{"id":3830,"date":"2018-12-20T13:40:47","date_gmt":"2018-12-20T12:40:47","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=3830"},"modified":"2018-12-20T13:40:47","modified_gmt":"2018-12-20T12:40:47","slug":"studentuv-sen-eugena-normanda-predmety-mesice-ze-sbirek-zdravotnickeho-muzea-nlk","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2018-23-3-4\/studentuv-sen-eugena-normanda-predmety-mesice-ze-sbirek-zdravotnickeho-muzea-nlk\/","title":{"rendered":"Student\u016fv sen Eugena Normanda: p\u0159edm\u011bty m\u011bs\u00edce ze sb\u00edrek Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK"},"content":{"rendered":"

\u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK\n<\/strong><\/p>\n

P\u0159edm\u011bty v\u00a0muzejn\u00edch sb\u00edrk\u00e1ch zastupuj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy. Ne v\u0161echna tato vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zn\u00e1me a m\u00e1lokter\u00e1 zn\u00e1me v jejich \u00faplnosti. N\u011bkdy jsou to p\u0159\u00edb\u011bhy zrodu v\u011bc\u00ed a jejich tv\u016frc\u016f, jindy p\u0159\u00edb\u011bhy jejich u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a t\u011bch, kdo je u\u017e\u00edvali. Muzejn\u00ed expon\u00e1ty spojen\u00e9 s\u00a0d\u011bjinami l\u00e9\u010den\u00ed, a\u0165 jde o p\u0159\u00edstroje, n\u00e1stroje, pom\u016fcky, obrazy, medaile \u010di sochy, s\u00a0sebou nesou vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o nemocn\u00fdch a zotaven\u00fdch, o chorob\u00e1ch, jimi\u017e lid\u00e9 trp\u011bli a o postupech, jimi\u017e l\u00e9ka\u0159i a zdravotn\u00edci od bolesti pom\u00e1hali; o lidech v\u00a0bolestech a lidech, jejich\u017e profes\u00ed bylo l\u00e9\u010dit a m\u00edrnit bolest, i o um\u011blc\u00edch, kte\u0159\u00ed si t\u00e9ma nemoci a uzdraven\u00ed zvolili a vt\u011blili je do tvaru v\u011bc\u00ed.<\/p>\n

Kdy\u017e jsme se v\u00a0roce 2017 rozhodli p\u0159edstavit ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc jeden p\u0159edm\u011bt ze sb\u00edrek Zdravotnick\u00e9ho muzea N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny, cht\u011bli jsme p\u0159edev\u0161\u00edm uk\u00e1zat rozmanitost sb\u00edrek shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00fdch za v\u00edce ne\u017e osmdes\u00e1t let existence muzea. Nejde n\u00e1m p\u0159itom jen o vynal\u00e9zavost konstrukt\u00e9r\u016f a v\u011bdc\u016f, nen\u00e1padnou kr\u00e1su \u0159emesln\u00fdch v\u00fdrobk\u016f \u010di p\u016fvab um\u011bleck\u00fdch d\u011bl. Chceme alespo\u0148 nazna\u010dit bohatstv\u00ed p\u0159\u00edb\u011bh\u016f, skr\u00fdvaj\u00edc\u00edch se ve v\u011bcech a za v\u011bcmi. V\u00a0ned\u00e1vn\u00e9 dob\u011b se \u201ep\u0159edm\u011btem m\u011bs\u00edce\u201c stal nap\u0159. den\u00edk profesora biologie Vladim\u00edra Bergauera (1898-1942), ve kter\u00e9m popisuje, jak p\u00edse\u010dt\u00ed studenti pro\u017e\u00edvali zalo\u017een\u00ed \u010ceskoslovenska, kalam\u00e1\u0159 MUDr. Anny Honz\u00e1kov\u00e9 (1875-1940), prvn\u00ed l\u00e9ka\u0159ky promovan\u00e9 na pra\u017esk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b, ale i c\u00ednov\u00fd termofor ke zm\u00edrn\u011bn\u00ed b\u0159i\u0161n\u00edch bolest\u00ed z\u00a018. stolet\u00ed, propaga\u010dn\u00ed let\u00e1k \u0161koln\u00edch zdravotnick\u00fdch hl\u00eddek z\u00a0po\u010d\u00e1tku 50. let nebo Petz\u016fv stapler, \u201ese\u0161\u00edva\u010dka\u201c na \u017ealudek a st\u0159eva, kter\u00e1 se ve 30. letech objevila i na pra\u017esk\u00fdch chirurgick\u00fdch klinik\u00e1ch.\u00a0[1]<\/a><\/p>\n

\"\"

Mramorov\u00fd kalam\u00e1\u0159 s\u00a0kol\u00e9bkou na\u00a0vysou\u0161en\u00ed inkoustu, z\u00a0poz\u016fstalosti dr. Honz\u00e1kov\u00e9, 20.- 30.\u00a0l\u00e9ta 20.\u00a0stolet\u00ed. Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, 1575\/63, https:\/\/muzeum.nlk.cz\/2018\/07\/predmet-mesice-cervenec-2018\/<\/a><\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

\u0160ic\u00ed p\u0159\u00edstroj podle Petze a Neuffera, Aesculap (distribuce brat\u0159\u00ed \u010c\u00ed\u017ekov\u00e9, Praha), 1935-1945. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, podsb\u00edrka chirurgick\u00e1, inv. \u010d. N 550, https:\/\/muzeum.nlk.cz\/2018\/01\/predmet-mesice-unor-2017\/<\/a><\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

C\u00ednov\u00fd termofor, 18. \u2013 po\u010d\u00e1tek 19. stolet\u00ed. Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, 1001\/1962, 3\/XIX, https:\/\/muzeum.nlk.cz\/2018\/04\/predmet-mesice-duben-2018\/<\/a><\/p><\/div><\/p>\n

Do sb\u00edrek Zdravotnick\u00e9ho muzea pat\u0159\u00ed i podsb\u00edrka v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed a pr\u00e1v\u011b z\u00a0n\u00ed jsme vybrali \u201ep\u0159edm\u011bt m\u011bs\u00edce\u201c pro\u00a0listopad 2018. Vedle trojrozm\u011brn\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f, jako jsou so\u0161ky tzv. W\u00fcrtzovy sb\u00edrky, fond zahrnuje \u0159adu maleb, kreseb a grafik, kter\u00e9 zpracov\u00e1v\u00e1me a zp\u0159\u00edstup\u0148ujeme v\u00a0katalogu Medvik.\u00a0[2]<\/a> Najdeme tu \u0159adu karikatur l\u00e9ka\u0159\u016f a dal\u0161\u00edch osobnost\u00ed spjat\u00fdch s\u00a0meziv\u00e1le\u010dnou medic\u00ednou v\u00a0\u010ceskoslovensku i za jeho hranicemi. Mnoh\u00e9 z\u00a0nich vy\u0161ly ve 20.- 30. letech 20. stolet\u00ed ve V\u011bstn\u00edku \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f: nap\u0159. portr\u00e9ty funkcion\u00e1\u0159\u016f Association Professionelle Internationale des M\u00e9decins, p\u0159edch\u016fdce WHO, kter\u00e9 m\u011bl na sjezdu t\u00e9to organizace r. 1936 vytvo\u0159it spisovatel, p\u0159ekladatel a sc\u00e9n\u00e1rista Ji\u0159\u00ed Z. Nov\u00e1k (1912-2001) nebo kresby \u010dlen\u016f \u010cestn\u00e9 rady L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komory pro \u010cechy z\u00a0pera o\u010dn\u00edho l\u00e9ka\u0159e a funkcion\u00e1\u0159e l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch organizac\u00ed Alexeje Z\u00e1ho\u0159e (1883-1969).\u00a0[3]<\/a> Celkem 12 karikatur profesor\u016f pra\u017esk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty nakreslil Osvald Holzer (1911-2000), za studi\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edk sch\u016fzek mlad\u00fdch um\u011blc\u016f a intelektu\u00e1l\u016f v\u00a0kav\u00e1rn\u011b M\u00e1nes.\u00a0[4]<\/a><\/p>\n

\"\"

Alexej Z\u00e1ho\u0159, karikatura pra\u017esk\u00e9ho praktick\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Ernsta Mautnera (1872-1946), od r. 1930 \u010dlena \u010cestn\u00e9 rady L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komory, 1935.<\/p><\/div><\/div><\/p>\n

\"\"

Osvald Holzer, karikatura prof. Vladim\u00edra Vondr\u00e1\u010dka (1895-1978), 1935.<\/p><\/div><\/div>

<\/div><\/p>\n

Profesory \u010desk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Univerzity Karlovy o\u010dima medik\u016f ukazuj\u00ed i dal\u0161\u00ed t\u0159i skupinov\u00e9 karikatury. Kresl\u00ed\u0159em tentokr\u00e1t nebyl ani l\u00e9ka\u0159, ani student medic\u00edny: nejm\u00e9n\u011b dv\u011b z nich vznikly na zak\u00e1zku Spolku \u010deskoslovensk\u00fdch medik\u016f. Jejich autorem byl grafik, ilustr\u00e1tor, mal\u00ed\u0159, socha\u0159, herec, re\u017eis\u00e9r a sc\u00e9nograf Eugen Normand (1891-?), v\u00fdznamn\u00e1 osobnost nejen ruskojazy\u010dn\u00e9 v\u00fdtvarn\u00e9 i divadeln\u00ed Prahy 20.- 30. let.\u00a0 Kolorovan\u00fd tisk s n\u00e1zvem \u201eStudent\u016fv sen\u201c z\u00a0roku 1932, listopadov\u00fd \u201ep\u0159edm\u011bt m\u011bs\u00edce,\u201c zobrazuje no\u010dn\u00ed m\u016fru studenta medic\u00edny p\u0159ed prvn\u00ed rigor\u00f3zn\u00ed zkou\u0161kou.<\/p>\n

\"\"

Eugen Normand, Student\u016fv sen, kolorovan\u00fd tisk, 1932. Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, MG 437, https:\/\/muzeum.nlk.cz\/2018\/11\/predmet-mesice-listopad-2018\/<\/a><\/p><\/div><\/p>\n

Nad t\u011blem sp\u00edc\u00edho studenta se shrom\u00e1\u017edili examin\u00e1to\u0159i v\u0161ech \u0161esti p\u0159edm\u011bt\u016f prvn\u00edho rigor\u00f3za na po\u010d\u00e1tku 30. let s\u00a0atributy sv\u00fdch obor\u016f. V\u00a0kruhu zleva stoj\u00ed profesor fyziologie Anton\u00edn Han\u00e1k (1889-1935), pitvaj\u00edc\u00ed \u017e\u00e1bu, chemik Anton\u00edn Hams\u00edk (1878-1963) s\u00a0ba\u0148kou, anatom Karel Weigner (1874-1937) s\u00a0ukazov\u00e1tkem v\u00a0jedn\u00e9 a p\u0159edlokt\u00edm kostry v\u00a0druh\u00e9 ruce, Vladislav R\u016f\u017ei\u010dka (1870-1934), profesor v\u0161eobecn\u00e9 biologie a experiment\u00e1ln\u00ed morfologie, s\u00a0opic\u00ed, v\u00a0pop\u0159ed\u00ed s mikroskopem Jan Wolf (1894-1977), profesor histologie, po stran\u011b s\u00a0rentgenovou lampou pak zkou\u0161ej\u00edc\u00ed fyziky pro mediky V\u00e1clav Posejpal (1874-1935), profesor experiment\u00e1ln\u00ed fyziky na p\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e9 fakult\u011b. [5]<\/a><\/p>\n

\"\"

Anton\u00edn Han\u00e1k\u00a0<\/strong>Foto: \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 74 (1935), 1015
Anton\u00edn Hams\u00edk\u00a0<\/strong>Foto: \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 92 (1953), 193
Karel Weigner<\/strong>\u00a0Foto: \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 73 (1934), 368 (p\u0159\u00edloha)
Vladislav R\u016f\u017ei\u010dka\u00a0<\/strong>Foto: Archiv Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK.
V\u00e1clav Posejpal\u00a0<\/strong>\u00a0Foto: Archiv Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK
Jan Wolf\u00a0<\/strong>Foto: \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 103 (1964), 615<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0prav\u00e9m doln\u00edm rohu mal\u00ed\u0159 nakreslil rozesm\u00e1tou molekulu kyseliny kyanurov\u00e9. Nev\u00edme, zda m\u011bl mal\u00ed\u0159 d\u016fvod doplnit \u010di signovat obraz sch\u00e9matem slou\u010deniny, vyu\u017e\u00edvan\u00e9 v\u00a0dezinfekci baz\u00e9n\u016f, nebo zda v zam\u00fd\u0161len\u00e9m sch\u00e9matu kyseliny barbiturov\u00e9 \u2013 snad vhodn\u00e9m dopln\u011bn\u00ed kresby sp\u00edc\u00edho studenta – chyb\u00ed jedna dus\u00edkov\u00e1 molekula.<\/p>\n

\"\"

Eugen Normand, Student\u016fv sen, detail<\/p><\/div><\/p>\n

K\u00a0dosa\u017een\u00ed doktor\u00e1tu medic\u00edny bylo t\u0159eba slo\u017eit t\u0159i p\u0159\u00edsn\u00e9 (rigor\u00f3zn\u00ed) zkou\u0161ky: prvn\u00ed z\u00a0teoretick\u00fdch obor\u016f, druhou z\u00a0anatomie, patologie a farmakologie, t\u0159et\u00ed z\u00a0obor\u016f klinick\u00fdch a speci\u00e1ln\u00edch. Zkou\u0161ky prob\u00edhaly ve\u0159ejn\u011b, v\u00a0p\u0159\u00edtomnosti d\u011bkana, profesor\u016f p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdch p\u0159edm\u011bt\u016f a vl\u00e1dn\u00edho komisa\u0159e. \u010casov\u00fd pr\u016fb\u011bh a obsah zkou\u0161ek se \u010dasem m\u011bnil. Podle rigor\u00f3zn\u00edho \u0159\u00e1du z\u00a0r. 1899, novelizovan\u00e9ho r. 1903 a st\u00e1le platn\u00e9ho po\u010d\u00e1tkem 30. let, sest\u00e1valo prvn\u00ed rigor\u00f3zum z\u00a0fyziky, obecn\u00e9 biologie, chemie, anatomie, histologie a fyziologie: z\u00a0prvn\u00edch dvou p\u0159edm\u011bt\u016f se skl\u00e1dala teoretick\u00e1, z\u00a0ostatn\u00edch teoretick\u00e1 i praktick\u00e1 zkou\u0161ka.\u00a0 Zkou\u0161ky neprob\u00edhaly v\u00a0jednom dni. Je\u0161t\u011b prof. Bohumil Jan Eiselt (1831-1908) popisuje soubornou rigor\u00f3zn\u00ed zkou\u0161ku \u2013 tehdy jednu ze dvou – v\u00a0trv\u00e1n\u00ed 2 \u00bd hodiny, kterou skl\u00e1dal po\u010d\u00e1tkem 50. let 19. stolet\u00ed.\u00a0 Eiselt p\u00ed\u0161e: \u201eP\u0159i prv\u00e9m rigorosu zkou\u0161elo se z\u00a0botaniky (z bouquetu p\u0159ed rigorosem [Vincencem] Kosteletzkym [1881-1887, profesor botaniky na l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 (1835-1848) a filosofick\u00e9 (od 1849) fakult\u011b UK] zaslan\u00e9ho, z\u00a0mineralogie a krystalografie, zoologie, descriptivn\u00ed anatomie, fysiologie a embryologie, v\u0161eobecn\u00e9 pathologie a receptirky. Zkou\u0161el t\u00e9\u017e d\u011bkan doktorsk\u00e9ho sboru a protomedikus referent u m\u00edstodr\u017eitelstv\u00ed p. ryt. Hynek z\u00a0Nadhern\u00fdch [1789-1867, profesor st\u00e1tn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v\u00a0Praze, od 1850 zemsk\u00fd zdravotn\u00ed rada, pozd\u011bji referent medicinsko-chirurgick\u00fdch studi\u00ed v\u00a0ministerstvu vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ve V\u00eddni]. P\u0159edm\u011bty druh\u00e9ho rigorosa, nejd\u0159\u00edve t\u0159i m\u011bs\u00edce po odbyt\u00e9m prvn\u00edm rigorosu, byly: pathologick\u00e1 anatomie, vnit\u0159n\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, o\u010dn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, lu\u010dba, soudn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed. [\u2026] V\u0161ichni examin\u00e1to\u0159i byli po celou dobu rigorosa p\u0159\u00edtomni (2 \u00bd hodiny), teprve po skon\u010den\u00e9 zkou\u0161ce odevzdali posudek. V\u017edy byl br\u00e1n ohled na to, jak obst\u00e1l kandid\u00e1t z hlavn\u00edch p\u0159edm\u011bt\u016f. P\u0159ed prohl\u00e1\u0161en\u00edm \u00fasudku musel kandid\u00e1t odstoupit, byl pak po porad\u011b profesor\u016f od Nadhern\u00e9ho p\u0159ivol\u00e1n, a v\u00fdsledek zkou\u0161ky mu sd\u011blen.\u201c [6]<\/a> Prof. Ond\u0159ej Schrutz (1865-1932) p\u00ed\u0161e v\u00a0\u010dl\u00e1nku o nov\u00e9m rigor\u00f3zn\u00edm \u0159\u00e1du r. 1900, \u017ee \u201epo\u017eadavek, aby v\u0161echny zkou\u0161ky [prvn\u00edho] rigorosa odbyly se v\u00a0kr\u00e1tk\u00e9 lh\u016ft\u011b rychle za sebou, schv\u00e1l\u00ed [ka\u017ed\u00fd], vypl\u00fdv\u00e1\u0165 z\u00a0toho v\u00fdhoda, \u017ee ka\u017ed\u00e9mu poslucha\u010di pak je po dal\u0161\u00ed t\u0159i leta mo\u017eno, aby klidn\u011b a cele mohl se v\u011bnovati studi\u00edm obor\u016f pathologick\u00fdch a klinick\u00fdch, nejsa vyru\u0161ov\u00e1n starostmi s\u00a0jednotliv\u00fdmi zkou\u0161kami I. rigorosa\u2026\u201c\u00a0[7]<\/a> Podle \u00a7 20 \u0159\u00e1du z\u00a0r. 1899 \u201ezkou\u0161ky, ze kter\u00fdch se skl\u00e1d\u00e1 ka\u017ed\u00e9 rigor\u00f3zum, bu\u010fte na\u0159\u00edzeny ve lh\u016ft\u011b t\u0159\u00ed ned\u011bl. Ur\u010dit\u00e9 po\u0159ad\u00ed pro jednotliv\u00e9 zkou\u0161ky nen\u00ed p\u0159edeps\u00e1no.\u201c\u00a0[8]<\/a>\u00a0 \u00dapravy z\u00a0let 1902 a 1903 nicm\u00e9n\u011b povolily dvout\u00fddenn\u00ed, v\u00fdjime\u010dn\u011b i del\u0161\u00ed lh\u016fty mezi zkou\u0161kami a rozlo\u017eily 1. rigor\u00f3zum mezi 4. a 5. semestr studia. Zkou\u0161ky z\u00a0biologie, fyziky a chemie bylo mo\u017en\u00e9 skl\u00e1dat ji\u017e na konci 4. semestru.\u00a0[9]<\/a><\/p>\n

V debat\u00e1ch 20. a 30. let o reform\u011b l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho studia ministerstvo \u0161kolstv\u00ed i n\u011bkte\u0159\u00ed profeso\u0159i nad\u00e1le usilovali o co nejrychlej\u0161\u00ed pr\u016fb\u011bh 1. rigor\u00f3za; studentsk\u00e9 organizace naopak o rozlo\u017een\u00ed zkou\u0161ek na co nejdel\u0161\u00ed dobu. No\u010dn\u00ed m\u016fra z\u00a0Normandovy karikatury, v\u00a0n\u00ed\u017e se examin\u00e1to\u0159i \u201esesypali\u201c na studenta najednou, m\u016f\u017ee odr\u00e1\u017eet i tyto polemiky. Je\u0161t\u011b po\u010d\u00e1tkem 20. let umo\u017enila pozm\u011b\u0148ovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed k\u00a0rigorosn\u00edmu \u0159\u00e1du rozlo\u017eit si zkou\u0161ky 1. rigor\u00f3za do v\u00edce let. Zpr\u00e1vy z\u00a0ministerstva \u0161kolstv\u00ed a n\u00e1rodn\u00ed osv\u011bty o n\u00e1vratu k\u00a0rigor\u00f3zn\u00edmu \u0159\u00e1du z\u00a0roku 1899 (resp. 1903) vedly Spolek \u010deskoslovensk\u00fdch medik\u016f 22. 5. 1923 k\u00a0p\u0159edlo\u017een\u00ed memoranda profesorsk\u00e9mu sboru, ve kter\u00e9m h\u00e1jil st\u00e1vaj\u00edc\u00ed praxi. V\u00fdnos ministerstva z 11. 5. povolil pouze ve \u0161koln\u00edm roce 1922-23 posunout zkou\u0161ku z\u00a0anatomie do 4. semestru. V\u00a0n\u00e1sleduj\u00edc\u00edm roce bylo mo\u017en\u00e9 skl\u00e1dat zkou\u0161ky z\u00a0fyziky a biologie ve 2. semestru jako doposud, zkou\u0161ku z\u00a0chemie v\u00a04. nam\u00edsto 3. semestru a zb\u00fdvaj\u00edc\u00ed zkou\u0161ky z\u00a0anatomie, fysiologie a histologie v 5. semestru. P\u0159itom, jak uv\u00e1d\u00ed zpr\u00e1va S\u010cM, \u201ejev\u00ed se tendence vym\u00e1hati v\u0161echny t\u0159i zkou\u0161ky posledn\u011b jmenovan\u00e9 v\u00a0kr\u00e1tk\u00fdch, snad \u010dtrn\u00e1ctidenn\u00edch lh\u016ft\u00e1ch za sebou.\u201c\u00a0 V\u00a0roce 1924 ministerstvo obnovilo plnou platnost star\u00e9ho rigorosn\u00edho \u0159\u00e1du z\u00a0r. 1899 (resp. 1903). Spolek \u010deskoslovensk\u00fdch medik\u016f protestoval 12. 3. 1924 u profesorsk\u00e9ho sboru fakulty s\u00a0t\u00edm, \u017ee absence zkou\u0161ek v\u00a0prvn\u00edch t\u0159ech semestrech nenut\u00ed studenty k\u00a0\u00fa\u010dasti na p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch, \u017ee ran\u00e9 rigor\u00f3zn\u00ed zkou\u0161ky omez\u00ed nadbyte\u010dn\u00fd po\u010det student\u016f, \u017ee na zkou\u0161ky t\u011bsn\u011b u sebe nem\u00e1 student mo\u017enost se \u0159\u00e1dn\u011b p\u0159ipravit a kone\u010dn\u011b, \u017ee velk\u00e9mu po\u010dtu student\u016f proti r. 1903 term\u00edny ve dvou semestrech nebudou sta\u010dit a mnoz\u00ed si budou muset n\u00e1kladn\u00e9 studium prodlou\u017eit.\u00a0[10]<\/a> Na n\u00e1vrh fakult povolilo ministerstvo \u201ezcela v\u00fdjime\u010dn\u011b\u201c\u00a0 v\u00fdnosem z\u00a05. 2. 1925 skl\u00e1d\u00e1n\u00ed zkou\u0161ek z\u00a0fyziky a biologie ve 2. semestru i pro \u0161koln\u00ed rok 1924-1925, tato \u00faprava byla nad\u00e1le prodlu\u017eov\u00e1na, a\u017e byla v\u00fdnosem z\u00a011.6.1927 prodlou\u017eena na neur\u010dito.\u00a0[11]<\/a>\u00a0 Dal\u0161\u00ed projekty reformy l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho studia n\u00e1sledovaly, jak ze strany profesor\u016f, tak studentsk\u00fdch organizac\u00ed, z\u016fstalo v\u0161ak u n\u00e1vrh\u016f.\u00a0 Jak ukazuj\u00ed vzpom\u00ednky pozd\u011bj\u0161\u00edho profesora d\u011btsk\u00e9 chirurgie V\u00e1clava To\u0161ovsk\u00e9ho (1912-2007), skl\u00e1dali i ve 30. letech studenti zkou\u0161ku z\u00a0fyziky a biologie ve 2. a z\u00a0anatomie, fyziologie a histologie v\u00a05. semestru studia. [12]<\/a><\/p>\n

Dal\u0161\u00ed dv\u011b Normandovy grafiky ve sb\u00edrce muzea, skupinov\u00e9 portr\u00e9ty profesor\u016f teoretick\u00fdch a klinick\u00fdch obor\u016f, zadal Spolek \u010deskoslovensk\u00fdch medik\u016f r. 1927 na n\u00e1vrh a ve prosp\u011bch Podp\u016frn\u00e9ho fondu \u201ePurkyn\u011b,\u201c zalo\u017een\u00e9ho r. 1887 k\u00a0podpo\u0159e nemajetn\u00fdch medik\u016f.\u00a0[13]<\/a><\/p>\n

\"\"

Eugen Normand, Disputace l\u00e9ka\u0159\u016f p\u0159i pitv\u011b ku\u0159ete (1927), tisk Jan \u0160tenc (1871-1947). Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, MG 43. I tato karikatura zobrazuje examin\u00e1tory 1. rigor\u00f3za, a\u010dkoli zkou\u0161ka sama nen\u00ed jej\u00edm t\u00e9matem. Zleva Franti\u0161ek Mare\u0161, Karel Weigner, Ond\u0159ej Schrutz, histolog a embryolog Otakar Srd\u00ednko (1875-1930), Vladislav R\u016f\u017ei\u010dka, chemik Emanuel Form\u00e1nek (1869-1929).<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Eugen Normand, Meziv\u00e1le\u010dn\u00e1 generace pra\u017esk\u00fdch \u010desk\u00fdch profesor\u016f klinik\u016f (1927), tisk Jan \u0160tenc (1871-1947). Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, MG 44. Z hlediska student\u016f \u0161lo rovn\u011b o zkou\u0161ej\u00edc\u00ed 2. a 3. rigor\u00f3za: zleva soudn\u00ed l\u00e9ka\u0159 Vladim\u00edr Slav\u00edk (1866-1933), dermatolog Franti\u0161ek \u0160amberger (1861-1944), pediatr Mat\u011bj Pe\u0161ina (1861-1944), gynekolog Josef Jerie (1871-1951), bakteriolog Ivan Honl (1876-1936), internista a profesor propedeutiky Anton\u00edn Vesel\u00fd (1863-1932), otorinolaryngolog Otakar Kutvirt (1867-1929), chirurg Arnold Jir\u00e1sek (1887-1960), patologick\u00fd anatom Rudolf Kimla (1866-1950), neurolog Ladislav Ha\u0161kovec (1866-1944), gynekolog Anton\u00edn Ostr\u010dil (1874-1941), oftalmolog Otakar Le\u0161er (1878-1929), internista Josef Peln\u00e1\u0159 (1872-1944), laryngolog Josef C\u00edsler (1870-1948), stomatolog Jan Jesensk\u00fd (1870-1947), neurolog Ladislav Syllaba (1868-1930) a psychiatr Karel Kuffner (1858\u20131940).<\/p><\/div><\/p>\n

Ji\u017e na karikatu\u0159e teoretik\u016f, ji\u017e lze pova\u017eovat za d\u0159\u00edv\u011bj\u0161\u00ed verzi Studentova snu, se objevuj\u00ed prof. Weigner s\u00a0ukazov\u00e1tkem a prof. R\u016f\u017ei\u010dka s\u00a0opic\u00ed; se \u017e\u00e1bou na vod\u00edtku tam stoj\u00ed fyziolog Franti\u0161ek Mare\u0161 (1857-1942), v\u00a0roce 1932 ji\u017e na odpo\u010dinku. P\u0159esn\u00e9 okolnosti vzniku \u201eStudentova snu\u201c nezn\u00e1me: m\u016f\u017ee j\u00edt o n\u00e1vrh dal\u0161\u00ed skupinov\u00e9 karikatury, kter\u00e1 ji\u017e tiskem nevy\u0161la. V\u00a0roce 1930 vydal S\u010cM ve prosp\u011bch Purky\u0148ova fondu rad\u011bji lept J. E. Purkyn\u011b, v\u00a0dal\u0161\u00edch letech opakovan\u011b n\u00e1lepky s\u00a0Purky\u0148ov\u00fdm portr\u00e9tem.\u00a0[14]<\/a><\/p>\n

\"\"

Josef Vaic, Jan Evangelista Purkyn\u011b, lept na pap\u00ed\u0159e (1930). Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, MG 45.<\/p><\/div><\/div><\/p>\n

\"\"

N\u00e1lepka J. E. Purkyn\u011b ve prosp\u011bch Podp\u016frn\u00e9ho fondu (20. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed). Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, sb\u00edrka etiket.<\/p><\/div><\/div>

<\/div><\/p>\n

P\u0159edseda Podp\u016frn\u00e9ho fondu MUC. Josef Nov\u00e1\u010dek (1910-1987) ve zpr\u00e1v\u011b pro 67. letn\u00ed valnou hromad\u011b S\u010cM ve sv\u00e9 zpr\u00e1v\u011b zmi\u0148uje zisk z\u00a0prodeje n\u00e1lepek a uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u201edo jin\u00fdch akc\u00ed (vyd\u00e1n\u00ed nov\u00fdch karikatur profesor\u016f) jsme se nepou\u0161t\u011bli, necht\u011bj\u00edce riskovat event[u\u00e1ln\u00ed] ztr\u00e1ty.\u201c\u00a0[15]<\/a> Proti vyd\u00e1n\u00ed kresby mohly ov\u0161em mluvit i rozpaky n\u011bkter\u00fdch portr\u00e9tovan\u00fdch.<\/p>\n

Eugen Normand se narodil 2.7.1891 v\u00a0Ciutulesti (ves v\u00a0okrese Floresti v\u00a0dne\u0161n\u00edm Moldavsku) a po maturit\u011b na Akkermansk\u00e9m mu\u017esk\u00e9m gymn\u00e1ziu v\u00a0Cetatea Alba (dnes Bilhorod-Dnistrovskyi, turecky Akkerman) studoval pr\u00e1va v\u00a0Kyjev\u011b a Od\u011bse (1911-1916). Ji\u017e v\u00a0Od\u011bse byl podle n\u011bkter\u00fdch zdroj\u016f \u010dinn\u00fd i jako divadeln\u00edk.[16]<\/a> V\u00a0roce 1920 z\u00a0Ruska emigroval, nejprve do Rumunska (Cluj) a koncem roku 1922 do Prahy, kde se zapsal na Ruskou pr\u00e1vnickou fakultu v\u00a0\u010cSR (1922-1924).\u00a0[17]<\/a> Pozd\u011bji studoval socha\u0159stv\u00ed u K. Stachovsk\u00e9ho na Ukrajinsk\u00e9m studiu v\u00fdtvarn\u00fdch um\u011bn\u00ed (Ukrajins’ka Studija Plasty\u010dnoho Mystectva, USPM).\u00a0[18]<\/a>\u00a0 Jeho kresby vych\u00e1zely ji\u017e r. 1925 v \u010dasopisu \u0160vanda dud\u00e1k i v\u00a0denn\u00edm tisku;\u00a0 v\u00a0kulturn\u00edm tisku vyd\u00e1val karikatury z\u00a0divadeln\u00edho prost\u0159ed\u00ed.\u00a0[19]<\/a><\/p>\n

\"\"

Eugen Normand, karikatura herce a re\u017eis\u00e9ra Vinohradsk\u00e9ho divadla Anton\u00edna Kanderta (1890-1968), M\u011bstsk\u00e9 divadlo na Kr\u00e1lovsk\u00fdch Vinohradech, Ro\u010denka Klubu solist\u016f 1927<\/p><\/div><\/p>\n

Skupinov\u00e9 karikatury profesor\u016f l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty nebyly jedin\u00e9 Normandovy kresby s\u00a0touto tematikou: k\u00a0pades\u00e1tin\u00e1m oftalmologa prof. Otakara Le\u0161era (1878-1929) vy\u0161la jeho karikatura v\u00a0p\u0159\u00edloze Ve\u010dera a je\u0161t\u011b na zimn\u00ed valn\u00e9 hromad\u011b\u00a0 Spolku \u010deskoslovensk\u00fdch medik\u016f 1.11.1937 p\u0159edali medici prof. Franti\u0161ku Mare\u0161ovi jako protektorovi Spolku jeho karikaturu.\u00a0[20]<\/a> Jako socha\u0159 portr\u00e9toval Normand premi\u00e9ra Karla Kram\u00e1\u0159e, b\u00e1sn\u00edka Danyla Ratgauze (1868-1937) nebo Olgu Nabokovu-Petkevi\u010d (1903-1978), sestru spisovatele Vladimira Nabokova.\u00a0[21]<\/a><\/p>\n

V\u00a0Praze se v\u011bnoval p\u0159edev\u0161\u00edm divadlu: r. 1923 zalo\u017eil se skupinou mlad\u00fdch rusk\u00fdch herc\u016f a v\u00fdtvarn\u00edkem Nikolajem Bakulinem (1896-1962) Divadlo pocit\u016f (Teatr nastrojenij).\u00a0 V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed 1923 re\u017e\u00edroval v\u00a0Rusk\u00e9m dom\u011b v\u00a0Pansk\u00e9 ulici 16 Rozum (Mys\u013e) Leonida Andrejeva, v\u00a0\u0159\u00edjnu sehr\u00e1l v\u00a0komedii Nina D. A. Mansfelda roli gruz\u00ednsk\u00e9ho kn\u00ed\u017eete Rusta\u0161idzeho; v\u00a0dal\u0161\u00edch p\u0159edstaven\u00edch vystoupil je\u0161t\u011b v\u00a0lednu a \u00fanoru 1924. [22]<\/a>\u00a0 R. 1924 p\u0159e\u0161el do souboru Rusk\u00e9ho dramatick\u00e9ho divadla Olgy Chovancov\u00e9: \u00fa\u010dinkoval ve vaudevillu Darmojedka Ilji A. Salova ve vinohradsk\u00e9 M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 besed\u011b, v\u00a0Salovov\u011b komedii \u0160\u0165astn\u00fd den a aktovce Jerome Klapky Jeromeho Barbara nebo ve Dnech na\u0161eho \u017eit\u00ed a Lesu \u00a0Leonida Andrejeva.\u00a0[23]<\/a> Od roku 1926 se p\u0159ipojil jako herec, re\u017eis\u00e9r a sc\u00e9nograf k Prvn\u00edmu pra\u017esk\u00e9ho rusk\u00e9mu divadlu Vladimira Chinkulova (1890-1956). V\u00a0listopadu 1927 vystoupil v\u00a0komedii Spr\u00e1vn\u00ed ho\u0161i Sergeje Razsochina v\u00a0re\u017eii A. Breie: podle recenzenta Ve\u010dera \u201es obvykl\u00fdm bodr\u00fdm humorem je vlastn\u011b p\u016fvodcem v\u0161ech komick\u00fdch situac\u00ed a vesel\u00e9 n\u00e1lady obecenstva.\u201c[24]<\/a> V\u00a0p\u0159edstaven\u00ed v\u00a0M\u011b\u0161\u0165ansk\u00e9 besed\u011b, kter\u00e9 Chinkulov zalo\u017eil na Pu\u0161kinov\u011b Borisi Godunovovi a Skoup\u00e9m ryt\u00ed\u0159i (13.12.1928), sehr\u00e1l dvouroli Varlaama a Micaila v\u00a0prvn\u00ed a roli \u017eida \u0160alomouna v\u00a0druh\u00e9 \u010d\u00e1sti. Pu\u0161kinsk\u00fd ve\u010der zaujal i ministerstvo zahrani\u010dn\u00edch v\u011bc\u00ed, kter\u00e9 na p\u0159\u00edkaz ministra Krofty podpo\u0159ilo zakoupen\u00edm vstupenek i tento soubor, kter\u00fd p\u0159edt\u00edm st\u00e1tn\u00ed podporu na rozd\u00edl od jin\u00fdch rusk\u00fdch divadel v\u00a0\u010ceskoslovensku nedost\u00e1val. [25]<\/a> Vystupoval rovn\u011b\u017e jako konferenci\u00e9r a komik, nap\u0159\u00edklad ve Ve\u010deru legion\u00e1\u0159sk\u00e9ho humoru v\u00a0N\u00e1rodn\u00edm dom\u011b na Vinohradech, kde se ujal i v\u00fdpravy a re\u017eie\u00a0 (30.6.1928), nebo Poh\u00e1dk\u00e1ch pro dosp\u011bl\u00e9 s J\u00e1rou Kohoutem, Franti\u0161kem Kreuzmannem a dal\u0161\u00edmi v\u00a0pal\u00e1ci Radio (21.10.1928). 29.12.1928 uv\u00e1d\u011bl koncert a b\u00e1l rusk\u00fdch sokol\u016f na pra\u017esk\u00e9m \u017dof\u00edn\u011b s\u00a0tancem a bruslen\u00edm. [26]<\/a> V roce 1932 hostoval ve \u0160vandov\u011b divadle v\u00a0roli velkokn\u00ed\u017eete ve h\u0159e Felixe Gand\u00e9ry Kone\u010dn\u011b mu\u017e, v\u00a0re\u017eii M. Mellanov\u00e9 s\u00a0Hanou Popovskou v\u00a0hlavn\u00ed roli. [27]<\/a><\/p>\n

\"\"<\/p>\n

<\/div>

\"\"<\/a>

\u2191 Eugen Normand jako Sa\u0161a Bystr\u00fd ve Vyp\u016fj\u010den\u00e9 ly\u0159e Vasilije \u0160kvarkina, Praha, Um\u011bleck\u00e1 beseda, 27. 2. 1935 (N\u00e1rodn\u00ed listy 27.2. 1935, 5).
\u2190 Karikatura Eugena Normanda ve h\u0159e Kone\u010dn\u011b mu\u017e (Moravsk\u00fd illustrovan\u00fd zpravodaj 14 (1932), 24)<\/p><\/div>\n

<\/div>

<\/div><\/p>\n

Od roku 1933 spolupracoval s\u00a0Ruskou dramatickou skupinou kolem E. F. Dn\u011bprovy: v\u00a0jeho re\u017eii divadlo uvedlo v\u00a0Um\u011bleck\u00e9 besed\u011b nap\u0159. Cestu kv\u011btin Valentina Katajeva (29.9.1934), Z\u00e1zra\u010dn\u00fd kov Vladimira Kir\u0161ona (16.11.1934), hru Julije Beljajeva Psi\u0161a (Psych\u00e9, 3.1.1935) nebo Vyp\u016fj\u010denou lyru V.V. \u0160kvarkina (27.2.1935). Vystupoval i v liter\u00e1rn\u00edch programech Svazu rusk\u00fdch spisovatel\u016f a novin\u00e1\u0159\u016f, jako byl\u00a0 \u010dechovovsk\u00fd ve\u010der 4.3. 1935 nebo ve\u010der k\u00a025. v\u00fdro\u010d\u00ed smrti Lva Tolst\u00e9ho 2.5.1935 v\u00a0Unitarii.[28]<\/a>\u00a0 V\u00a0roce 1935 byl obsazen do filmu Trose\u010dn\u00edci v\u00a0r\u00e1ji, kter\u00fd spole\u010dnost Delta-Film nat\u00e1\u010dela na jugosl\u00e1vsk\u00e9 rivi\u00e9\u0159e, film v\u0161ak z\u0159ejm\u011b nikdy dokon\u010den nebyl. [29]<\/a><\/p>\n

\"\"

Tatiana Danilovna Ratgauz, https:\/\/www.rulit.me\/authors\/ratgauz-tatyana-danilovna (13.12.2018)<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0\u0159\u00edjnu 1935 pozvalo Rusk\u00e9 dramatick\u00e9 divadlo v\u00a0Rize E.\u00a0 Normanda a here\u010dku Rusk\u00e9 dramatick\u00e9 skupiny Tatianu Danilovnu Ratgauz (1909-1993) k\u00a0hostov\u00e1n\u00ed. [30]<\/a> Je\u0161t\u011b v \u010dervnu 1936 se vr\u00e1til do Prahy, aby jako host uvedl v Um\u011bleck\u00e9 besed\u011b hru \u0160\u0165astn\u00e1 svatba Marka Jakovlevi\u010de Trigera s\u00a0T. Ratgauz v\u00a0hlavn\u00ed roli.\u00a0[31]<\/a> Jist\u00e9 zpr\u00e1vy o jeho dal\u0161\u00edm osudu nem\u00e1me. Podle n\u011bkter\u00fdch pod\u00e1n\u00ed se je\u0161t\u011b r. 1955 objevil v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei jako re\u017eis\u00e9r a konferenci\u00e9r, pravd\u011bpodobn\u011b v\u0161ak zmizel v Rumunsku na konci 30. let.\u00a0[32]<\/a><\/p>\n

.<\/span><\/p>\n

.<\/span><\/p>\n

.<\/span><\/p>\n

.<\/span><\/p>\n

\n
    \n
  1. <\/a>Srov. https:\/\/muzeum.nlk.cz\/kategorie\/predmet-mesice\/<\/a><\/li>\n
  2. Lenka Maixnerov\u00e1, Veronika L\u00f6blov\u00e1, Michal Z\u00e1vi\u0161ka, \u201eZpracov\u00e1n\u00ed a zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed Sb\u00edrky v\u00fdtvarn\u00e9ho um\u011bn\u00ed v NLK ,\u201c v\u00a0tomto \u010d\u00edsle L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny.<\/li>\n
  3. Aleksej Z\u00e1ho\u0159, \u201eCesta k v\u00fdro\u010dn\u00edmu zased\u00e1n\u00ed APIMU,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 48\/41 (9.10.1936), \u00a01287- 1292; \u201e\u010cestn\u00e1 rada zased\u00e1 (feuilleton),\u201c\u00a0 V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 47\/31-32 (2.8.1935), 1022-1024.<\/li>\n
  4. MUDr. Osvald Holzer uprchl r. 1939 p\u0159ed nacisty do \u010c\u00edny a pozd\u011bji do USA. Dal\u0161\u00ed karikatury O. Holzera \u2013 prof. Franti\u0161ka H\u00e1jka (1886-1962) a pravd\u011bpodobn\u011b prof. Anton\u00edna Hams\u00edka – nalezneme v\u00a0knize Joanie Holzer-Schirm, Dobrodruhy proti sv\u00e9 v\u016fli: pozoruhodn\u00e9 p\u0159\u00edb\u011bhy z\u00a0druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky o boji o p\u0159e\u017eit\u00ed, \u00fat\u011bku a mezilidsk\u00fdch poutech (Praha: Stanislav Juha\u0148\u00e1k- Triton, 2014), p\u0159\u00edloha za str. 248.<\/li>\n
  5. Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed katedra l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fyziky na pra\u017esk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b \u2013 na rozd\u00edl od Brna \u010di Bratislavy \u2013 a\u017e do uzav\u0159en\u00ed vysok\u00fdch \u0161kol nacisty nevznikla. Srov. Ivo Hrazd\u00edra a Luk\u00e1\u0161 Bolek, eds., L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 fyzika a biofyzika ve spir\u00e1le \u010dasu (Jind\u0159ich\u016fv Hradec: Epika, 2018), 12-21.<\/li>\n
  6. Bohumil Jan Eiselt, O vzniku a za\u010d\u00e1tc\u00edch \u010desk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 kliniky (Praha: B. Eiselt, 1908), 8<\/li>\n
  7. Ond\u0159ej Schrutz, \u201eGlossy k\u00a0nov\u00e9mu l\u00e9ka\u0159sk\u00e9mu \u0159\u00e1du rigorosn\u00edmu,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 39\/5 (1900), 119-121, 39\/6, 142-145, 39\/7, 166-169: 120.<\/li>\n
  8. Na\u0159\u00edzen\u00ed spr\u00e1vce ministeria v\u011bc\u00ed duchovn\u00edch a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ze dne 21. prosince 1899 (\u010d. 271 \u0159. z.), j\u00edm\u017e se m\u011bn\u00ed rigorosn\u00ed \u0159\u00e1d pro l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty na\u0159\u00edzen\u00ed ze dne 15. dubna 1872, \u0159. z. \u010d. 57. Dostupn\u00e9 on-line z: http:\/\/alex.onb.ac.at\/cgi-content\/anno-plus?apm=0&aid=rbo&datum=18990004&seite=00001283<\/a>. Na\u0159\u00edzen\u00ed ministra v\u011bc\u00ed duchovn\u00edch a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ze dne 14. dubna 1903, j\u00edm\u017e m\u011bn\u00ed se rigorosn\u00ed \u0159\u00e1d pro l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty, na\u0159\u00edzen\u00edm ze dne 21. prosince 1899 vydan\u00fd.\u00a0 Dostupn\u00e9 on-line z: http:\/\/alex.onb.ac.at\/cgi-content\/alex?aid=rbo&datum=1903&page=287&size=45<\/a> ; s\u00a0koment\u00e1\u0159i v\u00a0Otto Placht a Franti\u0161ek Havelka, eds., P\u0159edpisy pro vysok\u00e9 \u0161koly republiky \u010deskoslovensk\u00e9 (Praha: vl.n., 1932), 1785-1796.<\/li>\n
  9. <\/a>V\u00fdnos ministra v\u011bc\u00ed duchovn\u00edch a vyu\u010dov\u00e1n\u00ed ve shod\u011b s\u00a0ministeriem vnitra ze dne 22. kv\u011btna 1902, online na http:\/\/alex.onb.ac.at\/cgi-content\/alex?aid=rbo&datum=19020004&seite=00000263<\/a> ; Na\u0159\u00edzen\u00ed ze 14. dubna 1903 (v\u00fd\u0161e), srov. Placht a Havelka (1932), 1786.<\/li>\n
  10. \u201eRozd\u011blen\u00ed d\u00edl\u010d\u00edch zkou\u0161ek prvn\u00edho rigorosa,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 37\/1 (5.1.1924), 9-10; \u201eO prvn\u00ed rigorosum,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 37\/7 (16.2.1924), 99-101.<\/li>\n
  11. Placht a Havelka (1932), 1806.<\/li>\n
  12. V\u00e1clav To\u0161ovsk\u00fd, Pades\u00e1t let chirurgem (Praha: Karolinum, 1990), 41-45.<\/li>\n
  13. Meziv\u00e1le\u010dn\u00e1 generace pra\u017esk\u00fdch \u010desk\u00fdch profesor\u016f klinik\u016f (1927), Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, MG 44, MG 438; Disputace l\u00e9ka\u0159\u016f p\u0159i pitv\u011b ku\u0159ete (1927), Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, MG 43. Prvn\u00ed z\u00a0obou grafik vy\u0161la rovn\u011b\u017e na prvn\u00ed stran\u011b Ve\u010deru z 19.1.1928 (\u201eZachr\u00e1nci na\u0161eho zdrav\u00ed v\u00a0karikatu\u0159e\u201c), druh\u00e1 v\u00a0N\u00e1rodn\u00edch listech (\u201eProfeso\u0159i l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty v\u00a0karikatu\u0159e,\u201c N\u00e1rodn\u00ed listy 3.12.1927, 4). N\u00e1vrh Podp\u016frn\u00e9ho fondu na vyd\u00e1n\u00ed karikatur (p\u0159edsedou Fondu byl MUC. Ji\u0159\u00ed Moudr\u00fd (1905-1957), pozd\u011bji docent gynekologie) byl schv\u00e1len na \u0159\u00e1dn\u00e9 letn\u00ed valn\u00e9 hromad\u011b S\u010cM 23.5.1927 (V\u011bstn\u00edk \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 39\/27 (2.7.1927), 491).<\/li>\n
  14. V\u011bstn\u00edk \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 42\/39 (26.9.1930), 885; V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 46\/29-30 (27.7.1934), 842; V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 49\/8 (26.2.1937), 308; Medick\u00fd sv\u011bt 2\/1 (1936), 1<\/li>\n
  15. V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 46\/29-30 (27.7.1934), 842.<\/li>\n
  16. Srov. Tribuna 22.9.1925, 5<\/li>\n
  17. \u201eNormand, Evgenij Osipovi\u010d,\u201c http:\/\/rusgrave.tmweb.ru\/card.php?id=2124<\/a> (9.11.2018). Podle n\u011bkter\u00fdch zpr\u00e1v p\u016fsobil ji\u017e po\u010d\u00e1tkem 20. let v\u00a0Rize tamt\u00e9\u017e; rovn\u011b\u017e O.L. Lejkind, K.V. Machrov, D. Ja. Severjuchin, Chudo\u017eniki russkogo zarube\u017e\u2019ja, 1917-1939: biografi\u010deskij slovar\u2019 (Sankt-Peterburg: Notabene, 1999), 444). Do Prahy p\u0159ijel z\u00a0Cluje (Kolozsv\u00e1r), kde pracoval jako grafik a ilustr\u00e1tor v\u00a0\u010dasopise Cultura Poporului (srov. Cultura Poporului 2\/43 (19.2.1922), 8)., N\u00e1rodn\u00ed archiv, Policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed Praha II, evidence obyvatel; Policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed Praha II, v\u0161eobecn\u00e1 spisovna, kt.\u00a0 9329, N 1046.<\/li>\n
  18. <\/a>Oksana Pelenska, Ukrajins\u2019kyj portret na tl\u00ec Prahy (Ukrajins\u2019ke mystec\u2019ke seredovy\u0161\u010de v m\u00ec\u017evojenn\u00ecj \u010cecho-Slova\u010d\u010dyn\u00ec) (Praha: N\u00e1rodn\u00ed knihovna, 2005), 167-168. Rusk\u00e1 pr\u00e1vnick\u00e1 fakulta byla v\u00a0Praze zalo\u017eena 18. 5. 1922 a m\u011bla zajistit v\u00fduku pr\u00e1vn\u00edk\u016f, znal\u00fdch rusk\u00e9ho \u2013 p\u0159edrevolu\u010dn\u00edho \u2013 pr\u00e1va; mezi jeho profesory byla \u0159ada pr\u00e1vn\u00edch autorit evropsk\u00e9ho v\u00fdznamu z\u00a0\u0159ad emigrace. A\u010dkoliv jej\u00ed zalo\u017een\u00ed schv\u00e1lilo \u010deskoslovensk\u00e9 ministerstvo zahrani\u010d\u00ed i ministerstvo \u0161kolstv\u00ed a akademick\u00fd sen\u00e1t University Karlovy nad n\u00ed p\u0159evzal patron\u00e1t, nikdy nez\u00edskala status \u010deskoslovensk\u00e9 vysok\u00e9 \u0161koly a jej\u00ed absolventi nem\u011bli pr\u00e1vo praxe v\u00a0\u010cSR. Srov. \u201eRusk\u00e9 a ukrajinsk\u00e9 \u0161kolstv\u00ed v\u00a0\u010ceskoslovensku,\u201c V\u00e1clav Veber et al., Rusk\u00e1 a ukrajinsk\u00e1 emigrace v\u00a0\u010cSR v\u00a0letech 1918-1945 (Praha: Karolinum pro Semin\u00e1\u0159 pro d\u011bjiny v\u00fdchodn\u00ed Evropy p\u0159i \u00daSD FFUK, 1996), 15.<\/li>\n
  19. Pavla Koritensk\u00e1, Humoristick\u00fd \u010dasopis \u0160vanda Dud\u00e1k (rigor\u00f3zn\u00ed pr\u00e1ce, Masarykova univerzita Brno, 2008), 63, 90.<\/li>\n
  20. Velk\u00e1 Praha, p\u0159\u00edloha Ve\u010dera 192 (18.8.1928), 1; V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 39\/52 (24.12.1937), 852.<\/li>\n
  21. Pelenska (2005), 167; Lejkind e al. (1999); http:\/\/rusgrave.tmweb.ru\/card.php?id=2124<\/a>.<\/li>\n
  22. Ljubov B\u011blo\u0161evska, ed., Kronika kulturn\u00edho, v\u011bdeck\u00e9ho a spole\u010densk\u00e9ho \u017eivota rusk\u00e9 emigrace v \u010ceskoslovensk\u00e9 republice = Chronika kul\u2019turnoj, nau\u010dnoj i ob\u0161\u010destvennoj \u017eizni russkoj emigracii v \u010cechoslovackoj respublike (Praha: Slovansk\u00fd \u00fastav AV \u010cR, 2000-2001), d\u00edl I., 112, 116, 130, 138<\/li>\n
  23. B\u011blo\u0161evska, Kronika, d\u00edl I.,\u00a0 186, 189; Igor V. Inov,\u00a0 Literaturno-teatral\u2019naja, koncertnaja dejatel\u2019nost\u2019 be\u017eencev-rossijan v \u010cechoslovakii (20-40-je gody 20-go veka) = Divadeln\u00ed a koncertn\u00ed \u010dinnost rusk\u00e9 emigrace v \u010ceskoslovensku ve 20-40. letech 20. stolet\u00ed (Praha: NK \u010cR, 2003), 161-162; Tribuna 22.9.1925, 5.<\/li>\n
  24. Ve\u010der 16.11.1927, 2.<\/li>\n
  25. Inov (2003), 262.<\/li>\n
  26. N\u00e1rodn\u00ed politika 20.6.1928, 3; Ve\u010dern\u00ed list 29.6.1928, 2; N\u00e1rodn\u00ed politika 18.10.1928, 4; \u010ceskoslovensk\u00fd legion\u00e1\u0159 10 (1928), 7; B\u011blo\u0161evska, Kronika, d\u00edl I., 340.<\/li>\n
  27. Premi\u00e9ra hry se uskute\u010dnila 22.9.1932. Srov. N\u00e1rodn\u00ed listy\u00a0 24.9.1932, 2, N\u00e1rodn\u00ed politika 24.9.1932, 7, Poledn\u00ed list 22.9.1932, 2.<\/li>\n
  28. <\/a>B\u011blo\u0161evska, Kronika, d\u00edl II., 266, 273, 284, 297, 311; N\u00e1rodn\u00ed listy 29.9.1934, 3, 2.3.1935, 2; recenze Beljajevovy Psi\u0161i v\u00a0N\u00e1rodn\u00ed politice, 5.1.1935, 4.<\/li>\n
  29. N\u00e1rodn\u00ed politika 25. 4. 1935, 3; Ve\u010der 7.5.1935, 4, Kinorevue 15.5.1935, III.<\/li>\n
  30. N\u00e1rodn\u00ed listy 5.10.1935, 5; srov. Ludmila Sproge, \u201eBelletristika T.D. Klimenko-Ratgauz na stranicach gazety Segodnia,\u201c http:\/\/www.russianresources.lt\/archive\/Rathaus\/Rathaus_2.html<\/a> (11.12.2018)<\/li>\n
  31. V\u00a0p\u0159edstaven\u00ed hostoval rovn\u011b\u017e herec Rusk\u00e9ho dramatick\u00e9ho divadla a man\u017eel T. Ratgauz V.V. Klimenko (B\u011blo\u0161evska, Kronika, d\u00edl II., 383). Tatiana Ratgauz (dcera b\u00e1sn\u00edka D. Ratgauze) v\u00a0Rusk\u00e9m dramatick\u00e9m divadle v\u00a0Rize p\u016fsobila v\u00a0letech 1935-1941 a 1944-1946 (http:\/\/lr4.lsm.lv\/lv\/raksts\/neproshedshee-vremja\/tatjana-ratgauz–muza-v-dvuh-ipostasjah.a50949\/<\/a>, 11.12.2018).<\/li>\n
  32. Jak Pelenska (2005), tak Lejkind et al. (2003) uv\u00e1d\u011bj\u00ed, \u017ee na konci 30. let ode\u0161el do Bukure\u0161ti, kde jeho stopa miz\u00ed. Zdrojem informac\u00ed o Normandov\u011b pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9m p\u016fsoben\u00ed (http:\/\/rusgrave.tmweb.ru\/card.php?id=2124<\/a>) m\u016f\u017ee b\u00fdt z\u00e1m\u011bna osob: podle kroniky L. A. Mnuchina Russkoje zarube\u017eje: kronika nau\u010dnoj, kulturnoj i ob\u0161\u010destvennoj \u017eizni, 1940-1975 Francija, d\u00edl 2., 1955-1960 (SParis a Moskva: YMCA Press a Russkij pu\u0165, 2000), 51, re\u017e\u00edroval \u201ep. Normand\u201c (g. Normand) \u010dechovovsk\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed N. D. Jan\u010devsk\u00e9ho v Salle d’I\u00e9na v\u00a0Pa\u0159\u00ed\u017ei.<\/li>\n<\/ol>\n

    \r\n

    Citace<\/h2>\r\n

    KR\u00ddSL, \u0160imon. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i> [online]. 2018, ro\u010d. 23, \u010d. 3-4 [cit. 05.11.2026]. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3830<\/a>. ISSN 1804-2031.<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    \u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK P\u0159edm\u011bty v\u00a0muzejn\u00edch sb\u00edrk\u00e1ch zastupuj\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy. Ne v\u0161echna tato vypr\u00e1v\u011bn\u00ed zn\u00e1me a m\u00e1lokter\u00e1 zn\u00e1me v jejich \u00faplnosti. N\u011bkdy jsou to p\u0159\u00edb\u011bhy zrodu v\u011bc\u00ed a jejich tv\u016frc\u016f, jindy p\u0159\u00edb\u011bhy jejich u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed a t\u011bch, kdo je u\u017e\u00edvali. Muzejn\u00ed expon\u00e1ty spojen\u00e9 s\u00a0d\u011bjinami l\u00e9\u010den\u00ed, a\u0165 jde o p\u0159\u00edstroje, n\u00e1stroje, pom\u016fcky, obrazy, medaile \u010di sochy, s\u00a0sebou nesou vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o nemocn\u00fdch a zotaven\u00fdch, o chorob\u00e1ch, […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":3665,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-3830","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3830","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=3830"}],"version-history":[{"count":24,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3830\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":4017,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3830\/revisions\/4017"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/3665"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=3830"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=3830"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=3830"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}