Tag Archives: články

Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2019 – 2021

Mgr. Adam Kolín, NLK

Rešeršní služba je jednou ze základních služeb [1] poskytovaných Národní lékařskou knihovnou (dále jen NLK) v oddělení informačních a speciálních služeb (dále ISS). Jako veřejná knihovna poskytuje službu všem osobám starším 15 let. [2] Uživatelé si ji mohou objednat osobně, pomocí webového formuláře, e-mailem nebo telefonicky. Rešerše je zpracována z elektronických licencovaných nebo volně dostupných zdrojů.

Článek navazuje na předchozí text, který srovnával data z let 2015 – 2018.[3] Podíváme se zde na vývoj rešeršních služeb během pandemie Covid-19 a na to, jaký měla pandemie vliv na tuto službu. Pro potřeby dalšího srovnání je i struktura textu stejná.

Na začátek připomenu to, jaké parametry jsou pro vyhodnocení statistik jednorázových rešerší důležité. Více než objednávka rešerše je podstatný počet rešeršních dotazů, které z objednávky vzejdou, lépe vypovídá o náročnosti zpracování. Pro kontext jsou uvedeny i vybrané údaje o využití elektronických informačních zdrojů, které jsou pro rešeršní služby základním nástrojem. Kromě toho budou prezentovány údaje z analýzy rešeršních objednávek a další statistická data s rešeršemi spojená.

Rešeršní služby v NLK – statistiky

Mezi roky 2019 a 2020 došlo k výraznému poklesu objednávek, a tedy i zpracovaných rešeršních dotazů, v závislosti na pandemii Covid-19. Obdobný pokles je typický pro všechny ostatní parametry. V roce 2021 došlo k mírnému nárůstu, co se týče objednávek, ale k výraznější proměně složitosti zpracování rešerší. Podle srovnání počtu rešeršních dotazů mezi lety 2020 a 2021 došlo tedy k zadávání komplexnějších objednávek.

Situace s elektronickými informačními zdroji (dále EIZ) se ustálila, jelikož od roku 2018 nedošlo k žádné změně, co se týče licencovaných databází. Značný vliv na nárůst mezi léty 2020 a 2021 převážně českých plných textů k rešerším měl fakt, že během pandemie Covid-19 došlo v rámci oddělení ISS k vzniku nové agendy, a to kontroly a doplnění záznamů v databázi Bibliographia medica Čechoslovaca o DOI identifikátory a odkazy na plné texty.

Tabulka 1: Jednorázové rešerše v NLK v letech 2019 – 2021

V letech 2019 – 2021 stoupl vliv rešeršních služeb na využívanost EIZ. Bylo využito výpočtu, který na základě zkoumaného vzorku 20 objednávek v kombinaci s počtem obsažených Open Access plných textů u zahraniční části rešerše, ukázal podíl 10 až 15 % na celkovém počtu zahraničních plných textů. Hodnoty pro tyto výpočty vidíte v tabulce č. 2.

Přestože došlo v roce 2020 k poklesu objednávek i rešeršních dotazů, hodnoty jak pro počet dotazů na 1 objednávku, tak plných textů na objednávku průběžně rostly.

Tabulka 2: Vliv rešeršních služeb na využívanost EIZ v letech 2019 – 2021

Průběžné rešerše a další služby

Další částí rešeršních služeb, které NLK poskytuje, jsou průběžné rešerše, které v podstatě stagnují. V roce 2019 však přišla velká objednávka na průběžné rešerše, a to pro celkem 128 profilů, na sledování konkrétních autorů z kardiologie pro lékařsko-technologickou firmu. Bohužel hned následující rok byla průběžná rešerše zrušena, jelikož došlo ke změně v přístupu firmy a ta přešla na sledování publikační činnosti autorů přes vlastní elektronický systém. Kromě toho přibyl ještě jeden profil v roce 2020, který však byl hned v roce 2022 zrušen. Vyhlídky pro tuto službu nejsou nejlepší, neboť v podstatě zůstávají pouze profily, které jsou zde dlouhodobě sledovány, je však otázkou, zda do budoucna ještě má smysl tuto službu vůbec nabízet.

Tabulka 3: Průběžné rešerše v letech 2019 – 2021

Další služby v rámci oddělení ISS jsou navázané na uživatele a jejich přímý kontakt v rámci knihovny. Rešeršní služby pro jednorázové nebo průběžné rešerše lze praktikovat bez přímého kontaktu s uživatelem, a jak nám ukázala pandemie Covid-19, nezasáhlo to rešeršní služby takovým způsobem, aby nebylo co dělat. Služby (výpůjční nebo MVS), které vyžadují přímý kontakt s uživatelem, ale byly postiženy výrazně. Platí to i pro položky v tabulce č. 5 návštěvnost knihovny nebo objednaný uživatel (konzultace). Pandemie Covid-19 tyto ukazatele zredukovala na polovinu a nastartovala jejich pokles i v roce dalším. Až příští roky ukážou, zda půjde o trend trvalý.

Tabulka 4: Rešeršní služby v přímém kontaktu s uživatelem v letech 2019 – 2021

Rešerše trochu jinak – MedLike

Větší pozornosti se v době pandemie Covid-19 dostalo doplňování portálu MedLike v důsledku menšího počtu objednávek jednorázových rešerší. Pracovník rešeršního oddělení na předem vybraná témata provádí rešerše ve volně dostupných internetových zdrojích. K jeho práci patří jak samotný výběr zdrojů, tak posouzení formálních kvalit zpřístupněných zdrojů. [4] Okruh témat samozřejmě není nevyčerpatelný, nicméně je třeba brát v potaz ještě průběžné rešerše k získání nového přírůstku zdrojů k určitému tématu za určité časové období pro potřeby portálu. Od vzniku portálu patřil tedy rok 2020 a 2021 v doplňování nových zdrojů mezi tři nejbohatší, jak můžete vidět v tabulce č. 5.

Tabulka 5: MedLike – celkový počet zařazených zdrojů do portálu v letech 2019 – 2021

Pracovní vytížení rešeršérů

Jiný možný úhel pohledu na práci rešeršního oddělení nabízí vytížení jednotlivých pracovníků, které je dokumentováno v tabulce č. 6. Pro porovnání byly zvoleny následující parametry: celkový počet rešeršních dotazů, počet stažených plných textů, počet úvazků a skutečný počet odpracovaných dní na jeden plný úvazek (od všech pracovních dní byla odečtena povinná dovolená a dny strávené na nemocenské). V tomto statistickém přehledu však nikde není započten čas, který pracovníkovi zabírá např. seznámení s tématem, což by šlo velice obtížně kvantifikovat, agenda spojená s evidencí rešerší nebo komunikace se samotnými uživateli.

V listopadu 2019 došlo k snížení počtu úvazků o 1,25 úvazku v oddělení ISS. Došlo tedy k úpravě a k lepší organizaci práce se zbylými úvazky, aby byla částečně zachována alokace počtu úvazků na rešeršní služby v rámci oddělení.

Pandemie Covid-19 způsobila pokles u dat pro rok 2020. Současně však s nárůstem v roce 2021 vyvstala otázka, jak lépe zvládat nárůst počtu objednávek, dotazů a získávání plných textů. Prozatím se v letošním roce přistoupilo k využití dalších kolegů pro potřeby získávání plných textů vzhledem k nárůstu časové náročnosti úkonů s tím spojených, ale současně také uvažujeme nad změnou formálního zpracování  a doručení rešerše do budoucna.

Tabulka 6: Roční vytížení rešeršérů z oddělení ISS

Vývoj počtu přijatých objednávek v kalendářním roce

Důležitějším pohledem v evidenci objednávek je jejich rozložení během roku. Jak můžete vidět v grafu 1, nejvytíženější období je podzim, a to dlouhodobě. Anomálií je únor roku 2019, kdy došlo k objednání retrospektivní rešerše, která posloužila jako podklad pro zvážení objednání průběžné rešerše pro lékařskou technologickou firmu viz část Průběžné rešerše a další služby.

Graf 1: Měsíční počet objednávek jednorázových rešerší v letech 2019 – 2021

Ještě přesnější pro ukázku vytíženosti při zpracování jednorázových rešerší je sledování parametru rešeršních dotazů během roku. Změna sledovaného parametru v grafu 2 ukazuje, jak se odlišuje křivka od započtení přijetí objednávky.

Graf 2: Měsíční počet rešeršních dotazů v letech 2019 – 2021

Analýza jednorázových rešeršních objednávek v letech 2019 – 2021

Pro doplnění celkového obrazu týkajícího se rešeršních služeb v NLK byla upřena pozornost i na jejich uživatele. Data pro analýzu byla získána z objednávek v příslušných letech. V další části se tedy zaměříme na formální údaje ze zadání, jako jsou účel rešerše, titul uživatele nebo jeho jazyková výbava.

V rešeršní objednávce je účel rešerše jednou z klíčových položek, jelikož podle něj rešeršér může uzpůsobit finální výběr zdrojů k vyhledávání. Tento atribut však uživatelé v objednávce mohou využít vícekrát než jednou. Na prvních dvou místech od posledního vyhodnocení se nic nezměnilo. Nejčastějším účelem rešerše je bakalářská práce, druhým nejčastějším je diplomová práce. Zajímavé je, že došlo k velmi výraznému úbytku objednávek, kde nebyl vyplněn účel rešerše. Nejspíše jde o vliv pandemie Covid-19, která přesunula většinu objednávek do webového formuláře, kde je tuto položku povinné vyplnit.

Graf 3: Účely rešerší – srovnání let 2019 – 2021

Celkový pohled pak mluví jasně. Přes 65 % účelů patří studentům s kvalifikačními pracemi z vysokých škol. Obdobné výsledky byly i ve srovnání v letech 2015 – 2018.

Graf 4: Účely rešerší – celkové rozdělní v letech 2019 – 2021

Dalším sledovaným atributem jsou tituly uživatele. U tohoto atributu je třeba uvést, že uživatel může být zařazen do více kategorií. V největším množství objednávek není titul uveden. Je to způsobeno dvěma faktory. Prvním faktorem je, že nejčastějším uživatelem rešeršních služeb je student bakalářského studia. Na druhé straně je vidět neochota části uživatelů titul uvádět. Tento faktor odhaluje opět hlavně atribut účel rešerše. Z logiky věci lze předpokládat, že by účel rešerše bakalářská práce měl být minimálně roven atributu titul neuveden, případně v kombinaci s titulem DiS. To samé platí pro účel rešerše diplomová práce a bakalářský titul. Ostatní tituly už pouze mohou dokumentovat zájem o služby mezi jednotlivými akademickými hodnostmi. K jedné anomálii došlo u titulu MUDr. v roce 2019, kde opět hrála roli objednávka lékařsko-technologické firmy, kterou zastupovala lékařka.

Graf 5: Uvedené vzdělání – srovnání let 2019 – 2021

Do kategorie ostatní patří např. tituly Ing., RNDr., PaedDr., CSc., MBA, MgA., M.S. nebo MPH.

Graf 6: Uvedené vzdělání – celkové rozdělení v letech 2019 – 2021

Jazykové vymezení rešerší se skládá především z požadavků na rešerše v anglickém a českém jazyce. Mezi další frekventované jazyky patří slovenština a němčina. U rešerše ze slovenské odborné literatury lze využít databázi Bibliographia medica Slovaca. U dalších světových jazyků je už situace horší, jelikož primárním jazykem publikování je angličtina. Samozřejmě, že se v databázích dají najít i články z jiných světových jazyků, ale spíše jde o okrajovou záležitost. Samozřejmě také záleží na jazykové vybavenosti zaměstnanců oddělení ISS, ale i zde převládá angličtina. Z ostatních jazyků se ojediněle objevují požadavky na francouzštinu, ruštinu nebo ukrajinštinu.

Graf 7: Jazykové vymezení rešerší v letech 2019 – 2021

Podíl uživatelů NLK

Od roku 2016 klesá jak počet uživatelů knihovny, tak jejich podíl mezi uživateli rešeršních služeb. V letech 2016 – 2018 se tento podíl pohybuje v rozmezí 8-10 %. Do budoucna by chtělo připravit průzkum, jaké procento neregistrovaných uživatelů rešeršních služeb se nakonec stane uživateli registrovanými.

Tabulka 7: Uživatelé rešeršních služeb v NLK

Samotné výsledky rozdělení uživatelů na registrované a neregistrované můžete vidět v grafu č. 8. Trendem posledních tří let je, že se rozdíl mezi neregistrovanými a registrovanými uživateli zvětšuje. Opět za tím můžeme vidět vliv pandemie Covid-19. Rešeršní služba totiž není vázána na to, aby byl uživatel předem registrován. Z praxe víme, že část uživatelů se až na základě vypracované rešerše rozhodne, jestli se stane uživatelem knihovny, případně se stává uživatelem až při vyzvednutí rešerše, a tudíž v době objednávky uživatelem ještě není.

Graf 8: Registrovaní a neregistrovaní uživatelé rešerší v letech 2019 – 2021

Posledním zkoumaným atributem, který lze z objednávek vyčíst, je způsob objednávání rešerše. Byly zvoleny pouze dvě kategorie (osobní a webový formulář), a to z důvodu, že objednání rešerše prostřednictvím telefonu nebo e-mailu je ve srovnání s prvními dvěma kategoriemi vyloženě marginální. Mezi léty 2015 až 2018 byl trend razantního poklesu osobních objednávek ve prospěch elektronického formuláře. V roce 2019 byl počet objednávek jedním nebo druhým způsobem vyrovnaný, ale opět již několikrát zmiňovaná pandemie Covid-19, výrazně proměnila trend ve prospěch elektronického formuláře. Je tedy na místě uvažovat nad tím, že v budoucnu by se všechny objednávky zadávaly elektronicky, i ty, které by byly tzv. osobně na místě u služby. Vedlo by to k snadnějšímu statistickému vyhodnocení, a i k rychlejší evidenci.

Graf 9: Způsoby objednání rešerší v letech 2019 – 2021

ZÁVĚR

Pod vlivem změn, které přinesla pandemie Covid-19, je třeba se zamyslet nad větší diferenciací služeb. Na mysli mám zejména zlepšení platebních možností pro uživatele. Zavedením platební brány by v kombinaci se zasláním pouze výsledků rešerší bez plných textů mohlo dojít k výraznému zrychlení vyřízení rešerše. Případně vytvořením schránky s výsledky rešerše, která by se zpřístupnila zapsáním kódu (zaslaném po ověření platby na účet NLK). U tohoto kroku je také dále nutné rozvíjet doplňování odkazů na plné texty v databázi BMČ, aby se mohli uživatelé spolehlivě, snadno a vlastními silami dostat k potřebným článkům.

Předložené údaje se také nabízí k porovnání s lety 2015 – 2018 z předchozího článku. [3] 

Zdroje:

  1. Zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb (knihovní zákon). epravo.cz. [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupný z: http://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-29-cervna-2001-o-knihovnach-a-podminkach-provozovani-verejnych-knihovnickych-a-informacnich-sluzeb-knihovni-zakon-2631.html] ISSN 1213-189X.
  2. ČESKO. MINISTERSTVO KULTURY ČR. Metodické vyjádření Ministerstva kultury k problematice poskytování veřejných knihovnických a informačních služeb způsobem zaručujícím rovný přístup všem bez rozdílu [online]. [cit. 2019-12-02]. Dostupný z: https://ipk.nkp.cz/docs/legislativa/Metodicke-vyjadreni-k-principu-rovnosti-podle-knihovniho-zakona_1.pdf
  3. KOLÍN, Adam. Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2015 – 2018. Lékařská knihovna [online]. 2019, roč. 24, č. 3-4 [cit. 24.11.2022]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2019-24-3-4/reserse-v-narodni-lekarske-knihovne-v-letech-2015-2018/. ISSN 1804-2031.
  4. LESENKOVÁ, Eva, Helena BOUZKOVÁ, Adéla JAROLÍMKOVÁ, Filip KŘÍŽ, Klára MAŠKOVÁ a Lenka MAIXNEROVÁ. MedLike – spolehlivé informace o zdraví a nemoci pro občana v Národní lékařské knihovně. In: MEDSOFT … 2017, s. 135-140. ISSN 1803-8115. Dostupné také z: http://www.creativeconnections.cz/medsoft/


Citace

KOLÍN, Adam. Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2019 – 2021. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 03.02.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/clanky/. ISSN 1804-2031.

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Období první republiky

Mgr. Alexandra Surá, Ph.D., NLK

Během první světové války docházelo k značnému pohybu lidí, což mělo za následek šíření řady infekčních chorob. V letech 1918-1920 postihla svět pandemie španělské chřipky, v Čechách byl první případ zaznamenán v dubnu roku 1918. [1, 2, 3] Mezi obyvatelstvem se šířil také tyfus, záškrt, spalničky, spála, pohlavní choroby a tuberkulóza. Válka za sebou nechala sirotky, vdovy a většina invalidů vracející se z fronty byla prakticky nezaměstnatelná. V listopadu roku 1918 bylo zřízeno Ministerstvo veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy, do jehož kompetence spadal dohled nad vzděláváním zdravotnických pracovníků, dozor nad činností zdravotnických zařízení, lékáren a veřejných lázní. K dalším pravomocem ministerstva patřil organizovaný boj proti infekčním chorobám, osvětová činnost, podpora zdraví lidu a také organizace tělesné výchovy. V roce 1918 vzniká Ústav pro zkoumání léčiv a roku 1925 je otevřen Státní zdravotní ústav. V nové republice působí řada zdravotně-sociálních spolků, které svoji činnost zaměřují především na zdravotní osvětu, prevenci konkrétních onemocnění, a sociální podporu nemocných a jejich rodin. Roku 1919 vzniká Československý červený kříž; z jeho podnětu je v témže roce zřízena Masarykova liga proti tuberkulóze. Další spolky se zaměřovaly například na potírání pohlavních chorob, výchovu a opatrování slepých a hluchoněmých nebo na boj proti alkoholismu. Ve 30. letech postihuje svět velká hospodářská krize, jejíž důsledky měly bezpochyby vliv na sociální poměry a zdravotní stav obyvatelstva. [1,2,]

Jak se Československý červený kříž podílel na zdravotní osvětě obyvatelstva?

Vznikem Československé republiky zaniká Zemský pomocný spolek Červeného kříže pro království České a Vlastenecký zemský spolek pomocný Červeného kříže pro Moravu, jež byly součástí Rakouské společnosti Červeného kříže. Zrod Československého červeného kříže se váže k 6. únoru roku 1919, kdy prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) svým podpisem ztvrdil vznik této organizace, v jejíž čele stála jeho dcera Alice Masaryková (1879 -1966). V prosinci 1920 byl ČSČK uznán Mezinárodním výborem Červeného kříže v Ženevě.

V prvních poválečných letech se činnost Československého červeného kříže zaměřovala převážně na následky první světové války. Dalším cílem ČSČK  byla podpora zdravotní péče, příprava profesionálního zdravotnického personálu a dobrovolných zdravotníků (samaritánů), humanitární pomoc a v neposlední řadě zdravotní výchova populace. Zásluhou červeného kříže vznikaly zdravotní poradny, např. poradna pro choroby plicní, poradna pro choroby kožní a pohlavní nebo dětská poradna. K aktivitám této organizace patřilo pořádání přednášek, které se týkaly hygieny, pohlavních nemocí či prevence tuberkulózy. Červený kříž rovněž organizoval různé kurzy, například kurz první pomoci, kurz zaměřený na péči o dítě či kurz vaření a zdravé výživy, ve kterém se mohly hospodyně naučit, jak připravit zdravý, výživný a přitom levný pokrm. [4, 5,6] Za účelem zdravotnické osvěty byly promítány filmy a diapozitivy se zdravotně výchovnou tematikou. Organizace disponovala pojízdným kinem, díky kterému mohly být filmy se zdravotně osvětovou tematikou promítány i v místech, kde nebylo kino. Nakladatelství Společnosti Čsl. Červeného kříže vydávalo řadu publikací jak pro dospělé, tak pro děti a dorost. [4] V časopise, který nesl název Zdraví lidu: zdravotnický měsíčník Čsl. Červeného kříže (1923- 1940), byly otiskovány informace, které se týkaly zdraví, různých onemocnění, péče o dítě, hygieny, výživy a zásad správné životosprávy. Své místo tu měly rubriky Co u nás nového, Co nového v cizině, Dotazy a odpovědiLiteratura (knižní novinky). Na poslední stránce v Dětském koutku byla otiskována ilustrovaná říkanka nebo pohádka. [7]

Vzdělávací příručky Československého červeného kříže, které byly určeny laické veřejnosti, poskytovaly informace, které se týkaly základních pravidel první pomoci, prevence nemocí a podpory zdraví. Vychází například: První pomoc raněným a bezvědomým (1922) [8], Jak si uchovati zdraví (1923) [9] či Domácí zdravověda a ošetřování nemocných (1921) [10].

Kromě dospělých byla pozornost, co se týče zdravotní výchovy, věnována také dětem. Prostřednictvím organizace Dorost Československého červeného kříže, kterou schválilo Ministerstvo školství a národní osvěty 26. ledna 1921, probíhala zdravotně osvětová činnost přímo ve školách. [4, 11, 12, 13] V letech 1921-1925 vychází LÍPA – měsíčník dorostu československého červeného kříže (od roku 1926 Měsíčník dorostu Československého Červeného kříže). [14] K uvedenému periodiku vycházela také příloha Radost, určena nejmladšímu dorostu. [15]

V knižní podobě vycházely pohádky, povídky, říkanky a dětské divadelní hry. Nemalou zásluhu na šíření zdravotní osvěty měl lékař, spisovatel a dramatik Karel Driml (1891-1929), který je autorem řady dětských publikací, z nichž některé vyšly nákladem Československého červeného kříže, např. Zdravotní říkánky (1924) [16], Zdravé zuby (1926) [17] a hry pro loutkové divadlo Kašpárkovy zdravotnické táčky (1924) [18] či Bacilínek (1924) [19].

Titulní strana časopisu Zdraví lidu Foto: NLK

Jakým způsobem probíhala osvětová činnost Československého abstinentního svazu? 

Alkoholismus představoval celospolečenský problém. Už v období Rakousko-uherské monarchie mělo pití piva, lihovin a vína vzestupnou tendenci a na počátku 20. století dochází k zakládání spolků na potírání alkoholismu (např. roku 1905 je založený Zemský spolek proti alkoholismu). Suroviny pro výrobu alkoholu, kterých bylo nedostatek v období první světové války, jsou již ve dvacátých letech 20. století dosažitelné do té míry, že mohou být využívány v lihovarnictví a pivovarnictví. Výroba alkoholu za první republiky roste s její poptávkou a spotřebou. [20,21] Sám prezident T. G. Masaryk (1850 -1937) ve své knize O ethice a alkoholismu (1920), vidí v alkoholismu příčinu fyzického a psychického strádání jedince, které má dopad na celou společnost. [22] Neutišitelná situace ohledně užívání alkoholu vedla k vládním opatřením a zakládání protialkoholních spolků. Dne 17. února 1922 byl schválen zákon č. 86/1922 Sb., na jehož vzniku měl velkou zásluhu lékař Arnold Holitscher (1859 – 1942), který byl v minulosti závislý na alkoholu. Podle tohoto zákona bylo zakázáno podávání všech druhů alkoholických nápojů dětem a mladistvým na veřejných místech (mladiství od 16 do 18 roku věku měli dovoleno pít pivo a víno). Uvedeným zákonem nebylo také povoleno podávání jakéhokoliv alkoholového nápoje, kromě piva a vína, dospělým osobám na tanečních zábavách. Na všech místech uvedených v zákoně (hostince, kavárny, restaurace, výčepy, obchody, bufety, výletiště, poutě apod.), měla být dobře viditelná cedule stanoveného zákazu. Prodávání alkoholických nápojů dětem a mladistvým, kteří je odnášeli mimo výčep k požívání osobám, které podle zákona nespadaly pod uvedený zákaz, bylo povoleno, [23] i když se ozývaly hlasy, že děti cestou upíjí.

V osvětě a kampaních proti alkoholismu se značně angažoval Československý abstinentní svaz (do roku 1918 Českoslovanský abstinentní svaz), jehož členové si kladli za cíl ostřízlivění národa. Předsedou svazu byl v období 1922 – 1938 profesor sociologie a filosofie Břetislav Foustka (1862 – 1947), který vypracoval návrh programu, jehož cílem byl boj proti alkoholismu. Svaz inicioval pořádání přednášek, výstav, podporu výroby nealkoholických nápojů, zakládání nealkoholických stravovacích zařízení, protialkoholních poraden a léčeben. [ 20, 21]

Roku 1923 je za finanční podpory Ministerstva veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy zřízena v Tuchově na Teplicku protialkoholní léčebna. U jejího zrodu stáli členové abstinentního svazu prof. Břetislav Foustka (1862 – 1947) a  Bedřich Konařík (1878 – 1944). Po přijetí do léčebny museli pacienti abstinovat a díky pracovní terapii (zahradničení, práce na poli, příprava pokrmů a údržba budovy), bylo zčásti zajištěno finanční krytí provozu tohoto zařízení. [20, 21, 24, 25] Z iniciativy svazu vznikla roku 1928 v Praze-Vršovicích protialkoholní poradna, ve které byla kromě lékařské pomoci poskytována také psychologická a sociální pomoc. Poradnu mohli bezplatně navštěvovat alkoholici a jejich rodiny. Další protialkoholní poradny postupně vznikaly v Brně, Ostravě, Plzni a Liberci. [20, 24]

K aktivitám protialkoholního spolku patřilo rovněž vydávání letáků, brožur, pohlednic, knih a časopisů s protialkoholní tematikou. Československý abstinentní svaz vydává od roku 1921 periodikum Vyšší národ. Časopis obsahoval zprávy o činnosti abstinentních organizací a protialkoholních hnutí z domova i z ciziny (např. informace o pořádání sjezdů, přednášek a výstav), dále se zde nacházely články odborníků, kteří poukazovali na škodlivé působení pití alkoholu na lidské zdraví, morálku, rodinu, pracovní způsobilost a společnost. Nechyběla ani rubrika Hlídka literární, ve které byli čtenáři upozorňováni na publikace s protialkoholní tematikou. K časopisu vycházely nepravidelně přílohy, např. beletristická příloha Besídka Vyššího národa, ve které byly uveřejňovány různé povídky a příběhy ze života lidí, kterým alkoholismus zasáhl do života (např. vyznání vyléčeného alkoholika nebo příběh ženy, která líčí soužití s alkoholikem). V Besídce byly také otiskovány drobné zprávy a vycházela poezie. Příloha My mladí byla zaměřena na mládež a Sluníčko na děti. Dalšími přílohami časopisu byly Abstinentní železničářSlovenský abstinent. [26]

Ze spisů s protialkoholní tematikou, které vycházely nákladem Československého abstinentního svazu v edici Abstinentní knihovna, lze  jmenovat: Působení alkoholu na tělo lidské (1922), ve kterém je vysvětleno, jaké účinky má pití alkoholu na lidský organismus [27], Jed v žilách (1922), což jsou povídky o lidech, kterým zasáhl do života alkohol [28] a Alkohol z hlediska chemického (1923), jehož autor popisuje, jak vzniká a z jakých chemických látek se skládá alkohol [29]. V uvedené edici vycházely také práce prof. Břetislava Foustky (1862 – 1947), například Alkoholism a ideály národa (1922), ve které poukazuje na mravní a společenský problém alkoholismu. [30] Jakým způsobem působí alkohol na člověka i v malých dávkách, objasňuje v publikaci Alkoholism a organism (1923) [31]. Ve studii Alkoholism a tělesná výkonnost národa (1922) demonstruje, že pití alkoholu má neblahý vliv na výkon člověka. [32] Mimo edici vyšlo nákladem abstinentního svazu již zmiňované dílo T. G. Masaryka O ethice a alkoholismu či publikace Alkohol pro – proti: pít – nepít (1924), ve které její autor Dr. Šimsa (1865 – 1945) vysvětluje, jaký vliv má pití alkoholu na lidský organismus. [33]

Osvěta probíhala také na školách. Za tímto účelem vyšla roku 1923 Abstinentní čítanka, kterou uspořádal spisovatel a pedagog Jaroslav Urban (1889 – 1960). [34] Pro děti školou povinné byly pořádány přednášky, besídky, výstavy a divadelní představení. [20, 21, 35]

Titulní strana časopisu Vyšší národ Foto: NLK

Jakou podobu měla pohlavní osvěta?

 Na významnou úlohu pohlavní osvěty poukazovaly autority z řad lékařů, pedagogů, vychovatelů a politiků. Prezident Tomáš Garrigue Masaryk (1850 – 1937) ve své knize Mnohoženství a jednoženství (1925) nastiňuje potřebu pohlavní osvěty a poukazuje na šíření pohlavních nemocí či provozování prostituce. [36] Osvěta, která se uskutečňovala prostřednictvím tiskovin, přednášek, filmů a her, cílila na jednotlivé populační skupiny. Nemalou zásluhu na pohlavní osvětě měl pedagog Zdeněk Záhoř (1881-1931), který prosazoval, aby byly osloveny široké vrstvy obyvatelstva. Vypracoval program pohlavní výchovy za účelem oslovit cílové skupiny (rodiče, kantory, dorost a všeobecnou veřejnost). Pro každou z uvedených skupin byly vydávány příručky a letáky. Záhoř je autorem mnoha publikací, které vycházely především v rámci edice Knihovna pohlavní výchovy, kterou sám založil. [37] Řada z jeho děl se dočkala opakovaných vydání. Jakým způsobem vysvětlit svým dětem, jak přišly na svět, a kdy začít s jejich pohlavní výchovou, se rodiče mohli dozvědět například z publikací: Pohlavní výchova (1920) [38], Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl I. Pro rodiče (1925) [39], Příručka pohlavní výchovy pro rodiče (1931) [40].

Rukojeť výchovy k rodičovství na školách (1930) [41], Naše žactvo – příští rodiče. Slovo k učitelstvu (1926) [42] či Praktický rádce v pohlavní výchově mládeže (1931) [43] jsou příklady publikací, které byly sepsány k odborné průpravě kantorů.

Dospívající se prostřednictvím brožur a letáků mohli dozvědět, jaké fyzické a psychické změny nastávají během puberty, co je pohlavní styk, jakým způsobem dochází k oplodnění či co jsou pohlavně přenosné choroby. Pro tuto cílovou skupinu vychází například příručky: Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl IV. Pro hochy as od 12 do 15 let (1925) [44]  a Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy Díl V. Pro dívky as od 12 do 14 let  (1925). [45] Pro dívky od 14 let byla určena publikace: Pohlaví – láska – mateřství: pro dívčí dorost od 14 let (1918) [46] a pro chlapce od 15 roku věku publikace  Pohlaví – láska – otcovství: pro mužský dorost od 15 let. (1919). [47] Mládeži starší 16 let, byla určena publikace Význam a podstata lásky pro mladé lidi (1925) [48]. Spis Pohlavní život před sňatkem: pro mladé muže (1925) obsahoval potřebné informace pro jedince mužského pohlaví [49].

V knížkách, které byly určeny k pohlavnímu poučení žen, se zpravidla nacházely informace o intimní hygieně, menstruaci, poruchách menstruace, pohlavním životě, antikoncepci, početí, příznacích těhotenství, průběhu gravidity a porodu. Vychází například publikace Ženám (1920) [50] či  Žena – matka – dítě: rady a pokyny. (1924) [51].

Pohlavní styk přestává být chápán jako prostředek k plození dětí a lékaři začínají poukazovat na důležitou úlohu sexuálního uspokojení, jakožto stavu, který je prospěšný jak fyzickému, tak duševnímu zdraví. Za účelem poučení partnerů o pohlavním životě vychází řada publikací, ve kterých se obvykle nachází popis reprodukčních orgánů muže a ženy, informace týkající se pohlavního aktu, sexuálních dysfunkcí, intimní hygieny, antikoncepčních praktik a prostředků. Snoubencům a manželským párům, byla určena publikace Manželství a život pohlavní (1923) [52]. Partnerským vztahům, intimitě v manželství, reprodukci a rodičovství se věnuje autor knihy Zlatá kniha manželství (1924) [53]. Na význam intimní hygieny u ženy a muže poukazuje autor příručky Hygiena v manželství a ochrana před těhotenstvím (1935), ve které vysvětluje z jakého důvodu, jakým způsobem a jak často by se měly umývat intimní partie. [54]

V knize Moderní ochrana před těhotenstvím (1930) je uveden popis, způsob použití mechanických i chemických prostředků určených k zabránění početí. Z mechanických antikoncepčních prostředků jsou představeny různé druhy pesarů, irigátorů, poševních stříkaček, absorbátorů, prezervativů, kapotů (pánský druh ochrany, která se nasazovala pouze na žalud), které se vyráběly. Z chemických prostředků jsou uvedeny například antikoncepční pasty, čípky či kakaové máslo. Z antikoncepčních praktik jsou zmíněny přerušovaná soulož, zmáčknutí pyje před ejakulací či metoda plodných a neplodných dní. [55] Informace týkající se antikoncepce, zvláště metody plodných a neplodných dní, přináší také publikace Pohlavní život v manželství (1932). [56]

Roku 1935 přichází do kin film Osudná chvíle, ve kterém se hlavní hrdina nakazí syfilidou. Druhá část filmu je věnovaná zdravotnické osvětě varující před nebezpečím pohlavních nemocí. [57]

Vyobrazení antikoncepčních prostředků, kniha Moderní ochrana před těhotenstvím Foto: NLK

Vyobrazení antikoncepčních prostředků, kniha Moderní ochrana před těhotenstvím Foto: NLK

Literatura: 

  1. ŘÍHOVÁ, Milada. Kapitoly z dějin lékařství. Praha: Karolinum, 2005. Učební texty Univerzity Karlovy v Praze. ISBN 80-246-1021-3, s. 102-114.
  2. SVOBODNÝ, Petr a Ludmila HLAVÁČKOVÁ. Dějiny lékařství v českých zemích. Praha: Triton, 2004. ISBN 80-7254-424-1, s. 157-162. 165-160.
  3. SALFELLNER, Harald. Španělská chřipka: příběh pandemie z roku 1918. Druhé, rozšířené vydání. [Praha]: Vitalis, [2021]. ISBN 978-80-7253-422-7.
  4.  JUKL, Marek a Jana MAJRICHOVÁ. Století s Červeným křížem: 100 let Československého a Českého červeného kříže. Praha: Český červený kříž, 2019. ISBN 978-80-87729-28-1. S.29-37.
  5. Cesty k správné výživě: příručka pro kursy správné výživy pořádané Čs. Červeným křížem. Praha: Československý Červený kříž, [1932]. 60 s. Knihovna referátu výživy Československého Červeného kříže; sv. 3. d. 1.
  6. 200 předpisů pokrmů pro kursy správné výživy pořádané Čs. Červeným křížem. 4. vyd. V Praze: Československý Červený kříž, 1933. 72 s. Knihovna referátu výživy Čs. Červeného kříže; sv. 3, II. díl.
  7. Zdraví lidu: zdravotnický měsíčník Čsl. Červeného kříže. Praha: Československý Červený kříž, 1923-1940. ISSN 1802-9655.
  8. LUKES, Rudolf. První pomoc raněným a bezvědomým. Praha: Čsl. Červený Kříž, [1922. [40] s. Levné knížky Čsl. Červeného kříže; [č. 4b].
  9. ČAPEKet al. Jak si uchovati zdraví. Praha: Čsl. Červený kříž, [1923]. 16 s. Levné knížky Československého Červeného kříže; č. 3.
  10. DELAN, Jane A. a STRONG, Anne Hervey. Domácí zdravověda a ošetřování nemocných. Praha: Čs. Červený kříž, 1921. 283 s. Čítanka Čsl. Červeného Kříže; I.
  11. DRIML, Karel. Zdravotnická výchova na školách. Praha: Československý Červený kříž, 1924. 31 s. Příručky dorostu Čs. Červeného kříže; Číslo 8.
  12. Dorost Čs. červ. kříže: (o cílech, činnosti a organisaci). III., přepracované vydání. Praha: Československý Červený kříž, dorostový odbor, 1924. 19 stran. Příručky dorostu Čs. červeného kříže; číslo 1.
  13. Účel a organisace Dorostu Československého Červeného kříže. 2. pozm. vyd. Praha: Československý Červený kříž, [1922?]. [16] s. Příručky Dorostu Červeného kříže; č. 1.
  14. Lípa: illustrovaný měsíčník dorostu Československého Červeného kříže. V Praze: Dorostový odbor Čs. Červeného kříže, 1926-1938
  15. Radost: obrázkový časopis pro nejmenší členy Dorostu Československého červeného kříže. V Praze: Československý červený kříž, 1924-1938
  16. DRIML, Karel. Zdravotní říkánky. Praha: Čsl. Červený kříž, 1924. 8 l.
  17. DRIML, Karel. Zdravé zuby. II. vydání. Praha: Československý Červený kříž (dorostový odbor), 1926. 11 s. Příručky Dorostu Čs. Červeného kříže; Čís. 9.
  18. DRIML, Karel. Kašpárkovy zdravotnické táčky: Kašpárkovy výstupy pro loutkové, maňáskové, bramborové a dětské divadlo. 2. vyd. V Praze: Společnost Českoslov. Červeného kříže, [1924]. 45 s.
  19. DRIML, Karel. Bacilínek: Ves. tragédia pre malých i veľkých o zdraví i o nemoci vo 4 dej. s predohr. Praha: Čsl. Červený kříž, 1924. 44 s. Knih. dorostu Čsl. Červ. kříže; 8.
  20. JANČÍK, Drahomír. Pít či nepít – to jest, oč tu běží.“ Střety příznivců a odpůrců abstinence v meziválečném Československu. Historická sociologie[online]. Karolinum Press, 2014, 2014(1), 47-69 [cit. 2022-11-18]. ISSN 1804-0616. Dostupné z: doi:10.14712/23363525.2014.12
  21. PROCHÁZKA, Antonín. Z naší literární tradice alkoholní a protialkoholní: příspěvek k dějinám abstinentního hnutí československého. V Praze: Československý abstinentní svaz, 1927. 86 s. Abstinentní knihovna; sv. 13.
  22. MASARYK, Tomáš Garrigue. O ethice a alkoholismu. 2. vyd. V Brně: Studentská klinika, [1920]. 23 s. Zdravotní a jiné příručky; č. 2.
  23. Sbírka zákonů a nařízení státu československého. V Praze: Státní tiskárna, 18.03.1922, 1922(26), s. 295. ISSN 1804-0705. Dostupné také z: https://www.digitalniknihovna.cz/nkp/uuid/uuid:89e5b950-98e4-11e9-b601-005056825209
  24. Náš ústav pro záchranu alkoholiků. in Vyšší národ: orgán Československého hnutí abstinentního. s.18 V Praze: Abstinentní svaz, 1923.
  25. KONAŘÍK-BEČVAN, Bedřich. Léčení alkoholismu v cizině a u nás. V Praze: nákladem Československého abstinentního svazu, 1934. 64 stran, 11 nečíslovaných stran obrazových příloh. Abstinentní knihovna; svazek 23
  26. Vyšší národ: orgán Československého hnutí abstinentního. V Praze: Abstinentní svaz, 1921 -1925.
  27. BARTH, Jaroslav. Působení alkoholu na tělo lidské. Druhé, přepracované a rozmnožené vydání. V Praze: nákladem Československého abstinentního svazu, 1922. 64 stran. Abstinentní knihovny
  28. ZEITHAMMER, Viktorin. Jed v žilách: povídky z ovzduší alkoholismu v horách šumavských. V Praze: Čsl. abstinentní svaz, 1922. 150 s. Abstinentní knihovna; sv. 4.
  29. NĚMEČEK, Hynek. Alkohol s hlediska chemického. V Praze: nákladem “Československého abstinentního svazu”, 1923. 50 stran. Abstinentní knihovny sv. VII.
  30. FOUSTKA, Břetislav. Alkoholism a ideály národa. V Praze: Československý abstinentní svaz, 1922. 29 s. Abstinentní knihovna; sv. 1.
  31. FOUSTKA, Břetislav. Alkoholism a organism: několik kritických poznámek o vlivu alkoholu na organism lidský a zejména o působení malých dávek. Praha: Čsl. abstinentní svaz, 1923. 24 s. Abstinentní knihovna; 11.
  32. FOUSTKA, Břetislav. Alkoholism a tělesná výkonnost národa: [kritická studie]. V Praze: Československý abstinentní svaz, 1922. 36 s. Abstinentní knihovna;
  33. Alkohol pro – proti: pít – nepít, střídmost – abstinence, výmluvy pijáků. V Praze: J. Šimsa, [1924]. 182, 1 s.
  34. URBAN, Jaroslav František, ed. Abstinentní čítanka. Praha: Ústř. nakl. učit. čsl., 1923. 134 s., 1 list. Sbírka časových spisů pedagogických ke školské praksi; sv. 13.
  35. PROCHÁZKA, Antonín. Kašpárek a loupežníci: veselohra o 3 jednáních. V Praze: Český abstinentní svaz, 1940. 24 s. Loutkové hry našich dětí; Sv. 1.
  36. MASARYK, Tomáš Garrigue. Mnohoženství a jednoženství. Praha: B. Kočí, 1925.
  37. JANIŠ, Kamil. Vývoj cílené pohlavní výchovy v 1. polovině minulého století. Speciální pedagogika. 2012, 22(3), 198-209. ISSN 1211-2720.
  38. ZÁHOŘ, Zdeněk. Pohlavní výchova. V Praze: Melantrich, 1920. 42, 6 s. Pro dítě; sv. 20
  39. ZÁHOŘ, Zdeněk. Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl I.- Pro rodiče. Praha: B. Kočí, 1925. 5 sv. Knihovna pohlavní výchovy; Sv. 3-7.
  40. ZÁHOŘ, Zdeněk. Příručka pohlavní výchovy pro rodiče. Druhé vydání. V Praze: Čsl. společnost pro potlačování chorob pohlavních, 1931. 44 – [II]
  41. ZÁHOŘ, Zdeněk. Rukojeť výchovy k rodičovství na školách. V Praze: Čs. společnost pro potírání chorob pohlavních, 1930. 158 s., [2] s. obr. příl. Vědecká knihovna Čs. společnosti pro potírání chorob pohlavních; sv. 3.
  42. ZÁHOŘ, Zdeněk. Naše žactvo – příští rodiče: slovo k učitelstvu. V Praze: B. Kočí, 1926. 31 s.; č. 2.
  43. ZÁHOŘ, Zdeněk. Praktický rádce v pohlavní výchově mládeže. Praha: Vydavatelské oddělení YMCA, 1931. 112, [II]
  44. ZÁHOŘ, Zdeněk. Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl IV. Pro hochy as od 12 do 15 let Praha: B. Kočí, 1925. 5 sv. Knihovna pohlavní výchovy; Sv. 3-7.
  45. ZÁHOŘ, Zdeněk. Jak vzniká život: čítanka pohlavní výchovy. Díl V. Pro dívky as od 12 do 14 let  Praha: B. Kočí, 1925. 5 sv. Knihovna pohlavní výchovy; Sv. 3-7.
  46. ZÁHOŘ, Zdeněk. Pohlaví – láska – mateřství: pro dívčí dorost od 14 let. 4. vyd. Praha: Odkaz, 1920. 62 s. Mládí a život;
  47. ZÁHOŘ, Zdeněk. Pohlaví – láska – otcovství: pro mužský dorost od 15 let. 2. dopl. vyd. Praha: Odkaz, 1919. 55 s. Mládí a život; 2.
  48. ZÁHOŘ, Zdeněk. Význam a podstata lásky: pro mladé lidi. Praha: B. Kočí, 1925. 26 s. Knihovna pohlavní výchovy; sv. 2.
  49. EXNER, Max Joseph. Pohlavní život před sňatkem: pro mladé muže. Praha: B. Kočí, 1925. 65 s. Knihovna pohlavní výchovy; sv. 10.
  50. PRUŠKA, Jindřich. Ženám. Karlín: Vesmír, 1920. ABC příručky pro každého.
  51. FISHER, Ludvík. Žena – matka – dítě: rady a pokyny. V Praze: B. Kočí, 1924. Knihy k ozdravění lidstva.
  52. RIBBING, Seved. Manželství a život pohlavní: kniha pro snoubence a manžele. Praha: Dr. J. Schubert, 1923.
  53. GERLING, Reinhold. Zlatá kniha manželství: rádce v hodinách úzkosti i štěstí, průvodce bludištěm lásky a manželství. 2., opr. vyd. Praha: Sfinx, 1924. Gong.
  54. JELÍNEK, Josef. Hygiena manželství a ochrana před těhotenstvím. V Praze: Časopis Matka a dítě, [1935].
  55. TREFNÝ, František. Moderní ochrana před těhotenstvím: pojednání o nových ochranných metodách před těhotenstvím. II. vydání. Praha: Firma Hydiko, 1930. Knihovna zdravotních rad.
  56. GEORG, Iwan Eugen. Pohlavní život v manželství: se zvláštním zřetelem k problému omezení porodů způsobem přirozeným a mravně nezávadným. V Praze: Ladislav Kuncíř, 1932.
  57. Osudná chvíle. Režie Václav Kubásek, Josef Kokeisl. Československo, 1935.


Citace

SURÁ, Alexandra. Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Období první republiky. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 03.02.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/clanky/. ISSN 1804-2031.

E – learningový kurz Zdravotní gramotnost 2022 : Jak lépe posoudit pravdivost informací o zdraví

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Kurz probíhal ve dnech 5. – 23. 9. 2022 a uskutečnil se za finanční podpory Ministerstva kultury České republiky, VISK 2 a Klubu lékařských knihoven. Vznikl ve spolupráci Národní lékařské knihovny s Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, 1. lékařskou fakultou Univerzity Karlovy a expertů z oboru sociálního lékařství.

Cíl kurzu

  • zvýšit zdravotní gramotnost ve vztahu k péči o své zdraví
  • motivovat knihovníky k uplatnění nabytých poznatků ve vlastní vzdělávací praxi veřejných knihoven

Cílová skupina

Knihovníci z vědeckých a fakultních knihoven, lékařských knihoven, krajských a městských veřejných knihoven, učitelé zdravotnických škol a zájemci o problematiku zdravotní gramotnosti.

Účastníci kurzu

Knihovníci z vysokoškolských knihoven, fakultních nemocnic, specializovaných zdravotnických vzdělávacích institucí, vědeckých knihoven a také krajských a městských veřejných knihoven.

Účast

Z celkového počtu 67 přihlášených se kurzu zúčastnilo 76% účastníků (51) a 24 % (16) do kurzu nevstoupilo.

Struktura kurzu

Kurz obsahoval 3 vzdělávací moduly, jejichž součástí byly studijní texty, testy, video, PP prezentace a odkazy na zdroje pro samostudium.

Délka trvání kurzu a doba pobytu v jednotlivých modulech

Předpokládaná souhrnná minimální doba studia byla kolem 10 ti hodin.

Kurz byl zpřístupněn od 5. do 23. 9. 2022. Po dobu 19 dní, kdy byl kurz otevřen, proběhlo 4149 vstupů, tedy v jeden den účastníci opakovali průměrně 4 vstupy.

Doba pobytu v jednotlivých modulech se lišila. Moduly 1 a 2, které obsahovaly výkladovou část kurzu, byly zobrazovány každým účastníkem 1 X nejvíce 2 X. Do modulu 3, který se zaměřoval na výklad s praktickými ukázkami a cvičeními, se každý účastník vracel v průměru až 17 X.

Hodnocení účastníků závěrečné hodnocení kurzu

Na závěrečný anonymní dotazník (18 otázek) odpovědělo více než polovina skutečných účastníků 67 % (34).

Účastníci e-learningu hodnotili jednotlivé moduly podle následujících kritérií: očekávání, přínos pro praxi, organizace, tempo, rozsah a obtížnost testů.

Hodnoceno na škále nevyhovující – slabé – průměrné – výborné

Hodnocení jednotlivých modulů

Očekávání

Zcela splněna očekávání byla u posluchačů v 58 %.

Přínos pro praxi – hodnocení jednotlivých modulů

Přínos kurzu u modulu 1 „Zdraví a zdravotní gramotnost“ označila téměř polovina účastníků  (44 %) jako výborný.

Přínos kurzu u modulu 2 „Možnosti podpory zdravotní gramotnosti ve veřejných knihovnách” označila jako výborný více jak polovina (62%) účastníků.

Nejvyšší hodnocení přínosu kurzu jako výborný, více jak tři čtvrtiny (79%), vyjádřili posluchači u modulu 3 „ Jak vyhledávat zdravotnické informace“.

Organizace, tempo, rozsah, testy

Spokojeno s organizací kurzu bylo 94% a se strukturou 79 % respondentů. Tempo a rozsah kurzu bylo hodnoceno 100 % jako přiměřené. Kurz zcela ideálně organizován, práce na ideální platformě a přehledná struktura.

 Výhody  e-learningu

Posluchači uvedli jako výhody

  • potřebné informace a studijní materiály na jednom místě (50%)
  • možnost získat více studijních materiálů a odkazů (44 %)

Co chybělo a jaká témata byla doporučena pro zařazení do příštích kurzů/seminářů?

Z třiceti pěti účastníků odpovědělo patnáct, že co se týče náplně kurzu, nepostrádali žádné informace. Z témat, která by si přáli zařadit do dalších kurzů, uvedli: péče o duševní zdraví, psychologie, komunikace, citační problematika, hodnocení vědy, vyhledávání v databázích či knižní trh.

Kritika a podněty

  • modul č. 2 – nevhodná otázka: jestli známe databázi, jestli ji používáme apod. – nemyslím, že některá odpověď by byla chybná, přesto systém chybu započítal
  • nejednoznačná odpověď např. na otázku v testu č. 3: Umožňuje souborný katalog ČR…hledat pomocí…operátorů ….nebo neumí? ANO – umí, ANO neumí… :-))
  • delší kurz s postupným otevíráním /zavíráním modulu
  • více ukázek nekvalitních či neověřitelných informací na volném internetu; analytické vyhledávání zajímavé, nicméně pokud neznáte domény a názvy organizací zabývající se zdravím, tj. jste úplný laik – je to celé k ničemu. Ráda bych studentům připravila lekci, ve které bych jim ukázala, jak špatné, komerční informace o zdraví existují a jak je poznají na první pohled.

Závěr

Tématu zdravotní gramotnosti je v České republice věnována čím dál tím větší pozornost. Záměr kurzu – upozornit na problematiku zdravotní gramotnosti v propojení na  gramotnost informační a mediální, ve vzdělávací  praxi veřejných knihoven, se podařilo uskutečnit. Počet přihlášených, účast na kurzu, prakticky ze všech typů knihoven, potvrzuje zájem knihovníků o téma. Pro tvůrce a autory byl kurz jedinečnou příležitostí vylepšovat metodiku elektronické výuky.

U nadpoloviční většiny účastníků byla očekávání zcela splněna, tento výsledek však dokládá skutečnost, že problematika zdravotní gramotnosti není plně srozumitelná a je potřeba vědomosti nadále prohlubovat. Podrobnou referenci, nejen o výsledcích zmiňovaného kurzu, připravujeme v přednášce: Posilování zdravotní gramotnosti v praxi knihovny – činnosti Národní lékařské knihovny Praha, která bude přednesena na 15. mezinárodní konferenci kvalitativních a kvantitativních metod v knihovnictví (QQML 2023) v květnu příštího roku.

Jednou z priorit Národní lékařské knihovny v návaznosti na Koncepci rozvoje knihoven v České republice na léta 2021 -2027 je nadále působit v oblasti celoživotního, profesního uživatelského i občanského vzdělávání s informačními tématy ochrany a podpory zdraví.


Citace

LESENKOVÁ, Eva. E – learningový kurz Zdravotní gramotnost 2022 : Jak lépe posoudit pravdivost informací o zdraví. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 03.02.2023]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/en/kategorie/clanky/. ISSN 1804-2031.

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – první desetiletí 20. století a první světová válka

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Technický pokrok, postupná elektrifikace a zlepšení komunální hygieny (většina českých měst je na počátku 20. století vybavena kanalizační sítí) měly bezesporu kladný vliv na zdravotní stav populace. (1) V roce 1906 byl z iniciativy Národní rady české založen Svaz osvětový, který se zaměřoval na osvětovou, kulturní a výchovnou činnost v různých oborech. (2) Nakladatelství Otto vydává v edici Lidové rozpravy lékařské pod redakcí Dr. Ladislava Haškovce (1866 – 1944) populární spisy věnované zdraví a nemoci. (26, 27) Roku 1908 vyšlo první číslo měsíčníku Zdraví lidu, jenž byl vydáván za účelem poučení širokých kruhů obyvatelstva o zdraví a nových lékařských poznatcích. (3) V roce 1910 je odborné veřejnosti představen lék na syfilis Salvarsan, který byl vyvinut v laboratoři německého lékaře Paula Ehrlicha (1854 – 1915). (4, 5) O rok později se koná v Drážďanech mezinárodní hygienická výstava, jejímž cílem bylo motivovat každého jedince k péči o zdraví. Výstavy se zúčastnilo přes 5 milionů lidí a byla inspirací k založení Německého muzea hygieny (r. 1912). (6) Během první světové války se zhoršuje životní úroveň obyvatelstva a dochází k nárůstu infekčních onemocnění a nemocí zapříčiněných nedostatečnou či nevyhovující stravou. Roku 1918 lékaři zaznamenávají první případy španělské chřipky v Českých zemích. (4, 5) Continue reading

Epidemie a pandemie

Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

Společná výstava Zdravotnického muzea NLK a Městského muzea a galerie ve Svitavách „Epidemie a pandemie“ byla ve svitavském muzeu otevřena od 14. 4. do 22. 5. 2022. Continue reading

Služba pro dodávání dokumentů ZÍSKEJ

Kateřina Soukalová, Národní technická knihovna

ZÍSKEJ je služba Národní technické knihovny (NTK) pro sdílení fondu knihoven a doručovaní dokumentů, zajišťující snadné poskytování meziknihovních výpůjčních služeb. Služba byla spuštěna v září 2019 pilotním provozem v knihovnické obci, běží již tak dva roky. I proto bychom rádi čtenářům časopisu Lékařská knihovna připomněli, co služba je, co nabízí, jaké jsou její přednosti a v neposlední řadě je seznámili se současným stavem.

Continue reading

Zpřístupnění děl nedostupných na trhu v Národní lékařské knihovně

Mgr. Iveta Svobodová, NLK

Od letošního roku lze v Národní digitální knihovně (NDK) najít i novější dokumenty, které patří k tzv. dílům nedostupným na trhu (DNNT). V rámci segmentu NDK-DNNT jsou nyní přístupné monografie vydané do roku 2007 a periodika do roku 2010, které již není možné zakoupit na knižním trhu. NDK také zpřístupňuje tzv. volná díla, která již autorským zákonem chráněna nejsou. K dokumentům podléhajícím licencím NDK-DNNT má přístup každý uživatel veřejné knihovny, která uzavřela smlouvu s Národní knihovnou ČR o zpřístupnění služby. Národní knihovna ČR službu poskytuje na základě licenční smlouvy s kolektivními správci DILIA a OOA-S. Continue reading

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – druhá polovina 19. století

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Vlna občanských a národních revolucí, která proběhla v letech 1848-1849, ovlivnila další vývoj v Rakouském císařství, přestože samotné revoluce byly vojensky potlačeny. Roku 1848 je zrušeno poddanství a robotnická povinnost. V době Bachova absolutismu dochází jak k hospodářskému rozvoji, tak k přiostření režimu. Po pádu neoabsolutismu nastává politické uvolnění, které se promítlo do různých sfér tehdejší společnosti. (1, 2, 3) Continue reading

Statistická data knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky za rok 2020

PhDr. Eva VALDMANOVÁ a Mgr. Klára BOHUTÍNSKÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (NLK) v souladu se Zřizovací listinou provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.

Shromažďování statistických dat provádí nepřetržitě od roku 1992. Na tomto základě pak vytváří statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“. Continue reading

Vznik Státního zdravotního ústavu: pár střípků z historie

Mgr. Jana VITOUŠOVÁ, knihovna SZÚ

Dnes je Státní zdravotní ústav (SZÚ) zdravotnickým zařízením a  vědeckou institucí, která čítá desítky národních referenčních center a laboratoří. Jeho hlavním úkolem je monitoring a příprava podkladů pro národní zdravotní politiku a činnost zaměřená na ochranu a podporu zdraví. Tato činnost zahrnuje mnoho oblastí veřejného zdraví: zejména mikrobiologii, epidemiologii infekčních nemocí, hygienu vody a ovzduší, bezpečnost potravin, chemickou bezpečnost, pracovní lékařství, psychosociální determinanty zdraví a řadu dalších. Ve svých počátcích ale neměl Státní zdravotní ústav na růžích ustláno. Continue reading

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – první polovina 19. století

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Evropa zažívá hospodářský růst, bohatnoucí buržoazie si upevňuje svoje významné postavení ve společnosti. Období 1803-1815 je poznamenáno napoleonskými válkami. V letech 1814-1815 probíhá Vídeňský kongres, na kterém jsou za účasti zástupců skoro všech zemí Evropy upraveny, soustavou smluv, mezinárodní vztahy. Od roku 1848 do roku 1849 probíhá v Evropě vlna revolucí. V Českých zemích podnítily revoluční události zájem zdravotnické i laické veřejnosti o otázky veřejného zdravotnictví. V čele zdravotnictví stojí protomedik a jednotlivé kraje spadají pod dohled krajských lékařů. Na přelomu 18. a 19. století postihuje naše země epidemie neštovic, proti kterým se od roku 1800 začíná očkovat. Během napoleonských válek (1803-1815) propukají epidemie tyfu. Z dalších infekčních chorob, které sužují obyvatelstvo lze jmenovat spálu, záškrt, spalničky, černý kašel a tuberkulózu. Ve třicátých letech 19. století postihuje naše země epidemie cholery. (1,2,3) Continue reading

Výroční zprávy a příležitostné publikace psychiatrických ústavů

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ a Bc. Michal ZÁVIŠKA, NLK

Národní lékařská knihovna v roce 2019 převzala historický fond knihovny Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Knižní dar postupně prochází bibliografickým zpracováním, které bude v úplnosti dokončeno v příštím roce 2021. Do fondu NLK bylo převzato přibližně 3000 svazků z let 1776-1968. Z hlediska bibliografického formátu se jedná o monografie, vázaná periodika, šedou literaturu, archivní materiály. Historický fond uložený v knihovně v Psychiatrické nemocnici byl pravděpodobně v minulosti odepsán, ale ve skutečnosti nevyřazen, chyběla k němu jakákoliv evidence včetně přírůstkových seznamů a kartoték. Dle vložených výpůjčních lístků byl fond ještě v 80. letech 20. století využíván, je tedy možné, že k odpisu a následné likvidaci seznamů a kartoték mohlo dojít na přelomu 80. a 90. let. Bohužel se tak nedá zjistit, zda převzatý fond byl úplný nebo došlo k nějakým ztrátám. Continue reading

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – druhá polovina 18. století

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Jedná se o epochu vyznačující se osvícenskými reformami, ke kterým docházelo za panování Marie Terezie (období vlády 1740 -1780) a Josefa II. (vládl 1780 -1790).  Na reformách v otázkách zdravotnických a školských spolupracoval s Marií Terezií její dvorní lékař profesor vídeňské lékařské fakulty Gerhard van Swieten (1700 -1772). Cílem zdravotnických reforem bylo vytvoření uceleného systému zdravotní správy. V letech 1752 -1753 (nejdříve pro Moravu, poté pro Čechy a Slezsko) vyšly základní zdravotní normy pro naše země tzv. Generální zdravotní řády. Roku 1770 byl vydán pro celou Habsburskou monarchii centrální říšský zdravotní řád. Nejvyšším zdravotnickým úředníkem byl protomedik. Evropské obyvatelstvo včetně českých zemí bylo sužováno epidemiemi neštovic, tyfu a hladomorem, který postihl české země v letech 1781-1782. (1,2) Continue reading

Díla nedostupná na trhu v roce 2020

Mgr. Iveta SVOBODOVÁ, NLK

Národní digitální knihovna je od letošního roku obohacená o dokumenty vydané na území České republiky do roku 1989. V roce 2020 se konečně uskutečnil dlouho plánovaný projekt zpřístupnění děl nedostupných na trhu, jenž umožňuje prostřednictvím vzdáleného přístupu prohlížet více než 69 000 dokumentů, které byly ještě do nedávna veřejně nedostupné. PhDr. Vít Richter upřesnil některé informace o projektu ve své přednášce na 21. Konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2020. Continue reading

Literatura o nemoci covid-19 a viru SARS-CoV-2 v portálu Medvik

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ, Bc. Michal ZÁVIŠKA, PhDr. Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ, NLK

V letošním roce se velká část odborné lékařské a zdravotnické literatury věnuje novému viru SARS-CoV-2 a nemoci covid-19. Vzhledem k tomu, že deskriptory MeSH pro virus SARS-CoV-2 a nemoc covid-19 ve verzi  MeSH 2020 nebyly k dispozici, byla jednotně veškerá literatura popsána klíčovým slovem Covid-19. Continue reading

Ústa a nosy v bílém: 125 let roušek v českém zdravotnictví

Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

Obličejové masky – pro něž se v průběhu posledního roku nevratně vžilo označení roušky – se staly emblémem doby koronaviru. V počátcích epidemie – a pro mnohé dodnes – zastupuje rouška ochotu podílet se společném zápasu zdravotníků, záchranných sborů i laiků s nákazou, zapojit svou práci, invenci i fantazii. Jindy a pro jiné symbolizují „náhubky“ nevítaná opatření státu, který brání lidem se shromažďovat, podnikat a zřejmě i mluvit. Obličejové masky byly však kontroverzní vždycky. Continue reading

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Doba pobělohorská

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Jedná se o epochu ohraničenou dvěma událostmi, kterými byla bitva na Bílé hoře (1620) a nástup Marie Terezie na český trůn (1740). V dějinách evropské medicíny je 17. století charakterizováno odvratem od dosavadních autorit a začátkem nové experimentální lékařské vědy. Pokrok v medicíně se odehrával zejména v teoretické rovině, v praxi byly aplikovány převážně dosavadní léčebné metody. Lidé trpěli různými chorobami, z nichž některé dosáhly epidemických rozměrů. Kromě moru se začínají šířit neštovice, tyfus a úplavice. Třicetiletá válka, kterou je poznamenána tato doba, se podepsala na zdravotním stavu populace. V době války bylo obyvatelstvo sužováno drancováním, nedostatkem potravin způsobujícím podvýživu a neustálým stresem. Po jejím skončení dochází k postupné stabilizaci a nárůstu počtu obyvatelstva (1,2,3). Continue reading

Zdroje věnované COVIDu-19 v portálu Medvik a jejich věcné zpracování

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (NLK) vytvořila v portálu Medvik kolekci COVID-19, kam jsou zařazovány všechny publikace věnované koronavirové infekci. V červnu se v kolekci nachází přibližně 200 bibliografických záznamů, z nichž přibližně 120 jsou články a okolo 80 záznamů na monografické úrovni. Do portálu Medvik byly zpracovány i materiály Světové zdravotnické organizace, které byly publikovány na stránkách WHO v sekci Country & Technical Guidance – Coronavirus disease (COVID-19). Continue reading

Možnosti a statistiky využití odborných zdravotnických e-knih

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ a PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Úvod

Elektronické informační zdroje (EIZ) se v nabídce informačních zdrojů knihoven objevují již více než 20 let, ale teprve v posledních letech začínají být ve vyšší míře nabízeny a tím i využívány elektronické knihy. Nabídka odborných e-knih v knihovnách je limitována zejména jejich nabídkou a cenou, jež je často vyšší než u tištěných publikací. Rozdíl v ceně byl dán i vyšším DPH u e-knih, které bylo odstraněno novelou zákona o DPH č. 256/2019 Sb. E-knihy jsou od 1.5.2020 zařazeny do nižší sazby, stejně jako tištěné knihy (tj. 10 %). Národní lékařská knihovna nabízí uživatelům odborné e-knihy již více než 10 let, ale z hlediska jejich počtu se jedná spíše o doplňkovou službu ke klasickým tištěným knihám. Continue reading

Statistická data knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky za rok 2019

PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (NLK) v souladu se Zřizovací listinou provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.

V souvislé řadě od roku 1992 knihovna organizuje sběr a shromažďování statistických dat. Jejich výstupem jsou statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“.

Sběr statistických dat o činnostech zdravotnických knihoven patří ke každoročním dobrovolným úkonům, do nichž se vyplněním statistického výkazu o činnosti  zapojují zdravotnické knihovny, které jsou podchyceny v Adresáři knihoven a informačních středisek zdravotnických zařízení. Continue reading

Kdo jsou uživatelé portálu Medvik?

Mgr. Klára MAŠKOVÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (dále NLK) provozuje knihovnicko-informační systém Medvik, jehož vnější rozhraní – portál Medvik – je volně přístupný na: https://www.medvik.cz/. Portál Medvik je vytvářen Národní lékařskou knihovnou, ale do portálu jsou zapojeny i jiné knihovny. Portál tak obsahuje nejen katalogy zapojených knihoven, ale také souborné katalogy periodik a monografií (v současnosti je aktualizován pouze souborný katalog periodik), bibliografickou databázi Bibliographia medica Čechoslovaca a soubory jmenných a věcných autorit. Continue reading

Knihovny a koronavirus

Mgr. Iveta SVOBODOVÁ, NLK

Když se letos v březnu onemocnění COVID-19 rozšířilo do celého světa, společnost přirozeně hledala informace a rady odborníků, aby se mohla s novým problémem lépe vyrovnat. Česká republika se v porovnání s ostatními státy snažila situaci rychle zvládnout a z preventivních důvodů vydala řadu nařízení, která se ze dne na den měnila. Informace občanům byly sdělovány nejen ze strany médií, příslušných státních orgánů a institucí zabývajících se zdravotnictvím a medicínou, ale ani knihovny nezůstaly pozadu a své uživatele i veřejnost se snažily provést širokým množstvím informací o problematice koronaviru. Po celém světě v různých odvětvích rychle vznikaly projekty, které reagovaly na současnou situaci. Lidé vytvářeli informační kampaně a projekty zdravotnické osvěty, nabízeli pomoc starším spoluobčanům a mnoho jednotlivců nebo skupin obyvatel zaštítěných nějakou institucí, vyrábělo vlastní roušky nebo dezinfekční přípravky. Angažovali se lidé, kteří mapovali současnou situaci, shromažďovali poptávky a dodávali materiál potřebným a koordinovali pomoc. Vznikaly specializované weby a iniciativy, které se postupně propojovaly. Continue reading

Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2015 – 2018

Mgr. Adam KOLÍN, NLK

Rešeršní služby jsou jednou ze základních služeb[1] poskytovaných Národní lékařskou knihovnou (dále jen NLK) v oddělení informačních a speciálních služeb (dále ISS). Jako veřejná knihovna NLK službu poskytuje všem osobám starších 15 let[2]. Uživatelé si ji mohou objednat osobně, pomocí webového formuláře, e-mailem nebo telefonicky. Rešerše je zpracována z elektronických licencovaných nebo volně dostupných zdrojů. Continue reading

Exponáty z poválečného Československa: předměty měsíce Zdravotnického muzea NLK II

Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

Od roku 2017 představujeme na webových stránkách muzea každý měsíc jeden předmět ze sbírek Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny jako titulní postavu příběhu. Titulní, nikoli hlavní postavu: nesou-li příspěvky název a životní data exponátu, hlavní postavou vyprávění i jeho vedlejšími postavami jsou lidé, kteří předmět vymysleli, postavili a používali.  Každý z těchto příběhů je úlomkem nekonečného vyprávění dějin – dějin nemoci, léčby a uzdravení, dějin, ve kterých se lidské nápady a myšlenky daří a nedaří uskutečňovat. Continue reading

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Renesance

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Od konce 14. století dochází v Evropě ke změnám jak v kulturním, hospodářském, tak politickém životě a to nejprve v italských centrech a poté ve velkých městech severně od Alp. Významným atributem počínajícího novověku, je rozšíření knihtisku, jehož zásluhou jsou knihy daleko dostupnější. Díky zámořským cestám se do Evropy začínají dovážet nové suroviny, ze kterých se připravovaly léčivé přípravky. Vstup na jiný kontinent znamenal  také výměnu chorob mezi Evropany a původními obyvateli. Nové objevy v přírodních vědách umožnily rozvoj medicíny. Pitvy, které se uskutečňovaly na některých severoitalských univerzitách, rozšiřují znalosti anatomů o stavbě lidského těla. V roce 1543 vychází De humani corporis fabrica libri septem, dílo vlámského lékaře Andrease Vesalia, které se stalo symbolem nového pojetí anatomie. Populace je sužována různými chorobami (dna, průjmy, infekční onemocnění, padoucnice, onemocnění ženských orgánů apod.), z nichž zásadní následky mají epidemie. Kromě epidemií tyfu, anglického potu, úplavice a morových epidemií se Evropou začíná šířit syfilida, nemoc lásky, která postihuje všechny vrstvy obyvatelstva. (1,2,4) Continue reading

Až na kost!

Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

V Technickém muzeu v Brně byla 4. června otevřena výstava Až na kost! Představuje stavbu a fungování lidské kosti a způsoby, jakými bylo, je a bude možné kosti léčit, rovnat a nahrazovat.  Pokud vás zaujala výstava Člověk v náhradách v Národním technickém muzeu, pokud vás zajímá medicína, historie lékařství nebo budoucnost propojení lidské tkáně a moderních technologií, výlet do Brna se rozhodně vyplatí. Pokud již na jižní Moravě jste, nebo budete, rozhodně si výstavu nenechte ujít.

Continue reading

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Středověk

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Jakým způsobem se vyvíjelo lékařství na západě po rozpadu římské říše?

Vývoj lékařství v západní části bývalé Svaté římské říše v době raného a vrcholného středověku, je možné rozdělit na období klášterní medicíny a období scholastické univerzitní medicíny. Continue reading

Predátorské časopisy

Mgr. Adam KOLÍN, NLK

Jedním z hojně diskutovaných témat současnosti jsou tzv. predátorské časopisy, které narušují věrohodnost vědecké komunikace, která je založena na prezentaci objektivních výsledků z výzkumu a vývoje. Prudký nárůst těchto časopisů vede k narušení vědecké komunikace. Continue reading

Borůvkovo sanatorium v Praze

Dr. Marta EHLOVÁ

Borůvkovo sanatorium v Praze je spojeno s několika významnými událostmi naší novodobé historie. Z medicínského hlediska se vznikem Oddělení pro léčbu popálenin, z pohledu občanského se jmény Josef Toufar a Jan Palach. V prostorách sanatoria se v minulosti vystřídalo několik převážně lékařských institucí. Continue reading

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost

Alexandra SURÁ, NLK

Problematika zdraví a nemoci je aktuální v každé době. Zejména v období, kdy lékařská péče byla pro většinu populace těžko dostupná, byly znalosti týkající se zdraví a nemoci tím jediným, o co se mohl jedinec při absenci lékařské či zdravotnické pomoci opřít. Názory co prospívá, či naopak škodí lidskému organismu, jak léčit tu či onu chorobu, a jakým způsobem předcházet nemocem, procházely pochopitelně v průběhu staletí určitou proměnou a vývojem. Continue reading

Studentův sen Eugena Normanda: předměty měsíce ze sbírek Zdravotnického muzea NLK

Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

Předměty v muzejních sbírkách zastupují příběhy. Ne všechna tato vyprávění známe a málokterá známe v jejich úplnosti. Někdy jsou to příběhy zrodu věcí a jejich tvůrců, jindy příběhy jejich užívání a těch, kdo je užívali. Muzejní exponáty spojené s dějinami léčení, ať jde o přístroje, nástroje, pomůcky, obrazy, medaile či sochy, s sebou nesou vyprávění o nemocných a zotavených, o chorobách, jimiž lidé trpěli a o postupech, jimiž lékaři a zdravotníci od bolesti pomáhali; o lidech v bolestech a lidech, jejichž profesí bylo léčit a mírnit bolest, i o umělcích, kteří si téma nemoci a uzdravení zvolili a vtělili je do tvaru věcí. Continue reading

Středisko vědeckých informací v Nemocnici Pardubice

Dana TLAPÁKOVÁ, SVI – Lékařská knihovna Pardubice

Středisko vědeckých informací (SVI) – Lékařská knihovna vzniklo v roce 1959 jako součást dnešní akciové společnosti Nemocnice Pardubického kraje a.s. (NPK). Díky rozsáhlé rekonstrukci v roce 2015 získala knihovna útulné prostředí nejen pro zaměstnance, ale i uživatele. Po sloučení nemocnic Pardubického kraje SVI vede metodicky i další knihovny NPK, a to Odbornou knihovnu v Orlickoústecké nemocnici a Lékařskou knihovnu v Litomyšlské nemocnici.

Continue reading

IFLA Global Vision

Redakce LK

Nevládní, nezisková Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA – International Federation of Library Associations and Institutions), sdružující knihovnické instituce, svazy a spolky z celého světa, zahájila v dubnu 2017 na své konferenci v Aténách celosvětovou diskusi o budoucích směrech rozvoje knihoven. Prezidentka Donna Scheederová a generální sekretář IFLA Gerald Leitner vyzvali knihovníky z celého světa k diskusi o budoucnosti knihoven. IFLA tak zahájila debatu o celosvětové vizi nazvanou IFLA Global Vision. Continue reading

Získat knihu nebo jiný dokument z jakékoliv české knihovny je díky ZÍSKEJ jednoduché, rychlé, efektivní

Anna FILÍNOVÁ, Servisní centrum Získej

Představujeme ZÍSKEJ

ZÍSKEJ je národní platforma pro sdílení fondu, kterou vyvinula a provozuje Národní technická knihovna. Jejím cílem je vytvoření a zajištění snadného poskytování meziknihovních výpůjčních služeb. Continue reading

Zpracování a zpřístupnění Sbírky výtvarného umění v NLK

Lenka MAIXNEROVÁ, Veronika LÖBLOVÁ a Michal ZÁVIŠKA, NLK

Národní lékařská knihovna se dlouhodobě zabývá zpracováním a digitalizací fondů a jejich zpřístupněním v portálu Medvik a v Digitální knihovně NLK. Pro zpracování NLK používá dva systémy:

  • knihovnický systém DAWINCI/Medvik s uživatelským rozhraním Medvik
  • muzejní systém Demus bez jakéhokoliv uživatelského rozhraní

Continue reading

Oční klinika LF UK a VFN oslavuje

Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

V roce 2018 slaví Oční klinika 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 200 let od svého založení.  Klinika si výročí připomněla 13. června odborným seminářem, tematickou výstavou a bohatě ilustrovanou publikací. Výstava, která v prostorách kliniky a klinické knihovny zobrazila dvě století pražské oftalmologie, vznikla ve spolupráci s řadou odborníků a pamětníků i se Zdravotnickým muzeem Národní lékařské knihovny. Předměty ve vitrínách dokumentují přístroje, nástroje a pomůcky, které sloužily a slouží léčbě nemocných i výuce studentů, z historických sbírek Oční kliniky a Zdravotnického muzea. Obrazové panely představují historii budovy kliniky, její přednosty a zároveň významné oftalmology v Praze od 18. století do současnosti, i novinky, jimiž klinika oboru v jednotlivých obdobích přispěla.[1]  Continue reading

CzechElib

Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

CzechElib představuje národní centrum pro elektronické informační zdroje. Cílem centra je centrální nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ). Centrum je součástí Národní technické knihovny, která je řešitelem projektu Národní centrum pro elektronické informační zdroje – CzechElib. Projekt je řešen v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na projekt je celkem alokováno 1 296 971 000 Kč, přičemž 90 % je určeno na nákup EIZ pro roky 2018-2020. Realizace projektu probíhá od 1. 1. 2017, ukončení je plánováno k 31. 12. 2022. Nákup EIZ pro roky 2021-2022 bude podpořen ze státního rozpočtu. Continue reading

Možnosti online tutoriálů ve zdravotnických knihovnách

Klára Mašková, NLK

Úvod

Národní lékařská knihovna (dále jen NLK), ostatně jako každá jiná knihovna, řeší v rámci svých služeb i online podporu uživatelů. Z praxe referenčních knihovníků NLK vyplývá, že největším problémem v online prostředí knihovny, se kterým se uživatelé dennodenně vypořádávají, je přístup k plným textům. Continue reading

Zásady „rozumné“ životosprávy ve světle lékařské populárně naučné literatury v období 1. republiky

Alexandra SURÁ, NLK

Po překonání poválečné krize dochází k obnově hospodářství, česká ekonomika začíná prosperovat a zlepšuje se životní úroveň.(1)

Určitý obraz zásad správné životosprávy v období 1. republiky poskytují lékařské publikace určené široké veřejnosti, ve kterých se nacházejí informace, které se týkají stravování, čistoty těla, péče o vlasy, hygieny oděvu, pohybové aktivity a hygieny obydlí. Continue reading

J. E. Purkyně a medaile v numismatické sbírce Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny

Michaela Lindová, Zdravotnické muzeum NLK

Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) byl všestranný člověk mnoha zájmů. Věnoval pozornost například i sportu, zdůrazňoval fyzickou zdatnost a zdraví jedince a národa. Jako již velice stařičký pán chodil pozorovat Sokoly, povzbudivě komentoval jejich cvičení a hovořil o významu „prostocviků“ s Miloslavem Tyršem. Continue reading

Zahraniční zdroje na portálu Knihovny.cz

Iva Zadražilová, NLK

Portál Knihovny.cz je v provozu již více než jeden rok a za tu dobu prošel mnoha vývojovými vylepšeními. Za jednu ze zásadních novinek je možné označit zapojení zahraničních zdrojů. Do srpna 2017 bylo v rámci portálu možné vyhledávat pouze v lokálních zdrojích, tj. v dokumentech, které pokrývají fondy českých knihoven, v českých databázích a bibliografiích. Continue reading

Chcete mít k dispozici aktuální informace o nejnovějších lékařských výzkumech? Vyzkoušejte Ovid Insights.

Jana Machonská, Albertina icome

Ovid Insights je nová bezplatná vyhledávací služba určená především lékařům, ale také studentům medicíny a knihovníkům-rešeršérům. Poskytuje informace na míru každému uživateli a šetří jeho čas, protože umožňuje na jednom místě sledovat novinky z vybraného oboru/oborů (aktuálně 15 klinických specializací). Continue reading

Volně dostupné informační zdroje v oblasti zdravotnictví

Iveta Svobodová, NLK

S rozvojem informačních a komunikačních technologií a jejich pronikáním do každodenních činností lidské společnosti se mění také informační potřeby lidí. Počet informačních zdrojů dostupných na internetu neustále roste a také spousta dokumentů vzniká výhradně pro prezentaci v elektronické formě. Uživatelé internetu si zvykají na možnosti rychlého a snadného přístupu k různým typům informací vytvořených na různých geografických lokalitách. Mezi uživatele informací z oblasti zdravotnictví patří jak občané, kteří hledají informace o zdravotní péči na národních portálech věnovaným příslušné problematice, tak lékaři, zdravotníci i studenti medicíny. Continue reading