{"id":6131,"date":"2021-07-12T10:57:35","date_gmt":"2021-07-12T08:57:35","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=6131"},"modified":"2021-07-12T10:57:35","modified_gmt":"2021-07-12T08:57:35","slug":"vznik-statniho-zdravotniho-ustavu-par-stripku-z-historie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2021-26-1-2\/vznik-statniho-zdravotniho-ustavu-par-stripku-z-historie\/","title":{"rendered":"Vznik St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu: p\u00e1r st\u0159\u00edpk\u016f z historie"},"content":{"rendered":"

Mgr. Jana VITOU\u0160OV\u00c1, knihovna SZ\u00da<\/strong><\/p>\n

Dnes je St\u00e1tn\u00ed zdravotn\u00ed \u00fastav (SZ\u00da) zdravotnick\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm a \u00a0v\u011bdeckou instituc\u00ed, kter\u00e1 \u010d\u00edt\u00e1 des\u00edtky n\u00e1rodn\u00edch referen\u010dn\u00edch center a laborato\u0159\u00ed. Jeho hlavn\u00edm \u00fakolem je monitoring a p\u0159\u00edprava podklad\u016f pro n\u00e1rodn\u00ed zdravotn\u00ed politiku a \u010dinnost zam\u011b\u0159en\u00e1 na ochranu a podporu zdrav\u00ed. Tato \u010dinnost zahrnuje mnoho oblast\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed: zejm\u00e9na mikrobiologii, epidemiologii infek\u010dn\u00edch nemoc\u00ed, hygienu vody a ovzdu\u0161\u00ed, bezpe\u010dnost potravin, chemickou bezpe\u010dnost, pracovn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, psychosoci\u00e1ln\u00ed determinanty zdrav\u00ed a \u0159adu dal\u0161\u00edch. Ve sv\u00fdch po\u010d\u00e1tc\u00edch ale nem\u011bl St\u00e1tn\u00ed zdravotn\u00ed \u00fastav na r\u016f\u017e\u00edch ustl\u00e1no.<\/p>\n

\"\"

Budova \u0159editelstv\u00ed St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu, zadn\u00ed vchod. Foto: Archiv St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu<\/p><\/div><\/p>\n

\u0160patn\u00e9 a je\u0161t\u011b hor\u0161\u00ed podm\u00ednky<\/strong><\/p>\n

Situace po prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce byla zoufal\u00e1 z mnoha d\u016fvod\u016f a z hlediska ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed obzvl\u00e1\u0161\u0165. Uv\u00e1d\u00ed se, \u017ee prvn\u00ed sv\u011btov\u00e1 v\u00e1lka znamenala pro \u010desk\u00e9 zem\u011b celkovou demografickou ztr\u00e1tu 910 000 osob, z toho ale \u201ejen\u201c 300 000 lid\u00ed zem\u0159elo na v\u00e1le\u010dn\u00fdch front\u00e1ch (1). O voj\u00e1c\u00edch, kte\u0159\u00ed zem\u0159eli v prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce, se obvykle hovo\u0159\u00ed jako o \u201epadl\u00fdch\u201d. Jen\u017ee skute\u010dn\u011b padl\u00fdch voj\u00e1k\u016f, tj. voj\u00e1k\u016f zahynuv\u0161\u00edch v boji, bylo pouh\u00fdch 5 % (2). Naprost\u00e1 v\u011bt\u0161ina jich zem\u0159ela na n\u00e1sledky zran\u011bn\u00ed a na infekci. V poln\u00edch podm\u00ednk\u00e1ch bl\u00e1tiv\u00fdch z\u00e1kop\u016f a p\u0159ed objevem penicilinu bylo tak\u0159ka nemo\u017en\u00e9 odol\u00e1vat infekc\u00edm (a nejen t\u011bm, kter\u00e9 se t\u00fdkaly p\u0159\u00edmo zran\u011bn\u00ed). B\u00eddn\u00e9 hygienick\u00e9 podm\u00ednky, \u0161patn\u00e1 v\u00fd\u017eiva, zaostal\u00e9 l\u00e9\u010debn\u00e9 postupy, nedostatek l\u00e9k\u016f a materi\u00e1lu, z toho v\u0161eho lze vyvodit, jak n\u00e1ro\u010dn\u00e1 byla tato situace (nejen) po zdravotn\u00ed str\u00e1nce. Ani v civiln\u00ed oblasti nebyla b\u011bhem v\u00e1lky situace dobr\u00e1. Nechyb\u011bly jen potraviny a l\u00e9ky, ale i l\u00e9ka\u0159i samotn\u00ed. Dramaticky klesala porodnost (nap\u0159\u00edklad mezi rokem 1915 a 1916 byl pokles o 42 %), a naopak vzrostla m\u00edra mrtv\u011b narozen\u00fdch d\u011bt\u00ed. Zhruba \u0161estina a\u017e p\u011btina narozen\u00fdch d\u011bt\u00ed se b\u011bhem v\u00e1le\u010dn\u00fdch let nedo\u017eila prvn\u00edho roku (3). Nejpal\u010div\u011bj\u0161\u00ed probl\u00e9m p\u0159edstavovaly infek\u010dn\u00ed nemoci \u2013 ne\u0161tovice (variola), tyfus, sp\u00e1la, z\u00e1\u0161krt, \u010dern\u00fd ka\u0161el, spalni\u010dky a nejv\u011bt\u0161\u00ed zabij\u00e1k ze v\u0161ech: tuberkul\u00f3za. Na tuberkul\u00f3zu um\u00edralo a\u017e 80 % z celkov\u00e9ho po\u010dtu zem\u0159el\u00fdch na infek\u010dn\u00ed choroby (4). Dominantn\u00ed pod\u00edl ob\u011bt\u00ed tuberkul\u00f3zy nebyl p\u0159ekon\u00e1n ani b\u011bhem epidemie \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky, kter\u00e1 do \u010desk\u00fdch zem\u00ed dorazila v \u0159\u00edjnu 1918. V\u00e1lka za sebou v \u010ceskoslovensku zanechala na 250 000 v\u00e1le\u010dn\u00fdch invalid\u016f a 640 000 v\u00e1le\u010dn\u00fdch vdov a sirotk\u016f. Dal\u0161\u00edm neblah\u00fdm d\u016fsledkem v\u00e1lky bylo obrovsk\u00e9 roz\u0161\u00ed\u0159en\u00ed pohlavn\u011b p\u0159enosn\u00fdch chorob (5).<\/p>\n

Je proto z\u0159ejm\u00e9, \u017ee konec v\u00e1lky rozhodn\u011b neznamenal konec \u00fatrap. Pov\u00e1le\u010dn\u00e1 l\u00e9ta s sebou p\u0159in\u00e1\u0161ela slo\u017eitosti, kter\u00fdm muselo \u010ceskoslovensko \u010delit prakticky okam\u017eit\u011b po sv\u00e9m vzniku. Zdravotnick\u00fd apar\u00e1t a jeho v\u011bdeck\u00e9 z\u00e1zem\u00ed, ustanoven\u00e9 za dob Rakouska-Uherska, k tomu ale neposkytovaly dostate\u010dnou oporu a nedok\u00e1zaly ani pokr\u00fdt akutn\u00ed pot\u0159ebu l\u00e9\u010div. Nezbytn\u00e9 l\u00e9ky, s\u00e9ra a vakc\u00edny musely b\u00fdt nakupov\u00e1ny v zahrani\u010d\u00ed. To ale bylo velmi drah\u00e9, a nav\u00edc bez z\u00e1ruky kvality, proto\u017ee v \u010ceskoslovensku neexistovala instituce, kter\u00e1 by se systematicky v\u011bnovala kontrol\u00e1m l\u00e9\u010div. Tak vznikla debata o instituci docela nov\u00e9, kter\u00e1 by v\u0161echny v\u00fd\u0161e zm\u00edn\u011bn\u00e9 pot\u0159eby pokryla, a nadto by za\u0161t\u00edtila rozvoj modern\u00ed p\u00e9\u010de o ve\u0159ejn\u00e9 zdrav\u00ed. P\u0159edstav o tom, jak by m\u011bl takov\u00fd \u00fastav fungovat, bylo patrn\u011b mnohem v\u00edce ne\u017e p\u0159edstav o tom, kde v pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed naj\u00edt finan\u010dn\u00ed prost\u0159edky na jeho z\u0159\u00edzen\u00ed. V\u00fdchodiskem se nakonec stalo jedn\u00e1n\u00ed s Rockefellerovou nadac\u00ed.<\/p>\n

Rockefellerovy miliony<\/strong><\/p>\n

John Davison Rockefeller b\u00fdv\u00e1 ozna\u010dov\u00e1n za prvn\u00edho miliard\u00e1\u0159e na sv\u011bt\u011b a v\u00fdznamn\u00e9ho mecen\u00e1\u0161e. O propojen\u00ed jm\u00e9na Rockefeller s filantropickou \u010dinnost\u00ed v oblasti ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed se v\u0161ak zaslou\u017eil v souvislosti se snahou zlep\u0161it ve\u0159ejn\u00fd obraz sv\u00e9 rodiny p\u0159edev\u0161\u00edm jedin\u00fd Rockefeller\u016fv syn: John Davison Rockefeller junior. Ten p\u0159ed prvn\u00ed sv\u011btovou v\u00e1lkou zalo\u017eil \u00dastav soci\u00e1ln\u00ed hygieny (The Bureau of Social Hygiene), kter\u00fd se zab\u00fdval soci\u00e1ln\u011b determinovan\u00fdmi zdravotn\u00edmi probl\u00e9my (prostituce a pohlavn\u011b p\u0159enosn\u00e9 choroby, kriminalita mladistv\u00fdch, drogy) (6). Spolu s otcem vybudoval \u0161koly ve\u0159ejn\u00e9ho zdravotnictv\u00ed a Rockefeller\u016fv l\u00e9ka\u0159sk\u00fd institut (dnes Rockefellerova univerzita). D\u00edky tomu vznikl model ve\u0159ejn\u00e9ho zdravotnictv\u00ed, kter\u00fd d\u00e1le p\u0159eb\u00edrali odborn\u00edci v \u00fastavech podporovan\u00fdch Rockefellerovou nadac\u00ed (The Rockefeller Foundation) mj. i v Evrop\u011b. To, \u017ee se \u010ceskoslovensko obr\u00e1tilo s \u017e\u00e1dost\u00ed o pomoc p\u0159i zakl\u00e1d\u00e1n\u00ed St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu pr\u00e1v\u011b na Rockefellerovu nadaci, tedy rozhodn\u011b nebyla volba \u201en\u00e1hodn\u00e9ho\u201c sponzora.<\/p>\n

Jedn\u00e1n\u00ed zah\u00e1jila na ja\u0159e 1919 v Pa\u0159\u00ed\u017ei prezidentova dcera Alice Masarykov\u00e1, p\u0159edsedkyn\u011b \u010ceskoslovensk\u00e9ho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee. N\u00e1sledn\u011b p\u0159ijel do Prahy z\u00e1stupce Rockefellerovy nadace Selskar M. Gunn, kter\u00fd doporu\u010dil, aby bylo vysl\u00e1no na stipendium do Spojen\u00fdch st\u00e1t\u016f n\u011bkolik mlad\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f. Prvn\u00ed z t\u011bchto vybran\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f odjeli na podzim roku 1919 a v\u00fdznamnou m\u011brou ovlivnili pohled nadace na situaci v \u010ceskoslovensku. Na st\u011b\u017eejn\u00ed porad\u011b Rockefellerovy nadace 24. prosince 1919 v New Yorku reprezentovali n\u00e1zor, \u017ee \u010ceskoslovensk\u00fd st\u00e1t zahrani\u010dn\u00ed ekonomickou pomoc uv\u00edt\u00e1, av\u0161ak nen\u00ed z\u00e1visl\u00fd v\u00fdhradn\u011b na n\u00ed. Zd\u016fraz\u0148ovali, \u017ee v \u010ceskoslovensku ji\u017e existuj\u00ed pl\u00e1ny rozvoje, kter\u00e9 je t\u0159eba pro dlouhodobou stabilitu nov\u00e9ho st\u00e1tu respektovat (7).<\/p>\n

N\u00e1sleduj\u00edc\u00ed rok byl v\u011bnov\u00e1n up\u0159es\u0148ov\u00e1n\u00ed priorit ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed. Ze \u0161irok\u00e9 diskuze vykrystalizovaly dva hlavn\u00ed sm\u011bry. Zva\u017eovalo se, zda up\u0159ednostnit \u0159e\u0161en\u00ed ot\u00e1zky soci\u00e1ln\u011b determinovan\u00fdch chorob v podob\u011b s\u00edt\u011b lidov\u00fdch \u00fastav\u016f zdrav\u00ed (n\u00e1vrh dr. Hamzy), \u010di zda vybudovat laborato\u0159e pro boj s infek\u010dn\u00edmi nemocemi (dr. Kulhav\u00fd). Nakonec zv\u00edt\u011bzil n\u00e1vrh dr. Kulhav\u00e9ho. Tehdej\u0161\u00ed ministr zdravotnictv\u00ed, Ladislav Proch\u00e1zka, pak p\u0159ednesl nadaci n\u00e1vrh na v\u00fdstavbu velk\u00e9ho centr\u00e1ln\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu s 11 odd\u011blen\u00edmi v pavilonov\u00e9m proveden\u00ed, kter\u00fd byl schv\u00e1len (8).<\/p>\n

\"\"

Model St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00ed \u00fastavu Foto: Archiv St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu<\/p><\/div><\/p>\n

Z\u00e1padn\u011b, v\u00fdchodn\u011b, venkov, \u010di Praha?<\/strong><\/p>\n

Bylo rozhodnuto, \u017ee \u00fastav bude vybudov\u00e1n vedle vinohradsk\u00e9 nemocnice. Komise uva\u017eovala o n\u00e1kupu pozemk\u016f na v\u00fdchodn\u00ed stran\u011b vinohradsk\u00e9 nemocnice, padl rovn\u011b\u017e n\u00e1vrh na odkup pozemk\u016f z\u00e1padn\u011b od nemocnice. Tyto pozemky pat\u0159ily vinohradsk\u00e9 z\u00e1lo\u017en\u011b a ta je ministerstvu prodala v z\u00e1\u0159\u00ed 1921 (7). Zvl\u00e1\u0161tnost\u00ed je, \u017ee tou dobou Vinohrady je\u0161t\u011b nebyly sou\u010d\u00e1st\u00ed Prahy. Pra\u017eskou \u010dtvrt\u00ed se staly a\u017e v roce 1922 v r\u00e1mci Velk\u00e9 Prahy.<\/p>\n

\"\"

Vlevo od staveni\u0161t\u011b St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu se nach\u00e1z\u00ed budovy vinohradsk\u00e9 nemocnice. Foto: Archiv St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Pohled od k\u0159i\u017eovatky ulic \u0160rob\u00e1rovy a Sob\u011bslavsk\u00e9. Vpravo lze vid\u011bt pr\u00e1zdn\u00e9 m\u00edsto \u010dekaj\u00edc\u00ed na z\u00e1stavbu Vr\u0161ovic. Foto: Archiv St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu<\/p><\/div><\/p>\n

Rockefellerov\u011b nadaci byly odesl\u00e1ny n\u00e1vrhy na v\u00fdstavbu, v\u010detn\u011b projektov\u00fdch skic architekta Rudolfa Kv\u011bcha. Ten v t\u00e9 dob\u011b p\u016fsobil na ministerstvu zdravotnictv\u00ed a t\u011blov\u00fdchovy jako p\u0159ednosta technick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed a navrhoval sanatoria, nemocni\u010dn\u00ed a l\u00e1ze\u0148sk\u00e9 stavby. Pod\u00edlel se nap\u0159\u00edklad na projektov\u00e1n\u00ed zemsk\u00fdch \u00fastav\u016f pro choromysln\u00e9 v Bohnic\u00edch a Horn\u00edch Be\u0159kovic\u00edch nebo nemocnice ve Slan\u00e9m.<\/p>\n

Zaj\u00edmav\u00e9 je, \u017ee Rockefellerova nadace nakonec financovala v\u00edce ne\u017e polovinu n\u00e1klad\u016f na v\u00fdstavbu St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu. Dne 12. \u010dervence 1921 byla podeps\u00e1na ministrem Proch\u00e1zkou s Rockefellerovou nadac\u00ed \u00famluva o finan\u010dn\u00ed pomoci, kter\u00e1 se zav\u00e1zala poskytnout na v\u00fdstavbu zdravotn\u00edho \u00fastavu 26 984 600 korun. Ministerstvo ale muselo splnit dv\u011b podm\u00ednky: uvolnit pro v\u00fdstavbu prost\u0159edky ve v\u00fd\u0161i minim\u00e1ln\u011b 23 471 700 korun, co nejd\u0159\u00edve to st\u00e1tn\u00ed rozpo\u010det dovol\u00ed, a realizovat v\u00fdstavbu minim\u00e1ln\u011b do doby \u0161esti let ode dne platnosti dokumentu (8). Ob\u011b podm\u00ednky byly zd\u00e1rn\u011b spln\u011bny; \u00fastav byl dokonce otev\u0159en v\u00a0je\u0161t\u011b krat\u0161\u00ed lh\u016ft\u011b (za \u201epouh\u00e9\u201c \u010dty\u0159i roky).<\/p>\n

\"\"

Ke komplexu budov St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu m\u011bla p\u016fvodn\u011b pat\u0159it tak\u00e9 st\u00e1j pro 52 kon\u00ed, kter\u00e1 m\u011bla slou\u017eit pro pot\u0159eby s\u00e9rologick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed. Nakonec byla p\u0159elo\u017eena do dvora Bohumile v \u00dajezd\u011b nad \u010cern\u00fdmi lesy.
Foto: Archiv St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu<\/p><\/div><\/p>\n

Dobov\u00e1 politika a skand\u00e1l na slavnostn\u00edm otev\u0159en\u00ed<\/strong><\/p>\n

V \u0159\u00edjnu 1925 byla stavba v c\u00edlov\u00e9 rovince a do budov \u00fastavu se ji\u017e nast\u011bhovalo \u0159editelstv\u00ed a s\u00e9rologick\u00e9 odd\u011blen\u00ed.<\/p>\n

\"\"

Laborato\u0159 s\u00e9rologick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed v budov\u011b \u010d. 3, kter\u00e9 za\u010dalo pracovat v nov\u00e9m St\u00e1tn\u00edm zdravotn\u00edm \u00fastavu jako prvn\u00ed, byla na svou dobu vybavena velmi modern\u011b a na vysok\u00e9 technick\u00e9 \u00farovni. Foto: Archiv St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu<\/p><\/div><\/p>\n

N\u00e1rodn\u00ed shrom\u00e1\u017ed\u011bn\u00ed republiky \u010ceskoslovensk\u00e9 p\u0159ijalo 12. \u0159\u00edjna 1925 z\u00e1kon o z\u0159\u00edzen\u00ed, p\u016fsobnosti a organizaci St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu. Tento z\u00e1kon podpo\u0159ila i strana n\u011bmeck\u00fdch soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f. Jejich mluv\u010d\u00ed v\u0161ak pronesl neskromnou v\u00fdtku, \u017ee by se \u00fastav nem\u011bl v\u011bnovat pouze ve\u0159ejn\u00e9mu zdrav\u00ed a hygien\u011b, n\u00fdbr\u017e by m\u011bl p\u011bstovat v\u0161echny zdravov\u011bdn\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 sm\u011bry. Nadto vyslovil opov\u00e1\u017eliv\u00e9 p\u0159\u00e1n\u00ed, aby se do \u010dinnosti \u00fastavu mohli zapojit tak\u00e9 n\u011bme\u010dt\u00ed v\u011bdci z \u010ceskoslovenska (p\u0159ipome\u0148me, \u017ee v t\u00e9to dob\u011b se po\u010det pra\u017esk\u00fdch N\u011bmc\u016f pohyboval okolo 40 000; dokonce ka\u017ed\u00fd \u010dtvrt\u00fd student byl N\u011bmec) (9). Nepochodil dob\u0159e. V Lidov\u00fdch novin\u00e1ch z \u0159\u00edjna 1925 se do\u010d\u00edt\u00e1me, \u017ee \u201ezpravodaj Kle\u010d\u00e1k odpov\u011bd\u011bl mu polemick\u00fdmi vyt\u00e1\u010dkami, je\u017e nebyly jako \u010desk\u00e1 odpov\u011b\u010f v\u00e1\u017een\u00e9mu n\u011bmeck\u00e9mu pracovn\u00edku nijak d\u016fstojny\u201c (8).<\/p>\n

\"\"

\u0158editelstv\u00ed St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu a pr\u016f\u010del\u00ed se sochami Josefa Augustina Paukerta.
Foto: Archiv St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu<\/p><\/div><\/p>\n

Slavnostn\u00ed otev\u0159en\u00ed \u00fastavu se konalo 5. listopadu 1925 a je doprov\u00e1zeno humornou perli\u010dkou. Tehdej\u0161\u00edho ministra zdravotnictv\u00ed ze strany lidovc\u016f, Jana \u0160r\u00e1mka, se toti\u017e velmi dotklo, kdy\u017e spat\u0159il na pr\u016f\u010del\u00ed budovy \u0159editelstv\u00ed St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho stavu dv\u011b sochy obna\u017een\u00fdch \u017een, kter\u00e9 zhotovil socha\u0159 Josef A. Paukert jako symbol zdrav\u00ed a s\u00edly. Ministr je ihned na\u0159\u00eddil sejmout a uschovat do sklepa, o \u010dem\u017e druh\u00fd den promptn\u011b referovaly Lidov\u00e9 noviny jako o \u201evz\u00e1cn\u00e9m porozum\u011bn\u00ed pro um\u011bn\u00ed\u201c (8). Dnes u\u017e jsou v\u0161ak sochy chv\u00e1labohu zp\u011bt na sv\u00e9m m\u00edst\u011b.\nProto\u017ee letos v \u010dervenci uplyne od podeps\u00e1n\u00ed smlouvy o v\u00fdstavb\u011b St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu \u00factyhodn\u00fdch 100 let, pop\u0159ejme mu toho zdrav\u00ed a s\u00edly do dal\u0161\u00edch let co nejv\u00edce!<\/p>\n

Literatura:<\/p>\n

    \n
  1. SRB, Vladim\u00edr. Tis\u00edc let obyvatelstva \u010desk\u00fdch zem\u00ed. Praha: Karolinum, 2004. ISBN 80-246-0712-3.<\/li>\n
  2. Was World War I good for medicine? [film]. NATO Review. 2014. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/www.nato.int\/docu\/review\/2014\/war-medicine\/WWI-WW1-Health-care-medicine\/cs\/index.htm.<\/li>\n
  3. Demografick\u00fd obraz zem\u00ed Koruny \u010desk\u00e9 za prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky v publikaci \u010cS\u00da [online]. Praha: \u010cesk\u00fd statistick\u00fd \u00fa\u0159ad, 2021 [cit. 2021-06-02]. Dostupn\u00e9 z:\nhttps:\/\/www.czso.cz\/csu\/czso\/demograficky_obraz_zemi_koruny_ceske_za_prvni_svetove_valky_v_publikaci_csu.<\/li>\n
  4. SKAL\u00c1K, Zden\u011bk. \u00damrtnost v \u010desk\u00fdch zem\u00edch v letech 1920\u20131937 s d\u016frazem na vybran\u00e9 infek\u010dn\u00ed choroby. Praha: Univerzita Karlova, 2013. Diplomov\u00e1 pr\u00e1ce. Univerzita Karlova, P\u0159\u00edrodov\u011bdeck\u00e1 fakulta, Katedra demografie a geodemografie.<\/li>\n
  5. NIKL\u00cd\u010cEK, Ladislav, \u0160IMBERSK\u00c1 R\u016f\u017eena. Rockefellerova nadace a zalo\u017een\u00ed st\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu republiky \u010deskoslovensk\u00e9. D\u011bjiny v\u011bd a techniky. 1991, 24(3), 129-145. ISSN 0300-4414.<\/li>\n
  6. Bureau of Social Hygiene. The Rockefeller Foundation: A Digital History [online]. New York: Rockefeller Archive Center [cit. 2021-06-02]. Dostupn\u00e9 z:\nhttps:\/\/rockfound.rockarch.org\/bureau-of-social-hygiene.<\/li>\n
  7. PELC, Hynek. O sv\u011btov\u00e9m v\u00fdvoji my\u0161lenky zdravotn\u00edch \u00fastav\u016f. Hygiena osobn\u00ed, ve\u0159ejn\u00e1, soci\u00e1ln\u00ed. 1938, 11(1\u20133), 1\u201319.<\/li>\n
  8. K\u0158\u00cd\u017d, Jaroslav, BERANOV\u00c1, Renata. Historie St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu v Praze. Acta hygienica epidemiologica et microbiologica. P\u0159\u00edloha. 2005,(zvl. \u010d\u00edslo), 6-167. ISSN 0862-5956.<\/li>\n
  9. B\u011aLINA, Pavel, L\u00c1N\u00cdK, Jaroslav a Jan VLK, eds. D\u011bjiny Prahy. Praha: Paseka, 1998. ISBN 80-7185-143-4.<\/li>\n<\/ol>\n

    \r\n

    Citace<\/h2>\r\n

    VITOU\u0160OV\u00c1, Jana. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i>. Online. 2021, ro\u010d. 26, \u010d. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6131<\/a> [cit. 05.11.2026].\r\n<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

    Mgr. Jana VITOU\u0160OV\u00c1, knihovna SZ\u00da Dnes je St\u00e1tn\u00ed zdravotn\u00ed \u00fastav (SZ\u00da) zdravotnick\u00fdm za\u0159\u00edzen\u00edm a \u00a0v\u011bdeckou instituc\u00ed, kter\u00e1 \u010d\u00edt\u00e1 des\u00edtky n\u00e1rodn\u00edch referen\u010dn\u00edch center a laborato\u0159\u00ed. Jeho hlavn\u00edm \u00fakolem je monitoring a p\u0159\u00edprava podklad\u016f pro n\u00e1rodn\u00ed zdravotn\u00ed politiku a \u010dinnost zam\u011b\u0159en\u00e1 na ochranu a podporu zdrav\u00ed. Tato \u010dinnost zahrnuje mnoho oblast\u00ed ve\u0159ejn\u00e9ho zdrav\u00ed: zejm\u00e9na mikrobiologii, epidemiologii infek\u010dn\u00edch nemoc\u00ed, hygienu vody a ovzdu\u0161\u00ed, bezpe\u010dnost potravin, […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":6081,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-6131","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6131","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6131"}],"version-history":[{"count":11,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6131\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6634,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6131\/revisions\/6634"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6081"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6131"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6131"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6131"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}