{"id":5429,"date":"2020-07-02T11:51:21","date_gmt":"2020-07-02T09:51:21","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=5429"},"modified":"2020-07-07T09:15:56","modified_gmt":"2020-07-07T07:15:56","slug":"zdravi-a-nemoc-v-povedomi-nasich-predku-od-praveku-po-soucasnost-doba-pobelohorska","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2020-25-1-2\/zdravi-a-nemoc-v-povedomi-nasich-predku-od-praveku-po-soucasnost-doba-pobelohorska\/","title":{"rendered":"Zdrav\u00ed a nemoc v pov\u011bdom\u00ed na\u0161ich p\u0159edk\u016f od prav\u011bku po sou\u010dasnost \u2013 Doba pob\u011blohorsk\u00e1"},"content":{"rendered":"

Mgr. Alexandra SUR\u00c1, Ph.D., NLK<\/p>\n

Jedn\u00e1 se o epochu ohrani\u010denou dv\u011bma ud\u00e1lostmi, kter\u00fdmi byla bitva na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e (1620) a n\u00e1stup Marie Terezie na \u010desk\u00fd tr\u016fn (1740). V d\u011bjin\u00e1ch evropsk\u00e9 medic\u00edny je 17. stolet\u00ed charakterizov\u00e1no odvratem od dosavadn\u00edch autorit a za\u010d\u00e1tkem nov\u00e9 experiment\u00e1ln\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 v\u011bdy. Pokrok v medic\u00edn\u011b se odehr\u00e1val zejm\u00e9na v teoretick\u00e9 rovin\u011b, v praxi byly aplikov\u00e1ny p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b dosavadn\u00ed l\u00e9\u010debn\u00e9 metody. Lid\u00e9 trp\u011bli r\u016fzn\u00fdmi chorobami, z nich\u017e n\u011bkter\u00e9 dos\u00e1hly epidemick\u00fdch rozm\u011br\u016f. Krom\u011b moru se za\u010d\u00ednaj\u00ed \u0161\u00ed\u0159it ne\u0161tovice, tyfus a \u00faplavice. T\u0159icetilet\u00e1 v\u00e1lka, kterou je poznamen\u00e1na tato doba, se podepsala na zdravotn\u00edm stavu populace. V dob\u011b v\u00e1lky bylo obyvatelstvo su\u017eov\u00e1no drancov\u00e1n\u00edm, nedostatkem potravin zp\u016fsobuj\u00edc\u00edm podv\u00fd\u017eivu a neust\u00e1l\u00fdm stresem. Po jej\u00edm skon\u010den\u00ed doch\u00e1z\u00ed k postupn\u00e9 stabilizaci a n\u00e1r\u016fstu po\u010dtu obyvatelstva (1,2,3).<\/p>\n

Kde mohl \u010dlov\u011bk z\u00edskat informace o moru?<\/strong><\/p>\n

Morov\u00e9 epidemie, kter\u00e9 zasahuj\u00ed ve vln\u00e1ch \u010cesk\u00e9 zem\u011b, postihuj\u00ed p\u0159\u00edmo \u010di nep\u0159\u00edmo \u017eivoty obyvatelstva. Instrukce, jak se chovat p\u0159i epidemii, byly pod\u00e1v\u00e1ny prost\u0159ednictv\u00edm infek\u010dn\u00edch \u0159\u00e1d\u016f, let\u00e1k\u016f a na\u0159\u00edzen\u00ed jednotliv\u00fdch m\u011bst. Lid\u00e9 m\u011bli tak\u00e9 mo\u017enost se setkat osobn\u011b s opat\u0159en\u00edmi, kter\u00e1 byla zavedena k zabr\u00e1n\u011bn\u00ed \u0161\u00ed\u0159en\u00ed n\u00e1kazy (nap\u0159. vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed zdravotn\u00edch pas\u016f, ochrana vstupu do m\u011bst, omezov\u00e1n\u00ed shroma\u017e\u010fov\u00e1n\u00ed lid\u00ed, karant\u00e9na, pravidla pro nakl\u00e1d\u00e1n\u00ed s majetkem zem\u0159el\u00fdch a standardizovan\u00e9 postupy p\u0159i poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed mrtv\u00fdch) (1).<\/p>\n

Mezi lidem se \u0161\u00ed\u0159ila protimorov\u00e1 literatura, kter\u00e1 p\u0159edstavovala zdroj st\u00e1vaj\u00edc\u00edch informac\u00ed. Typick\u00fdm p\u0159\u00edkladem lidov\u00e9ho pou\u010den\u00ed o moru je spis Kr\u00e1tk\u00e1 rada kterak by se sprost\u00fd \u010dlov\u011bk a chud\u00ed lid\u00e9 v \u010das morov\u00e9 n\u00e1kazy zachovati m\u011bli<\/em> od Ezechiela Bautschera. V publikaci se nach\u00e1zej\u00ed rady, jak \u010delit n\u00e1kaze. \u010clov\u011bk se m\u011bl vyh\u00fdbat m\u00edst\u016fm, kde se onemocn\u011bn\u00ed vyskytovalo, a p\u0159ed odchodem z domu po\u017e\u00edt posil\u0148uj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edpravek, na jeho\u017e p\u0159\u00edpravu byl p\u0159ilo\u017een\u00fd n\u00e1vod. Doporu\u010dov\u00e1no je tak\u00e9 sm\u00fd\u010den\u00ed a pravideln\u00e9 vyku\u0159ov\u00e1n\u00ed obydl\u00ed sm\u011bs\u00ed bylin. Autor tak\u00e9 zmi\u0148uje zvyk zav\u011b\u0161ovat kv\u011bt \u0159eb\u0159\u00ed\u010dku p\u0159ed okny proti morov\u00e9mu pov\u011bt\u0159\u00ed <\/em>nebo no\u0161en\u00ed r\u016fzn\u00fdch p\u0159\u00edv\u011bsk\u016f, kter\u00e9 m\u011bly sv\u00e9ho nositele chr\u00e1nit p\u0159ed morem (nap\u0159. l\u00edskov\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek napln\u011bn\u00fd rtut\u00ed, byliny za\u0161it\u00e9 v s\u00e1\u010dku). V kapitole, ve kter\u00e9 jsou pops\u00e1ny p\u0159\u00edznaky moru, se nach\u00e1z\u00ed pou\u010den\u00ed, jak rozpoznat rozd\u00edl mezi morovou boul\u00ed <\/em>a oteklinou<\/em> jin\u00e9ho p\u016fvodu. Z l\u00e9\u010debn\u00fdch prost\u0159edk\u016f je doporu\u010dov\u00e1no zejm\u00e9na pocen\u00ed, pou\u0161t\u011bn\u00ed \u017eilou a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edpravk\u016f, na jejich\u017e zhotoven\u00ed jsou uvedeny recepty. Nalezneme zde tak\u00e9 instrukce, jak by se m\u011bl chovat \u010dlov\u011bk, kter\u00fd se nakazil morem, a doporu\u010den\u00ed vyl\u00e9\u010den\u00fdm lidem, kter\u00e9 se t\u00fdkalo o\u010disty lo\u017en\u00edho pr\u00e1dla, \u0161atstva a obydl\u00ed. Nen\u00ed opomenuta ani duchovn\u00ed podpora v podob\u011b modliteb, ur\u010den\u00fdch k odvr\u00e1cen\u00ed morov\u00fdch ran (4).<\/p>\n

Spis Kr\u00e1tk\u00e1 v\u0161ak gruntovn\u00ed zpr\u00e1va a nau\u010den\u00ed o moru,<\/em> jeho\u017e autorem je Jan Franti\u0161ek Polentzi, je ur\u010den, jak je ps\u00e1no v\u00a0\u00favodu, v\u0161em zem\u011b obyvatelum a lidu obecn\u00fdmu<\/em>. Autor klade d\u016fraz na prevenci a spr\u00e1vnou \u017eivotospr\u00e1vu a poskytuje r\u016fzn\u00e9 n\u00e1vody, jak \u010delit n\u00e1kaze. Recepty na p\u0159\u00edpravu protimorov\u00fdch prost\u0159edk\u016f jsou v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech uv\u00e1d\u011bny ve dvoj\u00ed verzi, a to jak pro ty, kte\u0159\u00ed si mohli dovolit dra\u017e\u0161\u00ed suroviny, tak pro chud\u00e9. Z obecn\u00fdch hygienick\u00fdch opat\u0159en\u00ed je nap\u0159\u00edklad uvedeno rozd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed oh\u0148\u016f na ve\u0159ejn\u00fdch m\u00edstech za \u00fa\u010delem sp\u00e1len\u00ed morem zamo\u0159en\u00e9ho vzduchu. Krom\u011b vyku\u0159ov\u00e1n\u00ed obydl\u00ed sm\u011bs\u00ed bylin doporu\u010duje autor \u010distit vzduch p\u00e1rou stoupaj\u00edc\u00ed z hrnce, ve kter\u00e9m byly sva\u0159eny p\u0159edepsan\u00e9 byliny. Z p\u0159\u00edznak\u016f uv\u00e1d\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm zimnici, kter\u00e1 se st\u0159\u00edd\u00e1 s horkost\u00ed, bolest cel\u00e9ho t\u011bla, bledost, bolesti hlavy, hl\u00edzy, prysk\u00fd\u0159e (puch\u00fd\u0159e) a modr\u00e9 fleky na k\u016f\u017ei. V samostatn\u00e9 kapitole poskytuje autor r\u016fzn\u00e1 doporu\u010den\u00ed, jak se br\u00e1nit n\u00e1kaze a jak postupovat v p\u0159\u00edpad\u011b naka\u017een\u00ed, jednotliv\u00fdm skupin\u00e1m obyvatelstva \u2013 rodi\u010d\u016fm mal\u00fdch d\u011bt\u00ed, koj\u00edc\u00edm \u017een\u00e1m, t\u011bhotn\u00fdm, rodi\u010dk\u00e1m, \u0161estined\u011blk\u00e1m, ch\u016fv\u00e1m, pann\u00e1m, chud\u00fdm a duchovn\u00edm. (5) Z \u010desky psan\u00fdch knih o moru lze d\u00e1le jmenovat publikaci V\u0161eobecn\u00e1 a p\u0159irozen\u00e1 p\u0159ed nemocemi obrana <\/em>(1679) Jakuba Jana V\u00e1clava Dob\u0159ensk\u00e9ho z \u010cern\u00e9ho Mostu nebo knihu V\u00e1clava Ardensbacha Zbrojnice proti moru <\/em>(1679). <\/em><\/p>\n

K dal\u0161\u00edm p\u0159\u00edstup\u016fm, jejich\u017e \u00fa\u010delem byla ochrana p\u0159ed morovou n\u00e1kazou a kter\u00e9 prov\u00e1zel nemal\u00fd z\u00e1jem obyvatelstva, pat\u0159ilo stav\u011bn\u00ed morov\u00fdch sloup\u016f, n\u00e1bo\u017eensk\u00e1 proces\u00ed a pron\u00e1\u0161en\u00ed modliteb ur\u010den\u00fdch k odvr\u00e1cen\u00ed moru (1).<\/p>\n

Jak\u00e9 bylo pov\u011bdom\u00ed o \u00fa\u010dinc\u00edch miner\u00e1ln\u00edch pramen\u016f?<\/strong><\/p>\n

Lid\u00e9 nav\u0161t\u011bvovali prameny a stud\u00e1nky, kter\u00fdm byly p\u0159isuzov\u00e1ny l\u00e9\u010div\u00e9 \u00fa\u010dinky. K ur\u010dit\u00fdm pramen\u016fm se v\u00e1zaly tak\u00e9 pov\u011bsti o navracen\u00ed ml\u00e1d\u00ed a kr\u00e1sy. N\u011bkter\u00e9 lokality s l\u00e9\u010div\u00fdmi prameny byly hojn\u011b nav\u0161t\u011bvov\u00e1ny a uct\u00edv\u00e1ny jako poutn\u00ed m\u00edsta (nap\u0159. Svat\u00e1 Hora u P\u0159\u00edbrami, Blatnice pod Svat\u00fdm Anton\u00ednkem, Host\u00fdn). Tam, kde vznikla l\u00e1ze\u0148sk\u00e1 m\u00edsta (nap\u0159\u00edklad Kuks, Luha\u010dovice, Teplice, Karlovy Vary), byly pod dohledem l\u00e1ze\u0148sk\u00e9ho person\u00e1lu poskytov\u00e1ny l\u00e9\u010debn\u00e9 procedury. P\u0159esto\u017ee b\u011bhem t\u0159icetilet\u00e9 v\u00e1lky doch\u00e1zelo k zav\u00edr\u00e1n\u00ed l\u00e1ze\u0148sk\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed, v druh\u00e9 polovin\u011b 17. stolet\u00ed nar\u016fst\u00e1 obliba vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00edch pramen\u016f k l\u00e9\u010db\u011b. Koupele a pitn\u00e9 procedury byly doporu\u010dov\u00e1ny na \u0159adu chorob. Krom\u011b v\u011bdeck\u00fdch prac\u00ed zab\u00fdvaj\u00edc\u00edch se l\u00e9\u010debn\u00fdmi prameny vych\u00e1zej\u00ed tak\u00e9 populariza\u010dn\u00ed spisy ur\u010den\u00e9 \u0161ir\u0161\u00ed ve\u0159ejnosti (1,6,7). V \u010desk\u00e9m jazyce vych\u00e1z\u00ed nap\u0159\u00edklad roku 1696 spis l\u00e9ka\u0159e Karla Valentina Kirchmayera\u00a0 Starod\u00e1vn\u00fd Kukus Studnice, nyn\u00ed nov\u011b vyzdvi\u017een\u00fd Hradi\u0161\u0165sk\u00fd \u017eiv\u00fd pramen<\/em>. Autor zde p\u00ed\u0161e o slo\u017een\u00ed, l\u00e9\u010div\u00fdch \u00fa\u010dinc\u00edch a zp\u016fsobu u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed miner\u00e1ln\u00edho pramene v Kuksu. Pozornost je v\u011bnov\u00e1na tak\u00e9 poutn\u00edmu m\u00edstu a l\u00e1zn\u00edm, kter\u00e9 byly na tomto m\u00edst\u011b z\u0159\u00edzeny. Spis, jak uv\u00e1d\u00ed autor, je ur\u010den obecn\u00e9mu a prost\u00e9mu lidu,<\/span><\/em> a je koncipov\u00e1n tak, aby byly poskytnuty jasn\u011b a p\u0159ehledn\u011b v\u0161echny pot\u0159ebn\u00e9 informace, aby p\u0159\u00edli\u0161n\u00e1 ob\u0161\u00edrnost \u010dten\u00e1\u0159e neomrzela <\/em>(8).<\/p>\n

\"\"

Mari\u00e1nsk\u00fd pramen v Mal\u00e9 Chuchli FOTO. A. Sur\u00e1<\/p><\/div><\/p>\n

K pou\u010den\u00ed \u0161ir\u0161\u00edch vrstev obyvatelstva byl ur\u010den tak\u00e9 spis Hydriatria Nova, <\/em>kter\u00fd vy\u0161el sou\u010dasn\u011b v \u010desk\u00e9m i n\u011bmeck\u00e9m jazyce roku 1721. Autor tohoto populariza\u010dn\u00edho spisu, j\u00edm\u017e je l\u00e9ka\u0159 a pr\u00e1vn\u00edk Jan Franti\u0161ek L\u00f6w z<\/em> Erlsfeldu, popisuje slo\u017een\u00ed, \u00fa\u010dinky a zp\u016fsob u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed miner\u00e1ln\u00edho sirn\u00e9ho pramene, kter\u00fd se nach\u00e1zel u obce zvan\u00e9 Libn\u00ed\u010d. Uv\u00e1d\u00ed \u0159adu chorob, na kter\u00e9 doporu\u010duje jak pitn\u00e9 k\u016fry, tak koupele a tak\u00e9 rad\u00ed, v jak\u00e9m p\u0159\u00edpad\u011b nen\u00ed vhodn\u00e9 pramen u\u017e\u00edvat. O tom, \u017ee byl pramen zn\u00e1m, p\u00ed\u0161e: \u201eV\u0161ickni vesm\u011bs mlad\u00ed i sta\u0159\u00ed vej\u0161 jmenovan\u00e9 vesnice obyvatelov\u00e9 sved\u010d\u00ed a pov\u00eddaj\u00ed: \u017ee od rodi\u010d\u016fv ano i od p\u0159edk\u016fv sv\u00fdch \u010dast\u011bji o t\u00e9\u017e smradlav\u00e9 vod\u011b rozli\u010dn\u00e9 v\u011bcy sl\u00fdchaly<\/em>\u201c (9). Krom\u011b uveden\u00fdch publikac\u00ed, vznik\u00e1 na konci 17. stolet\u00ed \u0159ada \u010desky vyd\u00e1van\u00fdch spis\u016f v\u011bnovan\u00fdch l\u00e9\u010div\u00fdm \u00fa\u010dink\u016fm pramen\u016f. Votivn\u00ed dary a d\u011bkovn\u00e9 n\u00e1pisy, kter\u00e9 byly zanech\u00e1v\u00e1ny jako projev d\u00edk\u016f za vyl\u00e9\u010den\u00ed, tak\u00e9 sv\u011bd\u010d\u00ed o oblib\u011b a vyu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed l\u00e9\u010div\u00fdch pramen\u016f \u0161irok\u00fdmi vrstvami obyvatelstva (6).<\/p>\n

Jak\u00e9 p\u0159edstavy m\u011bli lid\u00e9 o po\u010det\u00ed a plodnosti?<\/strong><\/p>\n

P\u0159esto\u017ee v oblasti reprodukce panovaly r\u016fzn\u00e9 teorie a bylo u\u010din\u011bno n\u011bkolik objev\u016f (objeven\u00ed spermi\u00ed Antoni van Leeuwenhoekem nebo pops\u00e1n\u00ed folikul\u016f vaje\u010dn\u00edk\u016f Regnierem de Graafem), laici \u0159e\u0161ili zejm\u00e9na praktick\u00e9 ot\u00e1zky, a to jak zplodit zdrav\u00e9ho potomka nebo, v p\u0159\u00edpad\u011b necht\u011bn\u00e9ho t\u011bhotenstv\u00ed, jak\u00fdm zp\u016fsobem zabr\u00e1nit po\u010det\u00ed (10). N\u00e1vody, jak po\u010d\u00edt a porodit zdrav\u00e9 d\u00edt\u011b, byly p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny po generace. Pokud \u017eena nemohla p\u0159ij\u00edt do jin\u00e9ho stavu, \u017e\u00e1dala o radu porodn\u00ed b\u00e1bu nebo bylink\u00e1\u0159ku, od kter\u00e9 zpravidla obdr\u017eela n\u00e1vod na p\u0159\u00edpravu l\u00e9ku, nebo p\u0159\u00edmo pot\u0159ebn\u00fd medikament. R\u016fzn\u00e9 n\u00e1vody a recepty na p\u0159\u00edpravky slibuj\u00edc\u00ed plodnost poskytovaly tak\u00e9 ran\u011b novov\u011bk\u00e9 porodnick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky, herb\u00e1\u0159e a bylin\u00e1\u0159e (12,13). Zpravidla se jednalo o jednoduch\u00e9 n\u00e1vody ze snadno dostupn\u00fdch surovin. Nap\u0159\u00edklad \u017een\u011b, kter\u00e1 nemohla ot\u011bhotn\u011bt, byl doporu\u010den n\u00e1poj p\u0159ipraven\u00fd va\u0159en\u00edm petr\u017eele v b\u00edl\u00e9m v\u00edn\u011b nebo odvar ze \u0161alv\u011bje (12). Na neplodnost byly doporu\u010dov\u00e1ny tak\u00e9 n\u011bkter\u00e9 miner\u00e1ln\u00ed prameny: \u201eNeplodn\u00e9 k plodnosti schopn\u00e9 \u010din\u00ed\u201c, <\/em>p\u00ed\u0161e Franti\u0161ek L\u00f6w z Erlsfeldu <\/em>o prameni v ji\u017e zm\u00edn\u011bn\u00e9m spise Hydriatria Nova<\/em> (9).<\/p>\n

\u0158ada ritu\u00e1l\u016f a zvyk\u016f byla praktikov\u00e1na b\u011bhem svatebn\u00edho ob\u0159adu a o svatebn\u00ed noci. Zajistit plodnost novoman\u017eel\u016f m\u011bl zvyk pohazov\u00e1n\u00ed plodinami. Tak\u00e9 \u00faprava novoman\u017eelsk\u00e9ho lo\u017ee se \u0159\u00eddila dan\u00fdmi pravidly (11).<\/p>\n

Ne v\u017edy bylo t\u011bhotenstv\u00ed \u017e\u00e1douc\u00ed, k takov\u00e9 situaci doch\u00e1zelo zejm\u00e9na v p\u0159\u00edpad\u011b mimoman\u017eelsk\u00e9ho pohlavn\u00edho styku, kter\u00fd byl nep\u0159\u00edpustn\u00fd. K zabr\u00e1n\u011bn\u00ed ot\u011bhotn\u011bn\u00ed byly pou\u017e\u00edv\u00e1ny r\u016fzn\u00e9 prost\u0159edky. Antikoncep\u010dn\u00ed vlastnosti byly p\u0159isuzov\u00e1ny ur\u010dit\u00fdm bylin\u00e1m, n\u011bkter\u00fdmi p\u00e1ry byla praktikov\u00e1na p\u0159eru\u0161ovan\u00e1 soulo\u017e (14,15,16).<\/p>\n

Jak\u00fd postoj m\u011bli lid\u00e9 ke smrti a \u010deho se nejv\u00edce ob\u00e1vali?<\/strong><\/p>\n

\"\"

Mari\u00e1nsk\u00fd morov\u00fd sloup ve Velvarech byl vystav\u011bn na pam\u00e1tku morov\u00e9 n\u00e1kazy, kter\u00e1 postihla Velvary roku 1713<\/p><\/div><\/p>\n

V ran\u00e9m novov\u011bku byla smrt ch\u00e1p\u00e1na jako p\u0159echod do v\u011b\u010dn\u00e9ho \u017eivota, kter\u00e9mu p\u0159edch\u00e1z\u00ed Bo\u017e\u00ed soud. Lid\u00e9 m\u011bli obavy, \u017ee nebudou na smrt \u0159\u00e1dn\u011b p\u0159ipraveni. Za \u00fa\u010delem on\u00e9 p\u0159\u00edpravy vych\u00e1zely praktick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky \u201eum\u011bn\u00ed dobr\u00e9 smrti\u201c (Ars moriendi)<\/em>. Tyto p\u0159\u00edru\u010dky, kter\u00e9 byly zn\u00e1my ji\u017e od st\u0159edov\u011bku, jsou v pob\u011blohorsk\u00e9m obdob\u00ed hojn\u011b vyd\u00e1v\u00e1ny a st\u00e1vaj\u00ed se obl\u00edben\u00fdm a u\u017e\u00edvan\u00fdm \u017e\u00e1nrem barokn\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 literatury. Byly jak\u00fdmsi praktick\u00fdm duchovn\u00edm pr\u016fvodcem \u017eivotem a\u017e do smrti (17). Popul\u00e1rn\u00ed byl nap\u0159\u00edklad spis Um\u011bn\u00ed k\u0159es\u0165ansk\u00e9 aneb p\u0159\u00edprava k dobr\u00e9 smrti<\/em>, co\u017e je \u010desk\u00fd p\u0159eklad v t\u00e9 dob\u011b hojn\u011b p\u0159ekl\u00e1dan\u00e9ho a popul\u00e1rn\u00edho spisu De arte bene moriendi libri duo<\/em>, jeho\u017e autorem je Robert Bellarmin (18). V p\u0159\u00edpad\u011b v\u00e1\u017en\u00e9 nemoci dob\u0159e poslou\u017eila Rukov\u011bt z rozli\u010dn\u00fdch katolick\u00fdch u\u010ditel\u016f: na \u017e\u00e1dost mnoh\u00fdch vz\u00e1cn\u00fdch lid\u00ed, nemocn\u00fdm a\u00a0um\u00edraj\u00edc\u00edm, u\u017eite\u010dn\u011b p\u0159i posledn\u00edm pomaz\u00e1n\u00ed, p\u0159ed i\u00a0p\u0159i smrti slou\u017e\u00edc\u00ed<\/em> (19). Podle Ars moriendi<\/em>, kter\u00e1 \u00fazce souvisela s Ars vivendi<\/em> (um\u011bn\u00ed spr\u00e1vn\u00e9ho \u017eivota) m\u011bl b\u00fdt \u010dlov\u011bk na smrt p\u0159ipraven \u0159\u00e1dn\u00fdm \u017eivotem. V hodin\u011b smrti m\u011bl m\u00edt vy\u0159e\u0161eny sv\u00e9 pozemsk\u00e9 z\u00e1le\u017eitosti, nap\u0159. usm\u00ed\u0159en\u00ed se s nep\u0159\u00e1teli \u010di ustanoven\u00ed z\u00e1v\u011bti. D\u00e1le m\u011bl litovat sv\u00fdch h\u0159\u00edch\u016f, oddat se Bo\u017e\u00ed v\u016fli a odol\u00e1vat n\u00e1strah\u00e1m \u010f\u00e1bla, kter\u00fd v posledn\u00ed hodin\u011b bojoval o jeho du\u0161i. Pokud to okolnosti dovolily, m\u011bla b\u00fdt u um\u00edraj\u00edc\u00edho zaji\u0161t\u011bna p\u0159\u00edtomnost kn\u011bze, kter\u00fd by poskytl pot\u0159ebn\u00e1 zaopat\u0159en\u00ed. Krom\u011b uveden\u00fdch p\u0159\u00edru\u010dek slou\u017eily k p\u0159\u00edprav\u011b na dobrou smrt tak\u00e9 obrazov\u00e9 v\u00fdjevy. V baroku byla smrt zobrazov\u00e1na jako kostra zahalen\u00e1 do plachetky dr\u017e\u00edc\u00ed v ruce me\u010d nebo kosu. Akt um\u00edr\u00e1n\u00ed je zpravidla zobrazen um\u00edraj\u00edc\u00edm obklopen\u00fdm nebesk\u00fdmi bytostmi a rodinou, u jeho\u017e lo\u017ee stoj\u00ed kostlivec (17,20).<\/p>\n

Rozpozn\u00e1n\u00ed, zda je \u010dlov\u011bk skute\u010dn\u011b mrtv\u00fd, nebylo v\u017edy snadn\u00e9. Mo\u017enost poh\u0159ben\u00ed za\u017eiva vzbuzovalo v\u0161eobecn\u00e9 obavy. Nebezpe\u010d\u00ed poh\u0159ben\u00ed za\u017eiva souviselo s kr\u00e1tk\u00fdm \u010dasov\u00fdm \u00fasekem, kter\u00fd nastal mezi prohl\u00e1\u0161en\u00edm za mrtv\u00e9ho a poh\u0159ben\u00edm. Rychl\u00e9 poh\u0159by se konaly zejm\u00e9na v dob\u011b epidemi\u00ed. Tak\u00e9 kv\u016fli omezen\u00fdm mo\u017enostem ran\u011b novov\u011bk\u00e9 medic\u00edny bylo v n\u011bkter\u00fdch p\u0159\u00edpadech obt\u00ed\u017en\u00e9 stanovit smrt. Strach z poh\u0159ben\u00ed za\u017eiva vze\u0161el jak ze skute\u010dn\u00fdch ud\u00e1lost\u00ed, tak ze sm\u00fd\u0161len\u00fdch p\u0159\u00edb\u011bh\u016f. Zd\u00e1nliv\u00e1 smrt se stala obl\u00edben\u00fdm t\u00e9matem rom\u00e1n\u016f, divadeln\u00edch her \u010di kram\u00e1\u0159sk\u00fdch p\u00edsn\u00ed. Z opat\u0159en\u00ed, jejich\u017e c\u00edlem bylo zabr\u00e1n\u011bn\u00ed poh\u0159ben\u00ed za\u017eiva, je mo\u017en\u00e9 uv\u00e9st zvyk bd\u011bn\u00ed u zem\u0159el\u00e9ho a jeho vystavov\u00e1n\u00ed, zachov\u00e1n\u00ed ur\u010dit\u00e9 doby p\u0159ed poh\u0159ben\u00edm, z\u0159izov\u00e1n\u00ed m\u00e1rnic nebo \u0159\u00edznut\u00ed \u010di p\u00edchnut\u00ed do nebo\u017et\u00edkova t\u011bla. Zem\u0159el\u00e9mu se tak\u00e9 d\u00e1valo p\u0159ed \u00fasta pe\u0159\u00ed, ho\u0159\u00edc\u00ed sv\u00edce nebo zrc\u00e1tko. Strach z poh\u0159ben\u00ed za\u017eiva vedl k sepisov\u00e1n\u00ed z\u00e1v\u011bt\u00ed, ve kter\u00fdch jejich autor d\u00e1val instrukce, jak\u00fdm zp\u016fsobem m\u00e1 b\u00fdt po smrti nalo\u017eeno s jeho t\u011blem (20, 21).<\/p>\n

N\u00e1vody, jak l\u00e9\u010dit tu \u010di onu chorobu,<\/span> se i v tomto obdob\u00ed p\u0159ed\u00e1valy \u00fastn\u011b. D\u00edky populariza\u010dn\u00edm spis\u016fm mohly b\u00fdt laik\u016fm poskytnuty – podle tehdej\u0161\u00edch poznatk\u016f – informace o prevenci, p\u0159\u00edznac\u00edch a l\u00e9\u010db\u011b n\u011bkter\u00fdch chorob. Ur\u010dit\u00fdm zdrojem informac\u00ed byla, zejm\u00e9na v dob\u011b epidemi\u00ed, r\u016fzn\u00e1 ve\u0159ejn\u00e1 hygienick\u00e1 na\u0159\u00edzen\u00ed a opat\u0159en\u00ed. Lid\u00e9 se tak\u00e9 zaj\u00edmali o l\u00e9\u010div\u00e9 prameny a nav\u0161t\u011bvovali poutn\u00ed m\u00edsta, kter\u00e1 byla spojov\u00e1na se z\u00e1zra\u010dn\u00fdmi uzdraven\u00edmi.<\/p>\n

Pou\u017eit\u00e1 literatura:<\/p>\n

    \n
  1. SVOBODN\u00dd, Petr a Ludmila HLAV\u00c1\u010cKOV\u00c1.\u00a0D\u011bjiny l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch<\/em>. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-424-1. s. 61-70,77-78, 85-86.<\/li>\n<\/ol>\n
      \n
    1. PORTER, Roy.\u00a0D\u011bjiny medic\u00edny: od starov\u011bku po sou\u010dasnost<\/em>. V \u010desk\u00e9m jazyce vyd. 2. P\u0159elo\u017eil Jaroslav HO\u0158EJ\u0160\u00cd. Praha: Prostor, 2013. Obzor (Prostor). ISBN 978-80-7260-287-2. s. 231-275.<\/li>\n<\/ol>\n
        \n
      1. \u0158\u00cdHOV\u00c1, Milada.\u00a0Kapitoly z d\u011bjin l\u00e9ka\u0159stv\u00ed<\/em>. Praha: Karolinum, 2005. ISBN 80-246-1021-3. s.79-82.<\/li>\n<\/ol>\n
          \n
        1. BAUTSCHER Ezechiel. Kr\u00e1tk\u00e1 Radda, kterakby se sprost\u00fd \u010clow\u011bk, a chudi lid\u00e9 v \u010das Morow\u00e9 R\u00e1ny zachowati m\u011bli, y tak\u00e9, kdyby n\u011bkde sob\u011b z nich tau Nemocn\u00fd od P\u00e1na Boha nawsstiwen byl, jakby sob\u011b sspatn\u00fdmi, a takm\u011b\u0159 wssudy se nach\u00e1zegjc\u00fdmi prost\u0159edky pomocy mohl. Kterau\u017e n\u011bkdy wydal Ezechiel Bautscher Julio Montanus Filosoffie a Um\u011bnj Leka\u0159sk\u00e9ho doktor, gen\u017e w Bohu odpo\u010djwagjcy Marye, Kr\u00e1le Sspanielsk\u00e9ho Dekrety tehd\u00e1\u017e byl L\u00e9ka\u0159em. Wytisst\u011bn\u00e1 V Jana Joseffa Kyliana, 1680,s. 1-70. <\/em>\n<\/em><\/li>\n<\/ol>\n
            \n
          1. POLENTZI, Jan Franti\u0161ek.\u00a0Kr\u00e1tk\u00e1 Wssak Gruntown\u00e1 Sprawa, a Nau\u010denj O Moru: W kter\u00fd, gak Podstata, Sp\u016fsob, Znamenj, a P\u0159j\u010diny geho Tak tak\u00e9 Dobr\u00e9, W\u00fdborn\u00e9, a V\u017eite\u010dn\u00e9, Prost\u0159edky, a Ljky pro vwarow\u00e1nj, a wyhogenj od n\u011bho z \u0159etedln\u011b sau wypsan\u00e9, a gednoho ka\u017ed\u00e9ho P\u0159irozenj, L\u00e9t\u00e1m, C\u017easu Roka, Sp\u016fsobu C\u017elow\u011bka, p\u0159edessl\u00fdm, a p\u0159itomn\u00fdm Nemocem podle mo\u017enosti p\u0159iwlastn\u011bn\u00e9, a z gednocen\u00e9: Z Neymilostiw\u011bgss\u00fdho C\u00fdsa\u0159sk\u00fdho, a Kr\u00e1lowsk\u00e9ho Porau\u010denj: Z Na\u0159jzenj gegich Excellenc\u00fd a Milosti P\u00e1n\u016fw P\u00e1n\u016fw Kr\u00e1lowsk\u00fdch, Mjstodr\u017eic\u00fdch: Z P\u0159jpisu Slawn\u00e9ho Magistr\u00e1tu Academick\u00e9ho Pra\u017esk\u00e9ho<\/em>. Wytisst\u011bn\u00e1 w Praze: v D\u011bdi\u010d\u016fw Jana Karla Ge\u0159\u00e1bka, 1708. [45] l.<\/li>\n<\/ol>\n
              \n
            1. K\u0158\u00cd\u017dEK, Vladim\u00edr.\u00a0Obrazy z d\u011bjin l\u00e1ze\u0148stv\u00ed \/ Vladim\u00edr K\u0159\u00ed\u017eek<\/em>. 2002. ISBN 8072770926. s. 125-126,131,164.<\/li>\n<\/ol>\n
                \n
              1. BUDINSK\u00c1, Jitka a Petra ZERJATKE.\u00a0Kapitoly z d\u011bjin l\u00e1ze\u0148stv\u00ed<\/em>. Teplice: Region\u00e1ln\u00ed muzeum v Teplic\u00edch, 2006. ISBN 80-85321-43-2. s. 35-37.<\/li>\n<\/ol>\n
                  \n
                1. KIRCHMAIER Z RAICHWITZ, Karel Valentin.\u00a0Starod\u00e1wnj Kvkvs-Studnice, Nynj W now\u011b wyzdwj\u017een\u00fd Hradisstsk\u00fd \u017djvj-Pramen<\/em>. Wytisst\u011bno w Praze: w Welk\u00e9 Karlow\u00e9 Kolegi v Gi\u0159jho Labauna, [1696]. s. 1-92, p\u0159\u00edm\u00e1 citace 91.<\/li>\n<\/ol>\n
                    \n
                  1. L\u00d6W Z ERLSFELDU, Jan Franti\u0161ek.\u00a0Hydriatria Nova, To gest: Kr\u00e1tk\u00e9 Wyps\u00e1nj O w now\u011b nalezen\u00e9 Hlubock\u00e9 L\u00e1zni, od Starod\u00e1wna Smradlaw\u00e1 Woda nazwan\u00e9: Gegi\u017eto za\u010d\u00e1tek a p\u0159jle\u017eitost, Starod\u00e1wnost, vzdrawugjc\u00fd pregsst\u011bnin\u00fd, au\u010dinliwost, v\u017eitek a v\u017eiw\u00e1nj w t\u00e9to Knj\u017ece se wypysugj<\/em>. Wytisst\u011bno w Star\u00e9m M\u011bst\u011b Pra\u017esk\u00e9m: w Ympressy Univ. Carolo Ferd. w Kollegi S.J. v S. Klymenta, [post 1721]. s. 1-127, neplodnost-s. 46.<\/li>\n<\/ol>\n
                      \n
                    1. MORUS.\u00a0Sv\u011btov\u00e9 d\u011bjiny sexuality<\/em>. Vyd. 3. Praha: Ikar, 2007. ISBN 978-80-249-0887-8. s. 129-134.<\/li>\n<\/ol>\n
                        \n
                      1. NAVR\u00c1TILOV\u00c1, Alexandra.\u00a0Narozen\u00ed a smrt v \u010desk\u00e9 lidov\u00e9 kultu\u0159e \/ Alexandra Navr\u00e1tilov\u00e1<\/em>. 2004. ISBN 8070213973. s. 171-172. 184-186. 190. 202-204.<\/li>\n<\/ol>\n
                          \n
                        1. MATTIOLI, Pietro Andrea.\u00a0Apat\u00e9ka dom\u00e1c\u00fd: W Kter\u00e9\u017e se zawjragj a wypisugj rozli\u010dn\u00e1 L\u00e9ka\u0159stwj, snadn\u00e1 k p\u0159istrogenj, proti wsselik\u00fdm neduh\u016fm T\u011bla Lidsk\u00e9ho, y Aud\u016fw geho od hlawy a\u017e do Nohy tak\u00e9 n\u011bkter\u00fdm nedostatk\u016fm Howadsk\u00fdm, a gin\u00fdm w\u011bcem k Hospod\u00e1\u0159stwj n\u00e1le\u017eegjc\u00fdm<\/em>. Wytla\u010deno w Star\u00e9m M\u011bst\u011b Pra\u017esk\u00e9m: v D\u011bdic\u016fw M. Danyele Adama z Weleslawjna, 1602. [20], 714, [100] s. 427-428.<\/li>\n<\/ol>\n
                            \n
                          1. RATAJOV\u00c1, Jana a Lucie STORCHOV\u00c1.\u00a0D\u011bti roditi jest Bo\u017esk\u00e9 ovotce: gender a t\u011blo v \u010deskojazy\u010dn\u00e9 babick\u00e9 literatu\u0159e ran\u00e9ho novov\u011bku<\/em>. Praha: Scriptorium, 2013. ISBN 978-80-87271-76-6., s. 90, 415.<\/li>\n<\/ol>\n
                              \n
                            1. DENZLER, Georg.\u00a0Zak\u00e1zan\u00e1 slast: dva tis\u00edce let k\u0159es\u0165ansk\u00e9 sexu\u00e1ln\u00ed mor\u00e1lky<\/em>. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999. ISBN 80-85959-48-8. s. 69.<\/li>\n<\/ol>\n
                                \n
                              1. FRANCEK, Jind\u0159ich.\u00a0J\u00e1 jsem se dopustila–: sexu\u00e1ln\u00ed delikty ve v\u00fdchodn\u00edch \u010cech\u00e1ch 16.-18. stolet\u00ed<\/em>. \u00dast\u00ed nad Orlic\u00ed: Oftis, 2008. ISBN 978-80-7405-014-5. s. 74.<\/li>\n<\/ol>\n
                                  \n
                                1. \u010cECHURA, Jaroslav.\u00a0Sex v dob\u011b temna: sexu\u00e1ln\u00ed \u017eivot na \u010desk\u00e9m jihu v prvn\u00edm stolet\u00ed Schwarzenberk\u016f (1660-1770)<\/em>. V Praze: Rybka Publishers, 2015. ISBN 978-80-87950-14-2. s. 253-268.<\/li>\n<\/ol>\n
                                    \n
                                  1. MIKULEC, Ji\u0159\u00ed.\u00a0N\u00e1bo\u017eensk\u00fd \u017eivot a barokn\u00ed zbo\u017enost v \u010desk\u00fdch zem\u00edch Ji\u0159\u00ed Mikulec<\/em>. 2013. ISBN 9788024736983. s. 216-218.<\/li>\n<\/ol>\n
                                      \n
                                    1. BELLARMIN, Robert.\u00a0Vm\u011bnj K\u0159es\u0165ansk\u00e9, aneb P\u0159jprawa k dobr\u00e9 Smrti<\/em>. P\u0159eklad Jakub Kolens a Ji\u0159\u00ed Petr P\u0159\u00edchovsk\u00fd z P\u0159\u00edchovic. W Star\u00e9m M\u011bst\u011b Pra\u017esk\u00e9m.: v Jana Mladssjho Biliny ec., [1630]. [19], s. 1- 421.<\/li>\n<\/ol>\n
                                        \n
                                      1. Rukow\u011bt. Z rozli\u010dn\u00fdch Katolick\u00fdch V\u010ditel\u016fw: na \u017d\u00e1dost mnoh\u00fdch Wz\u00e1ctn\u00fdch Lidj, Nemocn\u00fdm a Vmjragjc\u00fdm, v\u017eite\u010dn\u011b p\u0159i Poslednjm Pomaz\u00e1nj, p\u0159ed y p\u0159i Smrti slau\u017ejc\u00fd<\/em>. W Praze: w Star\u00e9 Kolegi, 1636. [8], 382, [8] s. 1-382.<\/li>\n<\/ol>\n
                                          \n
                                        1. GRUBHOFFER, V\u00e1clav.\u00a0Zd\u00e1nliv\u00e1 smrt: no\u010dn\u00ed m\u016fra osv\u00edcensk\u00e9 Evropy \/ V\u00e1clav Grubhoffer<\/em>. 2018. ISBN 9788025724095. s. 31, 43, 67.<\/li>\n<\/ol>\n
                                            \n
                                          1. ARI\u00c8S, Philippe.\u00a0D\u011bjiny smrti. II., [Zdivo\u010del\u00e1 smrt] \/ Philippe Ari\u00e9s ; [z francouzsk\u00e9ho origin\u00e1lu\u2026 p\u0159elo\u017eila Danu\u0161e Navr\u00e1tilov\u00e1]<\/em>. 2000. ISBN 8072032933. s. 126-130.<\/li>\n<\/ol>\n

                                            \r\n

                                            Citace<\/h2>\r\n

                                            SUR\u00c1, Alexandra. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i>. Online. 2020, ro\u010d. 25, \u010d. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5429<\/a> [cit. 05.11.2026].\r\n<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

                                            Mgr. Alexandra SUR\u00c1, Ph.D., NLK Jedn\u00e1 se o epochu ohrani\u010denou dv\u011bma ud\u00e1lostmi, kter\u00fdmi byla bitva na B\u00edl\u00e9 ho\u0159e (1620) a n\u00e1stup Marie Terezie na \u010desk\u00fd tr\u016fn (1740). V d\u011bjin\u00e1ch evropsk\u00e9 medic\u00edny je 17. stolet\u00ed charakterizov\u00e1no odvratem od dosavadn\u00edch autorit a za\u010d\u00e1tkem nov\u00e9 experiment\u00e1ln\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 v\u011bdy. Pokrok v medic\u00edn\u011b se odehr\u00e1val zejm\u00e9na v teoretick\u00e9 rovin\u011b, v praxi byly aplikov\u00e1ny p\u0159ev\u00e1\u017en\u011b dosavadn\u00ed l\u00e9\u010debn\u00e9 metody. Lid\u00e9 trp\u011bli r\u016fzn\u00fdmi chorobami, […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":5269,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-5429","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5429","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5429"}],"version-history":[{"count":19,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5429\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":5676,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5429\/revisions\/5676"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5269"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5429"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5429"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5429"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}