{"id":6372,"date":"2021-12-21T14:16:05","date_gmt":"2021-12-21T13:16:05","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=6372"},"modified":"2022-12-08T15:55:22","modified_gmt":"2022-12-08T14:55:22","slug":"konference-knihovny-soucasnosti-2021","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2021-26-3-4\/konference-knihovny-soucasnosti-2021\/","title":{"rendered":"Konference Knihovny sou\u010dasnosti 2021"},"content":{"rendered":"

Mgr. Kl\u00e1ra Bohut\u00ednsk\u00e1, PhDr. Veronika L\u00f6blov\u00e1 a PhDr. Radana Kodetov\u00e1, NLK<\/strong><\/p>\n

<\/p>\n

Na \u00favod<\/h2>\n

Mgr. Kl\u00e1ra Bohut\u00ednsk\u00e1, NLK<\/strong><\/em><\/p>\n

Leto\u0161n\u00ed Konference knihovny sou\u010dasnosti 2021 byla v\u00fdjime\u010dnou ud\u00e1lost\u00ed, kter\u00e1 se zapsala do historie knihovnictv\u00ed, a to hned z n\u011bkolika d\u016fvod\u016f:<\/p>\n

Jednalo se o prvn\u00ed velkou knihovnickou akci konanou v prezen\u010dn\u00ed form\u011b, je\u017e se konala od propuknut\u00ed covidov\u00e9 epidemie.<\/p>\n

Za cel\u00e9 roky kon\u00e1n\u00ed konference (od roku 1992), se nikdy nestalo, \u017ee by se j\u00ed z\u00fa\u010dastnil, i p\u0159es opakovan\u00e9 pozv\u00e1n\u00ed, ministr kultury. Letos byla tato neslavn\u00e1 tradice p\u0159eru\u0161ena, nebo\u0165 zah\u00e1jen\u00ed konference byl p\u0159\u00edtomen Lubom\u00edr Zaor\u00e1lek, sou\u010dasn\u00fd ministr kultury. Pan ministr p\u0159inesl knihovn\u00edk\u016fm v\u00fdznamnou informaci o podeps\u00e1n\u00ed memoranda Ministerstva kultury a Ministerstva \u0161kolstv\u00ed, ml\u00e1de\u017ee a t\u011blov\u00fdchovy, kter\u00e9 se t\u00fdk\u00e1 p\u0159edev\u0161\u00edm spolupr\u00e1ce knihoven a dal\u0161\u00edch kulturn\u00edch a pam\u011b\u0165ov\u00fdch instituc\u00ed se \u0161kolami a \u0161kolsk\u00fdmi za\u0159\u00edzen\u00edmi v oblasti kulturn\u00edho pov\u011bdom\u00ed a\u00a0 tak\u00e9 \u010dten\u00e1\u0159sk\u00e9, informa\u010dn\u00ed a medi\u00e1ln\u00ed gramotnosti.<\/p>\n

Konference se stala v\u00fdznamnou i proto, \u017ee b\u011bhem n\u00ed do\u0161lo k podeps\u00e1n\u00ed Memoranda o spolupr\u00e1ci partnersk\u00fdch zem\u00ed na l\u00e9ta 2022\u20132025. Memorandum podepsali z\u00e1stupci Library and Information in Germany \u2013 Federal Union of German Library Associations (Sabine Homilius) a Sdru\u017een\u00ed knihoven \u010cR (Tom\u00e1\u0161 \u0158eh\u00e1k).<\/p>\n

1. DEN (7. z\u00e1\u0159\u00ed)<\/h2>\n

Prvn\u00ed den byl tradi\u010dn\u011b v\u011bnov\u00e1n slavnostn\u00edmu uv\u00edt\u00e1n\u00ed, p\u0159ed\u00e1v\u00e1n\u00ed medail\u00ed Z. V. Tobolky, p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1m sponzor\u016f a zahrani\u010dn\u00edch host\u016f. Ceny Zde\u0148ka V\u00e1clava Tobolky v prvn\u00ed kategorii za rozvoj \u010desk\u00e9ho knihovnictv\u00ed obdr\u017eeli: \u0160t\u011bp\u00e1nka B\u011bhalov\u00e1 (Knihovna Muzea Jind\u0159ichohradecka), Martina Wolna (M\u011bstsk\u00e1 knihovna T\u0159inec) a Vojt\u011bch Vojt\u00ed\u0161ek (M\u011bstsk\u00e1 knihovna v Praze). V druh\u00e9 kategorii za celo\u017eivotn\u00ed pr\u00e1ci na rozvoji \u010desk\u00e9ho knihovnictv\u00ed dostala cenu Helena Legowicz (Region\u00e1ln\u00ed knihovna Karvin\u00e1).<\/p>\n

Prvn\u00ed den konference vystoupili 3 zahrani\u010dn\u00ed host\u00e9. Sabine Homilius svou prezentac\u00ed p\u0159edstavila n\u011bmeck\u00e9 knihovnictv\u00ed a to, co se v n\u011bm d\u011bje. V N\u011bmecku je p\u0159es 9 300 instituc\u00ed, kter\u00e9 m\u011bly v minul\u00e9m roce dohromady p\u0159es 225 mil. fyzick\u00fdch n\u00e1v\u0161t\u011bv a 334 mil. p\u0159\u00edstup\u016f k e-knih\u00e1m. S\u00ed\u0165 n\u011bmeck\u00fdch knihoven m\u00e1 decentralizovanou strukturu \u2013 nem\u00e1 \u017e\u00e1dn\u00fd n\u00e1rodn\u00ed \u00fast\u0159edn\u00ed org\u00e1n, ani legislativu upravuj\u00edc\u00ed knihovny na n\u00e1rodn\u00ed \u00farovni. Knihovnictv\u00ed na\u0161ich soused\u016f v sou\u010dasnosti \u0159e\u0161\u00ed t\u00e9mata jako um\u011bl\u00e1 inteligence, Open Access, problematika n\u00e1boru nov\u00fdch pracovn\u00edk\u016f, v\u00fdzkumn\u00e1 data \u010di udr\u017eitelnost a knihovny.<\/p>\n

Druhou zahrani\u010dn\u00ed prezentaci p\u0159edstavil Rolf Hapel, profesor na University of Washington.<\/span>\u00a0 Profesor Hapel poch\u00e1z\u00ed z D\u00e1nska a stoj\u00ed za ve\u0159ejn\u00fdmi knihovnami v Aarhusu. Ve p\u0159edn\u00e1\u0161ce p\u0159edstavil sm\u011br, kter\u00fdm by se knihovny m\u011bly vydat. Knihovny by tak mohly plnit odli\u0161n\u00e9 role, ne\u017e dosud, nap\u0159.:<\/p>\n

    \n
  • knihovna jako ochr\u00e1nce soukrom\u00ed<\/li>\n
  • knihovna jako komunitn\u00ed pam\u011b\u0165ov\u00e1 banka<\/li>\n
  • knihovna jako obh\u00e1jce udr\u017eitelnosti<\/li>\n
  • knihovna jako tv\u016frce smyslu \u017eivota<\/li>\n<\/ul>\n

    Posledn\u00edm zahrani\u010dn\u00edm p\u0159\u00edsp\u011bvkem byl Projekt SANDI prezentovan\u00fd Tammy Westergard. Tento projekt ukazuje, kde se v\u0161ude knihovny mohou zapojovat. Knihovny jsou v tomto projektu d\u016fle\u017eit\u00fdm pil\u00ed\u0159em, proto\u017ee jsou z\u00e1kladn\u00ed vstupenkou pro syst\u00e9m rekvalifikac\u00ed; tak\u00e9 prov\u00e1d\u011bj\u00ed pr\u016fzkum kari\u00e9rn\u00edch p\u0159\u00edle\u017eitost\u00ed. C\u00edlem projektu je pomoci lidem, kte\u0159\u00ed v d\u016fsledku dopad\u016f pandemie Covid-19 a prob\u00edhaj\u00edc\u00ed ekonomick\u00e9 transformace p\u0159i\u0161li o pr\u00e1ci ve st\u00e1tech Kalifornie a Nevada. Nab\u00edz\u00ed mo\u017enost prost\u0159ednictv\u00edm virtu\u00e1ln\u00ed reality z\u00edskat nov\u00e9 kompetence, kter\u00e9 by jim umo\u017enily zajistit si lep\u0161\u00ed pracovn\u00ed p\u0159\u00edle\u017eitosti a vymanit se ze soci\u00e1ln\u00edho a ekonomick\u00e9ho vylou\u010den\u00ed. V sou\u010dasnosti je mo\u017en\u00e9 se rekvalifikovat v oborech zdravotnictv\u00ed, IT, kvalifikovan\u00e1 \u0159emesla \u010di logistika.<\/p>\n

    Na z\u00e1v\u011br prvn\u00edho dne bylo p\u0159ed\u00e1no ocen\u011bn\u00ed Handicap Friendly, a to: Krajsk\u00e9 v\u011bdeck\u00e9 knihovn\u011b v Liberci, Knihovn\u011b Krom\u011b\u0159\u00ed\u017eska a Krajsk\u00e9 knihovn\u011b Franti\u0161ka Barto\u0161e ve Zl\u00edn\u011b.<\/p>\n

    2. DEN (8. z\u00e1\u0159\u00ed)<\/h2>\n

    Druh\u00fd den si bylo mo\u017en\u00e9 vybrat ze t\u0159\u00ed sekc\u00ed, kter\u00e9 sv\u00fdmi t\u00e9maty kop\u00edrovaly z\u00e1kladn\u00ed pil\u00ed\u0159e nov\u00e9 Koncepce rozvoje knihoven v \u010cesk\u00e9 republice na l\u00e9ta 2021\u20132027 s v\u00fdhledem do roku 2030, a to: Knihovny v demokracii, Knihovny a vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed a Knihovna jako kulturn\u00ed instituce.<\/p>\n

    Knihovny v demokracii<\/strong><\/h3>\n

    PhDr. Veronika L\u00f6blov\u00e1, PhDr. Radana Kodetov\u00e1, NLK<\/strong><\/em><\/p>\n

    V\u00a0r\u00e1mci sekce Knihovny v demokracii se uskute\u010dnila pom\u011brn\u011b rozs\u00e1hl\u00e1 panelov\u00e1 diskuze. \u00da\u010dastnilo se j\u00ed \u0161est v\u00fdznamn\u00fdch host\u016f z\u00a0rozmanit\u00fdch oblast\u00ed: V\u011bra Vohl\u00eddalov\u00e1 \u2013 b\u00fdval\u00e1 \u0159editelka KVK v\u00a0Liberci, Tom\u00e1\u0161 Samek \u2013 lingvistick\u00fd antropolog, Monika Hor\u00e1kov\u00e1 z knihovny PF UK, Ond\u0159ej Filipec \u2013 PP UP z\u00a0katedry politologie a Michal \u010cern\u00fd z KISK FF MU. Celou diskuz\u00ed prov\u00e1zel Daniel Bechn\u00fd ze Studijn\u00ed a v\u011bdeck\u00e9 knihovny v\u00a0Plzni.<\/p>\n

    R\u00e1mec diskuze tvo\u0159ilo 8 ot\u00e1zek:<\/p>\n