Tag Archives: aktuality

1934 – 2024: Jubilejní výstava Zdravotnického muzea NLK

Mgr. Šimon Krýsl, NLK

Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny slaví v tomto roce neuvěřitelných devadesát let. Původní název „Lékařské muzeum“ i jeho umístění se v průběhu let několikrát změnily. Muzeum však zůstalo jedinečné svým oborovým zaměřením, bohaté sbírkovým fondem, invencí těch, kdo v něm pracovali, i historií českého a československého zdravotnictví, kterou zrcadlí, se kterou se střetává a proplétá.

Znakem vznikajícího Lékařského muzea byl od roku 1937 antický basreliéf hadího démona či božstva, nalezený roku 1878 v Pireu. „Logo“ odkazovalo k symbolu lékařství, hadovi obtočeném kolem Aesculapovy hole, a zároveň k dávné historii a tím i k poslání muzea. Objevovalo se ve zprávách o muzeu ve Věstníku československých lékařů a na propagačních materiálech a dodnes je základem symbolu oddělení. / Logo Lékařského muzea z Věstníku československých lékařů (29. 10. 1937, s. 1459)

Od počátku bylo spjaté s Ústřední, později Státní a Národní lékařskou knihovnou, která je vznikem předešla o tři roky. Sdílelo s ní zájem o dokumentaci medicíny a jejích dějin, prostory pro sbírky, expozice, institucionální zakotvení i významné pracovníky. Zdravotnické muzeum zůstalo „v náruči“ lékařské knihovny i v příštích desetiletích a je jejím oddělením dodnes.

V jubilejním roce jsme pro vás připravili menší výstavu, která dokumentuje vznik muzea v Lékařském domě, nejstarší předměty a dokumenty získané pro jeho sbírky, první expozice ve vitrínách „krámu“ v Sokolské 31, první, kratičká „zlatá léta“ muzea v první polovině 60. let, jeho putování mezi byty a skladišti v letech 70. a 80., i nové exponáty, výstavy a témata Zdravotnického muzea v jeho novém domově, nádvorním domku v Sokolské 54, po roce 1997. Výstavka sestává ze dvou polovic: první najdete v Informačním centru („Íčku“) Národní lékařské knihovny v prvním patře, druhou v přízemí Zdravotnického muzea. Každá z obou částí může být pozvánkou do druhé a přivést tak návštěvníky muzea ke zdrojům knihovny a zároveň naše čtenáře do muzea, o němž možná nevěděli.

Z expozice ve Zdravotnickém muzeu. Některé z prvních darů, Baunscheidtův přístroj (N 68), turniket podle Esmarcha k zastavení krvácení (N 750) a tracheotom (N 357) podle návrhu chirurga a urologa Franze Piťhy (1811-1875), místnost pro první výstavy v Lékařském domě a první ex libris (E 9) ze sbírky v ní představené. / Sbírka Zdravotnického muzea NLK

Událost, kterou začíná historie muzea i expozice v Informačním centru, se odehrála 13. února 1934: dermatolog prof. František Šamberger (1871-1944) tu vyslovil návrh na založení Lékařského muzea a Sbor lékařského domu jeho podnět přijal. [1] Myšlenka muzea „lékařské retrospektivy“ a slavné minulosti českého lékařství tu nezazněla poprvé, poprvé si však získala praktickou podporu lékařské obce, učitelů fakulty i stavovských pracovníků, a postupně, ač pomalu, se měnila ve skutečnost. [2] První dárci do sbírek muzea vystoupili již v prvním roce jeho existence a ukázky jejich darů uvidíte v obou částech výstavy. Osobní památky na lékaře a skladatele Jana Theobalda Helda (1770-1851) připomněly účast lékařů v rozvoji české vědy a vlastenecké společnosti; zcela první dar, pohlednice z Taškentu zaslaná roku 1907 M. R. Štefánikem histologovi J. V. Rohonovi (1845-1923), propojil ideu muzea s projektem československé státnosti. [3] Soubor fotografií z výletu Spolku českých mediků do severovýchodních Čech roku 1909 ukázal význam studentských spolků i stavovských organizací pro historii české medicíny. [4] „Memento mori“ z poloviny 19. století, jež daroval František Šamberger, naznačuje jak přesah lékařské práce do existenciálních otázek života a smrti, tak nárok lékařského stavu tyto otázky řešit a rozhodovat. [5] Zájem budily i historické vynálezy českých lékařů, jako porodnický kalendář, který docent ušního lékařství Jiří Czarda (1851-1885) navrhl jako asistent zemské porodnice a představil na prvním sjezdu českých lékařů a přírodozpytců roku 1880. Mezi prvními dary nechybí ani chirurgické a porodnické nástroje, knihy, předměty „alternativní“ medicíny, jako homeopatické lékárničky z doby cholerových epidemií, amulety z minerálů a „umělá pijavice“ Carla Baunscheidta (1809-1873), historické farmaceutické nádoby, dodnes klenoty muzejní expozice, či nové lékařské přístroje přelomu 19. a 20. století. [6]

Dýmka Jana Theobalda Helda ze sbírky muzea. Roku 1940 ilustroval její obrázek článek patologa Ivana Honla (1866-1936) „Z dějin tabáku a kouření v Čechách“ v časopisu Pestrý týden, který se ovšem ke kouření tabáku stavěl velice smířlivě. / Sbírka Zdravotnického muzea NLK, 1168/62

Porodnický kalendář Jiřího Czardy. Czardovy vynálezy se týkaly porodnictví, otorinolaryngologie i fyzikálního vyšetřování a získaly ocenění i na sjezdu italských lékařů v Janově roku 1880. / Sbírka vzácných tisků a rukopisů Národní lékařské knihovny, T 535.

Konvice z mědi a cínu jako upomínka na účast českých lékařů v balkánských válkách z let 1912-1923 / Sbírka Zdravotnického muzea NLK, PH 27

Jádrem dnešní sbírky starších chirurgických nástrojů je od 80. let 20. století akologický kabinet, který roku 1809 na chirurgické klinice pražské lékařské fakulty zřídil prof. Josef Antonín Oechy (1771-1813) k výuce studentů chirurgie. [7] Soubor zahrnuje jak staré pomůcky „řemeslného“ ranhojičství 18. století, nástroje k trepanaci lebky, amputaci končetin či pouštění žilou, tak některé žhavé novinky výrobců nástrojů z monarchie i zahraničí. Nástroje akologického kabinetu si můžete prohlédnout v trvalé expozici muzea. Některé z těch nejzajímavějších, jako turniket, kloubový trepan a litotomy pro muže i ženy k „řezu na kámen“ z 18. století, však nemohou chybět ani ve výstavce k historii muzea, kde je doplňuje mapa devadesátiletého putování sbírek po budovách celé Prahy: z Lékařského domu v Sokolské 31 do krámu ve vedlejším domě počátkem 50. let, přes první pobyt v dnešní budově Národní lékařské knihovny, tehdy Hlavní správy lázní, v roce 1957 zpět do Lékařského domu, přes sídlo obrozeného Československého zdravotnického muzea a jeho expozic v secesním domě v Pařížské 11 a krátce na Malém Rynku v letech 1962-1965 znovu nazpět, roku 1981 do bývalé ordinace spoluzakladatele muzea prof. Karla Hübschmanna (1890-1981) ve Vodičkově ulici a bytů ve Strašnicích a na Jižním Městě, až do dnešního nádvorního domku v Národní lékařské knihovně. [8]

Inventární kniha akologického kabinetu z roku 1830 / Sbírka vzácných tisků a rukopisů Národní lékařské knihovny, T 536

Kompresorium močové trubice podle Antona Nucka (1650–1692), 18. až 19. století / Sbírka Zdravotnického muzea NLK, akologický kabinet, A 14

Lékařské muzeum od počátku budovalo sbírku starých tisků a rukopisů, učebnic, dizertací a atlasů. Dnes spravuje sbírku vzácných tisků Národní lékařské knihovny. Nejstarší díla pocházejí z 16. století a vystavovat je lze jen velmi opatrně. Pro první měsíc výstavky v muzeu jsme vybrali Nejlacinějšího domácího lékaře v tobolce, jejž v roce 1864 vydal jindřichohradecký tiskař a nakladatel Alois Landfras (1797-1875). Lékařskému muzeu jej na přelomu let 1938 a 1939 věnoval pražský lékař V. Fiala. [9] Prostřednictvím QR kódu u této vpravdě kapesní knížky můžete vstoupit do digitální knihovny NLK a prohlédnout si nejen ji, ale i řadu dalších pokladů staré lékařské literatury. Bibliofilské vydání deníku profesora Ladislava Syllaby (1868-1930), které koncem roku 1934 daroval jeho syn, internista prof. Jiří Syllaba (1902-1997), reprezentuje novější knihovní fond muzea, který po desetiletí rostl společně s lékařskou knihovnou. [10]

Knihy a knižní kultura byly pro muzeum od počátku důležité i jinak: hned v prvním roce založilo na popud dr. Aloise Kafky (1908-1980) sbírku lékařských ex libris. V roce 1937 tvořila i první výstavu Lékařského muzea, již stejně jako další výstavky z 30. let pořádalo společně s Ústřední knihovnou lékařů a mediků v čítárně Lékařského domu. [11] První grafika z této sbírky, kterou pro lékaře a cestovatele Lva Františka Černíka (1878-1943) navrhl roku 1918 Karel Wellner (1876-1926), se v expozici rovněž představí. [12] Doprovázejí ji první přírůstky numismatické sbírky muzea, sádrové odlitky raně novověkých medailí s portréty českých lékařů. [13]

První skutečně veřejnou výstavu Lékařské muzeum uspořádalo ve výlohách pronajímaného krámu v přízemí Lékařského domu v únoru 1938. [14] Fotografie této výstavy je nejstarší obrazový dokument činnosti muzea i mnoha jeho exponátů. Ve vitríně informačního centra uvidíte některé z těchto nejstarších přírůstků jak na snímku, tak ve skutečnosti.

Zvláštní pozornost si zaslouží i expozice a depozitáře 1. poloviny 60. let, které představujeme ve Zdravotnickém muzeu. Ve skutečnosti i na dobových snímcích jsou tu k vidění některé z nejstarších a nejcennějších exponátů sbírky, např. slonovinový model rodičky z norimberské dílny Stephana Zicka a litinové vaginální zrcadlo, navazující na antické vzory, z konce 17. století, nástroje k pouštění žilou i další porodnické a gynekologické pomůcky.

Zrcadlo (speculum) pro vaginální vyšetření, litina, řemeslná práce z konce 17. století, zřejmě nejstarší nástroj ve sbírce Zdravotnického muzea. Spolu s rytinou obdobného zrcadla, otištěnou v chirurgické příručce augsburského městského ranhojiče Josepha Schmida (1660-1667) rovněž ve sbírce muzea, je najdete i na pozvánkách a plakátech k jubilejní výstavě. / Sbírka Zdravotnického muzea NLK, N 99.

Joseph Schmid, Instrumenta chirurgica, das ist, Kurze und gründliche Beschreibung. aller und jeder chirurgischen Instrumenten, so in diesem Tractat begriffen, sampt deroselben ins Kupfer gebrachte eygentliche Abbildungen (Augsburg: Johan Schultes, 1648), Fig. 92 / Sbírka vzácných tisků a rukopisů Národní lékařské knihovny, T 58

Snad nejzajímavější i nejpodivnější součástí výtvarné sbírky muzea je tzv. Würtzova sbírka grafik, fotografií a výstřižků, ale především sošek, s tématem lidského tělesného postižení napříč dějinami umění a nejméně 500 lety lidské historie. Speciální pedagog Hans Würtz (1875-1958) ji shromáždil, popsal a vystavil v Berlíně 20. – 30. let a doložil jí všudypřítomnost fyzického handicapu a jeho překonávání v dějinách. Část sbírky dnes uchovává pražský Jedličkův ústav i berlínská universita, část – především trojrozměrná díla – je uložena ve Zdravotnickém muzeu NLK. Národní lékařská knihovna se dnes podílí na mezinárodním projektu Images of Disability (Obrazy postižení), v němž na mapování, popisu a digitalizaci sbírky pracují odborníci i umělci z České republiky, Německa a Británie. [15] Ve výstavě představujeme sošky ze dřeva, kovu a sádry, grafická díla i veřejné prezentace sbírky v roce 1932, 1990 a 2013.

Salomon Savery (1594–1678) podle Simona de Vlieger (kolem 1600–1653) nebo Jacquesa Callota (1592–1635), žebrák s dřevěnou nohou a pozvednutou berlou, grafika z Würtzovy sbírky / Sbírka Zdravotnického muzea NLK, MW 456

V posledních desetiletích muzeum nachází nové okruhy exponátů, ale i nové přístupy k nim a nová témata, která se ve 30. ani 60. letech nezdála ani aktuální, ani viditelná. Pro současný a budoucí sběr exponátů i nové výstavy muzea jsou o to zásadnější. Některé z nich výstava alespoň náznakem představí, například dějiny zdravotnické osvěty v předválečném a především poválečném období, včetně dívenky Zdravušky Evy Feiglové (1927-2010), která učila děti hygieně i zdravému způsobu života, rozvoj bezplatného dárcovství krve i pomůcky k testování alkoholu v dechu, které od 50. let i v Československu zachraňovaly životy v dopravním ruchu. Uvidíte i ukázky výukových pomůcek, nové zdravotnické techniky či razítka potvrzující pracovní neschopnost, ošetřování člena rodiny, očkování a výsledky krevních testů nebo EEG. Československá medicína a lékařská technologie od 60. let s rozpaky přijímala i akupunkturu: v expozici nechybějí jehly z Chirany či přístroje pro elektroakupunkturu z Tesly z 80. let.

Stimul 3, „přenosné kapesní zařízení pro aplikaci elektroakupunktury,“ Tesla Liberec, 1983 / Sbírka Zdravotnického muzea NLK, P 499

Měnící se látky, z nichž dílny, manufaktury a továrny vyráběly nástroje a další léčebné pomůcky, byly pro jejich povahu a funkci důležité vždy. Zatímco tvar skalpelů, děložních pesarů či stříkaček přetrvává věky, jejich materiál, se mění stále rychleji. Kombinace kovu a přírodních materiálů jako dřevo či kost vystřídala v 19. století tvrzená pryž a vulkanizovaná guma, kterou bylo snazší opracovat i dezinfikovat. S nástupem asepse koncem 19. století převládly nejen v chirurgii ocel a sklo, nerezová ocel postupně nahrazovala i měkčí alpaku. S koncem století 20. přinesla nová technologická „revoluce“ nástup plastů a předmětů k jednorázovému použití: týká se nejen nástrojů či injekčních stříkaček, ale i textilních chirurgických roušek, které jsme za COVIDové pandemie sice podomácku napodobovali, ale které brzo nahradily roušky a kryty, masově vyráběné z plastů či nanovláken. Za ochranu před infekcí i biokompatibilitu ovšem platíme především ekologickou cenu. Závěr obou částí výstavy představuje jak dokumentaci současnosti, tak výstavy, které muzeum pořádalo v posledních letech.

Na cestě mezi Informačním centrem a budovou muzea a zpět si můžete oddychnout a posedět u žlutého kovového stolku pod kvetoucí růží. Stolek „Gastro žije“ vznikl v době pandemie COVID 19 a měl zajistit bezpečný a zároveň příjemný čas v blízkosti restaurací omezených na výdejová okénka i další fungování restaurací a kaváren samotných. [16]

Stoleček gastro žije, Hua Hua Architects, Brno, 2020 / Sbírka Zdravotnického muzea NLK, 350/20

V muzeu pak můžete navštívit – ve čtvrtek odpoledne a kdykoli po dohodě – nejen výstavku k 90. výročí, ale i výstavu Morové rány 1521- 2021 a stálou expozici Zdravotnického muzea.

Literatura:

    1. Věstník československých lékařů 46/14 (6. 4. 1934): 447.
    2. Založit v Praze lékařské muzeum plánovali již v roce 1907, „v době příprav pražské hygienické výstavy“, prof. Ondřej Schrutz a Ladislav Haškovec. Sbírky „lékařské retrospektivy“ měly být deponovány v Národopisném muzeu spolu se sbírkami lidového léčení až do doby, kdy bude ustaveno samostatné muzeum medicíny nebo lékařské oddělení v jiném muzeu. Muzeum bylo i součástí ústavu dějin lékařství, zřízenému na lékařské fakultě pod Schrutzovým vedením právě před sto lety. Václav Tille, Augustin Žalud, „Výroční zpráva Společnosti Národopisného musea českoslovanského za rok 1907,“ Národopisný věstník českoslovanský 3/1 (1908), 1-11, 5; srov. Živa 17/9 (1907), 285; Zubní lékařství 8 (1907), 153, Zájmy lékařské 1/3 (15 5 1907), 40; Praktický lékař 4/6 (1924), 184; Lidové noviny 5. 7. 1924, 9.
    3. „Museum Lék. domu,“ Věstník československých lékařů 46/29-30 (27. 7. 1934): 841; „Lékařský dům,“ Věstník československých lékařů 46/52 (28 12. 1934): 1479.
    4. „Lékařský dům,“ Věstník československých lékařů 46/52 (28. 12. 1934): 1479.
    5. „Lékařský dům,“ Věstník československých lékařů 46/52 (28. 12. 1934): 1479.
    6. „Další dary, věnované Lékařskému museu Sboru lékařského domu,“ Věstník československých lékařů 47/1 (4. 1. 1935): 17-18.
    7. Jaroslav Vlček, Eva Chvalovská, Ludmila Cuřínová, „Akologický kabinet Zdravotnického muzea ÚVLI v Praze,“ Dějiny věd a techniky 25/1 (1992), 48-50.
    8. „90 let Zdravotnického muzea NLK: Pohled do minulosti i budoucnosti,“ https://muzeum.nlk.cz/2024/02/90-let-zdravotnickeho-muzea-nlk-historicke-ohlednuti/ (….) Srov. Karel Růžička, „Máme lékařské muzeum?“ Časopis lékařů českých 106/4 (1967), 112; Jaroslav Vlček, „Museum lékařství a Státní ústav pro zdravotnickou dokumentační a knihovnickou službu (SÚZDKS): historický vývoj,“ Zdravotnická dokumentace 13/4 (1974), 361-365; „Zdravotnické muzeum, jeho vznik, osudy a současný stav,“ Zdravotnická dokumentace 21/1-2 (1982), 95-97; Viktor Palivec, „Lékařské museum v Praze,“ Časopis lékařů českých 125/51 (1986), 1588; Jaroslav Vlček, „Zdravotnické muzeum, jeho vznik a osudy,“ Zdravotnická dokumentace 29/1-2 (1990), 34-37; Jaroslav Obermajer, „Zdravotnické muzeum začíná nový život,“ Časopis lékařů českých 132/21 (1993), 661-663; Ludmila Cuřínová, „Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny,“ Časopis lékařů českých 143/1 (2004), 68.
    9. [Josef Procházka-Devítský], Nejlacinějssi domácí lékař w tobolce: okamžitý a bezpečný rádce w nemocech (W Jindřichowu Hradci a Táboře: Tiskem a skladem A. Landfrasa a syna, [1864?]), Sbírka vzácných tisků a rukopisů Národní lékařské knihovny, T 218. Srov. „Lékařské museum v Praze,“ Věstník českých lékařů 51/5 (3. 2. 1939), 115; Štěpánka Běhalová, „Vzdělávací literatura z Landfrasovy tiskárny v 19. století,“ Vlastivědný sborník Dačicka, Jindřichohradecka a Třeboňska 32 (2020), 50-79.
    10. „Lékařské museum. Další dary, věnované Lékařskému museu Sboru Lékařského domu,“ Věstník československých lékařů 47/5 (1. 2. 1935): 170-171.
    11. „Lékařské museum,“ Věstník československých lékařů 46/48 (30. 11. 1934): 1340
    12. „Další dary, věnované Lékařskému museu Sboru lékařského domu,“ Věstník československých lékařů 47/1 (4. 1. 1935): 17-18.
    13. „Lékařské museum v Praze,“ Věstník českých lékařů 51/5 (3. 2. 1939), 115
    14. „Sbor lékařského domu. Lékařské museum,“ Věstník československých lékařů 50/11 (18. 3. 1938): 415.
    15. LÖBLOVÁ, Veronika. Würtzova sbírka a její zpřístupnění v rámci projektu Images of Disability. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 10.06.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2023-28-3-4/wurtzova-sbirka-a-jeji-zpristupneni-v-ramci-projektu-images-of-disability/. ISSN 1804-2031.
    16. Zdravotnické muzeum NLK, Předmět měsíce: říjen 2020, https://muzeum.nlk.cz/2020/10/predmet-mesice-rijen 2020/.

Fotografie Veronika Löblová, Kateřina Hajná a archiv ZM NLK.


Citace

KRÝSL, Šimon. 1934 – 2024: Jubilejní výstava Zdravotnického muzea NLK. Lékařská knihovna [online]. 2024, roč. 29, č. 1-2 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Knižní novinky

Mgr. Surá Alexandra Ph.D., NLK

Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: Výzkumy – kurikulum – gramotnosti

MAZÁČOVÁ, Pavlína. Rozvoj kompetencí učícího knihovníka: výzkumy – kurikulum – gramotnosti. Praha: Národní knihovna České republiky – Knihovnický institut, 2023. ISBN 978-80-7050-783-4.

V publikaci, která se zaměřuje na vzdělávání v knihovnách a na jejich spolupráci se školami je ukázáno, jak tyto instituce mohou vzájemně spolupracovat. Autorka se zabývá otázkou kompetencí knihovníka v oblasti vzdělávání a specifiky edukace v knihovně. Dále se soustřeďuje na didaktické přístupy a prezentuje širokou škálu edukačních nástrojů a vzdělávacích programů, které lze úspěšně aplikovat v knihovnickém prostředí. Mezi další témata, kterým věnuje pozornost, patří kupříkladu předčtenářská a čtenářská gramotnost či propojení formálního a neformálního vzdělávání.

The Public Library

McMENEMY, David. The Public Library: Second Edition. 2. American Library Association, 2024. ISBN 9781783306053.

Druhé, plně aktualizované vydání uvedené publikace se zaměřuje na výzvy, kterým čelí veřejné knihovny dneška, včetně ekonomického a sociálního dopadu pandemie covidu-19. Autor se zabývá otázkami, které se týkají postavení veřejných knihoven ve společnosti a způsoby, jak mohou tyto knihovny úspěšně obstát v období úspor a změn.

Navrhuje strategie a inovativní přístupy, díky kterým se veřejné knihovny budou moci adaptovat na současné podmínky a posílit svou roli v oblasti poskytování informací, vzdělávání a kulturního rozvoje lidstva.

Health Literacy and Libraries

 VARDELL, Emily a CHARBONNEAU, Deborah H. Health literacy and libraries. Lanham, Maryland: Rowman & Littlefield Publishing Group, 2024. ISBN 1-5381-8080-4.

Jak mohou knihovny přispět ke zvyšování zdravotní gramotnosti obyvatelstva? Tato kniha nabízí osvědčené metody, konkrétní návody a nejběžnější hodnotící nástroje pro měření zdravotní gramotnosti. Tyto zdroje mohou knihovníci využít k tomu, aby lépe reagovali na potřeby uživatelů a rozpoznali úroveň jejich zdravotní gramotnosti. Zvláštní pozornost je věnována duševnímu zdraví, očkování, mobilním aplikacím či problematice dezinformací, které se týkají zdraví.

AI-Assisted Library Reconstruction

SENTHILKUMAR, K.R., 2024. AI-Assisted Library Reconstruction. IGI Global. ISBN 9798369327838.

Autor uvedené příručky prezentuje, jak v éře poznamenané rychlým technologickým pokrokem efektivně integrovat umělou inteligenci do knihovnického prostředí s ohledem na specifické potřeby a cíle jednotlivých knihoven. Publikace je určena knihovníkům, kteří se zajímají o využití umělé inteligence ke zlepšení svých služeb a kteří se chtějí přizpůsobit novým trendům, a tak reagovat na dynamické změny v informačním prostředí.

Informační gramotnost

Černý, Michal. Informační gramotnost. Vydání 1. Praha: Grada, 2023. 317 stran. ISBN 978-80-271-5195-0.

 Vedle historie formování konceptu informační gramotnosti se autor publikace zabývá filozofií informace. Analyzuje problematiku informační chudoby a její sociální dopady, přičemž navrhuje konkrétní strategie a opatření k jejímu řešení. Představuje způsoby, jak se naučit efektivně pracovat s moderními technologiemi, abychom uspěli v rychle se měnícím digitálním prostředí. Dále se věnuje fenoménu umělé inteligence a novým možnostem, které tento průlomový vývoj přináší do oblasti informační gramotnosti.


Citace

SURÁ, Alexandra. Knižní novinky. Lékařská knihovna [online]. 2024, roč. 29, č. 1-2 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Podpora digitálních kompetencí veřejnosti ze strany knihoven

PhDr. Lesenková Eva Ph.D., NLK

Na stránkách Národní knihovny čtěte informaci o možném zapojení sítě veřejných knihoven do posílení digitální gramotnosti obyvatelstva. Volně dostupný kurz na on-line vzdělávací platformě Digitální Česko, který můžete absolvovat, se nazývá: Knihovníci jako mediátoři v šíření základních digitálních dovedností. Kurz je navržen tak, aby knihovníkům poskytl nástroje a metodiky potřebné k efektivnímu předávání digitálních znalostí, čímž se knihovny stanou ještě cennějším zdrojem pro své uživatele v době, kdy digitální gramotnost nabývá stále většího významu. Více na stránce Národní knihovny.


Citace

LESENKOVÁ, Eva. Podpora digitálních kompetencí veřejnosti ze strany knihoven. Lékařská knihovna [online]. 2024, roč. 29, č. 1-2 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Stěhování Střediska vědeckých informací LFP UK

Bc. Anna Landrgottová, SVI LF UK a LK FN

Významné přestěhování knihovny Lékařské fakulty UK v Plzni probíhalo během čtyř týdnů v červenci a srpnu 2022. Stěhování zároveň provázel přesun lékařské fakulty do nové budovy UniMec. Zastaralé prostory knihovny se nacházely v již nevyhovujícím stavu, což bránilo dalšímu rozvoji knihovny, neboť tyto původní prostory byly koncipovány pouze s výpůjčním protokolem a bez možnosti volného výběru či studoven. Jen pro představu: knihovníci vlastními silami „přestěhovali“ zhruba jeden kilometr knih a časopisů do nových prostorů, které dodaly knihovně mnohá pozitiva. Nyní mají uživatelé k dispozici volný výběr, šest samostudoven, hovornu, tichou studovnu, dvě noční studovny (s přístupem 24/7) a školicí i kopírovací místnost.

Přestěhování přineslo nejen nové, větší prostory, ale zejména vyspělou techniku jako jsou infokiosky, selfchecky, RFID zabezpečení včetně vstupních bran, skener eScan OS a posuvné regály The Compactus Dynamic II v knihovních skladech.

V současnosti knihovna uživatelům nabízí nejen zcela moderní prostory, ale pořádá rovněž různé akce – například pro prváky nebo výstavy zahraničních knih. Proto se knihovna nyní stává tím pravým místem nejen pro studium, ale i pro setkávání a vzdělávání všech jejích uživatelů.

Nové prostory Střediska vědeckých informací LFP UK / foto autorka

Nové prostory Střediska vědeckých informací LFP UK / foto autorka

Nové prostory Střediska vědeckých informací LFP UK / foto autorka

Nové prostory Střediska vědeckých informací LFP UK / foto autorka

Nové prostory Střediska vědeckých informací LFP UK / foto autorka

Nové prostory Střediska vědeckých informací LFP UK / foto autorka


Citace

LANDRGOTTOVÁ, Anna . Stěhování Střediska vědeckých informací LFP UK. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Poděkování Janě Grmelové – dlouholeté knihovnici Národní lékařské knihovny

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

foto z archivu Jany Grmelové

Paní Jana Grmelová, roz. Římská, je absolventkou gymnázia a také brněnské knihovnické školy, kterou ukončila s vynikajícím prospěchem v roce 1980. V roce 1981 pracovala ve Státní vědecké knihovně v Olomouci a následně působila převážně v administrativních funkcích až do roku 2003, kdy se vrátila ke své původní profesi a nastoupila do Národní lékařské knihovny.

Jana Grmelová byla oblíbená, nejen v kolektivu knihovníků, pro svou veselou a vstřícnou povahu a spolehlivost, ale také, jak ji znali v uplynulých dvaceti letech generace studentů zdravotnických oborů, pro její přívětivé jednání. Svými dobrými komunikačními schopnostmi dokázala zvládat i nepříjemné konfliktní situace, se kterými si musí každý knihovník umět poradit.

Byla nepostradatelnou součástí týmu knihovnických služeb NLK, knihovnickou práci vždy uskutečňovala s respektem k uživatelským potřebám, byla ochotnou průvodkyní a rádkyní i svým kolegům.

Věříme, že i v čase oprávněného odpočinku, kdy se bude moci více věnovat svým zájmům a rodině, si i nadále najde příležitost nás navštěvovat.

Rádi bychom vyjádřili poděkování za dlouhá léta společné práce, kdy při kterékoli příležitosti spjaté s paní Janou Grmelovou nám vytane na mysli sympatická, oblíbená kolegyně. Přejeme jí do dalších let zdraví, spokojenost a mnoho příjemných cestovních zážitků.

Spolupracovníci


Citace

LESENKOVÁ, Eva. Poděkování Janě Grmelové – dlouholeté knihovnici Národní lékařské knihovny. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Nové přírůstky hesel v tezauru MeSH pro rok 2024 – výběr

Mgr. Alena Smutná, NLK

Za roky své existence je tezaurus už hodně naplněný ve svých základních oblastech jako jsou Anatomie a Nemoci, proto není divu, že přibyl jen jeden anatomický deskriptor – tibiofemorální kloub.

U nemocí tomu tak bohužel není, stále se děje něco nového, ale i tak oproti minulosti těchto deskriptorů není tolik: hypertenzní krize, cytopenie, angiogeneze, plicní hemosideróza, maligní melanom, kompulzivní choroba sexuálního chování, chladová urtikarie (kopřivka), narcistická porucha osobnosti, skrytá ztráta sluchu, chronický kašel, rinosinusitida, poruchy imprintingu, porucha narušování kůže, otrava aflatoxiny.

S nemocemi souvisí i jejich terapie. V této oblasti jsou nové různé úkony: geriatrická anestezie, dětská anestezie, neuroanestezie, potlačení puberty, perkutánní indukce kolagenu, intrakamerální injekce, terapie pomocí larev, obecnější deskriptor je akutní chirurgická péče, dále deskriptory popisující spíše farmakoterapii: nikotinová substituční terapie, terapie fluoridy, inhibitory puberty, a obecnější pojmy s terapií související: přerušení léčby, oddálení léčby, zanedbávání lékařské péče (myšleno ze strany pacienta), nedostatečná léčba, asynchronie mezi pacientem a ventilátorem, patologická kompletní odpověď (remise).

Ve skupině Organismy přibyly deskriptory u zvířat: jedovatí hadi s mnoha konkrétními druhy afrických a amerických hadů, a ještě deskriptor jedovaté žáby, dále ohniví mravenci a několik druhů můr a také několik exotických rostlin.

Hodně přibývají termíny z oblasti genetiky a chemie, různé konkrétní enzymy, kinázy a proteiny, které nebudu konkrétně vypisovat. Ale patří sem i léčivé látky a léky, jako např. cefalosporiny druhé generace a cefalosporiny třetí generace, beta-laktamová antibiotika, glyfosát (Roundup), bakteriální lyzáty, mikroproteiny, mikropeptidy, nanovakcíny, leguminy.

Pravidelně jsou doplňované termíny týkající se DNA, letos např. excizní oprava, tolerance poškození DNA, poruchy imprintingu, koheziny.

I když je tezaurus MeSH „pouze“ takový slovník, odráží se v jeho nových heslech i společenský a politický vývoj, letos jsou to např. genderově nekonformní osoby, péče potvrzující pohlaví.

Souvisejí s tím i hesla z oblasti veřejného zdraví: otevřené spalování odpadu, masová střelba, připravenost na pandemii, infrastruktura veřejného zdravotnictví, domácí vzdělávání, odliv mozků, hlasování, nemoci přenášené komáry, mediální expozice (souvisí s komunikačními médii).

Užitečné deskriptory přibyly v oblasti spojené s očkováním: povinné očkování, neočkované osoby, nanovakcíny, podjednotkové vakcíny, připravenost na pandemii, nemoci přenášené komáry, virus chřipky typu D, snad by se daly přiřadit i vyčerpání imunitního systému.

Obory lidské činnosti a skupiny lidí – překvapil mě nový deskriptor psychiatři, u kterého bych nečekala, že v tezauru ještě není, ale ukázalo se, že tam byl a teď se z konceptu u deskriptoru psychiatrie stal samostatným heslem. Dále přibyli řidiči kamionů a operátoři jaderné elektrárny, jako obor je tu nově kardio-onkologie a ošetřovatelství katastrof.

Psychologie, pedagogika, sociologie zahrnují celkem široké oblasti pojmů, někdy se i významem prolínají, pro příští rok např. psychické bezpečí, digitální zdraví, jistota zaměstnání, emoční vyčerpání, psychologický růst, subjektivní stres, domácí mediální expozice, konflikt rolí, vzdělávání, brainwashing, časový tlak, způsoby zvládání zátěžových situací, uvěznění, zločiny ze cti, diskriminace handicapovaných osob.

Nově přibylo více deskriptorů spojených s potravou: dietní vzorce, rostlinná strava, náhražky masa, umělé maso, jedlé mořské řasy, ztráty potravin a plýtvání s nimi.

Další deskriptory užitečné pro práci indexátorů a katalogizátorů, které se nevešly do předešlých kolonek, uvedu nyní ve „směsi“: funkce střevní bariéry, Lékaři bez hranic, komiks, avatar, superenhancery, červené světlo, zelené světlo, modré světlo, regenerace po cvičení, jarovizace.

Doufám, že i tento malý výběr z nových deskriptorů pro rok 2024 bude inspirační pomůckou nejen pro indexátory a katalogizátory NLK.


Citace

SMUTNÁ, Alena. Nové přírůstky hesel v tezauru MeSH pro rok 2024 – výběr. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Morové rány ve Zdravotnickém muzeu

Mgr. Šimon Krýsl, NLK

Z expozice o očkování v informačním centru NLK / foto: Veronika Löblová, Tereza Vobecká

U příležitosti Týdne knihoven připravilo Zdravotnické muzeum NLK malou výstavku v prostorách Informačního centra knihovny. Expozice „Od neštovic po COVID“ se věnuje aktuálnímu i kontroverznímu tématu posledních let, očkování. Příběh vakcinace v českých zemích začíná na přelomu 18. a 19. století: u Edwarda Jennera a jeho objevu bezpečné ochrany před neštovicemi, u mocných lidí, včetně císařovny Marie Terezie a jejích dětí, které nemoc neušetřila, a kteří se za novinku postavili, i u prvních odpůrců očkování, od konzervativních lékařů po příznivce přírodního léčení. Výstava i příběh pak vypráví o snaze lékařů i úřadů ve 20. století o obdobnou ochranu před dalšími chorobami, především tuberkulózou a záškrtem, o neúspěších a překážkách, které stály v cestě, a o postupně se rodícím kalendáři hromadného očkování po druhé světové válce. Vyprávění uzavírá připomínka vakcín proti pandemii COVID-19 a nadějí i rozpaků, které je provázely. Výstava je stále přístupná. Zdravotnické muzeum se těší, až si ji přijdete prohlédnout a vítá novou možnost nechat čtenáře knihovny touto cestou nahlédnout do jeho sbírek.

Očkovací vysvědčení, které v Třeboni r.1832 vydal jako očkující lékař městský ranhojič Ludwig Frosch (ca. 1795–1870). L. Frosch mimo jiné roku 1856 bezplatně léčil J. K. Tyla, který v Třeboni hostoval s divadlem; roku 1868 byl, především za činnost očkovací, vyznamenán zlatým záslužným křížem. / Zdravotnické muzeum NLK, 525-67-2

Zároveň má být výstavka pozvánkou do Zdravotnického muzea samotného, snad poněkud skrytého v nádvorním domku v areálu Národní lékařské knihovny. Trvalá expozice představuje průřez sbírkovými předměty z dějin lékařství, chirurgie i veřejného zdravotnictví. Kromě ní připravilo muzeum výstavu „Morové rány 1521–2021“. I v ní se návštěvníci setkají s očkováním, hlavním nástrojem boje s infekčními nemocemi v posledních dvou staletích. Záběr „Morových ran“ je však širší. Představují úsilí lékařů, zdravotníků a mnoha dalších ochránit životy a přinést naději a uzdravení, od pravého moru ve středověku a raném novověku, přes choleru a neštovice v 19. století a paletu epidemických infekcí, které propukaly ve století dvacátém, až po nové virové epidemie posledních třiceti let. Mnoho metod, postupů i slepých uliček se v dějinách epidemií znovu a znovu vrací, třebaže v odlišných podobách daných historickým kontextem i povahou převládajících nemocí. Jiné nástroje se objevily později, pro nemocné minulých staletí příliš pozdě, pro současné a budoucí pacienty právě včas.

Z expozice Morové rány 1521–2021 / foto: Veronika Löblová, Tereza Vobecká

V muzeu mimo jiné uvidíte léčivé prostředky i chirurgické nástroje užívané v léčbě moru, včetně theriaku, „dryáku“ s desítkami prospěšných i zdraví škodlivých látek, od bylin přes opium po hadí maso, proti infekčním nemocem, otravám i srdečním potížím. Složení těchto směsí mnoha účinných i neúčinných přísad známe z řady lékopisů. Léky proti infekčním nemocem, které Evropu postihly po ústupu pravého moru, byly obvykle jednodušší, postup jejich přípravy byl však často utajený. Známe jen některé předpisy na „cholerové kapky“ z poloviny 19. století, i mnohá zaručená „patentní léčiva“ („tajné léky“) na španělskou chřipku a další nemoci výrobci inzerovali jen pod obchodní značkou, případně jménem známého odborníka. Mnohé bakteriální nákazy dokázala vyléčit až v polovině 20. století antibiotika, na účinná antivirotika si nemocní museli počkat ještě déle. To ovšem neznamená, že by medicína byla bezmocná: ochranu proti mnoha smrtícím infekcím nabídlo postupně právě očkování. Ukázky očkovacích látek i nástrojů ve výstavě také uvidíte. Stejně jako nástroje chirurgické, i pomůcky k očkování proměnil nástup asepse, potřeba zabránit přenosu dalších choroboplodných zárodků. Další novinky v postupech vakcinace přineslo masové očkování vojáků i dětí a později i nutnost dosáhnout do nejodlehlejších koutů světa a tam, kde školení lékaři nejsou k dispozici. Jen tak se v roce 1980 podařilo pravé neštovice na světě vymýtit.

Očkovací pera, počátek 20. století / Zdravotnické muzeum NLK, N 522

„Pistole míru“: tryskový automatický injektor (Jet Injector) užívaný i v kampani za eradikace neštovic, umožnil rychle naočkovat velké počty lidí. Vyrobila, pod značkou SEMCO, Vernitron Corporation (Carlstadt, New Jersey), 1976.  / Zdravotnické muzeum NLK, P 397

Významnou roli v boji s „morovými ranami“ sehrála veřejná hygiena, od středověkých karantén či „sanitárního kordonu,“ který uchránil rakouskou monarchii před hrozbou moru z osmanského Turecka, přes plivátka bránící šíření tuberkulózy a pestrou škálu hygienických nařízení v boji se španělskou chřipkou, až po žádané i odmítané roušky z poslední pandemie, kterou Evropa prodělala. Ani chirurgická léčba epidemií neskončila u kauterů k vypalování morových vředů: před zavedením očkování byla hlavní zbraní proti záškrtu tracheostomie, chirurgické zásahy u plicních komplikací zachránily mnoho nemocných španělskou chřipkou i COVIDem 19. A zapomenout nemůžeme ani na prostředky na okraji či za hranicí oficiální medicíny, ať už věříme v jejich účinek proti nemoci nebo je pokládáme za placebo. Homeopatie 19. století se vyhnula drastickým dobovým metodám léčby cholery (projímadla, pouštění žilou či dávidla), které dehydrovaným nemocným spíše uškodily, a spojením malých dávek léčiv a velkých dávek minerální vody dodávala tekutiny i naději. Infuzní terapie se stala účinnou a bezpečnou až na počátku 20. století, ač o nitrožilní zavodnění nemocných se lékaři snažili již dříve. Ani účinek medailonů a modliteb – ať vzývaly svatého Rocha, Roberta Kocha či svatou Coronu – zanedbat nemůžeme, zvláště tam, kde všudypřítomná nákaza hrozí panikou a zoufalstvím.

Šíření tuberkulózy bránily zákazy plivání na zem. Skleněnou lahvičku podle Petera Dettweilera, „modrý Jindřich“ (1889), měli nakažení nosit vždy s sebou. Literární slávu získala lahvička díky Kouzelné hoře Thomase Manna (1924). /  Zdravotnické muzeum NLK, Z 85

Přístroj k hrudní drenáži podle Gottharda Bülaua (1875) v kazetě z bukového dřeva, Ernst Witte (Solingen), k chirurgické léčbě plicních komplikací chřipky / Zdravotnické muzeum  NLK, N 488

To všechno se výstava ve Zdravotnickém muzeu snaží přiblížit. Nevypráví lineární příběh od nouze, hladu a moru středověku přes osvícenská opatření po vítězství vědy, státu a mezinárodní spolupráce nad nemocí a strachem. Ukazuje však, co všechno se v minulých staletích podařilo, a dává doufat, že s „ranami“, které svět stále sužují a které v budoucnu přijdou, si lidé dokáží poradit.

Zdravotnické muzeum NLK, které v příštím roce oslaví 90 let od založení, je přístupné bez objednání každý čtvrtek mezi 2. a 4. hodinou odpolední a kdykoli v pracovních dnech po předchozí domluvě.


Citace

Krýsl, Šimon. Morové rány ve Zdravotnickém muzeu. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Knižní novinky

Mgr. Alexandra Surá, Ph.D., NLK

Serving the Underserved: Strategies for Inclusive Community Engagement

BOMHOLD, Catharine. Serving the Underserved: Strategies for Inclusive Community Engagement. Chicago: American Library Association, 2024. ISBN 978-0-8389-3652-8.

Proč poskytovat knihovnicko-informační služby mimo zdi knihovny a jaké populační skupině je tato služba určena? Jak oslovit člověka, který nemá možnost navštívit knihovnu nebo si dokonce není vědom, že nějaké informace vůbec potřebuje? Autorka uvedené publikace prezentuje systematický postup pro vyhledávání a oslovení těchto specifických skupin obyvatel a uvádí příklady úspěšně realizovaných strategií a projektů. Publikace je určena knihovníkům, kteří se zajímají o tvorbu nových služeb a aktivit, a svou práci chtějí posunout do nových dimenzí.

Music Collection Development and Management in the Digital Age

JOHNSON, Kirstin Dougan. Music Collection Development and Management in the Digital Age. Middleton: A-R Editions, 2023. ISBN 0895799049, 9780895799043.

Budování a správa hudebních sbírek je tématem uvedené publikace, jejíž autorka detailně rozpracovává zásady a úkoly spojené s tímto procesem. Věnuje se zejména akvizici, posuzování, katalogizaci, kategorizování a uchovávání hudebního materiálu. Tato publikace má za cíl poskytnout užitečné informace knihovníkům, kteří působí jak v odborných hudebních knihovnách, tak i ve veřejných knihovnách, kde jsou hudební sbírky začleněny do celkového knihovního fondu.

The Librarian’s Guide to Bibliotherapy

WARD, Judit Hajnal a ALLRED, Nicholas A. The Librarian’s Guide to Bibliotherapy. Chicago: ALA Editions., 2023. ISBN 978-0838936627.

Biblioterapii je možné definovat jako metodu, která využívá četbu k podpoře duševního zdraví. Jedná se o cenný nástroj, který lze využít k léčbě široké škály zdravotních problémů, včetně stresu, úzkosti, deprese či závislostí. Autoři uvedené publikace předkládají návod, jakým způsobem se mohou knihovny zapojit do podpory duševního zdraví čtenářů. Poskytují cenné rady, jak vybrat knihy pro biblioterapii či jak organizovat workshopy a besedy, které by mohly pomoci jak knihovníkům, tak čtenářům lépe porozumět principům biblioterapie a objevovat její široké možnosti.

Seventeenth-Century Libraries problems and perspectives

ADAMS a GLOMSKI, Jacqueline. Seventeenth-century libraries problems and perspectives. Leiden: Brill, 2023. ISBN 9789004429802, 9004429808.

Jak vypadaly knihovny v 17. století? Autoři uvedené publikace poskytují detailní přehled o vývoji a fungování knihoven v tomto historickém období. Zabývají se jejich zakládáním, vybavením, včetně uspořádání nábytku. Seznamují čtenáře s procesem získávání knih, organizací knihovního fondu, provozem a také s uživateli, kteří využívali služeb knihoven. Tato publikace představuje cenný zdroj pro knihovníky, historiky a všechny, kteří se zajímají o kulturní a organizační aspekty knihovnictví.

Citování kartografických dokumentů: chicagský styl a ISO 690

KOLLEN, Christine; SHAWA, Wangyal; LARSGAARD, Mary Lynette; NOVOTNÁ, Eva; MUSILOVÁ, Martina et al. Citování kartografických dokumentů: Chicagský styl a ISO 690. Druhé přepracované vydání, První české vydání. Praha: Knihovna geografie PřF UK, 2023. ISBN 978-80-7050-785-8.

Jde o první podrobnou příručku v českém jazyce, která představuje možnosti citování klasických typů speciálních kartografických dokumentů a šedé literatury, ale i nových elektronických zdrojů v této oblasti. Příručka je určena široké skupině čtenářů, zahrnující studenty, odborníky a také laickou veřejnost.


Citace

SURÁ, Alexandra. Knižní novinky. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Poděkování kolegyni Ludmile Stuchlé – vedoucí knihovny FN Ostrava

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Ludmila Stuchlá

Mgr. Ludmila Stuchlá

Na stránkách Fakultní nemocnice Ostrava se počátkem tohoto roku objevila zpráva o vyhlášení výběrového řízení na místo vedoucí knihovny. Důvodem vyhlášení tohoto řízení bylo rozhodnutí dosavadní vedoucí knihovny Mgr. Ludmily Stuchlé odejít k 1. 6. t. r. do důchodu.

Vedoucí Lékařské knihovny Fakultní nemocnice Ostrava (FNO) Mgr. Ludmila Stuchlá působila ve své funkci od roku 1986 až dosud. Knihovna FNO je ve své organizaci známá nejen spolehlivým poskytováním tradičních služeb, ale zejména od roku 2009, kdy se nemocnice stala výzkumnou organizací, je jednou z jejích hlavních náplní i agenda zpracování publikační činnosti. V této činnosti, na úseku podpory vědy a výzkumu organizace, se potvrzovaly dobré vlastnosti a schopnosti Mgr. Stuchlé.

Za svou činnost získala ocenění Nezdravotnický pracovník roku 2018, které se uděluje každoročně ve Fakultní nemocnici Ostrava.

Jak sama uvedla při udělení významného ocenění, cena rozhodně nebyla ohodnocením pouze její práce, ale jednalo se o výsledek úsilí celého týmu, bez kterého by knihovna jednoduše nemohla fungovat.

Mgr. Stuchlá byla také dlouholetou členkou konzultační skupiny zdravotnických knihoven Reglek při NLK, kde zastávala funkci poradenské knihovnicko-informační činnosti pro zdravotnické knihovny v Moravskoslezském kraji.

Znali jsme ji jako svědomitou, pracovitou a pečlivou kolegyni, která mnohdy v diskuzích pomohla díky své zkušenosti a úsudku dojít ke správnému rozhodnutí.

V nové životní etapě přejeme kolegyni Mgr. Ludmile Stuchlé pevné zdraví, radost a spokojenost v rodinném životě a za zdravotnické knihovníky rádi přidáváme poděkování za mnoholetou spolupráci.


Citace

LESENKOVÁ, Eva. Poděkování kolegyni Ludmile Stuchlé – vedoucí knihovny FN Ostrava. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 1-2 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Sbírka Český den proti rakovině

Bc. Vladimíra Procházková, NLK

Český den proti rakovině

Dvacátý sedmý ročník celonárodní sbírky Český den proti rakovině proběhl v tradičním květnovém termínu. V den sbírky 10. května nabízelo 900 000 žlutých kytiček se světle modrou stužkou více než 14 200 dobrovolníků. Spolu s nimi dárcům předávali i letáček s informacemi o prevenci nádorů průdušek a plic.

Mezi dobrovolníky byli studenti středních škol, žáci základních škol, členové sdružení onkologických pacientů, pionýrské skupiny, skautské oddíly, místní organizace Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska, členky Českého svazu žen, členové Českého červeného kříže, firmy, města, obce a mnoho jednotlivců. Až do 14. května se kytičky prodávaly také na téměř 500 pevných místech. Touto formou se ke sbírce připojilo i cca 130 knihoven, včetně Národní lékařské knihovny.

V polovině června bylo na sbírkovém účtu Ligy proti rakovině přes 20 000 000 Kč a ještě přibývají částky z posledních pokladních vaků. Dárci stále mohou pomáhat také posláním dárcovských SMS a finančních příspěvků na ligový účet č. 8888 88 8888 / 0300.

Letošním tématem je karcinom plic a průdušek. Postihuje především kuřáky cigaret, pravděpodobnost onemocnění je u nich 22krát vyšší. Bohužel onemocnění probíhá dlouho bezpříznakově, proto bývá diagnostikováno až v pokročilém stadiu, kdy už je nádor neoperabilní a bývá obtížně léčitelný. Pro kuřáky je nově zaveden screeningový program včasného záchytu karcinomu plic  dlouholetí kuřáci mohou v rámci programu podstoupit preventivní CT s nízkou dávkou záření. Cílem je odhalit nádor v raném stadiu a zvýšit tak šance k plnému uzdravení. Více k programu na https://www.prevenceproplice.cz/. Základní premisou prevence je ovšem nekouření, a to včetně užívání nových, zvláště pro mládež a děti, atraktivních forem (vapování, vodní dýmky, nahřívaný tabák, nikotinové sáčky).

Národní lékařská knihovna provozuje webový portál MedLike na podporu zdravotní gramotnosti široké veřejnosti. Jeho hlavním cílem je soustředit odkazy na spolehlivé informace o zdraví a nemocech pro pacienty i jejich blízké. I tam naleznete informační zdroje věnované karcinomu plic a průdušek.

Medlike NLK

MedLike — webový portál na podporu zdravotní gramotnosti


Citace

PROCHÁZKOVÁ, Vladimíra. Sbírka Český den proti rakovině. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 1-2 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Knižní novinky

Mgr. Alexandra Surá, Ph.D., NLK

The Safe Library: Keeping Users, Staff, and Collections Secure

Bezpečné prostředí v knihovnách je ústředním tématem uvedené publikace. Pozornost je věnovaná ochraně uživatelů, včetně správného zpracování a uchovávání jejich osobních údajů. Není opomenuta ani problematika bezpečnosti zaměstnanců knihoven. Autor například poskytuje návody na správné postupy při jednání s problematickými uživateli. V publikaci je možné nalézt také užitečné rady a tipy, jak efektivně zabezpečit knihy proti krádežím a poškození.

ALBRECHT, Steve. The Safe Library: Keeping Users, Staff, and Collections Secure. Rowman & Littlefield Publishers, 2023. ISBN 978-1538169605.

 

The Librarian of Auschwitz: The Graphic Novel

The Librarian of Auschwitz

Uvedený grafický román je inspirovaný skutečným příběhem patnáctileté židovské dívky, která pracovala jako knihovnice během druhé světové války v koncentračním táboře Osvětim. Je to příběh o síle a odhodlání přežít v nelidských podmínkách, kdy zločiny proti lidskosti byly na denním pořádku, a kde se knihy staly významným prvkem, který pomáhal udržet a posílit lidskou důstojnost.

ITURBE, Antonio a Loreto AROCA. The Librarian of Auschwitz: The Graphic Novel: The Graphic Novel. Godwin Books, 2023. ISBN 978-1250842985.

 

Owning Books and Preserving Documents in Medieval Jerusalem

Owning Books and Preserving Documents in Medieval Jerusalem

Publikace pojednává o soukromé sbírce knih z předosmanského období, která patřila neznámému obyvateli Jeruzaléma. O uvedené sbírce je možné se dozvědět díky dochovanému seznamu předmětů, jenž byl vytvořen pro veřejnou aukci, po smrti jejího majitele. Prostřednictvím tohoto seznamu, který je upravený a přeložený, můžeme nahlédnout do sociálního světa takového jedince, a seznámit se s cenami a hodnotami knih na Blízkém východě popisovaného období.

KONRAD, Hirschler a Aljoumani SAID. Owning Books and Preserving Documents in Medieval Jerusalem: The Library of Burhan al-Din. Edinburgh: Edinburgh University Press, 2023. ISBN 9781474492065, 9781474492096, 9781474492089.

Restaurování pokladů Národní knihovny České republiky aneb tajemství práce restaurátora

Restaurování pokladů

Katalog výstavy přináší čtenářům fascinující pohled do světa práce restaurátorů, a odhaluje tajemství konzervace vzácných knižních pokladů Národní knihovny České republiky.  V publikaci se nachází popis restaurátorského procesu, který zahrnuje analýzu, čištění, obnovu, vazbu a další techniky potřebné k zachování těchto vzácných děl.

VÁVROVÁ, Petra. Restaurování pokladů Národní knihovny České republiky, aneb, Tajemství práce restaurátora: katalog výstavy. Praha: Národní knihovna České republiky, 2022. ISBN 978-80-7050-766-7.

 

Supporting People to Live Well with Dementia: A Guide for Library Services

Supporting people to live well with dementia a guide for library services

Knihovny hrají důležitou roli v poskytování přístupu k informacím. Uvedená publikace se zaměřuje na zprostředkování knihovnicko-informačních služeb lidem trpícím demencí, na jejich sociální integraci a duševní pohodu. V knize je možné nalézt návody a osvědčené postupy, kupříkladu jak porozumět lidem s demencí a poskytnout jim relevantní a přizpůsobené služby, programy a aktivity.

MCNICOL, Sarah. Supporting People to Live Well with Dementia: A Guide for Library Services. London: Facet Publishing, 2023. ISBN 978-1783305971.

 


Citace

SURÁ, Alexandra. Knižní novinky. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 1-2 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Knižní novinky

Mgr. Alexandra Surá, Ph.D., NLK

Přinášíme Vám novinky knihovnické literatury, které by Vás mohly zaujmout.

Fostering Wellness in the Workplace: A Handbook for Libraries

Proč by měla být zvláštní pozornost věnována psychickému a fyzickému zdraví zaměstnanců knihoven? Jak vytvořit zdravé zaměstnanecké vztahy, vhodné pracovní podmínky, wellbeing a příjemné pracovní prostředí v knihovnách? Odpovědi na uvedené otázky spolu s konkrétními tipy poskytuje autorka uvedené publikace.

NEWMAN, Bobbi L. Fostering wellness in the workplace: a handbook for libraries. Chicago: ALA Editions, 2022. ISBN 9780838937914.

Opravy knih: teorie knižní vazby pro začátečníky a mírně pokročilé

Snad v každé knihovně  je zapotřebí provádět různé opravy knih. Prostřednictvím uvedené publikace je možné se dozvědět, jak scelovat natržené listy, opravit poškozený obal či rozpadlou knižní vazbu. V uvedené brožuře se nacházejí také informace, které se týkají chemického ošetřování knih (desinfikování obalů, čištění papírů nebo odstraňování hrubé nečistoty).

Hybner, Jan. Opravy knih: teorie knižní vazby pro začátečníky a mírně pokročilé. Vydání první. V Halounech: Přítelík, 2022. 241 stran. Knihařem snadno a rychle. ISBN 978-80-11-01047-8.

50 Things to Know About Becoming a Librarian

Máte rádi knihy, baví vás práce s lidmi a chtěli byste svůj život zasvětit knihovnické profesi? Pokud ano, je pro Vás právě tato kniha, díky které se dozvíte, jaké předpoklady a vlastnosti by měl mít správný knihovník, ze kterých činností se skládá práce v knihovně a jaké slasti a strasti obnáší uvedené povolání.

LOFTON, Tekedra a Joanne TURNER. 50 Things to Know About Becoming a Librarian: Becoming a Community Asset While Doing What You Love. Lock Haven: Independently published, 2022. ISBN 979-8436962993.

Duchess Anna Amalia Library

Knihovna vévodkyně Anny Amálie ve Výmaru je zařazena mezi památky kulturního dědictví. Nachází se v ní rozsáhlá sbírka německé literatury a historických dokumentů, včetně středověkých a raně novověkých rukopisů, starých tisků, map a hudebnin. Díky uvedené publikaci, která je opatřena bohatou obrazovou přílohou, je možné se seznámit s knihovními sbírkami, architekturou a historií této velkolepé knihovny.

LAUBE, Reinhard a Arno BARNERT. Duchess Anna Amalia Library. Berlin: Deutscher Kunstverlag ; Klassik Stiftung Weimar, 2022. ISBN 9783422987180.

Love in the Library

Příběh inspirovaný skutečnými událostmi se odehrává v malé knihovně internačního tábora, do kterého byli soustředěni během druhé světové války po útoku na Pearl Harbor Američané japonského původu, žijící ve Spojených státech amerických. Každé ráno přichází do knihovny mladý muž s plnou náručí knih, které si předchozí den vypůjčil. Je někdo schopen tak rychle číst, nebo chodí mladík do knihovny z jiného důvodu? Přestože se nejedná o odbornou publikaci, je možno tuto ilustrovanou knihu doporučit lidem, kteří se věnují knihovnickému povolání.

TOKUDA-HALL, Maggie. Love in the Library. Massachusetts: Candlewick Press, 2022. ISBN 9781536204308.


Citace

SURÁ, Alexandra. Knižní novinky. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

IPVZ vystavuje grafická díla tvořená pomocí umělé inteligence

Mgr. Kateřina Hájková, MBA, Oddělení vědeckých informací IPVZ 

Pod záštitou Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) proběhla v prostorách Hotelu ILF ve čtvrtek 3. 11. 2022 vernisáž unikátní výstavy MIDJOURNEY – Tvorba pomocí umělé inteligence. Vernisáž zahájila ředitelka IPVZ, MUDr. Irena Maříková, MBA, která představila autora a potenciál jeho tvorby. Autor výstavy Jan Sochora z IT oddělení IPVZ připravil grafická díla pomocí platformy Midjourney, což je nezávislý výzkumný projekt, zabývající se rozvíjením síly lidské představivosti. Práce s Midjourney funguje na principu zadávání textu, na základě kterého nástroj pomocí umělé inteligence generuje grafické výstupy. Některá grafická díla jsou téměř k nerozeznání od fotografií nebo kresby. Jan Sochora v průběhu vernisáže zajímavým způsobem představil postup, jakým byla vystavovaná grafická díla vytvořena.

Aktuálně si můžete prohlédnout nadčasovou tvorbu vytvořenou pomocí umělé inteligence v Hotelu ILF, zejména ve foyer před knihovnou IPVZ v 1. patře a dalších prostorách hotelu.

Na webové stránce Hotelu ILF jsou ukázky grafických děl: Midjourney | Hotel ILF (hotel-ilf.cz) a na instagramu autora výstavy se můžete podívat na další díla: www.instagram.com/jan.sochora.

Autor výstavy Jan Sochora/ Foto: K. Hájková

Zleva ředitelka IPVZ, MUDr. Irena Maříková, MBA, autor výstavy Jan Sochora a manažerka Hotelu ILF, Ing. Naďa Mlčáková / Foto: K. Hájková


Citace

HÁJKOVÁ, Kateřina. IPVZ vystavuje grafická díla tvořená pomocí umělé inteligence. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

IGI VRATISLAVICE – knihovna a spolkové centrum

Alena Štiborová, NLK

Jako knihovnice, která má na starosti agendu mezinárodní meziknihovní výpůjční služby, komunikuji s kolegyněmi z různých končin světa. Snad v každé knihovně se nachází moje stávající či potenciální spolupracovnice. A jakožto zanícená bibliotékářka si nenechám ujít žádnou příležitost návštěvy knihovny, která se nachází poblíž místa, kde jsem na výletě, nebo se rekreuji. Mojí pozornosti tak neunikla knihovna ve Vratislavicích, jež se nachází v budově, která se stala absolutním vítězem architektonické soutěže Cena Karla Hubáčka a byla tak vyhlášena Stavbou roku Libereckého kraje 2022. Krásné počasí, nádherná stavba a úžasná myšlenka lidí přímo k tomuto výletu vybízely. V budově, která vznikla rekonstrukcí starého nevyužitého objektu, se zrodilo kulturní centrum s knihovnou. Prostory knihovny se nacházejí jak v moderní přístavbě, tak v zrekonstruované historické budově. Čítárna knihovny je umístěna v nejvyšším patře, v těsné blízkosti stromu a čtenář má pocit, že sedí přímo v jeho korunách. Spojení knihovny s centrem pro volný čas byl zajímavý počin. Knihovna není jen institucí, která poskytuje knihovnicko – informační služby, ale je rovněž kulturním, společenským a v neposlední řadě vzdělávacím centrem.

IGI VRATISLAVICE – knihovna a spolkové centrum. Na počest Ignaze Ginzkeye je u hlavního vstupu umístěna skleněná plastika s jeho podobiznou, která je zakomponovaná do podstavce ve tvaru lupy / Foto: Ing. Arch. Martin Štibor

V prostorách knihovny se nachází nástěnný koberec s motivy Vratislavic nad Nisou, který byl zhotovený ve vratislavické továrně ve dvacátých letech 20. století, jako dar k 70. narozeninám továrníka Willyho Ginzkeye / Foto: Ing. Arch. Martin Štibor

 

Čítárna knihovny je umístěna ve 3. patře moderní budovy / Foto: Ing. Arch. Martin Štibor

 


Citace

ŠTIBOROVÁ, Alena. IGI VRATISLAVICE – knihovna a spolkové centrum. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Webcasty k vyhledávání odborných informací ve zdravotnictví

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., Mgr. Kateřina Hájková, MBA, Oddělení vědeckých informací IPVZ 

Oddělení vědeckých informací Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví připravuje již třetím rokem online webcasty na témata vědeckých lékařských informací z různých pohledů, zejména však zaměřených na identifikaci relevantních informačních zdrojů a vyhledávání informací pro různé zdravotnické specializace. Počáteční pokusy s webcasty a webináři v roce 2020 přerostly v celkem pravidelnou činnost i v letech 2021 a 2022 a je o ně v různých zdravotnických profesích, které se v IPVZ vzdělávají, zájem.

Témata, která jsou samostatnými 1 až 2 hodinovými lekcemi z problematiky odborných a vědeckých informací, naplňují kritéria nejen tzv. informační gramotnosti (information literacy), ale také tzv. výzkumné gramotnosti (research literacy), neboť podporují nejen odbornou práci klinických odborníků, ale v podstatě ukazují i nové možnosti podpory jejich případné výzkumné a následně i publikační práce. Webcasty se točí v profesionálním studiu, které bylo v době pandemie onemocnění Covid-19 v IPVZ zřízeno, v rozsahu 1 až 1,5 hodiny čistého času. Jsou kombinací teoretické a praktické části, i když i v teoretické části doplněné statickými příkladovými záležitostmi, v druhé části byly předvedeny praktické ukázky online vyhledávání, které uživatel nejen pochopí díky názornosti, ale může je napodobit a vyzkoušet později při řešení svých informačních potřeb. Všechny webcasty natočil zkušený lektor doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.

Pro 1. pololetí 2023 bylo připraveno zlepšení, kdy nebudou webcasty nabízeny pouze ve dvoutýdenní přístupnosti na základě zveřejněného celoročního plánu kurzů jako v minulých letech, ale uživatel se na ně může nově přihlásit přes katalog vzdělávacích akcí IPVZ. Nabídka kurzů je uvedena níže a dokumentuje, na jaká témata se tým OVI IPVZ zaměřil.

Webcast – Informační zdroje pro obory audiologie, pedaudiologie, foniatrie a klinická logopedie (332031102)

Webcast – Informační zdroje pro paliativní medicínu a paliativní péči (332031103)

Webcast – Informační zdroje pro obory psychiatrie, psychologie a psychoterapie (332031104)

Webcast – Informační zdroje pro ošetřovatelské obory (332031105)

Webcast – Informační zdroje k problematice bolesti a její léčby (332031106)

Webcast – Informační zdroje pro obory pediatrie (332031107)

Webcast – Informační zdroje pro lékařské obory a další zdravotnické specializace (332031108)

Webcast – Vědecké důkazy v lékařství, vyhledávání a kritické hodnocení jejich validity – Evidence Based Medicine (332031101)

Lektor odborných webcastů, doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. / Foto: K. Hájková

Natáčení podcastu ve webstudiu v Hotelu ILF / Foto: R. Papík


Citace

PAPÍK, Richard a Kateřina HÁJKOVÁ. Webcasty k vyhledávání odborných informací ve zdravotnictví. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Zpravodaj iPVZ Plus – informace z oblasti vzdělávání ve zdravotnictví

Mgr. Kateřina HÁJKOVÁ, MBA, Oddělení vědeckých informací IPVZ

Již téměř rok vydává Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) online zpravodaj. Elektronický časopis má název iPVZ Plus a vychází šestkrát ročně. Zaměřuje se na zajímavé události, rozhovory s osobnostmi, novinky a informace, týkající se vzdělávání ve zdravotnictví. Continue reading

Trendy v poskytování meziknihovních služeb v ČR

Jitka KUTMON, Národní knihovna ČR

Ve středu 15. 6. 2022 se v Národní knihovně ČR konal seminář na téma Trendy v poskytování meziknihovních služeb v ČR. Cílem semináře bylo dozvědět se, s jakými problémy se potýkají různé typy knihoven a navázat s nimi užší spolupráci při řešení praktických otázek domácích i zahraničních meziknihovních služeb. Potřeba tohoto setkání vyplynula z přípravy aktualizace metodických pokynů pro meziknihovní služby. Continue reading

Poděkování kolegyni Daně Tlapákové – vedoucí knihovnici z Pardubické nemocnice a.s.

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK – za členy pracovní skupiny Reglek

Úvodem poděkování bych zmínila pár údajů z let minulých, to proto, že být lékařský, chcete-li zdravotnický knihovník, je specializovaná profese; nikoli jenom obsahem práce, ale také vztahem k pracovišti, kde knihovník působí. A Dana Tlapáková, působící v Pardubické nemocnici 25 let, takovým člověkem je. Continue reading

26. ročník celonárodní sbírky Český den proti rakovině

PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Dvacátý šestý ročník celonárodní sbírky Český den proti rakovině proběhl po dvou covidových letech v tradičním květnovém termínu, a to 11. května. Sbírky se zúčastnilo přes 12 tisíc dobrovolníků. Kytičky měsíčku lékařského s fialovou stužkou si bylo možné zakoupit ve středu 11. května u dobrovolníků, ale i později v devadesáti hypermarketech Albert, 153 knihovnách a 300 pevných místech až do neděle 15. května. Continue reading

25. ročník celonárodní sbírky Český den proti rakovině

PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Letošní jubilejní 25. ročník celonárodní sbírky Český den proti rakovině proběhl opět v netradičním podzimním termínu, navíc nebyl výjimečně jednodenní. Kytičky měsíčku lékařského se zelenou stužkou bylo možné si zakoupit od středy 29. září až do neděle 3. října nejen u dobrovolníků, ale i v některých obchodech, provozovnách, knihovnách… Continue reading

Informační detox aneb Informační hygiena trochu jinak a populárně

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., Středisko vědeckých informací IPVZ

Dá se zjednodušit život v digitální době? Do značné míry jistě, nebo spíše možná ano. V něčem bych totiž spíše smutně konstatoval, coby recenzent a člověk informačního světa, že až tak pohodlně ne. Pro někoho může informační a digitální směřování současnosti a blízké budoucnosti (do vzdálené nevidím ani náhodou) působit naopak stresově, včetně projevů technostresu, protože mu přístup k informacím ztěžuje jeho méně dokonalá či i žádná schopnost ovládat informační a komunikační technologie. Také mu nic neříkají efektivní zásady práce s informacemi, a proto se život může stát složitější. Nemusí být jednoduchý ani pro toho, kdo sice digitální svět a jeho technologické nástroje ovládá, ale nevšimne si závislosti na tomto světě, anebo se později zhroutí, případně se dostane i do stavu jakéhosi vyhoření, protože včas neudělal určité „pauzy“. Můžeme klidně říci, že neudělal „informační detox“. Také to však může uživatel digitálních technologií vědět, ale jeho zaměstnavatel nebo škola mu to příliš v cestě za „výkonem za každou cenu“ neusnadňují. Není pak jednoduché takový pracovní nebo studijní život změnit a uvést ho do určité žádoucí harmonie. Continue reading

Indexace tématiky onemocnění COVID-19 v NLK v letech 2020 a 2021

Mgr. Radana KODETOVÁ, NLK

Počátkem března roku 2020 se objevilo nové infekční onemocnění COVID-19. Tématika COVID-19 se v NLK začala přednostně zapisovat a byla snaha ji přednostně i indexovat. Již při zápisu do systému bylo zapisovatelkami předepisováno klíčové slovo Covid-19 pro lepší vyhledávání. Pokud se týká indexace, bylo třeba ji sjednotit a domluvit se na způsobu indexace, protože deskriptor pro onemocnění COVID-19 ve verzi MeSH 2020 neexistoval. Continue reading

Mi(ni)str knihovnictví. Kolektivní monografie k životnímu jubileu PhDr. Víta Richtera

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., Středisko vědeckých informací IPVZ

Kolektivní monografie je výborným nápadem v provedení odborném, skvěle strukturně rozloženém do čtivých a přehledných bloků a kapitol v nich obsažených. V neposlední řadě se vyznačuje pestrým střídáním témat na počest jubilanta (PhDr. Vít Richter oslavil v roce 2019 70 let, https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000000582&local_base=SCK). Continue reading

Kurzy vyhledání odborných medicínských informací

Mgr. Kateřina HÁJKOVÁ, MBA, Oddělení vědeckých informací IPVZ

Vzhledem k omezeným možnostem realizace prezenčních kurzů z důvodu pandemie přichystalo Oddělení vědeckých informací Institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví (IPVZ) v roce 2021 nové vzdělávací akce v elektronické formě. Předem byly vytipovány vhodné lékařské a nelékařské obory a zkonzultován zájem s vedoucími příslušných pedagogických pracovišť IPVZ. Všechny kurzy byly připraveny formou webcastu, který měli účastníci možnost shlédnout kdykoli během čtrnácti dnů. Webcasty byly natočeny v délce dvou až tří hodin a jejich zpřístupnění on-line umožnilo účastníkům vzdělávat se bez nutnosti dojíždění a v době, která pro ně byla nejvhodnější. Continue reading

Lenka Maixnerová – tři desetiletí v NLK

PhDr. Eva VALDMANOVÁ a Bc. Michal ZÁVIŠKA s přispěním zaměstnanců NLK

Lenku Maixnerovou zná široká knihovnická i zdravotnická veřejnost jako multidimenzionální knihovnickou osobnost. Ohlížíme se za její stopou, kterou zanechala v činnosti Národní lékařské knihovny (NLK). Continue reading

Konference Knihovny současnosti 2020

Mgr. Klára Bohutínská, NLK

Letošní 28. ročník konference Knihovny současnosti byl, jako mnohé jiné, přesunut do virtuálního prostředí. Podtitul konference, “Knihovny mimo čas a prostor” , navazuje nejen na formu konference, ale také na situaci týkající se COVID-19, se kterou se knihovny v roce 2020 také potýkají. Continue reading

Informační věda terminologicky

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D.,  Oddělení vědeckých informací IPVZ

Slovník “Informačná veda: výkladový slovník“, který se znalostí věci zpracovali kolegyně a kolegové Katedry knižničnej a informačnej vedy na Univerzitě Komenského v Bratislavě, je po řadě let dobrým skutkem v oblasti rozvoje oborové terminologie. Jistě bude využit v informační vědě a knihovnictví u nás, a to lidmi jak v praxi, tak i akademickými kruhy. Svým způsobem v něm lze vidět i podporu vzdělávání pokročilejších uživatelů, kteří se o svět informací zajímají nebo s ním přicházejí do kontaktu častěji po odborné stránce. Přestože jde o dílo, které může působit tím dojmem, že bude sloužit převážně lidem v knihovnicko-informační sféře, velmi se hodí do vzdělávacího prostoru obecně.  Slovník je aktuálně poučný a zároveň čtivý. Continue reading

Užitečná statistika

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK

K pracovním povinnostem knihovníka, který pracuje v knihovnicko-informačních službách, patří průběžné denní sledování statistických údajů. K zaznamenávání návštěvnosti knihovny a výkazu obratu různých typů uživatelských služeb se přiřazuje sledování využitelnosti elektronických zdrojů a dokumentů včetně různorodých on line aktivit. Continue reading

Český den proti rakovině – 24. ročník celonárodní veřejné sbírky

PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Přestože ani podzimní situace v šíření koronavirové infekce veřejným akcím nepřála, našly se tisíce dobrovolníků, kteří netradičně 30. září 2020 nabízeli v rámci Českého dne proti rakovině ke koupi za minimálních dvacet korun kvítek měsíčku lékařského, tentokrát se zelenou stužkou. Kytičky a preventivní letáčky letos mohli lidé získat i v některých informačních kancelářích dopravních podniků a v prodejnách. Continue reading

Vzděláním proti demenci

Mgr. Kateřina HÁJKOVÁ, MBA, Oddělení vědeckých informací IPVZ

Demence je v současné době celosvětový problém. Počty lidí žijících s touto diagnózou u nás i ve světě stále stoupají vzhledem k tomu, že se lidé dožívají vyššího věku.

Continue reading

Nové formy vzdělávání v době pandemie

Mgr. Kateřina HÁJKOVÁ MBA, IPVZ

Od poloviny března 2020, kdy kvůli epidemiologické situaci vláda přistoupila k nutným restriktivním omezením, byly uzavřeny i učebny v Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví IPVZ). V tomto institutu se ročně vzdělává cca 18 000 lékařů a nelékařů, proto vedení institutu flexibilně řešilo situaci přechodem z prezenčního vzdělávání na formu distanční. V reakci na nastalou situaci a z ní plynoucích omezení byly připraveny a zpřístupněny vzdělávací akce formou on-line vzdělávání. Postupně budou přibývat další předatestační kurzy i kurzy v rámci celoživotního vzdělávání. Continue reading

Navždy nás opustila představitelka informační vědy a knihovnictví profesorka Barbara Burns Moran

Doc. PhDr. Richard PAPÍK, Ph.D., Oddělení vědeckých informací IPVZ

Profesorka Barbara Burns Moran, která je spjata svým profesionálním životem zejména s velmi prestižní univerzitní knihovnicko-informační školou (School of Information and Library Science na University of North Carolina) ve městě Chapel Hill,  zemřela pro nás,  kteří jsme ji znali v České republice,  zcela neočekávaně,  a to před měsícem, 2. května 2020 ve věku 75 let ve svém domě v Severní Karolíně.  Barbara Moran se narodila ve městě Columbus v Mississippi a vyrůstala ve městě Roanoke v Alabamě.  Nejdříve studovala Mount Holyoke College v South Hadley ve státě Massachusetts, následně získala magisterský titul (MLS) na Emory University v Atlantě a titul Ph.D. má ze State University of New York v Buffalo. Continue reading

Květinový květen

PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Již po čtyřiadvacaté se ve středu 13. května 2020 mělo vydat do ulic měst a vesnic v celé České republice na tisíce dobrovolníků ve žlutých tričkách, aby nabídli ke koupi za minimálních dvacet korun kvítek měsíčku lékařského, tentokrát se zelenou stužkou. Koronavirová pandemie však vše změnila a donutila Ligu proti rakovině (LPR) posunout svou tradiční sbírku až na 30. září 2020.

Letos v květnu se proto LPR rozhodla jako předvoj tradičního Českého dne proti rakovině uspořádat alespoň online veřejnou sbírku Květinový květen. Během května se vybralo za DMS e-kytičky kolem 440 000,- korun. Continue reading

Home, Sweet Home… Office? Aneb krátké zamyšlení nad fenoménem práce z domova v kontextu doby

PhDr. Ondřej BURSKÝ, NLK

Byť koronavirus dosud nepromořil celou populaci, dokonale infikoval naši každodennost. Některé známé a mnohdy zavedené věci se tak opět dostaly do centra pozornosti. V našem případě se do centra pozornosti dostal pojem Home Office – práce z domova. Promiňte mi tu zdánlivou odbočku, ale kdykoli slyším slovo „domov“, vybaví se mi hlas a slova Jiřího Voskovce:

Jo, to máte s domovem. V Americe říkáme: „Domov je tam, kde si pověsíš klobouk.“ Na tom něco je, ne? Já říkám: „Domov je tam, kde se pověsíš.“ Trošku zoufalý, ale taky na tom něco je, někdy, co? [1]

Parafrázujeme-li citát Jiřího Voskovce, zjistíme, že lékaři, zdravotní sestry, ošetřovatelé, pečovatelky, hasiči, policisté… zkrátka všichni, kdo pro nás stáli v první linii, by mohli, a to myslím bez jakéhokoli zlehčovaní situace, klidně říci: „Domov je tam, kde se upracuješ.“

My ostatní bychom pak, více než kdy jindy, mohli, byť někdy i s trochou hořkosti, říci: „Domov je tam, kde pracuješ.“ Pro mnohé z nás však nebyla „vynucená“ práce z domova, pokud ji situace a charakter povolání vůbec umožňovaly, pouhým výkonem povolání v komfortu domova. Často se z nás také stali učitelky nebo učitelé. A ruku na srdce, zde už se o nějakém komfortu příliš hovořit nedá. Na vlastní kůži jsem sám pocítil, jaké vypjaté situace mohou vzniknout, je-li jedinec vystaven trvalé interakci s ostatními členy domácnosti. „Peklo jsou ti druzí,“ praví J. P. Sartre, ale bylo by, myslím, správné ponechat jeho citát doznít, „ale právě tak jsem mohl napsat, že ráj jsou ti druzí, zkrátka, všechno přichází k člověku jenom od druhých, od lidí.“ [2]. K tomu svorně dodávám, že trvalá interakce s ostatními členy domácnosti nevyvolává pouze situace vypjaté, ale rovněž situace milé, zábavné, veselé i dojemné. Rodinné vztahy může hezky prohloubit nebo také zahubit. Již jsem slyšel názor, že v budoucnu nás, vzhledem k nedávným opatřením, zcela jistě čeká nárůst porodnosti, ale také rozvodovosti. Vše má tedy tradičně své plusy i mínusy. Jejich interpretace mnohdy závisí na naší osobnosti a přístupu k životu obecně. Optimista se podívá na ementál a vidí sýr. Pesimista se podívá na ementál a vidí jenom díry. Chci býti optimistou, ale naprosto chápu, že v některých profesích a životních situacích někdy nemusí být vůbec snadné optimistou zůstat.

V duchu klasika: „…a protože je dobrých zpráv čím dál tím míň, tak je třeba horším zprávám dávat úsměvná hesla.“ [3], lze do nového (úsměvného) světla položit četné rady, doporučení, moudra i výčty kladů a záporů práce z domova, kterých plave v internetových vodách vždy dostatek. Více viz obrázek výše.

Kdo by se chtěl zabývat problematikou práce z domova z pohledu práva, může si přečíst např. článek: Práce z domova – výhody a nevýhody, plánované změny.

Závěrem si připusťme, že někdy však pro práci z domova nestačí ani železná disciplína, silná osobnost plná odhodlanosti, samostatnosti a sebekázně. Některá povolání prostě už ze své podstaty práci z domova vylučují.

Držte se a pro nějakou tu díru nezatracujte hned celý sýr!

Použitá literatura:

  1. VOSKOVEC, Jiří. Relativně vzato [CD]. Praha: Primus, 1994. Stopa 4. Sisyfos. Nahrávka převzata z původního LP, vydaného nakladatelstvím Kampa Disc v New Yorku v roce 1975.
  2. Jean-Paul Sartre. In: Wikicitáty [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2004-, 6. 3. 2020 [cit. 2020-04-23]. Dostupné z: https://cs.wikiquote.org/wiki/Jean-Paul_Sartre
  3. S tebou mě baví svět [film]. Režie Marie Poledňáková. Československo, 1982. Délka 82 min.
  4. VOHRALÍKOVÁ, Veronika. Práce z domova – jaké má výhody a nevýhody? [online]. 14. dubna, 2019 [cit. 2020-04-23]. Dostupné z: https://www.duveryhodnafirma.cz/prace-z-domova/
  5. GOLA, Petr. Výhody a nevýhody práce z domova. Jsou to tyto [online]. 7. června 2018 [cit. 2020-04-23]. Dostupné z: https://www.e15.cz/finexpert/vydelavame/vyhody-a-nevyhody-prace-z-domova-jsou-to-tyto-1347420
  6. PINKASOVÁ, Martina. Práce z domova: Znáte všechna pro a proti? [online]. 10. 10. 2014 [cit. 2020-04-23]. Dostupné z: https://www.mesec.cz/clanky/prace-z-domova-znate-vsechna-pro-a-proti/


Citace

BURSKÝ, Ondřej. Home, Sweet Home… Office? Aneb krátké zamyšlení nad fenoménem práce z domova v kontextu doby. Lékařská knihovna [online]. 2020, roč. 25, č. 1-2 [cit. 17.07.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/aktuality/. ISSN 1804-2031.

Cena Jana Evangelisty Purkyně 2020 pro doc. MUDr. Jarmilu Drábkovou, CSc.

PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Cena Jana Evangelisty Purkyně je nejvyšší vyznamenání České lékařské společnosti J. E. Purkyně (ČLS JEP) za mimořádné zásluhy o rozvoj oboru a za celoživotní vědeckou činnost. Cenu uděluje Předsednictvo ČLS JEP, z. s.  Mezi jejími držiteli jsou např. prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc., prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc., prof. MUDr. Radana Königová, CSc., prof. MUDr. Josef Koutecký, DrSc., prof. MUDr. Pavel Pafko, DrSc., a řada dalších význačných českých lékařů. Continue reading

10 let Klubu lékařských knihovníků (KLK) SKIP

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK

V listopadu letošního roku jsme si připomněli desáté výročí založení Klubu lékařských knihoven Svazu knihovníků a informačních pracovníků (SKIP). Myšlenka založit klubovou platformu lékařských knihoven a knihovníků vznikla v roce 2007, k ustavení Klubu došlo 11. 11. 2009. Iniciativa vzešla z regionů, mezi aktivní zakládající členy patřila PhDr. Hana Kovalčuková z Jihomoravského regionu, Mgr. Jindřiška Šindlerová ze Zlína a kolegyně Mgr. Malá z liberecké nemocniční knihovny. Continue reading