![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/1-L-microbe-voila-l-ennemi-719x1024.jpg\")
de Trye-Maison, Lid\u00e9 ni\u010d\u00ed mikroby infek\u010dn\u00edch nemoc\u00ed dezinfek\u010dn\u00edm prost\u0159edkem Anios, barevn\u00e1 litografie, kolem 1910. Wellcome Collection. Attribution 4.0 International (CC BY 4.0)<\/p><\/div><\/p>\n
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/2-Jinks-zaber-219x300.jpg\")
Z\u0159ejm\u011b jedin\u00fd dochovan\u00fd z\u00e1b\u011br z filmu Jinks,oti\u0161t\u011bn\u00fd v M\u011bs\u00ed\u010dn\u00edku dorostu \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee 4\/5 (1924), 67.<\/p><\/div><\/p>\n
V prvn\u00edch desetilet\u00edch po roce 1900 bakterie vstoupily jak na st\u0159\u00edbrn\u00e9 pl\u00e1tno, tak divadeln\u00ed jevi\u0161t\u011b. \u010cast\u00fdmi hrdiny byly bacily tuberkul\u00f3zy, objeven\u00e9 Robertem Kochem (1843-1910) roku 1882. L\u00e9ka\u0159i a \u00fa\u0159ady v\u00a0\u010ceskoslovensku i ve sv\u011bt\u011b vid\u011bli v\u00a0t\u00e9to nemoci hlavn\u00ed zdravotn\u00ed v\u00fdzvu a z\u00e1rove\u0148 probl\u00e9m, kter\u00fd je ve\u0159ejn\u00e9 zdravotnictv\u00ed schopn\u00e9 vy\u0159e\u0161it. Lond\u00fdnsk\u00fd Health and Cleanliness Council<\/em> bojoval v 20. a 30. letech s infekc\u00ed prost\u0159ednictv\u00edm animovan\u00fdch film\u016f o Giro the Germ<\/em> (Bacilovi Giro) vyroben\u00fdch technikou rotoskopie.1<\/sup><\/a> Giro si sedl\u00e1 mouchu a na jej\u00edm h\u0159bet\u011b vl\u00e9t\u00e1 do dom\u00e1cnost\u00ed, mno\u017e\u00ed se a \u0161kod\u00ed. Ji\u017e v roce 1919 vyrobilo newyorsk\u00e9 studio Bray Productions pro Brooklyn Committee on Tuberculosis<\/em> animovan\u00fd film Jinks<\/em>. Tituln\u00ed postava pro nemoc ztrat\u00ed zam\u011bstn\u00e1n\u00ed, odm\u00edtne ho i \u017eivotn\u00ed poji\u0161\u0165ovna a teprve na nal\u00e9h\u00e1n\u00ed man\u017eelky jde nav\u0161t\u00edvit l\u00e9ka\u0159e. Po n\u00e1vratu m\u00e1 d\u011bsiv\u00fd sen: rozpustil\u00fd bacil tuberkul\u00f3zy jm\u00e9nem Mike Robe se rozhodl usadit se v Jinksov\u00fdch plic\u00edch a zalo\u017eit si tu rodinu. Bacil a jeho vyvolen\u00e1 uzav\u0159ou s\u0148atek v plechovce od raj\u010dat a s n\u011bkolika tis\u00edci nov\u00fdch potomk\u016f vyraz\u00ed na cestu k nov\u00e9mu domovu. Jinks se v hr\u016fze probud\u00ed a okam\u017eit\u011b za\u010dne s n\u00e1pravou: zhluboka d\u00fdch\u00e1 u otev\u0159en\u00e9ho okna, usilovn\u011b cvi\u010d\u00ed a nech\u00e1 se l\u00e9ka\u0159em d\u016fkladn\u011b prohl\u00e9dnout. Kdy\u017e to bakterie uvid\u00ed, v panice exploduj\u00ed. National Tuberculosis Association<\/em> sn\u00edmek prom\u00edtala v komer\u010dn\u00edch kinech, ve \u0161kol\u00e1ch, na p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1ch i putovn\u00edch projekc\u00edch z automobilu. Do \u010ceskoslovenska jej zap\u016fj\u010dila Liga Spole\u010dnost\u00ed \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee.\u00a0 \u010ceskoslovensk\u00fd \u010cerven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e a Masarykova liga proti tuberkul\u00f3ze jej od r. 1920 prom\u00edtaly pod n\u00e1zvem \u201ePan Brou\u010dek\u201c na osv\u011btov\u00fdch ve\u010derech pro ml\u00e1de\u017e i ve \u0161kol\u00e1ch. Film se z\u0159ejm\u011b ani v Evrop\u011b, ani ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech nedochoval a dnes nezn\u00e1me ani jm\u00e9na jeho tv\u016frc\u016f.2<\/sup><\/a><\/p>\n M\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk dorostu \u010ceskoslovensk\u00e9ho \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee 4 ( 5. 1924), 37.<\/p><\/div><\/p>\n \u010ceskoslovensk\u00e1 protituberkul\u00f3zn\u00ed kampa\u0148 vyu\u017e\u00edvala ve 20. letech i dal\u0161\u00ed filmy. Mnohem v\u011bt\u0161\u00ed popularitu si v\u0161ak z\u00edskala osv\u011btov\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed, kter\u00e1 oslovovala nes\u010detn\u00e9 entuziasty loutkov\u00e9ho divadla. Kl\u00ed\u010dov\u00fdm autorem \u201etenden\u010dn\u00edch her\u201c na zdravotnick\u00e1 t\u00e9mata se stal hygienik Karel Driml (1891-1929), jeho\u017e ver\u0161ovan\u00fd Bacil\u00ednek<\/em> (1922) byl st\u00e1lic\u00ed profesion\u00e1ln\u00edch, amat\u00e9rsk\u00fdch i \u0161koln\u00edch loutkov\u00fdch sc\u00e9n od 20. nejm\u00e9n\u011b do 60. let.<\/p>\n Karel \u0160tapfer, mal\u00ed\u0159, ilustr\u00e1tor a\u00a0\u0161\u00e9f v\u00fdpravy pra\u017esk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho divadla, navrhl prvn\u00ed loutky pro Bacil\u00ednka i\u00a0ob\u00e1lku prvn\u00edch kni\u017en\u00edch vyd\u00e1n\u00ed. Karel Driml, Bacil\u00ednek: vesel\u00e1 tragedie pro mal\u00e9 i\u00a0velk\u00e9 o\u00a0zdrav\u00ed a\u00a0nemoci o\u00a0\u010dty\u0159ech jedn\u00e1n\u00edch s\u00a0p\u0159edehrou \u00a0(Choce\u0148: Tisk\u00e1rna \u201eLoutk\u00e1\u0159e\u201c spol. r.o., 1929). bu\u010f sem nebo na za\u010d\u00e1tek<\/p><\/div><\/p>\n Karel Driml, Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159 9 (15. 11. 1929), 729.<\/p><\/div><\/p>\n Karel Driml se narodil v\u00a0Chocni a nad\u0161en\u00fdm loutk\u00e1\u0159em byl ji\u017e za studentsk\u00fdch let.\u00a0 Bl\u00edzk\u00e9 T\u0159ebechovice i Chrudim byly centry v\u00fdchodo\u010desk\u00e9ho lidov\u00e9ho loutk\u00e1\u0159stv\u00ed.\u00a0 V\u00a0\u010dl\u00e1nku \u201ePro\u010d jsem je anga\u017eoval\u201c vzpom\u00edn\u00e1 Driml na d\u011btsk\u00e9 z\u00e1\u017eitky z\u00a0hledi\u0161t\u011b i z\u00e1kulis\u00ed, na Ka\u0161p\u00e1rka v\u00a0Nestroyov\u011b fra\u0161ce Lumpacivagabundus <\/em>na sc\u00e9n\u011b La\u0161\u0165ovkova ko\u010dovn\u00e9ho divadla, na Loupe\u017en\u00edky na Chlumu<\/em> v rodinn\u00e9m divad\u00e9lku u \u201eBal\u00ed\u010dk\u016f\u201c i na stany ochotn\u00edk\u016f na n\u00e1m\u011bst\u00ed v B\u011blovsi.3<\/sup><\/a> Po promoci na \u010desk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b v Praze r. 1914 se stal asistentem bakteriologick\u00e9ho odd\u011blen\u00ed Hlavova patologicko-anatomick\u00e9ho \u00fastavu, z\u00e1rove\u0148 si v\u0161ak odb\u00fdval v\u00e1le\u010dnou slu\u017ebu u vojensk\u00e9ho n\u00e1mo\u0159nictva, mj. v n\u00e1mo\u0159n\u00ed nemocnici v Pule.4<\/sup> <\/a>V roce 1919 z\u00edskal stipendium Rockefellerovy nadace ke studiu na nov\u011b zalo\u017een\u00e9 \u0160kole ve\u0159ejn\u00e9ho zdravotnictv\u00ed (School of Public Health<\/em>, 1916) na Johns Hopkins University. V Baltimore se setkal jak se zakladatelem \u0161koly a modern\u00ed koncepce studia preventivn\u00ed medic\u00edny Williamem H. Welchem (1850-1934), tak s antropologem Ale\u0161em Hrdli\u010dkou (1869-1943). Americk\u00e1 koncepce zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, stejn\u011b Hrdli\u010dk\u016fv d\u016fraz na pobyt v p\u0159\u00edrod\u011b jako z\u00e1sadn\u00ed pro zdrav\u00fd v\u00fdvoj \u010dlov\u011bka a lidsk\u00e9ho druhu jej trvale ovlivnily: Hrdli\u010dkovi v\u011bnoval hru ze \u017eivota Indi\u00e1n\u016f Slune\u010dn\u00ed \u00fadol\u00ed (1923).\u00a0 Studoval spole\u010dn\u011b s Hynkem Pelcem (pozd\u011bj\u0161\u00edm profesorem soci\u00e1ln\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a \u0159editelem SZ\u00da, 1895-1942), Zde\u0148kem Bernardem (okresn\u00edm l\u00e9ka\u0159em v Ostrav\u011b a inici\u00e1torem v\u00fdstavby ozdravoven pro tuberkul\u00f3zn\u00ed d\u011bti, 1890-1951), Jaroslavem H\u016flkou (oftalmologem, kter\u00fd se v\u0161ak v t\u00e9to dob\u011b v\u011bnoval studiu tuberkul\u00f3zy, 1893-1958) i \u0159adou l\u00e9ka\u0159\u016f a sester z \u010c\u00edny a Latinsk\u00e9 Ameriky.5<\/sup><\/a><\/p>\n Po n\u00e1vratu se stal referentem a pozd\u011bji odborov\u00fdm radou Ministerstva ve\u0159ejn\u00e9ho zdravotnictv\u00ed. Ve 20. letech p\u016fsobil p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00a0Brn\u011b, kde svou koncepci p\u0159edstavil v\u00a0\u0159ad\u011b p\u0159edn\u00e1\u0161ek a v\u00fdstav, jako byla v\u00fdstava Zdrav\u00ed na Brn\u011bnsk\u00fdch v\u00fdstavn\u00edch trz\u00edch (1926), a p\u0159edev\u0161\u00edm zdravotn\u011b v\u00fdchovn\u00e1 sekce V\u00fdstavy soudob\u00e9 kultury k\u00a010. v\u00fdro\u010d\u00ed republiky.\u00a0 Ob\u011b expozice se staly z\u00e1kladem Moravsk\u00e9ho hygienick\u00e9ho muzea, kter\u00e9 v\u00a0Brn\u011b p\u016fsobilo a\u017e do n\u011bmeck\u00e9 okupace r. 1939.\u00a0 V\u00a0roce 1929 byl pov\u011b\u0159en vybudov\u00e1n\u00edm a veden\u00edm VI. odd\u011blen\u00ed (pro zdravotnickou v\u00fdchovu a propagaci) St\u00e1tn\u00edho zdravotn\u00edho \u00fastavu. Jeho \u010dl\u00e1nky a ver\u0161e vych\u00e1zely v\u00a0\u010dasopisech \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee (Zdrav\u00ed lidu<\/em>, jeho\u017e byl od r. 1923 redaktorem, M\u011bs\u00ed\u010dn\u00edk dorostu \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, Radost<\/em>), v\u00a0l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch periodik\u00e1ch (Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159, Boj proti tuberkulose<\/em>) i v\u00a0denn\u00edm tisku, kni\u017en\u011b vych\u00e1zely jak jeho hry, tak osv\u011btov\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky.\u00a0\u00a0 V\u00a0druh\u00e9 polovin\u011b 20. let definoval produkci nakladatelstv\u00ed \u010dasopisu Loutk\u00e1\u0159<\/em> Jind\u0159icha Vesel\u00e9ho v\u00a0Chocni, pro n\u011b\u017e redigoval jak edici v\u00fdchovn\u00fdch her (\u0160koln\u00ed jevi\u0161t\u011b, 1927-1928), tak n\u00e1vody zdrav\u00e9ho \u017eivotn\u00edho stylu (edice Talisman, 1926-1928) nebo \u010dasopis V\u00fd\u017eiva<\/em> (1926-1928).<\/p>\n Neur\u010den\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed Bacil\u00ednka z po\u010d\u00e1tku 20. let. Sc\u00e9ny z Bacil\u00ednka, Budul\u00ednka a \u010c\u00ednsk\u00e9ho zrcadla byly oti\u0161t\u011bny v Drimlov\u011b \u010dl\u00e1nku o v\u00fdchov\u011b loutkami v \u010dasopisu American Public Health Association The Nation\u2019s Health. \u201cPuppet Plays Teach Health to Czechoslovak Children,\u201c The Nation\u2019s Health 7\/7 (1925), 463-464, 512.<\/p><\/div><\/p>\n Medic\u00edna v demokratick\u00e9 spole\u010dnosti mus\u00ed podle Drimla p\u016fsobit \u201ena lid\u201c v\u00fdchovou, nikoli jen popularizac\u00ed v\u011bdeck\u00fdch poznatk\u016f a nikoli p\u0159\u00edkazy a z\u00e1kazy. Jen v\u00fdchova, za\u010d\u00ednaj\u00edc\u00ed v nej\u00fatlej\u0161\u00edm v\u011bku6<\/sup><\/a> m\u016f\u017ee lidu \u201euk\u00e1zat cestu, jak m\u00e1 \u017e\u00edti, aby \u017eil zdrav\u011b a varoval se nemoc\u00ed,\u201c \u201evybavit [jej] z t\u00edsniv\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed soci\u00e1ln\u00ed b\u00eddy, alkoholismu, nev\u011bdomosti a ne\u010distoty.\u201c7<\/sup><\/a> Prost\u0159ed\u00edm zdravotn\u00ed v\u00fdchovy je p\u0159edev\u0161\u00edm \u0161kola, ale spolupracovat mus\u00ed i duchovn\u00ed, kulturn\u00ed a osv\u011btov\u00e9 instituce a p\u0159edev\u0161\u00edm dobrovoln\u00e9 organizace jako \u010cerven\u00fd k\u0159\u00ed\u017e, Masarykova liga proti tuberkul\u00f3ze \u010di Ochrana matek a d\u011bt\u00ed, spolky osobn\u011b i finan\u010dn\u011b propojen\u00e9 se st\u00e1tem, kter\u00e9 v poskytov\u00e1n\u00ed zdravotn\u00ed p\u00e9\u010de sehr\u00e1ly za prvn\u00ed republiky z\u00e1sadn\u00ed \u00falohu. Driml ov\u0161em publikoval tyto my\u0161lenky z pozice \u00fa\u0159edn\u00edka ministerstva ve\u0159ejn\u00e9ho zdravotnictv\u00ed. Ji\u017e rakousk\u00e9 \u00fa\u0159ady se sna\u017eily zapojit do zdravotn\u00ed prevence, p\u0159edev\u0161\u00edm o\u010dkov\u00e1n\u00ed proti ne\u0161tovic\u00edm, duchovenstvo, l\u00e9ka\u0159e \u010di \u0161koly. Drimlova koncepce je zalo\u017eena na \u201espolupr\u00e1ci\u201c nejr\u016fzn\u011bj\u0161\u00edch ve\u0159ejn\u00fdch i soukrom\u00fdch instituc\u00ed, st\u00e1tn\u00ed zdravotn\u00ed \u00fa\u0159ady v\u0161ak jejich souhru aktivn\u011b diriguj\u00ed a d\u00e1vaj\u00ed j\u00ed koncepci a sm\u011br.<\/p>\n Jak\u00e9 prost\u0159edky zdravotn\u00ed v\u00fdchovy jsou u d\u011bt\u00ed nej\u00fa\u010dinn\u011bj\u0161\u00ed?\u00a0 Pou\u010den\u00ed a p\u0159esv\u011bd\u010dov\u00e1n\u00ed, apel na intelekt, nesta\u010d\u00ed: Driml chce p\u016fsobit \u201epod prahem v\u011bdom\u00ed\u201c, vytvo\u0159it a kultivovat n\u00e1vyky, ulo\u017een\u00e9 nejen \u201ev mozkov\u00fdch z\u00e1vitech, ale i v pam\u011bti perifern\u00edho nervstva, smysl\u016f, sval\u016f a v\u0161ech org\u00e1n\u016f pr\u00e1v\u011b tak, jako schopnost pianisty nen\u00ed pouze v jeho hlav\u011b, ale i v jeho prstech,\u201c vytvo\u0159it \u201enov\u00fd smysl, \u0161est\u00fd smysl hygienick\u00fd, kter\u00fd n\u00e1m nedovol\u00ed prodl\u00e9vati v zakou\u0159en\u00fdch a zapr\u00e1\u0161en\u00fdch prostor\u00e1ch, kter\u00fd n\u00e1m nedovol\u00ed dotknouti se ne\u010distou rukou pokrmu, kter\u00fd n\u00e1s bude automaticky varovati […] p\u0159ed bl\u00ed\u017e\u00edc\u00edm se zdravotn\u00edm nebezpe\u010d\u00edm. Tento smysl n\u00e1s povede po pr\u00e1ci z d\u00edlen do les\u016f, do p\u0159\u00edrody, k slunci a p\u0159inut\u00ed n\u00e1s stav\u011bti p\u0159\u00edbytky s koupelnami, verandami a hygienick\u00fdmi studn\u011bmi a toaletami. L\u00e9ka\u0159-hygienik a u\u010ditel tak daj\u00ed z\u00e1klad k vytvo\u0159en\u00ed nov\u00e9ho druhu lidstva\u2026\u201c\u00a0 Pr\u00e1v\u011b loutkov\u00e9 divadlo p\u016fsob\u00ed na cit stejn\u011b jako na rozum, obrazem i slovem, n\u00e1podobou i my\u0161lenkou. Loutk\u00e1\u0159stv\u00ed v \u010cech\u00e1ch m\u011blo dlouhou tradici, materi\u00e1ln\u00ed z\u00e1zem\u00ed i organizaci. Jen \u201ehry propaguj\u00edc\u00ed zdrav\u00ed\u201c bylo t\u0159eba vytvo\u0159it a Driml se tohoto \u00fakolu ujal.8<\/sup><\/a><\/p>\n 2.<\/p>\n Karel Driml je autorem des\u00edtek her: vedle Bacil\u00ednka<\/em> \u010di Za\u010darovan\u00e9 zem\u011b<\/em> (1922, pro \u017eiv\u00e9 herce) o tuberkul\u00f3ze zmi\u0148me Broka a Floka<\/em> s t\u00e9matem vztekliny (vy\u0161lo s ilustracemi J. Lady r. 1923), hru \u0160pirit\u00e1r pekeln\u00fd alchymista<\/em> proti alkoholismu (1929) nebo p\u0159\u00edmo\u010dar\u00e9 reklamn\u00ed hry pro Piln\u00e1\u010dkovo m\u00fddlo, zubn\u00ed pastu a \u017eivotn\u00ed poji\u0161t\u011bn\u00ed. Postavy a forma dialog\u016f vych\u00e1zej\u00ed z\u00a0tradi\u010dn\u00edho loutkov\u00e9ho divadla, ale Driml je doplnil o reflexi sou\u010dasn\u00e9ho sv\u011bta a vyu\u017e\u00edv\u00e1 je pro nov\u00e9 \u00fa\u010dely. Loutkov\u00e9 mikroby uvedl na jevi\u0161t\u011b jak v Bacil\u00ednkovi<\/em>, tak ve h\u0159e Budul\u00ednka bol\u00ed zoubek<\/em> (1924, bacily Kazizub a Zubovrt).<\/p>\n Kazizub a Zubovrt na kresb\u011b Karla \u0160tapfera, Budul\u00ednka bol\u00ed zoubek: z\u00e1bavn\u011b v\u00fdchovn\u00fd loutkov\u00fd v\u00fdstup pro \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017e (Praha: tov\u00e1rna Thymolin, [1924]), 7.<\/p><\/div><\/p>\n Driml nezapom\u00ednal ani na v\u00fdchovn\u00fd a propaga\u010dn\u00ed v\u00fdznam filmu, kter\u00fd stejn\u011b jako divadlo \u201ebije na citliv\u00e9 struny d\u011btsk\u00e9 du\u0161e\u201c a prost\u0159ednictv\u00edm emoc\u00ed \u2013 sympati\u00ed, odporu i strachu \u2013 m\u011bn\u00ed za\u017eit\u00e9 zvyklosti. S\u00e1m napsal sc\u00e9n\u00e1\u0159e k n\u011bkolika film\u016fm re\u017eis\u00e9ra Josefa Kokeisla (1894-1951): ohlas si z\u00edskalo p\u0159edev\u0161\u00edm Procitnut\u00ed \u017eeny<\/em> (1926, \u201ejedine\u010dn\u00fd velkofilm z oboru hygieny \u017eeny\u201c), ale tak\u00e9 poh\u00e1dky Pern\u00edkov\u00e1 chaloupka <\/em>(1927) s\u00a0apelem na zdravou v\u00fd\u017eivu \u010di Ka\u0161p\u00e1rek a Budul\u00ednek<\/em> (1927) o zubn\u00ed hygien\u011b, film V blouzn\u011bn\u00ed<\/em> o v\u00fdhod\u00e1ch poji\u0161t\u011bn\u00ed (1928), komedie Pramen l\u00e1sky <\/em>(1928) propaguj\u00edc\u00ed pod\u011bbradsk\u00e9 l\u00e1zn\u011b nebo St\u00edn ve sv\u011btle<\/em> o trachomu (1928).\u00a0 Byl tak\u00e9 sc\u00e9n\u00e1ristou prvn\u00ed \u010deskoslovensk\u00e9 Popelky <\/em>z roku 1929.9<\/sup><\/a><\/p>\n S loutkami jako n\u00e1strojem zdravotn\u00ed osv\u011bty se mohl Driml sezn\u00e1mit jako stipendista v USA: osv\u011btov\u00e9 kampan\u011b Rockefellerovy nadace pro boj s TBC i alkoholem ve Spojen\u00fdch st\u00e1tech a od r. 1919 ve Francii uv\u00e1d\u011bly vedle putovn\u00edch v\u00fdstav, plak\u00e1t\u016f, bro\u017eur \u010di film\u016f rovn\u011b\u017e loutkov\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed. Ve Francii byl jejich hrdinou Guignol (francouzsk\u00e1 podoba Ka\u0161p\u00e1rka). Osv\u011btovou hru o nebezpe\u010d\u00ed tuberkul\u00f3zy i alkoholismu sepsal Henri de Gressigny a v letech 1919-1923 ji ve v\u0161ech francouzsk\u00fdch kraj\u00edch zhl\u00e9dly statis\u00edce d\u011bt\u00ed.10<\/sup><\/a> Pro Drimlovou koncepci u\u010den\u00ed \u201erozvln\u011bn\u00edm sf\u00e9ry citov\u00e9\u201c byly tyto \u201etenden\u010dn\u00ed hry\u201c \u201ep\u0159\u00edli\u0161 n\u00e1padn\u011b pou\u010dn\u00e9 a such\u00e9\u201c, a u \u010desk\u00fdch loutk\u00e1\u0159\u016f a jejich obecenstva by narazily na odpor.\u00a0 Jeho vlastn\u00ed hry kombinovaly tradi\u010dn\u00ed loutk\u00e1\u0159stv\u00ed \u2013 postavy, rytmizovanou a r\u00fdmovanou \u0159e\u010d \u2013 s vyu\u017eit\u00edm sv\u011btla, projekcemi a zv\u011bt\u0161ov\u00e1n\u00edm, technikami poplatn\u00fdmi p\u0159edev\u0161\u00edm filmu. Jak uv\u00e1d\u00ed, Bacil\u00ednka<\/em> p\u0159\u00edmo inspiroval americk\u00fd film o Panu Brou\u010dkovi, a\u010d d\u011bj \u201ezcela p\u0159ed\u011blal a upravil pro \u010desk\u00e9 pom\u011bry a \u010deskou d\u011btskou du\u0161i.\u201c11<\/sup><\/a> \u201eCiz\u00ed obr\u00e1zky k n\u00e1m p\u0159ivezen\u00e9 vykonaly sice mnoho dobr\u00e9ho, le\u010d nemohly vniknout do du\u0161e lidu, nebo\u0165 n\u00e1m byly ciz\u00ed. Film, obr\u00e1zek a slovo [\u2026] mus\u00ed zachytiti to, co jest vlastn\u00edm na\u0161\u00ed povaze, na\u0161emu \u017eivotu a na\u0161emu prost\u0159ed\u00ed, zkr\u00e1tka mus\u00ed to vyr\u016fsti z n\u00e1s sam\u00fdch.\u201c<\/p>\n George E. Vincent, The Rockefeller Foundation: A Review for 1919. Public Health and Medical Education in Many Lands (New York: The Rockefeller Foundation, 1920), 25. Google Books<\/p><\/div><\/p>\n V\u00a0prologu ke h\u0159e Bacil\u00ednek<\/em> povol\u00e1v\u00e1 \u010darod\u011bjnice Jedubaba samotn\u00e9ho Belzebuba, aby vytvo\u0159il tr\u00e1pen\u00ed, kter\u00e9 bude i v dob\u011b v\u011bdeck\u00e9ho pokroku \u0161kodit lidem. Belzebub vytvo\u0159\u00ed Bacil\u00ednka, tak mal\u00e9ho, \u017ee ani vid\u011bt nen\u00ed, a mouchu, na n\u00ed\u017e podobn\u011b jako anglick\u00fd Giro dolet\u00ed do v\u0161ech dom\u00e1cnost\u00ed. Postava Mouchy se objevuje i v Drimlov\u011b Za\u010darovan\u00e9 zemi<\/em> a spojuje, bez ohledu na skute\u010dn\u00fd zp\u016fsob p\u0159enosu tuberkul\u00f3zy, nemoc s ne\u010distotou, p\u0159edev\u0161\u00edm nedostate\u010dnou hygienou t\u011bla a obydl\u00ed. Objeven\u00ed vazby mezi \u0161p\u00ednou a infekc\u00ed a n\u00e1sledn\u00e1 sanit\u00e1rn\u00ed opat\u0159en\u00ed ukon\u010dily cholerov\u00e9 epidemie 19. stolet\u00ed a pozd\u011bji pomohly bojovat i s tyfem. Proti tuberkul\u00f3ze by vedle o\u010dkov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 ve\u0159ejnost dlouho odm\u00edtala, a stejn\u011b nepopul\u00e1rn\u00edch masek byla \u00fa\u010dinn\u00e1 jen z\u00e1sadn\u00ed reforma bydlen\u00ed i pracovn\u00edch podm\u00ednek lid\u00ed. Chudobu Driml sice na jevi\u0161ti ukazuje, ale v jeho \u201ereceptu\u201c odstran\u011bn\u00ed nouze p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b chyb\u00ed.<\/p>\n Moucha, Bacil\u00ednek a Bacil\u00ednka v p\u0159edstaven\u00ed v Divadle Um\u011bleck\u00e9 v\u00fdchovy na Vinohradech, 1935-1936 (1391), archiv Muzea loutk\u00e1\u0159sk\u00fdch kultur v Chrudimi. Za \u0159adu archivn\u00edch dokument\u016f a fotografi\u00ed k historii Bacil\u00ednka srde\u010dn\u011b d\u011bkujeme Mgr. Tereze N\u00e1dvorn\u00edkov\u00e9 a Muzeu loutk\u00e1\u0159sk\u00fdch kultur.<\/p><\/div><\/p>\n Chud\u00e9mu \u0161evci Dratvi\u010dkovi z Hloup\u00e9 Lhoty onemocn\u011bla man\u017eelka tuberkul\u00f3zou: \u0161esti\u010dlenn\u00e1 rodina \u017eije ve \u0161p\u00edn\u011b v jedin\u00e9 jizb\u011b, nem\u00e1 dostatek pen\u011bz na l\u00e9ka\u0159e \u010di dobr\u00e9 j\u00eddlo, v\u011b\u0159\u00ed \u0161kodliv\u00fdm lektvar\u016fm masti\u010dk\u00e1\u0159ky, a to, co \u0161vec vyd\u011bl\u00e1, utrat\u00ed za pit\u00ed. Stejn\u011b jako Mike Robe se Bacil\u00ednek chce usadit se v Dratvi\u010dkov\u00fdch plic\u00edch a o\u017eenit se tu. Dlouh\u00fd rozhovor Dratvi\u010dky se sousedem \u0160krholou, pln\u00fd tradi\u010dn\u00edch komick\u00fdch p\u0159eslech\u016f a slovn\u00edch h\u0159\u00ed\u010dek, ukazuje omezenost obou vesni\u010dan\u016f. Do vsi v\u0161ak p\u0159ij\u00ed\u017ed\u00ed loutkov\u00e9 divadlo s Ka\u0161p\u00e1rkem, kter\u00fd se \u0161evce pokus\u00ed zav\u00e9st na spr\u00e1vnou cestu. Ka\u0161p\u00e1rek se v novin\u00e1ch do\u010detl o objevech Roberta Kocha, v\u011bdce v Berl\u00edn\u011b nav\u0161t\u00edv\u00ed a sezn\u00e1m\u00ed se s mali\u010dk\u00fdmi \u201ezv\u00ed\u0159\u00e1te\u010dky,\u201c p\u016fvodci souchotin. Spolu s Kochem se pak vyprav\u00ed \u0161\u00ed\u0159it osv\u011btu \u201elidu, do \u0161kol, do m\u011bst, prost\u00fdch chat, jizbu lidem prov\u011btrat. Nau\u010dit je spr\u00e1vn\u011b \u017e\u00edti, nau\u010dit je ml\u00e9ko p\u00edti, vzduch a slunce milovat.\u201c T\u0159et\u00ed jedn\u00e1n\u00ed se vrac\u00ed do \u0161evcovy chalupy: jeho \u017eena ji\u017e zem\u0159ela a stejn\u011b \u0161patnou \u017eivotospr\u00e1vu, kter\u00e1 ji st\u00e1la \u017eivot, se masti\u010dk\u00e1\u0159ka se sna\u017e\u00ed vnutit Dratvi\u010dkovi. Vstupuje v\u0161ak Ka\u0161p\u00e1rek s doktorem, kter\u00fd \u0161evce vy\u0161et\u0159\u00ed a ordinuje mu vodu z pumpy k myt\u00ed, lesn\u00ed v\u016fni, tedy dostatek \u010derstv\u00e9ho vzduchu, dostatek ml\u00e9ka a vajec nam\u00edsto ko\u0159alky, a \u010distotu bez prachu nam\u00edsto pr\u00e1\u0161k\u016f. V posledn\u00edm jedn\u00e1n\u00ed je Dratvi\u010dka \u201ejako vym\u011bn\u011bn.\u201c Pije ml\u00e9ko, chod\u00ed na slunce a cvi\u010d\u00ed v Sokole. Kdy\u017e to vid\u00ed Bacil\u00ednek, zouf\u00e1 si a p\u00e1ch\u00e1 sebevra\u017edu, n\u00e1sledov\u00e1n svou chot\u00ed i Jedubabou.<\/p>\n Bacil\u00ednek a Bacil\u00ednka, marionety nezn\u00e1m\u00e9ho autora podle \u0160tapferova n\u00e1vrhu, Morava, 20.-30. l\u00e9ta<\/span> 20. stolet\u00ed. Sb\u00edrka Moravsk\u00e9ho zemsk\u00e9ho muzea v Brn\u011b. Za fotografii d\u011bkujeme dr. Jaroslavu Blechovi.<\/span><\/em><\/p>\n Drimlova hra m\u011bla premi\u00e9ru 16. srpna 1922 na v\u00fdstav\u011b soci\u00e1ln\u00ed p\u00e9\u010de o ml\u00e1de\u017e v\u00a0Brn\u011b, ji\u017e Driml spolupo\u0159\u00e1dal, a je\u0161t\u011b t\u00e9ho\u017e roku vy\u0161la tiskem n\u00e1kladem \u010dasopisu Loutk\u00e1\u0159<\/em>.\u00a0 V\u00fdnos ministerstva ve\u0159ejn\u00e9ho zdravotnictv\u00ed z r. 1923 hru \u2013 a dal\u0161\u00ed Drimlova d\u00edla \u2013 doporu\u010dil vyu\u017e\u00edt \u201ejako pom\u016fcky \u00fa\u010dinn\u00e9 propagace hygieny.\u201c12<\/sup><\/a> Bacil\u00ednek<\/em> tak z\u00edskal i ofici\u00e1ln\u00ed z\u00e1ruku st\u00e1tu. Hra byla p\u0159ed v\u00e1lkou p\u0159elo\u017eena do sloven\u0161tiny, n\u011bm\u010diny i srb\u0161tiny, srbsk\u00e1 verze vy\u0161la v B\u011blehradu i slepeck\u00fdm tiskem13<\/sup><\/a>. (Holandsk\u00fd p\u0159eklad je datov\u00e1n a\u017e r. 1949.) V \u010ceskoslovensku ji uvedly des\u00edtky, ne-li stovky sc\u00e9n: krom\u011b soubor\u016f sokolsk\u00fdch, \u0161koln\u00edch \u010di vojensk\u00fdch, skupin \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a dorostu \u010cS\u010cK i m\u00edstn\u00edch odbor\u016f Ochrany matek a d\u011bt\u00ed Bacil\u00ednka<\/em> inscenovalo r. 1935 Loutkov\u00e9 divadlo Um\u011bleck\u00e9 v\u00fdchovy na Vinohradech v re\u017eii Jana Mal\u00edka (1904-1980), olomouck\u00e1 Ka\u0161p\u00e1rkova \u0159\u00ed\u0161e (1937) nebo brn\u011bnsk\u00e9 Divadlo Ka\u0161p\u00e1rka Turka (pod veden\u00edm Anton\u00edna Turka v pal\u00e1ci DOPZ, od r. 1938). Jako hru pro \u017eiv\u00e9 herce jej p\u0159edstavilo v roce 1929 pra\u017esk\u00e9 Divadlo ml\u00e1de\u017ee p\u0159i Legii mlad\u00fdch \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee v re\u017eii Miloslava Jare\u0161e (1903-1980). P\u016fvodn\u00ed loutky Bacil\u00ednka, Bacil\u00ednky a Mouchy, tedy postav b\u011b\u017en\u011b na trhu nedostupn\u00fdch, navrhl r. 1922 \u0161\u00e9f v\u00fdpravy pra\u017esk\u00e9ho N\u00e1rodn\u00edho divadla, mal\u00ed\u0159 Karel \u0160tapfer (1863-1930) a jeho kresby inspirovaly \u0159adu pozd\u011bj\u0161\u00edch marionet: ji\u017e n\u00e1vrhy sokolsk\u00fdch divadeln\u00edk\u016f ze sout\u011b\u017ee \u010cOS na ja\u0159e 1933 v\u0161ak ukazuj\u00ed, \u017ee invenci loutk\u00e1\u0159\u016f nijak nesvazovaly.14<\/sup><\/a><\/p>\n Jan Mal\u00edk inscenoval Bacil\u00ednka ji\u017e po\u010d\u00e1tkem 30. let na Loutkov\u00e9 sc\u00e9n\u011b TJ Sokol v Praze VIII v Libni. Archiv Muzea loutk\u00e1\u0159sk\u00fdch kultur v Chrudimi.<\/p><\/div><\/p>\n Dv\u011b fotografie z p\u0159edstaven\u00ed Bacil\u00ednka v Divadle Um\u011bleck\u00e9 v\u00fdchovy na Vinohradech, 1935-1936 (1391), archiv Muzea loutk\u00e1\u0159sk\u00fdch kultur v Chrudimi.<\/p><\/div><\/p>\n Slovensk\u00fd p\u0159eklad \u017eilinsk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e Ivana H\u00e1lka (1872-1945) vy\u0161el tiskem poprv\u00e9 roku 1924 u J. Vesel\u00e9ho v Chocni n\u00e1kladem \u010cs. \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee, z roku 1926 jsou dolo\u017eena prvn\u00ed slovensk\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed. (Podruh\u00e9 vy\u0161el, ji\u017e v \u017dilin\u011b, v roce 1936.) A\u017e na drobn\u00e9 \u00fapravy (Mokr\u00e1 Blatn\u00e1 m\u00edsto Drimlovy Hloup\u00e9 Lhoty, Tur\u010diansk\u00fd Martin m\u00edsto Prahy) p\u0159ev\u00e1d\u00ed Drimlovy ver\u0161e t\u00e9m\u011b\u0159 doslova.15 <\/sup><\/a>Z\u0159ejm\u011b ji\u017e ve 20. letech byla hra inscenov\u00e1na i n\u011bmecky: vyd\u00e1n\u00ed n\u011bmeck\u00e9ho p\u0159ekladu uv\u00e1d\u00ed, \u017ee Drimlovy hry, Bacil\u00ednek<\/em> i Ka\u0161p\u00e1rkovy zdravotnick\u00e9 t\u00e1\u010dky<\/em>, nalezly \u201evelk\u00fd ohlas v\u00a0n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch oblastech \u010cech.\u201c \u0158\u00ed\u0161sk\u00fd v\u00fdbor pro hygienickou v\u00fdchovu lidu (Reichsausschuss f\u00fcr hygienische Volksbelehrung<\/em>), zalo\u017een\u00fd roku 1921 a spjat\u00fd s\u00a0dr\u00e1\u017e\u010fansk\u00fdm muzeem hygieny, proto vydal Bacil\u00ednka<\/em> i T\u00e1\u010dky<\/em> r. 1930 v Berl\u00edn\u011b tiskem i pro z\u00e1jemce v N\u011bmecku.16<\/sup><\/a> Kniha neuv\u00e1d\u00ed p\u0159ekladatele; ilustrace, zjevn\u011b p\u0159evzat\u00e9 ze \u0160tapferov\u00fdch n\u00e1vrh\u016f a kreseb, jsou d\u00edlem kresl\u00ed\u0159e Williho Keila. Drimlovy r\u00fdmovan\u00e9 ver\u0161e jsou p\u0159evedeny do rytmizovan\u00e9 pr\u00f3zy a slovn\u00ed h\u0159\u00ed\u010dky origin\u00e1lu se v n\u011bm\u010din\u011b v\u011bt\u0161inou rozpadaj\u00ed.\u00a0 Vyd\u00e1n\u00ed doplnilo v \u00favodu Keilovu rytinu Roberta Kocha, \u010desk\u00e9 re\u00e1lie nahradily n\u011bmeck\u00e9 (Turnverein<\/em> m\u00edsto Sokola \u010di Dresdner Neueste Nachrichten<\/em> m\u00edsto Drimlovy \u201ePoliti\u010dky\u201c a H\u00e1lkova Slovensk\u00e9ho denn\u00edka<\/em>), p\u0159ejmenov\u00e1ny jsou ov\u0161em i postavy. P\u0159eklad m\u00edsty podtrhuje chudobu Dratvi\u010dkovy rodiny: v \u010desk\u00e9 verzi \u0161vec r\u00fdmuje \u201e\u0160iju boty do roboty, v\u0161c!\u201c (p\u0159ilet\u00ed moucha), n\u011bmeck\u00fd Pechdraht vypr\u00e1v\u00ed, \u017ee \u201e\u0161ije boty, ale moc pen\u011bz t\u00edm nevyd\u011bl\u00e1m. Cel\u00e1 ta \u0161evcovina je marn\u00e9 sna\u017een\u00ed.\u201c 17 <\/sup><\/a>Re\u017eijn\u00ed pozn\u00e1mka v \u00favodu p\u0159\u00edmo odkazuje na Reichsausschuss<\/em>, kter\u00fd dod\u00e1 z\u00e1jemc\u016fm podklady i vzorovou p\u0159edn\u00e1\u0161ku o tuberkul\u00f3ze s prom\u00edt\u00e1n\u00edm.<\/p>\n N\u00e1vrhy loutek Karla \u0160tapfera, Loutk\u00e1\u0159 VII\/ IX (1923), [81].<\/p><\/div><\/p>\n \u010cesk\u00e1 divadla hru uv\u00e1d\u011bla i v letech nacistick\u00e9 okupace: krom\u011b Turkova studia v Brn\u011b ji m\u011blo v reperto\u00e1ru pra\u017esk\u00e9 profesion\u00e1ln\u00ed Divadlo Anny Sedl\u00e1\u010dkov\u00e9 (1944) 18<\/sup><\/a>, amat\u00e9rsk\u00e9 Divadlo mal\u00fdch v Roudnici nad Labem (1944) a ochotnick\u00e9 soubory ve Slezsk\u00e9 Ostrav\u011b, Doln\u00ed Cerekvi nebo Rybitv\u00ed.19<\/sup><\/a><\/p>\n 3.<\/p>\n V l\u00e9t\u011b 1944 sehr\u00e1ly Bacil\u00ednka d\u00edvky ze \u201ezotavovny\u201c pro tuberkul\u00f3zn\u00ed d\u011bti v terez\u00ednsk\u00e9m ghettu (Kinder- Erholungsheim S\u00fcdstrasse 1<\/em>) pod veden\u00edm l\u00e9ka\u0159e-pediatra Arno\u0161ta \u00a0Podvince (1900-1948).<\/p>\n MUDr. Arno\u0161t Podvinec (1900-1948). N\u00e1rodn\u00ed archiv, Policejn\u00ed \u0159editelstv\u00ed Praha II \u2013 v\u0161eobecn\u00e1 spisovna, 1941 \u2013 1950, sign. P 2470\/1, kart. 8806, MUDr. Arno\u0161t Podvinec, nar. 2. 10. 1900. S laskav\u00fdm svolen\u00edm N\u00e1rodn\u00edho archivu. Dr. Podvinec byl ve t\u0159ic\u00e1t\u00fdch letech odborn\u00fdm d\u011btsk\u00fdm l\u00e9ka\u0159em v Jihlav\u011b, v roce 1942 byl deportov\u00e1n do Terez\u00edna, kde pracoval na kojeneck\u00e9m odd\u011blen\u00ed nemocnice v Hambursk\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch. V \u0159\u00edjnu 1944 byl spolu s d\u011btmi ze \u201ezotavovny\u201c deportov\u00e1n do Osv\u011btimi a po\u010d\u00e1tkem roku 1945 do Dachau, kde se do\u010dkal osvobozen\u00ed. A\u017e do sv\u00e9 p\u0159ed\u010dasn\u00e9, tragick\u00e9 smrti p\u016fsobil jako pediatr a prim\u00e1\u0159 v nemocnici v D\u011b\u010d\u00edn\u011b.<\/p><\/div><\/p>\n O inscenaci, spojen\u00e9 s \u00fasil\u00edm l\u00e9ka\u0159\u016f- v\u011bz\u0148\u016f l\u00e9\u010dit a p\u0159edch\u00e1zet nemocem na jedn\u00e9 stran\u011b a nacistickou propagandou \u201emodelov\u00e9ho ghetta\u201c na stran\u011b druh\u00e9, v\u00edme velmi m\u00e1lo. V\u011bt\u0161ina here\u010dek a v\u00fdtvarn\u00edk\u016f tohoto Bacil\u00ednka<\/em> se p\u0159\u00ed\u0161t\u00edho l\u00e9ta nedo\u010dkala.20<\/sup><\/a> I dochovan\u00e9 st\u0159\u00edpky v\u0161ak odr\u00e1\u017eej\u00ed tragick\u00e9 rozpory terez\u00ednsk\u00e9 skute\u010dnosti.<\/p>\n Upom\u00ednkov\u00fd plak\u00e1tek ke h\u0159e Karla Drimla Bacil\u00ednek, 1944; Pam\u00e1tn\u00edk Terez\u00edn, He\u0159manova sb\u00edrka, PT 3833, revers. \u00a9 Zuzana Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1. S laskav\u00fdm svolen\u00edm Pam\u00e1tn\u00edku Terez\u00edn.<\/p><\/div><\/p>\n Tuberkul\u00f3za, p\u0159edev\u0161\u00edm plicn\u00ed a st\u0159evn\u00ed, byla i v Terez\u00edn\u011b trvalou hrozbou, p\u0159edev\u0161\u00edm pro star\u00e9 lidi s ni\u017e\u0161\u00edmi p\u0159\u00edd\u011bly potravin a bez p\u0159\u00edstupu k p\u0159ilep\u0161en\u00edm v r\u00e1mci ghetta \u010di zvenku.\u00a0 L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 z\u00e1znamy musely skute\u010dn\u00fd po\u010det nemocn\u00fdch tuberkul\u00f3zou um\u011ble sni\u017eovat.21<\/sup><\/a> Skr\u00fdvala se i za mnoh\u00fdmi p\u0159\u00edpady z\u00e1palu plic a enteritidy.\u00a0 P\u0159esto byla v roce 1943 TBC t\u0159et\u00ed nej\u010dast\u011bj\u0161\u00ed ofici\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00ed\u010dinou smrti, v roce 1944 stoupl po\u010det zachycen\u00fdch p\u0159\u00edpad\u016f dvojn\u00e1sobn\u011b. \u0158adov\u00e9 prohl\u00eddky, z\u0159\u00edzen\u00ed tuberkul\u00f3zn\u00edho odd\u011blen\u00ed s ambulanc\u00ed a laborato\u0159\u00ed v dubnu 1943, ani snahy o zlep\u0161en\u00ed stravy nemocn\u00fdch \u0161\u00ed\u0159en\u00ed infekce nezastavily. Pacienti byli \u010dasto diagnostikov\u00e1ni pozd\u011b a \u00fa\u010dinn\u00e1 l\u00e9\u010dba byla mimo mo\u017enosti zdravotn\u00edk\u016f.22<\/a>\u00a0<\/sup> \u00damrtnost na tuberkul\u00f3zu v Terez\u00edn\u011b v roce 1943 byla proti \u010ceskoslovensku roku 1930 desetin\u00e1sobn\u00e1; ve v\u011bkov\u00e9 skupin\u011b nad 65 let \u010dtrn\u00e1ctin\u00e1sobn\u00e1.23<\/sup><\/a> Pravideln\u011b se infikoval i o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00ed person\u00e1l, i kdy\u017e proch\u00e1zel pravideln\u00fdm sn\u00edmkov\u00e1n\u00edm. Podle rozkazu SS byli nemocn\u00ed v roce 1943 i 1944 za\u0159azov\u00e1ni do transport\u016f na v\u00fdchod a po p\u0159\u00edjezdu do Osv\u011btimi zab\u00edjeni v plynov\u00fdch komor\u00e1ch.24<\/sup><\/a><\/p>\n Ve sv\u00e9 \u201efaktick\u00e9 zpr\u00e1v\u011b\u201c o Terez\u00edn\u011b na Bacil\u00ednka<\/em> (Kampf der Bazillen<\/em>) vzpom\u00edn\u00e1 organiz\u00e1tor p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00fdch program\u016f i hudebn\u00edch a divadeln\u00edch p\u0159edstaven\u00ed v ghettu Philipp Manes (1875-1944).25<\/sup><\/a> Manes psal svou zpr\u00e1vu v sev\u0159en\u00ed ghetta, v\u017edy s ohledem na riziko odhalen\u00ed a necht\u011bn\u00e9ho \u010dten\u00e1\u0159e, bez v\u00fdhody retrospektivy, v\u00fdhledu mimo Terez\u00edn i bez znalosti \u010de\u0161tiny, a z\u00e1rove\u0148 s jistou konzervativn\u00ed nostalgi\u00ed po p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m N\u011bmecku a jeho kultu\u0159e. Vedle plak\u00e1tku s ver\u0161ovan\u00fdm p\u0159ehledem osob a obsazen\u00ed na rubu, kter\u00fd se dochoval v tzv. He\u0159manov\u011b sb\u00edrce v archivu Pam\u00e1tn\u00edku Terez\u00edn26<\/sup><\/a>, je v\u0161ak jeho idylick\u00fd popis jedin\u00fdm dochovan\u00fdm dokladem terez\u00ednsk\u00e9ho Bacil\u00ednka. \u201eByl jsem pozv\u00e1n na d\u011btsk\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed, kter\u00e9 za\u010dalo o \u010dtvrt\u00e9 hodin\u011b. Opravdu vtipn\u00fd kus, kter\u00fd v p\u011bti obrazech p\u0159edv\u00e1d\u00ed boj proti \u0161p\u00edn\u011b a bacil\u016fm, v jednom z nich vystupuje i Robert Koch v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti. Hraje se n\u011bmecky a \u010desky, zazn\u00ed lidov\u00e9 p\u00edsn\u011b, o vesel\u00ed se star\u00e1 harlek\u00fdn, jej\u017e sv\u011b\u017ee p\u0159edstavuje jeden\u00e1ctilet\u00e1 d\u00edvka. Tento u\u0161lechtil\u00fd kus sepsal dr. Karl Driml, dr. Podvinec ji p\u0159epracoval a nastudoval. [\u2026] Jak rozko\u0161n\u00fd obraz, d\u011bv\u010data i chlapci v\u0161eho v\u011bku [mezi div\u00e1ky]. Jak jim z\u00e1\u0159\u00ed o\u010di, jak napjat\u011b sleduj\u00ed vzru\u0161uj\u00edc\u00ed hru, v n\u00ed\u017e vystupuje \u010f\u00e1bel. D\u011bti maj\u00ed p\u0159ekr\u00e1sn\u00e9 tv\u00e1\u0159e, jeden osmilet\u00fd blon\u010f\u00e1\u010dek by z\u00edskal cenu kr\u00e1sy v ka\u017ed\u00e9 konkurenci. Takov\u00e1 lehk\u00e1, vesel\u00e1 hra zam\u011bstn\u00e1 d\u011bti na t\u00fddny, podn\u00edt\u00ed jejich ducha a vzbud\u00ed cti\u017e\u00e1dost.\u201c27<\/sup><\/a><\/p>\n \u201eZotavovna\u201c v \u201eKursawe Villa\u201c na ji\u017en\u00edm okraji Terez\u00edna, pro 22 d\u00edvek a 22 chlapc\u016f vznikla v dubnu 194428 <\/sup><\/a>a existovala jen p\u00e1r m\u011bs\u00edc\u016f do podzimn\u00edch transport\u016f r. 1944.\u00a0 Jej\u00ed z\u0159\u00edzen\u00ed – i samo p\u0159edstaven\u00ed Bacil\u00ednka<\/em> –\u00a0 byly sou\u010d\u00e1st\u00ed propagandistick\u00e9ho Versch\u00f6nerung<\/em> (zkr\u00e1\u0161lov\u00e1n\u00ed) ghetta v p\u0159\u00edprav\u011b na n\u00e1v\u0161t\u011bvu Mezin\u00e1rodn\u00edho \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee v Terez\u00edn\u011b 23. \u010dervna 1944.29<\/sup> <\/a>Kulisy pro inspekci v\u0161ak nacistick\u00e9 velen\u00ed za\u010dalo chystat kulisy ji\u017e na ja\u0159e p\u0159edchoz\u00edho roku. V kv\u011btnu 1943 bylo ghetto p\u0159ejmenov\u00e1no na \u201ej\u00fcdisches Siedlungsgebiet\u201c (oblast \u017eidovsk\u00e9ho os\u00eddlen\u00ed), byla z\u0159\u00edzena \u201ebanka\u201c a zavedeny pen\u00edze; po\u010d\u00e1tkem roku 1944 nacist\u00e9 z\u0159\u00eddili kav\u00e1rnu a d\u011btsk\u00e9 h\u0159i\u0161t\u011b, v\u011bz\u0148ov\u00e9 \u010distili a upravovali ulice, v obchodech se prod\u00e1valo zabaven\u00e9 zbo\u017e\u00ed.\u00a0 V\u011bzni, kte\u0159\u00ed byli nemocn\u00ed \u010di vyhl\u00ed\u017eeli p\u0159\u00edli\u0161 se\u0161le, byli deportov\u00e1ni do Osv\u011btimi.30<\/sup><\/a> Vila se objevila i v propagandistick\u00e9m filmu o Terez\u00edn\u011b, nato\u010den\u00e9m v srpnu a z\u00e1\u0159\u00ed 1944.31<\/sup><\/a> I Manes ji l\u00ed\u010d\u00ed s a\u017e nepochopitelnou naivitou, kter\u00e1 jako by dopl\u0148ovala z\u00e1b\u011bry z Gerronova filmu, ne-li se zoufalou ironi\u00ed:\u00a0 \u201eD\u016fm s\u00e1m je \u0161perkovnice. Vespodu pokoje pro 22 d\u00edvek, naho\u0159e 22 chlapc\u016f. V ka\u017ed\u00e9m poschod\u00ed t\u0159i lo\u017enice, ka\u017ed\u00e1 vyveden\u00e1 v jin\u00e9 sv\u011btl\u00e9 barv\u011b. V modr\u00e9m pokoji v\u0161echno modr\u00e9, postele, z\u00e1v\u011bsy, \u017eidle. Sk\u0159\u00ed\u0148 je rozd\u011blen\u00e1 na osm poli\u010dek, v nich\u017e d\u011bti uchov\u00e1vaj\u00ed sv\u00e9 hra\u010dky a jin\u00e9 mali\u010dkosti, P\u0159ed ka\u017edou polic\u00ed modr\u00fd l\u00e1tkov\u00fd z\u00e1v\u011bs, p\u016fvabn\u011b vy\u0161it\u00fd sc\u00e9nami z poh\u00e1dek: cel\u00e1 plocha je obr\u00e1zkovou knihou. \u0160aty, myc\u00ed pot\u0159eby, n\u00e1dob\u00ed v polic\u00edch na chodb\u011b. Sprcha dovoluje d\u016fkladn\u011b se o\u010distit ka\u017ed\u00fd den. Vzorov\u00fd klozet, tak jak m\u00e1 b\u00fdt a v\u017edycky vypadat. Ach, kdyby si jen vzali p\u0159\u00edklad dosp\u011bl\u00ed, to by bylo o zdrav\u00ed v Terez\u00edn\u011b l\u00e9pe postar\u00e1no!\u201c32<\/sup><\/a><\/p>\n Iluzorn\u00ed a kr\u00e1tkodech\u00fd, i \u201edomov pro rekonvalescenty\u201c byl i sou\u010d\u00e1st\u00ed terez\u00ednsk\u00e9ho zdravotnictv\u00ed.\u00a0 V podm\u00ednk\u00e1ch v\u0161eobecn\u00e9ho nedostatku, hladu, nepohodl\u00ed a strachu zdravotn\u00edci trvali na tom, je mo\u017en\u00e9 zachovat lidem zdrav\u00ed a \u017eivoty, \u017ee Terez\u00edn lze ch\u00e1pat jako \u201ezdravotnick\u00fd \u00fakol.\u201c33<\/sup><\/a> Terez\u00edn\u0161t\u00ed l\u00e9ka\u0159i se \u2013 stejn\u011b jako Driml –\u00a0 odborn\u011b formovali v meziv\u00e1le\u010dn\u00e9m \u010ceskoslovensku, p\u0159\u00edpadn\u011b v Rakousku a N\u011bmecku a d\u016fraz na ve\u0159ejn\u00e9 zdravotnictv\u00ed si p\u0159inesli i do ghetta. Sna\u017eili se zde vybudovat funguj\u00edc\u00ed zdravotn\u00ed syst\u00e9m v\u010detn\u011b prevence, o\u010dkov\u00e1n\u00ed i zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, omezit \u0161\u00ed\u0159en\u00ed epidemi\u00ed a poskytnout l\u00e9\u010dbu na \u00farovni dobov\u00e9 medic\u00edny. Jejich pr\u00e1ce i vyjedn\u00e1v\u00e1n\u00ed s nacistickou spr\u00e1vou, ob\u00e1vaj\u00edc\u00ed se \u0161\u00ed\u0159\u00edc\u00edch se infekc\u00ed, alespo\u0148 na n\u011bjakou dobu mnoho \u017eivot\u016f zachr\u00e1nily.\u00a0 Zajistit dostatek potravin, l\u00e9k\u016f, teplo a \u010distotu pro v\u0161echny v\u011bzn\u011b ghetta v\u0161ak v sil\u00e1ch samospr\u00e1vy nebylo. Terez\u00ednsk\u00e9 zdravotnictv\u00ed tak bylo nuceno k neust\u00e1l\u00e9 tri\u00e1\u017ei: usilovala p\u0159edev\u0161\u00edm o z\u00e1chranu mlad\u00fdch, kte\u0159\u00ed mohli nacistickou vl\u00e1du p\u0159e\u017e\u00edt. \u00a0Nouze, j\u00ed\u017e byli vystaveni p\u0159edev\u0161\u00edm sta\u0159\u00ed, se zd\u00e1la nevyhnutelnou.34<\/sup><\/a> V del\u0161\u00edm horizontu \u010dinily ov\u0161em transporty nemocn\u00fdch i zdravotn\u00edk\u016f do vyhlazovac\u00edch t\u00e1bor\u016f i nez\u00e1jem nacistick\u00e9 spr\u00e1vy o \u017eivoty jednotliv\u00fdch v\u011bz\u0148\u016f sebed\u016fv\u011bru zdravotn\u00edk\u016f iluz\u00ed.<\/p>\n Za zdravotn\u00ed prevenci zodpov\u00eddal z\u00a0titulu \u201e\u00fa\u0159edn\u00edho l\u00e9ka\u0159e\u201c samospr\u00e1vy (Amtsarzt<\/em>) vedouc\u00ed zdravotn\u00ed spr\u00e1vy; po v\u011bt\u0161inu trv\u00e1n\u00ed ghetta j\u00edm byl dr. Erich Munk (1904-1944).35<\/sup><\/a> K jeho \u00fakol\u016fm pat\u0159ila kontrola j\u00eddla a vody, zdravotn\u00ed statistika, evidence o\u010dkov\u00e1n\u00ed, propagace osobn\u00ed a pracovn\u00ed hygieny i ve\u0159ejn\u00e9 p\u0159edn\u00e1\u0161ky na zdravotnick\u00e1 t\u00e9mata. O hygienu jako prost\u0159edek sn\u00ed\u017een\u00ed rizika infekc\u00ed se zaj\u00edmalo i nacistick\u00e9 veden\u00ed t\u00e1bora.\u00a0 Zdravotn\u00ed v\u00fdchova vyu\u017e\u00edvala i um\u011bleck\u00fdch, p\u0159edev\u0161\u00edm v\u00fdtvarn\u00fdch prost\u0159edk\u016f; zvl\u00e1\u0161t\u011b v obdob\u00ed \u201ezkr\u00e1\u0161lov\u00e1n\u00ed\u201c v roce 1943 a zejm\u00e9na 1944 byly v\u00fdzvy na zdech ghetta k udr\u017eov\u00e1n\u00ed \u010distoty dopl\u0148ov\u00e1ny kresbami.\u00a0 Jejich v\u00fdrobou byly pov\u011b\u0159eny kresl\u00ed\u0159sk\u00e9 d\u00edlny a v nich zam\u011bstnan\u00ed um\u011blci.\u00a0 Vedouc\u00ed domov\u016f ml\u00e1de\u017ee kontrolovali osobn\u00ed \u010distotu d\u011bt\u00ed; zdravotn\u00ed a hygienick\u00e1 t\u00e9mata byla opakovan\u00fdm obsahem p\u0159edn\u00e1\u0161kov\u00fdch cykl\u016f. Jakkoli beznad\u011bjn\u00e9 se toto sna\u017een\u00ed m\u016f\u017ee zd\u00e1t, zdravotn\u00edci m\u00e1lo jin\u00fdch mo\u017enost\u00ed, jak hygienu v t\u00e1bo\u0159e udr\u017eet.<\/p>\n Podobn\u011b jako Jare\u0161 o patn\u00e1ct let d\u0159\u00edve, inscenoval Arno\u0161t Podvinec Bacil\u00ednka<\/em> pro \u017eiv\u00e9 herce.\u00a0 Loutkov\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed se v\u00a0Terez\u00edn\u011b hr\u00e1la ji\u017e roku 1942: loutky, kost\u00fdmy i v\u00fdpravu pro \u0159adu z\u00a0nich navrhly a vyrobily um\u011blkyn\u011b z kresl\u00ed\u0159sk\u00e9 d\u00edlny spr\u00e1vy budov (Zeichenstube<\/em>) v Hambursk\u00fdch kas\u00e1rn\u00e1ch pod veden\u00edm pra\u017esk\u00e9 v\u00fdtvarnice Marianny Kopetzk\u00e9 (1888-1944), pozd\u011bji autorky opony pro Bacil\u00ednka.\u00a0 <\/em>V \u00fanoru 1942 navrhla Kopetzk\u00e1 kost\u00fdmy pro loutkovou Poh\u00e1dku o Honzovi, kterou inscenoval Mirko T\u016fma (1921-1989). Jako autor kost\u00fdm\u016f pro Bacil\u00ednka<\/em> je uveden jen \u201eSchaumburger\u201c: z\u00a0Frankfurtu bylo deportov\u00e1no v\u00edce lid\u00e9 tohoto p\u0159\u00edjmen\u00ed.\u00a0 Kulisy vytvo\u0159il brn\u011bnsk\u00fd loutk\u00e1\u0159 Walter Freud (1917-1944), autor loutek pro p\u0159edstaven\u00ed Za\u010darovan\u00fdch housl\u00ed<\/em> \u010di Cirkusu<\/em> v roce 1943.36<\/sup><\/a> Jevi\u0161t\u011b vzniklo z leh\u00e1rny pro pacienty, ur\u010den\u00e9 pro klidovou l\u00e9\u010dbu (Liegekuren<\/em>) a um\u00edst\u011bn\u00e9 ve dvo\u0159e domu, div\u00e1ci sed\u011bli na zemi, ve v\u011btv\u00edch bl\u00edzk\u00e9ho o\u0159e\u0161\u00e1ku, na plot\u011b, studni i na st\u0159e\u0161e p\u0159\u00edst\u0159e\u0161ku.37<\/sup><\/a><\/p>\n Upom\u00ednkov\u00fd plak\u00e1tek ke h\u0159e Karla Drimla Bacil\u00ednek, 1944; Pam\u00e1tn\u00edk Terez\u00edn, He\u0159manova sb\u00edrka, PT 3833, avers. \u00a9 Zuzana Dvo\u0159\u00e1kov\u00e1. S laskav\u00fdm svolen\u00edm Pam\u00e1tn\u00edku Terez\u00edn.<\/p><\/div><\/p>\n Dochovan\u00fd plak\u00e1t datuje p\u0159edstaven\u00ed \u201e\u010dervenec- srpen- z\u00e1\u0159\u00ed 1944\u201c.\u00a0 Zprvu se hr\u00e1lo pro d\u011btsk\u00e9 div\u00e1ky, mo\u017en\u00e1 jen d\u011bti, \u017eij\u00edc\u00ed v \u201ezotavovn\u011b.\u201c\u00a0 P\u0159edstaven\u00ed pro d\u011bti prob\u00edhala odpoledne, pro dosp\u011bl\u00e9 ve\u010der. Z\u00edskat vstupenky na kulturn\u00ed p\u0159edstaven\u00ed v Terez\u00edn\u011b vy\u017eadovalo dobr\u00e9 kontakty \u010di postaven\u00ed. Repr\u00edza pro dosp\u011bl\u00e9 div\u00e1ky z Manesova okruhu uv\u00e1d\u011bla 500. ve\u010der j\u00edm po\u0159\u00e1dan\u00e9ho cyklu s p\u0159edn\u00e1\u0161kou rab\u00edna Leo Baecka (1873-1956) o \u201eEpoch\u00e1ch lidstva\u201c 6. srpna 1944. Mezi div\u00e1ky byli jak v\u011brn\u00ed \u00fa\u010dastn\u00edci Manesov\u00fdch program\u016f, tak \u201eprominentn\u00ed um\u011blci\u201c a p\u0159edstavitel\u00e9 samospr\u00e1vy v\u010detn\u011b n\u011bkdej\u0161\u00edho vedouc\u00edho kulturn\u00edho odd\u011blen\u00ed rab\u00edna Ericha Weinera (1911-1944).38<\/sup><\/a><\/p>\n Podvincovy \u00fapravy zachovaly p\u016fvodn\u00edch p\u011bt d\u011bjstv\u00ed v\u010detn\u011b p\u0159edehry.\u00a0 Prolog uv\u00e1d\u00ed, \u017ee hru, zb\u00e1sn\u011bnou Drimlem, dal\u0161\u00ed l\u00e9ka\u0159 (A. Podvinec) \u201en\u00e1le\u017eit\u011b zam\u011b\u0159il na na\u0161i sou\u010dasnou situaci\u201c: text nicm\u00e9n\u011b nem\u00e1me a nezn\u00e1me m\u00edru, do n\u00ed\u017e terez\u00ednskou realitu reflektoval. Vych\u00e1zet mohl jak z\u00a0\u010desk\u00e9ho origin\u00e1lu, tak n\u011bmeck\u00e9ho p\u0159ekladu.\u00a0 N\u011bkter\u00e9 role, uveden\u00e9 v\u00a0prologu, nezn\u00e1me ani z\u00a0jedn\u00e9 verze: \u201eHerbert\u201c (hran\u00fd Lotte Speier, 1932-1944) m\u016f\u017ee odpov\u00eddat \u0160krholovi nebo Dratvi\u010dkovi. Jin\u00e9 Drimlovy postavy se v\u00a0p\u0159ehledu osob neobjevily: ze \u0161evcovy rodiny zb\u00fdv\u00e1 jen Chlapec a D\u00edvka.\u00a0 Postava Dratvi\u010dkovy man\u017eelky, kter\u00e1 u Drimla um\u00edr\u00e1 na tuberkul\u00f3zu, mo\u017en\u00e1 p\u0159\u00edzna\u010dn\u011b chyb\u00ed.\u00a0 Jedibaba (n\u011bmecky Quack-Quack<\/em>) Gity Hojta\u0161ov\u00e9 (1932-) je prost\u011b Hexe<\/em>, Belzebub Der Teufel<\/em>. Dr. Koch je uveden jako L\u00e9ka\u0159 (Der Arzt<\/em>), ale z Manesov\u00fdch z\u00e1pisk\u016f v\u00edme, \u017ee \u201eRobert Koch se [\u2026] v jedn\u00e9 sc\u00e9n\u011b objevil v b\u00edl\u00e9m pl\u00e1\u0161ti.\u201c39<\/sup><\/a> Z\u016fstaly ov\u0161em ob\u011b postavi\u010dky bacil\u016f (Bacil\u00ednek Rity Vogel (1932-) a Bacil\u00ednka Evy Bernsteinov\u00e9 (1934-1944), Ka\u0161p\u00e1rek (Manes mluv\u00ed o harlek\u00fdnovi) jeden\u00e1ctilet\u00e9 Renate Spitzer (1933-1944) i moucha Zuzany Hojta\u0161ov\u00e9 (1935-).<\/p>\n Ani jazyk p\u0159edstaven\u00ed ostatn\u011b nen\u00ed jist\u00fd. Divadeln\u00ed p\u0159edstaven\u00ed v Terez\u00edn\u011b prob\u00edhala jak v \u010de\u0161tin\u011b, tak v n\u011bm\u010din\u011b: n\u011bmeck\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed \u0159ada \u010desk\u00fdch um\u011blc\u016f i div\u00e1k\u016f odm\u00edtala, \u010desk\u00e1 byla pro v\u011bt\u0161inu n\u011bmecky mluv\u00edc\u00edch div\u00e1ky nep\u0159\u00edstupn\u00e1.40<\/sup><\/a> Dochovan\u00fd plak\u00e1tek je ps\u00e1n na l\u00edci \u010desky, na rubu (prolog) n\u011bmecky: nelze p\u0159itom vylou\u010dit, \u017ee avers s ilustrac\u00ed a \u010desk\u00fdm textem vznikl zvl\u00e1\u0161\u0165 pro pot\u0159ebu Karla He\u0159mana a jeho dokumentace.41<\/sup><\/a> Philipp Manes p\u00ed\u0161e, \u017ee se hr\u00e1lo ob\u011bma jazyky ghetta, \u010desky a n\u011bmecky, p\u00ed\u0161e ale tak\u00e9, \u017ee \u201en\u011bm\u010dina \u010desk\u00fdch [d\u011btsk\u00fdch herc\u016f] zn\u00ed na sc\u00e9n\u011b obzvl\u00e1\u0161\u0165 mile.\u201c42<\/sup><\/a> Pravd\u011bpodobn\u011bj\u0161\u00ed je, \u017ee jazykem Bacil\u00ednka<\/em> byla pouze n\u011bm\u010dina: zotavovna byla veden\u00e1 n\u011bmecky a \u00fa\u010dinkuj\u00edc\u00ed poch\u00e1zeli jak z\u00a0N\u011bmecka, tak Protektor\u00e1tu, \u010desk\u00e9 p\u0159edstaven\u00ed by tedy n\u011bkte\u0159\u00ed herci mohli t\u011b\u017eko odehr\u00e1t. \u010cesky mohly zazn\u00edt \u201elidov\u00e9 p\u00edsn\u011b,\u201c kter\u00e9 zmi\u0148uje Manes, v\u00a0p\u016fvodn\u00edm Drimlov\u011b textu nejsou.<\/p>\n Terez\u00ednsk\u00e9mu p\u0159edstaven\u00ed m\u016f\u017eeme rozum\u011bt v kontextu boje l\u00e9ka\u0159\u016f a samospr\u00e1vy jako celku, jako pokusu zachovat zbytek \u010di alespo\u0148 fikci p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 normality i v nesnesiteln\u00fdch podm\u00ednk\u00e1ch ghetta, nebo jako n\u00e1stroji, j\u00edm\u017e nacistick\u00e1 moc maskovala \u00fatisk v\u011bz\u0148\u016f a kladla zodpov\u011bdnost za zdrav\u00ed v\u011bz\u0148\u016f na jejich vlastn\u00ed bedra. Jako k\u0159iv\u00e9 zrcadlo nech\u00e1v\u00e1 Podvinc\u016fv Bacil\u00ednek z\u00e1rove\u0148 nech\u00e1v\u00e1 plasticky vystoupit meze Drimlova p\u016fvodn\u00edho konceptu stvo\u0159en\u00ed \u201ezdrav\u00e9ho sv\u011bta\u201c skrze v\u00fdchovu jedince.\u00a0 Jak t\u00ed\u017eiv\u00e1 mus\u00ed b\u00fdt vn\u011bj\u0161\u00ed skute\u010dnost, aby v\u00fdchova ke zdrav\u00ed uk\u00e1zala svou groteskn\u00ed tv\u00e1\u0159?<\/p>\n Vojt\u011bch Cinybulk, loutka \u0161evce ze hry Bacil\u00ednek, incenace hry dr. Jan Mal\u00edk, \u00dast\u0159edn\u00ed loutkov\u00e9 divadlo Praha 1950. Fotografie z archivu Muzea loutk\u00e1\u0159sk\u00fdch kultur v Chrudimi.<\/p><\/div><\/p>\n Ani po v\u00e1lce z\u00e1jem o Bacil\u00ednka<\/em> nepolevil: roku 1947 jej uvedla loutkov\u00e1 sc\u00e9na \u00dast\u0159edn\u00edho domu arm\u00e1dy ve prosp\u011bch posti\u017een\u00fdch povodn\u011bmi a od r. 1950 nav\u00e1zal Jan Mal\u00edk (1904-1980) na sv\u00e9 p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9 inscenace v \u00dast\u0159edn\u00edm loutkov\u00e9m divadle v Praze (premi\u00e9ra 25. 6. 1950). Mal\u00edk byl re\u017eis\u00e9rem i sc\u00e9nografem a dal hlas \u0161evci Dratvi\u010dkovi: na v\u00fdtvarn\u00e9m zpracov\u00e1n\u00ed spolupracoval Vojt\u011bch Cinybulk (1915-1994), hudbu slo\u017eil Milo\u0161 Smatek (1895-1974), asistentkou re\u017eie a hlasem Ka\u0161p\u00e1rka byla Blanka Mackov\u00e1 (1925-).43<\/sup> <\/a>Od r. 1950 hru inscenovali kladen\u0161t\u00ed loutk\u00e1\u0159i (M\u011bstsk\u00e9 oblastn\u00ed loutkov\u00e9 divadlo), v re\u017eii pozd\u011bj\u0161\u00edho zakladatele Slov\u00e1ck\u00e9ho divadla Ludv\u00edka Mi\u010d\u00e1nka (1926-), od r. 1951 soubor Nov\u00e9 loutkov\u00e9 sc\u00e9ny Parku kultury a oddechu v Olomouci. Mal\u00edkova inscenace let 50. pou\u017e\u00edvala, stejn\u011b jako v\u011bt\u0161ina p\u0159edstaven\u00ed \u00daLD, spodem pohybovan\u00e9 javajky. Probl\u00e9m rozm\u011br\u016f mikroba, snadno \u0159e\u0161iteln\u00fd ve filmov\u00e9 animaci \u2013 Bacil\u00ednek je pouh\u00fdm okem neviditeln\u00fd, ale z\u00e1rove\u0148 p\u0159\u00edtomn\u00fd na jevi\u0161ti \u2013 \u0159e\u0161ili loutkoherci r\u016fzn\u011b: loutka byla men\u0161\u00ed, ne\u017e ostatn\u00ed, ale ne natolik, aby s nimi nemohla komunikovat. Driml doporu\u010dil or\u00e1movat ji kruhov\u00fdm sv\u011btlem na st\u011bn\u011b, jako v mikroskopu, zat\u00edmco Mal\u00edk zobrazil zm\u011bnu velikosti kombinac\u00ed loutky s projekcemi a barevn\u011b prosv\u00edcen\u00fdmi rekvizitami.<\/p>\n Bacil\u00ednek na sc\u00e9n\u011b Loutkov\u00e9ho divadla Sokola v Krom\u011b\u0159\u00ed\u017ei, 1926. Foto F. Dittrich, Loutk\u00e1\u0159 12\/6 (1926), 122.<\/p><\/div><\/p>\n B\u011bhem p\u016fl stolet\u00ed v\u00fdvoje \u010deskoslovensk\u00e9 spole\u010dnosti i prom\u011bn zdravotn\u00ed v\u00fdchovy pro\u0161la Drimlova \u201eloutkov\u00e1 tragikomedie\u201c \u0159adou zm\u011bn. O \u00faprav\u00e1ch jednotliv\u00fdch inscen\u00e1tor\u016f v\u00edme jen m\u00e1lo. I z\u00a0verz\u00ed textu vydan\u00fdch tiskem si v\u0161ak m\u016f\u017eeme u\u010dinit p\u0159edstavu o v\u00fdvoji hry.\u00a0 Ji\u017e ve t\u0159et\u00edm vyd\u00e1n\u00ed (dle tir\u00e1\u017ee \u201edruh\u00e9m p\u0159epracovan\u00e9m\u201c) z\u00a0roku 1929 provedl drobn\u00e9 \u00fapravy s\u00e1m Driml a doplnil hru o vlastn\u00ed p\u0159edn\u00e1\u0161ku pro \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017e \u201eV\u00e1\u0161 nejv\u011bt\u0161\u00ed nep\u0159\u00edtel: tuberkulosa.\u201c\u00a0 O to z\u00e1sadn\u011bji d\u011bj p\u0159epracovali Jind\u0159ich Vesel\u00fd (1885-1939) a pozd\u011bji re\u017eis\u00e9r v\u00fdznamn\u00fdch p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00fdch i pov\u00e1le\u010dn\u00fdch inscenac\u00ed Bacil\u00ednka<\/em> Jan Mal\u00edk.<\/p>\n Ilustrace V\u00edta Sk\u00e1ly k prozaick\u00e9mu vyd\u00e1n\u00ed Bacil\u00ednka (1930).<\/em><\/span><\/p>\n V\u00edt Sk\u00e1la, ilustrace z ob\u00e1lky Bacil\u00ednka (1930).<\/p><\/div><\/p>\n Spiritus movens<\/em> \u010desk\u00e9ho loutk\u00e1\u0159stv\u00ed prvn\u00ed poloviny stolet\u00ed Jind\u0159ich Vesel\u00fd vydal Bacil\u00ednka<\/em> rovn\u011b\u017e pr\u00f3zou, s\u00a0ver\u0161ovan\u00fdmi dialogy. Vy\u0161la s\u00a0ilustracemi mal\u00ed\u0159\u016f a loutk\u00e1\u0159\u016f V\u00edta Sk\u00e1ly (1883-1967) a Oty Buben\u00ed\u010dka (1871-1962) roku 1930 v\u00a0pra\u017esk\u00e9m nakladatelstv\u00ed Vojt\u011bcha \u0160eby jako pocta ned\u00e1vno zesnul\u00e9mu Drimlovi. Do p\u0159\u00edb\u011bhu Bacil\u00ednka <\/em>Vesel\u00fd vlo\u017eil i pas\u00e1\u017ee z\u00a0dal\u0161\u00edch Drimlov\u00fdch her (Jarka a V\u011brka<\/em> (1929), v\u011bnovan\u00e1 propagaci spo\u0159en\u00ed, Mili\u00f3n<\/em> (1928) o \u017eivotn\u00edm poji\u0161t\u011bn\u00ed, \u010carod\u011bjka \u0160pindim\u016fra<\/em> s v\u00fdzvou k \u010distot\u011b (1928) nebo texty propaguj\u00edc\u00ed Piln\u00e1\u010dkovo m\u00fddlo), jeho osv\u011btov\u00e9 slogany, vypr\u00e1v\u011bn\u00ed o jeho osv\u011btov\u00e9m \u00fasil\u00ed i obsahy jeho film\u016f, kapitoly z d\u011bjin zdravotnictv\u00ed a hygieny \u201epro star\u0161\u00ed d\u00edtky\u201c i stru\u010dn\u00e9 d\u011bjiny \u010desk\u00e9ho loutk\u00e1\u0159stv\u00ed. L\u00e9ka\u0159 Driml Roberta Kocha i jako hrdina vypr\u00e1v\u011bn\u00ed. Kniha kon\u010d\u00ed v\u00fdzvou k d\u011btem, jim\u017e poh\u00e1dku p\u0159e\u010detli nebo kter\u00e9 si ji p\u0159e\u010detly samy, a\u0165 z pera Drimlova \u010di Vesel\u00e9ho: \u201eZ t\u00e9 rozsedliny, kterou ud\u011blal Belzebub, po\u0159\u00e1d a po\u0159\u00e1d se roj\u00ed ty potv\u016frky, kter\u00e9 se \u017eiv\u00ed pl\u00edcemi lid\u00ed. Po\u0159\u00e1d mus\u00edme proti nim bojovat, jak u\u010dili moud\u0159\u00ed p\u00e1ni dokto\u0159i a jak hl\u00e1sal Ka\u0161p\u00e1rek. (\u2026) A te\u010f, d\u011bti\u010dky, v\u0161ichni ud\u011bl\u00e1me takov\u00fd neviditeln\u00fd \u0159et\u011bz, v\u0161ichni Ka\u0161p\u00e1rkov\u00e9 se spoj\u00ed s v\u00e1mi \u2013 zapoj\u00edme do toho \u0159et\u011bzce v\u0161echny \u010deskoslovensk\u00e9 d\u011bti\u010dky u n\u00e1s i v zahrani\u010d\u00ed a vytvo\u0159\u00edme \u201ebratrstvo \u010dist\u00e9ho, zlat\u00e9ho srdce ka\u0161p\u00e1rkovsk\u00e9ho\u201c \u2013 a heslo na\u0161e bude: \u201e\u017dertem, vtipem, hrav\u011b\/ chceme \u017e\u00edti zdrav\u011b!\u201c44<\/sup><\/a><\/p>\n V\u00edt Sk\u00e1la, d\u011bti a Ka\u0161p\u00e1rek, z\u00e1v\u011br Bacil\u00ednka z r. 1930.<\/p><\/div><\/p>\n Jan Mal\u00edk uvedl ji\u017e v\u00a0roce 1935 vedle samotn\u00e9ho Bacil\u00ednka do d\u011bje i bakterie z\u00e1\u0161krtu, tyfu, ch\u0159ipky i ne\u0161tovic, zd\u016fraznil osv\u011btov\u00e9 vyzn\u011bn\u00ed n\u011bkolika rozmluv dodate\u010dn\u00fdmi ver\u0161i a doplnil optimistick\u00e9 \u010dty\u0159ver\u0161\u00ed na konci hry.\u00a0 V\u00a0roce 1950 vydal novou verzi hry v\u00a0edici Modern\u00ed loutkov\u00e1 sc\u00e9na. Stejn\u011b jako Vesel\u00fd nahradil berl\u00ednsk\u00e9ho Kocha pra\u017esk\u00fdm Drimlem a doplnil mezihry s\u00a0koment\u00e1\u0159em vyprav\u011b\u010de. V\u00a0drobn\u00fdch textov\u00fdch zm\u011bn\u00e1ch se pak odrazila \u2013 a\u010d pro n\u011bkter\u00e9 kritiky nedostate\u010dn\u011b \u2013 nov\u00e1 kulturn\u00ed atmosf\u00e9ra p\u0159elomu 40. a 50. let. Postava Belzebuba zcela ztr\u00e1c\u00ed n\u00e1bo\u017eensk\u00e9 pozad\u00ed, Ka\u0161p\u00e1rek se o l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch objevech dozv\u00edd\u00e1 z\u00a0neur\u010den\u00fdch novin sp\u00ed\u0161e ne\u017e z \u201ePoliti\u010dky\u201c a l\u00e9ka\u0159i se p\u0159edstavuje slovy \u201eKa\u0161p\u00e1rek jsem, Pion\u00fdrek!\u201c Rozmluva mezi Ka\u0161p\u00e1rkem a Dratvi\u010dkou ve 2. obrazu, kde \u0161vec vysv\u011btluje, pro\u010d se obracel k\u00a0masti\u010dk\u00e1\u0159ce, vynech\u00e1v\u00e1 dvouver\u0161\u00ed \u201eKdepak dochtor, mil\u00fd brachu, na to m\u00e1me m\u00e1lo prach\u016f.\u201c Ve h\u0159e se odr\u00e1\u017e\u00ed i aktu\u00e1ln\u00ed t\u00e9ma dod\u00e1vek ml\u00e9ka: l\u00e9ka\u0159ovu p\u0159edpisu \u201ehodn\u011b ml\u00ed\u010dka\u201c Dratvi\u010dka oponuje s t\u00edm, \u017ee kr\u00e1va m\u00e1lo doj\u00ed: pak v\u0161ak p\u0159izn\u00e1v\u00e1, \u017ee \u201etak zl\u00e9 to zase nen\u00ed. V\u00edte, u n\u00e1s ve vsi zkr\u00e1tka\/ \u0161et\u0159\u00edm ml\u00e9ko pro pras\u00e1tka.\u201c Dluhy maj\u00ed vesni\u010dan\u00e9 v\u00a0ko\u0159aln\u011b, ne jako r. 1929 \u201eu \u017eida\u201c: po v\u00e1lce se Mal\u00edkovi tento v\u00fdraz z\u0159ejm\u011b zd\u00e1l ne\u00fanosn\u00fd. V \u201ere\u017eijn\u00edch a technick\u00fdch pozn\u00e1mk\u00e1ch\u201c v\u00a0z\u00e1v\u011bru vyd\u00e1n\u00ed Mal\u00edk doporu\u010duje podobu loutek a sc\u00e9nick\u00e9 i zvukov\u00e9 inovace v\u010detn\u011b projekc\u00ed, vych\u00e1zej\u00edc\u00ed z\u00a0jeho vlastn\u00ed re\u017eijn\u00ed praxe. Z\u00e1rove\u0148 v\u0161ak podtrhuje i obsahov\u00e9 zm\u011bny.\u00a0 \u201eDratvi\u010dka je typem vesnick\u00e9ho prolet\u00e1\u0159e, kter\u00fd b\u011bhem hry dozr\u00e1v\u00e1 do uv\u011bdom\u011blosti, naproti tomu \u0160krholovi neu\u0161kod\u00ed, dostane-li tak trochu rysy r\u00fdpav\u00e9ho vesnick\u00e9ho plkala a snad i reak\u010dn\u00edho kulaka.\u201c<\/p>\n Pro n\u011bkter\u00e9 kritiky po\u010d\u00e1tku 50. let nebyla Mal\u00edkova \u00faprava zdaleka dostate\u010dn\u00e1. Ostr\u00e1 debata prob\u011bhla na diskusn\u00edm ve\u010deru po p\u0159edstaven\u00ed v\u00a0\u00dast\u0159edn\u00edm loutkov\u00e9m divadle v roce 1950. Velmi tvrd\u011b reagovala na vyd\u00e1n\u00ed hry Vlasta Brychtov\u00e1 v\u00a0kulturn\u00ed p\u0159\u00edloze brn\u011bnsk\u00fdch Lidov\u00fdch novin: Driml i Mal\u00edk podle n\u00ed zcela ignoruj\u00ed soci\u00e1ln\u00ed podm\u00ednky, z\u00a0nich\u017e se infekce rod\u00ed, a p\u016fvod b\u00eddy i nemoci hledaj\u00ed s \u201ebur\u017eoasn\u00ed licom\u011brnost\u00ed\u201c v\u00a0nevzd\u011blanosti a alkoholismu. Mlad\u00fdm div\u00e1k\u016fm p\u0159edstavuj\u00ed vesnici, kter\u00e1 \u201ese za\u010d\u00edn\u00e1 pronikav\u011b m\u011bnit, v\u00a0dob\u011b, kdy bur\u017eoasi\u00ed z\u00e1m\u011brn\u011b odp\u00edran\u00e1 kultura nach\u00e1z\u00ed cestu k\u00a0vesnici\u201c jako sv\u011bt pros\u00e1kl\u00fd pov\u011brami, sv\u011bt ignorant\u016f a opilc\u016f, \u201edosud pln\u00fd h\u0159\u00edchu.\u201c Nep\u0159\u00edli\u0161 spravedliv\u011b Rychtov\u00e1 napad\u00e1 i postavy Jedubaby a Belzebuba, \u010darov\u00e1n\u00ed a zakl\u00edn\u00e1n\u00ed (kter\u00e1 u Drimla reprezentuj\u00ed v\u011bdu v\u00a0\u017e\u00e1nru poh\u00e1dky) i \u201ehr\u016fzostra\u0161n\u00e9\u201c sc\u00e9ny, d\u011bs\u00edc\u00ed mal\u00e9ho div\u00e1ka.\u00a0 V\u00a0koment\u00e1\u0159i ke h\u0159e Jan Mal\u00edk zd\u016fraznil, \u017ee Bacil\u00ednek i jeho \u017eena mus\u00ed z\u016fstat z\u00e1porn\u00fdmi typy, \u201eov\u0161em \u2013 nic stra\u0161ideln\u00e9ho, jako v\u016fbec ve h\u0159e nesm\u00ed se objevit d\u011bsiv\u00fd p\u0159\u00edzvuk nebo v\u00fdjev.\u201c\u00a0 V\u00a0prosinci 1950 se hry v Lidov\u00fdch novin\u00e1ch zastal Erik Kol\u00e1r (1906-1976): uznal, \u017ee soci\u00e1ln\u00ed p\u0159\u00ed\u010diny tuberkulosy hra pom\u00edj\u00ed, ocenil ale trval\u00fd v\u00fdznam Bacil\u00ednka<\/em> v boji o zdrav\u00fd zp\u016fsob \u017eivota, zobrazen\u00ed sou\u010dasn\u00e9ho prost\u0159ed\u00ed, v\u011bdy a v\u011bdce v loutkov\u00e9m divadle i m\u00edsto Mal\u00edkov\u00fdch inscenac\u00ed ve vytv\u00e1\u0159en\u00ed nov\u00e9ho divadla 20. stolet\u00ed. Kol\u00e1r doporu\u010dil v diskusi pokra\u010dovat: zda se tak stalo, dnes jasn\u00e9 nen\u00ed.45<\/sup><\/a><\/p>\n Vojt\u011bch Cinybulk, ilustrace z frontispisu vyd\u00e1n\u00ed Bacil\u00ednka (1950).<\/p><\/div><\/p>\n V\u00a0\u00dast\u0159edn\u00edm loutkov\u00e9m divadle se hra hr\u00e1la nejm\u00e9n\u011b do poloviny 50. let; po\u010d\u00e1tkem let 60. byla st\u00e1le na reperto\u00e1ru amat\u00e9rsk\u00fdch sc\u00e9n.\u00a0 Na Bacil\u00ednka<\/em> nav\u00e1zaly i n\u011bkter\u00e9 zdravotn\u011b v\u00fdchovn\u00e9 bro\u017eury a tisky, je\u017e v 50. a 60. letech vyd\u00e1vala krajsk\u00e1 \u00fast\u0159ed\u00ed zdravotnick\u00e9 osv\u011bty. N\u011bkter\u00e9 na Drimla navazuj\u00ed v\u00fdslovn\u011b, jin\u00e9 jen v\u00fdtvarn\u00fdm pojet\u00edm bacil\u016f \u010di koncepc\u00ed zdravotn\u00ed v\u00fdchovy.46\u00a0<\/sup><\/a> Za zm\u00ednku stoj\u00ed Penicilin v\u00a0boji<\/em> karlovarsk\u00e9 b\u00e1sn\u00ed\u0159ky V\u011bry Podlipn\u00e9 (1959)47<\/sup><\/a>. \u010cerven\u00ed a b\u00edl\u00ed trpasl\u00ed\u010dci, krvinky, bojuj\u00ed s nemoc\u00ed, kter\u00e1 je tak\u00e9 \u201etakov\u00e1 malink\u00e1, ale nen\u00ed p\u011bkn\u011b kula\u0165ou\u010dk\u00e1, ale huben\u00e1 a nehezk\u00e1. Bydl\u00ed ve \u0161p\u00edn\u011b a proto je takov\u00e1 \u010dern\u00e1 jako \u0161p\u00edna. [\u2026] Kdy\u017e n\u011bkdo kolem n\u00e1s k\u00fdch\u00e1 a ka\u0161le \u2013 to on u\u017e tu nemoc m\u00e1 \u2013 tak se nemoc dostane i n\u00e1m do nosu a do krku, a pak \u0161up, proklouzne a\u017e do t\u011bch chodbi\u010dek, kter\u00fdm \u0159\u00edk\u00e1me \u017e\u00edly. A tam \u010d\u00edh\u00e1.\u201c Trpasl\u00ed\u010dci i nemoc vid\u00ed pan doktor tehdy, \u201ekdy\u017e si d\u00e1 moc zv\u011bt\u0161ovac\u00edch skl\u00ed\u010dek na sebe.\u201c Jen \u201eposilu b\u00edl\u00fdch trpasl\u00ed\u010dk\u016f,\u201c \u201emali\u010dk\u00e9 penicilinov\u00e9 voj\u00e1\u010dky,\u201c kte\u0159\u00ed se cvi\u010d\u00ed ve velk\u00e9 \u0161kole v Roztok\u00e1ch, Karel Driml je\u0161t\u011b neznal.<\/p>\n Bacily a jejich protivn\u00edci z poh\u00e1dky Penicilin v boji, signov\u00e1no inici\u00e1lami (MW?)<\/p><\/div><\/p>\n I ve zdravotnick\u00e9m filmu se v prvn\u00edch pov\u00e1le\u010dn\u00fdch letech setk\u00e1me s animovan\u00fdmi obrazy bakteri\u00ed: na p\u0159elomu 40. a 50. let nap\u0159\u00edklad ve filmech V\u00e1clava Bed\u0159icha (1918-2009) a Jaroslava Mo\u017e\u00ed\u0161e (1917-1968) L\u00edbat \u010di nel\u00edbat<\/em> (1948) o p\u0159enosu tuberkul\u00f3zy, ch\u0159ipky i ko\u017en\u00edch nemoc\u00ed, Neviditeln\u00ed nep\u0159\u00e1tel\u00e9<\/em> (1950) o nebezpe\u010dn\u00fdch mikrobech a Ka\u0161l\u00e1n\u00ed a k\u00fdch\u00e1n\u00ed<\/em> (1951) o hygienick\u00fdch opat\u0159en\u00edch v dob\u011b r\u00fdmy.48<\/sup><\/a><\/p>\n Jedubaba z nezn\u00e1m\u00e9ho pov\u00e1le\u010dn\u00e9ho p\u0159edstaven\u00ed Bacil\u00ednka, Zdravotnick\u00e1 pracovnice 6 (1954), 381.<\/p><\/div><\/p>\n Nov\u00e1, a\u010d ojedin\u011bl\u00e1 p\u0159edstaven\u00ed Bacil\u00ednka<\/em> se objevila i v dob\u011b ned\u00e1vn\u00e9: z let 2011- 2012 je dolo\u017eena inscenace amat\u00e9rsk\u00e9ho souboru Provodovsk\u00e9ho Lidov\u00e9ho Divadla (ProLiDi) v Provodov\u011b a Luha\u010dovic\u00edch.49<\/sup><\/a> Inscenovala v\u0161ak Drimlovu hru v pozd\u011bj\u0161\u00edch letech i dal\u0161\u00ed divadla? Nakolik se do podoby p\u0159edstaven\u00ed prom\u00edtly debaty 50. let i politick\u00e9 zm\u011bny 60., 70. \u010di 90. let? Na\u0161im \u010dten\u00e1\u0159\u016fm budeme vd\u011b\u010dni za jejich vzpom\u00ednky na Bacil\u00ednka<\/em>, a\u0165 z\u00a0jak\u00e9koli doby.<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/3-Mesicnik-dorostu-1924.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/26-Bacilinek-1929.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/4-Driml_Karel_portret.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/5-The-Nations-Health-1925-464.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/6-Kazizub-a-Zubovrt.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/7-Guignol.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/8-FOT01391-09_2013-07_1-scaled.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/9-Bacilinek-MZM-200x300.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/10-Bacilinka-200x300.jpg\")
<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/11-FOT01112-01-1024x621.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/12-FOT01391-06_2013-07_1-1024x669.jpg\")
<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/13-FOT01391-02_2013-07_1-1024x831.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/14-Loutkar-VII-Stapfer-detail-1024x607.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2022\/01\/A-Podvinec.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/PT-3833-rvs.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/PT-3833-avs.jpg\")
\n
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/17-L02295-683x1024.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/18-Loutkar-12-6-1926-Kromeriz-1024x487.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/19-1-Vit-Skala-Bacilinek-a-Bacilinka-1-300x227.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/19-2-Vit-Skala-Bacilinek-a-Bacilinka-2-271x300.jpg\")
<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/20-Skala-obalka-Bacilinka-1930-891x1024.jpg\"){kind=spacer}
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/21-Bacilinek-1930-poselstvi-1024x951.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/22-Vojtech-Cinybulk-Frontispis-Bacilinek-1950-749x1024.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/23-Bacil-z-pohadky-Penicilin-v-Boji.jpg\")
<\/p>\n![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/23-Bacily-a-jejich-protivnici-z-pohadky-Penicilin-v-boji.jpg\")
![\"\"](\"https:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2021\/12\/24-Zdravotnicka-pracovnice-6-1954-381-1.jpg\")