\u00a0pr\u016fb\u011bhu jej\u00ed historie. N\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci mohli vid\u011bt nap\u0159. optotypy, kter\u00e9 pro \u010desk\u00e9 nemocn\u00e9 upravil Josef Sch\u00f6bl, tabuli s \u010desk\u00fdmi\u00a0optotypy a\u00a0dr\u017eadlem, ji\u017e r. 1891 vydal optik pra\u017esk\u00e9 o\u010dn\u00ed kliniky Karel Heller (1844-1902), oftalmotropy, v\u00fdukov\u00e9 modely fungov\u00e1n\u00ed okohybn\u00fdch sval\u016f z\u00a020. let, zku\u0161ebn\u00ed soupravy pro br\u00fdle i pro kontaktn\u00ed \u010do\u010dky, nebo \u0159adu p\u0159\u00edstroj\u016f a n\u00e1stroj\u016f, na klinice u\u017e\u00edvan\u00fdch, v\u010detn\u011b oftalmoskopu, jej\u017e vlastnil a pou\u017e\u00edval prof. Hanu\u0161 Kraus. \u00a0Je\u0161t\u011b cenn\u011bj\u0161\u00ed byla osobn\u00ed \u00fa\u010dast \u0159ady n\u011bkdej\u0161\u00edch p\u0159ednost\u016f, profesor\u016f a l\u00e9ka\u0159\u016f kliniky na semin\u00e1\u0159i, kter\u00fd tak uk\u00e1zal, \u017ee p\u0159\u00edb\u011bh pra\u017esk\u00e9 o\u010dn\u00ed kliniky je st\u00e1le \u017eiv\u00fd, \u017ee pokra\u010duje do budoucnosti v\u00a0n\u00e1vaznosti na historii a s\u00a0vd\u011b\u010dnost\u00ed t\u011bm, kdo jej v\u00a0minulosti utv\u00e1\u0159eli.<\/p>\n

\"\"

Oftalmotrop podle H. J. Knappa, E. Zimmermann, Leipzig, kolem 1920 (O\u010dn\u00ed klinika 1. LF UK a VFN)<\/p><\/div><\/p>\n

Odkazy:<\/p>\n

[1] Jarmila Heissigerov\u00e1, ed., 200 let o\u010dn\u00ed kliniky v\u00a0Praze (Praha: Maxdorf, 2018). K\u00a0d\u011bjin\u00e1m pra\u017esk\u00e9 o\u010dn\u00ed kliniky srov. V\u011bra Kadlecov\u00e1, \u201ePo\u010d\u00e1tky o\u010dn\u00ed kliniky v\u00a0Praze, jej\u00ed prvn\u00ed profesor J. N. Fischer a jeho asistenti,\u201c \u010ceskoslovensk\u00e1 oftalmologie 39 (1983), 131-138, 202-214, 268-280, 357-374; Svatopluk \u0158eh\u00e1k, Ji\u0159\u00ed \u0158eh\u00e1k, \u201eHistorie o\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v \u010cech\u00e1ch, na Morav\u011b a na Slovensku,\u201c \u010cesk\u00e1 a slovensk\u00e1 oftalmologie 58 suppl. (2002); Bohdana Kalvodov\u00e1, \u201eV\u00fdvoj oftalmologie na O\u010dn\u00ed klinice V\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice a 1. l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy v\u00a0Praze,\u201c \u010cesk\u00e1 a slovensk\u00e1 oftalmologie 61\/ 5 (2005), 303-310. K\u00a0v\u00fduce v\u00a0Praze p\u0159ed z\u0159\u00edzen\u00edm kliniky srov. Ludmila Hlav\u00e1\u010dkov\u00e1, Eva Rozs\u00edvalov\u00e1, Studium a p\u0159edn\u00e1\u0161ky na l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b pra\u017esk\u00e9 univerzity v\u00a0letech 1690-1848 (Praha: Univerzita Karlova, 1984)<\/span>\n[2] Kadlecov\u00e1 (1983), 132-134<\/span>\n[3]\u201eRegulierung des Studiums der Augenheilkunde,\u201c Sr. k.k. Majest\u00e4t Franz der Ersten Politische Gesetze und Verordnungen f\u00fcr die \u00f6sterreichischen, b\u00f6hmischen und galizischen Erbl\u00e4nder, Band 46 (Wien, 1920), 147-149, http:\/\/alex.onb.ac.at\/cgi-content\/alex?aid=pgs&datum=1818&page=183&size=45<\/span>\n[4] Archiv Univerzity Karlovy (AUK), Podac\u00ed protokol studijn\u00edho direktor\u00e1tu l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty (Medizinisches Einreichungs-Protocoll) 1818-1823. Ludmila Hlav\u00e1\u010dkov\u00e1, Petr Svobodn\u00fd, Jan B\u0159\u00edza, D\u011bjiny v\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice v\u00a0Praze 1790-2010 (Praha: VFN, 2011), 44; Jaroslav \u0160\u0165astn\u00fd, Die Geschichte und der gegenw\u00e4rtige Zustand des k.k. allgemeinen Krankenhauses in Prag (Prag: Calve, 1891)<\/span>\n[5] AUK, Podac\u00ed protokol studijn\u00edho direktor\u00e1tu l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty, 1820; Kadlecov\u00e1 (1983), 136-138, 358<\/span>\n[6] Kadlecov\u00e1 (1983), 357-364<\/span>\n[7] J. N. Fischer v Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde (Prag: Borrosch und Andr\u00e9, 1832), 386 uv\u00e1d\u00ed, \u017ee fantomy sestrojil Josef Bo\u017eek, tak i Kadlecov\u00e1 (1983), 270. V\u00a0knize Bo\u017ekov\u00e9: \u017eivotn\u00ed osudy Josefa Bo\u017eka a jeho syn\u016f (Praha: SNTL, 1953), 143-144 p\u0159isuzuje Ji\u0159\u00ed Streit konstrukci Bo\u017ekovu synu Romualdovi (1814-1899), z\u0159ejm\u011b vych\u00e1zeje z\u00a0jeho pam\u011bt\u00ed, Romuald Bo\u017eek byl v\u0161ak v\u00a0t\u00e9to dob\u011b teprve patn\u00e1ctilet\u00fd. N\u00e1kres automatu pro o\u010dn\u00ed operace v\u00a0archivu N\u00e1rodn\u00edho technick\u00e9ho muzea je zde datov\u00e1n a\u017e rokem 1875. Jaroslav Dolensk\u00fd, Josef a Romuald Bo\u017eek (1786 – 1898): Invent\u00e1\u0159 (Praha: N\u00e1rodn\u00ed technick\u00e9 muzeum, 1935).<\/span>\n[8] J. N. Fischer, Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde, 386, srov. Kadlecov\u00e1 (1983), 270-271<\/span>\n[9]\u00a0 J. N. Fischer, Klinischer Unterricht in der Augenheilkunde, 386<\/span>\n[10] Kadlecov\u00e1 (1983), 270<\/span>\n[11] Kadlecov\u00e1 (1983), 270, AUK Podac\u00ed protokol studijn\u00edho direktor\u00e1tu l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty, 1821<\/span>\n[12] Fischerova pinzeta byla \u201ep\u0159edm\u011btem m\u011bs\u00edce\u201c Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK na \u010derven 2018.<\/span>\n[13] V\u00e1clav Novotn\u00fd se narodil 12. 9. 1861 ve Slan\u00e9m a promoval na \u010desk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b v\u00a0Praze 25. 7. 1893. Pozd\u011bji publikoval rovn\u011b\u017e bro\u017euru O alkoholismu, jeho v\u00fdznamu zdravotnick\u00e9m a soci\u00e1ln\u00edm (Praha: Topi\u010d, 1902).\u00a0 V\u00a0Trst\u011bnici p\u016fsobil a\u017e do smrti v\u00a0kv\u011btnu 1945. Srov. obecn\u00ed kroniku obce Trst\u011bnice Josefa Drymla (1958), http:\/\/www.trstenice.cz\/uvod-p-drymla-cp-174; NA Praha Policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed- konskripce, kt. 431, obraz 986.<\/span>\n[14]Srov. Ludmila Hlav\u00e1\u010dkov\u00e1, Petr Svobodn\u00fd, Jan B\u0159\u00edza, D\u011bjiny v\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice v\u00a0Praze 1790-2010 (Praha: VFN, 2011), 95-96; Wilhelm Paul Czermak , Rudolf von Jaksch, Max Saenger, Der Kaiser Franz Josef-Pavillon im k.k. Allgemeinen Krankenhause zu Prag (Prag:\u00a0 Bellmann, 1900)<\/span><\/p>\n

\r\n

Citace<\/h2>\r\n

KR\u00ddSL, \u0160imon.. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i> [online]. 2018, ro\u010d. 23, \u010d. 1-2 [cit. 05.11.2026]. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3377<\/a>. ISSN 1804-2031.<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

\u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK V\u00a0roce 2018 slav\u00ed O\u010dn\u00ed klinika 1. l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty a V\u0161eobecn\u00e9 fakultn\u00ed nemocnice v\u00a0Praze 200 let od sv\u00e9ho zalo\u017een\u00ed.\u00a0 Klinika si v\u00fdro\u010d\u00ed p\u0159ipomn\u011bla 13. \u010dervna odborn\u00fdm semin\u00e1\u0159em, tematickou v\u00fdstavou a bohat\u011b ilustrovanou publikac\u00ed. V\u00fdstava, kter\u00e1 v\u00a0prostor\u00e1ch kliniky a klinick\u00e9 knihovny zobrazila dv\u011b stolet\u00ed pra\u017esk\u00e9 oftalmologie, vznikla ve spolupr\u00e1ci s\u00a0\u0159adou odborn\u00edk\u016f a pam\u011btn\u00edk\u016f i se Zdravotnick\u00fdm muzeem N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny. P\u0159edm\u011bty […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":3077,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-3377","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3377","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3377"}],"version-history":[{"count":88,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3377\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":3576,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3377\/revisions\/3576"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3077"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3377"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3377"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3377"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}