{"id":5906,"date":"2020-12-28T13:29:55","date_gmt":"2020-12-28T12:29:55","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=5906"},"modified":"2021-01-12T09:33:02","modified_gmt":"2021-01-12T08:33:02","slug":"usta-a-nosy-v-bilem-125-let-rousek-v-ceskem-zdravotnictvi","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2020-25-3-4\/usta-a-nosy-v-bilem-125-let-rousek-v-ceskem-zdravotnictvi\/","title":{"rendered":"\u00dasta a nosy v\u00a0b\u00edl\u00e9m: 125 let rou\u0161ek v\u00a0\u010desk\u00e9m zdravotnictv\u00ed"},"content":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK<\/strong><\/p>\n

Obli\u010dejov\u00e9 masky \u2013 pro n\u011b\u017e se v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edho roku nevratn\u011b v\u017eilo ozna\u010den\u00ed rou\u0161ky \u2013 se staly embl\u00e9mem doby koronaviru. V po\u010d\u00e1tc\u00edch epidemie – a pro mnoh\u00e9 dodnes – zastupuje rou\u0161ka ochotu pod\u00edlet se spole\u010dn\u00e9m z\u00e1pasu zdravotn\u00edk\u016f, z\u00e1chrann\u00fdch sbor\u016f i laik\u016f s\u00a0n\u00e1kazou, zapojit svou pr\u00e1ci, invenci i fantazii. Jindy a pro jin\u00e9 symbolizuj\u00ed \u201en\u00e1hubky\u201c nev\u00edtan\u00e1 opat\u0159en\u00ed st\u00e1tu, kter\u00fd br\u00e1n\u00ed lidem se shroma\u017e\u010fovat, podnikat a z\u0159ejm\u011b i mluvit. Obli\u010dejov\u00e9 masky byly v\u0161ak kontroverzn\u00ed v\u017edycky.<\/p>\n

Maska odd\u011bluje i chr\u00e1n\u00ed, tvo\u0159\u00ed bari\u00e9ru mezi zdrav\u00fdm a nemocn\u00fdm, mezi l\u00e9ka\u0159em a pacientem, ale i mezi odoln\u00fdm a ohro\u017een\u00fdm. Masky, sou\u010dasn\u00e9 i minul\u00e9, jsou nutn\u011b i ve st\u0159edu COVIDov\u00e9 expozice Zdravotnick\u00e9ho muzea. Jak\u00e1 je ale jejich historie?<\/p>\n

\"\"

Obr. 1 \u010c\u00e1st COVIDov\u00e9 expozice Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, 2020. Foto Veronika L\u00f6blov\u00e1<\/p><\/div><\/p>\n

Rou\u0161ky, masky, \u00fastenky \u010di chr\u00e1n\u00edtka chr\u00e1nily p\u0159ed infekc\u00ed z nosu a \u00fast dlouho p\u0159edt\u00edm, ne\u017e l\u00e9ka\u0159i znali pojem kap\u00e9nkov\u00e9 infekce. Nejpozd\u011bji b\u011bhem morov\u00fdch epidemi\u00ed v Evrop\u011b 17. stolet\u00ed \u2013 ne-li d\u0159\u00edve – se l\u00e9ka\u0159i ukr\u00fdvali p\u0159ed \u201e\u0161patn\u00fdm vzduchem\u201c, miasmaty p\u016fsob\u00edc\u00edmi onemocn\u011bn\u00ed, pomoc\u00ed naolejovan\u00e9ho od\u011bvu a houby nas\u00e1kl\u00e9 octem, kterou si dr\u017eeli u nosu a \u00fast. \u010casto zobrazovan\u00fd \u0161at inspirovan\u00fd vojensk\u00fdm brn\u011bn\u00edm m\u011bl r. 1619 navrhnout kr\u00e1lovsk\u00fd l\u00e9ka\u0159 Charles de l’ Orme (1584-1678). Masky se \u201ezob\u00e1kem,\u201c pln\u011bn\u00fdm vonn\u00fdmi bylinami, \u010desnekem \u010di routou, kter\u00e9 zn\u00e1me z n\u011bmeck\u00fdch tisk\u016f 18. stolet\u00ed, m\u011bly chr\u00e1nit l\u00e9ka\u0159e, kter\u00fd byl nucen p\u0159ibl\u00ed\u017eit se nemocn\u00fdm, a z\u00e1rove\u0148 mu uvolnit ruce.[1]\u00a0 Dne\u0161n\u00ed rou\u0161ky v\u0161ak navazuj\u00ed sp\u00ed\u0161e na masky chirurgick\u00e9, kter\u00e9 na s\u00e1ly koncem 19. stolet\u00ed, v dob\u011b n\u00e1stupu aseptick\u00e9 chirurgie, zav\u00e1d\u011bli chirurgov\u00e9 v n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch zem\u00edch. Stejn\u011b jako dne\u0161n\u00ed rou\u0161ky ochra\u0148ovaly p\u0159edev\u0161\u00edm druh\u00e9ho \u010dlov\u011bka, pacienta.<\/p>\n

\"\"

Obr. 2 Tisk s obr\u00e1zkem \u201cdoktora Zob\u00e1ka\u201d se satirick\u00fdmi ver\u0161i ve sm\u011bsi n\u011bm\u010diny a latiny, m\u011bdirytina Fig. Mikulicz Paula F\u00fcrsta, N\u00fcrnberg, kolem 1720. Oskar Rosenthal, ed., Die Heilkunde in der Geschichte und Kunst: Abreisskalendere f\u00fcr \u00c4rzte 1926 [L\u00e9ka\u0159stv\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch a um\u011bn\u00ed: trhac\u00ed kalend\u00e1\u0159 pro l\u00e9ka\u0159e 1926] (Berlin-Britz: IDRA Verlagsanstalt, 1925), Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK<\/p><\/div> <\/p>\n

\"\"

Obr. 3 Z\u0159ejm\u011b nejstar\u0161\u00ed ilustrace protimorov\u00e9 masky z naolejovan\u00e9ho pl\u00e1tna s bronzov\u00fdm zob\u00e1kem z ben\u00e1tsk\u00e9ho lazaretu, 2. polovina 14. stolet\u00ed. Chirurgia cauteriorum, secundum Rogerium, Brunum et Rolandum, Ms. Lat. VII XIII F (3090), Bibliotheca Marciana di Venezia. Pozd\u011bj\u0161\u00ed fotografie z rukopisu, 19. stolet\u00ed, Wellcome Collection, V 0029672<\/p><\/div><\/p>\n

Antisepse i asepse, pou\u017eit\u00ed dezinfek\u010dn\u00edch roztok\u016f k odstran\u011bn\u00ed \u0161kodliv\u00fdch bakteri\u00ed i \u00fasil\u00ed udr\u017eet opera\u010dn\u00ed r\u00e1nu, pole i s\u00e1l zcela prost\u00e9 mikrob\u016f, nalezly z\u00e1klad v objevech z bakteriologick\u00e9 laborato\u0159e. V\u00a0dob\u011b zav\u00e1d\u011bn\u00ed asepse maj\u00ed sv\u016fj ko\u0159en mnoh\u00e9 propriety dne\u0161n\u00ed chirurgie: b\u00edl\u00e9 pl\u00e1\u0161t\u011b a rukavice, bly\u0161tiv\u00e9, celokovov\u00e9 n\u00e1stroje a p\u0159\u00edstroje k jejich sterilizaci i rukavice a masky. R. 1883 prosadil Gustav Adolf Neuber (1850-1932) v nemocnici v Kielu steriln\u00ed opera\u010dn\u00ed pl\u00e1\u0161t\u011b a odd\u011blil opera\u010dn\u00ed s\u00e1ly pro septick\u00e9 a neseptick\u00e9 p\u0159\u00edpady. Na vlastn\u00ed aseptick\u00e9 klinice vybudoval za\u0159\u00edzen\u00ed pro sterilizaci vzduchu. Ani kontaminace, ji\u017e na s\u00e1l vn\u00e1\u0161el operat\u00e9r, jeho asistenti, sestry i osoby p\u0159ihl\u00ed\u017eej\u00edc\u00ed, nemohla uniknout pozornosti.\u00a0 Myt\u00ed rukou m\u00fddlem a alkoholem se stalo pravidlem v evropsk\u00fdch i americk\u00fdch nemocnic\u00edch, na \u0159ad\u011b klinik byly b\u011b\u017en\u00e9 i hedv\u00e1bn\u00e9, bavln\u011bn\u00e9 a pozd\u011bji gumov\u00e9 rukavice, sterilizovan\u00e9 spolu se z\u00e1st\u011brami a pl\u00e1\u0161ti. Nov\u00e9 postupy v\u0161ak p\u0159ich\u00e1zely pomalu: mnoh\u00fdm se d\u016fsledn\u00e1 organizace opera\u010dn\u00edho prost\u0159ed\u00ed, z\u00e1kazy vstupu, kontrola \u010distoty a povinn\u00e9 stejnokroje zd\u00e1ly nadbyte\u010dn\u00e9 i sm\u011b\u0161n\u00e9.<\/p>\n

Rozpaky dlouho budily i chirurgick\u00e9 rou\u0161ky \u010di \u201emasky\u201c, kter\u00e9 zavedl r. 1896 profesor chirurgie ve Wroclawi (Breslau) Johann Mikulicz-Radecki (1850-1905). Mikulicz usiloval o maxim\u00e1ln\u00ed kontrolu sterility: obvazy a n\u00e1stroje mu pod\u00e1vali p\u0159\u00edmo ze steriliz\u00e1toru, jednotliv\u00fdm student\u016fm \u010di \u201ediv\u00e1k\u016fm\u201c povolil p\u0159\u00edstup k operaci jen v dlouh\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch a gumov\u00fdch bot\u00e1ch. \u010cistota rukou a n\u00e1stroj\u016f v\u0161ak nedosta\u010dovala. Mikulicz\u016fv spolupracovn\u00edk, hygienik Carl Fl\u00fcgge (1847-1923), jako prvn\u00ed uk\u00e1zal, \u017ee nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed p\u016fvodci rann\u00fdch infekc\u00ed, zlat\u00fd a b\u00edl\u00fd stafylokok a streptokoky, r\u00e1nu osidluj\u00ed p\u0159i rozhovoru, ka\u0161li \u010di k\u00fdch\u00e1n\u00ed b\u011bhem operace. \u201e\u010c\u00edm v\u00edce lid\u00ed je p\u0159\u00edtomno, \u010d\u00edm v\u00edce z\u00a0nich trp\u00ed katarem d\u00fdchac\u00edch cest, \u010d\u00edm hlasit\u011bji se mluv\u00ed, t\u00edm v\u011bt\u0161\u00ed je nebezpe\u010d\u00ed. Vzd\u00e1lenost od opera\u010dn\u00edho stolu nehraje velkou roli. Sebemen\u0161\u00ed proud\u011bn\u00ed vzduchu roznese velkou \u010d\u00e1st rozpt\u00fdlen\u00fdch kap\u00e9nek na metry daleko, a\u017e nakonec dopadnou do opera\u010dn\u00edho pole nebo na n\u00e1stroje voln\u011b le\u017e\u00edc\u00ed kolem.\u201c[2] Mikulicz zak\u00e1zal na s\u00e1le ve\u0161kerou zbyte\u010dnou mluvu \u2013 pokyny operat\u00e9r pod\u00e1val gesty rukou \u2013 ale tu a tam bylo promluvit p\u0159ece jen t\u0159eba. Chirurg sti\u017een\u00fd r\u00fdmou by nav\u00edc nesm\u011bl operovat v\u016fbec. \u0158e\u0161en\u00edm byl steriln\u00ed ovaz \u00fast (mulov\u00fd z\u00e1voj, Mundbinde<\/em>) z jedn\u00e9 vrstvy g\u00e1zy, upevn\u011bn\u00fd ke steriln\u00ed \u010dapce a kryj\u00edc\u00ed nos, \u00fasta i vousy. \u201eI na n\u011b jsme si rychle zvykli,\u201c p\u00ed\u0161e Mikulicz, \u201ep\u0159\u00ed d\u00fdch\u00e1n\u00ed si jich ani nev\u0161imneme, tak jako d\u00e1ma, kter\u00e1 si na ulici zakr\u00fdv\u00e1 tv\u00e1\u0159 z\u00e1vojem.\u201c[<\/a>3]\u00a0 Ve \u0160v\u00fdcarsku se zast\u00e1ncem masek stal oftalmolog Otto Haab (1850-1931), kter\u00fd ji\u017e r. 1883 p\u0159ekr\u00fdval opera\u010dn\u00ed plochu sklen\u011bnou deskou a operoval nemocn\u00e9 se \u0161ed\u00fdm z\u00e1kalem (kataraktem) p\u0159es ni.[4]\u00a0 Opera\u010dn\u00ed masky se objevily i ve Francii: chirurg Paul Berger (1845- 1908) pou\u017eil ji\u017e r. 1897 masku ze \u0161esti vrstev g\u00e1zy, dole upevn\u011bnou k z\u00e1st\u011b\u0159e.<\/p>\n

\"\"

Obr. 4 Johann Mikulicz-Radecki na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le, Wroclaw, 1899, wikimedia commons<\/p><\/div><\/p>\n

V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch dvaceti letech pro\u0161ly masky \u0159adou \u00faprav, kter\u00e9 m\u011bly zv\u00fd\u0161it jejich \u00fa\u010dinnost i pohodl\u00ed chirurga. Oskar Witzel (1856-1925) v Bonnu navrhl trojit\u00fd z\u00e1voj z jednoho kusu g\u00e1zy p\u0159es hlavu i tv\u00e1\u0159. \u201eVedla n\u00e1s my\u0161lenka, \u017ee operat\u00e9r ke sv\u00e9 pr\u00e1ci pot\u0159ebuje jen ruce a o\u010di; pokud m\u016f\u017ee zbytek t\u011bla zakr\u00fdvat pl\u00e1\u0161\u0165, je t\u0159eba a mo\u017en\u00e9 vylou\u010dit i hlavu krom\u011b o\u010d\u00ed.\u201c Z\u00e1voj ponechal jen \u0161t\u011brbinu pro o\u010di, v tepl\u00e9m po\u010das\u00ed se v n\u011bm v\u0161ak chirurg siln\u011b potil a t\u011b\u017eko se mu d\u00fdchalo. [5] K. A. Schuchardt (1856-1901) doporu\u010dil masku ze dvou p\u00e1s\u016f g\u00e1zy, pro hlavu a pro \u00fasta, nos a vousy, upevn\u011bnou na temeni pru\u017en\u00fdm kovov\u00fdm obloukem. Robustn\u011bj\u0161\u00ed masky v\u0161ak byly nepohodln\u00e9 a l\u00e9ka\u0159 si je t\u011b\u017eko s\u00e1m nasazoval bez pomoci sestry. [6] Pro men\u0161\u00ed z\u00e1kroky \u2013 u\u0161n\u00ed, o\u010dn\u00ed \u010di zubn\u00ed \u2013 navrhl r. 1907 stomatolog Otto Eichentopf (1874- 1931) lehkou masku upevn\u011bnou gumovou p\u00e1skou nebo stranicemi br\u00fdl\u00ed, se z\u00e1vojem spadaj\u00edc\u00edm p\u0159es \u00fasta a nos. Podobnou masku najdeme i v u\u010debnici b\u0159i\u0161n\u00ed chirurgie Berkeley Moynihana (1865-1936) z r. 1906.[7]<\/p>\n

\"\"

Obr. 5 Z\u00e1voj podle Witzela, jak jej popsal asistent kliniky Friedrich Wenzel. Felix Rosenow, “\u00dcber orale Sepsis mit besonderer Ber\u00fccksichtigung der Tr\u00f6pfeninfektion und die M\u00f6glichkeit ihrer Verh\u00fctung durch Schutzmasken” [O \u00fastn\u00ed sepsi se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm p\u0159ihl\u00e9dnut\u00edm ke kap\u00e9nkov\u00e9 infekci a mo\u017enosti zabr\u00e1nit j\u00ed \u00fastn\u00edmi maskami], Deutsche Monatsschrift f\u00fcr Zahnheilkunde 11 (1922), 321-340, 332.<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Obr. 6 Maska podle Eichentopfa. Rosenow (1922), 336<\/p><\/div><\/p>\n

Mikulicz\u016fv asistent Wilhelm H\u00fcbener (1867- po 1930) zjistil, \u017ee masky, kter\u00e9 t\u011bsn\u011b p\u0159il\u00e9haj\u00ed k nosu a rt\u016fm, snadno zvlhnou hlenem a st\u00e1vaj\u00ed se z\u00e1sob\u00e1rnou bakteri\u00ed. Pou\u017eil proto dr\u00e1t\u011bn\u00fd ko\u0161\u00edk z chloroformov\u00e9 narkotiza\u010dn\u00ed masky, pota\u017een\u00fd dvojitou vrstvou g\u00e1zy, naho\u0159e zav\u011b\u0161en\u00fd na nosu a dole obemykaj\u00edc\u00ed bradu. Zdvojen\u00ed l\u00e1tky a jej\u00ed vzd\u00e1len\u00ed od \u00fast v\u00fdznamn\u011b sn\u00ed\u017eilo mno\u017estv\u00ed vydechovan\u00fdch bakteri\u00ed. S maskami tohoto typu se n\u011bkde setk\u00e1me je\u0161t\u011b ve 30. letech. [8]<\/p>\n

\"\"

Obr. 7 \u00daprava narkotiza\u010dn\u00ed masky podle H\u00fcbenera. H\u00fcbener (1898), 357<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0r\u016fzn\u00fdch zem\u00edch a na r\u016fzn\u00fdch klinik\u00e1ch se r\u016fzn\u00e9 aspekty asepse prosazovaly postupn\u011b. Pro st\u0159edn\u00ed Evropu typick\u00e9 propojen\u00ed nemocnic s\u00a0l\u00e9ka\u0159sk\u00fdmi fakultami tvo\u0159ilo dobr\u00fd z\u00e1klad pro zav\u00e1d\u011bn\u00ed nov\u00fdch metod. V\u011bdeck\u00fd program fakult zahrnoval i laboratorn\u00ed v\u00fdzkum. Mlad\u00ed chirurgov\u00e9 se \u0161kolili n\u011bkolik let u v\u00fdznamn\u00fdch odborn\u00edk\u016f v\u00a0\u010dele klinik a v\u00a0t\u00e9 dob\u011b pracovali jak na s\u00e1le, tak v\u00a0laborato\u0159i. Laboratorn\u00ed objevy tak snadno upot\u0159ebili p\u0159i operac\u00edch a v\u00a0p\u00e9\u010di o nemocn\u00e9. Jednotliv\u00e9 inovace se v\u0161ak na p\u0159\u00edsn\u011b hierarchicky uspo\u0159\u00e1dan\u00fdch klinik\u00e1ch mohly prosadit jen z\u00a0v\u016fle p\u0159ednosty: pravidla p\u0159\u00edsn\u00e9 asepse na chirurgick\u00e9 klinice ve Wroclawi (Mikulicz) nebo I. chirurgick\u00e9 klinice ve V\u00eddni (Anton von Eiselsberg, 1860-1939) zahrnovala masky, steriln\u00ed pl\u00e1\u0161t\u011b a pravideln\u011b p\u0159evl\u00e9kan\u00e9 rukavice, aseptick\u00e1 pravidla v\u00a0Berl\u00edn\u011b byla mnohem voln\u011bj\u0161\u00ed. \u0158ada chirurg\u016f aseptick\u00fd od\u011bv, \u201ecel\u00fd ten chirurgick\u00fd kost\u00fdm s\u00a0\u010depcem, maskou p\u0159es \u00fasta a z\u00e1vojem\u201c (slovy Alexandra Fr\u00e4nkela, 1857-1941) p\u0159\u00edmo odm\u00edtla, s\u00a0odkazem na cenu, pohodl\u00ed operat\u00e9ra i nepr\u016fkazn\u00fd v\u011bdeck\u00fd podklad: d\u016fraz na p\u0159\u00edtomnost \u010di nep\u0159\u00edtomnost bakteri\u00ed zanedb\u00e1v\u00e1 stav a vn\u00edmavost \u010di odolnost pacienta. A. Fr\u00e4nkel radil r. 1907, aby Fl\u00fcggeho masky nosili ti klinici, kte\u0159\u00ed p\u0159i operaci u\u010d\u00ed mlad\u0161\u00ed a nemohou se zdr\u017eet mluven\u00ed: jinak se bez nich chirurg snadno obejde.[9<\/a>] \u0160v\u00fdcarsk\u00fd chirurg Conrad Brunner (1859-1927) se domn\u00edval, \u017ee masky jsou nam\u00edst\u011b tam, kde je chirurg nucen<\/em> operovat p\u0159i z\u00e1n\u011btu d\u00fdchac\u00edch cest: jinak sta\u010d\u00ed dodr\u017eovat hygienu \u00fast, vyhnout se zbyte\u010dn\u00e9mu mluven\u00ed a nelze-li jinak, podat si n\u00e1stroj s\u00e1m. Ilustrace \u201en\u00e1le\u017eit\u011b zahalen\u00e9ho chirurga\u201c uv\u00e1d\u00ed jen jako \u201ekulturn\u011b-historickou chirurgickou zaj\u00edmavost.\u201c[10]<\/p>\n

\"\"

Obr. 8 Conrad Brunner, Handbuch der Wundbehandlung (Stuttgart: Enke, 1916), 397<\/p><\/div><\/p>\n

Jak tomu bylo v\u00a0Praze \u010di Brn\u011b, p\u0159esn\u011b nev\u00edme. V\u00a0\u010desk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 literatu\u0159e se objevovaly refer\u00e1ty o zav\u00e1d\u011bn\u00ed masek a dal\u0161\u00edch aseptick\u00fdch metod v\u00a0N\u011bmecku, ale postupech asepse na pra\u017esk\u00fdch klinik\u00e1ch se z\u00a0nich mnoho nedozv\u00edme. Rozd\u00edly ve standardech asepse byly zna\u010dn\u00e9 a dovozovat praxi v \u010desk\u00fdch zem\u00edch z n\u011bmeck\u00fdch \u010di rakousk\u00fdch pramen\u016f m\u016f\u017ee b\u00fdt zr\u00e1dn\u00e9.\u00a0 Na \u010desk\u00e9 chirurgick\u00e9 klinice v Praze zav\u00e1d\u011bl asepsi Karel Maydl (1853-1903), na n\u011bmeck\u00e9 Anton W\u00f6lfler (1850-1917), o mask\u00e1ch se v\u0161ak zpr\u00e1vy o jejich \u010dinnosti p\u0159\u00edmo nezmi\u0148uj\u00ed. W\u00f6lfler byl zast\u00e1ncem striktn\u00edch pravidel v\u010detn\u011b u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed chirurgick\u00fdch rukavic. P\u00ed\u0161e, \u017ee p\u0159i pou\u017eit\u00ed desinfekce n\u00e1stroj\u016f i ran chirurg v\u00ed, \u017ee \u0161kodliv\u00e9 mikroorganismy odstranil, chce-li opera\u010dn\u00ed prostor zcela zbavit choroboplodn\u00fdch z\u00e1rodk\u016f, mus\u00ed \u201eusilovat o co nejp\u0159\u00edsn\u011bj\u0161\u00ed opat\u0159en\u00ed s\u00a0ohledem na dotyk i vzdu\u0161n\u00e9 infekce.\u201c[11] Chirurgick\u00fd \u00fabor, jeho\u017e byl sv\u011bdkem ve Wroclawi, popsal r. 1902 tehdej\u0161\u00ed asistent \u010desk\u00e9 chirurgick\u00e9 kliniky v Praze Bed\u0159ich Honz\u00e1k (1870-1933): \u201ePl\u00e1t\u011bn\u00e9 kalhoty, prac\u00ed ko\u0161ile bez l\u00edmc\u016f a ruk\u00e1v\u016f, sterilisovan\u00e9 pl\u00e1\u0161t\u011b, pod nimi lehk\u00e1 z\u00e1st\u011bra z\u00a0billrothbatistu, sterilisovan\u00e9 nit\u011bn\u00e9 rukavice a ruk\u00e1vce na p\u0159edlokt\u00ed, masky na nos, \u00fasta a vous, b\u00edl\u00e9 \u010depi\u010dky kryj\u00ed vlas. Zkr\u00e1tka v\u0161e promy\u0161leno \u201c[12] Honz\u00e1k pova\u017euje takov\u00e9 aseptick\u00e9 vybaven\u00ed za dobrou my\u0161lenku, m\u00e1 je ale za n\u00e1kladn\u00e9 a upozor\u0148uje, \u017ee rukavice mohou otupit cit v\u00a0prstech a v\u00e9st i k\u00a0p\u0159\u00edli\u0161n\u00e9 bezstarostnosti k\u00a0riziku infekce. Podobn\u011b se na p\u0159elomu stolet\u00ed argumentovalo i o mask\u00e1ch, Mezi ran\u00e9 zast\u00e1nce asepse pat\u0159il i prim\u00e1\u0159 a zakladatel nemocnice v\u00a0Ho\u0159ic\u00edch (1889) Ev\u017een Levit (1850-1900). Ve vzpom\u00ednk\u00e1ch na otce vydan\u00fdch r. 1939 vypr\u00e1v\u00ed chirurg Jan Levit (1884- 1944) o po\u010d\u00e1tc\u00edch antiseptick\u00e9 chirurgie v\u00a0Ho\u0159ic\u00edch r. 1895 a o studijn\u00ed cest\u011b na Mikuliczovu kliniku, kde s\u00a0otcem vid\u011bli nit\u011bn\u00e9 rukavice i steriln\u00ed rou\u0161ky k\u00a0odkl\u00e1d\u00e1n\u00ed n\u00e1stroj\u016f. Zda Levita inspirovala cesta na vratislavskou kliniku i k\u00a0pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed masek, m\u016f\u017eeme jen odhadovat.<\/p>\n

\"\"

Obr. 9 Cohn (1900), 468<\/p><\/div><\/p>\n

Od konce 19. stolet\u00ed radili n\u011bkte\u0159\u00ed pou\u017e\u00edvat masku i nemocn\u00fdm, pacient\u016fm s otev\u0159enou tuberkulosou, ale i sp\u00e1lou, z\u00e1\u0161krtem nebo infek\u010dn\u00edm z\u00e1n\u011btem mozkov\u00fdch blan. Na v\u00fdznam Fl\u00fcggeho objevu kap\u00e9nkov\u00e9 infekce i opera\u010dn\u00edch masek pro ochranu p\u0159ed jin\u00fdmi ne\u017e rann\u00fdmi infekcemi pouk\u00e1zal ji\u017e H\u00fcbener. Masku doporu\u010dil jak nemocn\u00e9mu, tak zdrav\u00fdm lidem v jeho bl\u00edzkosti. Bernhard Fr\u00e4nkel (1836-1911) prok\u00e1zal, \u017ee p\u0159i ka\u0161li se bacily tuberkul\u00f3zy v mulov\u00e9 masce zachyt\u00ed. Za masky, p\u0159es v\u0161echny v\u00fdhrady \u010di p\u0159edsudky, n\u00e1hrady nen\u00ed: kapesn\u00edk nebo vatov\u00fd tampon pacient nesta\u010d\u00ed p\u0159ed zaka\u0161l\u00e1n\u00edm vyt\u00e1hnout z kapsy a nav\u00edc p\u0159i dal\u0161\u00edm pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed bacily d\u00e1le \u0161\u00ed\u0159\u00ed. Masky jsou na m\u00edst\u011b \u201ev\u0161ude tam, kde souchotin\u00e1\u0159i bydl\u00ed, pracuj\u00ed nebo sp\u00ed spolu s dal\u0161\u00edmi lidmi ve vzd\u00e1lenosti men\u0161\u00ed ne\u017e jeden metr. \u2026 Tam, kde nen\u00ed mo\u017en\u00e9 masky pou\u017e\u00edvat, jako na postel\u00edch a l\u016f\u017ek\u00e1ch v nemocnici vzd\u00e1len\u00fdch m\u00e9n\u011b ne\u017e metr od sebe, dal jsem z\u0159\u00eddit parav\u00e1ny, \u017eelezn\u00e9 konstrukce s nata\u017eenou l\u00e1tkou.\u201c[13] Podobn\u011b jako H\u00fcbener pot\u00e1hl Fr\u00e4nkel chloroformovou masku dvojit\u00fdm mulem a doplnil ji n\u00e1sadkami za u\u0161i. \u00a0L\u00e9ka\u0159 berl\u00ednsk\u00e9 polikliniky pro plicn\u00ed nemoci Sigismund Cohn (1874-?) navrhl pro nemocn\u00e9 tuberkul\u00f3zou i z\u0159ejm\u011b nejstar\u0161\u00ed jednor\u00e1zovou masku: z\u0159\u00edzenci polikliniky je vyr\u00e1b\u011bli z japonsk\u00e9ho hedv\u00e1bn\u00e9ho pap\u00edru a p\u0159id\u011blovali je ka\u0161laj\u00edc\u00edm pacient\u016fm.[14]\u00a0 \u201eChr\u00e1n\u00edtka\u201c p\u0159ed \u00fasta pro nemocn\u00e9 i jejich opatrovn\u00edky zmi\u0148uj\u00ed i p\u0159edpisy o potla\u010den\u00ed tuberkul\u00f3zy, kter\u00e9 vydalo rakousk\u00e9 ministerstvo vnitra r. 1902 a kter\u00e9 z\u016fstaly za prvn\u00ed republiky v platnosti. [15]\u00a0 I ve 20. a 30. letech m\u011blo zakryt\u00ed \u00fast a nosu nahradit nesch\u016fdn\u00e9 \u201esoci\u00e1ln\u00ed distancov\u00e1n\u00ed\u201c. Ani ve st\u00edsn\u011bn\u00fdch d\u011blnick\u00fdch dom\u00e1cnostech, ani na pracovi\u0161ti nebylo mo\u017en\u00e9 dodr\u017eet dvoumetrov\u00e9 rozestupy a zdravotn\u00ed syst\u00e9m nedok\u00e1zal podchytit naka\u017een\u00e9 a um\u00edstit je do l\u00e9\u010deben d\u0159\u00edve, ne\u017e se otev\u0159en\u00e1 tuberkul\u00f3za rozvinula. Pacienti v\u0161ak \u010dasto svou nemoc a pot\u0159ebu chr\u00e1nit okol\u00ed nech\u00e1pali a vhodn\u00e9 \u2013 \u010di jak\u00e9koliv – masky stejn\u011b nebyly k dispozici. [16]<\/p>\n

B\u011bhem epidemie plicn\u00edho moru v Mand\u017eusku v letech 1910-1911 byly textiln\u00ed masky z\u0159ejm\u011b poprv\u00e9 masov\u011b pou\u017eity venku, mimo nemocnice a ordinace. Infektolog Wu Liangde (1879-1960), pov\u011b\u0159en\u00fd veden\u00edm protiepidemick\u00e9 kampan\u011b, se b\u011bhem studia v Brit\u00e1nii sezn\u00e1mil s textiln\u00edmi chirurgick\u00fdmi maskami. Na rozd\u00edl od \u0159ady koleg\u016f pova\u017eoval mor za infek\u010dn\u00ed chorobu, \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00ed se vzduchem p\u0159\u00edmo z \u010dlov\u011bka na \u010dlov\u011bka. Masky, kter\u00e9 dal vyrobit na ochranu p\u0159ed morem, vych\u00e1zely z masek chirurgick\u00fdch, ale m\u011bly n\u011bkolik vrstev g\u00e1zy a bavln\u011bn\u00e9 l\u00e1tky. Nosit je m\u011bli jak l\u00e9ka\u0159i zdravotn\u00edci v nemocnic\u00edch a ti, kdo se starali o poh\u0159b\u00edv\u00e1n\u00ed mrtv\u00fdch, tak nemocn\u00ed sami a jejich kontakty: snahou bylo zajistit masky pro cel\u00e9 obyvatelstvo zem\u011b.<\/p>\n

\"\"

Obr. 10 Ob\u011bti moru v Mand\u017eusku, foto z knihy \u010cuma v Ma\u0148\u010d\u017eurii 1910-1911 g., Thomas H. Hahn, wikimedia commons<\/p><\/div><\/p>\n

V p\u0159epln\u011bn\u00fdch vojensk\u00fdch nemocnic\u00edch prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky pomohly masky zabr\u00e1nit zk\u0159\u00ed\u017een\u00fdm respira\u010dn\u00edm infekc\u00edm: o\u0161et\u0159ovatel\u00e9 s maskou se od pacient\u016f nenakazili a nemohli p\u0159en\u00e9st sp\u00e1lu, z\u00e1\u0161krt \u010di ne\u0161tovice na ran\u011bn\u00e9 v \u201e\u010dist\u00fdch m\u00edstnostech.\u201c Je\u0161t\u011b ni\u017e\u0161\u00ed procento infekc\u00ed vykazovaly \u0161pit\u00e1ly, v nich\u017e masku nosili i ambulantn\u00ed a infek\u010dn\u00ed pacienti. Zku\u0161enosti z v\u00e1lky inspirovaly i opat\u0159en\u00ed, k nim\u017e \u00fa\u0159ady v\u00a0n\u011bkter\u00fdch evropsk\u00fdch st\u00e1tech, v sedmi americk\u00fdch m\u011bstech i n\u011bkter\u00fdch \u010d\u00e1stech Austr\u00e1lie a Kanady p\u0159istoupily b\u011bhem \u201e\u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky\u201c let 1918-1920. Ve \u0160v\u00e9dsku byly na podzim 1918 masky p\u0159id\u011blov\u00e1ny v\u0161em, kdo p\u0159ich\u00e1zeli do styku s\u00a0nemocn\u00fdmi, p\u0159edev\u0161\u00edm person\u00e1lu nemocnic.\u00a0 Zkou\u0161ely se i v \u00a0nemocnici v Lausanne a jinde ve \u0160v\u00fdcarsku[17]; lond\u00fdnsk\u00fd vojensk\u00fd l\u00e9ka\u0159 Thomas Carnwath (1878-1954) doporu\u010dil zav\u00e9st obli\u010dejov\u00e9 masky proti n\u00e1kaze pro v\u0161echny obyvatele m\u011bsta. V San Francisku i dal\u0161\u00edch m\u011bstech tato opat\u0159en\u00ed z\u0159ejm\u011b po\u010det ob\u011bt\u00ed pandemie sn\u00ed\u017eila. Pr\u00e1v\u011b z t\u011bchto m\u011bst a zem\u00ed poch\u00e1zej\u00ed fotografie zdravotn\u00edk\u016f i lid\u00ed na ulici v\u00a0mask\u00e1ch, kter\u00e9 dnes, spolu s uzav\u0159en\u00fdmi vchody obchod\u016f \u010di restaurac\u00ed, tvo\u0159\u00ed obraz ch\u0159ipkov\u00e9 epidemie. I proto v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch \u201eobrazy ch\u0159ipky\u201c chyb\u00ed. V\u00a0rakousko-uhersk\u00e9 monarchii jinde se masky setk\u00e1valy s podivem nebo s posm\u011bchem. \u010cesk\u00fd den\u00edk<\/em> popisuje zav\u00e1d\u011bn\u00ed masek v\u00a0Austr\u00e1lii s\u00a0t\u00edm, \u017ee \u201evl\u00e1da … doporu\u010dila no\u0161en\u00ed zvl\u00e1\u0161tn\u00edch z\u00e1kopov\u00fdch masek [?] na ulici, co\u017e se skute\u010dn\u011b v\u017eilo tak, \u017ee ulice sk\u00fdtaj\u00ed prazvl\u00e1\u0161tn\u00ed, tak\u0159ka p\u0159\u00ed\u0161ern\u00fd pohled.\u201c[18] (…) V\u00edde\u0148sk\u00fd pediatr Carl Hochsinger (1860-1942) p\u00ed\u0161e v\u00a0Neues Wiener Tagblatt<\/em>, \u017ee se mu \u201en\u011bkter\u00e1 ochrann\u00e1 pravidla zdaj\u00ed bezcenn\u00e1. K \u010demu jsou mentolov\u00e9 nebo vatov\u00e9 smotky do nosu \u010di obli\u010dejov\u00e9 masky, jak\u00e9 nos\u00ed ve \u0160v\u00fdcarsku, proti vysoce infek\u010dn\u00ed povaze ch\u0159ipky, kter\u00e1 se, tak \u0159\u00edkaj\u00edc, prot\u00e1hne ka\u017edou kl\u00ed\u010dovou d\u00edrkou? M\u011bli bychom se jen vyhnout, jak jen mo\u017eno, pobytu v pokoj\u00edch nemocn\u00fdch, v tramvaj\u00edch a zapln\u011bn\u00fdch m\u00edstnostech.\u201c Podobn\u011b se vyj\u00e1d\u0159il internista Franz D\u00f6rbeck (1866-?), kter\u00fd p\u016fsobil v Petrohradu a pozd\u011bji v Berl\u00edn\u011b: dne\u0161n\u00ed \u201eprofylaktick\u00e9 prost\u0159edky nem\u016f\u017eeme br\u00e1t v\u00e1\u017en\u011b. To plat\u00ed i o ochrann\u00e9 masce, kterou op\u011bt vytahuj\u00ed ze zbrojnice star\u00fdch morov\u00fdch doktor\u016f a kterou ve v\u0161eobecn\u00e9 praxi v\u016fbec nejde pou\u017e\u00edt. Jako profylaxe p\u0159ipad\u00e1 v \u00favahu jen racion\u00e1ln\u00ed hygiena \u00fast a krku a je-li to mo\u017en\u00e9, vyhnut\u00ed se styku s nemocn\u00fdm, nebo\u0165 nemoc se p\u0159ece jen p\u0159en\u00e1\u0161\u00ed z \u010dlov\u011bka na \u010dlov\u011bka.\u201c[19]\u00a0 Masky ov\u0161em nar\u00e1\u017eely na odpor i v zem\u00edch, kde byly povinn\u00e9.[20]<\/p>\n

\"\"

Obr. 11 Holi\u010dstv\u00ed pod \u0161ir\u00fdm nebem, University of California, Berkeley, 1918. National Archives 26428662, wikimedia commons<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Obr. 12 O\u0161et\u0159ovatelka s maskou, ch\u0159ipkov\u00fd pavilon Walter Reed Hospital, Washington, D.C., 1918-1919. Foto Harris & Ewing, wikimedia commons<\/p><\/div><\/p>\n

Na chirurgick\u00fdch klinik\u00e1ch se masky, obvykle jednoduch\u00e9ho st\u0159ihu z\u00a0g\u00e1zy nebo bavlny, roz\u0161\u00ed\u0159ily ve 20. letech. St\u00e1le v\u0161ak nebyly b\u011b\u017en\u00e9 ve v\u0161ech zem\u00edch a ve v\u0161ech nemocnic\u00edch. Jaroslav \u0160indel\u00e1\u0159 informoval r. 1931 \u010dten\u00e1\u0159e N\u00e1rodn\u00edch list\u016f<\/em> o tom, \u201ejak se dnes operuje\u201c: \u201eJedn\u00edm z nejd\u016fle\u017eit\u011bj\u0161\u00edch p\u0159edpoklad\u016f \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 operace jest z\u00e1brana infekce sam\u00e9. […] Nyn\u011bj\u0161\u00ed metoda aseptick\u00e1 br\u00e1n\u00ed ji\u017e vzniku jak\u00e9koliv infekce a proto je \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1. […] Na hlavu si d\u00e1v\u00e1 operat\u00e9r steriln\u00ed b\u00edlou \u010depici a na obli\u010dej steriln\u00ed masku, aby ned\u00fdchal do r\u00e1ny.\u00a0 […] Chirurg operuje oby\u010dejn\u011b s jedn\u00edm nebo \u010dast\u011bji se dv\u011bma asistenty, kte\u0159\u00ed mu \u00fa\u010deln\u011b pom\u00e1haj\u00ed. Instrument\u00e1\u0159, kter\u00fd mus\u00ed b\u00fdt stejn\u011b p\u0159ipraven jako operuj\u00edc\u00ed, m\u00e1 na zvl\u00e1\u0161tn\u00edm stolku pokryt\u00e9m steriln\u00ed rou\u0161kou vyva\u0159en\u00e9 chirurgick\u00e9 n\u00e1stroje, kter\u00e9 hbit\u011b pod\u00e1v\u00e1 operat\u00e9ru a asistuj\u00edc\u00edm.\u201c Popisuje v\u0161ak \u0160indel\u00e1\u0159 ide\u00e1l, nebo obecnou praxi v ka\u017ed\u00e9 nemocnici na po\u010d\u00e1tku 30. let? Popis aseptick\u00e9ho opera\u010dn\u00edho s\u00e1lu, kter\u00fd si n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci anatomick\u00e9ho muzea na Mat\u011bjsk\u00e9 pouti v Praze t\u00e9ho\u017e roku mohli prohl\u00e9dnout kuk\u00e1tkem, nazna\u010duje, \u017ee p\u0159edstava chirurgie ji\u017e tehdy zahrnovala \u201edoktory v b\u00edl\u00fdch pl\u00e1\u0161t\u00edch, masky na tv\u00e1\u0159i [a] rukavice\u201c, ka\u017edodenn\u00ed realita se ov\u0161em mohla li\u0161it.<\/p>\n

D\u016fle\u017eit\u00fdm pramenem k pozn\u00e1n\u00ed n\u00e1stupu chirurgick\u00fdch masek jsou jednak u\u010debnice pro mediky a p\u0159edev\u0161\u00edm o\u0161et\u0159ovatelky \u2013 p\u0159\u00edprava pacienta i l\u00e9ka\u0159e k operaci byla \u00fakolem zdravotn\u00edch sester a chirurg mohl p\u0159edpokl\u00e1dat, \u017ee o ni bude postar\u00e1no \u2013 jednak fotografie z chirurgick\u00fdch odd\u011blen\u00ed, kter\u00e9 mohou uk\u00e1zat, nakolik b\u011b\u017en\u00e9 operov\u00e1n\u00ed v masce, rukavic\u00edch a steriln\u00edm od\u011bvu v t\u00e9 \u010di on\u00e9 dob\u011b bylo.[21] Zcela spolehliv\u00fdm zdrojem ani ty, ani ony nejsou. U\u010debnice jsou preskriptivn\u00ed: nepopisuj\u00ed praxi v nemocnic\u00edch sv\u00e9 doby, ale doporu\u010den\u00fd standard a postihuj\u00ed nejv\u00fd\u0161e situaci na autorov\u011b klinice, ji\u017e d\u00e1vaj\u00ed za vzor. I fotografie mohou n\u011bkde ukazovat ide\u00e1ln\u00ed stav: \u010dasto v\u0161ak maj\u00ed b\u00fdt na skupinov\u00fdch sn\u00edmc\u00edch, a\u010d po\u0159\u00edzen\u00fdch na s\u00e1le, zobrazen\u00e9 postavy p\u0159edev\u0161\u00edm snadno k rozezn\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

\"\"

Obr. 13 \u010cesk\u00e1 chirurgick\u00e1 klinika v Praze, kolem 1924, Fotoarchiv Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, FA 1002.<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0p\u0159\u00edru\u010dce Der chirurgische Operationssaal<\/em> z\u00a0r. 1922 uv\u00e1d\u00ed vrchn\u00ed sestra chirurgick\u00e9 univerzitn\u00ed kliniky v\u00a0Berl\u00edn\u011b Franziska Berthold, \u017ee na klinice pou\u017e\u00edvaj\u00ed obd\u00e9ln\u00edky \u201ez\u00a0lehk\u00e9 ln\u011bn\u00e9 \u010di batistov\u00e9 l\u00e1tky, opat\u0159en\u00e9 tkanicemi (d\u00e9lka 35, \u0161\u00ed\u0159ka 20 cm), i [masky ze] dvou vrstev g\u00e1zy tomuto \u00fa\u010delu dosta\u010duj\u00ed.”[22]\u00a0 Podobn\u011b popisuje od\u011bv chirurg\u016f i sestra Beata \u0160lechtick\u00e1, vrchn\u00ed o\u0161et\u0159ovatelka chirurgick\u00e9 kliniky v\u00a0Brn\u011b, ve z\u0159ejm\u011b \u010desk\u00e9 nejstar\u0161\u00ed u\u010debnici, kter\u00e1 se t\u00e9matu dot\u00fdk\u00e1, z r. 1929. \u201eObli\u010dejov\u00e9 masky pro operat\u00e9ry se zhotovuj\u00ed z\u00a0tetrov\u00e9 l\u00e1tky [m\u011bkk\u00e9 bavlny tkan\u00e9 do \u010dtverc\u016f], velikosti asi 30x 15 cm, tkani\u010dkou se p\u0159ipev\u0148uj\u00ed na hlavu (d\u00e1vaj\u00ed se sterilisovati). Na hlavu d\u00e1me operat\u00e9ru a asistuj\u00edc\u00edm \u010depice, zhotoven\u00e9 z\u00a0jak\u00e9koli b\u00edl\u00e9 l\u00e1tky. Z\u00e1st\u011bry pro operat\u00e9ra a asistuj\u00edc\u00ed jsou z\u00a0nepromokav\u00e9 pry\u017eov\u00e9 l\u00e1tky nebo z\u00a0billrotbatistu; tak\u00e9 se u\u017e\u00edv\u00e1 voskovan\u00e9ho pl\u00e1tna.\u201c[23] Vyobrazen\u00ed masky v\u00a0knize bohu\u017eel chyb\u00ed: z\u0159ejm\u011b v\u0161ak \u0161lo o obd\u00e9ln\u00edk z\u00a0bavln\u011bn\u00e9 l\u00e1tky, s\u00a0tkani\u010dkami v\u00a0roz\u00edch nebo v\u00e1zan\u00fdmi kolem hlavy.<\/p>\n

V\u00edce detail\u016f poskytuje u\u010debnice O\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed chirurgick\u00fdch nemocn\u00fdch<\/em> Arnolda Jir\u00e1ska, p\u0159ednosty 1. chirurgick\u00e9 kliniky v Praze, je\u017e vy\u0161la v \u0159ad\u011b vyd\u00e1n\u00ed mezi lety 1938 a 1954. Jir\u00e1sek knihu zalo\u017eil jak na vlastn\u00edch p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch od po\u010d\u00e1tku 20. let na st\u00e1tn\u00ed o\u0161et\u0159ovatelsk\u00e9 \u0161kole v Praze, tak na materi\u00e1lech koleg\u016f a evropsk\u00fdch i americk\u00fdch p\u0159\u00edru\u010dk\u00e1ch. Za standard asepse pokl\u00e1dal r. 1938 Ba\u0165ovu nemocnici v Brn\u011b pod veden\u00edm Bohuslava Alberta (1890-1952). Nov\u011b postaven\u00e1 nemocnice mohla plnit v\u0161echny n\u00e1roky na aseptickou chirurgii od omyvateln\u00fdch st\u011bn a n\u00e1bytku ze skla a lakovan\u00e9ho kovu po pl\u00e1novit\u00e9 uspo\u0159\u00e1d\u00e1n\u00ed m\u00edstnost\u00ed. Jir\u00e1sek doporu\u010dil rovn\u011b\u017e lehk\u00e9 a pohodln\u00e9\u201c masky z b\u00edl\u00e9ho mulu \u201epodle Alberta\u201c: maska u\u017e\u00edvan\u00e1 na 1. chirurgick\u00e9 klinice je upevn\u011bna tkalouny kolem u\u0161\u00ed a krku a \u00fapln\u011b zakr\u00fdv\u00e1 \u00fasta a nos. (Obr.) Sestry, kter\u00e9 se k pacientovi tolik nep\u0159ibl\u00ed\u017eily, si kryly pouze vlasy steriln\u00edm \u010depcem. Jir\u00e1sek p\u0159itom trvale zd\u016fraz\u0148oval, \u017ee masky neposkytuj\u00ed naprostou ochranu a kladl d\u016fraz na \u201en\u011bm\u00e9 operov\u00e1n\u00ed\u201c a komunikaci s asistenty a instrument\u00e1\u0159i pomoc\u00ed gest.[24]<\/p>\n

\"\"

Obr. 14 \u00dastroj p\u0159\u00edm\u00e9ho \u00fa\u010dastn\u00edka operace, Jir\u00e1sek, O\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed chirurgick\u00fdch nemocn\u00fdch (1938), 91<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0n\u011bkter\u00fdch \u010desk\u00fdch a moravsk\u00fdch nemocnic\u00edch se masky objevily pozd\u011bji. Je\u0161t\u011b po\u010d\u00e1tkem 30. let operovali bez masek ve vinohradsk\u00e9 nemocnici, jinde i mnohem d\u00e9le.[25] V\u00a0p\u0159\u00edb\u011bhu masek sehr\u00e1la roli p\u0159edn\u00e1\u0161ka o epidemii rann\u00e9 infekce na chirurgick\u00e9m odd\u011blen\u00ed nemocnice v\u00a0Hradci Kr\u00e1lov\u00e9, ji\u017e na pracovn\u00ed sch\u016fzi \u010cesk\u00e9 chirurgick\u00e9 spole\u010dnosti v\u00a0Praze r. 1941 p\u0159ednesl patolog Anton\u00edn Fingerland. P\u016fvodcem \u201ehromadn\u00e9 poopera\u010dn\u00ed hnisav\u00e9 n\u00e1kazy, kter\u00e1 b\u011bhem t\u00fddne u sedmi pacient\u016f vedla k\u00a0sepsi a u p\u011bti k \u00famrt\u00ed, se uk\u00e1zal b\u00fdt chirurg, kter\u00fd trp\u011bl vcelku ban\u00e1ln\u00ed r\u00fdmou a z\u00e1n\u011btem hrtanu, ale sliznice nosu a mandl\u00ed m\u011bl obsazen\u00e9 virulentn\u00edmi streptokoky. Chirurg si chr\u00e1nil \u00fasta a nos jednoduchou dvouvrstvou bavln\u011bnou maskou (molino), ale proto\u017ee zau\u010doval mlad\u0161\u00ed l\u00e9ka\u0159e, nemohl nemluvit. Testy na hradeck\u00e9 prosektu\u0159e uk\u00e1zaly, \u017ee maska sn\u00ed\u017eila streptokokovou n\u00e1lo\u017e jen asi na t\u0159etinu a p\u0159i ka\u0161li \u010di k\u00fdch\u00e1n\u00ed pacienta neochr\u00e1nila. Fingerland tak dolo\u017eil kl\u00ed\u010dov\u00e9 m\u00edsto kap\u00e9nkov\u00e9 infekce v\u00a0\u0161\u00ed\u0159en\u00ed nemocni\u010dn\u00edch n\u00e1kaz i v\u00fdznam \u201en\u011bm\u00e9ho operov\u00e1n\u00ed\u201c v\u00a0masce, uk\u00e1zal ale tak\u00e9, jak nedostate\u010dn\u00e9 pou\u017e\u00edvan\u00e9 obli\u010dejov\u00e9 masky jsou. [26]<\/p>\n

Na t\u00e9\u017ee sch\u016fzi Fingerland spolu s\u00a0hradeck\u00fdm prim\u00e1\u0159em chirurgie Janem Bedrnou (1897-1956) p\u0159edn\u00e1\u0161eli i na t\u00e9ma \u201eJsou dosavadn\u00ed opera\u010dn\u00ed masky \u00fa\u010deln\u00e9?\u201c[27] P\u0159edstavili masku s\u00a0celof\u00e1novou vlo\u017ekou, kter\u00e1 br\u00e1nila pr\u016fchodu kap\u00e9nek p\u0159es tkaninu a kter\u00e1 se stala po desetilet\u00ed standardn\u00edm modelem, a\u010d jej\u00ed v\u00fdroba musela b\u00fdt n\u00e1kladn\u011bj\u0161\u00ed.[28] Na p\u0159\u00edli\u0161nou prostupnost g\u00e1zov\u00fdch masek upozor\u0148ovali ve 30. letech i chirurgov\u00e9 v\u00a0jin\u00fdch zem\u00edch: mezi vrstvy masky se vkl\u00e1dal celof\u00e1n i flanel, guma nebo celul\u00f3za.[29] Shodnou masku, jak v\u00a0diskusi sd\u011blil Anton\u00edn Kosteleck\u00fd (1914-1983), tehdy v\u00a0nemocnici na Vinohradech, zavedl ji\u017e r. 1934 Franti\u0161ek Burian na tamn\u00ed plastick\u00e9 chirurgii. V\u00a0horn\u00ed \u010d\u00e1sti Burianovy masky byl zastr\u010den kovov\u00fd prou\u017eek k\u00a0usazen\u00ed na nos; vzduch unik\u00e1 po stran\u00e1ch, mimo opera\u010dn\u00ed pole, a nezaml\u017euje br\u00fdle.[30]\u00a0 Bedrnovu \u010di Burianovu masku p\u0159evzali na\u00a0\u0159ad\u011b \u010desk\u00fdch nemocnic v\u010detn\u011b vinohradsk\u00e9 (1943) nebo 1. pra\u017esk\u00e9 chirurgick\u00e9 kliniky.\u00a0 Jak uv\u00e1d\u00ed Emerich Pol\u00e1k, na vinohradsk\u00e9m chirurgick\u00e9m odd\u011blen\u00ed zabr\u00e1nilo toho roku nahrazen\u00ed mulov\u00fdch masek maskami s\u00a0celof\u00e1novou vlo\u017ekou streptokokov\u00e9 epidemii. [31] \u00a0Fingerlandova p\u0159edn\u00e1\u0161ka pozd\u011bji dokl\u00e1dala argumenty p\u0159\u00edznivc\u016f i odp\u016frc\u016f masek. V\u00a0anket\u011b Rozhled\u016f v\u00a0chirurgii<\/em> (organizovan\u00e9 Jir\u00e1skem) z r. 1943 o p\u0159e\u017eit\u00fdch postupech v chirurgii se k n\u00ed vr\u00e1til jak Karel Neuwirth (profesor chirurgie a urologie v Brn\u011b, 1893-1970), tak tehdej\u0161\u00ed prim\u00e1\u0159 kutnohorsk\u00e9 nemocnice V\u00e1clav David (1892-1976). Neuwirth trval na mask\u00e1ch a steriln\u00edm od\u011bvu nejen pro p\u0159\u00edm\u00e9 \u00fa\u010dastn\u00edky operace, ale pro v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 na s\u00e1le: p\u0159edn\u00e1\u0161ka podle n\u011bj uk\u00e1zala, \u201ejak nebezpe\u010dn\u00e1 je kap\u00e9nkov\u00e1 infekce a jak nutn\u00fd je po\u017eadavek u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed dobr\u00fdch ochrann\u00fdch masek. Co plat\u00ed pro operat\u00e9ra a asistenta, plat\u00ed pro ka\u017ed\u00e9ho, kdo p\u0159ijde do bl\u00edzkosti opera\u010dn\u00edho pole.\u201c[32] Pro Davida pat\u0159ily masky jednozna\u010dn\u011b mezi star\u00e9, zbyte\u010dn\u00e9 zvyklosti. Podle n\u011bj Fingerland prok\u00e1zal, \u017ee proti infekci jsou ne\u00fa\u010dinn\u00e9, z\u00e1rove\u0148 \u201eka\u017ed\u00e1 maska zt\u011b\u017euje d\u00fdch\u00e1n\u00ed operuj\u00edc\u00edho a \u010dasto i p\u0159ek\u00e1\u017e\u00ed v zorn\u00e9m poli. Nedovedu si p\u0159edstavit, \u017ee bychom mohli pou\u017e\u00edvat jak\u00fdchkoli masek na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le obr\u00e1cen\u00e9m k jihov\u00fdchodu, kde letos v l\u00e9t\u011b pohybovala se teplota na s\u00e1le mezi 34\u00b0C a\u017e 37\u00b0C. [\u2026] Na velk\u00e9m chirurgick\u00e9m odd\u011blen\u00ed s po\u010dtem 5000 operac\u00ed ro\u010dn\u011b, kter\u00e9 jsem po 10 let vedl, neu\u017e\u00edvali jsme v\u016fbec masek, za to v\u0161ak v\u017edy vyst\u0159\u00edhali se zbyte\u010dn\u00e9ho mluven\u00ed na s\u00e1le. [\u2026] M\u00e1me tud\u00ed\u017e setrvati p\u0159i u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed masek, kter\u00e9 chirurga obt\u011b\u017euj\u00ed, bezpe\u010dnost asepse v\u0161ak podstatn\u011b nezvy\u0161uj\u00ed?\u201c[33] Davidova odpov\u011b\u010f ukazuje, \u017ee ani v Plzni (kde byl v letech 1933-1942 prim\u00e1\u0159em chirurgie a po v\u00e1lce p\u0159ednostou chirurgick\u00e9 kliniky), ani v Kutn\u00e9 Ho\u0159e masky k opera\u010dn\u00edmu \u00faboru p\u0159ed v\u00e1lkou nepat\u0159ily.<\/p>\n

\"\"

Obr. 15 Na pra\u017esk\u00e9 chirurgick\u00e9 klinice r. 1939, vlevo dr. Karabcov\u00e1, u stolu dr. St\u00fdblo, prof. Jir\u00e1sek, snad pozd\u011bj\u0161\u00ed prof. Niederle. Fotoarchiv Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, FA 3853.<\/p><\/div><\/p>\n

Masky na\u0161ly uplatn\u011bn\u00ed i v\u00a0porodnictv\u00ed, zejm\u00e9na od 30. let. Rodi\u010dka i novorozenec byli p\u0159itom stejn\u011b ohro\u017eeni infekc\u00ed ze strany person\u00e1lu jako chirurgick\u00fd pacient s\u00a0otev\u0159enou ranou.\u00a0 Ji\u017e r. 1916 zmi\u0148uje Stanislav Vomela (1892-1958) n\u00e1vrh Franze Hamburgera (1874-1954), aby nemocn\u00e9 matky chr\u00e1nily d\u00edt\u011b no\u0161en\u00edm masky: \u201en\u00e1vrh ten nebyl\u201c v\u0161ak \u201edosud prakticky vyzkou\u0161en, a mimoto p\u0159edpokl\u00e1d\u00e1 ov\u0161em od matky znalosti nebezpe\u010d\u00ed, kter\u00e9 pro d\u00edt\u011b sama sk\u00fdt\u00e1.\u201c[34]. V\u00a0roce 1936 vy\u017eadoval Josef \u0160vejcar (1897-1997), aby tuberkul\u00f3zn\u00ed matky po prvn\u00ed t\u00fddny \u2013 ne\u017e bude mo\u017en\u00fd p\u0159echod na um\u011blou v\u00fd\u017eivu – kojily v\u00a0masce, Karel Klaus (1898-1969) doporu\u010dil masku v\u0161em, kdo p\u0159ijdou do styku s rodi\u010dkou, je-li podez\u0159en\u00ed na z\u00e1n\u011bt d\u00fdchac\u00edch cest.\u00a0 \u201eD\u016fsledn\u00e1 ochrana maskou sn\u00ed\u017e\u00ed mo\u017enost kap\u00e9nkov\u00e9 infekce na minimum, V Anglii, kde profylaxi puerper\u00e1ln\u00ed infekce v tomto sm\u011bru byla v\u011bnov\u00e1na zna\u010dn\u00e1 p\u00e9\u010de, pod\u00e1n byl statisticky jasn\u00fd d\u016fkaz o tom, \u017ee kap\u00e9nkov\u00e1 infekce skute\u010dn\u011b nebezpe\u010dn\u00e1 je a \u017ee lze nebezpe\u010d\u00ed infekce touto cestou zd\u00e1rn\u011b \u010deliti.\u201c [35] \u00a0Dal\u0161\u00ed motivaci pro zav\u00e1d\u011bn\u00ed rou\u0161ek do porodnic p\u0159inesla epidemie streptokokov\u00e9 hore\u010dky omladnic po\u010d\u00e1tkem protektor\u00e1tu. Zemsk\u00fd \u00fa\u0159ad v\u00a0Praze na\u0159\u00eddil ob\u011b\u017en\u00edkem z\u00a010. 7. 1939 \u201evhodnou masku obdobnou masce, kterou maj\u00ed chirurgov\u00e9 p\u0159i operaci, a to z\u00a0dvoj\u00ed hust\u00e9, d\u00fdch\u00e1n\u00ed dovoluj\u00edc\u00ed l\u00e1tky\u201c l\u00e9ka\u0159\u016fm a sestr\u00e1m v\u00a0porodnici i porodn\u00edm asistentk\u00e1m. V protokolu o hl\u00e1\u0161en\u00ed hore\u010dky omladnic z\u00a0r. 1940 i v\u00a0n\u00e1vrhu na jeho \u00fapravu, ji\u017e zpracovala pracovn\u00ed komise \u010cesk\u00e9 spole\u010dnosti gynaekologick\u00e9 a porodnick\u00e9, se povinn\u011b uv\u00e1d\u00ed, zda m\u011bla porodn\u00ed asistentka \u201ep\u0159ed porodem, p\u0159i porodu a po porodu\u201c ochrannou masku. [36]\u00a0 Na sch\u016fzi Spole\u010dnosti v\u00a0\u010dervnu 1943 se Ji\u0159\u00ed Trapl (1880-1965) vr\u00e1til k\u00a0anket\u011b Rozhled\u016f v\u00a0chirurgii<\/em>. Budou-li \u201eopravdu nepropustn\u00e9,\u201c \u201ev\u00fdznam masek pro ochranu opera\u010dn\u00edho pole je bezesporn\u00fd\u201c, z\u00e1rove\u0148 ale varoval, \u017ee \u201enesta\u010d\u00ed zahalit si obli\u010dej tenkou rou\u0161kou.\u201c Bezpe\u010dn\u011b operovat v\u0161ak znamen\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159i operaci ml\u010det. I Jan T\u016fma (1887-1949) se v\u00a0diskusi vyslovil pro masky: \u201ene \u017ee by zabr\u00e1nily kap\u00e9nkov\u00e9 infekci, na to ov\u0161em jsou ty masky nedokonal\u00e9, ale p\u0159ece jenom chr\u00e1n\u00ed, a pak, mysl\u00edm, \u017ee operat\u00e9r m\u00e9n\u011b mluv\u00ed.\u201c S\u00a0odkazem na\u00a0 …. T\u016fma zd\u016fraznil, \u017ee maska mus\u00ed j\u00edt nejen p\u0159es \u00fasta, \u00fasta, ale i p\u0159es nos: pr\u00e1v\u011b v\u00a0tom byly masky 20. let nedostate\u010dn\u00e9.[37]\u00a0 N\u00e1m\u011bty gynekolog\u016f m\u011bly za debatou v\u00a0chirurgii z\u0159ejm\u011b jist\u00e9 zpo\u017ed\u011bn\u00ed: nov\u00e9, \u00fa\u010dinn\u00e9 modely byly jak nepohodln\u00e9, tak n\u00e1kladn\u00e9 a na porodnick\u00fdch odd\u011blen\u00edch by masku muselo nosit v\u00edce lid\u00ed a po del\u0161\u00ed dobu. Ve 40. letech p\u0159ibyla do povinn\u00e9ho obsahu kuf\u0159\u00edku porodn\u00ed asistentky maska z\u00a0hydrofilov\u00e9 g\u00e1zy, zat\u00edmco maska s\u00a0celof\u00e1novou vlo\u017ekou a\u017e roku 1950. [38]<\/p>\n

\"\"

Obr. 16 Opera\u010dn\u00ed maska s celof\u00e1novou vlo\u017ekou a ol\u016fvkem. Pol\u00e1k (1956), 41<\/p><\/div><\/p>\n

Ani s\u00a0n\u00e1stupem antibiotik po r. 1945 se sv\u011btov\u00e1 medic\u00edna od pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed masek neodvr\u00e1tila, z\u00e1jem o nov\u00e9 materi\u00e1ly a konstrukce v\u0161ak poklesl.[39] V\u00a0pov\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku tomu bylo alespo\u0148 po n\u011bjakou dobu jinak. V\u00fdvoje opera\u010dn\u00edch masek se na p\u0159elomu 40. a 50. let ujal St\u00e1tn\u00ed zdravotn\u00ed \u00fastav, po roce 1952 \u00dastav epidemiologie a mikrobiologie, pod veden\u00edm Karla Ra\u0161ky (1909-1987). Zdravotnick\u00e9 kontroly st\u00e1tn\u00edch nemocnic r. 1949, jich\u017e se Ra\u0161ka z\u00fa\u010dastnil, uk\u00e1zaly vedle jin\u00fdch hygienick\u00fdch nedostatk\u016f i panuj\u00edc\u00ed \u201enejednotnost pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed obli\u010dejov\u00fdch masek na opera\u010dn\u00edch s\u00e1lech a mnohde jejich ledabyl\u00e9 nasazov\u00e1n\u00ed. Jednou z\u00a025 nemocnic jsme se setkali se v\u017eitou a vehementn\u011b h\u00e1jenou p\u0159edstavu, \u017ee maska p\u0159i operac\u00edch je v\u016fbec zbyte\u010dn\u00e1. V\u00a0t\u00e9to nemocnici jsme zastihli na s\u00e1le vedle operuj\u00edc\u00edch i osoby, kter\u00e9 p\u0159i\u0161ly rovnou ze zahrady a mluvily nad otev\u0159en\u00fdm b\u0159ichem, zat\u00edm co na chodb\u011b p\u0159ed s\u00e1lem se t\u0159\u00eddilo \u0161pinav\u00e9 pr\u00e1dlo. [\u2026] D\u00edky bohu, takov\u00e9 zjevy jsou snad ojedin\u011bl\u00e9 a doufejme, \u017ee v\u0161ichni na\u0161i chirurgov\u00e9 a ostatn\u00ed operuj\u00edc\u00ed uzn\u00e1vaj\u00ed a nos\u00ed p\u0159i v\u00fdkonu obli\u010dejov\u00e9 masky. Nyn\u00ed u\u017e jde jen o to, aby nosili masky dobr\u00e9. Pro informaci jsme zkou\u0161eli 2 typy masek, u\u017e\u00edvan\u00e9 v\u00a0sou\u010dasn\u00e9 dob\u011b na 2 pra\u017esk\u00fdch klinik\u00e1ch.\u201c[40]<\/p>\n

V\u00a0reakci na tyto v\u00fdsledky testoval t\u00fdm mikrobiolo\u017eky Evy Aldov\u00e9 (1922-2018) ve St\u00e1tn\u00edm zdravotn\u00edm \u00fastavu \u010dty\u0159i typy pou\u017e\u00edvan\u00fdch masek, a to jak na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le, tak p\u0159i p\u00e9\u010di o nemocn\u00e9. Jednoduch\u00e1, sepran\u00e1 maska pou\u017e\u00edvan\u00e1 v\u00a0podolsk\u00e9m \u00fastavu m\u011bla na rozptyl streptokok\u016f, stafylokok\u016f a dal\u0161\u00edch bakteri\u00ed ve vzduchu nevaln\u00fd efekt, a\u010d o n\u011bco omezila v\u00fdskyt a r\u016fst bakteri\u00ed na \u017eivn\u00fdch p\u016fd\u00e1ch. O mnoho lep\u0161\u00ed nebyla ani dvojit\u00e1 maska z\u00a0d\u011btsk\u00fdch klinik pra\u017esk\u00e9 v\u0161eobecn\u00e9 nemocnice. V\u00fdrazn\u011b lep\u0161\u00ed v\u00fdsledky p\u0159inesla maska s\u00a0celof\u00e1novou vlo\u017ekou z\u00a0nemocnice ve Franti\u0161kov\u00fdch L\u00e1zn\u00edch; v\u016fbec nejlep\u0161\u00ed byly obd\u00e9ln\u00edkov\u00e9 masky podle modelu UNRRA, u\u017e\u00edvan\u00e9 ve St\u00e1tn\u00edm zdravotn\u00edm \u00fastavu, s\u00a0flanelovou vlo\u017ekou mezi dv\u011bma vrstvami hust\u00e9ho mulu a z\u00e1\u0161ivkami po stran\u00e1ch.[41]<\/p>\n

\"\"

Obr. 17 a a 17 b N\u00e1vrh na jednotn\u00fd typ obli\u010dejov\u00e9 masky, Aldov\u00e1 (1953), 723<\/p><\/div><\/p>\n

V dal\u0161\u00edch letech testovali v SZ\u00da masky z dal\u0161\u00edch nemocnic v cel\u00e9 republice i kopie model\u016f popsan\u00fdch zahrani\u010dn\u00edmi autory, nap\u0159. \u010dtvercovou masku a\u017e z dev\u00edti vrstev elastick\u00e9 f\u00e1\u010doviny podle Esty McNett (ur\u010den\u00e9 pr\u016fvodn\u011b pro prevenci tuberkul\u00f3zy), ji\u017e vyrobila sestra Jarmila Rou\u0161arov\u00e1 (1900-1979) z \u00dastavu pro p\u00e9\u010di o matku a d\u00edt\u011b. [42] C\u00edlem bylo vytvo\u0159it jednotn\u00fd typ masky pro hromadnou v\u00fdrobu pro v\u0161echny \u010deskoslovensk\u00e9 nemocnice. Zkou\u0161en\u00e9 masky se skl\u00e1daly z 1- 8 textiln\u00edch vrstev, prokl\u00e1dan\u00fdch vlo\u017ekami z celof\u00e1nu, r\u016fzn\u011b siln\u00e9ho flanelu i filtra\u010dn\u00edho pap\u00edru. I zde m\u011bla nejlep\u0161\u00ed filtra\u010dn\u00ed v\u00fdsledky v laborato\u0159i maska s flanelem, p\u0159i zkou\u0161k\u00e1ch v nemocnic\u00edch ji v\u0161ak l\u00e9ka\u0159i odm\u00edtli jako nepohodlnou a p\u0159\u00edli\u0161 teplou.\"\" Vl\u00e1kna flanelu pronikaly mulem a dr\u00e1\u017edily poko\u017eku obli\u010deje, t\u011bsn\u00e1 maska mohla p\u016fsobit z\u00e1n\u011bty dutin. Ani masky s celof\u00e1nem \u010di filtra\u010dn\u00edm pap\u00edrem nevyhovovaly: vydechovan\u00fd proud vzduchu s kap\u00e9nkami p\u0159es n\u011b sice nepronikl, maska v\u0161ak kap\u00e9nky nezachytila, ale jen odch\u00fdlila do vzduchu, odkud st\u00e1le mohly spadnout do r\u00e1ny. Po hladk\u00e9m materi\u00e1lu p\u0159itom kap\u00e9nky nasycen\u00e9 bakteriemi klouzaly. SZ\u00da nakonec navrhl anatomick\u00e9ho tvaru masku typu \u201e\u0160\u201c (z\u0159ejm\u011b podle A. \u0160traubov\u00e9) ze dvou vrstev bavln\u011bn\u00e9ho \u0161ifonu. Jedna vrstva byla st\u0159i\u017eena rovn\u011b, druh\u00e1\u00a0\u00a0\u0161ikmo,\u00a0tak\u017ee prostory mezi vl\u00e1kny kryly vl\u00e1kna druh\u00e9 vrstvy. Na rovn\u00e9 stran\u011b masky byla dutina pro zasunut\u00ed kovov\u00e9ho pl\u00ed\u0161ku, j\u00edm\u017e maska p\u0159il\u00e9h\u00e1 k nosu.\u00a0 Masku d\u00e1le testovali jak v \u00dastavu pro p\u00e9\u010di o matku a d\u00edt\u011b, tak na klinice plastick\u00e9 chirurgie. Burianova klinika ta ji doporu\u010dila k v\u00fdrob\u011b, bude-li zaji\u0161t\u011bna trval\u00e1 kvalita materi\u00e1lu, aby se maska netrp\u011bla opakovan\u00fdm pran\u00edm. Do jak\u00e9 m\u00edry bylo toto mo\u017en\u00e9 v 50. letech zaru\u010dit, z\u016fst\u00e1v\u00e1 ot\u00e1zkou.<\/p>\n

Nov\u011b navr\u017een\u00e9 metody a modely pom\u016fcek se do praxe prosazovaly \u2013 pokud v\u016fbec \u2013 se zna\u010dn\u00fdm odstupem. V\u00a0u\u010debnici chirurgie pro o\u0161et\u0159ovatelky, poprv\u00e9 vydan\u00e9 r. 1947 a podruh\u00e9 r. 1956, Emerich Pol\u00e1k st\u00e1le doporu\u010doval masku s\u00a0neprody\u0161nou vlo\u017ekou a n\u00e1nosn\u00edkem, tedy model zav\u00e1d\u011bn\u00fd ve v\u00e1le\u010dn\u00fdch letech. Stejn\u00fd model \u2013 \u201eBurianovu masku\u201c — prosazoval Arnold Jir\u00e1sek v\u00a0dal\u0161\u00edch vyd\u00e1n\u00edch O\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed chirurgick\u00fdch nemocn\u00fdch<\/em> (1952, 1954) a najdeme ji je\u0161t\u011b v\u00a0u\u010debnici Obecn\u00e9 chirurgie<\/em> Jana Knoblocha (1900-1997)\u00a0 z\u00a0r. 1965\u00a0 [43]. Podle Pol\u00e1ka m\u00e1 \u201espr\u00e1vn\u00e1 maska [\u2026] kr\u00fdti nos a \u00fasta a m\u00e1 mezi dv\u011bma vrstvami l\u00e1tky obsahovati celof\u00e1novou vlo\u017eku\u201c: ilustrace ukazuje i ol\u016fvko k\u00a0upevn\u011bn\u00ed k\u00a0nosu. Pol\u00e1k z\u00e1rove\u0148 upozornil (je\u0161t\u011b r. 1956), \u017ee \u201eopera\u010dn\u00ed maska nen\u00ed dosud v\u0161eobecn\u011b u\u017e\u00edv\u00e1na a pokud ano, u\u017e\u00edv\u00e1 se r\u016fzn\u00fdch, \u010dasto nedostate\u010dn\u00fdch typ\u016f.\u201c[44] V\u00a0Pr\u00e1ci sestry na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le<\/em> (1955) uvedl Bohuslav Niederle (1907-2000) masky s\u00a0vlo\u017ekou jak z\u00a0celof\u00e1nu, tak flanelu a s\u00a0vlo\u017een\u00fdm olov\u011bn\u00fdm p\u00e1skem: upozornil ale i na \u201enejnov\u011bj\u0161\u00ed mikrobiologick\u00e9 zkou\u0161ky (dr. Aldov\u00e1),\u201c podle nich\u017e ani dvojit\u00e9 masky s\u00a0vlo\u017ekou \u201enezabezpe\u010duj\u00ed zcela p\u0159ed kap\u00e9nkovou infekc\u00ed a byla navr\u017eena maska u\u0161it\u00e1 ze dvou vrstev nedr\u00e1\u017ediv\u00e9ho \u0161ifonu,\u201c kter\u00e1 filtruje l\u00e9pe.[45]<\/p>\n

\"\"

Obr. 18 Franti\u0161ek Burian se spolupracovn\u00edky p\u0159i operaci, po\u010d\u00e1tek 60. let. Archiv Kliniky plastick\u00e9 chirurgie 3. LF UK a FN Kr\u00e1lovsk\u00e9 Vinohrady<\/p><\/div><\/p>\n

Zav\u00e1d\u011bn\u00ed antibiotik neodstranilo riziko bakteri\u00e1ln\u00edch n\u00e1kaz ani v porodnic\u00edch.\u00a0 Na mask\u00e1ch pro v\u0161echny p\u0159\u00edtomn\u00e9 na porodn\u00edm s\u00e1le trv\u00e1 r. 1945 Jan T\u016fma; p\u0159edev\u0161\u00edm p\u0159i p\u00e9\u010di o nedono\u0161en\u00e9 d\u011bti jsou masky nezbytn\u00e9 jak pro l\u00e9ka\u0159e, tak porodn\u00ed asistentky.[46] Miroslav Kos zd\u016fraznil r. 1947, \u017ee tat\u00e1\u017e pravidla plat\u00ed na s\u00e1le porodn\u00edm i opera\u010dn\u00edm. \u201eNebezpe\u010d\u00ed kap\u00e9nkov\u00e9 infekce z nosn\u00ed a \u00fastn\u00ed flory l\u00e9ka\u0159\u016f a person\u00e1lu ohro\u017euje v praxi i \u00fastavech poporodn\u00ed a poopera\u010dn\u00ed pr\u016fb\u011bh. N\u011bkte\u0159\u00ed auto\u0159i pova\u017euj\u00ed toto nebezpe\u010d\u00ed za minim\u00e1ln\u00ed, zachov\u00e1v\u00e1-li se p\u0159i operaci nebo porodu p\u0159\u00edsn\u011b z\u00e1sada tzv. \u201an\u011bm\u00e9ho operov\u00e1n\u00ed.\u2019 Ba dokonce zam\u00edtaj\u00ed obvykl\u00e1 ochrann\u00e1 opat\u0159en\u00ed proti kap\u00e9nkov\u00e9 infekci jako no\u0161en\u00ed obli\u010dejov\u00fdch opera\u010dn\u00edch masek (s ohledem na zdrav\u00ed operuj\u00edc\u00edch a zdravotnick\u00e9ho person\u00e1lu — David). […] Zejm\u00e9na v porodnictv\u00ed, kde \u2013 nehled\u011b k bakter[iologick\u00e9] vn\u00edmavosti ter\u00e9nu \u2013 p\u0159i \u0159ad\u011b fysicky obt\u00ed\u017en\u011bj\u0161\u00edch v\u00fdkon\u016f doch\u00e1z\u00ed k prohlouben\u00ed a zrychlen\u00ed d\u00fdch\u00e1n\u00ed operuj\u00edc\u00edch, pova\u017eujeme nepou\u017eit\u00ed masky za hrubou chybu.\u201c [47]\u00a0 V roce 1956 podtrhl i Otto Brad\u00e1\u010d (1916-) po\u017eadavek, aby v\u0161ichni pracovn\u00edci \u201ena odd\u011blen\u00edch s kojenci bezpodm\u00edne\u010dn\u011b nosi[li] masky, a to nejen masky symbolick\u00e9, z n\u011bkolika vrstvi\u010dek g\u00e1zy, ale masky z pl\u00e1tna a dostate\u010dn\u011b velk\u00e9, aby zakr\u00fdvaly jak \u00fasta, tak nos,\u201c tedy masky obdobn\u00e9 t\u011bm, je\u017e navrhl t\u00fdm St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu.[48]<\/p>\n

\"\"

Obr. 19 Zdravotnick\u00e9 noviny 17. 11. 1956, 2<\/p><\/div><\/p>\n

Ve Zdravotnick\u00fdch novin\u00e1ch <\/em>se objevil i n\u00e1kres\u00a0masky pro sestry \u201epodle n\u00e1vrhu prof. Ra\u0161ky\u201c a \u010depce, tak, jak se p\u0159edstavily na ned\u00e1vn\u00e9 p\u0159ehl\u00eddce zdravotnick\u00fdch pracovn\u00edch a ochrann\u00fdch od\u011bv\u016f.[49]<\/p>\n

Metodick\u00e9 pokyny ministerstva zdravotnictv\u00ed z r. 1956 na\u0159izuj\u00ed \u201edoc\u00edlit, aby st\u0159edn\u00ed a ni\u017e\u0161\u00ed zdrav[otni\u010dt\u00ed] pracovn\u00edci\u00a0 nosili ochrann\u00e9 masky p\u0159i styku s rodi\u010dkou na porodn\u00edm s\u00e1le, zejm\u00e9na na porodu, p\u0159i styku s novorozenci jak na porodn\u00edm s\u00e1le, tak na novorozeneck\u00e9m pokoji a p\u0159i p\u0159en\u00e1\u0161en\u00ed novorozenc\u016f ke kojen\u00ed atd. Ochrann\u00e9 masky mus\u00ed nosit t\u00e9\u017e ned\u011blky p\u0159i styku s novorozenci. [\u2026] Masky pou\u017e\u00edvan\u00e9 ned\u011blkami a pracovn\u00edky mus\u00ed b\u00fdt \u00fa\u010dinn\u00e9 a mus\u00ed b\u00fdt vym\u011b\u0148ov\u00e1ny nejm\u00e9n\u011b 1kr\u00e1t za 24 hodin.\u201c[50]<\/p>\n

Nakolik se zdravotn\u00edci i rodi\u010dky takov\u00fdch pokyn\u016f dr\u017eeli \u010di v\u016fbec mohli dr\u017eet, nev\u00edme: pam\u011btn\u00edci nazna\u010duj\u00ed, \u017ee realita byla \u010dasto jin\u00e1. V\u00a0\u0161edes\u00e1t\u00fdch letech se \u201en\u00e1zory na v\u00fdznam infekce pro novorozence\u201c m\u011bnily: uzn\u00e1n\u00ed, \u017ee pro dal\u0161\u00ed v\u00fdvoj d\u00edt\u011bte je nutn\u00e9, aby dovedlo vytvo\u0159it s\u00a0mikroorganismy symbi\u00f3zu.\u00a0 Je\u0161t\u011b roku 1966 Josef \u0160\u00edstek a Josef \u0160vejcar varuj\u00ed p\u0159ed trvaj\u00edc\u00edm \u201evysok\u00fdm optimismem v klinick\u00e9m my\u0161len\u00ed\u201c a trvaj\u00ed na p\u0159\u00edsn\u00e9m protiepidemick\u00e9m re\u017eimu v\u010detn\u011b \u201eno\u0161en\u00ed obli\u010dejov\u00fdch masek s celof\u00e1novou vlo\u017ekou p\u0159i v\u0161ech \u00fakonech v porodnick\u00e9 \u010d\u00e1sti.\u201c[51]\u00a0 Jak uv\u00e1d\u00ed r. 1973 Karel Pol\u00e1\u010dek (1910-2005), ke konci 60. let v\u011bt\u0161ina odd\u011blen\u00ed pro nejmen\u0161\u00ed pacienty od pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed masek ustoupila, p\u0159esto, \u017ee mnoho zdravotn\u00edk\u016f z\u016fst\u00e1v\u00e1 nosi\u010di bakteri\u00e1ln\u00ed, zejm\u00e9na stafylokokov\u00e9 infekce. Pol\u00e1\u010dek z\u00e1rove\u0148 upozor\u0148uje na trval\u00e9 riziko virov\u00fdch respira\u010dn\u00edch n\u00e1kaz. Soud\u00ed rovn\u011b\u017e, \u017ee \u201eu matek p\u0159i kojen\u00ed m\u00e1 u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed masky jist\u00e9 opr\u00e1vn\u011bn\u00ed. [\u2026] V\u00a0obdob\u00ed kolem porodu nelze vylou\u010dit nahodil\u00e9 akutn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed d\u00fdchac\u00edch cest a styk matky s\u00a0d\u00edt\u011btem p\u0159i kojen\u00ed je velmi \u00fazk\u00fd. Nelze podce\u0148ovat ani v\u00fdchovn\u00fd v\u00fdznam tohoto opat\u0159en\u00ed, proto\u017ee st\u00e1le p\u0159ipom\u00edn\u00e1 matce, \u017ee k\u00a0mal\u00e9mu d\u00edt\u011bti je t\u0159eba p\u0159istupovat se zv\u00fd\u0161enou hygienickou p\u00e9\u010d\u00ed.\u201c [52]\u00a0 Psychologick\u00e9 \u0161kody, kter\u00e9 by sestra \u010di porodn\u00ed asistentka se zakrytou tv\u00e1\u0159\u00ed mohla p\u016fsobit novorozenci i \u017een\u011b, a t\u00edm sp\u00ed\u0161e matka v masce d\u00edt\u011bti, v\u0161ak za\u010dala porodnick\u00e1 literatura zva\u017eovat a\u017e v souvislosti s psychosomatick\u00fdmi sm\u011bry v porodnictv\u00ed po\u010d\u00e1tkem let 80.[53]<\/p>\n

\"\"

Obr. 20 Sestra s novorozencem, \u00dastav pro p\u00e9\u010di o matku a d\u00edt\u011b v Praze, Album fotografi\u00ed z oboru zdravotnick\u00e9 pr\u00e1ce pro pana ministra zdravotnictv\u00ed Dr. J. Plojhara (1955), Fotoarchiv Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, FA 3603<\/p><\/div><\/p>\n

V literatu\u0159e 60. a 70. let nalezneme \u0159adu podn\u011bt\u016f ke zlep\u0161en\u00ed materi\u00e1lu a konstrukce masek. Zda se n\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto masek za\u010daly vyr\u00e1b\u011bt, v\u0161ak nen\u00ed zn\u00e1mo. Karel Hala\u010dka (1910- 2002) a Ji\u0159ina Ko\u017eou\u0161kov\u00e1 r. 1962 uk\u00e1zali, \u017ee interlokov\u00e1 pletenina z\u00a0kade\u0159en\u00e9ho silonov\u00e9ho hedv\u00e1b\u00ed zachycuje v\u00edce mikrob\u016f a z\u00e1rove\u0148 prody\u0161n\u011bj\u0161\u00ed a m\u00e9n\u011b tedy zat\u011b\u017euje nositele, ne\u017e dvojit\u00fd \u0161ifon, kter\u00fd pou\u017eila Eva Aldov\u00e1. Materi\u00e1l byl rovn\u011b\u017e m\u00e9n\u011b propustn\u00fd, odoln\u011bj\u0161\u00ed a sn\u00e1ze se dezinfikoval ne\u017e ochrann\u00e1 maska \u0161v\u00e9dsk\u00e9 v\u00fdroby \u201eSvedia.\u201c[54] V\u00a0roce 1972 zkou\u0161eli Rudolf Pavlansk\u00fd, L. S\u00fdkorov\u00e1 a L. Vondr\u00e1\u010dek na\u00a0ortopedick\u00e9 klinice ILF vlo\u017eku do l\u00e1tkov\u00e9 masky z\u00a0filtra\u010dn\u00edho pap\u00edru, slo\u017een\u00e9ho do obd\u00e9ln\u00edku s\u00a0vyst\u0159i\u017een\u00fdm kl\u00ednem po stran\u00e1ch, pro ochranu pacient\u016f p\u0159ed infekc\u00ed zlat\u00fdm stafylokokem. V\u00a0\u010dl\u00e1nku navrhli, aby z\u00a0tohoto materi\u00e1lu byly vyr\u00e1b\u011bny i \u201elisovan\u00e9 masky\u2026 k\u00a0jednor\u00e1zov\u00e9mu pou\u017eit\u00ed, jako je tomu v\u00a0zahrani\u010d\u00ed.\u201c[55]\u00a0 Dal\u0161\u00ed osud t\u011bchto n\u00e1vrh\u016f je rovn\u011b\u017e nejasn\u00fd. Prvn\u00ed jednor\u00e1zov\u00e9 pap\u00edrov\u00e9 masky zn\u00e1me ji\u017e z 30. let, ve sv\u011bt\u011b se v\u0161ak prosadily a\u017e po\u010d\u00e1tkem\u00a0let 60.[56]\u00a0 Do \u010deskoslovensk\u00e9 medic\u00edny pronikaly pomalu: v\u00a0posledn\u00edm vyd\u00e1n\u00ed Pr\u00e1ce sestry na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le<\/em> (1986) p\u00ed\u0161e Bohuslav Niederle, \u017ee \u201edokonalou ochranu poskytuj\u00ed jen spot\u0159ebn\u00ed [jednor\u00e1zov\u00e9] masky se speci\u00e1ln\u00ed filtra\u010dn\u00ed schopnost\u00ed s\u00a098% \u00fa\u010dinnost\u00ed,\u201c ty v\u0161ak n\u011bkdy [?] neb\u00fdvaj\u00ed \u201ek\u00a0dost\u00e1n\u00ed.\u201c[57] Nakolik byly jednor\u00e1zov\u00e9 masky (dom\u00e1c\u00ed \u010di zahrani\u010dn\u00ed) v\u00a070. \u010di 80. letech dostupn\u00e9 a nakolik byly v\u00fdjimkou zn\u00e1mou jen na n\u011bkolika klinik\u00e1ch? Obecn\u011b se podle pam\u011btn\u00edk\u016f m\u011bly roz\u0161\u00ed\u0159it a\u017e kolem poloviny 90. let, po vstupu \u010cesk\u00e9 republiky do Evropsk\u00e9 unie. Odpov\u011b\u010f na tyto ot\u00e1zky tedy m\u016f\u017ee nazna\u010dit i dobu, kdy se v\u00a0\u010desk\u00fdch zdravotnick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00edch masky staly normou i skute\u010dnost\u00ed. S n\u00e1stupem 90. let i v\u00a0nov\u00e9m tis\u00edcilet\u00ed pat\u0159\u00ed v\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00edch masky \u2013 \u010di rou\u0161ky – k dobr\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 praxi. V\u00fdzkumn\u00e9 studie, kter\u00e9 \u2013 jako v d\u011bjin\u00e1ch mnohokr\u00e1t \u2013 p\u0159\u00ednos masek k ochran\u011b p\u0159ed nemocni\u010dn\u00edmi infekcemi v 90. letech zpochyb\u0148ovaly, na t\u00e9to praxi nezm\u011bnily nic. Podobn\u011b jako p\u0159i epidemii virov\u00e9 respira\u010dn\u00ed n\u00e1kazy se budeme rad\u011bji m\u00fdlit na stran\u011b opatrnosti.<\/p>\n

\"\"

Obr. 21 Chirurgick\u00e1 rou\u0161ka, 70.- 80. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, 15\/2013.<\/p><\/div><\/p>\n

Star\u0161\u00ed n\u00e1vrhy p\u0159edch\u00e1zej\u00ed i opat\u0159en\u00ed doby COVIDov\u00e9, je\u017e p\u0159ikazuj\u00ed \u010di doporu\u010duj\u00ed nosit masky ve ve\u0159ejn\u00e9m prostoru. Zm\u00ednili jsme epidemii \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky \u010di plicn\u00edho moru z\u00a0po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed. R\u016fzn\u011b v\u00e1\u017en\u00e9 epidemie respira\u010dn\u00edch n\u00e1kaz, p\u0159edev\u0161\u00edm ch\u0159ipky, \u010deskou spole\u010dnost prov\u00e1zely i v\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b stolet\u00ed. Zabr\u00e1nit jejich \u0161\u00ed\u0159en\u00ed m\u011bly kapesn\u00edky a \u0161\u00e1tky: v\u00a050. a 60. letech se v\u0161ak v\u00a0n\u00e1vrz\u00edch vracely i masky, a to nejen pro zdravotn\u00edky. V\u00a0roce 1957 Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> cituj\u00ed n\u00e1vrh sov\u011btsk\u00e9ho epidemiologa Ivana Jolkina (1903-1985) nosit rou\u0161ky ze \u010dty\u0159 vrstev mulu: nemocn\u00ed v\u017edy, kdy\u017e se setkaj\u00ed s\u00a0jin\u00fdmi lidmi, zdrav\u00ed p\u0159i cest\u011b tramvaj\u00ed, v\u00a0kin\u011b \u010di obchod\u011b \u010di ve \u0161kol\u00e1ch a \u0161kolk\u00e1ch. Jolkin doporu\u010dil, aby \u201ev dob\u011b epidemie ka\u017ed\u00fd nemocn\u00fd, kter\u00fd p\u0159ijde na polikliniku, p\u0159i odchodu dostal mulovou masku a po celou dobu ji nosil. S\u00a0v\u00fdrobou masek, dod\u00e1v\u00e1 \u010dl\u00e1nek, by jist\u011b pomohli dobrovoln\u00edci \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. Je t\u011b\u017eko \u0159\u00edci, zda byly tyto n\u00e1vody alespo\u0148 n\u011bkde uvedeny do praxe.[58]<\/p>\n

\"\"

Obr. 22 Z\u00e1palkov\u00e1 n\u00e1lepka Solo Lipn\u00edk pro \u00dast\u0159edn\u00ed \u00fastav zdravotnick\u00e9 osv\u011bty, 1958. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, MGN 73.<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0roce 1965 navrhuje J\u00falius Var\u0161\u00e1nyi (1894-?) ve Zdravotnick\u00fdch novin\u00e1ch <\/em>v\u0161em nosit s sebou t\u0159i kapesn\u00edky – jeden na ut\u00edr\u00e1n\u00ed nosu, dva \u010dist\u00e9 k zakryt\u00ed nosu a \u00fast v doprav\u011b \u2013 a d\u00e1le p\u00ed\u0161e:\u00a0 \u201eNebylo by od v\u011bci \u2013 v dob\u011b zv\u00fd\u0161en\u00e9ho nebezpe\u010d\u00ed ch\u0159ipkov\u00e9 epidemie \u2013 pou\u017e\u00edvat v dopravn\u00edch prost\u0159edc\u00edch a v\u016fbec ve styku s v\u011bt\u0161\u00edm po\u010dtem lid\u00ed ochrann\u00e9 masky. Je sice pravda, \u017ee by ve\u0159ejnost zprvu p\u0159ijala tento \u201ezlep\u0161ov\u00e1k\u201c s posm\u011bchem: nu, ale takov\u00fd u\u017e je osud v\u0161ech dobr\u00fdch n\u00e1pad\u016f.\u201c[59] V Japonsku, \u010c\u00edn\u011b \u010di na Tchaj-wanu jsou masky (\u201erou\u0161ky\u201c) b\u011b\u017en\u00fdm prost\u0159edkem ochrany i zdvo\u0159ilosti k ostatn\u00edm u\u017e od 50. let. Ani v \u010desk\u00fdch zem\u00edch mo\u017en\u00e1 ne\u0161lo o jedin\u00fd takov\u00fd n\u00e1vrh, ale o tom, \u017ee by se jej \u2013 po v\u00e1lce a p\u0159ed rokem 2020 \u2013 \u00fa\u0159ady kdy pokusily uskute\u010dnit, nev\u00edme.<\/p>\n

Pokusili jsme se postihnout n\u011bkter\u00e9 momenty z\u00a0historie rou\u0161ky \u2013 \u010di masky \u2013 ve zdravotnictv\u00ed \u010desk\u00fdch zem\u00edch a sousedn\u00ed Evropy v\u00a0pr\u016fb\u011bhu 20. stolet\u00ed. Je z\u0159ejm\u00e9, \u017ee tento p\u0159\u00edb\u011bh m\u00e1 mnoho mezer: z\u00a0literatury se dov\u00edd\u00e1me v\u00edc o tom, jak by zdravotn\u00edci i laici, zdrav\u00ed \u010di nemocn\u00ed, m\u011bli chr\u00e1nit sebe i druh\u00e9 p\u0159ed respira\u010dn\u00ed infekc\u00ed, ne\u017e o tom, jak opravdu postupovali. Mnoz\u00ed z\u00a0V\u00e1s, na\u0161ich \u010dten\u00e1\u0159\u016f, si ale na masky v\u00a0nemocnic\u00edch, porodnic\u00edch i jinde vzpom\u00edn\u00e1: a Va\u0161e vzpom\u00ednky, a\u0165 star\u00e9 deset \u010di pades\u00e1t let, jsou pro n\u00e1s nesm\u00edrn\u011b cenn\u00e9. Mo\u017en\u00e1 si rou\u0161ky vybav\u00edte\u00a0pobytu v\u00a0porodnici, mo\u017en\u00e1 si chirurgov\u00e9 nebo porodn\u00ed asistentky mezi V\u00e1mi rozpomenou na podobu masek, kter\u00e9 pou\u017e\u00edvali, na nedostatek ochrann\u00fdch pom\u016fcek \u010di protekci nutn\u00e9 k\u00a0tomu je pro st\u0159edisko \u010di nemocnici z\u00edskat. A t\u0159eba n\u00e1m dok\u00e1\u017eete pov\u011bd\u011bt, kde se rou\u0161ky – a\u0165 \u0159\u00edkaj\u00ed u\u010debnice cokoli – nosily a kde ne. Za Va\u0161e vypr\u00e1v\u011bn\u00ed, za fotografie nebo i rou\u0161ku, kterou jste nalezli doma \u010di v\u00a0gar\u00e1\u017ei, V\u00e1m budeme ve Zdravotnick\u00e9m muzeu vd\u011b\u010dni.<\/p>\n

\"\"

Obr. 23 Rou\u0161ky z\u00e1chrann\u00fdch sbor\u016f, kter\u00e9 inspirovaly po\u0161tovn\u00ed zn\u00e1mku Filipa Heyduka, 2020. Expozice Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, 2020. Foto Petra Vobeck\u00e1<\/p><\/div><\/p>\n

[1] Zda se takov\u00e9 masky pou\u017e\u00edvaly d\u0159\u00edve, ne\u017e po\u010d\u00e1tkem 17. stolet\u00ed, je nejist\u00e9. V obrazov\u00e9 sb\u00edrce lond\u00fdnsk\u00e9 Wellcome Collection\u00a0 nal\u00e9z\u00e1me ilustraci, \u00fadajn\u011b z ben\u00e1tsk\u00e9ho \u00a0rukopisu 14. stolet\u00ed, kter\u00e1 ukazuje masku z naolejovan\u00e9ho pl\u00e1tna s bronzov\u00fdm zob\u00e1kem. Roku 1683 p\u00ed\u0161e Michel de St. Martin (1614-1687), \u017ee L\u00b4Orme\u201e nikdy nezapomn\u011bl navl\u00e9ci se od nohou po hlavu do obleku s kozle\u010d\u00ed k\u016f\u017ee, jeho\u017e byl autorem, dopln\u011bn\u00e9ho maskou z t\u00e9\u017ee k\u016f\u017ee s p\u016fl stopy dlouh\u00fdm nosem, aby odklonil \u0161kodliv\u00fd vzduch.\u201c\u00a0 Vyobrazen\u00ed \u201emorov\u00fdch doktor\u016f\u201c poch\u00e1zej\u00ed a\u017e z n\u011bmeck\u00fdch tisk\u016f 18. stolet\u00ed a se skute\u010dnost\u00ed nemus\u00ed m\u00edt mnoho spole\u010dn\u00e9ho. Srov. Marion Maria Ruisinger: Die Pestarztmaske im Deutschen Medizinhistorischen Museum Ingolstadt,\u201c [Maska morov\u00e9ho doktora v DMHM Ingolstadt], NTM Zeitschrift f\u00fcr Geschichte der Wissenschaften, Technik und Medizin<\/em> 28 (2020), 235-252<\/p>\n

[2] Carl Fl\u00fcgge, \u201e\u00dcber Luftinfektion\u201c [O infekci ze vzduchu], Zeitschrift f\u00fcr Hygiene und Infektionskrankheiten<\/em> 25 (1897),. 194-224: 223.<\/p>\n

[3] Johann Mikulicz, \u201eDas Operieren in sterilisieren Zwirnhandschuhen und mit Mundbinde: Ein Beitrag zur Sicherung des aseptischen Verlaufs von Operationswunden\u201c [Operov\u00e1n\u00ed ve sterilizovan\u00fdch l\u00e1tkov\u00fdch rukavic\u00edch a s ovazem \u00fast: p\u0159\u00edsp\u011bvek k zaji\u0161t\u011bn\u00ed aseptick\u00e9ho pr\u016fb\u011bhu opera\u010dn\u00ed r\u00e1ny], Centralblatt f\u00fcr Chirurgie<\/em> 24\/26 (1897), 713-717; \u201e\u00dcber Versuche, die \u201easeptische\u201c Wundbehandlung zu einer wirklich keimfreien Methode zu vervollkommen\u201c [O pokusech zdokonalit \u201easeptick\u00e9\u201c zach\u00e1zen\u00ed s r\u00e1nou natolik, aby se stalo metodou bez choroboplodn\u00fdch z\u00e1rodk\u016f]. Deutsche medizinische Wochenschrift<\/em> 23\/26 (1897), 409-413.<\/p>\n

[4] Jacob Streiff, Das Werk von Prof. Dr. Otto Haab : zu dessen Ehrung und zur Erinnerung an seinen 80. Geburtstag den Kollegen gewidmet<\/em> [D\u00edlo prof. dr. Otto Haaba: v\u011bnov\u00e1no koleg\u016fm k\u00a0jeho uct\u011bn\u00ed a p\u0159ipomenut\u00ed ke dni jeho 80. narozenin] (Basel: Schwalbe, 1931), 7.<\/p>\n

[5] Friedrich Wenzel, \u201eDie Verwendung von Gazeschleiern bei aseptischen Operationen\u201c[U\u017eit\u00ed z\u00e1voj\u016f z g\u00e1zy p\u0159i aseptick\u00fdch operac\u00edch], Centralblatt f\u00fcr Chirurgie<\/em> 29\/19 (1902),513-518.<\/p>\n

[6]Karl Schuchardt, \u201e’Kopfklammer’ zur raschen und sicher sitzenden Einh\u00fcllung des Kopfes mit steriler Verbandgaze bei aseptischen Operationen, bei der Krankenpflege und bei der Desinfektion von Wohnr\u00e4umen\u201c[\u201cSpona na hlavu\u201d k rychl\u00e9mu a pevn\u011b sed\u00edc\u00edmu zahalen\u00ed hlavy steriln\u00edm g\u00e1zov\u00fdm obvazem p\u0159i aseptick\u00fdch operac\u00edch. P\u00e9\u010di o nemocn\u00e9 a dezinfekci obytn\u00fdch m\u00edstnost\u00ed], Centralblatt f\u00fcr Chirurgie<\/em> 27\/15 (1900), 402-407.<\/p>\n

[7] B. C. G. Moynihan, Abdominal Operations<\/em> [B\u0159i\u0161n\u00ed operace] (Philadelphia: Saunders, 1906), 25-26.<\/p>\n

[8] Wilhelm H\u00fcbener, \u201e\u00dcber die M\u00f6glichkeit der Wundinfection vom Munde aus und ihre Verh\u00fctung durch Operationsmasken\u201c [O mo\u017enosti rann\u00e9 infekce z \u00fast a ochran\u011b p\u0159ed n\u00ed pomoc\u00ed opera\u010dn\u00ed masky],\u201c Zeitschrift f\u00fcr Hygiene und Infektionskrankheiten<\/em> 29 (1898), 348-372. V Praze o H\u00fcbenerov\u00fdch pokusech referoval r. 1898 Franti\u0161ek La\u0161ek: \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch<\/em> 37\/49 (1898), 928-929.<\/p>\n

[9] Alexander Fr\u00e4nkel, \u201eCongresseindr\u00fccke vom 27. Congress der deutschen Gesellschaft f\u00fcr Chirurgie in Berlin,\u201c Wiener klinische Wochenschrift<\/em> 21 (1898), 419-421; idem., \u201eGrunds\u00e4tze der aseptischen Wunbehandlung,\u201c in Wilhelm Ebstein, ed., Chirurgie des praktischen Arztes<\/em> (Stuttgart: Enke, 1907), 22-32: 31.<\/p>\n

[10] Conrad Brunner, Handbuch der Wundbehandlung<\/em> [P\u0159\u00edru\u010dka o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed ran] (Stuttgart: Ferdinand Enke, 1916), 394-398, 397.<\/p>\n

[11] Anton W\u00f6lfler, \u201eUeber Operations-Handschuhe\u201c [O opera\u010dn\u00edch rukavic\u00edch],\u00a0 Beitr\u00e4ge zur klinischen Chirurgie <\/em>19 (1897), 255-259, 255;\u00a0 srov. Thomas Schlich, \u201eNegotiating Technologies in Surgery: The Controversy about Surgical Gloves in the 1890s\u201c [Sjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed technologick\u00fdch postup\u016f v chirurgii: kontroverze kolem chirurgick\u00fdch rukavic v 90. letech 19. stolet\u00ed], Bulletin of the History of Medicin<\/em>e 87 (2013), 170-197.<\/p>\n

[12] Billroth-batist je nepromokav\u00e9 pl\u00e1tno pota\u017een\u00e9 gutaper\u010dou, kter\u00e9 do chirurgie zavedl v\u00edde\u0148sk\u00fd profesor Theodor Billroth (1829 \u2013 1894). Bed\u0159ich Honz\u00e1k, \u201eZ pr\u00e1zdninov\u00fdch potulek: medic\u00ednsk\u00e1 Vratislav,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch<\/em> 34 (1895), 488-490.<\/p>\n

[13] Bernhard Fr\u00e4nkel, \u201eDie Tr\u00f6pfchen-Infektion bei Tuberkulose und ihre Verh\u00fctung\u201c[Kap\u00e9nkov\u00e1 infekce u tuberkul\u00f3zy a jak j\u00ed zabr\u00e1nit], Zeitschrift f\u00fcr Tuberkulose und Heilst\u00e4ttenwesen<\/em> 1\/1 (1900), 5-7; recenze Josefa Peln\u00e1\u0159e v\u00a0\u010casopisu l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch <\/em>39 (1900), 405-406; \u201eZur Prophylaxe der Tuberkulose\u201c [K profylaxi tuberkul\u00f3zy], Berliner medizinische Wochenschrift\u00a0 <\/em>37\/2 (1899.), 21-26;\u00a0 recenze Anton\u00edna Ostr\u010dila v\u00a0\u010casopisu l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 38 (1899), 122.<\/p>\n

[14] Sigismund Cohn, \u201eEine Schutzmaske f\u00fcr poliklinische Zwecke\u201c [Ochrann\u00e1 maska pro u\u017eit\u00ed na poliklinice], Zeitschrift f\u00fcr Tuberkulose und Heilst\u00e4ttenwesen\u00a0 <\/em>I (1900), 468-470.<\/p>\n

[15] \u201eP\u0159i ka\u0161li nech\u0165 si nemocn\u00fd p\u0159ed \u00fasta p\u0159idr\u017e\u00ed vhodn\u00e9 chr\u00e1n\u00edtko, aby se chrchel nerozst\u0159ikoval. [\u2026] Zvl\u00e1\u0161t\u011b budi\u017e [opatrovn\u00edk\u016fm] ulo\u017eeno, aby se, podobn\u011b jako l\u00e9ka\u0159i, kdykoli si ruce nebo jin\u00e9 obna\u017een\u00e9 \u010d\u00e1sti t\u011bla nebo od\u011bv v\u00fdm\u011b\u0161ky tuberkulosn\u00edmi zne\u010dist\u00ed, vhodn\u00fdm roztokem desinfek\u010dn\u00edm o\u010distili, kdy\u017e nemocn\u00fd ka\u0161le, t\u011bla sv\u00e9ho zbyte\u010dn\u011b nep\u0159iv\u00e1d\u011bli v\u00a0dosah rozpt\u00fdlen\u00fdch \u010d\u00e1ste\u010dek hlenov\u00fdch nebo pokryt\u00edm \u00fast a nosu vdechnut\u00ed jich se chr\u00e1nili a co nejv\u011bt\u0161\u00ed osobn\u00ed \u010distoty pam\u011btlivi byli.\u201c \u201eP\u0159edpisy o potla\u010den\u00ed tuberkulosy: v\u00fdnos p\u0159edsedy c.k. ministerstva, jako spr\u00e1vce ministerstva vnitra ze dne 14. \u010dervence 1902,\u201c Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159<\/em> 12\/8 (1932), 238-240, 239; srov. \u201eK pot\u00edr\u00e1n\u00ed tuberkulosy,\u201c \u010cesk\u00fd Kneipp<\/em> 10\/8 (1902), 119, \u201eOb\u011b\u017en\u00edk zemsk\u00e9 spr\u00e1vy politick\u00e9 v\u00a0Praze ze dne 13. srpna 1927 [\u2026]: P\u0159edpisy o potla\u010den\u00ed tuberkulosy,\u201c in Josef Kristen, ed., Sb\u00edrka zdravotn\u00edch z\u00e1kon\u016fv a na\u0159\u00edzen\u00ed, jako\u017e i d\u016fle\u017eit\u00fdch \u00fa\u0159edn\u00edch rozhodnut\u00ed<\/em>, sv. 13 (Praha: Spolek l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch, 1928), 373-376.<\/p>\n

[16] ? Clara Scherer-H\u00f6nigsberg, \u201eEin Vorschlag zur Tuberkuloseprophylaxe\u201c [N\u00e1vrh k profylaxi tuberkul\u00f3zy], Wiener Medizinische Wochenschrift<\/em> 77\/5 (1927), 168<\/p>\n

[17] Prager Tagblatt<\/em>,14. 8. 1918, 2. Dal\u0161\u00ed zpr\u00e1va v\u00a0Prager Tagblatt<\/em> (4.10.1918, 3) zmi\u0148uje, \u017ee masek je obvykle u\u017e\u00edv\u00e1no p\u0159i v\u00fdskytu plicn\u00edho tyfu.<\/p>\n

[18] \u010cesk\u00fd den\u00edk<\/em> 7.3.1919 (Ve\u010dern\u00edk),. 2<\/p>\n

[19] Franz D\u00f6rbeck, \u201eDie Influenzapandemie des Jahres 1918\u201c [Pandemie ch\u0159ipky v roce 1918], Deutsche Medizinische Wochenschrift<\/em> 45\/26, 27 (1919), 716-718, 743-745: 745.<\/p>\n

[20] https:\/\/www.cbsnews.com\/news\/mask-1918-flu-pandemic-controversial\/<\/a> (18.12.2020)<\/p>\n

[21] Lu Wang Adams, Carol A. Aschenbrenner, Timothy T. Houle, Raymond C. Roy, \u201eUncovering the History of Operating Room Attire through Photographs\u201c [Odhalov\u00e1n\u00ed historie s\u00e1lov\u00e9ho \u00faboru prost\u0159ednictv\u00edm fotografi\u00ed], Anaesthesiology <\/em>124\/1 (2016),\u00a0 19-24.<\/p>\n

[22] Franziska Berthold, Der chirurgische Operationssaal: Ratgeber f\u00fcr die Vorbereitung chirurgischer Operationen und das Instrumentieren f\u00fcr Schwestern, \u00c4rzte und Studierende <\/em>[Chirurgick\u00fd opera\u010dn\u00ed s\u00e1l: p\u0159\u00edru\u010dka p\u0159\u00edpravy chirurgick\u00fdch operac\u00ed a instrumentov\u00e1n\u00ed pro sestry, l\u00e9ka\u0159e a studenty], 2. vyd\u00e1n\u00ed (Berlin: Springer, 1922), 52. 3. vyd\u00e1n\u00ed z\u00a0roku 1935 doporu\u010duje upraven\u00e9 masky narkotiza\u010dn\u00ed: \u201eMasky na \u00fasta lze dostat z\u00a0tov\u00e1rny hotov\u00e9: leckdy se pou\u017e\u00edvaj\u00ed jednoduch\u00e9 kostry z\u00a0dr\u00e1tu, v\u017edy nov\u011b pota\u017een\u00e9; lze pou\u017e\u00edt i \u0161\u00e1tky z\u00a0lehk\u00e9 ln\u011bn\u00e9 \u010di batistov\u00e9 l\u00e1tky [\u2026]. Der chirurgische Operationssaal: Ratgeber f\u00fcr die Vorbereitung chirurgischer Operationen, <\/em>p\u0159epracoval Karl Vogeler (1889-1978), (Berlin: Springer, 1975), 12. Pro dr\u00e1t\u011bn\u00e9 masky nem\u00e1me z\u00a0\u010desk\u00fdch zem\u00ed doklady, a\u010d jejich pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed nelze vylou\u010dit.<\/p>\n

[23] Be\u00e1ta \u0160lechtick\u00e1, Z\u00e1klady o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed chirurgick\u00fdch nemocn\u00fdch pro mediky a o\u0161et\u0159ovatelky<\/em> (Brno: Ob\u010dansk\u00e1 tisk\u00e1rna [1929]), 53.<\/p>\n

[24] Mezi nov\u011bj\u0161\u00ed proponenty \u201en\u011bm\u00e9ho operov\u00e1n\u00ed\u201c pat\u0159il i Josef Riese (1894-1973), prim\u00e1\u0159 ve v\u00edde\u0148sk\u00e9 nemocnici Milosrdn\u00fdch brat\u0159\u00ed: Josef Riese, \u201eStummes Operieren und seine Bedeutung im Vergleich zu anderen Faktoren der Aseptik\u201c [N\u011bm\u00e9 operov\u00e1n\u00ed a jeho v\u00fdznam ve srovn\u00e1n\u00ed s jin\u00fdmi faktory asepse], Zentralblatt f\u00fcr Chirurgie<\/em> 63 (1936), 1873-1890, 1922-1939. Bohuslav Niederle p\u0159edstavuje v Praze zaveden\u00fd invent\u00e1\u0159 gest v\u00a0u\u010debnici Pr\u00e1ce sestry na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le<\/em>.<\/p>\n

[25] Emerich Pol\u00e1k, \u201eO vlivu v\u00e1le\u010dn\u00fdch \u00fatrap na frekvenci, komplikace a v\u00fdsledky chirurgick\u00e9 l\u00e9\u010dby v\u0159edu gastroduoden\u00e1ln\u00edho,\u201c Sborn\u00edk pro pathofysiologii tr\u00e1ven\u00ed a v\u00fd\u017eivy<\/em> 6\/3 (1952), 97-113: 107.<\/p>\n

[26] \u201e\u00da\u010dinnost masek m\u016f\u017ee b\u00fdt ohro\u017eena dv\u011bma okolnostmi. P\u0159edn\u011b mohou kapi\u010dky p\u0159\u00edmo pronikat maskou, nen\u00ed-li tato dost hust\u00e1, jak jsme to zjistili ve vlastn\u00edch pokusech. Za druh\u00e9 je jist\u00e1 \u010d\u00e1st mal\u00fdch kapi\u010dek un\u00e1\u0161ena proudem vydechovan\u00e9ho vzduchu do okol\u00ed operat\u00e9ra. Prvou vadu lze odstranit p\u0159im\u011b\u0159en\u00fdm zv\u00fd\u0161en\u00edm hustoty masky. Pon\u011bvad\u017e lze takto odstraniti nejv\u011bt\u0161\u00ed i nejpo\u010detn\u011bj\u0161\u00ed kapi\u010dky, nelze pochybovati o praktick\u00e9 hodnot\u011b takov\u00fdch hust\u00fdch masek. Druh\u00e9 vady, tj. vyletov\u00e1n\u00ed drobn\u00fdch kapi\u010dek kolem masky, se sotva kdy bude mo\u017eno zbaviti n\u011bjak\u00fdm vhodn\u00fdm technick\u00fdm \u0159e\u0161en\u00edm a proto ani nejdokonalej\u0161\u00ed dosavadn\u00ed masku nelze pova\u017eovat za absolutn\u00ed ochranu proti kap\u00e9nkov\u00e9 infekci.\u201c Anton\u00edn Fingerland, \u201eEpidemick\u00e9 streptokokov\u00e9 opera\u010dn\u00ed onemocn\u011bn\u00ed,\u201c Rozhledy v\u00a0chirurgii<\/em> 20\/9 (1941), 534-543, 542; Po\u0159ad V. pracovn\u00ed sch\u016fze \u010cesk\u00e9 chirurgick\u00e9 spole\u010dnosti v Praze 21. a 22. \u010dervna 1941<\/em> (Praha: \u010cs. chirurgick\u00e1 spole\u010dnost, 1941).<\/p>\n

[27] Rozhledy v\u00a0chirurgii<\/em> 20\/9 (1941), 543. \u201eDruh\u00e1 p\u0159edn\u00e1\u0161ka bohu\u017eel v\u00a0Rozhledech v\u00a0chirurgii<\/em> chyb\u00ed (nebyla p\u0159ed sjezdem dod\u00e1na), tak\u017ee jej\u00ed obsah zn\u00e1me jen z\u00a0pozd\u011bj\u0161\u00edch zm\u00ednek.<\/p>\n

[28]<\/a> Srov. Anton\u00edn Fingerland, \u201eP\u0159edpoklady vzniku l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty v\u00a0Hradci Kr\u00e1lov\u00e9,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch<\/em> 105 (1966), 187-189.<\/p>\n

[29] John L. Spooner, \u201eHistory of Surgical Face Masks. The Myths, the Masks, and the Men and Women Behind Them\u201c [Historie chirurgick\u00fdch masek: m\u00fdty, masky a mu\u017ei a \u017eeny za nimi]\u00a0 AORN Journal<\/em> 5\/1 (1967), 76-80, 77-78. Masku s vlo\u017ekou z\u00a0celof\u00e1nu \u010di gumy nebo masku celuloidovou doporu\u010doval i Josef Riese (v\u00fd\u0161e). Masku ze slo\u017een\u00e9 celuloidov\u00e9 f\u00f3lie se dv\u011bma dr\u00e1\u017ekami, do nich\u017e se zasunou pruhy g\u00e1zy, navrhl Kurt Oxenius (1881-1950): Ein neuer Mund-und Nasensch\u00fctzer\u201c [Nov\u00e1 ochrana \u00fast a nosu], M\u00fcnchener medizinische Wochenschrift<\/em> 81 (1934), 769.<\/p>\n

[30] V\u00a0diskusi pouk\u00e1zal Ji\u0159\u00ed Divi\u0161 (1886-1959)\u00a0 i na pot\u0159ebu rozm\u011brn\u011bj\u0161\u00edch a tak l\u00e9pe chr\u00e1n\u00edc\u00edch masek.<\/p>\n

[31] Pol\u00e1k (1952), 107.<\/p>\n

[32] Prof. dr. Karel Neuwirt[h], Brno, Rozhledy v\u00a0chirurgii<\/em> 22\/5 (1943), 177-182, 179.<\/p>\n

[33] Doc. dr. V\u00e1clav David, Kutn\u00e1 Hora, Rozhledy v\u00a0chirurgii<\/em> 22\/2 (1943), 72-74, 73.<\/p>\n

[34] Stanislav Vomela, \u201eTuberkulosa a v\u00e1lka,\u201c L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 rozhledy<\/em> 23 (1916), 389- 439: 429<\/p>\n

[35] Josef \u0160vejcar, \u201eO v\u00fd\u017eiv\u011b novorozence,\u201c Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159<\/em> 16\/9 (1936), 193-198, 196. Karel Klaus, \u201eJak bojovat proti infekci za porodu,\u201c Zdravotnick\u00e1 revue <\/em>18\/12 (1936), 209-210.<\/p>\n

[36] Ob\u011b\u017en\u00edk Zemsk\u00e9ho \u00fa\u0159adu v\u00a0Praze z\u00a08. 4. 1940, V\u011bstn\u00edk \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 52\/17-18 (1940), 317. N\u00e1vrh Spole\u010dnosti z\u00a0b\u0159ezna 1941 \u017e\u00e1dal mimo jin\u00e9 hl\u00e1\u0161en\u00ed sp\u00e1ly, r\u016f\u017ee, hnisav\u00fdch ran \u010di zubn\u00edch z\u00e1n\u011bt\u016f v\u00a0rodin\u011b porodn\u00ed asistentky:\u00a0 \u010c. gynekologie<\/em> 6\/4 (1941), 274.<\/p>\n

[37] Ji\u0159\u00ed Trapl, \u201eP\u0159e\u017eit\u00e9 a nespr\u00e1vn\u00e9 methody v\u00a0gynaekologii: p\u0159\u00edsp\u011bvek gynaekologa k\u00a0anket\u011b \u010desk\u00fdch chirurg\u016f,\u201c \u010c. gynaekologie<\/em> 8\/10 (1943), 111-114, 112-113; rozprava v\u00a0\u010c. gynaekologii<\/em> 8\/9 (1943), 108. T\u016fma poznamenal, \u017ee ve filmu Mu\u017ei v\u00a0b\u00edl\u00e9m (s\u00a0Clarkem Gablem, 1934) \u201ejsou zn\u00e1zorn\u011bny masky chybn\u011b; tam \u0161ly p\u0159es \u00fasta, maj\u00ed j\u00edt a\u017e p\u0159es nos.\u201c Na fotografi\u00edch z\u00a0filmu maj\u00ed ov\u0161em l\u00e9ka\u0159i masku dosti vysoko (https:\/\/www.imdb.com\/title\/tt0025489\/mediaviewer\/rm2296861952\/<\/a>, 23.12.2020).<\/p>\n

[38] V\u011bstn\u00edk \u00dast\u0159edn\u00ed jednoty porodn\u00edch asistentek pro \u010cechy a Moravu<\/em> 32\/2 (1944), 2-3; \u201eSlu\u017eebn\u00ed instrukce pro okrskov\u00e9 porodn\u00ed asistentky,\u201c vyhl\u00e1\u0161ka ministerstva zdravotnictv\u00ed z\u00a027. 3. 1950, Zdravotnick\u00e1 revue<\/em> 29\/5 (1950), 114-120, 120.<\/p>\n

[39] Spooner (1967), 107.<\/p>\n

[40] Karel Ra\u0161ka, \u201eZhodnocen\u00ed v\u00fdsledk\u016f zdravotnick\u00fdch kontrol st\u00e1tn\u00edch nemocnic,\u201c \u010ceskoslovensk\u00e1 nemocnice <\/em>17\/10 (1949), 305-313. Zm\u00edn\u011bn\u00e9 dv\u011b kliniky byly \u00dastav pro matku a d\u00edt\u011b v\u00a0Podol\u00ed a Klinika plastick\u00e9 chirurgie v\u00a0Praze na Vinohradech.<\/p>\n

[41] Eva Aldov\u00e1, Karel Ra\u0161ka, \u201eV\u00fdzkum vzdu\u0161n\u00fdch n\u00e1kaz: 5, P\u0159\u00edsp\u011bvek k prevenci nemocni\u010dn\u00edch n\u00e1kaz se zvl\u00e1\u0161tn\u00edm z\u0159etelem k streptokokov\u00fdm superinfekc\u00edm,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch<\/em> 89 (1950), 1320-1325.<\/p>\n

[42] Elsa H, McNett, \u201eThe Face Mask in Tuberculosis: How the Cheese.Cloth Face Mask Has Been Developed as a Protective Agent in Tuberculosis\u201c [Obli\u010dejov\u00e1 maska p\u0159i tuberkul\u00f3ze: jak byla vyv\u00edjena obli\u010dejov\u00e1 maska z f\u00e1\u010doviny jako ochrann\u00e1 pom\u016fcka pro tuberkul\u00f3zu], The American Journal of Nursing<\/em>\u00a0 49\/1 (1949),\u00a0 32-36; Eva Aldov\u00e1 za technick\u00e9 spolupr\u00e1ce A. \u0160traubov\u00e9, \u201eN\u00e1vrh na jednotn\u00fd typ obli\u010dejov\u00e9 masky,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 92 (1953), 722-726.<\/p>\n

[43] Arnold Jir\u00e1sek, O\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed chirurgick\u00fdch nemocn\u00fdch<\/em>, 3. vyd\u00e1n\u00ed (Praha: Zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1952), 115-116, 5. vyd\u00e1n\u00ed (Praha:\u00a0 St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1954), 114-115. Jan Knobloch, Obecn\u00e1 chirurgie<\/em>, 5. vyd\u00e1n\u00ed (Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1965), 119.<\/p>\n

[44] Emerich Pol\u00e1k, Chirurgie pro o\u0161et\u0159ovatelky: u\u010debnice pro o\u0161et\u0159ovatelsk\u00e9 \u0161koly a \u00fastavy pro vzd\u011bl\u00e1n\u00ed o\u0161et\u0159ovatelek v\u00a0pomoc[n\u00fdch]oborech<\/em> (Praha: Spolek \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f, 1947), 41-42; idem., Chirurgie pro zdravotn\u00ed sestry<\/em> (Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1956), 40-41.<\/p>\n

[45] Bohuslav Niederle, Pr\u00e1ce sestry na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le,<\/em> 1. vyd\u00e1n\u00ed (Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 1955), 177; 2. vyd\u00e1n\u00ed 1957, 138; 3. vyd\u00e1n\u00ed 1965, 183. Ve 3. vyd\u00e1n\u00ed z\u016fst\u00e1v\u00e1 formulace shodn\u00e1: Niederle jen poznamen\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201emasky, dod\u00e1van\u00e9 n.p. \u0158empo, dob\u0159e vyhovuj\u00ed sv\u00fdm tvarem i dvojitou vrstvou l\u00e1tky, ale nelze zasunout dostate\u010dn\u011b dlouh\u00fd kovov\u00fd p\u00e1sek tak, aby dob\u0159e p\u0159ilehl k\u00a0nosu i tv\u00e1\u0159\u00edm pod br\u00fdlemi.\u201c<\/p>\n

[46] \u201eNa\u0159\u00edzen\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed masek chr\u00e1n\u00edc\u00edch nejen \u00fasta, ale i nos, jest samoz\u0159ejmou povinnost\u00ed ve\u0161ker\u00e9ho person\u00e1lu zam\u011bstnan\u00e9ho na s\u00e1le porodn\u00edm a vedouc\u00edho porod zvl\u00e1\u0161t\u011b a m\u011bla by se v\u017e\u00edti i do praxe mimo\u00fastavn\u00ed. Ov\u0161em masky maj\u00ed b\u00fdt nepropustn\u00e9, pokud mo\u017eno [sic] sterilizovan\u00e9 a nem\u00e1 br\u00e1ti tut\u00e9\u017e masku jedna osoba po druh\u00e9 osob\u011b.\u201c Jan T\u016fma, \u201eN\u011bkolik slov o porodnick\u00fdch probl\u00e9mech dne\u0161n\u00ed doby,\u201c Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159<\/em> 25\/12 (1945), 252-256: 254. Srov. Josef Schubert, \u201ePerinat\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de o nedono\u0161en\u00e9 d\u00edt\u011b,\u201c Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159<\/em> 27\/18 (1947), 401-403, 402.<\/p>\n

[47] Miroslav Kos, \u201eSd\u011blen\u00ed z\u00a0praxe: opera\u010dn\u00ed masky v\u00a0porod [nicko]- gyneaek[ologick\u00e9] praxi,\u201c \u010cs. gynaekologie<\/em> 12\/1 (1947), 49-50.<\/p>\n

[48] Otto Brad\u00e1\u010d, \u201eKa\u017ed\u00e1 sestra mus\u00ed zn\u00e1t nebezpe\u010d\u00ed stafylokokov\u00e9 infekce,\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 10. 12. 1956, 2.<\/p>\n

[49] \u201eJak\u00fd \u010depec budou nosit sestry,\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 17. 11. 1956, 2.<\/p>\n

[50] \u201eMetodick\u00e9 pokyny pro prevenci a asanaci stafylokokov\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed na porodnick\u00fdch odd\u011blen\u00edch, v porodnic\u00edch a v novorozeneck\u00fdch pokoj\u00edch\u201c z 24. 4. 1956 zpracoval t\u00fdm pod veden\u00edm Jaroslava Jerie (1894-1981), \u010ceskoslovensk\u00e1 gynekologie<\/em> 22\/3 (1957), 211-214.<\/p>\n

[51] Josef \u0160\u00edstek, Josef \u0160vejcar, \u201eProtiepidemick\u00fd re\u017eim a nemocni\u010dn\u00ed infekce na porodnick\u00e9m odd\u011blen\u00ed,\u201c \u010cs. gynekologie <\/em>31\/4 (1966), 250-252.<\/p>\n

[52] Karel Pol\u00e1\u010dek, \u201eJe anebo nen\u00ed povinnost nosit \u00fastn\u00ed masky p\u0159i provozu na novorozeneck\u00e9m odd\u011blen\u00ed a u matek p\u0159i kojen\u00ed?\u201c \u010ceskoslovensk\u00e1 pediatrie<\/em> 28\/10 (1973), 575-576.<\/p>\n

[53]\u00a0 D. Fukalov\u00e1, recenze M. Odent, Bien naitre<\/em> (Paris: Seuil, 1976) v \u010cs. gynekologie<\/em> 46\/8 (1981), 658-661; \u201eNov\u00e9 psychosomatick\u00e9 sm\u011bry v porodnictv\u00ed,\u201c \u010cs. gynekologie<\/em> 48\/8 (1983), 608-610<\/p>\n

[54] Karel Hala\u010dka, Ji\u0159ina Ko\u017eou\u0161kov\u00e1, \u201eP\u0159\u00edsp\u011bvek k\u00a0n\u00e1vrhu nov\u00e9 tkaniny na obli\u010dejov\u00e9 masky,\u201c \u010cs. epidemiologie, mikrobiologie, imunologie<\/em> 11\/5 (1962), 331-335; Ji\u0159ina Ko\u017eou\u0161kov\u00e1, Jozef Augustin, \u201eP\u0159ednosti interlokov\u00e9 masky p\u0159i srovn\u00e1n\u00ed s\u00a0maskou \u201eSvedia\u201c,\u201c \u010cs. epidemiologie, mikrobiologie, imunologie<\/em> 14\/6 (1965), 363-367. \u010cl\u00e1nek bohu\u017eel dal\u0161\u00ed detaily k\u00a0masce Svedia a jej\u00ed dostupnosti v \u010ceskoslovensku neud\u00e1v\u00e1.<\/p>\n

[55] R. Pavlansk\u00fd, L. S\u00fdkorov\u00e1, L. Vondr\u00e1\u010dek, \u201eSpeci\u00e1ln\u00ed filtra\u010dn\u00ed pap\u00edr pro filtraci vzduchu, pou\u017eit\u00fd jako vlo\u017eka do opera\u010dn\u00ed masky,\u201c Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159<\/em> 52\/1 (1972), 19-20.<\/p>\n

[56] Bruno J Strasser, Thomas Schlich, \u201eA History of the Medical Mask and the Rise of Throwaway Culture\u201c [Historie l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 masky a n\u00e1stup vyhazovac\u00ed kultury], Lancet<\/em> 396 (2020), 19-20.<\/p>\n

[57] Bohuslav Niederle, Pr\u00e1ce sestry na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le<\/em> (Praha: Avicenum, 1986), 84. P\u0159\u00edru\u010dce, ji\u017e pod t\u00edm\u017e n\u00e1zvem vydali r. 2000 Miloslav Duda (1941-) a spolupracovn\u00edci, ji\u017e vedle bavln\u011bn\u00fdch uv\u00e1d\u00ed masky z\u00a0netkan\u00e9ho textilu \u0161v\u00e9dsk\u00e9 v\u00fdroby. Miloslav Duda a kol., Pr\u00e1ce sestry na opera\u010dn\u00edm s\u00e1le<\/em> (Praha: Grada, 2000), 66.<\/p>\n

[58] \u201eV\u00fdznam obli\u010dejovej masky v\u00a0prevencii chr\u00edpky,\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 12. 10. 1957, 2.<\/p>\n

[59]\u00a0J. Var\u0161\u00e1nyi., \u201e\u00b4Prekab\u00e1time\u00b4 chr\u00edpku?\u201c Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em> 25. 2. 1965, 6.<\/p>\n

\r\n

Citace<\/h2>\r\n

KR\u00ddSL, \u0160imon.. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i>. Online. 2020, ro\u010d. 25, \u010d. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5906<\/a> [cit. 05.11.2026].\r\n<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK Obli\u010dejov\u00e9 masky \u2013 pro n\u011b\u017e se v pr\u016fb\u011bhu posledn\u00edho roku nevratn\u011b v\u017eilo ozna\u010den\u00ed rou\u0161ky \u2013 se staly embl\u00e9mem doby koronaviru. V po\u010d\u00e1tc\u00edch epidemie – a pro mnoh\u00e9 dodnes – zastupuje rou\u0161ka ochotu pod\u00edlet se spole\u010dn\u00e9m z\u00e1pasu zdravotn\u00edk\u016f, z\u00e1chrann\u00fdch sbor\u016f i laik\u016f s\u00a0n\u00e1kazou, zapojit svou pr\u00e1ci, invenci i fantazii. Jindy a pro jin\u00e9 symbolizuj\u00ed \u201en\u00e1hubky\u201c nev\u00edtan\u00e1 […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":5698,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-5906","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5906","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=5906"}],"version-history":[{"count":19,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5906\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6168,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5906\/revisions\/6168"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/5698"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=5906"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=5906"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=5906"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}