Archiv štítku: články

Statistická data knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky za rok 2020

PhDr. Eva VALDMANOVÁ a Mgr. Klára BOHUTÍNSKÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (NLK) v souladu se Zřizovací listinou provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.

Shromažďování statistických dat provádí nepřetržitě od roku 1992. Na tomto základě pak vytváří statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“. Celý příspěvek

Vznik Státního zdravotního ústavu: pár střípků z historie

Mgr. Jana VITOUŠOVÁ, knihovna SZÚ

Dnes je Státní zdravotní ústav (SZÚ) zdravotnickým zařízením a  vědeckou institucí, která čítá desítky národních referenčních center a laboratoří. Jeho hlavním úkolem je monitoring a příprava podkladů pro národní zdravotní politiku a činnost zaměřená na ochranu a podporu zdraví. Tato činnost zahrnuje mnoho oblastí veřejného zdraví: zejména mikrobiologii, epidemiologii infekčních nemocí, hygienu vody a ovzduší, bezpečnost potravin, chemickou bezpečnost, pracovní lékařství, psychosociální determinanty zdraví a řadu dalších. Ve svých počátcích ale neměl Státní zdravotní ústav na růžích ustláno. Celý příspěvek

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – první polovina 19. století

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Evropa zažívá hospodářský růst, bohatnoucí buržoazie si upevňuje svoje významné postavení ve společnosti. Období 1803-1815 je poznamenáno napoleonskými válkami. V letech 1814-1815 probíhá Vídeňský kongres, na kterém jsou za účasti zástupců skoro všech zemí Evropy upraveny, soustavou smluv, mezinárodní vztahy. Od roku 1848 do roku 1849 probíhá v Evropě vlna revolucí. V Českých zemích podnítily revoluční události zájem zdravotnické i laické veřejnosti o otázky veřejného zdravotnictví. V čele zdravotnictví stojí protomedik a jednotlivé kraje spadají pod dohled krajských lékařů. Na přelomu 18. a 19. století postihuje naše země epidemie neštovic, proti kterým se od roku 1800 začíná očkovat. Během napoleonských válek (1803-1815) propukají epidemie tyfu. Z dalších infekčních chorob, které sužují obyvatelstvo lze jmenovat spálu, záškrt, spalničky, černý kašel a tuberkulózu. Ve třicátých letech 19. století postihuje naše země epidemie cholery. (1,2,3) Celý příspěvek

Výroční zprávy a příležitostné publikace psychiatrických ústavů

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ a Bc. Michal ZÁVIŠKA, NLK

Národní lékařská knihovna v roce 2019 převzala historický fond knihovny Psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Knižní dar postupně prochází bibliografickým zpracováním, které bude v úplnosti dokončeno v příštím roce 2021. Do fondu NLK bylo převzato přibližně 3000 svazků z let 1776-1968. Z hlediska bibliografického formátu se jedná o monografie, vázaná periodika, šedou literaturu, archivní materiály. Historický fond uložený v knihovně v Psychiatrické nemocnici byl pravděpodobně v minulosti odepsán, ale ve skutečnosti nevyřazen, chyběla k němu jakákoliv evidence včetně přírůstkových seznamů a kartoték. Dle vložených výpůjčních lístků byl fond ještě v 80. letech 20. století využíván, je tedy možné, že k odpisu a následné likvidaci seznamů a kartoték mohlo dojít na přelomu 80. a 90. let. Bohužel se tak nedá zjistit, zda převzatý fond byl úplný nebo došlo k nějakým ztrátám. Celý příspěvek

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – druhá polovina 18. století

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Jedná se o epochu vyznačující se osvícenskými reformami, ke kterým docházelo za panování Marie Terezie (období vlády 1740 -1780) a Josefa II. (vládl 1780 -1790).  Na reformách v otázkách zdravotnických a školských spolupracoval s Marií Terezií její dvorní lékař profesor vídeňské lékařské fakulty Gerhard van Swieten (1700 -1772). Cílem zdravotnických reforem bylo vytvoření uceleného systému zdravotní správy. V letech 1752 -1753 (nejdříve pro Moravu, poté pro Čechy a Slezsko) vyšly základní zdravotní normy pro naše země tzv. Generální zdravotní řády. Roku 1770 byl vydán pro celou Habsburskou monarchii centrální říšský zdravotní řád. Nejvyšším zdravotnickým úředníkem byl protomedik. Evropské obyvatelstvo včetně českých zemí bylo sužováno epidemiemi neštovic, tyfu a hladomorem, který postihl české země v letech 1781-1782. (1,2) Celý příspěvek

Díla nedostupná na trhu v roce 2020

Mgr. Iveta SVOBODOVÁ, NLK

Národní digitální knihovna je od letošního roku obohacená o dokumenty vydané na území České republiky do roku 1989. V roce 2020 se konečně uskutečnil dlouho plánovaný projekt zpřístupnění děl nedostupných na trhu, jenž umožňuje prostřednictvím vzdáleného přístupu prohlížet více než 69 000 dokumentů, které byly ještě do nedávna veřejně nedostupné. PhDr. Vít Richter upřesnil některé informace o projektu ve své přednášce na 21. Konferenci Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2020. Celý příspěvek

Literatura o nemoci covid-19 a viru SARS-CoV-2 v portálu Medvik

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ, Bc. Michal ZÁVIŠKA, PhDr. Ludmila ŠTĚPÁNKOVÁ, NLK

V letošním roce se velká část odborné lékařské a zdravotnické literatury věnuje novému viru SARS-CoV-2 a nemoci covid-19. Vzhledem k tomu, že deskriptory MeSH pro virus SARS-CoV-2 a nemoc covid-19 ve verzi  MeSH 2020 nebyly k dispozici, byla jednotně veškerá literatura popsána klíčovým slovem Covid-19. Celý příspěvek

Ústa a nosy v bílém: 125 let roušek v českém zdravotnictví

Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

Obličejové masky – pro něž se v průběhu posledního roku nevratně vžilo označení roušky – se staly emblémem doby koronaviru. V počátcích epidemie – a pro mnohé dodnes – zastupuje rouška ochotu podílet se společném zápasu zdravotníků, záchranných sborů i laiků s nákazou, zapojit svou práci, invenci i fantazii. Jindy a pro jiné symbolizují „náhubky“ nevítaná opatření státu, který brání lidem se shromažďovat, podnikat a zřejmě i mluvit. Obličejové masky byly však kontroverzní vždycky. Celý příspěvek

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Doba pobělohorská

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Jedná se o epochu ohraničenou dvěma událostmi, kterými byla bitva na Bílé hoře (1620) a nástup Marie Terezie na český trůn (1740). V dějinách evropské medicíny je 17. století charakterizováno odvratem od dosavadních autorit a začátkem nové experimentální lékařské vědy. Pokrok v medicíně se odehrával zejména v teoretické rovině, v praxi byly aplikovány převážně dosavadní léčebné metody. Lidé trpěli různými chorobami, z nichž některé dosáhly epidemických rozměrů. Kromě moru se začínají šířit neštovice, tyfus a úplavice. Třicetiletá válka, kterou je poznamenána tato doba, se podepsala na zdravotním stavu populace. V době války bylo obyvatelstvo sužováno drancováním, nedostatkem potravin způsobujícím podvýživu a neustálým stresem. Po jejím skončení dochází k postupné stabilizaci a nárůstu počtu obyvatelstva (1,2,3). Celý příspěvek

Zdroje věnované COVIDu-19 v portálu Medvik a jejich věcné zpracování

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (NLK) vytvořila v portálu Medvik kolekci COVID-19, kam jsou zařazovány všechny publikace věnované koronavirové infekci. V červnu se v kolekci nachází přibližně 200 bibliografických záznamů, z nichž přibližně 120 jsou články a okolo 80 záznamů na monografické úrovni. Do portálu Medvik byly zpracovány i materiály Světové zdravotnické organizace, které byly publikovány na stránkách WHO v sekci Country & Technical Guidance – Coronavirus disease (COVID-19). Celý příspěvek

Možnosti a statistiky využití odborných zdravotnických e-knih

Mgr. Lenka MAIXNEROVÁ a PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Úvod

Elektronické informační zdroje (EIZ) se v nabídce informačních zdrojů knihoven objevují již více než 20 let, ale teprve v posledních letech začínají být ve vyšší míře nabízeny a tím i využívány elektronické knihy. Nabídka odborných e-knih v knihovnách je limitována zejména jejich nabídkou a cenou, jež je často vyšší než u tištěných publikací. Rozdíl v ceně byl dán i vyšším DPH u e-knih, které bylo odstraněno novelou zákona o DPH č. 256/2019 Sb. E-knihy jsou od 1.5.2020 zařazeny do nižší sazby, stejně jako tištěné knihy (tj. 10 %). Národní lékařská knihovna nabízí uživatelům odborné e-knihy již více než 10 let, ale z hlediska jejich počtu se jedná spíše o doplňkovou službu ke klasickým tištěným knihám. Celý příspěvek

Statistická data knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky za rok 2019

PhDr. Eva VALDMANOVÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (NLK) v souladu se Zřizovací listinou provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.

V souvislé řadě od roku 1992 knihovna organizuje sběr a shromažďování statistických dat. Jejich výstupem jsou statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“.

Sběr statistických dat o činnostech zdravotnických knihoven patří ke každoročním dobrovolným úkonům, do nichž se vyplněním statistického výkazu o činnosti  zapojují zdravotnické knihovny, které jsou podchyceny v Adresáři knihoven a informačních středisek zdravotnických zařízení. Celý příspěvek

Kdo jsou uživatelé portálu Medvik?

Mgr. Klára MAŠKOVÁ, NLK

Národní lékařská knihovna (dále NLK) provozuje knihovnicko-informační systém Medvik, jehož vnější rozhraní – portál Medvik – je volně přístupný na: https://www.medvik.cz/. Portál Medvik je vytvářen Národní lékařskou knihovnou, ale do portálu jsou zapojeny i jiné knihovny. Portál tak obsahuje nejen katalogy zapojených knihoven, ale také souborné katalogy periodik a monografií (v současnosti je aktualizován pouze souborný katalog periodik), bibliografickou databázi Bibliographia medica Čechoslovaca a soubory jmenných a věcných autorit. Celý příspěvek

Knihovny a koronavirus

Mgr. Iveta SVOBODOVÁ, NLK

Když se letos v březnu onemocnění COVID-19 rozšířilo do celého světa, společnost přirozeně hledala informace a rady odborníků, aby se mohla s novým problémem lépe vyrovnat. Česká republika se v porovnání s ostatními státy snažila situaci rychle zvládnout a z preventivních důvodů vydala řadu nařízení, která se ze dne na den měnila. Informace občanům byly sdělovány nejen ze strany médií, příslušných státních orgánů a institucí zabývajících se zdravotnictvím a medicínou, ale ani knihovny nezůstaly pozadu a své uživatele i veřejnost se snažily provést širokým množstvím informací o problematice koronaviru. Po celém světě v různých odvětvích rychle vznikaly projekty, které reagovaly na současnou situaci. Lidé vytvářeli informační kampaně a projekty zdravotnické osvěty, nabízeli pomoc starším spoluobčanům a mnoho jednotlivců nebo skupin obyvatel zaštítěných nějakou institucí, vyrábělo vlastní roušky nebo dezinfekční přípravky. Angažovali se lidé, kteří mapovali současnou situaci, shromažďovali poptávky a dodávali materiál potřebným a koordinovali pomoc. Vznikaly specializované weby a iniciativy, které se postupně propojovaly. Celý příspěvek

Rešerše v Národní lékařské knihovně v letech 2015 – 2018

Mgr. Adam KOLÍN, NLK

Rešeršní služby jsou jednou ze základních služeb[1] poskytovaných Národní lékařskou knihovnou (dále jen NLK) v oddělení informačních a speciálních služeb (dále ISS). Jako veřejná knihovna NLK službu poskytuje všem osobám starších 15 let[2]. Uživatelé si ji mohou objednat osobně, pomocí webového formuláře, e-mailem nebo telefonicky. Rešerše je zpracována z elektronických licencovaných nebo volně dostupných zdrojů. Celý příspěvek

Exponáty z poválečného Československa: předměty měsíce Zdravotnického muzea NLK II

Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

Od roku 2017 představujeme na webových stránkách muzea každý měsíc jeden předmět ze sbírek Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny jako titulní postavu příběhu. Titulní, nikoli hlavní postavu: nesou-li příspěvky název a životní data exponátu, hlavní postavou vyprávění i jeho vedlejšími postavami jsou lidé, kteří předmět vymysleli, postavili a používali.  Každý z těchto příběhů je úlomkem nekonečného vyprávění dějin – dějin nemoci, léčby a uzdravení, dějin, ve kterých se lidské nápady a myšlenky daří a nedaří uskutečňovat. Celý příspěvek

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Renesance

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Od konce 14. století dochází v Evropě ke změnám jak v kulturním, hospodářském, tak politickém životě a to nejprve v italských centrech a poté ve velkých městech severně od Alp. Významným atributem počínajícího novověku, je rozšíření knihtisku, jehož zásluhou jsou knihy daleko dostupnější. Díky zámořským cestám se do Evropy začínají dovážet nové suroviny, ze kterých se připravovaly léčivé přípravky. Vstup na jiný kontinent znamenal  také výměnu chorob mezi Evropany a původními obyvateli. Nové objevy v přírodních vědách umožnily rozvoj medicíny. Pitvy, které se uskutečňovaly na některých severoitalských univerzitách, rozšiřují znalosti anatomů o stavbě lidského těla. V roce 1543 vychází De humani corporis fabrica libri septem, dílo vlámského lékaře Andrease Vesalia, které se stalo symbolem nového pojetí anatomie. Populace je sužována různými chorobami (dna, průjmy, infekční onemocnění, padoucnice, onemocnění ženských orgánů apod.), z nichž zásadní následky mají epidemie. Kromě epidemií tyfu, anglického potu, úplavice a morových epidemií se Evropou začíná šířit syfilida, nemoc lásky, která postihuje všechny vrstvy obyvatelstva. (1,2,4) Celý příspěvek

Až na kost!

Mgr. Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

V Technickém muzeu v Brně byla 4. června otevřena výstava Až na kost! Představuje stavbu a fungování lidské kosti a způsoby, jakými bylo, je a bude možné kosti léčit, rovnat a nahrazovat.  Pokud vás zaujala výstava Člověk v náhradách v Národním technickém muzeu, pokud vás zajímá medicína, historie lékařství nebo budoucnost propojení lidské tkáně a moderních technologií, výlet do Brna se rozhodně vyplatí. Pokud již na jižní Moravě jste, nebo budete, rozhodně si výstavu nenechte ujít.

Až na kost! Výstava o stavbě, funkci a náhradách kostí. Technické muzeum v Brně, Purkyňova 105, 612 00 Brno: z hlavního nádraží tramvají číslo 12 na zastávku Technické muzeum. Foto: T. Suchý, L. Vištejnová

Celý příspěvek

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost – Středověk

Mgr. Alexandra SURÁ, Ph.D., NLK

Jakým způsobem se vyvíjelo lékařství na západě po rozpadu římské říše?

Vývoj lékařství v západní části bývalé Svaté římské říše v době raného a vrcholného středověku, je možné rozdělit na období klášterní medicíny a období scholastické univerzitní medicíny. Celý příspěvek

Predátorské časopisy

Mgr. Adam KOLÍN, NLK

Jedním z hojně diskutovaných témat současnosti jsou tzv. predátorské časopisy, které narušují věrohodnost vědecké komunikace, která je založena na prezentaci objektivních výsledků z výzkumu a vývoje. Prudký nárůst těchto časopisů vede k narušení vědecké komunikace. Celý příspěvek

Borůvkovo sanatorium v Praze

Dr. Marta EHLOVÁ

Borůvkovo sanatorium v Praze je spojeno s několika významnými událostmi naší novodobé historie. Z medicínského hlediska se vznikem Oddělení pro léčbu popálenin, z pohledu občanského se jmény Josef Toufar a Jan Palach. V prostorách sanatoria se v minulosti vystřídalo několik převážně lékařských institucí. Celý příspěvek

Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost

Alexandra SURÁ, NLK

Problematika zdraví a nemoci je aktuální v každé době. Zejména v období, kdy lékařská péče byla pro většinu populace těžko dostupná, byly znalosti týkající se zdraví a nemoci tím jediným, o co se mohl jedinec při absenci lékařské či zdravotnické pomoci opřít. Názory co prospívá, či naopak škodí lidskému organismu, jak léčit tu či onu chorobu, a jakým způsobem předcházet nemocem, procházely pochopitelně v průběhu staletí určitou proměnou a vývojem. Celý příspěvek

Studentův sen Eugena Normanda: předměty měsíce ze sbírek Zdravotnického muzea NLK

Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

Předměty v muzejních sbírkách zastupují příběhy. Ne všechna tato vyprávění známe a málokterá známe v jejich úplnosti. Někdy jsou to příběhy zrodu věcí a jejich tvůrců, jindy příběhy jejich užívání a těch, kdo je užívali. Muzejní exponáty spojené s dějinami léčení, ať jde o přístroje, nástroje, pomůcky, obrazy, medaile či sochy, s sebou nesou vyprávění o nemocných a zotavených, o chorobách, jimiž lidé trpěli a o postupech, jimiž lékaři a zdravotníci od bolesti pomáhali; o lidech v bolestech a lidech, jejichž profesí bylo léčit a mírnit bolest, i o umělcích, kteří si téma nemoci a uzdravení zvolili a vtělili je do tvaru věcí. Celý příspěvek

Středisko vědeckých informací v Nemocnici Pardubice

Dana TLAPÁKOVÁ, SVI – Lékařská knihovna Pardubice

Středisko vědeckých informací (SVI) – Lékařská knihovna vzniklo v roce 1959 jako součást dnešní akciové společnosti Nemocnice Pardubického kraje a.s. (NPK). Díky rozsáhlé rekonstrukci v roce 2015 získala knihovna útulné prostředí nejen pro zaměstnance, ale i uživatele. Po sloučení nemocnic Pardubického kraje SVI vede metodicky i další knihovny NPK, a to Odbornou knihovnu v Orlickoústecké nemocnici a Lékařskou knihovnu v Litomyšlské nemocnici.

Celý příspěvek

IFLA Global Vision

Redakce LK

Nevládní, nezisková Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA – International Federation of Library Associations and Institutions), sdružující knihovnické instituce, svazy a spolky z celého světa, zahájila v dubnu 2017 na své konferenci v Aténách celosvětovou diskusi o budoucích směrech rozvoje knihoven. Prezidentka Donna Scheederová a generální sekretář IFLA Gerald Leitner vyzvali knihovníky z celého světa k diskusi o budoucnosti knihoven. IFLA tak zahájila debatu o celosvětové vizi nazvanou IFLA Global Vision. Celý příspěvek

Získat knihu nebo jiný dokument z jakékoliv české knihovny je díky ZÍSKEJ jednoduché, rychlé, efektivní

Anna FILÍNOVÁ, Servisní centrum Získej

Představujeme ZÍSKEJ

ZÍSKEJ je národní platforma pro sdílení fondu, kterou vyvinula a provozuje Národní technická knihovna. Jejím cílem je vytvoření a zajištění snadného poskytování meziknihovních výpůjčních služeb. Celý příspěvek

Zpracování a zpřístupnění Sbírky výtvarného umění v NLK

Lenka MAIXNEROVÁ, Veronika LÖBLOVÁ a Michal ZÁVIŠKA, NLK

Národní lékařská knihovna se dlouhodobě zabývá zpracováním a digitalizací fondů a jejich zpřístupněním v portálu Medvik a v Digitální knihovně NLK. Pro zpracování NLK používá dva systémy:

  • knihovnický systém DAWINCI/Medvik s uživatelským rozhraním Medvik
  • muzejní systém Demus bez jakéhokoliv uživatelského rozhraní

Celý příspěvek

Oční klinika LF UK a VFN oslavuje

Šimon KRÝSL, Zdravotnické muzeum NLK

V roce 2018 slaví Oční klinika 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 200 let od svého založení.  Klinika si výročí připomněla 13. června odborným seminářem, tematickou výstavou a bohatě ilustrovanou publikací. Výstava, která v prostorách kliniky a klinické knihovny zobrazila dvě století pražské oftalmologie, vznikla ve spolupráci s řadou odborníků a pamětníků i se Zdravotnickým muzeem Národní lékařské knihovny. Předměty ve vitrínách dokumentují přístroje, nástroje a pomůcky, které sloužily a slouží léčbě nemocných i výuce studentů, z historických sbírek Oční kliniky a Zdravotnického muzea. Obrazové panely představují historii budovy kliniky, její přednosty a zároveň významné oftalmology v Praze od 18. století do současnosti, i novinky, jimiž klinika oboru v jednotlivých obdobích přispěla.[1]  Celý příspěvek

CzechElib

Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

CzechElib představuje národní centrum pro elektronické informační zdroje. Cílem centra je centrální nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ). Centrum je součástí Národní technické knihovny, která je řešitelem projektu Národní centrum pro elektronické informační zdroje – CzechElib. Projekt je řešen v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na projekt je celkem alokováno 1 296 971 000 Kč, přičemž 90 % je určeno na nákup EIZ pro roky 2018-2020. Realizace projektu probíhá od 1. 1. 2017, ukončení je plánováno k 31. 12. 2022. Nákup EIZ pro roky 2021-2022 bude podpořen ze státního rozpočtu. Celý příspěvek

Možnosti online tutoriálů ve zdravotnických knihovnách

Klára Mašková, NLK

Úvod

Národní lékařská knihovna (dále jen NLK), ostatně jako každá jiná knihovna, řeší v rámci svých služeb i online podporu uživatelů. Z praxe referenčních knihovníků NLK vyplývá, že největším problémem v online prostředí knihovny, se kterým se uživatelé dennodenně vypořádávají, je přístup k plným textům. Celý příspěvek

Zásady „rozumné“ životosprávy ve světle lékařské populárně naučné literatury v období 1. republiky

Alexandra SURÁ, NLK

Po překonání poválečné krize dochází k obnově hospodářství, česká ekonomika začíná prosperovat a zlepšuje se životní úroveň.(1)

Určitý obraz zásad správné životosprávy v období 1. republiky poskytují lékařské publikace určené široké veřejnosti, ve kterých se nacházejí informace, které se týkají stravování, čistoty těla, péče o vlasy, hygieny oděvu, pohybové aktivity a hygieny obydlí. Celý příspěvek

J. E. Purkyně a medaile v numismatické sbírce Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny

Michaela Lindová, Zdravotnické muzeum NLK

Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) byl všestranný člověk mnoha zájmů. Věnoval pozornost například i sportu, zdůrazňoval fyzickou zdatnost a zdraví jedince a národa. Jako již velice stařičký pán chodil pozorovat Sokoly, povzbudivě komentoval jejich cvičení a hovořil o významu „prostocviků“ s Miloslavem Tyršem. Celý příspěvek

Zahraniční zdroje na portálu Knihovny.cz

Iva Zadražilová, NLK

Portál Knihovny.cz je v provozu již více než jeden rok a za tu dobu prošel mnoha vývojovými vylepšeními. Za jednu ze zásadních novinek je možné označit zapojení zahraničních zdrojů. Do srpna 2017 bylo v rámci portálu možné vyhledávat pouze v lokálních zdrojích, tj. v dokumentech, které pokrývají fondy českých knihoven, v českých databázích a bibliografiích. Celý příspěvek

Chcete mít k dispozici aktuální informace o nejnovějších lékařských výzkumech? Vyzkoušejte Ovid Insights.

Jana Machonská, Albertina icome

Ovid Insights je nová bezplatná vyhledávací služba určená především lékařům, ale také studentům medicíny a knihovníkům-rešeršérům. Poskytuje informace na míru každému uživateli a šetří jeho čas, protože umožňuje na jednom místě sledovat novinky z vybraného oboru/oborů (aktuálně 15 klinických specializací). Celý příspěvek

Volně dostupné informační zdroje v oblasti zdravotnictví

Iveta Svobodová, NLK

S rozvojem informačních a komunikačních technologií a jejich pronikáním do každodenních činností lidské společnosti se mění také informační potřeby lidí. Počet informačních zdrojů dostupných na internetu neustále roste a také spousta dokumentů vzniká výhradně pro prezentaci v elektronické formě. Uživatelé internetu si zvykají na možnosti rychlého a snadného přístupu k různým typům informací vytvořených na různých geografických lokalitách. Mezi uživatele informací z oblasti zdravotnictví patří jak občané, kteří hledají informace o zdravotní péči na národních portálech věnovaným příslušné problematice, tak lékaři, zdravotníci i studenti medicíny. Celý příspěvek

Informační chování zdravotních sester

Michaela Málková, ÚISK FF UK

Výtah z bakalářské práce: MÁLKOVÁ, Michaela. Informační chování zdravotních sester. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Celý příspěvek

Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení ČR za rok 2016

Eva Lesenková, Eva Valdmanová, NLK

Národní lékařská knihovna se věnuje odborné, koordinační, informační, metodické, výzkumné, vzdělávací, analytické a poradenské činnosti. Provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.

V souvislé řadě od roku 1992, kdy byl tehdejší Ústav vědeckých lékařských informací přejmenován na Národní lékařskou knihovnu, jsou shromažďované statistické přehledy vydávány pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“. Celý příspěvek

Proces jmenného zpracování článků BMČ

Michal Záviška, NLK

Jmenný popis záznamů pro BMČ zajišťuje Oddělení zpracování fondů Národní lékařské knihovny.

K 1. červnu 2017 je v různé míře excerpováno 258 titulů oborových periodik vycházejících jak tištěně, tak elektronicky. Celkové číslo nezahrnuje monografické sborníky, ročenky a periodicky vycházející sborníky (například konferenční). Většina titulů je excerpována v úplnosti, jen z titulů na hraně oborů jsou vybírány články, spadající mezi jádrové obory NLK (lékařství, zdravotnictví, zdraví, ošetřovatelství apod). Celý příspěvek

Člověk v náhradách

Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum NLK

Od 10. dubna 2017 do konce února příštího roku je ve velkém sále Národního technického muzea otevřena výstava Člověk v náhradách: technika slouží medicíně. Na koncepci a přípravě výstavy spolupracovalo Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny, Národní technické muzeum a Univerzita Karlova. Výstava představuje jak historii, tak současnost technologických náhrad lidského těla: od protéz dolních i horních končetin, přes náhrady zraku a sluchu, činnosti srdce a plic, po dialyzační cívky a další historické i soudobé přístroje k náhradě funkce ledvin. Své odborné znalosti do ní vložily desítky odborníků z lékařských fakult Univerzity Karlovy, ČVUT, České akademie věd i Masarykovy univerzity, stejně jako pracovníci řady společností, které se v českých zemích zabývají výrobou či dovozem protetických náhrad a jejich součástí v nejširším slova smyslu. Exponáty, kresby i videa poskytlo více než šedesát zapůjčitelů. Celý příspěvek

Akvizice v Národní lékařské knihovně

Ludmila Štěpánková, Štěpánka Fremutová, NLK

Akvizici neboli získávání dokumentů má v Národní lékařské knihovně na starosti Oddělení doplňování a správy fondů. Snahou našeho oddělení je získat veškeré dokumenty, které vycházejí na území České republiky a týkají se oblasti medicíny. Do této oblasti spadá jak literatura pro odbornou veřejnost, tak literatura pro laickou veřejnost, jako jsou pacientské příručky, doporučení a populárně naučná literatura o lidském zdraví. Celý příspěvek

Věcný popis pro BMČ se zaměřením na indexaci podle MeSH

Radana Kodetová, NLK

V průběhu historie bylo věcné téma v bibliografických záznamech BMČ zaznamenáváno nejprve v podobě znaků MDT. Použití MDT jako jediného prvku věcného pořádání lékařské tematiky se postupně ukázalo být nevyhovující. Jako výhodnější nástroj pro věcné pořádání lékařských informací se ve světě prosadil řízený slovník MeSH. Slovník byl přeložen do mnoha cizích jazyků. Od roku 1973 je v NLK překládán i do češtiny a od roku 1977 začíná být zkrácená česká verze MeSH využívána právě pro zpracování BMČ. MeSH byl tak zvolen jako hlavní prvek věcného pořádání (i když jeho prosazení v Československu nebylo zřejmě zcela jednoduché). [2]

Celý příspěvek

Eugene Garfield 16. 9. 1925 – 26. 2. 2017

Jana Hercová, NLK

Eugene Garfield se narodil v Bronxu (New York) 16. září 1925 do středostavovské židovské rodiny. Jeho otcem byl Henry Garfinkle. Matku Edith však záhy opustil. Rodinu, ve které vyrůstala ještě o 2 roky starší sestra Sylvia, podporoval Editin bratr. Když trochu povyrostl, pomáhal matce s rodinným rozpočtem také Eugene – pracoval v prádelně, pomáhal v hokynářství apod. Celý příspěvek

Sedmdesát let Bibliographia medica Čechoslovaca

Lenka Maixnerová, NLK

Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ) je národní registrující bibliografie z oboru lékařství a zdravotnictví. Vytváření bibliografie BMČ patří mezi hlavní činnosti Národní lékařské knihovny (NLK), kde je kontinuálně tvořena již od roku 1947. V letošním roce BMČ slaví 70. výročí. Během sedmdesáti let se z knižní publikace o rozsahu 500 stran rozrostla na rozsáhlou databázi, která je volně dostupná v portálu Medvik na adrese www.medvik.cz/bmc  a v Centrální portálu knihoven na adrese www.knihovny.cz . Databáze v roce 2017 obsahuje okolo 900 000 bibliografických záznamů, v řadě případů s připojeným plným textem. Celý příspěvek

Marketing v lékařské knihovně

Martin Černý, Středisko lékařské knihovny Krajské zdravotní, a. s. – Vzdělávací institut Krajská zdravotní, a. s.

Optika nazírání na využitelnost marketingových strategií v knihovnách obsahuje řadu proměnných, z nichž nejvíce diskutovanou oblastí stále zůstává využitelnost marketingu v tomto typu institucí. Využitelnost bychom měli chápat jako otázku efektivity, tedy měřitelných hodnot. V tomto ohledu je zcela klíčové přistoupit k definici marketingu a tu následně včlenit do strategických cílů knihovny. Celý příspěvek