{"id":6489,"date":"2021-12-21T14:11:49","date_gmt":"2021-12-21T13:11:49","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=6489"},"modified":"2021-12-21T14:11:49","modified_gmt":"2021-12-21T13:11:49","slug":"herbert-lewin-preis-zivotopisu-bertholda-epsteina","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2021-26-3-4\/herbert-lewin-preis-zivotopisu-bertholda-epsteina\/","title":{"rendered":"Herbert-Lewin-Preis \u017eivotopisu Bertholda Epsteina"},"content":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon Kr\u00fdsl, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK<\/b><\/p>\n

Spolkov\u00e9 ministerstvo zdravotnictv\u00ed spole\u010dn\u011b se Spolkovou l\u00e9ka\u0159skou komorou, Spolkovou komorou zubn\u00edch l\u00e9ka\u0159\u016f a Spolkov\u00fdmi asociacemi l\u00e9ka\u0159\u016f a stomatolog\u016f zdravotn\u00edch poji\u0161\u0165oven v N\u011bmecku ud\u011bluje ka\u017ed\u00e9 dva roky Cenu Herberta Lewina (Herbert-Lewin-Preis) za v\u00fdzkumnou pr\u00e1ci p\u0159i \u201ezpracov\u00e1n\u00ed d\u011bjin l\u00e9ka\u0159ek a l\u00e9ka\u0159\u016f\u00a0 v dob\u011b n\u00e1rodn\u00edho socialismu\u201c (Aufarbeitung der Geschichte der \u00c4rztinnen und \u00c4rzte in der Zeit des Nationalsozialismus<\/em>). <\/p>\n

Leto\u0161n\u00ed prvn\u00ed cenu obdr\u017eeli na ceremoni\u00e1lu 21. listopadu V\u011bra Trnkov\u00e1 a Stephan Heinrich Nolte za knihu In den Grauzonen der Geschichte<\/em> (V \u0161ed\u00fdch z\u00f3n\u00e1ch d\u011bjin) o \u017eivotn\u00edch osudech pra\u017esk\u00e9ho pediatra prof. MUDr. Bertholda Epsteina (1890-1962).[1] Kniha propojuje v\u011bdeckou biografii tohoto dlouho opom\u00ednan\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e, d\u011bjiny \u010desk\u00fdch zem\u00ed a osud jejich \u017eidovsk\u00fdch obyvatel ve 20. stolet\u00ed, s osobn\u00ed a rodinnou pam\u011bt\u00ed autor\u016f a dal\u0161\u00edch sou\u010dasn\u00edk\u016f, lid\u00ed, jejich\u017e \u017eivoty se s\u00a0Epsteinov\u00fdm protnuly a kter\u00e9 p\u0159\u00edmo i nep\u0159\u00edmo zas\u00e1hlo tot\u00e9\u017e zlo, je\u017e poznamenalo Epstein\u016fv \u017eivot. Publikace vy\u0161la v berl\u00ednsk\u00e9m nakladatelstv\u00ed Hentrich & Hentrich a jej\u00ed \u010desk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed se p\u0159ipravuje.<\/p>\n

\"\"

Auto\u0159i p\u0159i ud\u011blov\u00e1n\u00ed Herbert-Lewin-Preis, Berlin 21. 11. 2021. Foto Kassen\u00e4rztliche Bundesvereinigung Berlin.<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Bertold Epstein. Foto archiv Epsteinovy rodiny.<\/p><\/div><\/p>\n

Berthold Epstein se narodil v Plzni a promoval r. 1914 na n\u011bmeck\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b v Praze. Po vojensk\u00e9 slu\u017eb\u011b na front\u00e1ch prvn\u00ed sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lky i v nemocnic\u00edch v z\u00e1zem\u00ed nastoupil r. 1920 na II. d\u011btskou kliniku pra\u017esk\u00e9 n\u011bmeck\u00e9 fakulty, zam\u011b\u0159en\u00e9 p\u0159edev\u0161\u00edm na p\u00e9\u010di o kojence, jej\u00ed\u017e veden\u00ed p\u0159evzal v roce 1932. Hlavn\u00edm t\u00e9matem jeho odborn\u00e9 pr\u00e1ce byla d\u011btsk\u00e1 v\u00fd\u017eiva, publikoval v\u0161ak i pr\u00e1ce o tuberkul\u00f3ze a dal\u0161\u00edch infekc\u00edch kojeneck\u00e9ho v\u011bku. Roku 1929 spoluzakl\u00e1dal a pozd\u011bji vedl N\u011bmeckou pediatrickou spole\u010dnost v \u010ceskoslovensku (Deutsche Gesellschaft der Kinderheilkunde in der \u010cechoslovakischen Republik<\/em>), kter\u00e1 po\u0159\u00e1dala na klinice pravideln\u00e9 odborn\u00e9 konference. Rostouc\u00ed antisemitismus na n\u011bmeck\u00e9 universit\u011b jej koncem r. 1938 donutil z m\u00edsta odstoupit.\u00a0 Do roku 1940 a n\u00e1stupu nov\u00e9ho p\u0159ednosty, SS-Untersturmf\u00fchrera Hermanna Maie \u2013 kter\u00fd si z\u00edskal t\u011b\u017eko pochopitelnou p\u0159\u00edze\u0148 i u n\u011bkter\u00fdch \u010desk\u00fdch profesor\u016f \u2013 kliniku \u0159\u00eddil p\u0159ednosta intern\u00ed kliniky Wilhelm Nonnenbruch. Epsteinovi se v b\u0159eznu 1940 poda\u0159ilo, je\u0161t\u011b se svolen\u00edm \u00fa\u0159ad\u016f, odej\u00edt do Norska, kter\u00e9 v\u0161ak nacistick\u00e9 N\u011bmecko na ja\u0159e p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho roku rovn\u011b\u017e okupovalo.\u00a0 Nacist\u00e9, za pomoci norsk\u00fdch kolaborant\u016f, v\u0161echny norsk\u00e9 \u017didy i \u017eidovsk\u00e9 uprchl\u00edky sepsali, o\u017eebra\u010dili a odvezli do Osv\u011btimi. A\u017e na v\u00fdjimky tam v\u0161ichni, v\u010detn\u011b Epsteinovy man\u017eelky Ottilie, zahynuli v plynov\u00fdch komor\u00e1ch.<\/p>\n

\"\"

Ex libris Bertolda Epsteina. N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/p><\/div><\/p>\n

Po v\u00e1lce se Epstein vr\u00e1til se sov\u011btskou arm\u00e1dou z Osv\u011btimi do \u010ceskoslovenska a na Slovensku se p\u0159ipojil jako d\u016fstojn\u00edk zdravotnictva ke Svobodov\u011b arm\u00e1d\u011b. Jako l\u00e9ka\u0159 n\u011bmeck\u00e9ho jazyka a vzd\u011bl\u00e1n\u00ed i jako \u017did v\u0161ak musel ve vlasti \u010delit nes\u010d\u00edsln\u00fdm obt\u00ed\u017e\u00edm a nespravedliv\u00fdm na\u0159\u010den\u00edm: kv\u016fli tomu, \u017ee se r. 1930 hl\u00e1sil k n\u011bmeck\u00e9 n\u00e1rodnosti, \u017ee p\u0159ed v\u00e1lkou p\u016fsobil na n\u011bmeck\u00e9 universit\u011b, \u017ee pracoval v Osv\u011btimi u Josefa Mengeleho (okolnostmi se nikdo nezab\u00fdval), fale\u0161n\u011b obvin\u011bn byl dokonce i z mu\u010den\u00ed v\u011bz\u0148\u016f v t\u00e1bo\u0159e. \u010ce\u0161t\u00ed kolegov\u00e9, l\u00e9ka\u0159i a profeso\u0159i, se za Epsteina nepostavili: z\u00a0jejich vzpom\u00ednek m\u00e1 \u010dten\u00e1\u0159 sp\u00ed\u0161e dojem, \u017ee jej odepsali a nebyli obzvl\u00e1\u0161\u0165 mile p\u0159ekvapeni t\u00edm, \u017ee se vr\u00e1til. A\u017e koncem roku 1949 \u2013 a na p\u0159\u00edmluvu, ze strany ministra Josefa Plojhara \u010di n\u011bkter\u00e9ho z\u00a0jeho n\u00e1m\u011bstk\u016f, kte\u0159\u00ed sami p\u0159e\u017eili t\u00e1bory v Buchanwaldu a Dachau \u2013 z\u00edskal Epstein m\u00edsto p\u0159ednosty d\u011btsk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed nemocnice Na Bulovce. Na l\u00e9ka\u0159skou fakultu se vr\u00e1tit nemohl. Ve sv\u00e9 pracovn\u011b v nemocnici, v pln\u00e9m nasazen\u00ed, zem\u0159el na t\u0159et\u00ed infarkt.\u00a0 Podobn\u011b jako dal\u0161\u00ed n\u011bme\u010dt\u00ed, p\u0159edev\u0161\u00edm \u017eidov\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i, kte\u0159\u00ed v\u00a0Praze p\u016fsobili, z\u016fstal zn\u00e1m\u00fd \u2013 zejm\u00e9na pracemi o kojeneck\u00e9 v\u00fd\u017eiv\u011b – pouze mimo svou vlast. A\u017e dodnes: l\u00e9ka\u0159i doma, kte\u0159\u00ed jej neza\u017eili osobn\u011b, se o n\u011bm na fakult\u011b nedozv\u011bd\u011bli.<\/p>\n

\"\"

Berthold Epstein v\u00a0nemocnici na Bulovce, 50. l\u00e9ta 20. stolet\u00ed. Foto archiv Epsteinovy rodiny.<\/p><\/div><\/p>\n

Autorka V\u011bra Trnkov\u00e1, stejn\u011b jako mnoho d\u011bt\u00ed pov\u011bt\u0161inou ze \u017eidovsk\u00fdch rodin, narozen\u00fdch t\u011bsn\u011b po v\u00e1lce, byla sama Epsteinovou pacientkou. O \u017eivot Bertholda Epsteina se zaj\u00edmala dlouh\u00e1 desetilet\u00ed. Z\u00a0mal\u00e9 pozn\u00e1mky v\u00a0knize o Mengelem v roce 2019 n\u00e1hodnou zjistila, \u017ee se Epsteinem zab\u00fdv\u00e1 i n\u011bmeck\u00fd pediatr dr. Stephan Heinrich Nolte a oba se dohodli, \u017ee t\u00e9ma zpracuj\u00ed spole\u010dn\u011b.<\/p>\n

\"\"

Dr. med. Herbert Lewin (1958). Foto Gerald Matzner. S\u00a0laskav\u00fdm svolen\u00edm prof. Rebeccy Schwoch.<\/p><\/div><\/p>\n

Gynekolog Herbert Lewin (1899-1982), po n\u011bm\u017e je cena pojmenovan\u00e1, se jako \u017did a dlouholet\u00fd \u010dlen soci\u00e1ln\u00ed demokracie v\u00a0N\u011bmecku nemohl habilitovat. Ve 30. letech byl prim\u00e1\u0159em \u017eensk\u00e9ho odd\u011blen\u00ed \u017eidovsk\u00e9 nemocnice v\u00a0Berl\u00edn\u011b a pozd\u011bji v\u00a0Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem. V\u00a0\u0159\u00edjnu 1941 byl deportov\u00e1n do lod\u017esk\u00e9ho ghetta a pozd\u011bji do Osv\u011btimi, kde p\u016fsobil jako v\u011bze\u0148sk\u00fd l\u00e9ka\u0159.\u00a0 Po v\u00e1lce se vr\u00e1til do Kol\u00edna a spoluorganizoval, na podn\u011bt tehdej\u0161\u00edho starosty Konrada Adenauera, evakuaci kol\u00ednsk\u00fdch \u017did\u016f z\u00a0Terez\u00edna. Habilitoval se v\u00a0Kol\u00edn\u011b roku 1948, v\u00a0letech 1950-1967 \u0159\u00eddil m\u011bstskou gynekologickou kliniku v\u00a0Offenbachu u Frankfurtu nad Mohanem. Ani pov\u00e1le\u010dn\u00e1 doba se v\u0161ak neobe\u0161la bez skand\u00e1l\u016f. Starosta Offenbachu v z\u00e1\u0159\u00ed 1949 nov\u011b zvolen\u00e9ho \u0159editele Lewina odvolal s\u00a0od\u016fvodn\u011bn\u00edm, \u017ee jako b\u00fdval\u00fd v\u011bze\u0148 koncentra\u010dn\u00edho t\u00e1bora se bude mst\u00edt a \u017e\u00e1dn\u00e9 pacientky mu tedy nelze sv\u011b\u0159it. A\u017e celosv\u011btov\u00e9 protesty a skand\u00e1l v\u00a0m\u00e9di\u00edch p\u0159im\u011bl m\u011bstskou radu rozhodnut\u00ed zm\u011bnit.\u00a0 V\u00a0roce 1952 byl Lewin jmenov\u00e1n mimo\u0159\u00e1dn\u00fdm, od r. 1965 \u0159\u00e1dn\u00fdm profesorem frankfurtsk\u00e9 university. V letech 1963-1969 p\u0159edsedal \u00dast\u0159edn\u00ed rad\u011b \u017did\u016f v N\u011bmeck\u00e9 spolkov\u00e9 republice, byl \u010dlenem n\u011bmeck\u00e9 komise UNESCO a Spolkov\u00e9 zdravotn\u00ed rady.<\/p>\n

N\u00e1m\u011bst\u00ed Herberta Lewina v\u00a0Berl\u00edn\u011b- Charlottenburgu, nov\u011b vybudovan\u00e9 v\u00a0roce 2004, je dnes s\u00eddlem spolkov\u00fdch l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch organizac\u00ed, kter\u00e9 Lewinovu cenu ud\u011bluj\u00ed. Ulice Haedenkamp-Strasse v\u00a0Kol\u00edn\u011b nad R\u00fdnem, pojmenovan\u00e1 po nacistick\u00e9m l\u00e9ka\u0159i a stavovsk\u00e9m \u010diniteli, nad\u0161en\u00e9m zast\u00e1nci proti\u017eidovsk\u00fdch a rasistick\u00fdch opat\u0159en\u00ed Karlu Haedenkampovi (1889-1955), byla p\u0159ejmenov\u00e1na na ulici Herberta Lewina a\u017e roku 1986. Ne snadno a nikoli bez odporu z\u00a0l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch kruh\u016f: Deutsches \u00c4rzteblatt tehdy psal o \u201codsouzen\u00ed\u201c Haedenkampa daleko p\u0159esahuj\u00edc\u00edm spravedlnost\u201c a c\u00edlen\u00e9m znev\u00e1\u017een\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 komory,\u201c k\u00a0jej\u00edm\u017e p\u0159edstavitel\u016fm jako \u0159editel n\u011bmeck\u00e9ho l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho kongresu pat\u0159il. M\u011bsto Kol\u00edn nad R\u00fdnem uv\u00e1d\u011blo je\u0161t\u011b rok na cedul\u00edch ob\u011b jm\u00e9na a pro tot\u00e9\u017e se jako \u201egesto usm\u00ed\u0159en\u00ed\u201c [sic] rozhodl \u010dasopis.[2]<\/p>\n

Herberta Lewina a Bertholda Epsteina spojuje v\u00edce ne\u017e jejich osud v\u00a0dob\u011b nacistick\u00e9ho panstv\u00ed. Oba za\u017eili, t\u0159ebas v\u00a0r\u016fzn\u00e9 m\u00ed\u0159e, diskriminaci i po v\u00e1lce a p\u0159ed v\u00e1lkou. T\u00e9ma v\u00fd\u017eivy, podv\u00fd\u017eivy a hladu propojuje Epsteinovu osobn\u00ed a odbornou dr\u00e1hu i knihu Trnkov\u00e9 a Nolteho: od Epsteinov\u00fdch p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch prac\u00ed po spor s\u00a0Josefem \u0160vejcarem o m\u00edst\u011b ml\u00e9ka ve strav\u011b kojence a z\u00e1rove\u0148 o m\u00edst\u011b n\u011bmeck\u00e9 pediatrie v\u00a0d\u011bjin\u00e1ch \u010deskoslovensk\u00e9 medic\u00edny, od hladov\u011bn\u00ed v\u00a0Osv\u011btimi po nechutenstv\u00ed jeho pov\u00e1le\u010dn\u00fdch d\u011btsk\u00fdch pacient\u016f, jejich\u017e rodi\u010de p\u0159e\u017eili koncentra\u010dn\u00ed t\u00e1bor, a Epstein\u016fv recept na \u201eka\u0161i\u010dku p\u0159ed kojen\u00edm.\u201c Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak toto t\u00e9ma v\u00e1\u017ee i \u017eivoty a pr\u00e1ci obou l\u00e9ka\u0159\u016f. Pro soci\u00e1ln\u00edho demokrata Lewina byla strava p\u0159edev\u0161\u00edm politick\u00e9 t\u00e9ma. Ve 20. letech zakl\u00e1dal V\u00fdbor pro lidovou v\u00fd\u017eivu (Reichsverein Volksern\u00e4hrung<\/em>), kter\u00fd vyd\u00e1val levn\u00e9 recepty a z\u0159izoval lidov\u00e9 kuchyn\u011b pro hladov\u011bj\u00edc\u00ed chud\u00e9 obyvatele Berl\u00edna; v\u00a0roce 1932 dolo\u017eil d\u016fsledky podv\u00fd\u017eivy a p\u0159epracov\u00e1n\u00ed na organismus \u017eeny. I tato skute\u010dnost \u010din\u00ed ud\u011blen\u00ed ceny Herberta Lewina autor\u016fm Epsteinovy biografie v\u00edce ne\u017e p\u0159\u00edpadn\u00fdm.<\/p>\n

\"\"

O\u010dkovac\u00ed kop\u00ed\u010dko Bertholda Epsteina. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, N 517.<\/p><\/div><\/p>\n

[1] Vera Trnka, Stephan Heinrich Nolte, In den Grauzonen der Geschichte: Der Prager Kinderarzt Berthold Epstein (1890-1962) <\/em>(Berlin und Leipzig: Hentrich & Hentrich Verlag, 2022).<\/p>\n

[2] \u201eGedenken an Herbert Lewin,\u201c Deutsches \u00c4rzteblatt <\/em>83\/24 (1986), A-1733. Srov. Rebecca Schwoch, \u201eHerbert Lewin und K\u00e4te Frankenthal: Zwei j\u00fcdische \u00c4rzte aus Deutschland,\u201c Deutsches \u00c4rzteblatt 101\/19 (2004), A 1319-A 1321; \u201e\u2019Durch gro\u00dfen Zufall dem Inferno entronnen\u2019: der deutsche Arzt Herbert Lewin (1899-1982),\u201c ZFA-\u00a0 Zeitschrift f\u00fcr Allgemeinmedizin 82\/8 (2006), 349-351.<\/p>\n

\r\n

Citace<\/h2>\r\n

KR\u00ddSL, \u0160imon. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i>. Online. 2021, ro\u010d. 26, \u010d. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6489<\/a> [cit. 05.11.2026].\r\n<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon Kr\u00fdsl, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK Spolkov\u00e9 ministerstvo zdravotnictv\u00ed spole\u010dn\u011b se Spolkovou l\u00e9ka\u0159skou komorou, Spolkovou komorou zubn\u00edch l\u00e9ka\u0159\u016f a Spolkov\u00fdmi asociacemi l\u00e9ka\u0159\u016f a stomatolog\u016f zdravotn\u00edch poji\u0161\u0165oven v N\u011bmecku ud\u011bluje ka\u017ed\u00e9 dva roky Cenu Herberta Lewina (Herbert-Lewin-Preis) za v\u00fdzkumnou pr\u00e1ci p\u0159i \u201ezpracov\u00e1n\u00ed d\u011bjin l\u00e9ka\u0159ek a l\u00e9ka\u0159\u016f\u00a0 v dob\u011b n\u00e1rodn\u00edho socialismu\u201c (Aufarbeitung der Geschichte der \u00c4rztinnen und \u00c4rzte in der Zeit des […]<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":6338,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[],"class_list":["post-6489","page","type-page","status-publish","hentry"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6489","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6489"}],"version-history":[{"count":7,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6489\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":6581,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6489\/revisions\/6581"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6338"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6489"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6489"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6489"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}