{"id":8247,"date":"2024-06-24T09:45:21","date_gmt":"2024-06-24T07:45:21","guid":{"rendered":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/?page_id=8247"},"modified":"2024-06-28T11:38:27","modified_gmt":"2024-06-28T09:38:27","slug":"1934-2024-jubilejni-vystava-zdravotnickeho-muzea-nlk","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/archiv\/2024-29-1-2\/1934-2024-jubilejni-vystava-zdravotnickeho-muzea-nlk\/","title":{"rendered":"1934 – 2024: Jubilejn\u00ed v\u00fdstava Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK"},"content":{"rendered":"
Mgr. \u0160imon Kr\u00fdsl, NLK<\/h5>\n

Zdravotnick\u00e9 muzeum N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny slav\u00ed v tomto roce neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch devades\u00e1t let. P\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00e9 muzeum\u201c i jeho um\u00edst\u011bn\u00ed se v pr\u016fb\u011bhu let n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnily. Muzeum v\u0161ak z\u016fstalo jedine\u010dn\u00e9 sv\u00fdm oborov\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm, bohat\u00e9 sb\u00edrkov\u00fdm fondem, invenc\u00ed t\u011bch, kdo v n\u011bm pracovali, i histori\u00ed \u010desk\u00e9ho a \u010deskoslovensk\u00e9ho zdravotnictv\u00ed, kterou zrcadl\u00ed, se kterou se st\u0159et\u00e1v\u00e1 a propl\u00e9t\u00e1.<\/p>\n

\"\"

Znakem vznikaj\u00edc\u00edho L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho muzea byl od roku 1937 antick\u00fd basreli\u00e9f had\u00edho d\u00e9mona \u010di bo\u017estva, nalezen\u00fd roku 1878 v Pireu. \u201eLogo\u201c odkazovalo k symbolu l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, hadovi obto\u010den\u00e9m kolem Aesculapovy hole, a z\u00e1rove\u0148 k d\u00e1vn\u00e9 historii a t\u00edm i k posl\u00e1n\u00ed muzea. Objevovalo se ve zpr\u00e1v\u00e1ch o muzeu ve V\u011bstn\u00edku \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f a na propaga\u010dn\u00edch materi\u00e1lech a dodnes je z\u00e1kladem symbolu odd\u011blen\u00ed. \/ Logo L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho muzea z\u00a0V\u011bstn\u00edku \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f\u00a0(29.\u00a010.\u00a01937, s. 1459)<\/p><\/div><\/p>\n

Od po\u010d\u00e1tku bylo spjat\u00e9 s \u00dast\u0159edn\u00ed, pozd\u011bji St\u00e1tn\u00ed a N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159skou knihovnou, kter\u00e1 je vznikem p\u0159ede\u0161la o t\u0159i roky. Sd\u00edlelo s n\u00ed z\u00e1jem o dokumentaci medic\u00edny a jej\u00edch d\u011bjin, prostory pro sb\u00edrky, expozice, institucion\u00e1ln\u00ed zakotven\u00ed i v\u00fdznamn\u00e9 pracovn\u00edky. Zdravotnick\u00e9 muzeum z\u016fstalo \u201ev n\u00e1ru\u010di\u201c l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny i v p\u0159\u00ed\u0161t\u00edch desetilet\u00edch a je jej\u00edm odd\u011blen\u00edm dodnes.<\/p>\n

V jubilejn\u00edm roce jsme pro v\u00e1s p\u0159ipravili men\u0161\u00ed v\u00fdstavu, kter\u00e1 dokumentuje vznik muzea v L\u00e9ka\u0159sk\u00e9m dom\u011b, nejstar\u0161\u00ed p\u0159edm\u011bty a dokumenty z\u00edskan\u00e9 pro jeho sb\u00edrky, prvn\u00ed expozice ve vitr\u00edn\u00e1ch \u201ekr\u00e1mu\u201c v Sokolsk\u00e9 31, prvn\u00ed, krati\u010dk\u00e1 \u201ezlat\u00e1 l\u00e9ta\u201c muzea v prvn\u00ed polovin\u011b 60. let, jeho putov\u00e1n\u00ed mezi byty a skladi\u0161ti v letech 70. a 80., i nov\u00e9 expon\u00e1ty, v\u00fdstavy a t\u00e9mata Zdravotnick\u00e9ho muzea v jeho nov\u00e9m domov\u011b, n\u00e1dvorn\u00edm domku v Sokolsk\u00e9 54, po roce 1997. V\u00fdstavka sest\u00e1v\u00e1 ze dvou polovic: prvn\u00ed najdete v Informa\u010dn\u00edm centru (\u201e\u00cd\u010dku\u201c) N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny v prvn\u00edm pat\u0159e, druhou v p\u0159\u00edzem\u00ed Zdravotnick\u00e9ho muzea. Ka\u017ed\u00e1 z obou \u010d\u00e1st\u00ed m\u016f\u017ee b\u00fdt pozv\u00e1nkou do druh\u00e9 a p\u0159iv\u00e9st tak n\u00e1v\u0161t\u011bvn\u00edky muzea ke zdroj\u016fm knihovny a z\u00e1rove\u0148 na\u0161e \u010dten\u00e1\u0159e do muzea, o n\u011bm\u017e mo\u017en\u00e1 nev\u011bd\u011bli.<\/p>\n

\"\"

Z expozice ve Zdravotnick\u00e9m muzeu. N\u011bkter\u00e9 z prvn\u00edch dar\u016f, Baunscheidt\u016fv p\u0159\u00edstroj (N 68), turniket podle Esmarcha k zastaven\u00ed krv\u00e1cen\u00ed (N 750) a tracheotom (N 357) podle n\u00e1vrhu chirurga a urologa Franze Pi\u0165hy (1811-1875), m\u00edstnost pro prvn\u00ed v\u00fdstavy v L\u00e9ka\u0159sk\u00e9m dom\u011b a prvn\u00ed ex libris (E 9) ze sb\u00edrky v n\u00ed p\u0159edstaven\u00e9. \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK<\/p><\/div><\/p>\n

Ud\u00e1lost, kterou za\u010d\u00edn\u00e1 historie muzea i expozice v Informa\u010dn\u00edm centru, se odehr\u00e1la 13. \u00fanora 1934: dermatolog prof. Franti\u0161ek \u0160amberger (1871-1944) tu vyslovil n\u00e1vrh na zalo\u017een\u00ed L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho muzea a Sbor l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu jeho podn\u011bt p\u0159ijal. [1] My\u0161lenka muzea \u201el\u00e9ka\u0159sk\u00e9 retrospektivy\u201c a slavn\u00e9 minulosti \u010desk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed tu nezazn\u011bla poprv\u00e9, poprv\u00e9 si v\u0161ak z\u00edskala praktickou podporu l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 obce, u\u010ditel\u016f fakulty i stavovsk\u00fdch pracovn\u00edk\u016f, a postupn\u011b, a\u010d pomalu, se m\u011bnila ve skute\u010dnost. [2] Prvn\u00ed d\u00e1rci do sb\u00edrek muzea vystoupili ji\u017e v prvn\u00edm roce jeho existence a uk\u00e1zky jejich dar\u016f uvid\u00edte v obou \u010d\u00e1stech v\u00fdstavy. Osobn\u00ed pam\u00e1tky na l\u00e9ka\u0159e a skladatele Jana Theobalda Helda (1770-1851) p\u0159ipomn\u011bly \u00fa\u010dast l\u00e9ka\u0159\u016f v rozvoji \u010desk\u00e9 v\u011bdy a vlasteneck\u00e9 spole\u010dnosti; zcela prvn\u00ed dar, pohlednice z Ta\u0161kentu zaslan\u00e1 roku 1907 M. R. \u0160tef\u00e1nikem histologovi J. V. Rohonovi (1845-1923), propojil ideu muzea s projektem \u010deskoslovensk\u00e9 st\u00e1tnosti. [3] Soubor fotografi\u00ed z v\u00fdletu Spolku \u010desk\u00fdch medik\u016f do severov\u00fdchodn\u00edch \u010cech roku 1909 uk\u00e1zal v\u00fdznam studentsk\u00fdch spolk\u016f i stavovsk\u00fdch organizac\u00ed pro historii \u010desk\u00e9 medic\u00edny. [4] \u201eMemento mori\u201c z poloviny 19. stolet\u00ed, je\u017e daroval Franti\u0161ek \u0160amberger, nazna\u010duje jak p\u0159esah l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 pr\u00e1ce do existenci\u00e1ln\u00edch ot\u00e1zek \u017eivota a smrti, tak n\u00e1rok l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho stavu tyto ot\u00e1zky \u0159e\u0161it a rozhodovat. [5] Z\u00e1jem budily i historick\u00e9 vyn\u00e1lezy \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f, jako porodnick\u00fd kalend\u00e1\u0159, kter\u00fd docent u\u0161n\u00edho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed Ji\u0159\u00ed Czarda (1851-1885) navrhl jako asistent zemsk\u00e9 porodnice a p\u0159edstavil na prvn\u00edm sjezdu \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f a p\u0159\u00edrodozpytc\u016f roku 1880. Mezi prvn\u00edmi dary nechyb\u00ed ani chirurgick\u00e9 a porodnick\u00e9 n\u00e1stroje, knihy, p\u0159edm\u011bty \u201ealternativn\u00ed\u201c medic\u00edny, jako homeopatick\u00e9 l\u00e9k\u00e1rni\u010dky z doby cholerov\u00fdch epidemi\u00ed, amulety z miner\u00e1l\u016f a \u201eum\u011bl\u00e1 pijavice\u201c Carla Baunscheidta (1809-1873), historick\u00e9 farmaceutick\u00e9 n\u00e1doby, dodnes klenoty muzejn\u00ed expozice, \u010di nov\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 p\u0159\u00edstroje p\u0159elomu 19. a 20. stolet\u00ed. [6]<\/p>\n

\"\"

D\u00fdmka Jana Theobalda Helda ze sb\u00edrky muzea. Roku 1940 ilustroval jej\u00ed obr\u00e1zek \u010dl\u00e1nek patologa Ivana Honla (1866-1936) \u201eZ d\u011bjin tab\u00e1ku a kou\u0159en\u00ed v \u010cech\u00e1ch\u201c v \u010dasopisu Pestr\u00fd t\u00fdden, kter\u00fd se ov\u0161em ke kou\u0159en\u00ed tab\u00e1ku stav\u011bl velice sm\u00ed\u0159liv\u011b. \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, 1168\/62<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Porodnick\u00fd kalend\u00e1\u0159 Ji\u0159\u00edho Czardy. Czardovy vyn\u00e1lezy se t\u00fdkaly porodnictv\u00ed, otorinolaryngologie i fyzik\u00e1ln\u00edho vy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed a z\u00edskaly ocen\u011bn\u00ed i na sjezdu italsk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f v Janov\u011b roku 1880. \/ Sb\u00edrka vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f a rukopis\u016f N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny, T 535.<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Konvice z m\u011bdi a c\u00ednu jako upom\u00ednka na \u00fa\u010dast \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f v balk\u00e1nsk\u00fdch v\u00e1lk\u00e1ch z let 1912-1923 \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, PH 27<\/p><\/div><\/p>\n

J\u00e1drem dne\u0161n\u00ed sb\u00edrky star\u0161\u00edch chirurgick\u00fdch n\u00e1stroj\u016f je od 80. let 20. stolet\u00ed akologick\u00fd kabinet, kter\u00fd roku 1809 na chirurgick\u00e9 klinice pra\u017esk\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakulty z\u0159\u00eddil prof. Josef Anton\u00edn Oechy (1771-1813) k v\u00fduce student\u016f chirurgie. [7] Soubor zahrnuje jak star\u00e9 pom\u016fcky \u201e\u0159emesln\u00e9ho\u201c ranhoji\u010dstv\u00ed 18. stolet\u00ed, n\u00e1stroje k trepanaci lebky, amputaci kon\u010detin \u010di pou\u0161t\u011bn\u00ed \u017eilou, tak n\u011bkter\u00e9 \u017ehav\u00e9 novinky v\u00fdrobc\u016f n\u00e1stroj\u016f z monarchie i zahrani\u010d\u00ed. N\u00e1stroje akologick\u00e9ho kabinetu si m\u016f\u017eete prohl\u00e9dnout v trval\u00e9 expozici muzea. N\u011bkter\u00e9 z t\u011bch nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00edch, jako turniket, kloubov\u00fd trepan a litotomy pro mu\u017ee i \u017eeny k \u201e\u0159ezu na k\u00e1men\u201c z 18. stolet\u00ed, v\u0161ak nemohou chyb\u011bt ani ve v\u00fdstavce k historii muzea, kde je dopl\u0148uje mapa devades\u00e1tilet\u00e9ho putov\u00e1n\u00ed sb\u00edrek po budov\u00e1ch cel\u00e9 Prahy: z L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu v Sokolsk\u00e9 31 do kr\u00e1mu ve vedlej\u0161\u00edm dom\u011b po\u010d\u00e1tkem 50. let, p\u0159es prvn\u00ed pobyt v dne\u0161n\u00ed budov\u011b N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny, tehdy Hlavn\u00ed spr\u00e1vy l\u00e1zn\u00ed, v roce 1957 zp\u011bt do L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu, p\u0159es s\u00eddlo obrozen\u00e9ho \u010ceskoslovensk\u00e9ho zdravotnick\u00e9ho muzea a jeho expozic v secesn\u00edm dom\u011b v Pa\u0159\u00ed\u017esk\u00e9 11 a kr\u00e1tce na Mal\u00e9m Rynku v letech 1962-1965 znovu nazp\u011bt, roku 1981 do b\u00fdval\u00e9 ordinace spoluzakladatele muzea prof. Karla H\u00fcbschmanna (1890-1981) ve Vodi\u010dkov\u011b ulici a byt\u016f ve Stra\u0161nic\u00edch a na Ji\u017en\u00edm M\u011bst\u011b, a\u017e do dne\u0161n\u00edho n\u00e1dvorn\u00edho domku v N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovn\u011b. [8]<\/p>\n

\"\"

Invent\u00e1rn\u00ed kniha akologick\u00e9ho kabinetu z roku 1830 \/ Sb\u00edrka vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f a rukopis\u016f N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny, T 536<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Kompresorium mo\u010dov\u00e9 trubice podle Antona Nucka (1650\u20131692), 18. a\u017e 19. stolet\u00ed \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, akologick\u00fd kabinet, A 14<\/p><\/div><\/p>\n

L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 muzeum od po\u010d\u00e1tku budovalo sb\u00edrku star\u00fdch tisk\u016f a rukopis\u016f, u\u010debnic, dizertac\u00ed a atlas\u016f. Dnes spravuje sb\u00edrku vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny. Nejstar\u0161\u00ed d\u00edla poch\u00e1zej\u00ed z 16. stolet\u00ed a vystavovat je lze jen velmi opatrn\u011b. Pro prvn\u00ed m\u011bs\u00edc v\u00fdstavky v muzeu jsme vybrali Nejlacin\u011bj\u0161\u00edho dom\u00e1c\u00edho l\u00e9ka\u0159e v tobolce, jej\u017e v roce 1864 vydal jind\u0159ichohradeck\u00fd tiska\u0159 a nakladatel Alois Landfras (1797-1875). L\u00e9ka\u0159sk\u00e9mu muzeu jej na p\u0159elomu let 1938 a 1939 v\u011bnoval pra\u017esk\u00fd l\u00e9ka\u0159 V. Fiala. [9] Prost\u0159ednictv\u00edm QR k\u00f3du u t\u00e9to vpravd\u011b kapesn\u00ed kn\u00ed\u017eky m\u016f\u017eete vstoupit do digit\u00e1ln\u00ed knihovny NLK a prohl\u00e9dnout si nejen ji, ale i \u0159adu dal\u0161\u00edch poklad\u016f star\u00e9 l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 literatury. Bibliofilsk\u00e9 vyd\u00e1n\u00ed den\u00edku profesora Ladislava Syllaby (1868-1930), kter\u00e9 koncem roku 1934 daroval jeho syn, internista prof. Ji\u0159\u00ed Syllaba (1902-1997), reprezentuje nov\u011bj\u0161\u00ed knihovn\u00ed fond muzea, kter\u00fd po desetilet\u00ed rostl spole\u010dn\u011b s l\u00e9ka\u0159skou knihovnou. [10]<\/p>\n

Knihy a kni\u017en\u00ed kultura byly pro muzeum od po\u010d\u00e1tku d\u016fle\u017eit\u00e9 i jinak: hned v prvn\u00edm roce zalo\u017eilo na popud dr. Aloise Kafky (1908-1980) sb\u00edrku l\u00e9ka\u0159sk\u00fdch ex libris. V roce 1937 tvo\u0159ila i prvn\u00ed v\u00fdstavu L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho muzea, ji\u017e stejn\u011b jako dal\u0161\u00ed v\u00fdstavky z 30. let po\u0159\u00e1dalo spole\u010dn\u011b s \u00dast\u0159edn\u00ed knihovnou l\u00e9ka\u0159\u016f a medik\u016f v \u010d\u00edt\u00e1rn\u011b L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu. [11] Prvn\u00ed grafika z t\u00e9to sb\u00edrky, kterou pro l\u00e9ka\u0159e a cestovatele Lva Franti\u0161ka \u010cern\u00edka (1878-1943) navrhl roku 1918 Karel Wellner (1876-1926), se v expozici rovn\u011b\u017e p\u0159edstav\u00ed. [12] Doprov\u00e1zej\u00ed ji prvn\u00ed p\u0159\u00edr\u016fstky numismatick\u00e9 sb\u00edrky muzea, s\u00e1drov\u00e9 odlitky ran\u011b novov\u011bk\u00fdch medail\u00ed s portr\u00e9ty \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f. [13]<\/p>\n

Prvn\u00ed skute\u010dn\u011b ve\u0159ejnou v\u00fdstavu L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 muzeum uspo\u0159\u00e1dalo ve v\u00fdloh\u00e1ch pronaj\u00edman\u00e9ho kr\u00e1mu v p\u0159\u00edzem\u00ed L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu v \u00fanoru 1938. [14] Fotografie t\u00e9to v\u00fdstavy je nejstar\u0161\u00ed obrazov\u00fd dokument \u010dinnosti muzea i mnoha jeho expon\u00e1t\u016f. Ve vitr\u00edn\u011b informa\u010dn\u00edho centra uvid\u00edte n\u011bkter\u00e9 z t\u011bchto nejstar\u0161\u00edch p\u0159\u00edr\u016fstk\u016f jak na sn\u00edmku, tak ve skute\u010dnosti.<\/p>\n

Zvl\u00e1\u0161tn\u00ed pozornost si zaslou\u017e\u00ed i expozice a depozit\u00e1\u0159e 1. poloviny 60. let, kter\u00e9 p\u0159edstavujeme ve Zdravotnick\u00e9m muzeu. Ve skute\u010dnosti i na dobov\u00fdch sn\u00edmc\u00edch jsou tu k vid\u011bn\u00ed n\u011bkter\u00e9 z nejstar\u0161\u00edch a nejcenn\u011bj\u0161\u00edch expon\u00e1t\u016f sb\u00edrky, nap\u0159. slonovinov\u00fd model rodi\u010dky z norimbersk\u00e9 d\u00edlny Stephana Zicka a litinov\u00e9 vagin\u00e1ln\u00ed zrcadlo, navazuj\u00edc\u00ed na antick\u00e9 vzory, z konce 17. stolet\u00ed, n\u00e1stroje k pou\u0161t\u011bn\u00ed \u017eilou i dal\u0161\u00ed porodnick\u00e9 a gynekologick\u00e9 pom\u016fcky.<\/p>\n

\"\"

Zrcadlo (speculum) pro vagin\u00e1ln\u00ed vy\u0161et\u0159en\u00ed, litina, \u0159emesln\u00e1 pr\u00e1ce z konce 17. stolet\u00ed, z\u0159ejm\u011b nejstar\u0161\u00ed n\u00e1stroj ve sb\u00edrce Zdravotnick\u00e9ho muzea. Spolu s rytinou obdobn\u00e9ho zrcadla, oti\u0161t\u011bnou v chirurgick\u00e9 p\u0159\u00edru\u010dce augsbursk\u00e9ho m\u011bstsk\u00e9ho ranhoji\u010de Josepha Schmida (1660-1667) rovn\u011b\u017e ve sb\u00edrce muzea, je najdete i na pozv\u00e1nk\u00e1ch a plak\u00e1tech k jubilejn\u00ed v\u00fdstav\u011b. \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, N 99.<\/p><\/div><\/p>\n

\"\"

Joseph Schmid, Instrumenta chirurgica, das ist, Kurze und gr\u00fcndliche Beschreibung. aller und jeder chirurgischen Instrumenten, so in diesem Tractat begriffen, sampt deroselben ins Kupfer gebrachte eygentliche Abbildungen (Augsburg: Johan Schultes, 1648), Fig. 92 \/ Sb\u00edrka vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f a rukopis\u016f N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny, T 58<\/p><\/div><\/p>\n

Snad nejzaj\u00edmav\u011bj\u0161\u00ed i nejpodivn\u011bj\u0161\u00ed sou\u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdtvarn\u00e9 sb\u00edrky muzea je tzv. W\u00fcrtzova sb\u00edrka grafik, fotografi\u00ed a v\u00fdst\u0159i\u017ek\u016f, ale p\u0159edev\u0161\u00edm so\u0161ek, s t\u00e9matem lidsk\u00e9ho t\u011blesn\u00e9ho posti\u017een\u00ed nap\u0159\u00ed\u010d d\u011bjinami um\u011bn\u00ed a nejm\u00e9n\u011b 500 lety lidsk\u00e9 historie. Speci\u00e1ln\u00ed pedagog Hans W\u00fcrtz (1875-1958) ji shrom\u00e1\u017edil, popsal a vystavil v Berl\u00edn\u011b 20. – 30. let a dolo\u017eil j\u00ed v\u0161udyp\u0159\u00edtomnost fyzick\u00e9ho handicapu a jeho p\u0159ekon\u00e1v\u00e1n\u00ed v d\u011bjin\u00e1ch. \u010c\u00e1st sb\u00edrky dnes uchov\u00e1v\u00e1 pra\u017esk\u00fd Jedli\u010dk\u016fv \u00fastav i berl\u00ednsk\u00e1 universita, \u010d\u00e1st \u2013 p\u0159edev\u0161\u00edm trojrozm\u011brn\u00e1 d\u00edla \u2013 je ulo\u017eena ve Zdravotnick\u00e9m muzeu NLK. N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna se dnes pod\u00edl\u00ed na mezin\u00e1rodn\u00edm projektu Images of Disability (Obrazy posti\u017een\u00ed), v n\u011bm\u017e na mapov\u00e1n\u00ed, popisu a digitalizaci sb\u00edrky pracuj\u00ed odborn\u00edci i um\u011blci z \u010cesk\u00e9 republiky, N\u011bmecka a Brit\u00e1nie. [15] Ve v\u00fdstav\u011b p\u0159edstavujeme so\u0161ky ze d\u0159eva, kovu a s\u00e1dry, grafick\u00e1 d\u00edla i ve\u0159ejn\u00e9 prezentace sb\u00edrky v roce 1932, 1990 a 2013.<\/p>\n

\"\"

Salomon Savery (1594\u20131678) podle Simona de Vlieger (kolem 1600\u20131653) nebo Jacquesa Callota (1592\u20131635), \u017eebr\u00e1k s d\u0159ev\u011bnou nohou a pozvednutou berlou, grafika z W\u00fcrtzovy sb\u00edrky \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, MW 456<\/p><\/div><\/p>\n

V posledn\u00edch desetilet\u00edch muzeum nach\u00e1z\u00ed nov\u00e9 okruhy expon\u00e1t\u016f, ale i nov\u00e9 p\u0159\u00edstupy k nim a nov\u00e1 t\u00e9mata, kter\u00e1 se ve 30. ani 60. letech nezd\u00e1la ani aktu\u00e1ln\u00ed, ani viditeln\u00e1. Pro sou\u010dasn\u00fd a budouc\u00ed sb\u011br expon\u00e1t\u016f i nov\u00e9 v\u00fdstavy muzea jsou o to z\u00e1sadn\u011bj\u0161\u00ed. N\u011bkter\u00e9 z nich v\u00fdstava alespo\u0148 n\u00e1znakem p\u0159edstav\u00ed, nap\u0159\u00edklad d\u011bjiny zdravotnick\u00e9 osv\u011bty v p\u0159edv\u00e1le\u010dn\u00e9m a p\u0159edev\u0161\u00edm pov\u00e1le\u010dn\u00e9m obdob\u00ed, v\u010detn\u011b d\u00edvenky Zdravu\u0161ky Evy Feiglov\u00e9 (1927-2010), kter\u00e1 u\u010dila d\u011bti hygien\u011b i zdrav\u00e9mu zp\u016fsobu \u017eivota, rozvoj bezplatn\u00e9ho d\u00e1rcovstv\u00ed krve i pom\u016fcky k testov\u00e1n\u00ed alkoholu v dechu, kter\u00e9 od 50. let i v \u010ceskoslovensku zachra\u0148ovaly \u017eivoty v dopravn\u00edm ruchu. Uvid\u00edte i uk\u00e1zky v\u00fdukov\u00fdch pom\u016fcek, nov\u00e9 zdravotnick\u00e9 techniky \u010di raz\u00edtka potvrzuj\u00edc\u00ed pracovn\u00ed neschopnost, o\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed \u010dlena rodiny, o\u010dkov\u00e1n\u00ed a v\u00fdsledky krevn\u00edch test\u016f nebo EEG. \u010ceskoslovensk\u00e1 medic\u00edna a l\u00e9ka\u0159sk\u00e1 technologie od 60. let s rozpaky p\u0159ij\u00edmala i akupunkturu: v expozici nechyb\u011bj\u00ed jehly z Chirany \u010di p\u0159\u00edstroje pro elektroakupunkturu z Tesly z 80. let.<\/p>\n

\"\"

Stimul 3, \u201ep\u0159enosn\u00e9 kapesn\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed pro aplikaci elektroakupunktury,\u201c Tesla Liberec, 1983 \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, P 499<\/p><\/div><\/p>\n

M\u011bn\u00edc\u00ed se l\u00e1tky, z nich\u017e d\u00edlny, manufaktury a tov\u00e1rny vyr\u00e1b\u011bly n\u00e1stroje a dal\u0161\u00ed l\u00e9\u010debn\u00e9 pom\u016fcky, byly pro jejich povahu a funkci d\u016fle\u017eit\u00e9 v\u017edy. Zat\u00edmco tvar skalpel\u016f, d\u011blo\u017en\u00edch pesar\u016f \u010di st\u0159\u00edka\u010dek p\u0159etrv\u00e1v\u00e1 v\u011bky, jejich materi\u00e1l, se m\u011bn\u00ed st\u00e1le rychleji. Kombinace kovu a p\u0159\u00edrodn\u00edch materi\u00e1l\u016f jako d\u0159evo \u010di kost vyst\u0159\u00eddala v 19. stolet\u00ed tvrzen\u00e1 pry\u017e a vulkanizovan\u00e1 guma, kterou bylo snaz\u0161\u00ed opracovat i dezinfikovat. S n\u00e1stupem asepse koncem 19. stolet\u00ed p\u0159evl\u00e1dly nejen v chirurgii ocel a sklo, nerezov\u00e1 ocel postupn\u011b nahrazovala i m\u011bk\u010d\u00ed alpaku. S koncem stolet\u00ed 20. p\u0159inesla nov\u00e1 technologick\u00e1 \u201erevoluce\u201c n\u00e1stup plast\u016f a p\u0159edm\u011bt\u016f k jednor\u00e1zov\u00e9mu pou\u017eit\u00ed: t\u00fdk\u00e1 se nejen n\u00e1stroj\u016f \u010di injek\u010dn\u00edch st\u0159\u00edka\u010dek, ale i textiln\u00edch chirurgick\u00fdch rou\u0161ek, kter\u00e9 jsme za COVIDov\u00e9 pandemie sice podom\u00e1cku napodobovali, ale kter\u00e9 brzo nahradily rou\u0161ky a kryty, masov\u011b vyr\u00e1b\u011bn\u00e9 z plast\u016f \u010di nanovl\u00e1ken. Za ochranu p\u0159ed infekc\u00ed i biokompatibilitu ov\u0161em plat\u00edme p\u0159edev\u0161\u00edm ekologickou cenu. Z\u00e1v\u011br obou \u010d\u00e1st\u00ed v\u00fdstavy p\u0159edstavuje jak dokumentaci sou\u010dasnosti, tak v\u00fdstavy, kter\u00e9 muzeum po\u0159\u00e1dalo v posledn\u00edch letech.<\/p>\n

Na cest\u011b mezi Informa\u010dn\u00edm centrem a budovou muzea a zp\u011bt si m\u016f\u017eete oddychnout a posed\u011bt u \u017elut\u00e9ho kovov\u00e9ho stolku pod kvetouc\u00ed r\u016f\u017e\u00ed. Stolek \u201eGastro \u017eije\u201c vznikl v dob\u011b pandemie COVID 19 a m\u011bl zajistit bezpe\u010dn\u00fd a z\u00e1rove\u0148 p\u0159\u00edjemn\u00fd \u010das v bl\u00edzkosti restaurac\u00ed omezen\u00fdch na v\u00fddejov\u00e1 ok\u00e9nka i dal\u0161\u00ed fungov\u00e1n\u00ed restaurac\u00ed a kav\u00e1ren samotn\u00fdch. [16]<\/p>\n

\"\"

Stole\u010dek gastro \u017eije, Hua Hua Architects, Brno, 2020 \/ Sb\u00edrka Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK, 350\/20<\/p><\/div><\/p>\n

V muzeu pak m\u016f\u017eete nav\u0161t\u00edvit \u2013 ve \u010dtvrtek odpoledne a kdykoli po dohod\u011b – nejen v\u00fdstavku k 90. v\u00fdro\u010d\u00ed, ale i v\u00fdstavu Morov\u00e9 r\u00e1ny 1521- 2021 a st\u00e1lou expozici Zdravotnick\u00e9ho muzea.<\/p>\n

Literatura:<\/h3>\n
    \n
  1. \n
      \n
    1. V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 46\/14 (6. 4. 1934): 447.<\/li>\n
    2. Zalo\u017eit v Praze l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 muzeum pl\u00e1novali ji\u017e v roce 1907, \u201ev dob\u011b p\u0159\u00edprav pra\u017esk\u00e9 hygienick\u00e9 v\u00fdstavy\u201c, prof. Ond\u0159ej Schrutz a Ladislav Ha\u0161kovec. Sb\u00edrky \u201el\u00e9ka\u0159sk\u00e9 retrospektivy\u201c m\u011bly b\u00fdt deponov\u00e1ny v N\u00e1rodopisn\u00e9m muzeu spolu se sb\u00edrkami lidov\u00e9ho l\u00e9\u010den\u00ed a\u017e do doby, kdy bude ustaveno samostatn\u00e9 muzeum medic\u00edny nebo l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 odd\u011blen\u00ed v jin\u00e9m muzeu. Muzeum bylo i sou\u010d\u00e1st\u00ed \u00fastavu d\u011bjin l\u00e9ka\u0159stv\u00ed, z\u0159\u00edzen\u00e9mu na l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 fakult\u011b pod Schrutzov\u00fdm veden\u00edm pr\u00e1v\u011b p\u0159ed sto lety. V\u00e1clav Tille, Augustin \u017dalud, \u201eV\u00fdro\u010dn\u00ed zpr\u00e1va Spole\u010dnosti N\u00e1rodopisn\u00e9ho musea \u010deskoslovansk\u00e9ho za rok 1907,\u201c N\u00e1rodopisn\u00fd v\u011bstn\u00edk \u010deskoslovansk\u00fd 3\/1 (1908), 1-11, 5; srov. \u017diva 17\/9 (1907), 285; Zubn\u00ed l\u00e9ka\u0159stv\u00ed 8 (1907), 153, Z\u00e1jmy l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 1\/3 (15 5 1907), 40; Praktick\u00fd l\u00e9ka\u0159<\/em> 4\/6 (1924), 184; Lidov\u00e9 noviny 5. 7. 1924, 9.<\/li>\n
    3. \u201eMuseum L\u00e9k. domu,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 46\/29-30 (27. 7. 1934): 841; \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00fd d\u016fm,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 46\/52 (28 12. 1934): 1479.<\/li>\n
    4. \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00fd d\u016fm,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 46\/52 (28. 12. 1934): 1479.<\/li>\n
    5. \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00fd d\u016fm,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 46\/52 (28. 12. 1934): 1479.<\/li>\n
    6. \u201eDal\u0161\u00ed dary, v\u011bnovan\u00e9 L\u00e9ka\u0159sk\u00e9mu museu Sboru l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 47\/1 (4. 1. 1935): 17-18.<\/li>\n
    7. Jaroslav Vl\u010dek, Eva Chvalovsk\u00e1, Ludmila Cu\u0159\u00ednov\u00e1, \u201eAkologick\u00fd kabinet Zdravotnick\u00e9ho muzea \u00daVLI v Praze,\u201c D\u011bjiny v\u011bd a techniky<\/em> 25\/1 (1992), 48-50.<\/li>\n
    8. \u201e90 let Zdravotnick\u00e9ho muzea NLK: Pohled do minulosti i budoucnosti,\u201c https:\/\/muzeum.nlk.cz\/2024\/02\/90-let-zdravotnickeho-muzea-nlk-historicke-ohlednuti\/ (\u2026.) Srov. Karel R\u016f\u017ei\u010dka, \u201eM\u00e1me l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 muzeum?\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 106\/4 (1967), 112; Jaroslav Vl\u010dek, \u201eMuseum l\u00e9ka\u0159stv\u00ed a St\u00e1tn\u00ed \u00fastav pro zdravotnickou dokumenta\u010dn\u00ed a knihovnickou slu\u017ebu (S\u00daZDKS): historick\u00fd v\u00fdvoj,\u201c Zdravotnick\u00e1 dokumentace 13\/4 (1974), 361-365; \u201eZdravotnick\u00e9 muzeum, jeho vznik, osudy a sou\u010dasn\u00fd stav,\u201c Zdravotnick\u00e1 dokumentace 21\/1-2 (1982), 95-97; Viktor Palivec, \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00e9 museum v Praze,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 125\/51 (1986), 1588; Jaroslav Vl\u010dek, \u201eZdravotnick\u00e9 muzeum, jeho vznik a osudy,\u201c Zdravotnick\u00e1 dokumentace 29\/1-2 (1990), 34-37; Jaroslav Obermajer, \u201eZdravotnick\u00e9 muzeum za\u010d\u00edn\u00e1 nov\u00fd \u017eivot,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch 132\/21 (1993), 661-663; Ludmila Cu\u0159\u00ednov\u00e1, \u201eZdravotnick\u00e9 muzeum N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny,\u201c \u010casopis l\u00e9ka\u0159\u016f \u010desk\u00fdch<\/em> 143\/1 (2004), 68.<\/li>\n
    9. [Josef Proch\u00e1zka-Dev\u00edtsk\u00fd], Nejlacin\u011bjssi dom\u00e1c\u00ed l\u00e9ka\u0159 w tobolce: okam\u017eit\u00fd a bezpe\u010dn\u00fd r\u00e1dce w nemocech (W Jind\u0159ichowu Hradci a T\u00e1bo\u0159e: Tiskem a skladem A. Landfrasa a syna, [1864?]), Sb\u00edrka vz\u00e1cn\u00fdch tisk\u016f a rukopis\u016f N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny, T 218. Srov. \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00e9 museum v Praze,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 51\/5 (3. 2. 1939), 115; \u0160t\u011bp\u00e1nka B\u011bhalov\u00e1, \u201eVzd\u011bl\u00e1vac\u00ed literatura z Landfrasovy tisk\u00e1rny v 19. stolet\u00ed,\u201c Vlastiv\u011bdn\u00fd sborn\u00edk Da\u010dicka, Jind\u0159ichohradecka a T\u0159ebo\u0148ska<\/em> 32 (2020), 50-79.<\/li>\n
    10. \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00e9 museum. Dal\u0161\u00ed dary, v\u011bnovan\u00e9 L\u00e9ka\u0159sk\u00e9mu museu Sboru L\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 47\/5 (1. 2. 1935): 170-171.<\/li>\n
    11. \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00e9 museum,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f 46\/48 (30. 11. 1934): 1340<\/li>\n
    12. \u201eDal\u0161\u00ed dary, v\u011bnovan\u00e9 L\u00e9ka\u0159sk\u00e9mu museu Sboru l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 47\/1 (4. 1. 1935): 17-18.<\/li>\n
    13. \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00e9 museum v Praze,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010desk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 51\/5 (3. 2. 1939), 115<\/li>\n
    14. \u201eSbor l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho domu. L\u00e9ka\u0159sk\u00e9 museum,\u201c V\u011bstn\u00edk \u010deskoslovensk\u00fdch l\u00e9ka\u0159\u016f<\/em> 50\/11 (18. 3. 1938): 415.<\/li>\n
    15. L\u00d6BLOV\u00c1, Veronika. W\u00fcrtzova sb\u00edrka a jej\u00ed zp\u0159\u00edstupn\u011bn\u00ed v r\u00e1mci projektu Images of Disability. L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/em> [online]. 2023, ro\u010d. 28, \u010d. 3-4 [cit. 10.06.2024]. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/2023-28-3-4\/wurtzova-sbirka-a-jeji-zpristupneni-v-ramci-projektu-images-of-disability\/<\/a>. ISSN 1804-2031.<\/li>\n
    16. Zdravotnick\u00e9 muzeum NLK, P\u0159edm\u011bt m\u011bs\u00edce: \u0159\u00edjen 2020, https:\/\/muzeum.nlk.cz\/2020\/10\/predmet-mesice-rijen 2020\/.<\/a><\/li>\n<\/ol>\n<\/li>\n<\/ol>\n

      Fotografie Veronika L\u00f6blov\u00e1, Kate\u0159ina Hajn\u00e1 a archiv ZM NLK.<\/p>\n

      \r\n

      Citace<\/h2>\r\n

      KR\u00ddSL, \u0160imon. . L\u00e9ka\u0159sk\u00e1 knihovna<\/i>. Online. 2024, ro\u010d. 29, \u010d. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupn\u00e9 z: https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/8247<\/a> [cit. 05.11.2026].\r\n<\/p><\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"

      Mgr. \u0160imon Kr\u00fdsl, NLK Zdravotnick\u00e9 muzeum N\u00e1rodn\u00ed l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 knihovny slav\u00ed v tomto roce neuv\u011b\u0159iteln\u00fdch devades\u00e1t let. P\u016fvodn\u00ed n\u00e1zev \u201eL\u00e9ka\u0159sk\u00e9 muzeum\u201c i jeho um\u00edst\u011bn\u00ed se v pr\u016fb\u011bhu let n\u011bkolikr\u00e1t zm\u011bnily. Muzeum v\u0161ak z\u016fstalo jedine\u010dn\u00e9 sv\u00fdm oborov\u00fdm zam\u011b\u0159en\u00edm, bohat\u00e9 sb\u00edrkov\u00fdm fondem, invenc\u00ed t\u011bch, kdo v n\u011bm pracovali, i histori\u00ed \u010desk\u00e9ho a \u010deskoslovensk\u00e9ho zdravotnictv\u00ed, kterou zrcadl\u00ed, se kterou se st\u0159et\u00e1v\u00e1 a propl\u00e9t\u00e1. Od po\u010d\u00e1tku bylo spjat\u00e9 […]<\/p>\n","protected":false},"author":37,"featured_media":0,"parent":8203,"menu_order":0,"comment_status":"closed","ping_status":"closed","template":"","meta":{"footnotes":""},"categories":[],"tags":[58],"class_list":["post-8247","page","type-page","status-publish","hentry","tag-aktuality"],"translation":{"provider":"WPGlobus","version":"3.0.6","language":"en","enabled_languages":["cs","en"],"languages":{"cs":{"title":true,"content":true,"excerpt":false},"en":{"title":false,"content":false,"excerpt":false}}},"_links":{"self":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/8247","targetHints":{"allow":["GET"]}}],"collection":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages"}],"about":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/types\/page"}],"author":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/users\/37"}],"replies":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/comments?post=8247"}],"version-history":[{"count":20,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/8247\/revisions"}],"predecessor-version":[{"id":9317,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/8247\/revisions\/9317"}],"up":[{"embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/pages\/8203"}],"wp:attachment":[{"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/media?parent=8247"}],"wp:term":[{"taxonomy":"category","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/categories?post=8247"},{"taxonomy":"post_tag","embeddable":true,"href":"https:\/\/casopis.nlk.cz\/en\/wp-json\/wp\/v2\/tags?post=8247"}],"curies":[{"name":"wp","href":"https:\/\/api.w.org\/{rel}","templated":true}]}}