{"id":5109,"date":"2019-12-19T09:59:06","date_gmt":"2019-12-19T08:59:06","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=5109"},"modified":"2019-12-19T10:37:09","modified_gmt":"2019-12-19T09:37:09","slug":"exponaty-z-povalecneho-ceskoslovenska-predmety-mesice-zdravotnickeho-muzea-nlk-ii","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2019-24-3-4\/exponaty-z-povalecneho-ceskoslovenska-predmety-mesice-zdravotnickeho-muzea-nlk-ii\/","title":{"rendered":"Expon\u00e1ty z pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho \u010ceskoslovenska: p\u0159edm\u011bty m\u011bs\u00edce Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK II"},"content":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK<\/strong><\/p>\n

Od roku 2017 p\u0159edstavujeme na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch muzea<\/a> ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc jeden p\u0159edm\u011bt ze sb\u00edrek Zdravotnick\u00e9ho muzea N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny jako tituln\u00ed postavu p\u0159\u00edb\u011bhu. Tituln\u00ed, nikoli hlavn\u00ed postavu: nesou-li p\u0159\u00edsp\u011bvky n\u00e1zev a \u017eivotn\u00ed data expon\u00e1tu, hlavn\u00ed postavou vypr\u00e1v\u011bn\u00ed i jeho vedlej\u0161\u00edmi postavami jsou lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159edm\u011bt vymysleli, postavili a pou\u017e\u00edvali.\u00a0 Ka\u017ed\u00fd z\u00a0t\u011bchto p\u0159\u00edb\u011bh\u016f je \u00falomkem nekone\u010dn\u00e9ho vypr\u00e1v\u011bn\u00ed d\u011bjin \u2013 d\u011bjin nemoci, l\u00e9\u010dby a uzdraven\u00ed, d\u011bjin, ve kter\u00fdch se lidsk\u00e9 n\u00e1pady a my\u0161lenky da\u0159\u00ed a neda\u0159\u00ed uskute\u010d\u0148ovat.<\/p>\n

Dvan\u00e1ct p\u0159edm\u011bt\u016f m\u011bs\u00edce, kter\u00e9 na muzejn\u00edm webu p\u0159ibyly v\u00a0uplynul\u00e9m roce, poch\u00e1z\u00ed z\u00a0r\u016fzn\u00fdch dob a r\u016fzn\u00fdch fond\u016f muzea a souvis\u00ed s\u00a0r\u016fzn\u00fdmi rozm\u011bry p\u00e9\u010de o zdrav\u00ed i s\u00a0r\u016fzn\u00fdmi aspekty muzejn\u00ed pr\u00e1ce. V\u00a0\u00fanoru 2019 se na str\u00e1nk\u00e1ch muzea objevil sv\u011bteln\u00fd odznak s\u00a0\u010derven\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem<\/a> na modr\u00e9m podkladu, kter\u00fd ve 30. letech dovoloval l\u00e9ka\u0159sk\u00fdm automobil\u016fm proj\u00ed\u017ed\u011bt a parkovat ve st\u00e1le ucpan\u011bj\u0161\u00edch ulic\u00edch velk\u00fdch \u010deskoslovensk\u00fdch m\u011bst. V\u00a0b\u0159eznu jsme p\u0159edstavili irig\u00e1tor Eguisier<\/a>, na konci 19. stolet\u00ed jeden z\u00a0prvn\u00edch antikoncep\u010dn\u00edch prost\u0159edk\u016f.\u00a0 P\u0159edm\u011bt m\u011bs\u00edce na duben 2019 uk\u00e1zal na Schimmelbuschov\u011b v\u00fdplachov\u00e9 st\u0159\u00edka\u010dce<\/a>, jak \u017eije a um\u00edr\u00e1 materi\u00e1l muzejn\u00edch expon\u00e1t\u016f, i pr\u00e1ci restaur\u00e1tor\u016f na jeho obnov\u011b. V\u00a0\u010dervenci jsme s\u00e1hli do sb\u00edrky nejstar\u0161\u00edch chirurgick\u00fdch expon\u00e1t\u016f, \u201ezlat\u00e9ho fondu\u201c Zdravotnick\u00e9ho muzea, pro jeden z\u00a0n\u00e1stroj\u016f v\u00e1le\u010dn\u00e9 chirurgie 18. stolet\u00ed<\/a>. V\u00a0z\u00e1\u0159\u00ed jsme se vr\u00e1tili k\u00a0farmacii: tentokr\u00e1t p\u0159\u00edkladem bezo\u00e1ru<\/a>, p\u0159\u00edrodniny zvl\u00e1\u0161tn\u00edho p\u016fvodu a b\u00e1jn\u00fdch \u00fa\u010dink\u016f.<\/p>\n

V\u00fdb\u011br v\u00a0posledn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch leto\u0161n\u00edho roku inspirovalo 30. v\u00fdro\u010d\u00ed spole\u010densk\u00fdch a politick\u00fdch zm\u011bn v\u00a0\u010ceskoslovensku r. 1989. Zdravotnick\u00e9 muzeum oslavy p\u0159ipomn\u011blo drobnou v\u00fdstavkou Doba sametov\u00e9 revoluce v\u00a0prostor\u00e1ch muzea. Expozice m\u00e1 n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm \u2013 pam\u011btn\u00edk\u016fm i t\u011bm, kdo listopadov\u00e9 p\u0159em\u011bny ani dobu \u201ere\u00e1ln\u00e9ho socialismu\u201c neza\u017eili \u2013 zp\u0159\u00edtomnit transformaci spole\u010dnosti, politiky i \u017eivota ve v\u0161ech jej\u00edch rozporech, uk\u00e1zat, jak mnoho se zm\u011bnilo, i co v\u0161echno, p\u0159ekvapiv\u011b, z\u016fstalo stejn\u00e9. Z\u00e1rove\u0148 ukazuje, jak rychle se v\u011bci denn\u00edho \u017eivota staly dokumenty historie, jak snadno mohou naopak upadnout v\u00a0zapomenut\u00ed a s\u00a0nimi i historie, o kter\u00e9 sv\u011bd\u010d\u00ed.\u00a0 Muzejn\u00ed sb\u00edrky \u2013 stejn\u011b jako sb\u00edrky knihoven \u010di archiv\u016f \u2013 je p\u0159ed zapomenut\u00edm zachra\u0148uj\u00ed: i to chceme na\u0161im n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk\u016fm a sami sob\u011b \u0159\u00edci.<\/p>\n

Ji\u017e v\u00a0lednu 2019 se p\u0159edm\u011btem m\u011bs\u00edce stal \u201ekuli-kab\u00e1tek\u201c<\/a>, svrchn\u00ed od\u011bv zdravotn\u00edch sester, kter\u00fd m\u011bl chr\u00e1nit proti chladu p\u0159i cest\u00e1ch mezi pavilony nemocnic \u010di dom\u00e1c\u00edch n\u00e1v\u0161t\u011bv\u00e1ch.<\/p>\n

\"\"

Obr. 1 Kuli-kab\u00e1tek, vyrobilo DVU Pie\u0161\u0165anka v Pie\u0161\u0165anech, po\u010d\u00e1tek 80. let. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, 24\/2010.<\/p><\/div><\/p>\n

Pl\u00e1\u0161t\u00edk ministerstvo zdravotnictv\u00ed zav\u00e1d\u011blo od po\u010d\u00e1tku 60. let. Z\u00a0b\u00edl\u00e9ho kab\u00e1tku z\u00a0um\u011bl\u00fdch vl\u00e1ken m\u016f\u017ee n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edk vy\u010d\u00edst mnoh\u00e9 str\u00e1nky a rozpory socialistick\u00e9 epochy: snahu \u00fa\u0159ad\u016f kontrolovat vzhled pracuj\u00edc\u00edch i zaji\u0161t\u011bn\u00ed hygienick\u00fdch podm\u00ednek ve zdravotn\u00edch za\u0159\u00edzen\u00edch, m\u00f3du pades\u00e1t\u00fdch let a \u00fasil\u00ed konzervovat ji, ve\u0159ejn\u00e9 debaty ve zdravotnick\u00e9m tisku i odpor sester k\u00a0pravidl\u016fm vnucovan\u00fdm shora, nad\u0161en\u00ed nov\u00fdmi materi\u00e1ly v\u010detn\u011b um\u011bl\u00fdch vl\u00e1ken i neschopnost textiln\u00edch tov\u00e1ren naplnit o\u010dek\u00e1v\u00e1n\u00ed pl\u00e1nova\u010d\u016f.<\/p>\n

Kapesn\u00ed \u201ep\u0159enosn\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed pro aplikaci elektroakupunktury\u201c Stimul 3<\/a> z\u00a0po\u010d\u00e1tku 80. let n\u00e1m umo\u017enilo p\u0159edstavit spory, kter\u00e9 prov\u00e1zely akupunkturu v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku a v\u00a0r\u016fzn\u00fdch podob\u00e1ch ji prov\u00e1zej\u00ed dodnes.<\/p>\n

\"\"

Obr. 2 Stimul 3, \u201cp\u0159enosn\u00e9 kapesn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro aplikaci elektroakupunktury,\u201c 1983. P\u0159\u00edstroj, nap\u00e1jen\u00fd 9 V bateri\u00ed, byl dod\u00e1v\u00e1n v souprav\u011b s jednoru\u010dn\u00ed sondou, ji\u017e si p\u0159ikl\u00e1dal l\u00e9\u010den\u00fd, a dvouru\u010dn\u00ed sondou, kterou aplikovala druh\u00e1 osoba, zat\u00edmco l\u00e9\u010den\u00fd dr\u017eel uzem\u0148ovac\u00ed elektrodu. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, P 499.<\/p><\/div><\/p>\n

Akupunktura byla v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch zn\u00e1ma ji\u017e v 19. stolet\u00ed. Od po\u010d\u00e1tku byla spojov\u00e1na s\u00a0elektroterapi\u00ed: ob\u011b oblasti l\u00e9\u010debn\u00fdch postup\u016f pracuj\u00ed s\u00a0povrchov\u00fdm dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00edm vymezen\u00fdch oblast\u00ed lidsk\u00e9ho t\u011bla, ob\u011b Evrop\u011b p\u0159inesla modern\u00ed doba, v\u011bda na jedn\u00e9, koloni\u00e1ln\u00ed expanze na druh\u00e9 stran\u011b.[1]\u00a0<\/sup> Ve 30. letech 20. stolet\u00ed se l\u00e9ka\u0159i na balneologick\u00e9 i propedeutick\u00e9 klinice pra\u017esk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty pokou\u0161eli l\u00e9\u010dit \u00a0akupunkturou revmatick\u00e9 bolesti. Prof. Edvard Cmunt<\/a> (1878-1967) i prof. Bohumil Prus\u00edk (1886-1964) ch\u00e1pali metodu v\u00a0kontextu deriva\u010dn\u00ed l\u00e9\u010dby, tedy dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed k\u016f\u017ee l\u00e9\u010divy, jehlami \u010di ba\u0148kami.[2] <\/sup>Cmuntovy pokusy s\u00a0reflexn\u00ed a deriva\u010dn\u00ed terapi\u00ed v\u010detn\u011b akupunktury a moxy zmi\u0148uje i Josef Peln\u00e1\u0159 r. 1938 v\u00a0u\u010debnici Pathologie a therapie nemoc\u00ed vnit\u0159n\u00edch <\/em>v\u00a0nov\u00e9m vyd\u00e1n\u00ed u\u010debnice z\u00a0r. 1953 ji\u017e zm\u00ednka o akupunktu\u0159e p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b chyb\u00ed.[3]\u00a0<\/sup><\/p>\n

\"\"

Obr. 3 Ve 30. letech p\u0159ich\u00e1zely informace o akupunktu\u0159e do \u010ceskoslovenska p\u0159edev\u0161\u00edm z frankofonn\u00edch zem\u00edch. Na francouzsk\u00e9 zku\u0161enosti odkazuje i Josef Peln\u00e1\u0159: ilustrace japonsk\u00e9 akupunktury poch\u00e1z\u00ed z \u010dl\u00e1nku o akupunktu\u0159e ve Folia medici, \u010dasopisu o d\u011bjin\u00e1ch medic\u00edny, vyd\u00e1van\u00e9m farmaceutickou firmou Norgine. F. Rath, \u201eAkupunktura,\u201c Folia medici 4\/3 (duben 1938), 83.<\/p><\/div><\/p>\n

Po\u010d\u00e1tkem 60. let z\u00edskali prvn\u00ed \u010de\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i zku\u0161enosti s akupunkturou p\u0159\u00edmo v Asii –\u00a0 Richard Umlauf (1930-1999) v\u00a0KLDR a Josef Vymazal (1927-2014) v\u00a0\u010c\u00edn\u011b. V\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b desetilet\u00ed za\u010dalo \u00fasil\u00ed o ofici\u00e1ln\u00ed uzn\u00e1n\u00ed akupunktury, formulovan\u00e9 ov\u0161em v\u00a0pojmech v\u011bdeck\u00e9 medic\u00edny t\u00e9to doby.<\/p>\n

K\u00a0etablov\u00e1n\u00ed akupunktury jako v\u011bdeck\u00e9 praxe p\u0159isp\u011blo i za\u0159azen\u00ed akupunkturn\u00ed techniky do v\u00fdvojov\u00fdch a v\u00fdrobn\u00edch pl\u00e1n\u016f \u010deskoslovensk\u00e9ho pr\u016fmyslu. Od r. 1964 vyr\u00e1b\u011bla Chirana Star\u00e1 Tur\u00e1 akupunkturn\u00ed jehly.<\/p>\n

\"\"

Obr. 4 Souprava 20 jehel pro akupunkturu r\u016fzn\u00fdch rozm\u011br\u016f v pr\u016fsvitn\u00e9 plastov\u00e9 kazet\u011b s prachuvzdorn\u00fdm uz\u00e1v\u011brem. Vyrobila Chirana Star\u00e1 Tur\u00e1, 80. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, N 521.<\/p><\/div><\/p>\n

Na konci 70. let se skupina l\u00e9ka\u0159\u016f a technik\u016f (MUDr. Vladim\u00edr Beran, ing. Anton\u00edn Meluz\u00edn, doc. Dobroslava Jandov\u00e1) za\u010dala zab\u00fdvat elektroakupunkturou a objektivn\u00edm m\u011b\u0159en\u00edm akupunkturn\u00edch bod\u016f a \u00fa\u010dink\u016f l\u00e9\u010dby. V\u00a0Chiran\u011b Star\u00e1 Tur\u00e1 vznikl prototyp detektoru bod\u016f AKD-401. V\u00a0roce \u00a01976 bylo p\u0159ihl\u00e1\u0161eno autorsk\u00e9 osv\u011bd\u010den\u00ed na \u201ezapojen\u00ed pro indikaci, m\u011b\u0159en\u00ed a stimulaci reflexn\u00edch d\u011bj\u016f na povrchu t\u011bla,\u201c p\u0159\u00edstroj n\u00e1sledn\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00fd jako Akudiast 1-3 v\u00a0n.p. Metra Blansko.[4]<\/sup><\/p>\n

\"\"

Obr. 5 Akudiast z n.p. Metra Blansko. Za fotografii d\u011bkujeme ing. Jaroslavu Krej\u010dovi.<\/p><\/div><\/p>\n

Spornou ot\u00e1zkou v\u0161ak z\u016fstalo, kdo m\u00e1 autoritu p\u0159\u00edstroje pou\u017e\u00edvat. L\u00e9ka\u0159 \u010di \u0161irok\u00e1 ve\u0159ejnost? Je k\u00a0pou\u017eit\u00ed podobn\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed nutn\u00fd v\u00fdcvik v\u00a0akupunktu\u0159e, a lze u stimulace nerv\u016f p\u0159es k\u016f\u017ei (TENS) v\u016fbec o akupunktu\u0159e hovo\u0159it? Jak\u00e9 opr\u00e1vn\u011bn\u00ed maj\u00ed alternativn\u00ed specialist\u00e9, nel\u00e9ka\u0159i, kte\u0159\u00ed \u010dasto pou\u017e\u00edvali vlastn\u00ed, podom\u00e1cku vyroben\u00e9 p\u0159\u00edstroje? Odborn\u00fd v\u00fdcvik v\u00a0akupunktu\u0159e byl v\u00a0po\u010d\u00e1tc\u00edch a na okraji ofici\u00e1ln\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a kvalifika\u010dn\u00ed standardy prakticky neexistovaly. [5]<\/sup><\/p>\n

V\u00fdroba Stimulu 3 v\u00a0Tesle Liberec za\u010dala r. 1981 podle patent\u016f V. Kympla, V. Radostn\u00e9ho, dr. V. Fr\u00e1ze, J. Langmajera a\u00a0P.\u00a0Urbana.[6]<\/sup> P\u0159\u00edstroj se sondou, kter\u00e1 na z\u00e1klad\u011b odli\u0161n\u00e9 vodivosti bod\u016f na k\u016f\u017ei up\u0159esn\u00ed m\u00edsto stimulace, a dev\u00edtivoltovou bateri\u00ed, m\u011bl nahradit jehly klasick\u00e9 akupunktury elektrick\u00fdmi impulsy.[7] <\/sup>P\u0159\u00edstroj z\u00edskal v\u00a0roce 1982 Zlatou medaili na Mezin\u00e1rodn\u00edm veletrhu spot\u0159ebn\u00edho zbo\u017e\u00ed v\u00a0Brn\u011b, na trhu se objevil po\u010d\u00e1tkem z\u00e1\u0159\u00ed a vzbudil okam\u017eit\u00e9 nad\u0161en\u00ed. Tesla vyr\u00e1b\u011bla 250 p\u0159\u00edstroj\u016f denn\u011b a do konce roku 1984 vyrobila mili\u00f3n kus\u016f.[8]<\/sup> Tesla Eltos (distribu\u010dn\u00ed podnik koncernu Tesla) p\u0159\u00edstroj nab\u00edzela \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti jako \u201eakupunkturu pro ka\u017ed\u00e9ho,\u201c co\u017e vyvolalo negativn\u00ed reakci ministerstva zdravotnictv\u00ed i specialist\u016f.[9]<\/sup><\/p>\n

\"\"

Obr. 6 \u201eM\u016f\u017eete m\u00edt vlastn\u00ed p\u0159enosnou elektroakupunkturu,\u201c reklama na Stimul 3, kter\u00e1 se r. 1982 objevila v \u0159ad\u011b \u010desk\u00fdch den\u00edk\u016f. Pr\u00e1ce 12.10.1982, 7<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00fdroba byla zastavena a obnovena pouze pro export, p\u0159\u00edstroje se se slevou prod\u00e1valy v\u00a0partiov\u00e9m zbo\u017e\u00ed. Koncem 80. let Stimul 3 znovu docenil algeziolog dr. Franti\u0161ek Nerad\u00edlek jako pom\u016fcku pro transkut\u00e1nn\u00ed neurostimulaci (TENS), a to i pro laick\u00e9 pou\u017eit\u00ed. Na dom\u00e1c\u00ed trh se Stimul 3 vr\u00e1til po r. 1989, zdokonalen\u00fd Stimul 5 s\u00a0volbou neutr\u00e1ln\u00edch, toniza\u010dn\u00edch a sedativn\u00edch impuls\u016f jej doplnil r. 1991. Nejpozd\u011bji ve\u00a02. polovin\u011b 90. let v\u0161ak byla produkce ukon\u010dena. [10]<\/sup><\/p>\n

Listopadov\u00fd p\u0159edm\u011bt m\u011bs\u00edce je sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdstavky k\u00a0listopadu 1989: spolu s\u00a0let\u00e1ky, jimi\u017e studenti p\u0159ed t\u0159iceti lety burcovali ve\u0159ejnost, o\u010dkovac\u00edm pr\u016fkazem, menstrua\u010dn\u00edm kalend\u00e1\u0159em \u010di pr\u016fkazkou \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee z\u00a080. let, odznaky zdravotn\u00edch sester p\u0159ed listopadem a po n\u011bm \u010di l\u00e9\u010divy z\u00a080. let, kter\u00e1 zn\u00e1me dodnes, jako jsou p\u0159\u00edpravky s\u00a0aktivn\u00edm uhl\u00edm Carbocit a Carbosorb, Cholagol \u010di \u0161umiv\u00fd celaskon a acylpyrin<\/a>. Ve st\u0159edu vitr\u00edny je um\u00edst\u011bn p\u0159\u00edstroj, kter\u00fdm se \u010deskoslovensk\u00fd zdravotnick\u00fd pr\u016fmysl py\u0161nil na p\u0159elomu let 1989 a 1990 [https:\/\/muzeum.nlk.cz\/biocard-1989\/].<\/p>\n

\"\"

Obr. 7 Elektrokardiograf Biocard (Chirana Star\u00e1 Tur\u00e1), kolem 1985. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, P 246.<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Obr. 8 Nov\u00e1 administrativn\u00ed budova \u0159editelstv\u00ed koncernu Chirana, Star\u00e1 Tur\u00e1, 1970. Fotoarchiv Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK.<\/p><\/div><\/p>\n

P\u0159enosn\u00fd jednokan\u00e1lov\u00fd elektrokardiograf Biocard vyvinula Chirana Star\u00e1 Tur\u00e1 v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 70. let. Produkci elektrokardiograf\u016f a narkotiza\u010dn\u00edch a resuscita\u010dn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f zah\u00e1jila tehdej\u0161\u00ed Prema Star\u00e1 Tur\u00e1 po dohod\u011b o rozd\u011blen\u00ed v\u00fdroby l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 techniky v r\u00e1mci RVHP r. 1956 a zalo\u017een\u00ed nov\u00e9ho z\u00e1vodu v Pie\u0161\u0165anech r. 1959.\u00a0 Do Pie\u0161\u0165an se ze Star\u00e9 Tur\u00e9 p\u0159esunula \u010d\u00e1st v\u00fdroby (zubn\u00ed k\u0159esla, laboratorn\u00ed n\u00e1bytek, za\u0159\u00edzen\u00ed pro vodol\u00e9\u010dbu a inhalaci) a podnik hledal nov\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed programy. V\u00fdroba pokra\u010dovala do po\u010d\u00e1tku 90. let.\u00a0 N\u00e1stup mezin\u00e1rodn\u00ed konkurence i sp\u011b\u0161n\u00e1 privatizace po r. 1989 ukon\u010dily \u0159adu slibn\u00fdch v\u00fdzkumn\u00fdch i v\u00fdrobn\u00edch program\u016f: ve Star\u00e9 Tur\u00e9 vedle elektrokardiografie nap\u0159. projekt k\u0159\u00edsic\u00edho p\u0159\u00edstroje Spireta.[11]\u00a0<\/sup> V\u00a0prodeji byl Biocard mezi lety 1980 a 1992. [12]<\/sup><\/p>\n

Biocard navrhl t\u00fdm odborn\u00edk\u016f veden\u00fd ing. Jozefem Pil\u00e1tem (1943-) p\u0159\u00edmo ve Star\u00e9 Tur\u00e9.[13] <\/sup>Kompletn\u00ed v\u00fdvoj EKG p\u0159\u00edstroj\u016f v\u00a0r\u00e1mci koncernu Chirana v\u00a0t\u00e9 dob\u011b zaji\u0161\u0165oval V\u00fdzkumn\u00fd \u00fastav zdravotnick\u00e9 techniky v\u00a0Brn\u011b. Zkou\u0161ky brn\u011bnsk\u00e9ho miniaturn\u00edho EKG Chirastar 11 v\u0161ak prov\u00e1zely obt\u00ed\u017ee a veden\u00ed tov\u00e1rny hledalo n\u00e1hradu za p\u0159enosn\u00fd EKG p\u0159\u00edstroj Startest I, vyr\u00e1b\u011bn\u00fd ji\u017e od po\u010d\u00e1tku 70. let.\u00a0(Startest s\u00e1m nahradil jednokan\u00e1lov\u00fd p\u0159\u00edstroj Unicard z\u00a0r. 1965.)<\/p>\n

\"\"

Obr. 9 Elektrokardiograf Startest I (Chirana Star\u00e1 Tur\u00e1), 1. polovina 70. let 20. stolet\u00ed. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, P 243.<\/p><\/div><\/p>\n

Od t\u00e9 doby se zm\u011bnila nab\u00eddka sou\u010d\u00e1stek \u2013 v\u010detn\u011b dovozu –\u00a0 i po\u017eadavky na spolehlivost m\u011b\u0159en\u00ed a rozvinul se export p\u0159\u00edstroj\u016f Chirany do SSSR, NDR, dal\u0161\u00edch zem\u00ed v\u00fdchodn\u00edho bloku a mimo n\u011bj. (Roku 1985 bylo na v\u00fdvoz ur\u010deno 44%, mimo socialistick\u00fd t\u00e1bor 12% produkce.) Jednokan\u00e1lov\u00fd EKG sn\u00edm\u00e1 hodnoty nap\u011bt\u00ed z\u00a0jednotliv\u00fdch svod\u016f postupn\u011b a zapisuje je na teplocitliv\u00fd pap\u00edr. Vedle Biocardu byly ve Star\u00e9 Tur\u00e9 v\u00a080. letech vyr\u00e1b\u011bny i t\u0159\u00edkan\u00e1lov\u00fd p\u0159enosn\u00fd EKG Chirastar 32 a velk\u00fd \u0161estikan\u00e1lov\u00fd polygraf Chirastar 60, p\u0159\u00edstroj, kter\u00fd s\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161n\u00fdmi p\u0159\u00edstavky krom\u011b elektrick\u00e9 aktivity srdce sn\u00edm\u00e1 i zvuky mechanick\u00e9 \u010dinnosti srdce a zm\u011bny objemu a pr\u016ftoku krve (reografie), nitrosrde\u010dn\u00edho tlaku a tepu.[14]<\/sup><\/p>\n

\"\"

Obr. 10 Horsk\u00e9 slunce Uvir, podle n\u00e1vrhu Jozefa Havl\u00edka, po 1969. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, P 62.<\/p><\/div><\/p>\n

Chirana nov\u00fd p\u0159\u00edstroj p\u0159edstavila r. 1978 spole\u010dn\u011b s\u00a0dal\u0161\u00edmi p\u0159\u00edstroji na Mezin\u00e1rodn\u00edm stroj\u00edrensk\u00e9m veletrhu v\u00a0Brn\u011b. Vzhledem k\u00a0mal\u00e9 velikosti a v\u00e1ze (5.8 kg s\u00a0p\u0159\u00edslu\u0161enstv\u00edm) byl Biocard ur\u010den p\u0159edev\u0161\u00edm pro ter\u00e9nn\u00ed pr\u00e1ci, pro sanitn\u00ed vozy a z\u00e1vodn\u00ed ordinace, dom\u00e1c\u00ed n\u00e1v\u0161t\u011bvy, poln\u00ed o\u0161et\u0159ovny i sportovn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed.[15]<\/sup> Oproti Startestu m\u011bl v\u011bt\u0161\u00ed \u0161\u00ed\u0159ku z\u00e1znamu, byl odoln\u011bj\u0161\u00ed proti vn\u011bj\u0161\u00edmu ru\u0161en\u00ed a chr\u00e1n\u011bn\u00fd proti defibrila\u010dn\u00edm v\u00fdboj\u016fm a m\u011bl jednodu\u0161\u0161\u00ed ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed i servis. V\u00fdrazn\u011b se zm\u011bnil i design: nam\u00edsto kv\u00e1dru zvolil Jozef Havl\u00edk (1937-1990) nepravideln\u00fd mnohost\u011bn, proti nen\u00e1padn\u00e9 \u0161edomodr\u00e9 barv\u011b v\u00fdraznou modrou a b\u00edlou. (Jozef Havl\u00edk byl tak\u00e9 autorem designu zn\u00e1m\u00fdch horsk\u00fdch slunc\u00ed Mikrolux, Uvir a Sirius, vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch rovn\u011b\u017e ve Star\u00e9 Tur\u00e9.)[16]\u00a0<\/sup><\/p>\n

P\u0159\u00edstroj byl testov\u00e1n v\u00a0pra\u017esk\u00e9m Pracovi\u0161ti l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 elektroniky, od 60. let z\u00e1sadn\u00ed instituci pro technologick\u00e9 inovace v\u00a0\u010deskoslovensk\u00e9 kardiologii, na 2. intern\u00ed klinice v\u00a0Bratislav\u011b a O\u00daNZ v\u00a0Opav\u011b.\u00a0 Z\u00edskal ocen\u011bn\u00ed pro nejlep\u0161\u00ed v\u00fdrobek resortu a celkem bylo vyrobeno v\u00edce ne\u017e 10.000 kus\u016f.\u00a0 V\u00a080. letech byl sou\u010d\u00e1st\u00ed vybaven\u00ed \u0159ady pracovi\u0161\u0165, od intern\u00ed jednotky intenzivn\u00ed metabolick\u00e9 p\u00e9\u010de v\u00a0pra\u017esk\u00e9m IKEMu, p\u0159es brn\u011bnskou z\u00e1chrannou slu\u017ebu, a\u017e po venkovsk\u00e9 polikliniky.<\/p>\n

Po revolu\u010dn\u00edch zm\u011bn\u00e1ch r. 1989 byl v\u00fdrobn\u00ed program Chirany omezen. Chirana byla privatizov\u00e1na v\u00a0prvn\u00ed vln\u011b kuponov\u00e9 privatizace r. 1993 a jednotliv\u00e9 podniky koncernu se osamostatnily. Roku 1998 se Chirana Prema a.s. ve Star\u00e9 Tur\u00e9 ocitla v\u00a0konkursu. N\u00e1sledn\u011b se odd\u011blila v\u00fdroba m\u011b\u0159ic\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f, plynom\u011br\u016f a vodom\u011br\u016f, je\u017e ve Star\u00e9 Tur\u00e9 vyr\u00e1b\u011bla ji\u017e firma brat\u0159\u00ed Micher\u016f, prvn\u00ed zdej\u0161\u00ed tov\u00e1rna na p\u0159\u00edstroje ve 30. letech, a injek\u010dn\u00edch st\u0159\u00edka\u010dek, jejich\u017e produkce zde za\u010dala po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. V\u00fdrobu anestetick\u00fdch a d\u00fdchac\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f a zubn\u00ed techniky se poda\u0159ilo udr\u017eet a od r. 2001 pokra\u010duje pod n\u00e1zvem Chirana Medical. Dal\u0161\u00ed EKG se v\u0161ak ji\u017e ve Star\u00e9 Tur\u00e9 nevyv\u00edjej\u00ed. Posledn\u00edm byl Chirastar 34<\/a> (1992), zdokonalen\u00fd model Chirastaru 32 s\u00a0nov\u00fdmi sou\u010d\u00e1stmi a plastov\u00fdmi kryty na m\u00edst\u011b kovov\u00fdch, d\u00edlensky vyr\u00e1b\u011bn\u00fdch.<\/p>\n

Jedn\u00edm z\u00a0m\u011b\u0159\u00edtek v\u00fdb\u011bru p\u0159edm\u011bt\u016f m\u011bs\u00edce bylo od po\u010d\u00e1tku ro\u010dn\u00ed obdob\u00ed. V\u00a0 letn\u00edch m\u011bs\u00edc\u00edch chceme \u010dten\u00e1\u0159e na\u0161ich webov\u00fdch str\u00e1nek osv\u011b\u017eit: v\u00a0hork\u00e9m srpnu 2019 jsme p\u0159edstavili kameninovou l\u00e1hev<\/a>, v\u00a0n\u00ed\u017e byla miner\u00e1ln\u00ed voda z\u00a0Mari\u00e1nsk\u00fdch L\u00e1zn\u00ed rozv\u00e1\u017eena \u017e\u00edzniv\u00fdm po cel\u00e9 rakousk\u00e9 monarchii. V\u00a0prosinci 2018 byly zimn\u00edm expon\u00e1tem pastilky Bronchogom\u00a0<\/a>proti nachlazen\u00ed, r\u00fdm\u011b, chrapotu a\u00a0ka\u0161li, je\u017e od po\u010d\u00e1tku 30.\u00a0let vyr\u00e1b\u011bla a prod\u00e1vala Kalinova l\u00e9k\u00e1rna na\u00a0pra\u017esk\u00e9m V\u00e1clavsk\u00e9m n\u00e1m\u011bst\u00ed. Prosincov\u00fd p\u0159edm\u011bt p\u0159edstav\u00edme o v\u00e1no\u010dn\u00edch sv\u00e1tc\u00edch: i ten bude souviset s\u00a0mraziv\u00fdm po\u010das\u00edm.<\/p>\n

Za radu a neoceniteln\u00e9 vzpom\u00ednky na Biocard bychom cht\u011bli pod\u011bkovat ing. Josefu Pil\u00e1tovi.<\/p>\n

Fotografie ze sb\u00edrek muzea: PhDr. Veronika L\u00f6blov\u00e1<\/p>\n

[1] <\/sup>V roce 1839 obh\u00e1jil dr. Josef Krziwanek, pozd\u011bji lobkovick\u00fd pansk\u00fd l\u00e9ka\u0159 v Lib\u010devsi, disertaci o elekt\u0159in\u011b v l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, v n\u00ed\u017e se zab\u00fdval jak akupunkturou, tak perkinismem a mas\u00e1\u017e\u00ed. Dissertatio inauguralis medica de electricitate : Acupunctura, Perkinismo et frictione<\/em> (Praha: Thomas Tabor, 1839). Ob\u010dasn\u00e9 zm\u00ednky v \u010casopisu l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch dokl\u00e1daj\u00ed, \u017ee o akupunktu\u0159e l\u00e9ka\u0159i v \u010cech\u00e1ch v 70. letech 19. stolet\u00ed v\u011bd\u011bli. Srov. nap\u0159. Anton\u00edn Tomsa (1832-1886), \u201eL\u00e9\u010den\u00ed ochrnut\u00fdch okon\u010din proudem faradick\u00fdm s p\u0159ipojen\u00edm stru\u010dn\u00e9ho p\u0159ehledu elektrisace,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch<\/em> 14\/38 (1975), 297-300, 298.<\/p>\n

[2] <\/sup>Eduard Cmunt, \u201eO n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edsadov\u00fdch (medicin\u00e1ln\u00edch) l\u00e1zn\u00edch a deriva\u010dn\u00edch procedur\u00e1ch pro l\u00e9ka\u0159skou praxi,\u201c Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159<\/em> 21\/11 (5. 6. 1941), 213-215: 215; Vladim\u00edr Vondr\u00e1\u010dek, \u201eBoj internisty proti bolesti farmaky,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch<\/em> 73\/36 (7. 9. 1934), 993-998: 996.<\/p>\n

[3]<\/sup>Josef Peln\u00e1\u0159, Pathologie a therapie nemoc\u00ed vnit\u0159n\u00edch<\/em> IV (Praha: Burs\u00edk a Kohout, 1938), 191. Srov. Josef Peln\u00e1\u0159, Pathologie a therapie nemoc\u00ed vnit\u0159n\u00edch <\/em>III (Praha: SZN, 1953), 136ff.<\/p>\n

[4]<\/sup> Cenn\u00e9 informace o po\u010d\u00e1tc\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f pro akupunkturu nalezneme v rozhovoru s\u00a0doc. Dobroslavou Jandovou –\u00a0 Petr Sedl\u00e1\u010dek, Medailonek doc. MUDr. Dobroslavy Jandov\u00e9,\u201c Acupunctura Bohemo-slovaca 1 (2010), 18-21. P\u0159ihl\u00e1\u0161ky k\u00a0autorsk\u00e9mu osv\u011bd\u010den\u00ed jsou k\u00a0dispozici na str\u00e1nk\u00e1ch \u00da\u0159adu pr\u016fmyslov\u00e9ho vlastnictv\u00ed: \u00a0Ing. Anton\u00edn Meluz\u00edn, MUDr. Vladim\u00edr Beran, Josef \u0160pan\u011bl, \u201eZapojen\u00ed pro indikaci, m\u011b\u0159en\u00ed a stimulaci reflexn\u00edch d\u011bj\u016f na povrchu t\u011bla\u201c (\u010d. 215446, p\u0159ihl\u00e1\u0161ka pod\u00e1na 24. 11. 1976); \u201eZapojen\u00ed elektronick\u00e9ho obvodu zejm\u00e9na pro indikaci aktivn\u00edch ko\u017en\u00edch bod\u016f\u201c (\u010d. 196653, p\u0159ihl\u00e1\u0161eno 5. 10. 1979), https:\/\/isdv.upv.cz\/webapp\/!resdb.pta.frm<\/a> Srov. t\u00e9\u017e Anton\u00edn Meluz\u00edn, Dobroslava Jandov\u00e1, \u201eAkudiast: mal\u00e9 elektronick\u00e9 za\u0159\u00edzen\u00ed pro indikaci, m\u011b\u0159en\u00ed a stimulaci reflexn\u00edch d\u011bj\u016f na povrchu t\u011bla,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 26\/3-4 (1985), 125-131. K autorsk\u00fdm osv\u011bd\u010den\u00edm, vyd\u00e1van\u00fdm v\u00a0socialistick\u00fdch zem\u00edch nam\u00edsto patent\u016f srov. nap\u0159. https:\/\/patentnarozum.eu\/lekce\/patenty-a-prumyslove-vzory (15. 12. 2019).<\/p>\n

[5]<\/sup> K\u00a0d\u011bjin\u00e1m akupunktury v\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku a \u010cesk\u00e9 republice srov. Franti\u0161ek P\u00e1ra a Milada Bare\u0161ov\u00e1, \u201eHistorie \u010cesk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 akupunkturistick\u00e9 spole\u010dnosti \u010cLS JEP (org. \u010c. 60),\u201c Acupunctura Bohemo-slovaca<\/em> 1-2 (2006), 3-4; 3 (2006), 2-3, 4-6; Tereza St\u00f6ckelov\u00e1 a Jaroslav Klepal, \u201eEvidence-Based Alternative, \u2018Slanted Eyes\u2019 and Electric Circuits: Doing Chinese Medicine in the Post\/Socialist Czech Republic,\u201d in Caragh Brosnan, Pia Vuolanto and J. A. Brodin Danell, eds., Complementary and Alternative Medicine:\u00a0 Knowledge Production and Social Transformation<\/em> (Cham: Palgrave Macmillan, 2018), 33-58; idem., \u201eDevices of Difference: On the Socio-Material Forms and Effects of Technologies in Complementary and Alternative Medicine,\u201c Science as Culture<\/em> 28\/4 (2019), 513-537.<\/p>\n

[6]<\/sup> Autorsk\u00e9 osv\u011bd\u010den\u00ed na \u201ep\u0159\u00edstroj pro elektronick\u00e9 potla\u010dov\u00e1n\u00ed bolesti a vyhled\u00e1v\u00e1n\u00ed aktivn\u00edch m\u00edst na poko\u017ece\u201c (p\u0159ihl\u00e1\u0161ka z 21. 5. 1981, \u010d. 218426); autorsk\u00e9 osv\u011bd\u010den\u00ed na dotykovou elektrodu V. Kympla, V. Radostn\u00e9ho, J. Langmajera a\u00a0P.\u00a0Urbana (p\u0159ihl\u00e1\u0161ka z\u00a026. 2. 1982, \u010d. 228175), https:\/\/isdv.upv.cz\/webapp\/!resdb.pta.frm<\/a>. \u00a0N\u011bkte\u0159\u00ed z t\u011bchto autor\u016f p\u0159edstavili Stimul 3 i v po\u0159adu \u010ceskoslovensk\u00e9 televize, kter\u00fd se objevil v cyklu archivu \u010cT \u010cesk\u00e9 hlavi\u010dky. Dal\u0161\u00ed patent na \u201eP\u0159\u00edstroj k\u00a0prov\u00e1d\u011bn\u00ed elektroakupunktury\u201c, podali ing. Jan Rejlek a ing. Pavel Ho\u0159ej\u0161\u00ed z Liberce (16. 8. 1982, \u010d. 248501).<\/p>\n

[7]<\/sup> Pr\u016fvodn\u00ed bro\u017eura p\u0159\u00edstroje uv\u00e1d\u00ed, \u017ee \u201ep\u0159\u00edstroj Stimul 3 modern\u00ed elektronikou nahrazuje jehly a umo\u017en\u00ed vyu\u017eit\u00ed osv\u011bd\u010den\u00fdch zku\u0161enost\u00ed a poznatk\u016f i laikem a to naprosto bezbolestn\u011b.\u201c Bro\u017eura nerozli\u0161uje mezi elektroakupunkturou a TENS (transkut\u00e1nn\u00ed neurostimulac\u00ed, dr\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed nerv\u016f p\u0159es poko\u017eku elektrick\u00fdm proudem), v\u00a0dobov\u00fdch rozprav\u00e1ch oba pojmy \u010dasto spl\u00fdvaj\u00ed. (Srov. rozhovor s\u00a0prof. F. G. Portnovem, Zdravotnick\u00e9 noviny <\/em>5. 8. 1983, 6.) Jak upozornil Richard Umlauf, elektrody Stimulu nebylo mo\u017en\u00e9 k\u00a0jehl\u00e1m pro elektroakupunkturu p\u0159ipojit. (Richard Umlauf, \u201eStimul 3: uv\u00e9st v\u011bci na pravou m\u00edru,\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 9.12.1982, 7.)<\/p>\n

[8]<\/sup> V\u00e1clav Svoboda, Miln\u00edky veletrh\u016f<\/em> (Brno: Brn\u011bnsk\u00e9 veletrhy a v\u00fdstavy, 1983), 91, 104.<\/p>\n

[9]\u00a0<\/sup>Srov. Richard Umlauf, op. cit.; \u201eStanovisko MZ \u010cR ke Stimulu 3,\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 9.12.1982, 7; Karel Ul\u00edk, \u201eElektronika pro zdrav\u00ed a bezpe\u010d\u00ed,\u201c Kv\u011bty<\/em> 32\/24 (17.6.1982), 20-21; Karel Ul\u00edk, \u201eZbyte\u010dn\u00e9 zmatky kolem stimulu [sic],\u201c Kv\u011bty<\/em> 33\/2 (13.1.1983), 52;\u00a0 Ji\u0159\u00ed Marek, \u201eNastane renesance p\u0159\u00edstroj\u016f pro TENS (transkut\u00e1nn\u00ed elektrostimulaci) a akupunkturu \u0159ady Stimul?,\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 21. 12. 1992, 4.<\/p>\n

[10] <\/sup>Rozhovor s\u00a0dr. Nerad\u00edlkem v Jan H\u00fdsek, \u201e\u0160patn\u011b stimulovan\u00fd Stimul: zku\u0161enosti z rehabilita\u010dn\u00edho odd\u011blen\u00ed v Praze 9- Proseku,\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 30.9.1988, 6. Po roce 1996 reference ke Stimulu z\u00a0m\u00e9di\u00ed miz\u00ed, p\u0159esn\u00e9 datum ukon\u010den\u00ed v\u00fdroby bohu\u017eel nezn\u00e1me.<\/p>\n

[11]<\/sup> Srov. Jakub Vete\u0161n\u00edk, \u201eProjekt Spireta,\u201c Anesteziologie a intenzivn\u00ed medic\u00edna<\/em> 27\/2 (2016), 126-130.<\/p>\n

[12]<\/sup> Zdravotnick\u00e1 technika ve slovensk\u00e9 Star\u00e9 Tur\u00e9 se za\u010dala rozv\u00edjet po 2. sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce. Roku 1947 za\u010dala v\u00fdroba injek\u010dn\u00edch st\u0159\u00edka\u010dek, pozd\u011bji i chirurgick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f a p\u0159\u00edstroj\u016f pro sterilizaci \u010di inhalaci. V roce 1958 z\u00edskala velk\u00e1 bronchoskopick\u00e1 souprava z Premy Grand Prix (velkou cenu) na v\u00fdstav\u011b EXPO v Bruselu, v roce 1959 zah\u00e1jil podnik v\u00fdrobu p\u0159\u00edstroje pro mimot\u011bln\u00ed ob\u011bh, prvn\u00edho ve v\u00fdchodn\u00ed Evrop\u011b. N\u00e1zev Chirana, kter\u00fd spojil \u0159eck\u00e9 slovo chira (ruka) a zkratku NA pro n\u00e1stroje, zavedla r. 1930 spole\u010dnost brat\u0159\u00ed \u010c\u00ed\u017ek\u016f pro sv\u00e9 v\u00fdrobn\u00ed odd\u011blen\u00ed. Firma byla r. 1948 zn\u00e1rodn\u011bna a slou\u010dena s\u00a0\u0159adou dal\u0161\u00edch do n\u00e1rodn\u00edho podniku \u201eZ\u00e1vody l\u00e9\u010debn\u00e9 mechaniky,\u201c od r. 1950 op\u011bt pod \u201echytlav\u011bj\u0161\u00edm\u201c n\u00e1zvem Chirana. Roku 1963 byly tov\u00e1rny Chirany v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch a Presnej mechaniky na Slovensku p\u0159idru\u017eeny k\u00a0oborov\u00e9mu podniku Presn\u00e1 mechanika Star\u00e1 Tur\u00e1, kter\u00fd tak zast\u0159e\u0161oval v\u00fdrobu l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 techniky v\u00a0\u010ceskoslovensku. Od r. 1965 nesl oborov\u00fd podnik (od r. 1976 koncern) s\u00a0\u0159editelstv\u00edm ve Star\u00e9 Tur\u00e9 n\u00e1zev Chirana. Srov. Chirana Star\u00e1 Tur\u00e1 k.p., nosite\u013e Radu Pr\u00e1ce<\/em> (Bratislava: Obzor, 1986); http:\/\/www.chirana.eu\/o-nas\/historia (15. 12. 2019); Norbert Vrabec, \u201eChirana odstartovala na sl\u00e1ve injekci\u00ed,\u201c Hospod\u00e1rske noviny<\/em> 18. 3. 2009.<\/p>\n

[13]<\/sup> \u010cleny v\u00fdvojov\u00e9ho t\u00fdmu byli vedle ing. Pil\u00e1ta a Jozefa Havl\u00edka Ing. Milan Kozempel, ing. Mari\u00e1n Brandersk\u00fd a ing. Miroslav Buchel. Ing. Pil\u00e1t popsal Biocard r. 1979 v\u00a0\u010dasopise Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em>, kter\u00fd od 60. let informoval o novink\u00e1ch medic\u00ednsk\u00e9 technologie.\u00a0 Jozef Pil\u00e1t, \u201eBiocard: Jednokan\u00e1lov\u00fd elektrokardiograf,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 20\/3 (1979), 146-147.<\/p>\n

[14]<\/sup> Srov. Ji\u0159\u00ed \u0160imurda a Milena \u0160imurdov\u00e1, \u201eJednokan\u00e1lov\u00fd elektrokardiograf Unicard,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 9\/4 (1968), 189-192; Peter Marcinka, \u201eJednokan\u00e1lov\u00fd prenosn\u00fd elektrokardiograf Startest I,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 14\/2 (1973), 115-117; Milan Stonavsk\u00fd, \u201eNov\u00e9 elektrokardiografy Chirana,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 20\/2 (1979), 75-78; Milan Stonavsk\u00fd, \u201eChirastar 32: p\u0159enosn\u00fd t\u0159\u00edkan\u00e1lov\u00fd elektrokardiograf,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 23\/1 (1982), 45-48; Milan Stonavsk\u00fd, \u201eChirastar 11: jednokan\u00e1lov\u00fd miniaturn\u00ed elektrokardiograf,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 26\/3-4 (1985), 190-192; Milan Stonavsk\u00fd, \u201eAutomatick\u00fd elektrokardiograf Chirastar 34,\u201c Slu\u017eba zdravotn\u00edk\u016fm<\/em> 33\/2 (1992), 11-13.<\/p>\n

[15]<\/sup> Srov. Jaroslav Forejt a kol., Z\u00e1klady vojensk\u00e9 farmacie<\/em> (Praha: Na\u0161e vojsko, 1989), 238, 241.<\/p>\n

[16]<\/sup>\u00a0 Srov. Maro\u0161 Schmidt, \u201eDizajn SK \u201960,\u201c https:\/\/artalk.cz\/2018\/09\/03\/dizajn-sk-60\/<\/a> (15. 12. 2019)<\/p>\n

\r\n

Citace<\/h2>\r\n

KR\u00ddSL, \u0160imon. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i> [online]. 2019, ro\u010d. 24, \u010d. 3-4 [cit. 05.11.2026]. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5109<\/a>. ISSN 1804-2031.<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK Od roku 2017 p\u0159edstavujeme na webov\u00fdch str\u00e1nk\u00e1ch muzea ka\u017ed\u00fd m\u011bs\u00edc jeden p\u0159edm\u011bt ze sb\u00edrek Zdravotnick\u00e9ho muzea N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny jako tituln\u00ed postavu p\u0159\u00edb\u011bhu. Tituln\u00ed, nikoli hlavn\u00ed postavu: nesou-li p\u0159\u00edsp\u011bvky n\u00e1zev a \u017eivotn\u00ed data expon\u00e1tu, hlavn\u00ed postavou vypr\u00e1v\u011bn\u00ed i jeho vedlej\u0161\u00edmi postavami jsou lid\u00e9, kte\u0159\u00ed p\u0159edm\u011bt vymysleli, postavili a pou\u017e\u00edvali.\u00a0 Ka\u017ed\u00fd z\u00a0t\u011bchto p\u0159\u00edb\u011bh\u016f je \u00falomkem […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":4750,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-5109","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5109","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5109"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5109\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5194,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5109\/revisions\/5194"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/4750"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5109"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5109"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5109"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}