{"id":6822,"date":"2022-07-19T10:14:58","date_gmt":"2022-07-19T08:14:58","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=6822"},"modified":"2022-07-19T10:14:58","modified_gmt":"2022-07-19T08:14:58","slug":"epidemie-a-pandemie","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2022-27-1-2\/epidemie-a-pandemie\/","title":{"rendered":"Epidemie a pandemie"},"content":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK<\/strong><\/p>\n

Spole\u010dn\u00e1 v\u00fdstava Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK a M\u011bstsk\u00e9ho muzea a galerie ve Svitav\u00e1ch \u201eEpidemie a pandemie\u201c byla ve svitavsk\u00e9m muzeu otev\u0159ena od 14. 4. do 22. 5. 2022. \"\" P\u0159edstavila d\u011bjiny infek\u010dn\u00edch nemoc\u00ed, kter\u00e9 zas\u00e1hly Svitavy, \u010desk\u00e9 zem\u011b, Evropu a lidstvo od st\u0159edov\u011bku do roku 2020, od prav\u00e9ho moru p\u0159es choleru, ne\u0161tovice a tuberkul\u00f3zu po \u0161pan\u011blskou ch\u0159ipku a COVID-19.\nShrnout formou v\u00fdstavy COVID-19, snahu \u201ezv\u00edt\u011bzit\u201c nad koronavirem i meze, na n\u011b\u017e boj s pandemi\u00ed nar\u00e1\u017eel, by bylo zjevn\u011b p\u0159ed\u010dasn\u00e9, mo\u017en\u00e1 o l\u00e9ta \u010di desetilet\u00ed. \u00a0A\u017e na\u0161i n\u00e1sledn\u00edci budou s to n\u00e1le\u017eit\u011b p\u0159edstavit v\u00fdznam ud\u00e1lost\u00ed let 2020-2021 v d\u011bjin\u00e1ch zdravotnictv\u00ed i spole\u010dnosti. Ostatn\u011b a\u017e v posledn\u00ed dob\u011b, a ne bez souvislosti pr\u00e1v\u011b s COVIDem, jsme z\u00edskali i odstup dostate\u010dn\u00fd k pochopen\u00ed pr\u016fb\u011bhu a d\u016fsledk\u016f \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky. Na zasazen\u00ed\u00a0 COVIDu do historie pandemi\u00ed jako takov\u00fdch v\u0161ak snad p\u0159\u00edli\u0161 brzy nen\u00ed. Lze uk\u00e1zat, \u017ee mnoh\u00e9 jevy, kter\u00e9 se zd\u00e1ly nov\u00e9, maj\u00ed dlouhou historii, a lze mo\u017en\u00e1 nazna\u010dit, co se na konci 20. stolet\u00ed skute\u010dn\u011b m\u011bn\u00ed; a\u0165 jde o glob\u00e1ln\u00ed kontext, roli st\u00e1tu v (n\u011bkter\u00fdch) syst\u00e9mech zdravotn\u00ed prevence a p\u00e9\u010de, nebo neb\u00fdval\u00e9 v\u00fdsledky v\u011bdeck\u00e9ho v\u00fdzkumu, kter\u00e9 ov\u0161em ani dnes nejsou k dispozici v\u0161em.<\/p>\n

\"\"

Rytina \u201edr. Zob\u00e1ka,\u201c morov\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e chr\u00e1n\u011bn\u00e9ho zob\u00e1kem a h\u016flkou, vydan\u00e1 Paulem F\u00fcrstem v Norimberku roku 1656. Wikipedia<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00a0\u00favodu v\u00fdstava p\u0159edstavila epidemie moru, kter\u00e9 zpusto\u0161ily St\u0159edomo\u0159\u00ed pozdn\u00edho starov\u011bku a Evropu, v\u010detn\u011b \u010desk\u00fdch zem\u00ed, ve vln\u00e1ch od 14. do 18. stolet\u00ed, i \u201et\u0159et\u00ed pandemii\u201c let 1850- 1959, kter\u00e1 pronikla z\u00a0Asie do Austr\u00e1lie, Afriky i severn\u00ed Ameriky. [3] Vystaven\u00e9 n\u00e1vody k boji s morem poch\u00e1zely z 16. i z po\u010d\u00e1tku 20. stolet\u00ed, z doby, kdy nemoc zu\u0159ila ve st\u0159edn\u00ed Evrop\u011b, i z let, kdy mor z na\u0161ich zem\u00ed vymizel, ale strach z n\u011bj z\u016fstal. Vedle vycpan\u00e9 krysy, kter\u00e1 n\u00e1kazu p\u0159en\u00e1\u0161ela, nebo n\u00e1stroj\u016f k chirurgick\u00e9 l\u00e9\u010db\u011b roz\u0159\u00edznut\u00edm a vyp\u00e1len\u00edm hl\u00edz i k pro\u010di\u0161t\u011bn\u00ed t\u011bla pou\u0161t\u011bn\u00edm \u017eilou byly k vid\u011bn\u00ed modlitby a svat\u00e9 obr\u00e1zky \u010di morov\u00fd tolar jako d\u00edk za skon\u010den\u00ed epidemie z roku 1557.<\/p>\n

\u00a0 \u00a0 \u00a0\"\"\"\"<\/p>\n

J\u00e1chymovsk\u00fd morov\u00fd tolar z d\u00edlny Nickela Milicze (1557) se staroz\u00e1konn\u00ed sc\u00e9nou Moj\u017e\u00ed\u0161e, chr\u00e1n\u00edc\u00edho Izrael mosazn\u00fdm hadem p\u0159ed epidemi\u00ed na l\u00edci a sc\u00e9nou Uk\u0159i\u017eov\u00e1n\u00ed na rubu. ZM NLK<\/span><\/em><\/p>\n

\"\"

Theriak \u010di dry\u00e1k, slo\u017eit\u00e1 sm\u011bs prosp\u011b\u0161n\u00fdch i jedovat\u00fdch l\u00e1tek, m\u011bl ji\u017e ve starov\u011bku chr\u00e1nit proti otrav\u00e1m i infekc\u00edm. Theriak v rakousk\u00e9m l\u00e9kopisu (1868) obsahoval listy m\u00e1ty a \u0161alv\u011bje, ko\u0159en and\u011bliky, z\u00e1zvor, sko\u0159ice, h\u0159eb\u00ed\u010dek a mu\u0161k\u00e1tov\u00fd o\u0159\u00ed\u0161ek sm\u00edsen\u00e9 s medem a opiem. Star\u0161\u00ed p\u0159edpisy byly mnohon\u00e1sobn\u011b slo\u017eit\u011bj\u0161\u00ed.<\/p><\/div><\/p>\n

\u010c\u00e1st v\u00fdstavy v\u011bnovan\u00e1 chole\u0159e, kter\u00e1 vyst\u0159\u00eddala mor po roce 1830 a \u0161\u00ed\u0159ila se p\u0159edev\u0161\u00edm zne\u010di\u0161t\u011bnou vodou, p\u0159edstavila dobov\u00e1 hygienick\u00e1 na\u0159\u00edzen\u00ed i l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 zpr\u00e1vy o pr\u016fb\u011bhu epidemie, l\u00e9ky klasick\u00e9 medic\u00edny i \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 homeopatie, mno\u017e\u00edc\u00ed se patentn\u00ed l\u00e9\u010diva i postupy v\u00a019. stolet\u00ed vzkv\u00e9taj\u00edc\u00edho p\u0159\u00edrodn\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed.<\/p>\n

\"\"

Rostouc\u00ed panika rozmno\u017eovala po\u010det zaru\u010den\u00fdch ochrann\u00fdch prost\u0159edk\u016f i l\u00e9k\u016f proti chole\u0159e. Karikatura \u201e\u017deny zaji\u0161t\u011bn\u00e9 proti chole\u0159e\u201c od Moritze G. Saphira (1831). ZM NLK<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Anglick\u00e1 klyst\u00fdrov\u00e1 st\u0159\u00edka\u010dka z po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed, z\u00e1klad prvn\u00edch infuzn\u00edch p\u0159\u00edstroj\u016f. ZM NLK<\/p><\/div><\/p>\n

Klyst\u00fdrov\u00e1 st\u0159\u00edka\u010dka p\u0159inesla v l\u00e9\u010db\u011b infekce projevuj\u00edc\u00ed se zvracen\u00edm a pr\u016fjmy v\u00edce \u0161kody ne\u017e u\u017eitku, b\u011bhem cholerov\u00e9 vlny ve 30. letech v\u0161ak dala vzniknout prvn\u00edm n\u00e1stroj\u016fm k infuzi. Jak st\u0159\u00edka\u010dky, tak historick\u00e9 infuzn\u00ed soupravy se na v\u00fdstav\u011b rovn\u011b\u017e p\u0159edstavily.<\/p>\n

Ne\u0161tovice pusto\u0161ily lidsk\u00e1 s\u00eddla ji\u017e ve starov\u011bku, jak ukazuj\u00ed jizvy v tv\u00e1\u0159i faraona Ramsese V. Po evropsk\u00fdch m\u011bstech se roz\u0161\u00ed\u0159ily za k\u0159\u00ed\u017eov\u00fdch v\u00fdprav a v 16. stolet\u00ed je koloniz\u00e1to\u0159i zanesli do Nov\u00e9ho sv\u011bta, kde vyhladily v\u011bt\u0161inu p\u016fvodn\u00edch obyvatel.<\/p>\n

\"\"

L\u00e9\u010ditel u l\u016f\u017eka nemocn\u00fdch za epidemie ne\u0161tovic v Mexiku po roce 1520. Bernardo Sahag\u00fan, Historia general de las cosas de la Nueva Espa\u00f1a (Florentsk\u00fd kodex), kniha XII, 1577.<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Prvn\u00edmi o\u010dkovac\u00edmi n\u00e1stroji byly lancety k pou\u0161t\u011bn\u00ed \u017eilou. ZM NLK<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Masarykova liga proti TBC vznikla roku 1919 jako dobrovoln\u00e1 organizace, v\u00fdznamn\u011b financovan\u00e1 st\u00e1tem, pod veden\u00edm Alice Masarykov\u00e9 a z\u00e1\u0161titou presidenta Masaryka. Zam\u011b\u0159ila se na prevenci a osv\u011btu, z\u0159izovala poradny i l\u00e9\u010debn\u00e9 \u00fastavy. Prost\u0159edky z\u00edsk\u00e1vala i z prodeje z\u00e1lepek \u010di z\u00e1palkov\u00fdch krabi\u010dek.<\/p><\/div><\/p>\n

L\u00e9ky proti ne\u0161tovic\u00edm a dal\u0161\u00edm virov\u00fdm infekc\u00edm m\u00e1me a\u017e v posledn\u00edch desetilet\u00edch. Na p\u0159elomu 18. a 19. stolet\u00ed v\u0161ak l\u00e9ka\u0159i dostali do rukou novou zbra\u0148 proti t\u00e9to nemoci, o\u010dkov\u00e1n\u00ed. V n\u00e1sleduj\u00edc\u00edch 200 letech vakcinace potla\u010dila prav\u00e9 ne\u0161tovice v Evrop\u011b a Americe. A\u017e mezin\u00e1rodn\u00ed spolupr\u00e1ce v r\u00e1mci WHO v 60. a 70. letech, p\u0159es hranice sv\u011btad\u00edl\u016f i nep\u0159\u00e1telsk\u00fdch blok\u016f, v\u0161ak vym\u00fdtila tuto nemoc na cel\u00e9m sv\u011bt\u011b. V\u00fdstava mapuje v\u00fdvoj o\u010dkovac\u00edch n\u00e1stroj\u016f, o\u010dkovac\u00edch vysv\u011bd\u010den\u00ed, ale i odporu proti o\u010dkov\u00e1n\u00ed, od Edwarda Jennera po posledn\u00ed ob\u011bti ne\u0161tovic v 70. letech. O\u010dkov\u00e1n\u00ed proti ne\u0161tovic\u00edm inspirovalo i boj proti dal\u0161\u00edm infek\u010dn\u00edm nemocem: vzteklin\u011b, chole\u0159e \u010di tyfu. Hromadn\u00e9 o\u010dkovac\u00ed kampan\u011b po druh\u00e9 sv\u011btov\u00e9 v\u00e1lce v mnoha zem\u00edch v\u010detn\u011b \u010ceskoslovenska z\u00fa\u010dtovaly s tuberkul\u00f3zou, z\u00e1\u0161krtem \u010di d\u011btskou obrnou.<\/p>\n

Pr\u00e1v\u011b tuberkul\u00f3za byla v 19. a prvn\u00ed polovin\u011b 20. stolet\u00ed hlavn\u00edm probl\u00e9mem pro ve\u0159ejn\u00e9 zdravotnictv\u00ed. Jej\u00edho p\u016fvodce objevil Robert Koch roku 1882, \u00fa\u010dinnou l\u00e9\u010dbu v\u0161ak p\u0159inesla a\u017e antibiotika v polovin\u011b 20. stolet\u00ed. Br\u00e1nit \u0161\u00ed\u0159en\u00ed infekce tak m\u011bly z\u00e1kazy pliv\u00e1n\u00ed na ve\u0159ejnosti \u010di pliv\u00e1tka na n\u00e1dra\u017e\u00edch \u010di v kaps\u00e1ch nemocn\u00fdch. Pokyny k \u201esoci\u00e1ln\u00edmu distancov\u00e1n\u00ed\u201c \u010di no\u0161en\u00ed rou\u0161ek se v chud\u00fdch oblastech m\u011bst mohly jen st\u011b\u017e\u00ed prosadit a l\u00e9\u010debn\u00e9 \u00fastavy, financovan\u00e9 z ve\u0159ejn\u00fdch \u010di z dobro\u010dinn\u00fdch zdroj\u016f, zajistily p\u0159\u00edstup k zdrav\u00e9 v\u00fd\u017eiv\u011b \u010di \u010derstv\u00e9mu vzduchu jen \u010d\u00e1sti nemocn\u00fdch. K l\u00e9\u010debn\u00fdm postup\u016fm pat\u0159ily chirurgick\u00e9 z\u00e1sahy jako pneumotorax \u010di horsk\u00e9 slunce, kter\u00e9 m\u011blo nahradit skute\u010dn\u00fd slune\u010dn\u00ed svit. K diagnostice nemoci p\u0159isp\u011bly vyn\u00e1lezy 19. stolet\u00ed, stetoskop a rentgenov\u00fd p\u0159\u00edstroj i tuberkulinov\u00e9 ko\u017en\u00ed testy po roce 1900.<\/p>\n

\"\"

Pneumotorax, rentgen, horsk\u00e1 slunce a album fotografi\u00ed z Hamzovy l\u00e9\u010debny v Lu\u017ei, ZM NLK<\/p><\/div><\/p>\n

Pandemie \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky let 1918-1920 zas\u00e1hla ve t\u0159ech vln\u00e1ch a\u017e t\u0159etinu sv\u011btov\u00e9 populace a vy\u017e\u00e1dala si na sv\u011bt\u011b na 50 mili\u00f3n\u016f ob\u011bt\u00ed. Podobn\u011b jako u COVIDu-19 komplikovaly virovou infekci t\u011b\u017ek\u00e9 z\u00e1paly plic, \u010dasto s hnisav\u00fdm z\u00e1n\u011btem pohrudnice. Epidemie propukla b\u011bhem v\u00e1lky a v\u0161eobecn\u00e9ho nedostatku l\u00e9k\u016f, potravin i tepla. I proto byla opat\u0159en\u00ed, kter\u00e9 se vl\u00e1dy a m\u00edstn\u00ed \u00fa\u0159ady sna\u017eily zav\u00e1d\u011bt, v\u010detn\u011b obli\u010dejov\u00fdch masek \u010di zav\u00edr\u00e1n\u00ed \u0161kol a divadel, opatrn\u00e1 a \u010dasto ne\u00fa\u010dinn\u00e1. Expozice \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky p\u0159edstavuje l\u00e9\u010debn\u00e9 postupy \u2013 l\u00e9\u010diva k symptomatick\u00e9 terapii, dren\u00e1\u017e hrudn\u00edku u plicn\u00edch komplikac\u00ed, p\u0159\u00edrodn\u00ed l\u00e9\u010diva i ne\u00fa\u010dinn\u00e9 i \u0161kodliv\u00e9, ale o to horliv\u011bji nab\u00edzen\u00e9 chemik\u00e1lie \u2013 i snahy identifikovat p\u016fvodce nemoci.<\/p>\n

\"\"

Sp\u00e1dov\u00e1 dren\u00e1\u017e hrudn\u00edku podle Gottharda B\u00fclaua (1835-1900) k l\u00e9\u010db\u011b plicn\u00edch komplikac\u00ed ch\u0159ipky<\/p><\/div><\/p>\n

V\u00fdstavu uzav\u00edr\u00e1 skromn\u00e1 prezentace pandemie COVID-19. P\u0159edm\u011bty v\u00a0n\u00ed dokl\u00e1daj\u00ed p\u0159edev\u0161\u00edm solidaritu a velkorysost zdravotn\u00edk\u016f i laik\u016f v \u201eprvn\u00ed vln\u011b\u201c \u0161\u00ed\u0159en\u00ed nemoci, od plicn\u00edho ventil\u00e1toru Corovent, jej\u017e vyvinuli nad\u0161enci kolem Fakulty biomedic\u00ednsk\u00e9ho in\u017een\u00fdrstv\u00ed \u010cVUT (ze sb\u00edrky N\u00e1rodn\u00edho technick\u00e9ho muzea) p\u0159es doma \u0161it\u00e9 rou\u0161ky nebo figurky Igr\u00e1\u010dk\u016f a Lega s\u00a0rou\u0161kami, kter\u00e9 zbavovaly d\u011bti strachu ze zakryt\u00fdch tv\u00e1\u0159\u00ed.\u00a0 P\u0159edstavuje v\u0161ak i nad\u011bji v\u00a0l\u00e9ky a o\u010dkov\u00e1n\u00ed nebo spory o ochrann\u00e1 opat\u0159en\u00ed a \u00fa\u010dinn\u00e1 l\u00e9\u010diva, je\u017e z\u00e1hy rozd\u011blovaly ohro\u017eenou spole\u010dnost.<\/p>\n

P\u0159es v\u0161echny odli\u0161nosti v pr\u016fb\u011bhu epidemi\u00ed a boje s nimi se mnoh\u00e9 v\u00fdzvy a i odpov\u011bdi na n\u011b v pr\u016fb\u011bhu stalet\u00ed vracej\u00ed. Ji\u017e \u201emorov\u00e9 r\u00e1ny\u201c st\u0159edov\u011bku a ran\u00e9ho novov\u011bku prov\u00e1zela karant\u00e9nn\u00ed a hygienick\u00e1 opat\u0159en\u00ed, spory o to, kter\u00e9 postupy a l\u00e9ky jsou \u00fa\u010dinn\u00e9 a kter\u00e9 nikoli a kdo o jejich \u00fa\u010dinnosti rozhoduje, modlitby za ochranu p\u0159ed nemoc\u00ed a d\u011bkov\u00e1n\u00ed za z\u00e1chranu, m\u00ed\u0159\u00edc\u00ed k r\u016fzn\u00fdm bo\u017estv\u016fm v r\u016fzn\u00fdch kultur\u00e1ch, ale i rozvrat hospod\u00e1\u0159stv\u00ed, strach a panika. \u00dastenky byly poprv\u00e9 masov\u011b nasazeny za epidemie plicn\u00edho moru v Mand\u017eusku v roce 1911: pozd\u011bji byly ne\u00fasp\u011b\u0161n\u011b propagovan\u00e9 proti tuberkul\u00f3ze i za \u0161pan\u011blsk\u00e9 ch\u0159ipky a pat\u0159\u00ed ov\u0161em k obrazu covidov\u00fdch let.\u00a0 Mnoh\u00e9 z historick\u00fdch epidemi\u00ed se staly se smrt\u00edc\u00edmi p\u0159i p\u0159enosu ze zv\u00ed\u0159at na \u010dlov\u011bka. P\u0159edev\u0161\u00edm u virov\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed, ale i u tuberkul\u00f3zy \u010di moru, byla v\u00fdznamn\u00e1 kap\u00e9nkov\u00e1 cesta infekce a s n\u00ed spojen\u00e1 hygienick\u00e1 opat\u0159en\u00ed.<\/p>\n

\"\"

Stolek Gastro-\u017eije stoj\u00ed v letn\u00ed sez\u00f3n\u011b v zahrad\u011b Zdravotnick\u00e9ho muzea.<\/p><\/div><\/p>\n

Prvn\u00edm obrazem, jej\u017e n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edci vid\u011bli, byla postava \u201emorov\u00e9ho doktora\u201c se zob\u00e1kem s vonn\u00fdmi bylinami, ale i s \u201eh\u016flkou svat\u00e9ho Rocha\u201c, kterou si dr\u017eel odstup od naka\u017een\u00fdch.\u00a0 Na druh\u00e9m konci v\u00fdstavy st\u00e1l \u017elut\u00fd kovov\u00fd stole\u010dek \u201eGastro \u017eije\u201c, podle n\u00e1vrhu brn\u011bnsk\u00e9ho studia Hua hua, kter\u00fd m\u011bl b\u011bhem prvn\u00ed vlny epidemie umo\u017enit fungov\u00e1n\u00ed restaurac\u00ed jako ve\u0159ejn\u00e9ho prostoru. Rodiny \u010di dvojice zn\u00e1m\u00fdch lid\u00e9 u jednotliv\u00fdch stolk\u016f, ukotven\u00fdch do zem\u011b, se navz\u00e1jem vid\u00ed a mohou na sebe mluvit, ani\u017e by se c\u00edtili v ohro\u017een\u00ed. \u00a0\u201eBezpe\u010dnou vzd\u00e1lenost\u201c \u0161esti stop zn\u00e1me ji\u017e z pravidel pro poh\u0159by ob\u011bt\u00ed moru v 17. stolet\u00ed.\u00a0 Na po\u010d\u00e1tku 19. stolet\u00ed tuto vzd\u00e1lenost na\u0159izovala i francouzsk\u00e1 karant\u00e9nn\u00ed na\u0159\u00edzen\u00ed \u010di pravidla platn\u00e1 v morem zasa\u017een\u00e9m Egypt\u011b a Turecku. Enrico di Wolmar zmi\u0148uje roku 1827 mezi zp\u016fsoby, jak se uchr\u00e1nit p\u0159ed morem, odd\u011blen\u00ed vnit\u0159n\u00ed prostory domu druh\u00fdmi dve\u0159mi \u0161est stop od domovn\u00edch.\u00a0 Ve 20. a 30. letech 20. stolet\u00ed m\u011blo pravidlo dvou metr\u016f chr\u00e1nit p\u0159ed tuberkul\u00f3zou, a\u010d je bylo sotva mo\u017en\u00e9 v d\u011blnick\u00fdch domovech \u010di tov\u00e1rn\u00e1ch dodr\u017eet.\u00a0 \u00a0Pokusy 40. let uk\u00e1zaly, \u017ee kapky hlenu z\u016fst\u00e1vaj\u00ed ve vzduchu p\u0159edev\u0161\u00edm v rozmez\u00ed 1- 2 metr\u016f. Na \u0161\u00ed\u0159en\u00ed n\u00e1kazy m\u00e1 vliv i proud\u011bn\u00ed vzduchu \u010di doba kontaktu a bezpe\u010dn\u00e1 hranice z\u016fstala i v posledn\u00edch letech sporn\u00e1.\u00a0 V n\u00e1vrhu stolku, v let\u00e1c\u00edch i a n\u00e1pisech na podlaze obchod\u016f a \u00fa\u0159ad\u016f v\u0161ak dodnes sly\u0161\u00edme ozv\u011bnu stalet\u00e9 zku\u0161enosti.<\/p>\n

Svitavskou v\u00fdstavu bychom r\u00e1di p\u0159edstavili i div\u00e1k\u016fm v\u00a0dal\u0161\u00edch m\u011bstech. A\u0165 se to poda\u0159\u00ed nebo nikoliv, u jej\u00ed men\u0161\u00ed verze, nazvan\u00e9 \u201eMorov\u00e9 r\u00e1ny 1521- 2021,\u201c v\u00e1s r\u00e1di p\u0159iv\u00edt\u00e1me v\u00a0budov\u011b Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK.<\/p>\n

\r\n

Citace<\/h2>\r\n

KR\u00ddSL, \u0160imon. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i>. Online. 2022, ro\u010d. 27, \u010d. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6822<\/a> [cit. 05.11.2026].\r\n<\/p><\/p>\n

\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

Mgr. \u0160imon KR\u00ddSL, Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK Spole\u010dn\u00e1 v\u00fdstava Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK a M\u011bstsk\u00e9ho muzea a galerie ve Svitav\u00e1ch \u201eEpidemie a pandemie\u201c byla ve svitavsk\u00e9m muzeu otev\u0159ena od 14. 4. do 22. 5. 2022.<\/p>\n","protected":false},"author":12,"featured_media":0,"parent":6731,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[56],"class_list":["post-6822","page","type-page","status-publish","hentry","tag-clanky"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6822","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/12"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=6822"}],"version-history":[{"count":12,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6822\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":7098,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6822\/revisions\/7098"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/6731"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=6822"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=6822"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=6822"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}