Würtzova sbírka a její zpřístupnění v rámci projektu Images of Disability

PhDr. Veronika Löblová, NLK

Zdravotnické muzeum NLK uchovává mimo jiné i poměrně rozsáhlou sbírku výtvarného umění. Její součástí je unikátní tzv. Würtzova sbírka, ucelená kolekce sošek a grafických listů, jejímž společným tématem jsou lidská tělesná postižení.

Sbírka byla poprvé představena na výstavě v Oskar-Helene-Heim v Berlíně v r. 1932, kdy vyšla i Würtzova kniha „Zerbrecht die Krücken“ s podrobným seznamem a popisem exponátů, byla to vlastně jediná ucelená výstava této kolekce až do dnešních dnů.

V následujícím roce 1933 se Würtz musel uchýlit do emigrace do Prahy, kde velkou část své sbírky předal svému českému kolegovi, řediteli Jedličkova ústavu dr. Augustinu Bartošovi (1888-1969), nástupci po dr. Rudolfu Jedličkovi (1869–1926), zakladateli tohoto prvního českého ústavu pro postižené děti.

V poválečných letech, kdy se vrátil do Berlína, se ještě pokusil sbírku obnovit a nafotit zachovalé negativy, které se podařilo zachránit ve sklepení berlínského ústavu, ale bohužel se mu ji nepodařilo shromáždit v celém jejím rozsahu.

Hans Würtz se svojí ženou Rosou Würtzovou / foto www.imagesofdisability.org

Existují různé údaje o rozsahu sbírky, původně to mělo být snad 5000 obrazů – většinou reprodukcí a výstřižků, 400 plastik a 900 knih. Dnes je známých 3500 obrazů ve formě rytin, litografií, kreseb, reprodukcí z časopisů a fotografií, jejichž většina je dnes uložena v Praze ve sbírkách Zdravotnického muzea NLK (519 grafických listů) a Jedličkova ústavu, unikátní soubor 177 sošek, v současnosti ve Zdravotnickém muzeu, 20 obrazů v Jedličkově ústavu a množství skleněných negativů, které má ve svém archivu Humboldtova univerzita v Berlíně.

Sbírka se skládá ze široké škály předmětů, které Würtze zaujaly, ať už to byly obrazy – originální olejomalby a litografie nebo kresby, karikatury a výstřižky z tisku, keramika a sošky nebo všechny možné objekty související s postižením.

Soubor zobrazuje postižené osoby nebo obrazy vztahující se k postižení a představuje tak pohled na tělesné postižení v umění v Berlíně v meziválečném období, v problematické době změn postojů k postižení v Německu.

V roce 2013, po více než 80 letech, poprvé od roku 1932 byly v Praze v galerii DOX vystaveny některé sošky a grafiky v rámci výstavy „Postiženi normalitou“, která vznikla ve spolupráci s Jedličkovým ústavem u příležitosti jeho 100. výročí založení. Na ní byla představena práce britského umělce Simona Mckeowna (Teesside University, Middlesborough, UK), který se ve své tvorbě soustředí na sledování podob a limitů pohybů handicapovaného těla a snaží se je zachytit pomocí 3D mapovací techniky. Nabízí tak novou perspektivu vidění tělesné odlišnosti, která umožňuje sledovat handicapované tělo bez předsudků vůči typu postižení, věku jedince, jeho genderu či rasy.

V současné době probíhá shromáždění a zpracování dat, zdokumentování sbírky, včetně fotogrammetrického zpracování, a příprava pro digitální prezentaci a následnou výstavu.

Vznikla databáze naskenovaných snímků a vstupních dat v Praze ve Zdravotnickém muzeu a Jedličkově ústavu. Společným motivem obrazů, grafických listů i vystřižených obrázků jsou tělesná postižení i politická a sociální témata, jako váleční veteráni, chudoba, žebráctví, nezaměstnanost. Najdeme zde také vyobrazení známých a slavných osobností s tělesným postižením, portréty nebo postižení ztvárněné v malířství v klasických dílech, snímky sošek antických i orientálních. Své místo mají v neposlední řadě karikatury, ale najdou se tu také pohádkové a nadpřirozené bytosti nebo náboženské motivy.

Litografie – karikatura / ze sbírek ZM NLK, MW 423

Skleněné negativy jsou uloženy v Berlíně na Humboldtově univerzitě. Jsou na nich zdokumentováni jak zaměstnanci Oskar-Helene-Heim – lékaři a sestry nebo pacienti s postižením, tak i ortopedické pomůcky, budovy, nábytek a některé sošky a grafiky. Probíhá porovnávání obrazů na skleněných negativech se skutečnými předměty v rámci celé sbírky, za účelem zjistit, zda některé exponáty chybí nebo zda byla sbírka původně ještě větší.

Nedílnou součástí projektu je fotogrammetrické zpracování sbírky sošek, které provádí britský fotograf a specialista na počítačovou animaci, vizuální efekty a fotogrammetrii Andrew Breckill (Middlesborough Institute of Modern Art, Teesside University, UK). Fotogrammetrie, na rozdíl od 2D fotografování, umožňuje tvorbu digitálních trojrozměrných modelů z digitálních fotografií. Zabývá se rekonstrukcí tvarů, měřením rozměrů a určováním polohy předmětů, které jsou zobrazeny na fotografických snímcích.

Sošky jsou zhotoveny z různých druhů materiálu, především porcelánu, mnohé jsou velmi vzácné, jsou na nich patrné značky známých i méně známých porcelánek, některé jsou pouhými pouťovými figurkami nebo užitnými předměty, jako jsou slánky, svícny a kalamáře. Další jsou vyřezány ze slonoviny či dřeva nebo zhotoveny z kovu, keramiky nebo kombinace různých materiálů. Některé mají nejasný, snad orientální původ.

Jejich společným námětem jsou opět znázornění nejrůznějších tělesných postižení, žebráci, nemocní, lidé s poruchou růstu – achondroplázií i pohádkové a mytologické bytosti – trpaslíci, bůžkové, ďáblíci nebo i náboženské motivy, andělé.

Porcelánová a slonovinová soška, Würtzova sbírka / ze sbírek ZM NLK, W 149 a W 7

Na projektu se podílí odborníci na dějiny umění z Velké Británie, jejichž cílem je především určit původ sošek i obrazů, kdo byli tvůrci, v jakém kontextu díla vznikla, jaké bylo jejich původní poselství, jak se proměňovalo v čase a jaký význam díla získala jako součást Würtzovy sbírky.

Svým rozsahem a důležitostí obrazů postižených lidí se jedná o unikátní sbírku. Cílem projektu je zpracování celé sbírky, všech jejích částí, které se nacházejí jak v Německu, tak u nás, zpřístupnit ji pro výzkum a zachytit ji v digitální podobě, analyzovat vzorek obrazů a soch z hlediska prezentace postižení v uměleckých dílech a v historických souvislostech.

Výstupem projektu budou dvě výstavy v Berlíně a Middlesborough, měly by se uskutečnit v r. 2024–2025 a představit veřejnosti „top 100“ klíčových snímků včetně dvourozměrných uměleckých děl a 3D virtuálních snímků sošek.

Literatura:

  1. Archiv Zdravotnického muzea NLK
  2. CUŘÍNOVÁ, Ludmila. Kuriózní sbírka si dál střeží svá tajemství. Medical tribune (Praha), 2005, Roč. 1, č. 13, s. 24. ISSN: 1214-8911.
  3. MUSENBERG, Oliver a MUSENBERGOVÁ, Karolina. Zdolání a překonání “mrzáctví” – pedagog Hans Würtz, jeho sbírka a “Krüppelpädagogik” 20. let v Německu. Speciální pedagogika (Praha), 2011, roč. 21, č. 4, s. 292–306, 331. ISSN: 1211-2720.
  4. MUSENBERG, Oliver. Der Körperbehindertenpädagoge Hans Würtz (1875–1958): eine kritische Würdigung des psychologischen und pädagogischen Konzeptes vor dem Hintergrund seiner Biographie.Hamburg : Dr. Kovač, 2002. 402 stran : fotografie ; 21 cm. ISBN: 3-8300-0661-6.
  5. WÜRTZ, Hans. Zerbrecht die Krücken: Krüppel-Probleme der Menschheit, Schicksalsstiefkinder aller Zeiten und Völker in Wort und Bild.Leipzig : Leopold Voss, 1932. 400 stran, 3 listy barevné obrazové přílohy : ilustrace ; 34 cm.

Citace

LÖBLOVÁ, Veronika. Würtzova sbírka a její zpřístupnění v rámci projektu Images of Disability. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 21.06.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/2023-28-3-4/wurtzova-sbirka-a-jeji-zpristupneni-v-ramci-projektu-images-of-disability/. ISSN 1804-2031.