{"id":5764,"date":"2020-12-29T21:36:17","date_gmt":"2020-12-29T20:36:17","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=5764"},"modified":"2020-12-30T12:50:38","modified_gmt":"2020-12-30T11:50:38","slug":"zdravi-a-nemoc-v-povedomi-nasich-predku-od-praveku-po-soucasnost-druha-polovina-18-stoleti","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2020-25-3-4\/zdravi-a-nemoc-v-povedomi-nasich-predku-od-praveku-po-soucasnost-druha-polovina-18-stoleti\/","title":{"rendered":"Zdrav\u00ed a nemoc v pov\u011bdom\u00ed na\u0161ich p\u0159edk\u016f od prav\u011bku po sou\u010dasnost – druh\u00e1 polovina 18. stolet\u00ed"},"content":{"rendered":"

Mgr. Alexandra SUR\u00c1, Ph.D., NLK<\/strong><\/p>\n

Jedn\u00e1 se o epochu vyzna\u010duj\u00edc\u00ed se osv\u00edcensk\u00fdmi reformami, ke kter\u00fdm doch\u00e1zelo za panov\u00e1n\u00ed Marie Terezie (obdob\u00ed vl\u00e1dy 1740 -1780) a Josefa II. (vl\u00e1dl 1780 -1790).\u00a0 Na reform\u00e1ch v ot\u00e1zk\u00e1ch zdravotnick\u00fdch a \u0161kolsk\u00fdch spolupracoval s Mari\u00ed Terezi\u00ed jej\u00ed dvorn\u00ed l\u00e9ka\u0159 profesor v\u00edde\u0148sk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Gerhard van Swieten (1700 -1772). C\u00edlem zdravotnick\u00fdch reforem bylo vytvo\u0159en\u00ed ucelen\u00e9ho syst\u00e9mu zdravotn\u00ed spr\u00e1vy. V letech 1752 -1753 (nejd\u0159\u00edve pro Moravu, pot\u00e9 pro \u010cechy a Slezsko) vy\u0161ly z\u00e1kladn\u00ed zdravotn\u00ed normy pro na\u0161e zem\u011b tzv. Gener\u00e1ln\u00ed zdravotn\u00ed \u0159\u00e1dy<\/em>. Roku 1770 byl vyd\u00e1n pro celou Habsburskou monarchii centr\u00e1ln\u00ed \u0159\u00ed\u0161sk\u00fd zdravotn\u00ed \u0159\u00e1d. Nejvy\u0161\u0161\u00edm zdravotnick\u00fdm \u00fa\u0159edn\u00edkem byl protomedik. Evropsk\u00e9 obyvatelstvo v\u010detn\u011b \u010desk\u00fdch zem\u00ed bylo su\u017eov\u00e1no epidemiemi ne\u0161tovic, tyfu a hladomorem, kter\u00fd postihl \u010desk\u00e9 zem\u011b v letech 1781-1782. (1,2)<\/p>\n

Kdo se zaslou\u017eil o \u0161\u00ed\u0159en\u00ed znalost\u00ed z\u00e1sad prvn\u00ed pomoci?<\/strong><\/p>\n

Profesor pra\u017esk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty l\u00e9ka\u0159 Adalbert Vincenz Zarda (1755-1811) usiloval, aby z\u00e1kladn\u00ed znalosti z\u00e1sad prvn\u00ed pomoci byly p\u0159\u00edstupn\u00e9 \u0161irok\u00e9 ve\u0159ejnosti. Za t\u00edmto \u00fa\u010delem po\u0159\u00e1dal ve\u0159ejn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky prvn\u00ed pomoci pro laickou ve\u0159ejnost, o jejich\u017e obsahu informoval ve vyti\u0161t\u011bn\u00e9 bro\u017eu\u0159e. N\u00e1pln\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ek bylo nap\u0159\u00edklad o\u017eivov\u00e1n\u00ed osob utopen\u00fdch, zmrzl\u00fdch <\/em>nebo ob\u011b\u0161en\u00fdch<\/em>. Zarda tak\u00e9 apeloval na u\u010ditele a far\u00e1\u0159e, aby se \u00fa\u010dastnili jeho kurz\u016f a stali se zprost\u0159edkovateli zdravotnick\u00e9 osv\u011bty. D\u016fvodem byla skute\u010dnost, \u017ee zvl\u00e1\u0161t\u011b venkov\u0161t\u00ed far\u00e1\u0159i a u\u010ditel\u00e9 m\u011bli bl\u00edzko k lidem a byli pro n\u011b ur\u010ditou autoritou. (6,7)<\/p>\n

Krom\u011b po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ek pro ve\u0159ejnost se Zarda soust\u0159edil na psan\u00ed populariza\u010dn\u00edch spis\u016f. V roce 1796 vydal v n\u011bm\u010din\u011b p\u0159\u00edru\u010dku nesouc\u00ed n\u00e1zev Alphabetisches Taschenbuch der haupts\u00e4chlichsten Rettungsmittel f\u00fcr todtscheinende und in pl\u00f6tzliche Lebensgefahr gerathene Menschen, zum allgemeinen<\/em>, ve kter\u00e9 jsou podle abecedy se\u0159azeny typy \u00faraz\u016f s n\u00e1vody na poskytnut\u00ed pomoci. (3) O dva roky pozd\u011bji vych\u00e1z\u00ed v n\u011bm\u010din\u011b i \u010de\u0161tin\u011b v\u00fdtah z t\u00e9to publikace. \u010cesk\u00e1\u00a0 p\u0159\u00edru\u010dka nese n\u00e1zev Tabel\u00e1rn\u00ed vejtah alphabetn\u00ed kn\u00ed\u017eky kapsec\u00fd nejhlavn\u011bj\u0161\u00edch ochrann\u00fdch prost\u0159edk\u016f pro na pohled mrtv\u00e9 lidi<\/em>. Najdeme v n\u00ed p\u0159\u00edklady n\u00e1hl\u00e9ho ohro\u017een\u00ed \u017eivota s n\u00e1vody na poskytnut\u00ed prvn\u00ed pomoci a pou\u010den\u00edm, jak p\u0159edch\u00e1zet uveden\u00fdm ne\u0161\u0165astn\u00fdm ud\u00e1lostem. Nach\u00e1z\u00ed se zde nap\u0159\u00edklad pou\u010den\u00ed, jak\u00fdm zp\u016fsobem postupovat p\u0159i \u00farazu bleskem a \u010deho se vyvarovat b\u011bhem bou\u0159ky, jak zachr\u00e1nit a k\u0159\u00edsit tonouc\u00edho a na co db\u00e1t p\u0159i koup\u00e1n\u00ed v \u0159ece, nebo jak poskytnout pomoc \u201ezmrzl\u00e9mu\u201c a jak\u00fdm zp\u016fsobem se chr\u00e1nit p\u0159ed mrazem. (4) Podle slov Zardy byl spisek opat\u0159en pouzdrem a prod\u00e1val se v ka\u017ed\u00e9m knihkupectv\u00ed za 8 krejcar\u016f. V publikaci Spis k sv\u00fdm krajan\u016fm, \u010cech\u016fm, zvl\u00e1\u0161\u0165 k obyvatel\u016fm hlavn\u00edho m\u011bsta Prahy o z\u0159\u00edzen\u00ed pomocy lidem, kter\u00fdm se n\u00e1hle ne\u0161t\u011bstj stane<\/em> vysv\u011btluje, pro\u010d je d\u016fle\u017eit\u00e9 poskytnout prvn\u00ed pomoc. Podot\u00fdk\u00e1, \u017ee se lid\u00e9 \u010dasto boj\u00ed k\u0159\u00edsit \u010dlov\u011bka, kv\u016fli r\u016fzn\u00fdm pov\u011br\u00e1m a p\u0159edsudk\u016fm. Jako dal\u0161\u00ed d\u016fvod neposkytnut\u00ed prvn\u00ed pomoci, uv\u00e1d\u00ed nev\u011bdomost a p\u0159ipom\u00edn\u00e1 po\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed sv\u00fdch kurz\u016f prvn\u00ed pomoci, kam podle jeho slov \u201em\u016f\u017ee ka\u017ed\u00fd p\u0159ij\u00edt<\/em>\u201c. (5)<\/p>\n

Kde si mohl laik vyhledat pot\u0159ebn\u00e9 informace t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se zdrav\u00ed a nemoci?<\/strong><\/p>\n

Podstatn\u00fdm zdrojem informac\u00ed pro laickou ve\u0159ejnost byla populariza\u010dn\u00ed zdravotnick\u00e1 literatura, jej\u00ed\u017e auto\u0159i si kladli za c\u00edl poskytnout zdravotnicky nevzd\u011blan\u00fdm lidem poznatky, kter\u00e9 by byli\u00a0 laici schopni vyu\u017e\u00edt ve prosp\u011bch sv\u00e9ho zdrav\u00ed. Jako p\u0159\u00edklad tohoto druhu osv\u011bty mohou poslou\u017eit n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed publikace.<\/p>\n

\"\"

Tituln\u00ed list knihy \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Samuela Tissota. Zpr\u00e1va pro lid obecn\u00fd ve vsech bydl\u00edc\u00ed. FOTO: Alatera<\/p><\/div><\/p>\n

P\u0159edev\u0161\u00edm lidem \u017eij\u00edc\u00edm na venkov\u011b byla ur\u010dena kniha \u0161v\u00fdcarsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Samuela Tissota (1728-1797), kter\u00e1 byla do \u010de\u0161tiny p\u0159elo\u017eena pod n\u00e1zvem Zpr\u00e1va pro lid obecn\u00fd ve vsech bydl\u00edc\u00ed.<\/em>\u00a0 Autor se v knize v\u011bnuje nejprve ochran\u011b zdrav\u00ed a uv\u00e1d\u00ed p\u0159\u00edklady, kter\u00e9 mohou zp\u016fsobit onemocn\u011bn\u00ed. Poukazuje nap\u0159\u00edklad na nev\u011btran\u00e9 p\u0159\u00edbytky, zvyk nech\u00e1vat hnoji\u0161t\u011b bl\u00edzko obydl\u00ed, konzumaci chleba z nezral\u00e9ho \u010di shnil\u00e9ho obil\u00ed nebo vystaven\u00ed rozeh\u0159\u00e1t\u00e9ho t\u011bla chladu. Pot\u00e9 uv\u00e1d\u00ed z\u00e1kladn\u00ed pokyny, jak pe\u010dovat o nemocn\u00e9ho. Konkr\u00e9tn\u00edm chorob\u00e1m a nej\u010dast\u011bj\u0161\u00edm zran\u011bn\u00edm se v\u011bnuje v dal\u0161\u00edch kapitol\u00e1ch. Autor neopomenul ani t\u00e9ma t\u00fdkaj\u00edc\u00ed se pou\u0161t\u011bn\u00ed \u017eilou a u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed klyst\u00fdru. (6,8,9,24)<\/p>\n

Kunsst Prodlau\u017een\u00ed \u017eiwota lidsk\u00e9ho<\/em> je n\u00e1zev \u010desk\u00e9ho p\u0159ekladu dietetick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dky, kterou napsal n\u011bmeck\u00fd l\u00e9ka\u0159 Christian W. Hufeland (1762-1836). V p\u0159\u00edru\u010dce shrnuje z\u00e1sady zdrav\u00e9 \u017eivotospr\u00e1vy a rad\u00ed, jak\u00fdm zp\u016fsobem je mo\u017en\u00e9 si zachovat zdrav\u00ed a t\u00edm p\u00e1dem dos\u00e1hnout dlouhov\u011bkosti. K prost\u0159edk\u016fm, kter\u00e9 mohou prodlou\u017eit \u017eivot, \u0159ad\u00ed nap\u0159. dobrou dietu<\/em>, m\u00edrnost v j\u00eddle i pit\u00ed, zd\u00e1rn\u00e9 man\u017eelstv\u00ed<\/em>, pobyt na \u010derstv\u00e9m vzduchu, pohyb a kvalitn\u00ed sp\u00e1nek. (6,8,10,11,24)<\/p>\n

Far\u00e1\u0159 J\u00e1n Tonsoris (1724-1781), kter\u00fd je autorem spisu Sana consilia medica, aneb Zdrav\u00e1 rada l\u00e9ka\u0159sk\u00e1<\/em> (1771), poskytuje n\u00e1vody na l\u00e9\u010den\u00ed chorob ze snadno dostupn\u00fdch surovin. V druh\u00e9 \u010d\u00e1sti spisu uv\u00e1d\u00ed seznam bylin a jejich l\u00e9\u010debn\u00e9 vyu\u017eit\u00ed. (6,12,24)<\/p>\n

Dal\u0161\u00edm zdrojem informac\u00ed byly herb\u00e1\u0159e, o jejich\u017e oblib\u011b sv\u011bd\u010d\u00ed opakovan\u00e9 vyd\u00e1v\u00e1n\u00ed. (13) V selsk\u00e9m prost\u0159ed\u00ed na\u0161ly uplatn\u011bn\u00ed typy herb\u00e1\u0159\u016f, kter\u00e9 poskytovaly informace o nemocech a l\u00e9\u010debn\u00fdch prost\u0159edc\u00edch jak pro lidi, tak pro hospod\u00e1\u0159sk\u00e1 zv\u00ed\u0159ata. P\u0159\u00edkladem takov\u00e9 publikace je Herb\u00e1\u0159 aneb L\u00e9ka\u0159stv\u00ed: kter\u00e9 znovu z kn\u011bch vyta\u017een\u00e9, a p\u0159i rozli\u010dn\u00fdch nemocech lid\u00ed, krav, ovc\u00ed a dr\u016fbe\u0159e, s prosp\u011bchem denn\u011b sku\u0161eno b\u00fdv\u00e1, nyn\u00ed znovu na sv\u011btlo vydan\u00e9.<\/em> (14)<\/p>\n

N\u00e1vody na l\u00e9\u010dbu r\u016fzn\u00fdch zdravotn\u00edch neduh\u016f se nach\u00e1zely tak\u00e9 v kni\u017en\u00edch kalend\u00e1\u0159\u00edch, kter\u00e9 slou\u017eily ke ka\u017edodenn\u00edmu praktick\u00e9mu pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed. Vzhledem k jejich zam\u011b\u0159en\u00ed (poskytovaly informace, kter\u00e9 se t\u00fdkaly dom\u00e1cnosti, hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, chovu a o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zv\u00ed\u0159at, byly v nich uvedeny c\u00edrkevn\u00ed sv\u00e1tky, \u010dasy a m\u00edsta kon\u00e1n\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00fdch pout\u00ed, trh\u016f a jarmark\u016f), lze s nejv\u011bt\u0161\u00ed pravd\u011bpodobnost\u00ed p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee se tyto kalend\u00e1\u0159e nach\u00e1zely skoro v ka\u017ed\u00e9 dom\u00e1cnosti. (15)<\/p>\n

Jak\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159isp\u011bly terezi\u00e1nsk\u00e9 reformy \u0161kolstv\u00ed ke zdravotnick\u00e9 osv\u011bt\u011b d\u011bt\u00ed a ml\u00e1de\u017ee a jakou podobu m\u011bly publikace se zdravotn\u00ed tematikou ur\u010den\u00e9 d\u011btsk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i?<\/strong><\/p>\n

Terezi\u00e1nsk\u00e1 reforma ni\u017e\u0161\u00edho \u0161kolstv\u00ed ukl\u00e1dala vzd\u011bl\u00e1vac\u00ed povinnost pro v\u0161echny d\u011bti ve v\u011bku od \u0161esti do dvan\u00e1cti let. Roku 1774 vstupuje v platnost V\u0161eobecn\u00fd \u0161koln\u00ed \u0159\u00e1d pro n\u011bmeck\u00e9 norm\u00e1ln\u00ed, hlavn\u00ed a trivi\u00e1ln\u00ed \u0161koly ve v\u0161ech c\u00edsa\u0159sk\u00fdch d\u011bdi\u010dn\u00fdch zem\u00edch. Nov\u00fd \u0161kolsk\u00fd syst\u00e9m p\u0159isp\u011bl ke zdravotn\u00ed v\u00fdchov\u011b d\u011bt\u00ed.\u00a0 D\u011bti \u0161kolou povinn\u00e9 byly konfrontov\u00e1ny s ur\u010dit\u00fdmi po\u017eadavky na hygienu, u\u010ditel\u00e9 vy\u017eadovali, aby d\u011bti chodily do \u0161koly s umytou tv\u00e1\u0159\u00ed a \u010dist\u00fdma rukama, nenosily za\u0161pin\u011bn\u00fd od\u011bv a m\u011bly ost\u0159\u00edhan\u00e9 nehty. V r\u00e1mci v\u00fduky nebyla opomenuta ani zdravotn\u00ed tematika. (16,17,23) V publikaci D\u00edl druh\u00fd knihy ke \u010dten\u00ed pro sedlsk\u00e9 \u0161koly<\/em>, kter\u00e1 byla ur\u010dena pro \u017e\u00e1ky trivi\u00e1ln\u00edch \u0161kol a poprv\u00e9 vy\u0161la roku 1780, se nach\u00e1z\u00ed kapitola O prost\u0159edc\u00edch k zachov\u00e1n\u00ed zdrav\u00ed<\/em>. (17) Kniha se pro svou oblibu do\u010dkala opakovan\u00fdch vyd\u00e1n\u00ed. Ve v\u00fdtisku z roku 1799 je stav zdrav\u00ed a nemoci vysv\u011btlen\u00fd d\u011btsk\u00e9mu \u010dten\u00e1\u0159i n\u00e1sledovn\u011b: Kdy\u017e kdo poston\u00e1v\u00e1, lecos jej bol\u00ed. Hlava jest mdl\u00e1 a t\u011b\u017ek\u00e1, horkost neb zima ji tuze rozr\u00e1\u017e\u00ed. Kdy\u017e nic takov\u00e9ho nec\u00edt\u00edme, \u010derstv\u00ed a vesel\u00ed sme, sme zdr\u00e1vi<\/em>. V kr\u00e1tk\u00fdch pas\u00e1\u017e\u00edch je pot\u00e9 vylo\u017eeno n\u011bkolik z\u00e1sad k zachov\u00e1n\u00ed zdrav\u00ed. \u017d\u00e1ci se tak mohli dozv\u011bd\u011bt, co maj\u00ed d\u011blat, pokud se zpot\u00ed p\u0159i h\u0159e nebo t\u011b\u017ek\u00e9 pr\u00e1ci, \u017ee je \u0161kodliv\u00e9 se p\u0159ej\u00eddat, nebo pro\u010d je d\u016fle\u017eit\u00e9, aby se myli a nosili vypran\u00e9 oble\u010den\u00ed. V z\u00e1v\u011bru kapitoly se nach\u00e1z\u00ed varov\u00e1n\u00ed p\u0159ed pov\u011brami a rada, aby se ka\u017ed\u00fd v p\u0159\u00edpad\u011b nemoci sv\u011b\u0159il do p\u00e9\u010de l\u00e9ka\u0159e a dodr\u017eoval jeho doporu\u010den\u00ed. (18)<\/p>\n

U\u010ditel Vav\u0159inec Emanuel Amort (asi 1750 \u2013 asi 1808) sepsal v knize Pravidla zdvo\u0159ilosti, opatrnosti a zachov\u00e1n\u00ed zdrav\u00ed <\/em>z\u00e1sady chov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 s\u00e1m jako u\u010ditel vykl\u00e1dal d\u011btem.<\/em> Krom\u011b pou\u010den\u00ed, jak by se m\u011bly d\u011bti chovat nap\u0159\u00edklad doma, v kostele, na cest\u011b do \u0161koly nebo ve \u0161kole, obsahuje kniha kapitoly zab\u00fdvaj\u00edc\u00ed se zdravotn\u00ed tematikou. Do\u010dteme se, \u017ee: \u201enejp\u0159edn\u011bj\u0161\u00ed povinnost ka\u017ed\u00e9ho \u010dlov\u011bka jest, aby o sv\u00e9 zdrav\u00ed pe\u010doval\u201c <\/em>zdrav\u00ed je zde definov\u00e1no jako: \u201etakov\u00fd zp\u016fsob t\u011bla na\u0161eho, v n\u011bm\u017e ani bolesti n\u00e1s netr\u00e1p\u00ed, ani nemoc, \u017e\u00e1dn\u00e9 p\u0159ek\u00e1\u017eky n\u00e1m v pr\u00e1cech \u017eivota ne\u010din\u00ed<\/em>.\u201c Autor se v\u011bnuje ot\u00e1zce zdrav\u00e9ho obydl\u00ed, \u010distoty t\u011bla, vhodnosti oble\u010den\u00ed, upozor\u0148uje nap\u0159\u00edklad, \u017ee nen\u00ed zdrav\u00e9 nosit p\u0159\u00edli\u0161 t\u011bsn\u00fd od\u011bv a tak\u00e9 oble\u010den\u00ed po \u010dlov\u011bku, kter\u00fd trp\u011bl naka\u017elivou chorobou. D\u00e1le rad\u00ed, jak zdrav\u011b j\u00edst, sp\u00e1t \u010di odpo\u010d\u00edvat a kter\u00e9 volno\u010dasov\u00e9 aktivity jsou prosp\u011b\u0161n\u00e9 zdrav\u00ed. Varuje p\u0159ed dry\u00e1\u010dn\u00edky <\/em>a jejich l\u00e9ky a doporu\u010duje se v p\u0159\u00edpad\u011b pot\u0159eby, obracet pouze na osoby, kter\u00e9 l\u00e9ka\u0159stv\u00ed dob\u0159e rozum\u011bj\u00ed<\/em>. (19)<\/p>\n

\"\"

Pou\u010dn\u00fd obr\u00e1zek d\u00edt\u011bte vpleten\u00e9ho do kola p\u0159i naskakov\u00e1n\u00ed na zadn\u00ed \u010d\u00e1st vozu. Ne\u0161\u0165astn\u00e9 p\u0159\u00edhody k v\u00fdstraze nezku\u0161en\u00e9 ml\u00e1de\u017ei. FOTO: Alatera<\/p><\/div><\/div><\/p>\n

\"\"

Smrteln\u00e9 zran\u011bn\u00ed chlapce zbran\u00ed b\u011bhem hry na voj\u00e1ky. Ne\u0161\u0165astn\u00e9 p\u0159\u00edhody k v\u00fdstraze nezku\u0161en\u00e9 ml\u00e1de\u017ei. FOTO: Alatera<\/p><\/div><\/div>

<\/div><\/p>\n

Ml\u00e1de\u017ei, d\u011btem a jejich rodi\u010d\u016fm byla ur\u010dena ilustrovan\u00e1 didaktick\u00e1 publikace Ne\u0161\u0165astn\u00e9 p\u0159\u00edhody k v\u00fdstraze nezku\u0161en\u00e9 ml\u00e1de\u017ei, <\/em>kterou z n\u011bm\u010diny p\u0159elo\u017eil Franti\u0161ek Jan Tomsa (1753-1814). \u00a0Kniha je psan\u00e1 dialogickou formou jako rozmluva otce s d\u011btmi. Postava otce vypr\u00e1v\u00ed p\u0159\u00edb\u011bhy, ve kter\u00fdch neposlu\u0161nost a neuv\u00e1\u017een\u00e9 chov\u00e1n\u00ed d\u011bt\u00ed m\u011blo za n\u00e1sledek zmrza\u010den\u00ed, nemoc nebo \u00famrt\u00ed.\u00a0 Autor barvit\u011b l\u00ed\u010d\u00ed p\u0159\u00edhodu d\u00edt\u011bte, kter\u00e9 bylo vpleteno do kola p\u0159i naskakov\u00e1n\u00ed na v\u016fz, smrteln\u00e9 zran\u011bn\u00ed chlapce otcovou zbran\u00ed b\u011bhem hry na voj\u00e1ky, nabodnut\u00ed mlad\u00edka na k\u016fl p\u0159i skoku do vody nebo v\u00e1\u017en\u00e9 po\u0161kozen\u00ed zdrav\u00ed zap\u0159\u00ed\u010din\u011bn\u00e9 pit\u00edm \u0161pinav\u00e9 vody. (22)<\/p>\n

Kniha n\u011bmeck\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Bernharda Christofa Fausta (1755- 1842) Gesundheits-Katechismus zum Gebrauche in den Schulen und beym h\u00e4uslichen Unterrichte<\/em>, kter\u00e1 byla ur\u010dena k v\u00fduce ve \u0161kol\u00e1ch a k dom\u00e1c\u00edmu vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed, se t\u011b\u0161ila takov\u00e9 oblib\u011b, \u017ee vy\u0161la v opakovan\u00fdch vyd\u00e1n\u00edch a byla \u010detn\u011b p\u0159ekl\u00e1d\u00e1na. Do \u010de\u0161tiny byla p\u0159elo\u017eena n\u011bkolikr\u00e1t. P\u0159eklad, kter\u00fd po\u0159\u00eddil Franti\u0161ek Jan Tomsa, nese n\u00e1zev Katechysmus o zdrav\u00ed pro chr\u00e1my a \u0161koly hrabstv\u00ed \u0160aumburgsk\u00e9ho lipsk\u00e9ho, k u\u017eitku vlasti na\u0161\u00ed na \u010desko p\u0159elo\u017een\u00fd<\/em>.\u00a0 Kniha je tematicky rozd\u011blen\u00e1 na dv\u011b \u010d\u00e1sti a l\u00e1tka je prob\u00edr\u00e1na formou ot\u00e1zek a odpov\u011bd\u00ed. V prvn\u00ed \u010d\u00e1sti se autor v\u011bnuje problematice zdrav\u00ed a jeho zachov\u00e1n\u00ed. Je zde vysv\u011btleno, z jak\u00e9ho d\u016fvodu je d\u016fle\u017eit\u00e9 si chr\u00e1nit sv\u00e9 zdrav\u00ed, co zdrav\u00ed prosp\u00edv\u00e1 a co mu naopak \u0161kod\u00ed, pro\u010d je t\u0159eba dodr\u017eovat \u010distotu t\u011bla i p\u0159\u00edbytku, jak se c\u00edt\u00ed \u010dlov\u011bk, kter\u00fd je nemocn\u00fd, nebo pro\u010d lid\u00e9 onemocn\u00ed. V druh\u00e9 \u010d\u00e1sti autor rad\u00ed, co d\u011blat v p\u0159\u00edpad\u011b nemoci, kdy je t\u0159eba zavolat l\u00e9ka\u0159e, kde koupit bezpe\u010dn\u011b l\u00e9ky a jak by se tyto l\u00e9ky m\u011bly u\u017e\u00edvat. V dal\u0161\u00edch kapitol\u00e1ch se \u010dten\u00e1\u0159i mohli dozv\u011bd\u011bt n\u011bco o nemocech, kter\u00e9 se v t\u00e9 dob\u011b nejv\u00edce vyskytovaly. (6,8,20,21)<\/p>\n

D\u00edky rostouc\u00ed gramotnosti mohly b\u00fdt l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 poznatky \u010d\u00edm d\u00e1l v\u00edce p\u0159ed\u00e1v\u00e1ny prost\u0159ednictv\u00edm ti\u0161t\u011bn\u00e9ho slova. V druh\u00e9 polovin\u011b 18. stolet\u00ed byly vyd\u00e1v\u00e1ny jak \u010desk\u00e9 p\u0159eklady zahrani\u010dn\u00edch d\u011bl, tak publikace vznikl\u00e9 v \u010de\u0161tin\u011b. C\u00edlem zdravotnick\u00e9 osv\u011bty, kter\u00e1 byla zapo\u010data u\u017e b\u011bhem \u0161koln\u00ed doch\u00e1zky, byla podpora zdrav\u00ed a prevence nemoci.<\/p>\n

1. SVOBODN\u00dd, Petr a Ludmila HLAV\u00c1\u010cKOV\u00c1. D\u011bjiny l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch<\/em>. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-424-1, s. 90-91, 93-95<\/p>\n

2. \u0158\u00cdHOV\u00c1, Milada. Kapitoly z d\u011bjin l\u00e9ka\u0159stv\u00ed<\/em>. Praha: Karolinum, 2005. U\u010debn\u00ed texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1021-3.s.86, 89.<\/p>\n

3. ZARDA, Vojt\u011bch Vincenc. Alphabetisches Taschenbuch der haupts\u00e4chlichsten Rettungsmittel f\u00fcr todtscheinende und in pl\u00f6tzliche Lebensgefahr gerathene Menschen, zum allgemeinen Wohl<\/em>. Prag: auf Kosten des Verfassers, 1796.<\/p>\n

4. ZARDA, Vojt\u011bch Vincenc. Tabel\u00e1rnj weytah alphabetnj knj\u017eky kapsec\u00fd neyhlawn\u011bgssjch ochrann\u00fdch prost\u0159edk\u016f pro na pohled mrtw\u00e9 lidi<\/em>. Praha: [nakladatel nen\u00ed zn\u00e1m\u00fd], 1798. 1 ne\u010d\u00edslovan\u00fd list.<\/p>\n

5. ZARDA, Vojt\u011bch Vincenc. Spis k sw\u00fdm kragan\u016fm, \u010cech\u016fm, zwl\u00e1ss\u0165 k obywatel\u016fm hlawnjho m\u011bsta Prahy o z\u0159jzenj pomocy lidem, kter\u00fdm se n\u00e1hle nesst\u011bstj stane<\/em>. P\u0159eklad Franti\u0161ek Jan Tomsa. W Praze: n\u00e1kladem z\u0159jzenj pomocy, 1799.<\/p>\n

6. TINKOV\u00c1, Daniela. Z\u00e1ke\u0159n\u00e1 mefitis: zdravotn\u00ed policie, osv\u011bta a ve\u0159ejn\u00e1 hygiena v pozdn\u011b osv\u00edcensk\u00fdch \u010cech\u00e1ch<\/em>. Praha: Argo, 2012. Ka\u017edodenn\u00ed \u017eivot. ISBN 978-80-257-0636-7. s. 115-133.<\/p>\n

7. GRUBHOFFER, V\u00e1clav. Zd\u00e1nliv\u00e1 smrt: no\u010dn\u00ed m\u016fra osv\u00edcensk\u00e9 Evropy<\/em>. Poli\u010dka: M\u011bstsk\u00e1 knihovna Poli\u010dka, 2018. Kulturn\u00ed d\u011bjiny. ISBN 978-80-906832-3-5. s. 225-228.<\/p>\n

8. PORTER, Roy. Nejv\u011bt\u0161\u00ed dobrodin\u00ed lidstva: historie medic\u00edny od starov\u011bku po sou\u010dasnost \/ [Roy Porter] ; p\u0159elo\u017eil Jaroslav Ho\u0159ej\u0161\u00ed<\/em>. 2001. ISBN 8024205947. s.291-292, 319.<\/p>\n

9. TISSOT, Samuel Auguste Andr\u00e9 David. S.A.D. Tyssota Spr\u00e1wa pro Lid obecn\u00fd we Wsech bydljc\u00fd, kterakby zdrawj sw\u00e9ho chr\u00e1niti, a w nemocech sob\u011b pom\u00e1hati m\u011bl<\/em>. P\u0159eklad J\u00e1n Procopius. W Kr. S. M\u011bst\u011b Vher. Skalicy: Wytisst\u011bn\u00e1 v Jozeffa Ant. Sskarnycla, 1788.<\/p>\n

10. HUFELAND, Christoph Wilhelm. D. Krysstofa Wiljma Hufelanda Kunsst Prodlau\u017eenj \u017eiwota lidsk\u00e9ho. Djl Prwnj<\/em>. P\u0159eklad Juraj Palkovi\u010d. We Wacow\u00e9: V Antonjna Gottljba, 1800. [16], 178 s.<\/p>\n

11. HUFELAND, Christoph Wilhelm. D. Krysstofa Wiljma Hufelanda Kunsst Prodlau\u017eenj \u017eiwota lidsk\u00e9ho. Djl Druh\u00fd<\/em>. P\u0159eklad Juraj Palkovi\u010d. We Wacow\u00e9: V Antonjna Gottljba, 1800. 233, [8] s.<\/p>\n

12. TONSORIS, J\u00e1n. Sana consilia medica: Aneb Zdraw\u00e1 Radda L\u00e9ka\u0159sk\u00e1, Pod\u00e1wagjc\u00fd … V\u017eite\u010dn\u00e9 L\u00e9ka\u0159stwj, Na w\u011btss\u00fdm Djle dom\u00e1c\u00fd, Z Hodnow\u011brn\u00fdch Doktor\u016f L\u00e9ka\u0159sk\u00fdch proti rozli\u010dn\u00fdm Nemocem Lidsk\u00e9ho T\u011bla: S p\u0159ipogenau Domownj Apat\u00e9\u010dkau<\/em>. Wytisst\u011bn\u00e1 w Kr\u00e1l. Swob. M\u011bst\u011b Skalicy: [u Josefa Anton\u00edna \u0160karnicla], 1771. [16], 260, [24] s.<\/p>\n

13. Herb\u00e1\u0159 aneb Leka\u0159ska Knj\u017eka pro Lidi naprotj rozli\u010dnym wnit\u0159n\u00fdm, y zevnit\u0159n\u00fdm Nemocem pro chudy Lid, kter\u00fd pro Nemo\u017enost, a Chudobu Swau anebo pro Wzdalenost Cesty wssy Pomocy Leka\u0159sk\u00e9 zbawen gest<\/em>. Z mnoh\u00fdch n\u011bmeck\u00fdch Knjch [!] wyta\u017een\u00e1 a na Sw\u011btlo w \u010desk\u00fdm Gazyku wydan\u00e1. W Gihlaw\u011b wytisst\u011bn\u00e1: w N\u00e1klad\u011b a k dost\u00e1nj v Faby\u00e1na Beynhaura, Knjhotisk\u00e1\u0159e a Knjhohandlj\u0159e, 1775-1820. 171, [5] s.<\/p>\n

14. Herb\u00e1\u0159 aneb L\u00e9ka\u0159stv\u00ed: kter\u00e9 znovu z kn\u011bch vyta\u017een\u00e9, a p\u0159i rozli\u010dn\u00fdch nemocech lid\u00ed, krav, ovc\u00ed a dr\u016fbe\u0159e, s prosp\u011bchem denn\u011b sku\u0161eno b\u00fdv\u00e1, nyn\u00ed znovu na sv\u011btlo vydan\u00e9]<\/em>. [S.l.: s.n., mezi 1780 a 1800]. s. [3]-62.<\/p>\n

15. Now\u00fd hospod\u00e1\u0159sk\u00fd kalend\u00e1\u0159 na rok P\u00e1n\u011b 1787, gen\u017e gest rok obi\u010degn\u00fd, a obsahuge w sob\u011b 365 dni<\/em>. W Praze: wytisst\u011bn\u00fd, a k dostanj v Frantisska Ge\u0159\u00e1bka w \u017eelezn\u00fdch dw\u00e9\u0159jch, [1786]. [36] list\u016f.<\/p>\n

16. Morkes Franti\u0161ek. Nejv\u011bt\u0161\u00ed reforma \u0161kolstv\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch, 230. v\u00fdro\u010d\u00ed V\u0161eobecn\u00e9ho \u0161koln\u00edho \u0159\u00e1du. U\u010ditelsk\u00e9 novin<\/em>y .2004; (33) On line zdrojhttp:\/\/www.ucitelskenoviny.cz\/?archiv&clanek=4731<\/p>\n

17. LENDEROV\u00c1, Milena, Vladan HANUL\u00cdK a Daniela TINKOV\u00c1, ed. D\u011bjiny t\u011bla: prameny, koncepty, historiografie<\/em>. \u010cerven\u00fd Kostelec: Pavel Mervart, 2013. ISBN 978-80-7465-068-0. s. 131-147.<\/p>\n

18. Djl druh\u00fd knihy k \u010dtenj pro sedlsk\u00e9 sskoly w c\u00fds. kr\u00e1l. zemjch<\/em>. Wytisst\u011bno w Praze: n\u00e1kladem c\u00fds. kr\u00e1l. norm\u00e1lnj sskoly, 1799.<\/p>\n

19. AMORT, Vav\u0159inec Emanuel. Prawidla Zdwo\u0159ilosti, Opatrnosti a zachow\u00e1nj Zdrawj<\/em>. W Praze: Wytisst\u011bna v Antonjna Joz. Z\u00fdmy, 1794. s. 41-55.<\/p>\n

20. FAUST, Bernhard Christof. Katechysmus o zdrawj pro chr\u00e1my a sskoly hrabstwj ssaumburgsk\u00e9ho lipsk\u00e9ho<\/em>. P\u0159eklad Franti\u0161ek Jan Tomsa. W Praze: n\u00e1kladem Jana Gottfr\u00fdda Kalwe, 1794. [4], 84 s.<\/p>\n

21. Dal\u0161\u00ed p\u0159eklad Faustova katechismu vy\u0161el pod n\u00e1zvem AUST, Bernhard Christof. Katechyzmus o Zdrawj k V\u017eiw\u00e1nj w Sskol\u00e1ch a p\u0159i dom\u00e1c\u00fdm Cwj\u010denj<\/em>. P\u0159eklad Karel Such\u00fd. W Brn\u011b: Wytisst\u011bn\u00fd v J\u00e1na Sylwestra Siedlera, 1795.<\/p>\n

22. TOMSA, Franti\u0161ek Jan. Ness\u0165astn\u00e9 p\u0159jhody k w\u00fdstraze nezkussen\u00e9 ml\u00e1de\u017ei, w pronikaw\u00fdch p\u0159jkladech,a obr\u00e1zc\u00fdch, kte\u0159j ge wysw\u011btlugj<\/em>. W Praze: n\u00e1kladem Jana Karasa, m\u011bss\u0165ana pra\u017esk\u00e9ho, na Mal\u00e9 stran\u011b w sask\u00e9m dom\u011b v mostu, 1794. [5], 265, [15] s. ; [15] obr. p\u0159\u00edl.<\/p>\n

23. HAL\u00cd\u0158OV\u00c1, Martina. Soci\u00e1ln\u00ed patologie a ochrana d\u011btstv\u00ed v \u010cech\u00e1ch od dob osv\u00edcenstv\u00ed do roku 1914: disciplinace jako sou\u010d\u00e1st ochrany d\u011btstv\u00ed<\/em>. Pardubice: Univerzita Pardubice, Fakulta filozofick\u00e1, 2012. Monographica. ISBN 978-80-7395-486-4. s. 46-48,57-59.<\/p>\n

24. DAN\u011aK, Karel. \u00davod do d\u011bjin zdravotnick\u00e9 osv\u011bty<\/em>. Brno: Krajsk\u00fd \u00fastav zdravotnick\u00e9 osv\u011bty, 1963, s. 15-18.<\/p>\n

Za poskytnut\u00ed obr\u00e1zk\u016f d\u011bkujeme spole\u010dnosti Alatera.<\/p>\n

\r\n

Citace<\/h2>\r\n

SUR\u00c1, Alexandra. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i>. Online. 2020, ro\u010d. 25, \u010d. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5764<\/a> [cit. 05.11.2026].\r\n<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mgr. Alexandra SUR\u00c1, Ph.D., NLK Jedn\u00e1 se o epochu vyzna\u010duj\u00edc\u00ed se osv\u00edcensk\u00fdmi reformami, ke kter\u00fdm doch\u00e1zelo za panov\u00e1n\u00ed Marie Terezie (obdob\u00ed vl\u00e1dy 1740 -1780) a Josefa II. (vl\u00e1dl 1780 -1790).\u00a0 Na reform\u00e1ch v ot\u00e1zk\u00e1ch zdravotnick\u00fdch a \u0161kolsk\u00fdch spolupracoval s Mari\u00ed Terezi\u00ed jej\u00ed dvorn\u00ed l\u00e9ka\u0159 profesor v\u00edde\u0148sk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty Gerhard van Swieten (1700 -1772). C\u00edlem zdravotnick\u00fdch reforem bylo vytvo\u0159en\u00ed ucelen\u00e9ho syst\u00e9mu zdravotn\u00ed spr\u00e1vy. […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":5698,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-5764","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5764","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5764"}],"version-history":[{"count":15,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5764\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6067,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5764\/revisions\/6067"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5698"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5764"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5764"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5764"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}