Alžběta VOLÁKOVÁ ELHOTOVÁ a David BAREŠ, NLK
V Roztokách u Prahy proběhl ve dnech 20. – 21. 3. 2018 třicátý jubilejní seminář Medsoft 2018 – setkání odborníků z oblasti zdravotnické informatiky a biomedicínského inženýrství, pořádaný Českou vědeckotechnickou společností pro aplikovanou kybernetiku a informatiku – pobočkou při 1. LF UK, Českou společností pro kybernetiku a informatiku, v odborné spolupráci s Českou společností zdravotnické informatiky a vědeckých informací ČLS JEP. Organizaci průběhu semináře zajišťovala Agentura Action M Agency.
Tento výroční seminář byl prvním, kterého jsme měli možnost se zúčastnit. Vzhledem k rozmanitosti témat a účasti řady významných osobností oboru byl seminář obohacující a poskytl komplexní pohled na problematiku a česká specifika zdravotnických informačních systémů, vědeckých informací ve zdravotnictví, e-Health, Big Data v medicíně, výuky a vzdělávání z pregraduální i celoživotní perspektivy, teoretického i aplikovaného přístupu k modelování a simulacím v medicíně. Účastníci se mohli dozvědět i o pokrocích v biofyzice a vývoji přístrojů řízených počítačem.
Důležitým aspektem semináře byl důraz kladený na kvalitu architektury informačního sytému pro e-Health, která vychází z mezioborové spolupráce mezi architekty informačních systémů, zdravotníků a tvůrců legislativy. Tuto myšlenku zdůraznil při prezentaci svého příspěvku doc. MUDr. Jiří Kofránek, CSc., který zároveň představil nástroj pro modelování e-Health procesů tj. hierarchické stavové automaty.
Potřeba silnější implementace reálného světa do informačních systémů byla zohledněna i v příspěvku zaměřeném na referenční modely a význam konceptualizace, jejímž účelem je zvrátit situace, v nichž nejsou modelovány děje ve zdravotnictví, ale potřeby informačního systému. Příspěvek byl přednesen Ing. Liborem Seidlem.
Dopady tohoto fungování se pravděpodobně promítají i do každodenní praxe ve zdravotnictví. O problémech z praxe v oblasti zavádění elektronického receptu informoval ve svém příspěvku prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA, který prezentoval i obavy lékařů z nedostatečné bezpečnosti používání elektronického podpisu a konfrontoval toto řešení s přístupem k zabezpečení v bankovní sféře.
Na semináři se neobjevil žádný příspěvek prezentující názorový proud lékárníků a farmacutů na problematiku elektronického předpisu. Avšak při diskuzi zazněly názory zlehčující antipatii, se kterou se elektronický předpis setkává v prostředí některých lékáren. Objevila se i myšlenka zpoplatnit fyzický recept a tím zvýšit oblibu elektronických předpisů u pacientů. Myslíme si, že celá tato problematika by si konfrontaci s názory lékárníků zasloužila.
V obsáhlém příspěvku o infrastruktuře elektronického zdravotnictví nastínil Ing. Jiří Borej mimo jiné vyvstávající vztahové otázky odpovědnosti mezi lékařem a lékárníkem plynoucí z možnosti přístupu lékárníka do lékového záznamu pacienta po dobu výdeje.
Míra odpovědnosti kladená na zdravotnické pracovníky vzhledem k účinnosti a bezpečnosti poskytované péče je veliká, proto příjemnou skutečností jsou v tomto směru nadstavbové moduly elektronického předpisu, prezentované Ing. Jiřím Potůčkem, PhD. Jejich funkce spočívá ve zprostředkovávání informací a usnadnění klinického rozhodování, například při dávkování léčiv.
Z jiného úhlu pohledu zprostředkování informací zdravotníkům řešily hlavně příspěvky z knihovnické sekce. Tato sekce sestávala celkem z pěti příspěvků na témata medicínské informatiky a knihovnictví. Úvodní příspěvek této úterní odpolední sekce přednesl Doc. PhDr. Richard Papík, PhD. na téma „Od informací ke znalostem: medicínské informace v databázích i v rozhodovacích systémech“. Autoři si položili za cíl ukázat, že informace uložené v informačních systémech se přesouvají do systémů vyšší kategorie, jako například znalostních a rozhodovacích. Vybrali si přitom případovou oblast stomatologie. Z příspěvku vyplynula provázanost klinických pracovišť, knihoven a informačních institucí a nutnost spolupráce informačních profesionálů a knihovníků s lékařskými profesionály, kteří se podílejí na tvorbě dokumentů, vedoucích až po specializované systémy.
V následujícím příspěvku se Mgr. Lenka Maixnerová z Národní lékařské knihovny zaměřila na dostupnost medicínských elektronických informačních zdrojů (EIZ) v České republice. Byl zmíněn národní projekt CzechElib, který byl zahájen v roce 2017 a který funguje v rámci organizační struktury Národní technické knihovny. Cílem CzechElibu je zajišťování výběru EIZ z hlediska finanční podpory a sjednávání licenční smlouvy a nákupu. Kromě vysokých škol, nemocnic a výzkumných ústavů jsou členy CzechElibu také knihovny. Není bez zajímavosti, že právě Národní lékařská knihovna je pověřena zajišťovat přístup k EIZ pro obor lékařství a zdravotnictví. Bylo konstatováno, že je velká škoda, že u mnoho EIZ v České republice je možné využití externími uživateli pouze na místě samém (zejména v Praze). Dostupnost pro lékaře, kteří působí v odlehlejších místech republiky, je obtížná. Při diskuzi byla položena otázka týkající se tohoto druhu omezení a bylo uvedeno, že důvody jsou v nedostatečném množství financí.
Zajímavý příspěvek s tématem „Celoživotní vzdělávání lékařského knihovníka v České republice – vymezení okruhu kompetencí potřebných pro výkon knihovnicko-informačních činností“ přednesla ředitelka Národní lékařské knihovny PhDr. Helena Bouzková. Uvedla, že přibližně polovina pracovníků knihoven v naší zemi má jiné vzdělání nežli odborné knihovnické. Možnosti, jak se postavit k dalšímu vzdělávání knihovníků spočívají především ve zvyšování kvalifikace, doplnění kvalifikace a obnovování kvalifikace, neboť v knihovnách pracují často zaměstnanci ve věku středním a starším. Lékařský knihovník potřebuje ke své práci mnoho kompetencí, mezi které patří například znalost knihovnické a informační práce a orientace v terminologii oboru. Zmíněny v rámci prezentace byly ovšem i takzvané měkké dovednosti, čili soft-skills, které by si knihovník měl osvojit. Inspiraci pro fungování našich lékařských knihoven nacházíme v současnosti podle přednášející především ve Velké Británii, Německu a ve Spojených státech amerických.
Ředitelka NLK PhDr. Helena Bouzková FOTO: Action M Agency
PhDr. Eva Lesenková, PhD. a Bc. Klára Mašková z Národní lékařské knihovny se ve svém příspěvku zaměřily na problematiku on-line tutoriálů v uživatelské podpoře knihovnicko-informačních služeb ve zdravotnických knihovnách v České republice. Podkladem pro příspěvek byla bakalářská práce Kláry Maškové z Ústavu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Univerzity Karlovy na téma „Analýza tutoriálů pro vyhledávání v informačních zdrojích českých zdravotnických knihoven“.
Posledním příspěvkem letošní knihovnicko-informační sekce Medsoftu bylo velice aktuální téma volného sdílení odborných článků s rétorickou otázkou „Sci-Hub – pirátství nebo trend?“, který přednesl doc. MUDr. Jiří Kofránek, CSc. z Ústavu patologické fyziologie 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Jádrem problému je rychlý vývoj v oblasti informačních technologií a s ním související posun ve způsobu publikování odborných článků a vydavatelských modelů. Docent Jiří Kofránek konstatoval, že podobně jako je tomu v případě sdílené ekonomiky v běžném životě, jako například ve službě sdílení bytů, tak i ve vědeckém světě vznikají komunity, jejíž členové si vzájemně vyměňují publikované články. Problém nastává, když se takovým způsobem obcházejí autorská práva. Příkladem takové komunity má být Sci-Hub, kdy docent Jiří Kofránek nastiňuje paralelu s pirátským kopírováním filmů. V případě takových nelegálních aktivit bude v budoucnu podle autorů příspěvku pravděpodobně potřeba státního zásahu. Přednášející se ovšem domníval, že řešením má být především změna obchodní a vydavatelské politiky a nikoliv velké státní restrikce.
Kvalitních příspěvků na semináři bylo mnoho, jejich výčet by však byl nad rámec tohoto sdělení. Pro zájemce o podrobnější informace je k nahlédnutí sborník Medsoft 2018.
Závěrem děkujeme Národní lékařské knihovně, která nám umožnila se semináře zúčastnit. Zároveň považujeme za podstatné podotknout, že ačkoli pole zdravotnické informatiky je široké, je možné na jeho platformě sdružovat odborníky z oblasti věd přírodních i humanitních. Věříme, že všichni tito odborníci mají společný cíl vychovávat a vzdělávat zdravotnické profesionály i laickou veřejnost a podílet se na vytvoření moderního, bezpečného a účinného zdravotnictví.
Citace
VOLÁKOVÁ ELHOTOVÁ, A a D. BAREŠ. Výroční Medsoft 2018. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 1-2 [cit. 24.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2018-23-1-2/vyrocni-medsoft-2018/. ISSN 1804-2031.