Za autora metody samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prsu je pokl\u00e1d\u00e1n chirurg Cushman Davis Haagensen (1900\u20131990), kter\u00fd ji nejprve zavedl na sv\u00e9m pracovi\u0161ti, a o v\u00fdsledc\u00edch, kter\u00e9 p\u0159inesla (sn\u00ed\u017een\u00ed rizika pozdn\u00edho odhalen\u00ed rakoviny prsu), informoval v \u010dl\u00e1nku uve\u0159ejn\u011bn\u00e9m roku 1952 v \u010dasopise Journal of the American Medical Association<\/em>. [3] V t\u00e9m\u017ee roce vych\u00e1z\u00ed v \u010dasopise Zdrav\u00ed lidu<\/em> \u010dl\u00e1nek Dr. A. Ep\u0161tejna, kter\u00fd doporu\u010duje, aby \u017eena dohl\u00ed\u017eela na stav sv\u00fdch prs\u016f, a najde-li zatvrdlinu, okam\u017eit\u011b vyhledala l\u00e9ka\u0159e. [4] O metod\u011b samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prs\u016f p\u0159ednesl MUDr. Z. \u0160er\u00fd v roce 1967 na celost\u00e1tn\u00ed konferenci gynekolog\u016f v Plzni refer\u00e1t, kter\u00fd byl n\u00e1sleduj\u00edc\u00edho roku oti\u0161t\u011bn v \u010dasopise \u010ceskoslovensk\u00e1 gynekologie<\/em>. [5]<\/p>\n Propagaci metody samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prsu v \u010ceskoslovensku p\u0159edch\u00e1zely nejprve p\u0159\u00edpravy, kter\u00e9 prob\u00edhaly b\u011bhem roku 1969. Pod\u00edleli se na nich odborn\u00edci z gynekologie, porodnictv\u00ed, chirurgie a onkologie spolu s pracovn\u00edky zdravotn\u00ed v\u00fdchovy. \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy vydal metodick\u00e9 pokyny, kter\u00e9 stanovovaly postup a z\u00e1sady p\u0159i propagaci t\u00e9to metody. S celon\u00e1rodn\u00edm projektem byli sezn\u00e1meni l\u00e9ka\u0159i a sestry pracuj\u00edc\u00ed v oboru gynekologie a porodnictv\u00ed, chirurgie, onkologie a praktick\u00e9ho l\u00e9ka\u0159stv\u00ed. Pro tyto odborn\u00edky byly po\u0159\u00e1d\u00e1ny p\u0159edn\u00e1\u0161ky a \u0161kolen\u00ed, na nich\u017e byli obezn\u00e1meni s technikou samovy\u0161et\u0159en\u00ed prsu a tak\u00e9 zp\u016fsobem edukace a motivace \u017een k pravideln\u00e9mu samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. Z\u00e1m\u011brem bylo uv\u011bdomit \u017eeny, \u017ee existuje metoda na rozpozn\u00e1n\u00ed patologick\u00fdch zm\u011bn v prsou, nau\u010dit je spr\u00e1vn\u00e9mu zp\u016fsobu samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed a pou\u010dit je, \u017ee v p\u0159\u00edpad\u011b nalezen\u00ed zatvrdliny by m\u011bly neprodlen\u011b nav\u0161t\u00edvit l\u00e9ka\u0159e. P\u0159i propagaci metody nem\u011bl b\u00fdt u \u017een vzbuzov\u00e1n strach, nebylo vhodn\u00e9 upozor\u0148ovat na p\u0159\u00edpady, kdy \u017eena zem\u0159ela na rakovinu prsu. M\u00edsto toho m\u011blo b\u00fdt zd\u016frazn\u011bno, \u017ee v\u010dasn\u00fd z\u00e1chyt prost\u0159ednictv\u00edm samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed zvy\u0161uje \u00fasp\u011b\u0161nost l\u00e9\u010dby. [6, 7, 8] \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy vydal podrobn\u00fd n\u00e1vod dopln\u011bn\u00fd ilustracemi, kter\u00fd popisuje skladbu prsu, jeho zm\u011bny b\u011bhem menstrua\u010dn\u00edho cyklu a postup, jak spr\u00e1vn\u011b prov\u00e1d\u011bt samovy\u0161et\u0159en\u00ed. Jednalo se o rozkl\u00e1dac\u00ed let\u00e1k, kter\u00fd nesl n\u00e1zev Pro cenn\u00fd pocit jistoty<\/em> a jeho autorem je MUDr. Z. \u0160er\u00fd. [9] Roku 1970 byla metoda uvedena do praxe. Informovaly o n\u00ed kup\u0159\u00edkladu den\u00edk \u00dast\u0159edn\u00edho org\u00e1nu Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska Rud\u00e9 pr\u00e1vo<\/em> [10], Ve\u010dern\u00ed Praha<\/em> [11], listy \u010ceskoslovensk\u00e9 komunistick\u00e9 strany Z\u00e1pado\u010desk\u00e9ho kraje Pravda<\/em> [12], noviny Jihomoravsk\u00e9ho krajsk\u00e9ho v\u00fdboru KS\u010c Rovnost<\/em> [13], krajsk\u00fd t\u00fdden\u00edk KS\u010c Severo\u010desk\u00e9ho kraje Pr\u016fboj<\/em> [14], den\u00edk Jihomoravsk\u00e9ho krajsk\u00e9ho v\u00fdboru KS\u010c Nov\u00e1 svoboda<\/em> [15]. D\u00e1le \u010dasopis pro \u017eeny Vlasta<\/em> [16] a \u010dasopis vyd\u00e1van\u00fd \u010ceskoslovensk\u00fdm \u010derven\u00fdm k\u0159\u00ed\u017eem Zdrav\u00ed<\/em> [17]. Podrobn\u00fd n\u00e1vod metody byl oti\u0161t\u011bn v knize Dom\u00e1c\u00ed l\u00e9ka\u0159<\/em> (1971, 1974) [18]. V kr\u00e1tkometr\u00e1\u017en\u00edch filmech Moje vzd\u00e1len\u00e9 dru\u017eky<\/em> (1968) a Samovy\u0161et\u0159en\u00ed prsu<\/em> (1969) bylo n\u00e1zorn\u011b uk\u00e1z\u00e1no, jak by m\u011bla \u017eena postupovat, kdy\u017e si vy\u0161et\u0159uje sv\u00e1 prsa. Tyto filmy byly ur\u010deny na p\u0159edn\u00e1\u0161ky konan\u00e9 pro \u017eeny nad 30 let. Film Stud a strach<\/em> (1973) ukazoval, \u017ee nejv\u011bt\u0161\u00ed \u0161anc\u00ed, jak porazit rakovinu, je objevit a l\u00e9\u010dit onemocn\u011bn\u00ed v\u010das, \u010deho\u017e lze doc\u00edlit praktikov\u00e1n\u00edm zmi\u0148ovan\u00e9 metody samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed. [8, 21,]<\/p>\n Do vys\u00edl\u00e1n\u00ed rozhlasu a televize byly za\u0159azeny po\u0159ady propaguj\u00edc\u00ed onu metodu. \u017den\u00e1m p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edm do ambulanc\u00ed \u017eensk\u00e9ho l\u00e9ka\u0159e a tak\u00e9 t\u011bm, kter\u00e9 byly hospitalizovan\u00e9 na gynekologick\u00e9m \u010di onkologick\u00e9m odd\u011blen\u00ed, byly poskytov\u00e1ny n\u00e1vody na metodu SP. Ve m\u011bstech, na venkov\u011b a ve velk\u00fdch z\u00e1vodech, kde byl zam\u011bstn\u00e1n v\u011bt\u0161\u00ed po\u010det \u017een, se konaly p\u0159edn\u00e1\u0161ky, na jejich\u017e organizaci se zpravidla pod\u00edleli pracovn\u00edci zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, gynekologov\u00e9, \u017eensk\u00e9 sestry, obvodn\u00ed l\u00e9ka\u0159i, pracovnice \u010ceskoslovensk\u00e9ho \u010derven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017ee a \u010dlenky Svazu \u017een. Lekto\u0159i p\u0159edn\u00e1\u0161ek byli l\u00e9ka\u0159i a zdravotn\u00ed sestry. P\u0159edn\u00e1\u0161ky byly obvykle dopln\u011bny filmem nebo prom\u00edt\u00e1n\u00edm diapozitiv\u016f a \u017eeny p\u0159i nich obdr\u017eely ti\u0161t\u011bn\u00fd let\u00e1k, podle kter\u00e9ho si mohly prov\u00e1d\u011bt vy\u0161et\u0159en\u00ed doma. Ve v\u011bt\u0161\u00edch m\u011bstech byly z\u0159\u00edzeny poradny, kter\u00e9 mohla \u017eena nav\u0161t\u00edvit, pokud m\u011bla podez\u0159en\u00ed na rakovinu prsu nebo pot\u0159ebovala odborn\u00e9 poradenstv\u00ed. [6, 7, 8, 19, 20]<\/p>\n Let\u00e1k Pro cenn\u00fd pocit jistoty \/ Muzeum NLK<\/p><\/div><\/p>\n Jak\u00e9 bylo pov\u011bdom\u00ed obyvatelstva o narkomanii?<\/strong><\/p>\n \u010ceskoslovensk\u00e1 drogov\u00e1 sc\u00e9na se v 70. letech 20. stolet\u00ed vyzna\u010dovala specifick\u00fdmi rysy a v\u00fdvojem, kter\u00fd byl ovlivn\u011bn politick\u00fdm prost\u0159ed\u00edm. Cestov\u00e1n\u00ed mezi v\u00fdchodn\u00edmi a z\u00e1padn\u00edmi zem\u011bmi bylo siln\u011b omezeno, na hranic\u00edch byly p\u0159\u00edsn\u00e9 kontroly ob\u010dan\u016f, po\u0161tovn\u00ed z\u00e1silky podl\u00e9haly d\u016fkladn\u00e9 celn\u00ed kontrole. Drogy jako heroin, ha\u0161i\u0161 a kokain se v \u010ceskoslovensku vyskytovaly jen sporadicky, zpravidla byly do zem\u011b pa\u0161ov\u00e1ny zahrani\u010dn\u00edmi st\u00e1tn\u00edmi p\u0159\u00edslu\u0161n\u00edky. [34, 35]<\/p>\n Specifick\u00fdm fenom\u00e9nem v socialistick\u00e9m \u010ceskoslovensku bylo zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u011bkav\u00fdch l\u00e1tek. Pro jejich u\u017eivatele byla typick\u00e1 n\u00edzk\u00e1 v\u011bkov\u00e1 hranice, proto\u017ee tyto l\u00e1tky se nach\u00e1zely v dom\u00e1cnostech nebo je bylo mo\u017en\u00e9 levn\u011b koupit v obchodech. Jednalo se p\u0159edev\u0161\u00edm o \u010distic\u00ed prost\u0159edky, lepidla a rozpou\u0161t\u011bdla (nap\u0159. toluen, benz\u00edn, aceton). Inhalace t\u011bchto l\u00e1tek nevy\u017eadovala \u017e\u00e1dn\u00e9 speci\u00e1ln\u00ed vybaven\u00ed, v\u00fdpary se vdechovaly z nas\u00e1kl\u00e9ho hadru nebo igelitov\u00e9ho pytl\u00edku. Kdy\u017e u\u017e bylo zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed t\u011bkav\u00fdch l\u00e1tek n\u011bjak\u00fdm zp\u016fsobem \u0159e\u0161eno, obvykle to bylo z pohledu trestn\u00edho pr\u00e1va. [22, 23, 24, 25, 27, 28] \u201eVB eviduje jen ty mladistv\u00e9 toxikomany, kte\u0159\u00ed se dopustili n\u011bjak\u00e9ho p\u0159estupku. V\u011bt\u0161ina v\u0161ak dosud jejich z\u00e1chytu unik\u00e1<\/em>\u201c p\u00ed\u0161e autorka \u010dl\u00e1nku v\u011bnovan\u00e9mu toxikom\u00e1nii \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017ee, uve\u0159ejn\u011bn\u00e9ho roku 1978 v periodiku Protialkoholn\u00ed obzor<\/em> [27].<\/p>\n Zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed \u010di nadm\u011brn\u00e9 u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed l\u00e9k\u016f se postupn\u011b od 50. let 20. stolet\u00ed stalo jevem, kter\u00fd ovliv\u0148ovala snadn\u00e1 dostupnost a n\u00edzk\u00e1 cena mnoha l\u00e9\u010div. Pro sedativn\u00ed, hypnotick\u00fd a anxiolytick\u00fd \u00fa\u010dinek byly konzumov\u00e1ny l\u00e9ky obsahuj\u00edc\u00ed analgetikum, barbitur\u00e1t \u010di kodein. Velk\u00e9 oblib\u011b se t\u011b\u0161ila Algena, kter\u00e1 byla z d\u016fvodu nadm\u011brn\u00e9ho u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed v roce 1972 sta\u017eena z voln\u00e9ho prodeje. Alnagon, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201e\u00c1\u010dko\u201c, se prod\u00e1val bez l\u00e9ka\u0159sk\u00e9ho p\u0159edpisu a\u017e do roku 1987. Popul\u00e1rn\u00edmi z voln\u011b dostupn\u00fdch l\u00e9k\u016f se staly tak\u00e9 Dynil a Spasmoveralgin. Z anxiolytik, tedy l\u00e9k\u016f zm\u00edr\u0148uj\u00edc\u00edch pocit \u00fazkosti a du\u0161evn\u00edho nap\u011bt\u00ed, byl vyhled\u00e1van\u00fd zejm\u00e9na Diazepam a Seduxen. Uveden\u00e9 l\u00e9ky byly \u010dasto b\u011b\u017enou sou\u010d\u00e1st\u00ed dom\u00e1c\u00ed l\u00e9k\u00e1rni\u010dky. Abusus t\u011bchto l\u00e9k\u016f se t\u00fdkal p\u0159edev\u0161\u00edm st\u0159edn\u00ed a star\u0161\u00ed generace a tak\u00e9 mlad\u00fdch narkoman\u016f. Jak\u00fd byl rozd\u00edl mezi spo\u0159\u00e1dan\u00fdm \u010dlov\u011bkem z\u00e1visl\u00fdm na l\u00e9c\u00edch a narkomanem na okraji spole\u010dnosti? Prvn\u00edm zm\u00edn\u011bn\u00fdm p\u0159\u00edpadem byli lid\u00e9, kte\u0159\u00ed vedli b\u011b\u017en\u00fd \u017eivot a zapadali do tehdej\u0161\u00ed akceptovan\u00e9 spole\u010dnosti. Jejich z\u00e1vislost byla obvykle diskr\u00e9tn\u00ed a m\u00e9n\u011b n\u00e1padn\u00e1. U\u017e\u00edvali l\u00e9ky kv\u016fli pot\u0159eb\u011b se uklidnit, usnout \u010di zvl\u00e1dat stres a n\u00e1roky, kter\u00e9 na n\u011b byly kladeny v zam\u011bstn\u00e1n\u00ed \u010di v rodin\u011b. Oproti tomu narkomani u\u017e\u00edvali l\u00e1tky c\u00edlen\u011b, a to za \u00fa\u010delem zm\u011bny sv\u00e9ho v\u011bdom\u00ed. K navozov\u00e1n\u00ed zm\u011bny stavu v\u011bdom\u00ed \u010dasto kombinovali l\u00e9ky, m\u00edchali si r\u016fzn\u00e9 koktejly \u010dasto v kombinaci s alkoholem. Podom\u00e1cku si vyr\u00e1b\u011bli drogy, nap\u0159\u00edklad izolovali z Alnagonu kodein, kter\u00fd si vpravovali do \u017e\u00edly. Z kodeinu p\u0159ipravovali tzv. \u201ebraun\u201c, kter\u00fd z\u00edskal sv\u016fj n\u00e1zev podle charakteristick\u00e9 hn\u011bd\u00e9 barvy. Stimula\u010dn\u00ed drogu pervitin vyr\u00e1b\u011bli z efedrinu z\u00edskan\u00e9ho z voln\u011b prodejn\u00e9ho Solutanu. Zneu\u017e\u00edvali l\u00e9ky kv\u016fli ka\u0161li (antitusika), jako byl Kodylan a Ipecarin, obsahuj\u00edc\u00ed efedrin a kodein. Z antiastmatik byl kv\u016fli slo\u017ece efedrinu zneu\u017e\u00edv\u00e1n Yastil a Felsol. Triphenidyl, p\u0159ezd\u00edvan\u00fd \u201etrip,\u201c kter\u00fd byl ur\u010den\u00fd pro l\u00e9\u010dbu Parkinsonova syndromu, se u\u017e\u00edval jako euforikum a ve vy\u0161\u0161\u00edch d\u00e1vk\u00e1ch pro halucinogenn\u00ed \u00fa\u010dinky. L\u00e9ky, kter\u00e9 nebyly voln\u011b prodejn\u00e9, si obstar\u00e1vali fal\u0161ov\u00e1n\u00edm recept\u016f; byly zaznamen\u00e1ny p\u0159\u00edpady vykraden\u00fdch l\u00e9k\u00e1ren a ztr\u00e1ty l\u00e9k\u016f v nemocnic\u00edch. [29, 30, 31, 32, 33, 34, 35]<\/p>\n Rovn\u011b\u017e byly vyhled\u00e1v\u00e1ny rostliny obsahuj\u00edc\u00ed p\u0159\u00edrodn\u00ed halucinogenn\u00ed l\u00e1tky pro jejich schopnost m\u011bnit vn\u00edm\u00e1n\u00ed reality a vyvol\u00e1vat halucinace. Evidov\u00e1ny byly i p\u0159\u00edpady pokus\u016f o podom\u00e1ckou v\u00fdrobu LSD. Marihuana byla \u010dasto spojov\u00e1na s alternativn\u00edmi subkulturami a projevy nesouhlasu s re\u017eimem. P\u0159itahovala zejm\u00e9na mlad\u00e9 lidi, kte\u0159\u00ed hledali nov\u00e9 z\u00e1\u017eitky a cesty sebevyj\u00e1d\u0159en\u00ed. Jedn\u00edm ze zp\u016fsob\u016f, jak tehdy z\u00edskat semena pro jej\u00ed p\u011bstov\u00e1n\u00ed, byl pta\u010d\u00ed zob. Mezi u\u017eivateli drog p\u0159edstavovaly v \u010ceskoslovensku opi\u00e1ty sp\u00ed\u0161e okrajovou z\u00e1le\u017eitost, jejich z\u00edsk\u00e1n\u00ed bylo obt\u00ed\u017en\u00e9. Tajn\u00e9 vyn\u00e1\u0161en\u00ed t\u011bchto l\u00e1tek ze zdravotnick\u00fdch za\u0159\u00edzen\u00ed nebo neopr\u00e1vn\u011bn\u00e1 manipulace s l\u00e9ka\u0159sk\u00fdmi recepty byly jedn\u011bmi z m\u00e1la zp\u016fsob\u016f, jak se k nim u\u017eivatel\u00e9 mohli dostat. [34, 35]<\/p>\n Algena, Dynil, Sedolor \/ Muzeum NLK<\/p><\/div><\/p>\n Jak\u00e9 bylo pov\u011bdom\u00ed o narkomanii a jak\u00e1 byla prevence?<\/strong><\/p>\n Informace o narkomanech se mezi lidmi \u0161\u00ed\u0159ily omezen\u011b a v\u011bt\u0161inou se tak d\u011blo neform\u00e1ln\u00edmi cestami. Na ve\u0159ejnost ob\u010das pronikly informace o policejn\u00edm z\u00e1tahu na z\u00e1bav\u011b nebo v hospod\u011b kv\u016fli v\u00fdskytu drog nebo o tom, \u017ee na n\u011bkter\u00e9 ze \u0161kol \u010di intern\u00e1t\u016f doch\u00e1zelo k u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed drog \u010di vdechov\u00e1n\u00ed t\u011bkav\u00fdch l\u00e1tek. Ve spole\u010dnosti existovalo ur\u010dit\u00e9 pov\u011bdom\u00ed o r\u016fzn\u00fdch form\u00e1ch u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed drog, tato problematika v\u0161ak byla ve\u0159ejnost\u00ed pova\u017eov\u00e1na za okrajov\u00fd jev, kter\u00fd se t\u00fdkal pouze margin\u00e1ln\u00edch skupin nebo sv\u011bta za \u017eeleznou oponou<\/em>.<\/p>\n V socialistick\u00fdch m\u00e9di\u00edch byla narkomanie obvykle spojov\u00e1na se z\u00e1padn\u00edmi zem\u011bmi, kter\u00e9 byly prezentov\u00e1ny jako zdroj mor\u00e1ln\u00edho \u00fapadku a spole\u010densk\u00e9 zka\u017eenosti. Drogy a jejich u\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed byly \u010dasto vykreslov\u00e1ny jako d\u016fsledek kapitalistick\u00e9ho zp\u016fsobu \u017eivota. P\u0159esto\u017ee obraz socialistick\u00e9 spole\u010dnosti byl vl\u00e1dou i m\u00e9dii prezentov\u00e1n jako zdrav\u00fd a mor\u00e1ln\u00ed, vl\u00e1dnouc\u00ed elity si musely p\u0159ipustit, \u017ee narkomanie v socialistick\u00e9m \u010ceskoslovensku existuje. Ve stranick\u00e9m tisku se objevovaly informace o narkomanii v souvislosti s jej\u00edm \u0159e\u0161en\u00edm jako probl\u00e9mem, kter\u00fd je t\u0159eba odstranit prost\u0159ednictv\u00edm ideologick\u00e9 v\u00fdchovy a represivn\u00edch opat\u0159en\u00ed. V tisku se p\u0159\u00edle\u017eitostn\u011b objevovaly zpr\u00e1vy o \u00famrt\u00edch v d\u016fsledku intoxikace. [34] Kup\u0159\u00edkladu v den\u00edku Rud\u00e9 pr\u00e1vo<\/em> byla roku 1974 otisknuta zpr\u00e1va o smrti 19let\u00e9ho mlad\u00edka, kter\u00fd zem\u0159el v d\u016fsledku inhalov\u00e1n\u00ed \u010cikuli, jeho\u017e t\u011blo bylo nalezeno ve sklep\u011b domu v Ostrav\u011b. [36]<\/p>\n Na problematiku narkomanie upozor\u0148ovali l\u00e9ka\u0159i, kte\u0159\u00ed zd\u016fraz\u0148ovali nutnost osv\u011bty a prevence. Poukazovali na zoufal\u00fd stav ohledn\u011b informovanosti o drogov\u00e9 problematice nap\u0159\u00ed\u010d spole\u010dnost\u00ed. [22-33, 26] Na celopra\u017esk\u00e9m semin\u00e1\u0159i, kter\u00fd se konal roku 1977 pro obvodn\u00ed pediatry, \u0161koln\u00ed a dorostov\u00e9 l\u00e9ka\u0159e, psychiatry a vedouc\u00ed pracovn\u00edky jin\u00fdch rezort\u016f, prim. MUDr. V. Vojt\u00edk p\u016fsob\u00edc\u00ed v psychiatrick\u00e9 l\u00e9\u010debn\u011b Bohnice uvedl, \u017ee u vysok\u00e9ho procenta adolescent\u016f p\u0159ich\u00e1zej\u00edc\u00edch na jeho l\u016f\u017ekov\u00e9 odd\u011blen\u00ed, nebyla z\u00e1vislost na drog\u00e1ch rozpozn\u00e1na nejen rodinou, ve \u0161kole \u010di v u\u010dili\u0161ti, ale dokonce ani odes\u00edlaj\u00edc\u00edm o\u0161et\u0159uj\u00edc\u00edm l\u00e9ka\u0159em, a to i v p\u0159\u00edpadech, kdy abusus trval od n\u011bkolika t\u00fddn\u016f a\u017e po dva roky. Zd\u016fraznil, \u017ee pediat\u0159i, \u0161koln\u00ed a dorostov\u00ed l\u00e9ka\u0159i v t\u00e9to oblasti postr\u00e1daj\u00ed dostate\u010dn\u00e9 zku\u0161enosti a neobejdou se bez dal\u0161\u00edho adekv\u00e1tn\u00edho vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Vedouc\u00ed l\u00e9ka\u0159ka pro obor zdravotn\u00ed v\u00fdchovy MUDr. E. Stupkov\u00e1 apelovala na zapojen\u00ed cel\u00e9 ve\u0159ejnosti do boje proti drogov\u00fdm z\u00e1vislostem, a zd\u016fraznila d\u016fle\u017eitost v\u010dasn\u00e9 diagnostiky abusu drog. Pouk\u00e1zala na v\u00fdznamnou roli rodi\u010d\u016f, u\u010ditel\u016f a vychovatel\u016f v t\u00e9to problematice a na mo\u017enosti vyu\u017eit\u00ed v\u0161ech forem zdravotn\u00ed v\u00fdchovy. Uvedla, \u017ee jsou k dispozici let\u00e1ky, plak\u00e1ty, metodick\u00e9 listy a filmy, na jejich\u017e p\u0159\u00edprav\u011b se \u00fa\u010dastnil \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy. [26]<\/p>\n Pro osv\u011btu a prevenci drogov\u00e9 problematiky byly nato\u010deny kr\u00e1tkometr\u00e1\u017en\u00ed filmy Dom\u00e1c\u00ed l\u00e9k\u00e1rni\u010dka<\/em> (1975) a L\u00e9k nen\u00ed pouze l\u00e9k<\/em> (1977), ve kter\u00fdch auto\u0159i varuj\u00ed p\u0159ed nezodpov\u011bdn\u00fdm u\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm a zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00edm l\u00e9k\u016f. Hran\u00fd film Kv\u011btiny bez ko\u0159en\u016f<\/em> (1978) se zam\u011b\u0159uje na p\u0159\u00ed\u010diny a n\u00e1sledky drogov\u00e9 z\u00e1vislosti u mladistv\u00fdch. V \u00favodu filmu Z\u00e1vislost<\/em> (1979), p\u0159i jeho\u017e vzniku p\u016fsobil jako odborn\u00fd poradce MUDr. J. Drtil, CSc., je p\u0159edstaven historick\u00fd p\u0159ehled narkomanie a jej\u00edch d\u016fsledk\u016f, v\u010detn\u011b zku\u0161enost\u00ed slavn\u00fdch osobnost\u00ed s drogami. N\u00e1sledn\u011b se d\u011bj p\u0159esouv\u00e1 do l\u00e9\u010debny, kde prob\u00edhaj\u00ed rozhovory l\u00e9ka\u0159e s pacienty trp\u00edc\u00edmi z\u00e1vislost\u00ed. Tyto filmy byly prim\u00e1rn\u011b ur\u010deny jako dopln\u011bk k p\u0159edn\u00e1\u0161k\u00e1m v\u011bnovan\u00fdm drogov\u00e9 z\u00e1vislosti. [21] D\u00e1le byla do rozhlasov\u00e9ho vys\u00edl\u00e1n\u00ed za\u0159azena hra o mlad\u00fdch narkomanech Sv\u016fdn\u00e9 mo\u0159e st\u00edn\u016f<\/em> (1975). [26]<\/p>\n Jak\u00fdm zp\u016fsobem p\u0159isp\u011bla televize k zdravotn\u00ed gramotnosti obyvatelstva?<\/strong><\/p>\n V 70. letech se televizn\u00ed p\u0159ij\u00edma\u010de postupn\u011b st\u00e1valy b\u011b\u017enou sou\u010d\u00e1st\u00ed dom\u00e1cnost\u00ed. Od roku 1970 nab\u00edzelo vys\u00edl\u00e1n\u00ed \u010ceskoslovensk\u00e9 televize ji\u017e dva programy. Televize se stala nejen n\u00e1strojem z\u00e1bavy a propagandy ideologick\u00fdch c\u00edl\u016f tehdej\u0161\u00edho re\u017eimu, ale tak\u00e9 v\u00fdznamnou platformou pro vzd\u011bl\u00e1v\u00e1n\u00ed. Zdravotn\u00ed osv\u011bta prost\u0159ednictv\u00edm televizn\u00ed obrazovky byla vn\u00edm\u00e1na jako n\u00e1stroj s obrovsk\u00fdm potenci\u00e1lem, kter\u00fd mohl zas\u00e1hnout \u0161irokou ve\u0159ejnost a efektivn\u011b \u0161\u00ed\u0159it d\u016fle\u017eit\u00e9 informace o zdrav\u00ed. Tento nov\u00fd zp\u016fsob komunikace umo\u017enil odborn\u00edk\u016fm informovat a vzd\u011bl\u00e1vat \u0161irokou ve\u0159ejnost o d\u016fle\u017eit\u00fdch zdravotn\u00edch t\u00e9matech a podporovat zodpov\u011bdn\u00fd p\u0159\u00edstup k vlastn\u00edmu zdrav\u00ed. Do televizn\u00edho vys\u00edl\u00e1n\u00ed byly za\u0159azov\u00e1ny publicistick\u00e9 po\u0159ady, kter\u00e9 se soust\u0159edily na t\u00e9mata, jako jsou prevence nemoc\u00ed, boj proti otylosti, spr\u00e1vn\u00e1 v\u00fd\u017eiva, mo\u017enosti l\u00e9\u010dby z\u00e1va\u017en\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed, z\u00e1sady prvn\u00ed pomoci, ot\u00e1zky pohlavn\u00ed v\u00fdchovy, fungov\u00e1n\u00ed lidsk\u00e9ho t\u011bla, \u00faloha hormon\u016f, v\u00fdznam pravideln\u00e9ho pohybu a tak\u00e9 zaj\u00edmavosti z historie medic\u00edny. [37, 38, 39] Jedn\u00edm z popul\u00e1rn\u00edch po\u0159ad\u016f, kter\u00fd vys\u00edlala \u010ceskoslovensk\u00e1 televize, byl t\u0159in\u00e1ctid\u00edln\u00fd seri\u00e1l Nebezpe\u010dn\u00fd sv\u011bt kalori\u00ed<\/em>, kter\u00fd byl v\u011bnovan\u00fd problematice nadv\u00e1hy a zdrav\u00e9ho \u017eivotn\u00edho stylu. \u00dast\u0159edn\u00ed postavou po\u0159adu byl renomovan\u00fd dietolog a endokrinolog MUDr. Rajko Dole\u010dek, jen\u017e srozumiteln\u011b a z\u00e1bavnou formou oslovoval \u0161irok\u00e9 publikum. Vysv\u011btloval problematiku nadv\u00e1hy a propagoval spr\u00e1vnou v\u00fd\u017eivu a zdrav\u00fd \u017eivotn\u00ed styl. Seri\u00e1l m\u011bl neobvykl\u00fd ohlas, \u201eN\u00e1rod hubne s Dole\u010dkem\u201c se stalo t\u00e9m\u011b\u0159 neofici\u00e1ln\u00edm heslem t\u00e9 doby. MUDr. Dole\u010dek spolupracoval tak\u00e9 na vytvo\u0159en\u00ed sedmid\u00edln\u00e9ho seri\u00e1l\u016f o endokrynologii Tajemn\u00fd sv\u011bt hormon\u016f<\/em> a seri\u00e1lu Nemoc p\u016fl mili\u00f3nu<\/em>, kter\u00fd byl v\u011bnovan\u00fd diabetu. Desetid\u00edln\u00fd seri\u00e1l Recept pro milion<\/em> byl koncipov\u00e1n jako pr\u016fvodce zdrav\u00fdm \u017eivotn\u00edm stylem a zdravou v\u00fd\u017eivou. Nab\u00edzel praktick\u00e9 rady a informace, kter\u00e9 div\u00e1k\u016fm pom\u00e1haly l\u00e9pe porozum\u011bt princip\u016fm spr\u00e1vn\u00e9ho stravov\u00e1n\u00ed, prevenci civiliza\u010dn\u00edch chorob a za\u010dlen\u011bn\u00ed zdrav\u00fdch n\u00e1vyk\u016f do ka\u017edodenn\u00edho \u017eivota. MUDr. Radim Uzel se v po\u0159adu Rodi\u010dovsk\u00e9 otazn\u00edky zam\u00fd\u0161lel nad trendem klesaj\u00edc\u00edho v\u011bku rodi\u010d\u016f a ot\u00e1zkami spojen\u00fdmi s pl\u00e1novan\u00fdm rodi\u010dovstv\u00edm. Sedmid\u00edln\u00fd publicistick\u00fd po\u0159ad Tis\u00edcilet\u00e1 medic\u00edna<\/em> byl v\u011bnovan\u00fd historii l\u00e9\u010den\u00ed a v\u00fdznamn\u00fdm pokrok\u016fm v medic\u00edn\u011b. [40] Jeden\u00e1ctid\u00edln\u00fd seri\u00e1l Soukrom\u00fd vesm\u00edr<\/em>, zam\u011b\u0159en\u00fd na problematiku onkologick\u00fdch onemocn\u011bn\u00ed, dos\u00e1hl vysok\u00e9 sledovanosti. Na jeho tvorb\u011b se pod\u00edleli odborn\u00edci z r\u016fzn\u00fdch obor\u016f v\u010detn\u011b onkologie, chirurgie, imunologie a virologie. Po\u0159adem prov\u00e1zel MUDr. Z. \u0160er\u00fd, kter\u00fd se dlouhodob\u011b v\u011bnoval n\u00e1dorov\u00e9 problematice. C\u00edlem tv\u016frc\u016f po\u0159adu bylo zd\u016fraznit d\u016fle\u017eitost prevence, \u010dasn\u00e9ho z\u00e1chytu a l\u00e9\u010dby zhoubn\u00fdch n\u00e1dor\u016f. V po\u0159adu byla v\u011bnov\u00e1na pozornost pokrok\u016fm l\u00e9ka\u0159sk\u00e9 v\u011bdy a vyzdvihnuta skute\u010dnost, \u017ee diagn\u00f3za rakovina neznamen\u00e1 rozsudek smrti. [40, 41] Relace Pohybem ke zdrav\u00ed<\/em> si kladla za c\u00edl motivovat \u0161irokou ve\u0159ejnost k aktivn\u011bj\u0161\u00edmu \u017eivotn\u00edmu stylu a podpo\u0159it t\u011blesnou aktivitu jako v\u00fdznamn\u00e9ho faktoru pro udr\u017een\u00ed zdrav\u00ed.<\/p>\n Zdravotnictv\u00ed \u010cSSR 1971<\/em>, 1971. Praha: \u00daSTAV PRO ZDRAVOTNICKOU STATISTIKU.<\/p>\n<\/li>\n SVOBODN\u00dd, Petr a Ludmila HLAV\u00c1\u010cKOV\u00c1. D\u011bjiny l\u00e9ka\u0159stv\u00ed v \u010desk\u00fdch zem\u00edch<\/em>. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-424-1, s. 218, 221.<\/p>\n<\/li>\n HAAGENSEN, C. D. Self-examination of the breasts. Online. Journal of the American Medical Association<\/em>. 1952, ro\u010d. 149, \u010d. 4, s. 356-60. ISSN 00029955.<\/p>\n<\/li>\n EP\u0160TEJN, A. A. Rakovina prsu. Zdrav\u00ed lidu<\/em>. 1952, 2, 239.<\/p>\n<\/li>\n \u0160ER\u00dd, Zden\u011bk. Chyby v diagnostice a terapii benign\u00edch a malign\u00edch afekc\u00ed mammy. \u010ceskoslovensk\u00e1 gynekologie<\/em>, 1968, Ro\u010d. 33, \u010d. 1\/2, s. 113-116. ISSN 0374-6852.<\/p>\n<\/li>\n TR\u010cA, Stanislav. Metodika propagace samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prs\u016f<\/em>. I. \u010d\u00e1st. Praha: \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, 1970. Metodick\u00e9 pokyny.<\/p>\n<\/li>\n TR\u010cA, Stanislav. Metodika propagace samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prs\u016f<\/em>. II. \u010d\u00e1st. Praha: \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, 1972. Metodick\u00e9 pokyny.<\/p>\n<\/li>\n TR\u010cA, Stanislav. Metodika propagace samovy\u0161et\u0159ov\u00e1n\u00ed prs\u016f<\/em>. III. \u010d\u00e1st. Praha: \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, 1974. Metodick\u00e9 pokyny.<\/p>\n<\/li>\n \u0160ER\u00dd, Zden\u011bk. Pro cenn\u00fd pocit jistoty<\/em>. Praha : \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, 1970. ilustrace; 19 cm.<\/p>\n<\/li>\n Rud\u00e9 pr\u00e1vo: Org\u00e1n \u00dast\u0159edn\u00edho v\u00fdboru KS\u010c<\/em>. Praha: Komunistick\u00e1 strana \u010ceskoslovenska, 4.1970, 50\u201351(89), s. [1]. ISSN 0032-6569.<\/p>\n<\/li>\n Ve\u010dern\u00ed Praha: list v\u0161ech pra\u017ean\u016f<\/em>. Praha: MV KS\u010c, 06.08.1973, 19(154), s. [1]. ISSN 0862-6855.<\/p>\n<\/li>\n Pravda: List \u010ceskoslovensk\u00e9 komunistick\u00e9 strany \u2013 odbo\u010dka Plze\u0148<\/em>. Plze\u0148: Tiska\u0159sk\u00e9 a nakladatelsk\u00e9 dru\u017estvo Pravda, 7.4.1970, 51(81), s. 2. ISSN 1803-1633.<\/p>\n<\/li>\n Rovnost: list soci\u00e1ln\u00edch demokrat\u016f \u010desk\u00fdch<\/em>. Brno: J. Opletal, 29.05.1971, 86(126), s. [1]. ISSN 0862-7967.<\/p>\n<\/li>\n Pr\u016fboj: krajsk\u00fd t\u00fdden\u00edk KS\u010c \u00dasteck\u00e9ho kraje<\/em>. \u00dast\u00ed nad Labem: KV KS\u010c \u00dast\u00ed nad Labem, 12.05.1970, 22(110), s. [4]. ISSN 1804-5782.<\/p>\n<\/li>\n Nov\u00e1 svoboda: den\u00edk Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska pro ostravsk\u00fd kraj<\/em>. Ostrava: Krajsk\u00e9 veden\u00ed KS\u010c, 23.04.1977, 33(95), s. 7. ISSN 2695-0995.<\/p>\n<\/li>\n Vlasta<\/em>. Praha: Mona, 08.12.1971, 25(49), s. 19. ISSN 0139-6617.<\/p>\n<\/li>\n Zdrav\u00ed: \u010dasopis \u010ceskoslovensk\u00e9ho \u010cerven\u00e9ho k\u0159\u00ed\u017e<\/em>e. Praha: Magnet, 12.1975, 23(12), s. 4. ISSN 0139-5629.<\/p>\n<\/li>\n KRIVANI\u010cOV\u00c1, Jarmila. Dom\u00e1c\u00ed l\u00e9ka\u0159: modern\u00ed zdravov\u011bdn\u00fd r\u00e1dce<\/em>. Praha: Avicenum, 1971, s. 378.<\/p>\n<\/li>\n Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em>. Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 21.7.1977, 26(29), s. 4. ISSN 0044-1996.<\/p>\n<\/li>\n Zdravotnick\u00e1 pracovnice: \u010dasopis pro st\u0159edn\u00ed a ni\u017e\u0161\u00ed zdravotnick\u00e9 pracovn\u00edky<\/em>. Pod\u00edl st\u0159edn\u00edch zdravotnick\u00fdch pracovn\u00edk\u016f na zdravotn\u00ed v\u00fdchov\u011b. Praha: Avicenum, 01.1978, 28(1), s. 27. ISSN 0049-8572.<\/p>\n<\/li>\n FRAUENTERKOV\u00c1, Libu\u0161e a Libu\u0161e ONDROUCHOV\u00c1. Katalog zdravotnick\u00fdch film\u016f 1975-1980<\/em>. Praha: \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, 1982, s. 5.<\/p>\n<\/li>\n ZINDR, V. a A. JEZEK. Zku\u0161enosti z l\u00e9\u010den\u00ed abuzu toluenu a \u010dikuli u mladistv\u00fdch. Protialkoholick\u00fd obzor<\/em>. 1978, 13(4), 211-215. ISSN 0862-0350.<\/p>\n<\/li>\n PAULOV\u00c1, Ludmila. Sd\u011blen\u00ed o v\u00fdskytu toxikomani\u00ed toluenem u mladistv\u00fdch. 5. symposium o du\u0161evn\u00edm zdrav\u00ed ml\u00e1de\u017ee<\/em>. 1973, 110-111.<\/p>\n<\/li>\n BOU\u010cKOV\u00c1, A. Inhala\u010dn\u00ed toxikomanie mladistv\u00fdch v Brn\u011b. Protialkoholick\u00fd obzor<\/em>. 1974, 9(5), 142\u2013145. ISSN 0862-0350.<\/p>\n<\/li>\n BUD\u00cdN, M. Probl\u00e9my inhala\u010dn\u00edch narkotik z pohledu ve\u0159ejn\u00e9 bezpe\u010dnosti. Soubor ref. z celost\u00e1t. soudn\u011b psychiat. konf<\/em>. 1976 – \u0160pindler\u016fv ml\u00fdn. 1976, 66-70.<\/p>\n<\/li>\n MERHAUT, B. Ochrana ml\u00e1de\u017ee p\u0159ed toxikomanii. Protialkoholick\u00fd obzor<\/em>. 1978, 13(1), 61-62. ISSN 0862-0350.<\/p>\n<\/li>\n MACH\u00c1\u010cKOV\u00c1, D. Toxikomanie \u0161koln\u00ed ml\u00e1de\u017ee. Protialkoholick\u00fd obzor<\/em>. 1978, 13(1), 45-47. ISSN 0862-0350.<\/p>\n<\/li>\n FIBICHOV\u00c1, M. a V. VOJT\u00cdK. N\u011bkolik post\u0159eh\u016f ze \u017eivota mlad\u00fdch toxikoman\u016f. \u010ceskoslovensk\u00e1 psychiatrie<\/em>. 1975, 71(5), 308-314. ISSN 0069-2336.<\/p>\n<\/li>\n DOFKOV\u00c1, Ludmila, I. PE\u0160KOV\u00c1 a Jan SOLICH. K n\u011bkter\u00fdm probl\u00e9m\u016fm voln\u011b prodejn\u00fdch l\u00e9k\u016f v \u010cSSR. \u010ceskoslovensk\u00e9 zdravotnictv\u00ed<\/em>. 1979, 27(5), 213-223. ISSN 0009-0689.<\/p>\n<\/li>\n SOLICH, Jan a Ludmila DOFKOV\u00c1. Probl\u00e9my zneu\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed l\u00e9\u010div<\/em>. Praha: \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, 1974.<\/p>\n<\/li>\n DRTIL, Ji\u0159\u00ed. Aktu\u00e1ln\u00ed drogov\u00e9 z\u00e1vislosti<\/em>. Praha: Avicenum, 1978. Thomayerova sb\u00edrka.<\/p>\n<\/li>\n URBAN, Eduard. Ml\u00e1de\u017e a drogy<\/em>. Praha: \u00dastav zdravotn\u00ed v\u00fdchovy, 1974. Zdravotn\u00ed v\u00fdchova pedagog\u016fm.<\/p>\n<\/li>\n URBAN, Eduard. Toxikom\u00e1nie<\/em>. Praha: Avicenum, 1973.<\/p>\n<\/li>\n KOL\u00c1\u0158, Jan. O probl\u00e9mu, kter\u00fd m\u011bl neb\u00fdt: drogy v socialistick\u00e9m \u010ceskoslovensku<\/em>. Brno<\/p>\n<\/li>\n NO\u017dINA, Miroslav a Milo\u0161 VAN\u011a\u010cEK. Drogy v dob\u00e1ch totality: drogov\u00fd probl\u00e9m v \u010ceskoslovensku za n\u011bmeck\u00e9 okupace a komunismu<\/em>. Praha: Academia, 2024. \u0160\u0165astn\u00e9 z\u00edt\u0159ky. ISBN 978-80-200-3499-1.<\/p>\n<\/li>\n Rud\u00e9 pr\u00e1vo: \u00dast\u0159edn\u00ed org\u00e1n Komunistick\u00e9 strany \u010ceskoslovenska<\/em>. Praha: Komunistick\u00e1 strana \u010ceskoslovenska, 18.6.1974, 54\u201355(142), s. 4. ISSN 0032-6569.<\/p>\n<\/li>\n GUDEVOV\u00c1, Ji\u0159ina. Zdravotn\u00ed v\u00fdchova v tisku, v rozhlase a v televizi v roce 1969. Aktuality ze zdravotn\u00ed v\u00fdchovy<\/em>. 1970, 8(3). ISSN 0568-7519.<\/p>\n<\/li>\n TOUFAROV\u00c1, Anna. Pozn\u00e1v\u00e1n\u00ed televize jako zdravotn\u011b v\u00fdchovn\u00e9ho prost\u0159edku: metodick\u00fd materi\u00e1l, v\u00fdm\u011bna zku\u0161enost\u00ed. Zdravotn\u00ed v\u00fdchova<\/em>, 1974, ro\u010d. 36, s. 55-67. ISSN 0231-8350.<\/p>\n<\/li>\n Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em>. Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 24.11.1977, 26(47), s. 5. ISSN 0044-1996.<\/p>\n<\/li>\n Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em>. Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 21.12.1978, 27(51\u201352), s. 11. ISSN 0044-1996.<\/p>\n<\/li>\n Zdravotnick\u00e9 noviny<\/em>. Praha: St\u00e1tn\u00ed zdravotnick\u00e9 nakladatelstv\u00ed, 26.5.1977, 26(21), s. [5]. ISSN 0044-1996.<\/p>\n<\/li>\n<\/ol>\n![\"\"](\"http:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2024\/12\/Obr.-1.-Letak-Pro-cenny-pocit-jistoty.jpg\")
![\"\"](\"http:\/\/casopis.nlk.cz\/wp-content\/uploads\/sites\/6\/2024\/12\/Obr.-2.-Algena-Dynil-Sedolor2.jpg\")
Literatura:<\/h3>\n
\n
\r\nCitace<\/h2>\r\n