PhDr. Štěpánka Fremutová, NLK

II. (ne)tradiční zpráva ze služební výpravy

V květnu loňského roku si příznivci literatury poznamenali do diářů: zastavit se ve dnech 15. -18. května 2025 na Výstavišti, s poznámkou: jubilejní XXX. ročník Knižního veletrhu…

Samozřejmě jsme ani tento rok u významného profesního setkání našich i zahraničních nakladatelství nechyběli.

Letošním čestným hostem mezinárodního knižního setkání a festivalu literatury, jak jsme již nastínili, se stalo Portugalsko.

Svět knihy 2025 / Foto: Štěpánka Fremutová

Svět knihy 2025 / Foto: Štěpánka Fremutová

Návštěvníci tak měli jedinečnou možnost poznat i současné autory, kteří možná nejsou tak známí jako ikoničtí představitelé portugalské literatury. Z významných portugalských autorů si většina knihomolů vybaví pravděpodobně jméno rodáka z Lanzarote, kterým je Jose Saramago, zatím jediný nositel Nobelovy ceny za literaturu ze země mořeplavců.

V rámci doprovodných programů (autorská čtení, rozhovory se zainteresovanými lidmi, setkání s překladateli, autogramiády, prezentace nakladatelských domů…) si např. zájemci v Sále Jaroslava Seiferta mohli poslechnout povídání s básníkem a překladatelem Joãem Luisem Barretem, který je profesí lékař.

S ohledem na rozsah zprávy výběrově připomínám autorky a autory české i z dalších zemí:

Olga Tomarczuk (Polsko), držitelka Nobelovy ceny z roku 2018 za literaturu; Sheila Armstrong (Irsko), Peter Darovec (Slovensko), Alex Zucker (Spojené státy), Georgi Gospodinov (Bulharsko), držitel mezinárodní Bookerovy ceny, Thomas Markmann (Dánsko), Carlo Vecce (Itálie), Barbora Šťastná (Česká republika), Ondřej Šanc (Česká republika). Netrpělivě očekávána řadou čtenářů byla i Alena Morštajnová (Česká republika). V Sále Pavla Šruta se čtenáři setkali s reportérem a autorem bestsellerů Jakubem Szantó, nebo s Karin Brygger (Švédsko), autorkou, která zde představila publikaci Židovské hrdinky…

Pod čarou…

Letošní svátek knih navštívilo odhadem 60.000 návštěvníků (alespoň jedno číslo pro milovníky statistik) a nepřerušila se ani naše „tradice“, kdy fond knihovny doplnily vybrané knihy získané na Výstavišti.

 S laskavým svolením delegátky Nakladatelství Masarykovy univerzity Munipress Vám předkládáme fotografii obálky knihy, která vyjde na podzim tohoto roku a jejímž autorem je americký lékař, vědec a spisovatel Siddhartha Mukherjee. Jistě je na co se těšit.

Svět knihy 2025 / Foto: Štěpánka Fremutová

Tak ať se vám léto vydaří podle vašich představ a hezké čtení.

P.S.

AZULEJOS jsou keramické, barevně zdobené glazované kachličky, nejčastěji čtvercového tvaru. Vznikly patrně v oblasti Persie, na Pyrenejský ostrov je přinesli Arabové. Jsou charakteristickým prvkem portugalské architektury a Portugalsko je dnes centrem jejich výroby.

Citace

FREMUTOVÁ, Štěpánka. Svět knihy 2025: letos především ve znamení země Iberijského poloostrova a azulejos…. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Eva Lesenková, Ph D., NLK

Rok 2024 byl pro veřejné knihovny příznivý, jak vyplývá ze stručné statistické ročenky Kultura České republiky v číslech 2024, kterou vydalo Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS). Údaje jasně ukazují nárůst zájmu nejen o knihovnické a informační služby, ale také o vzdělávací a kulturní aktivity pořádané knihovnami.

https://www.statistikakultury.cz/wp-content/uploads/2025/05/kultura_v_cislech_2024_final.pdf

Další čísla o kultuře najdete na:

https://www.statistikakultury.cz/data-v-publikacich/

Návštěvnost v roce 2024

Citace

LESENKOVÁ, Eva a Iveta SVOBODOVÁ. Veřejným knihovnám se v roce 2024 dařilo. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Dana Melicharová, NLK

Dne 15. 3. 2025 jsem se vypravila na výstavu obrazů své kolegyně, která se uskutečnila v Knihovně města Hradce Králové v Galerii Centra celoživotního vzdělávání. Vernisáž se konala 3. 3. 2025 a výstavu bylo možné navštívit do 29. 4. 2025.

Knihovna města Hradce Králové má dlouhou historii, její budování začalo už v roce 1894. Veřejnosti byla jako městská knihovna zpřístupněna o dva roky později, v roce 1896. Za dobu své existence se knihovna několikrát stěhovala, procházela rekonstrukcemi a postupně se rozšířila o nové pobočky. Dne 1. ledna 2003 byly pro potřeby knihovny zakoupeny prostory bývalé továrny Vertex ve Wonkově ulici. Rekonstrukce se ujal ateliér architekta Davida Vávry. Slavnostní otevření Knihovny města Hradce Králové v nových prostorách proběhlo 20. března 2013.

Zpět k výstavě.

Naše kolegyně Klára Koldová pracuje v Národní lékařské knihovně v rešeršních službách. Vystudovala Přírodovědeckou fakultu Univerzity Karlovy a následně výtvarný obor na Týnské škole v Praze. Technice suchého pastelu se věnuje již řadu let. Ve svých krajinomalbách se snaží zachytit charakter krajiny, jejího ducha i jedinečné kouzlo okamžiku.

Výstava se konala v přízemí budovy, ve velké reprezentativní výstavní síni. Obrazy byly rozmístěny jak na vertikálních panelech uprostřed sálu, tak na stěnách po jeho obvodu. Překvapilo mě nejen jejich množství, ale i rozmanitost. Šlo hlavně o výjevy z krajiny ve všech ročních obdobích, ale potěšily mě i obrazy, na kterých byl vyobrazen domácí mazlíček autorky. Prohlédla jsem si i další patro knihovny, kde byly vystaveny výtvarné práce žáků základní školy a studentů gymnázia v Hradci Králové. Nakonec jako knihovnice jsem si s potěšením prohlédla různá oddělení této knihovny.

Obr. 1: Výstava Kláry Koldové / Foto: Klára Koldová

Obr. 2: Autorčin mazlíček / Foto: Klára Koldová

Citace

MELICHAROVÁ, Dana. Krajiny jako malované: Výstava výtvarnice a kolegyně Kláry Koldové v Hradci Králové. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Sedmnáctá mezinárodní konference o kvalitativních a kvantitativních metodách v knihovnách (QQML 2025) se konala hybridně v Lisabonu ve dnech 27. až 30. května 2025 s názvem Transformation and Innovation in Archives and Libraries in the Digital Age. Hlavním pořadatelem bylo TTC@ULisboa, Technology Transfer and Knowledge Enhancement Centre of University of Lisbon (Centrum pro transfer technologií a rozvoj znalostí Lisabonské univerzity).

Konference přilákala účastníky jak osobně, tak virtuálně.

Program a témata

Čtyřdenní program zahrnoval šest plenárních zasedání (PS1 – PS6) a byl tematicky rozdělen do jedenácti speciálních sekcí (SCS 1 – 11). Příspěvky přinesli zástupci z 31 zemí světa. Celkem bylo prezentováno 93 příspěvků, 6 plenárních přednášek a 1 poster. Souhrny všech příspěvků jsou k dispozici v Book of abstract na http://qqml.org/wp-content/uploads/2017/09/BoA-QQML202505027.pdf

Mezinárodní účast a rozmanitost profesí

Bohatý a rozmanitý program potvrdil, že konference oslovuje široké spektrum profesí, nejen odborníky z knihoven. Mezi autory byli akademici, výzkumníci, vývojáři softwaru a manažeři. Všichni se sešli, aby zhodnotili dosažené výsledky a oznámili své tvůrčí výzvy a příležitosti. Konference zároveň slouží jako platforma pro setkávání členů sítě QQML, což dokládá zastoupení účastníků z pěti geografických oblastí světa.

Konferenci společně zahájili rektor Lisabonské univerzity Professor Luís Manuel dos Anjos Ferreira,  Luiza Baptista (Portugalsko), Anthi Katsirikou (Řecko), Markku Laitinen (Finsko)  a Ana Silva Rigueiro (Portugalsko). Zdůraznili význam mezinárodního sdílení poznatků a zkušeností pro práci knihoven a vzdělávacích institucí.

Hlavní témata plenárních zasedání

Z mnoha zajímavých příspěvků, které zazněly na plenárních zasedáních, zaměřených na aplikace AI a digitalizaci v teorii i praxi zúčastněných institucí (PS1 – PS5), lze zmínit alespoň některé.

Profesor Arlindo de Oliviera z Lisabonské univerzity ve svém sdělení o aplikacích, implikacích a spekulacích AI hovořil o 70leté cestě vývoje AI od strojového a hlubokého učení. Zdůraznil, že nová generace umělé inteligence bude ve svých systémech kombinovat nejmodernější modely s rozumovými schopnostmi a historickým kontextem, a v mnoha úlohách dosáhne výkonnosti na úrovni člověka, někdy ji dokonce překoná. Odkazoval mimo jiné na dílo Raye Kurzweila: The Age of Spiritual Machines: When Computers Exceed Human Intelligence.

Profesorka Zélia Charraz Parreira, viceprezidentka EBLIDA a ředitelka Veřejné knihovny v Evora v Portugalsku, se ve svém plenárním sdělení V. nazvaném AI: the ultimate frontier or just another step? (Je umělá inteligence konečnou hranicí, nebo jen dalším krokem?) zaměřila na otázku, zda AI představuje pro knihovnictví konečnou hranici, nebo jen další krok ve vývoji. Profesorka Parreira symbolicky znázornila vývoj knihovnických aplikací na časové ose, od Library 1.0 až po 4.0. Nevyhnutelný technologický pokrok klade dvě základní otázky a vyvolává dvě odlišné reakce: buď pokrok ignorovat, nebo se stát jeho nedílnou součástí. Pokud ignorování není životaschopnou možností, je nezbytné zaměřit se na to, jak se knihovny, zejména veřejné a školní, mohou nebo chtějí v budoucnu zabývat AI. S ohledem na to, že technologie není vždy primárním zdrojem informací a uživatelé jsou různí – od těch zcela analogových po digitálně posedlé – je diskuse o překážkách, přínosech a hrozbách spojených s tímto přechodem klíčová. Zároveň poukázala na důležitou roli knihovníků v digitální éře. V dnešní době lze většinu informací a znalostí nalézt na internetu, informace se však rychle mění a zpracovává je spousta počítačů. Proto v práci s informacemi hrají klíčovou roli profese, jako jsou knihovníci. Ti pomáhají uživatelům orientovat se v obrovském množství informací a efektivně je využívat. I když se znalosti přesunuly do „strojového“ prostředí internetu, knihovníci nadále plní nezastupitelnou funkci, v tom aby lidé k těmto znalostem měli přístup a uměli s nimi pracovat.

Prezentace z České republiky a speciální sekce

Mezi příspěvky v jedenácti speciálních sekcích byla virtuálně prezentována přednáška autorů z Národní lékařské knihovny v Praze a 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy s názvem The Role of National Medical Library Prague in Promoting Health Literacy among Laypersons (Úloha Národní lékařské knihovny v Praze při podpoře zdravotní gramotnosti mezi laiky). Příspěvek byl zařazen v sekci Health Information Services a přinesl mj. porovnání a přehled vybraných českých i světových portálů, které se věnují zdravotní gramotnosti.

Speciální sekce se věnovaly vybraným tématům, rozčleněným podle obsahu přednášek. V sekci The Artificial Intelligence Challenges for Libraries (Dopad umělé inteligence na archivy a knihovny) například Ari Hassio v přednášce Artificial Intelligence – Dangers and Possibilities (AI – Ohrožení a příležitosti) zmiňoval užívání robotů ve finských knihovnách v oblasti služeb. Varoval před nekritickým užíváním AI a zdůraznil negativa, jako jsou AI hallucinations či ignorování autorských práv.

Významné poznatky přinesly také sekce:

Informační gramotnost: např. Jasmina Ninkov – Isidora Injac – Bojan Kundacina: Digital literacy and game-based learning method (Digitální gramotnost a metoda učení založená na hře).

Digitální transformace: např. Ivona Olariu, Silvia Popovici: Mapping the Transformation of Romanian University Environment: Insights from a National Survey (Mapování proměny rumunského univerzitního prostředí: Postřehy z národního průzkum).

Závěrečné myšlenky o přínosu konference QQML 2025

Konference QQML 2025 opět potvrdila svůj nezpochybnitelný přínos. Během několika dnů nabídla cenný vhled do mnoha možností, jak prohloubit naši vlastní činnost. Přednášky a diskuse byly inspirací a pomohly nám uvědomit si nové trendy. Jsou také povzbuzením k odvaze prosazovat moderní technologie v našich institucích.

Děkujeme všem účastníkům, přednášejícím a organizátorům za skvělou a inspirativní konferenci!

Citace

LESENKOVÁ, Eva. QQML 2025: Setkání knihovnických profesionálů o dopadu AI a digitalizace. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Mgr. Alexandra Surá, Ph.D., NLK

Setkání redaktorů knihovnických časopisů se uskutečnilo online 5. března 2025. Moderování se ujala Renáta Krejčí Salátová z Národní knihovny České republiky.

Setkání zahájil ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Roman Hájek, který představil časopis Čtenář: časopis pro knihovny. Přítomné seznámil s jeho posláním přinášet aktuální informace z oblasti knihovnictví. Zvláštní pozornost věnoval nové grafické úpravě i obsahové koncepci časopisu, která reaguje na současné potřeby odborné veřejnosti a reflektuje aktuální vývoj v oboru.

Časopis Duha, vydávaný Moravskou zemskou knihovnou v Brně prezentoval Jan Lidmila, který je jeho vedoucím redaktorem. Účastníky seznámil se zaměřením časopisu, jeho provozní stránkou a připravovanými novinkami, včetně modernizace grafického vzhledu.

Jakub Fázik představil recenzovaný vědecký časopis ITlib – Informačné technológie a knižnice, který vydává Centrum vedecko-technických informácií SR (CVTI SR). Časopis je zařazen do významných mezinárodních databází a zaměřuje se na aktuální témata z oblasti informačních technologií a knihovnictví.

Alexandra Surá z Národní lékařské knihovny přítomné seznámila s časopisem Lékařská knihovna: časopis pro knihovny a informační střediska ve zdravotnictví. Ve svém příspěvku zúčastněné seznámila s jeho zaměřením, historií, cílovou skupinou, činností redakční rady i aktuálními výzvami.

Renáta Krejčí Salátová, která je šéfredaktorkou časopisu Knihovna a Knihovna plus se podělila o své zkušenosti s prací se začínajícími autory a poukázala na specifika této činnosti.

Michaela Dombrovská z Ústavu bohemistiky a knihovnictví Slezské univerzity v Opavě referovala o přístupech k výuce a vedení studentů a představila možnosti, jak lze knihovnické časopisy využít ve vzdělávacím procesu.

Hana Heringová a Jakub Šindelář z Národní technické knihovny (NTK) se věnovali tématu persistentních identifikátorů (PIDs), jejich praktickému využití a přínosům. Představili rovněž identifikátory ROR (Research Organization Registry) a ORCID (Open Researcher and Contributor Identifier).

Posledním přednášejícím byl vysokoškolský pedagog a informační specialista Richard Papík, který se ve svém příspěvku zaměřil na propojení oborových časopisů se studenty knihovnicko-informačních studií a s jejich vyučujícími. Zdůraznil význam Databáze knihovnické literatury, jako cenného nástroje zejména pro oblast knihovnictví. Na závěr poděkoval za naši práci a popřál nám mnoho úspěchů do budoucna.

Citace

SURÁ, Alexandra. Setkání redaktorů knihovnických časopisů. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Mgr. Šimon Krýsl, NLK

Počátkem června se v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích uzavřely dvě výstavy, které se alespoň zčásti věnovaly dějinám zdravotnictví. Na obou se podílelo Zdravotnické muzeum NLK a zdá se na místě je představit i čtenářům Lékařské knihovny.

Expozice „Viděno rukama“ (30. ledna – 8. června 2025) představila výtvarná díla nevidomých umělců, kteří dlouhodobě spolupracují s Nadačním fondem Mathilda, nebo se účastnili projektu Mathelier. Nadační fond založila spolu s Lubošem Krapkou v roce 2010 hraběnka Mathilda Nostitz (1936–2021) a rovněž atelier hmatového modelování a 3D studio nese od roku 2021 jméno své patronky. Mathelier nabízí nevidomým a zrakově postiženým vzdělání a seberealizaci ve výtvarné, především keramické tvorbě. Pořádá zároveň workshopy, v nichž mohou zájemci z řad vidící veřejnosti okusit výtvarnou práci bez užití zraku a tak i něco z prožitku nevidomých. Nadační fond se však věnuje i výcviku vodicích psů a založil digitální knihovnu i zvukový časopis Jeden svět. Výstava v Jihočeském muzeu představila sochy Marianny Machalové Jánošíkové, obrazy malířky Ley, keramické objekty Alice Horné, Aleny Stanické, Pavla Slámy, Jany Doušové, Lenky Havlíkové a Boženy Přikrylové. Díla si mohli návštěvníci zamluvit, odkoupit a po skončení výstavy odvézt. V řadě dílen si sami návštěvníci, především ti mladší, vyzkoušeli jak rozpoznávání předmětů denní potřeby, tak keramickou tvorbu pomocí rukou.

Marianna Machalová- Janošíková, Marion (2019) / Foto: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, podsbírka Historie

Snad všechny výstavy muzea zdůrazňují, že každá lidská zkušenost má svou historii. I výstavu Viděno rukama doplňují historické předměty denní potřeby, psací pomůcky a knihy z tyflopedické sbírky Technického muzea v Brně a Zdravotnického muzea NLK. Zdravotnické muzeum zapůjčilo u nás zřejmě jedinečnou ukázku časopisu Zora v Braillově písmu z roku 1965 včetně příloh pro nevidomé šachisty, ukázky Knižnice Zory, nebo připomínek 20. výročí osvobození Československa.

Tabulka a psací stroj pro Braillovo písmu / Technické muzeum v Brně, Tisky a mapy v Braillově písmu / Zdravotnické muzeum NLK

Souprava pro přímou krevní transfuzi, obvazy a léky z vybavení spojeneckých armád, chirurgická souprava nacistické armády / Zdravotnické muzeum NLK

Odkazy na události května 1945 na stránkách Zory zároveň spojují Mathildu a Mathelier s obsahem vitrín na opačném konci výstavní chodby. Drobnější výstavou „Válečné připomínky“ (9. prosince 2024 – 22. června. 2025) vrcholí historická expozice Jihočeského muzea, věnovaná dějinám města Českých Budějovic a především všednímu životu obyvatel města od středověku do 20. století. Závěrečná sekce dokumentuje období nacistické okupace a osvobození roku 1945. Život budějovických obyvatel v protektorátu, koncentračních táborech a věznicích dokládají pečlivě vybrané, solitérní předměty jako býkovec z budějovického gestapa či oděv vězně koncentračního tábora. Dobu beznaděje i dny osvobození však návštěvníci viděli i očima a hlasy dětí: vystaven byl unikátní deník Edity Steinové (1927–1942) z let 1941–1942, i deníkové poznámky další budějovické dívenky ze dnů příchodu amerických i sovětských vojáků do města. Namísto zbraní se představily léky a obvazy z lékařského vybavení vojsk 2. světové války, které zapůjčilo Zdravotnické muzeum, stejně jako jedinou součást uniforem ve výstavě, nacistické výložky a řády, které při odchodu z Prahy v květnu 1945 zahodili zaměstnanci německé lékařské fakulty.

Výložky a odznaky NSDAP a Wehrmachtu, které si v době osvobození odpárali zaměstnanci německého patologicko-anatomického ústavu v Praze a zanechali je v ústavu / Zdravotnické muzeum NLK

Zájemcům o historii medicíny a zdravotnictví stojí ovšem za prohlídku celá historická expozice v Českých Budějovicích. Již u vstupu je vítají dva olbřímí sádrové odlitky soch politiků tereziánské doby od sochaře Caspara von Zumbusch (1830–1915), které novému městskému muzeu roku 1901 věnovalo vídeňské ministerstvo kultu a vyučování. Socha napravo zpodobňuje kancléře Václava Antonína z Kounic (1711–1794), socha vlevo pak dvorního lékaře Marie Terezie a osvícenského reformátora zdravotnictví Gerharda van Swieten (1700–1772). Bronzové originály z roku 1880 jsou součástí pomníku císařovny na vídeňském náměstí Marie Terezie. Stojí za zmínku, že sochař von Zumbusch byl rovněž autorem náhrobku výrobce lékařských nástrojů a přístrojů Františka von Waldek (1833–1912) na pražských olšanských hřbitovech a otcem profesora dermatologie Lea von Zumbusch. Ve výstavě samotné pak uvidí například ranhojičské nástroje k zubním zákrokům a pouštění žilou z první poloviny 18. století.

Caspar von Zumbusch, Gerhard van Swieten (1880) / Foto: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, podsbírka Historie

Citace

KRÝSL, Šimon. Dvě výstavy v Jihočeském muzeu. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

12. valná hromada proběhla 5. června 2025 v Liberci; odborná konference Architektura knihoven 6. června tamtéž. Obě akce pořádal SKIP ve spolupráci s Krajskou vědeckou knihovnou v Liberci, Technickou univerzitou v Liberci a dalšími partnery z ČR i zahraničí.

Součástí programu byla i výstava Knihovna pro 21. století očima studentů brněnské Fakulty architektury. Výstava představuje studentské projekty rekonstrukcí obecních knihoven v Jihomoravském kraji, realizované v posledních dvou letech v rámci spolupráce Metodického centra pro výstavbu a rekonstrukce knihoven a Fakultou architektury VUT v Brně.

Program tvořily čtyři hlavní části:

• komentované prohlídky;
• 12. valná hromada SKIP;
• společenský večer;
• konference Architektura knihoven.

Na programu byly i volby na funkci předsedy SKIP, členů výkonného výboru a dozorčí komise a byli představeni dva přihlášení kandidáti, ze kterých byl zvolen hlasováním, ředitel Středočeské vědecké knihovny v Kladně Mgr. Roman Hájek.

Citace

LESENKOVÁ, Eva. 12. valná hromada SKIP ČR a konference Architektura knihoven. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Bc. Kateřina Hajná, NLK

V Muzeu dr. Bohuslava Horáka v Rokycanech se v uplynulých měsících konala výstava Umění léčit. Výstava probíhala od 18. dubna do 29. září 2024 a věnovala se jak obecným, tak místním dějinám lékařství a také vývoji farmacie od počátku 20. století.

Pohled do výstavy Umění léčit s unikátní lékárnou / Foto: PhDr. Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum NLK, 2024

Výstava byla rozdělena do dvou tematických celků. Za pomoci unikátního souboru nástrojů, přístrojů a pomůcek zde byla návštěvníkům představena historie vybraných lékařských oborů jako například zubního lékařství, chirurgie, gynekologie etc. V rámci výstavy byla také možnost prohlédnout si interiér ordinace praktického lékaře ze 40. až 50. let minulého století, ve které bylo k vidění jak lékařské vybavení pro diagnostiku či terapii, tak nábytkový mobiliář.

Ukázka z ordinace lékaře 40. až 50. let 20. století / Foto: PhDr. Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum NLK, 2024

Druhý tematický celek se zaměřil na vývoj léčitelství a farmacie a spřízněných farmaceutických oborů. Návštěvníkům zde byla podána historie nejenom lékárenských zařízení, ale také historie sběru léčivých bylin pro výrobu léků a léčiv. Představeny zde také byly významné osobnosti tohoto odvětví, které se pohybovaly na území Rokycan, jako například Jan Mikolášek či Barbora Kamenická. K vidění zde byla také unikátní lékárna z počátku 20. století a její dobové vybavení.

Výstava návštěvníkům přiblížila také významné rokycanské osobnosti z oblasti léčitelství / Foto: PhDr. Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum NLK, 2024

V rámci této výstavy spolupracovalo Muzeum dr. Horáka také se Zdravotnickým muzeem Národní lékařské knihovny (NLK). Zdravotnické muzeum NLK zapůjčilo řadu výstavních předmětů, a to jednak nástroje všeobecné chirurgie, jednak nástroje více specializované – například právě lékařství zubního či ženského. Nepřetržitě se tak podílí na prohlubování poznání o lékařství a dalších souvisejících oborech a těší se na další vzájemné spolupráce nejenom v následujícím roce.

Citace

HAJNÁ, Kateřina. Zdravotnické muzeum NLK a Umění léčit v Rokycanech. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Bc. Kateřina Hajná, NLK

Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny (NLK) také letos významně přispělo svými sbírkami do několika výjimečných projektů, které veřejnosti zprostředkovaly historii medicíny a zdravotní péče na našem území. Zaměříme se zde na jeden z nich, v němž Zdravotnické muzeum NLK sehrálo důležitou roli. Je jím výstava 130 let nemocnice Čáslav, která připomněla historii čáslavského zdravotnického zařízení prostřednictvím autentických lékařských nástrojů a přístrojů.

Městská nemocnice Čáslav si k letošnímu roku připomíná 130. výročí svého provozu. K této výjimečné příležitosti se v nemocničním areálu uskutečnila výstava 130 let nemocnice Čáslav, na které se z velké části podílelo Zdravotnické muzeum NLK. Zájemci měli možnost výstavu poprvé navštívit v rámci dne otevřených dveří konaného 25. září 2024, kde se mimo historie nemocnice seznámili také s jejím současným provozem a péčí o pacienty na vybraných odděleních. Výstava byla v hale spojovacího krčku nemocnice nadále přístupná veřejnosti až do 10. listopadu 2024. Pomocí dobových nástrojů, přístrojů a pomůcek reflektovala jednak rozvoj medicíny, jednak vývoj čáslavského nemocničního zařízení od konce 19. století až do současnosti.

130 let nemocnice Čáslav, pohled od výstavy / Foto: Ing. Zdeňka Nezbedová, Městská nemocnice Čáslav, 2024

Městská nemocnice Čáslav má za sebou relativně bohatou historii. Počátky čáslavské nemocniční péče sahají do roku 1844, kdy byla dokončena výstavba první městské nemocnice, následně v roce 1880 došlo k rozhodnutí o stavbě nové a větší budovy, která by lépe odpovídala požadavkům moderní medicíny než stávající Všeobecná veřejná nemocnice císaře a krále Františka Josefa I. Nová budova se otevřela v roce 1894, (tj. před 130 lety). Po velké přístavbě dokončené roku 1928 nesla následně nová budova název Veřejná okresní nemocnice prezidenta T. G. Masaryka a nadále docházelo k jejímu dalšímu rozšiřování.

Všeobecná veřejná nemocnice Čáslav, 30. léta 20. století / Foto: Zdravotnické muzeum NLK, 2024

Postupně byla nemocnice obohacena o další specializovaná pracoviště. V druhé polovině 20. století bylo již méně využívané infekční oddělení nahrazené oddělením dětským a nemocnice byla dále rozšířena o gynekologicko-porodnické oddělení a ARO, stejně jako o diagnostická a rehabilitační pracoviště. V roce 1992 přešla nemocnice do držení města a od té doby nese název Městská nemocnice Čáslav. K nejnovějším změnám dochází po roce 2000, kdy se postupně modernizují jednotlivá oddělení a další vybavení nemocnice.

Jednotlivé exponáty výstavy reprezentovaly, jak se nemocnice a její vybavení měnilo a rozvíjelo. Výstava zahrnula různé typy lékařských nástrojů jako například chirurgické, a to již z 19. století – skalpel s dřevěnou rukojetí, amputační pilku nebo klystýrovou stříkačku. Tyto nástroje mj. reflektují dobu před zavedením moderních aseptických technik. Zároveň byly také návštěvníkům představeny nástroje fyzikálního vyšetření, například poklepové kladívko podle Traubeho či tonometr podle Gustava Gärtnera, které se pro lékařská vyšetření staly zásadními a které dokumentují postupný vývoj v lékařské diagnostice.

Důraz byl také kladen na užívané techniky anestezie z přelomu 19. a 20. století reprezentované například chloroformovou maskou podle Schimmelbusche či přístrojem pro inhalační narkózu Somnator. Zajímavostí bylo rovněž zastoupení využívání rentgenu, ke kterému v nemocnici přistoupili od roku 1910 a jehož používání v následujících letech značně rozšířil tehdejší primář Karel Schnurpfeil.

Náhled do výstavy: RTG a Karel Schnurpfeil / Foto: Ing. Zdeňka Nezbedová, Městská nemocnice Čáslav, 2024

Exponáty z porodnické oblasti dokládaly měnící se přístup v péči o kojence a rodičky. Pozdější období 20. století bylo na výstavě zastoupeno například elektrokardiografem ze 70. let a dalšími pokročilejšími diagnostickými zařízeními, která ilustrují pokrok v monitorování pacientů. Pomocí podobizen významných primářů čáslavské nemocnice vystavených ve spojovacím krčku budovy připomínala výstava také význačné osobnosti čáslavské nemocnice.

Úvod výstavy ve spojovacím krčku nemocnice / Foto: Ing. Zdeňka Nezbedová, Městská nemocnice Čáslav, 2024

Zdravotnické muzeum NLK hraje důležitou roli v uchovávání a prezentaci historických lékařských nástrojů, přístrojů a pomůcek, které odrážejí vývoj zdravotnické péče a medicíny. Výstavy připravované ve spolupráci s muzeem, jako právě tato k výročí čáslavské nemocnice, slouží nejen jako místa poznání, ale také jako důležité připomínky vývoje péče o zdraví. Zdravotnické muzeum NLK tak kontinuálně přispívá k rozšíření znalostí o zdravotnictví a k posílení veřejného povědomí o významu historie v této oblasti.

Citace

HAJNÁ, Kateřina. Zdravotnické muzeum NLK jako most mezi minulostí a současností medicíny. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Dne 22. října 2024 se v Lékařském domě konala konference „10 let zdravotní gramotnosti v ČR“, která byla věnována desetiletému vývoji a strategickým záměrům v oblasti zdravotní gramotnosti obyvatel České republiky. Událost se konala jako připomenutí desetileté historie veřejně-zdravotnického tématu zdravotní gramotnosti a její implementace ve zdravotní politice ČR.

Zdravotní gramotnost je schopnost získat, zpracovat a porozumět zdravotním informacím, abychom mohli učinit informovaná rozhodnutí o svém zdraví.

Na pořádání konference se podílely Ústav pro zdravotní gramotnost, z.ú., Česká lékařská společnost J. E. Purkyně, Státní zdravotní ústav a také Společnost sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP. Na konferenci se sešli odborníci z různých oblastí, zástupci institucí a veřejnosti, aby diskutovali o dosažených výsledcích a budoucích plánech.

Cílem zdravotní gramotnosti je posílit aktivní roli každého z nás při péči o vlastní zdraví a přispět tak ke zlepšení celkového zdravotního stavu populace.

V úvodním projevu předseda České lékařské společnosti J. E. Purkyně prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc., MBA zdůraznil, že zdravotní gramotnost je klíčovým faktorem pro zajištění efektivní zdravotní péče a v prevenci nemocí a uvedl, že cílem je vytvořit prostředí, kde si lidé budou vědomi svých práv a povinností v oblasti zdravotní péče a budou schopni se lépe orientovat v komplexním světě zdravotních informací.

Za přínos v oblasti veřejného zdravotnictví a zdravotní gramotnosti byla prof. MUDr. Janu Holčíkovi, DrSc. předána zlatá pamětní medaile ČLS JEP.

Odborný program probíhal ve dvou tematických blocích: Strategie zdravotní gramotnosti, zdravotní politika a výzkum a Rozvoj zdravotní gramotnosti v ČR – A jak společně dále?

V příspěvcích prvního bloku byla nastíněna mnohovrstvá problematika zdravotní gramotnosti.

PhDr. Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost, z.ú. se ujal úvodní přednášky nazvané Zdravotní gramotnost: Stručné ohlédnutí a výhled.

Poté prof. MUDr. Jan Holčík, DrSc. hovořil o zdravotní gramotnosti jako nezbytné součásti nové zdravotní strategie.

Tématu zdravotní gramotnosti ve světle strategických zdravotně politických dokumentů se věnovali MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, doc. MUDr. Leoš Heger, CSc. a MUDr. Vladimír Valenta, Ph.D.

Příspěvek nazvaný Zdravotní gramotnost a veřejné zdravotnictví přednesla MUDr. Barbora Macková, MHA.

Na závěr prvního bloku vystoupil PhDr. Zdeněk Kučera s přednáškou Zdravotní gramotnost v ČR ve světle sociologických dat.

Příspěvky druhého bloku byly zahájeny prezentací členů Aliance pro zdravotní gramotnost, za niž vystoupili MUDr. Mgr. Petr Struk (Ústav pro zdravotní gramotnost, z.ú.), PhDr. Helena Bouzková, Ph.D. (Národní lékařská knihovna), Ing. Petr Švec (Národní síť zdravých měst), Ing. Mgr. Robert Hejzák, M.A. (Národní asociace pacientských organizací) a PhDr. Karolína Dobiášová, Ph.D. (Ústav veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK), kteří se ve svých příspěvcích zaměřili na činnost spojenou se zdravotní gramotností, vzájemnou spolupráci a koordinaci aktivit směřujících k Strategickému rámci rozvoje péče o zdraví 2030 v ČR.

MUDr. Alena Šteflová, Ph.D., MPH, ředitelka Ústavu pro zdravotní gramotnost, z.ú. informovala o spolupráci, v oblasti zdravotní gramotnosti, se Světovou zdravotnickou organizací a platformou evropských zemí M-POHL. Referovala o šetření úrovně zdravotní gramotnosti obyvatel ČR, které bylo provedeno na základě metodik M-POHL v letech 2015 a 2020 [1]. Zmínila také šetření, které proběhlo v Oblastní nemocnici Mladá Boleslav [2] a připomněla chystanou novou fázi výzkumu na rok 2025, která proběhne i v primární péči.

Významnou podporu zdravotní gramotnosti, jak uvedl prof. MUDr. Štěpán Svačina, CSc., MBA, poskytuje také ČLS JEP jako odborný garant informací pro veřejnost v Národním zdravotnickém informačním portálu (NZIP) a aktivitami Pracovní skupiny zdravotní gramotnosti.

Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D. a MUDr. Markéta Pfeiferová z Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK vyzdvihli důležitou úlohu praktického lékařství pro zvyšování úrovně zdravotní gramotnosti a zdůraznili, že ke zlepšení výsledků zdravotní péče je zapotřebí větší zapojení pacienta.

Blok věnovaný rozvoji zdravotní gramotnosti uzavřel přednáškou prof. MUDr. Roman Prymula, CSc., Ph.D. zaměřenou na význam vzdělávání zdravotnických pracovníků pro podporu zdravotní gramotnosti.

Konference nabídla prostor pro výměnu zkušeností a osvědčených postupů, které byly prezentovány odborníky z různých oblastí.

Na závěr konference byla přijata Ústavem pro zdravotní gramotnost, z.ú., Společností sociálního lékařství a řízení péče o zdraví ČLS JEP, Národní asociací pacientských organizací, Národní lékařskou knihovnou, Národní sítí Zdravých měst ČR, Ústavem veřejného zdravotnictví a medicínského práva 1. LF UK a Státním zdravotním ústavem dohoda o společné podpoře tvorby Národního plánu rozvoje zdravotní gramotnosti Strategického rámce Zdraví 2030.

Literatura:

1. Z Kučera, Š Svačina & A Šteflová (2023). Proměny úrovně zdravotní gramotnosti v Česku mezi lety 2015 a 2020. Časopis lékařů českých, 162(2-3), 84-92. https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2023-2-3-1/promeny-urovne-zdravotni-gramotnosti-v-cesku-mezi-lety-2015-a-2020-134867
2. A Šteflová, J Dudra, P Struk, H Homolacova, H Kopalova, L Ripa, Z Kucera, An action plan to improve organizational health literacy in hospitals in the Czech Republic, European Journal of Public Health, Volume 34, Issue Supplement_3, November 2024, ckae144.103. https://doi.org/10.1093/eurpub/ckae144.103

Citace

LESENKOVÁ, Eva. Konference „10 let zdravotní gramotnosti v ČR“. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK, Mgr. Iveta Svobodová, NLK

Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc., která se i v posledních letech života neúnavně věnovala ve spolupráci s Národní lékařskou knihovnou přípravě Referátového výběru z anesteziologie a intenzivní medicíny, zemřela 20. září 2024. Rády bychom uvedly milou vzpomínku na ni.

V knihovnictví referátové časopisy zaujímaly v širokém spektru sekundárních informačních zdrojů zcela specifické místo. Dnes mají prakticky výhradně podobu elektronických bází dat a uvádí se spíše jako referátové služby. Od padesátých let vycházely v Národní lékařské knihovně rozsáhlé řady referátových výběrů z různých oborů, svou periodicitu si nejdéle zachoval Referátový výběr z anesteziologie. Tento vycházel pod názvem „Referátový výběr z anesteziologie“ v letech 1954 až 1970, v návaznosti pak pod názvem „Referátový výběr z anesteziologie a resuscitace“ (v období 1971–1997) a pod názvem „Referátový výběr z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny“ od roku 1998 až do roku 2011 v tištěné formě.

Od roku 2012 až do podzimu 2023 vycházel v elektronické podobě pod vedením odborné redakce doc. MUDr. Jarmily Drábkové, CSc.

Paní docentka Drábková byla členkou redakční rady a stála za rozvojem Referátového výběru již od roku 1971. Díky její neúnavné práci, osobnímu zaujetí a obrovskému nasazení se stal tento časopis jedinečným zdrojem aktuálních informací pro odbornou komunitu.

Doc. MUDr. Jarmila Drábková, CSc. byla neobyčejnou osobností českého zdravotnictví. Svým neutuchajícím zájmem o nové poznatky v anesteziologii a intenzivní medicíně výrazně přispěla k rozvoji tohoto oboru. Byla nejen vynikající lékařkou, ale také inspirativní pedagožkou a mentorkou.

I v pozdním věku zůstávala duchem mladá a moderní, nikdy neuhnula od své zaujaté pozornosti k novinkám, a tím povzbuzovala všechny kolem sebe, aby rovněž nepolevovali ve své odborné a osobní cestě.

Její psané příspěvky byly nejenom bohatě informativní, ale také projevem hluboké odbornosti a vzácného citu pro detail. Paní docentka vynikala v umění formulovat myšlenky jasně a přesně, měla schopnost přinášet nový pohled, propojit staré s novým a svými texty inspirovat i mladší generace lékařů a odborníků.

Spolupracovat s paní docentkou v Národní lékařské knihovně byla pro knihovníky radostná a inspirující práce.

Jedna z mnoha milých historek, která se mezi námi a paní docentkou traduje, byla vlastně o tom, jak rychle a precizně zvládala psát odborné články. Jako odborná redaktorka a autorka většiny odborných článků nesla paní docentka Drábková hlavní podíl na obsahovém naplnění Referátového výběru. Sama psala většinu textů, přičemž po ní přišla řada ještě na jazykovou korekturu, stylistické úpravy a přípravu celého čísla k vystavení na web. O tuto práci se starala editorka časopisu. Mnohdy se stala situace, že paní docentka byla opět o krok napřed, protože její příspěvek byl sice výborně napsaný a úpravy byly minimální, ovšem editorka kvůli jiným povinnostem nestíhala články upravovat, protože jí paní docentka stále posílala nové a nové příspěvky. Zkrátka editorka nedokázala pracovat tak rychle jako ona! Navíc se v době příprav nového čísla několikrát s editorkou míjely. Kdykoliv paní docentka chtěla zavolat a sdělit své připomínky, nesladila se s pracovní dobou naší editorky a telefonovala i v době, kdy knihovna už dávno neměla otevřeno, nebo se editorka zrovna věnovala práci na jiném oddělení. Takto to pokračovalo klidně i celý týden, proto nakonec skončily opět u e-mailové komunikace. Paní docentka se srdečně smála našim nesnázím. Tato historka krásně vystihuje, jak energická a pracovně zapálená paní docentka byla a své práci se věnovala v podstatě nepřetržitě.

Její odkaz spočívá nejen v její odborné excelenci, ale také v její lidskosti a empatii. Čtenářům však její excerpce odborných informací zůstane v literárních fondech zachována.

Titulní strana Referátového výběru z anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny

Citace

. Bylo nám ctí spolupracovat s paní doc. MUDr. Jarmilou Drábkovou, CSc.. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Jednodenní konference Medsoft 2023 se konala v Praze 15. prosince 2023, pod záštitou České společnosti zdravotnické informatiky a vědeckých informací (ČLS JEP). Zaměřila se na témata týkající se informačních technologií ve zdravotnictví a biomedicínského inženýrství:

Několik příspěvků konference bylo věnováno využití umělé inteligence (AI) v medicíně. Prezentovány byly různé příklady, jakým způsobem lze AI využít ke zlepšení péče o pacienty, od automatizace úkolů po podporu diagnostiky.

Prezentována byla kupříkladu zajímavá akce CEE Hackathon 2023, která se konala v pražském IKEMu. Účastníci Hackathonu měli za úkol vyvinout prototyp, který by pomocí AI konvertoval digitální nestrukturované lékařské záznamy do strukturované formy. Tým navrhl prototyp, který umožňuje kategorické hodnocení zpráv a dotazování v přirozeném jazyce.

K tématu Role e-health ve zdravotnictví byl účastníkům virtuálně zprostředkován zajímavý příspěvek Adama Vojtěcha, který seznamoval se situací Digitalizace zdravotnictví ve Finsku. Základním pilířem je národní informační systém KANTA spravovaný státním úřadem pro sociální zabezpečení KELA. Finsko v digitalizaci patří k nejvyspělejším zemím Evropy.

Oblast Knihovny a vědecké informace ve zdravotnictví byla zastoupena příspěvkem Filipa Kříže a Ondřeje Horsáka: Nové aplikace v Národní lékařské knihovně, který se věnoval přehledu externích softwarových nástrojů, služeb a aplikací užívaných v NLK.

Příspěvek Richarda Papíka a Kateřiny Hájkové Role a didaktika webcastů ve vzdělávání témat vědeckých lékařských informací v IPVZ byl seznámením s pedagogickou činností ve sféře informačního vzdělávání.

Konference Medsoft 2023 byla úspěšnou platformou pro sdílení poznatků a zkušeností v sektoru informačních technologií ve zdravotnictví. Prezentované příklady ukázaly, jak lze AI a další technologie využít ke zlepšení kvality péče o pacienty a zefektivnění fungování zdravotnických systémů, jak využít virtuální realitu v tréninku zdravotníků nebo možnosti využití Big data pro určování vývojových trendů.

Zdroje:

Sborník k semináři je dostupný v elektronické podobě na adrese https://www.medsoft.website/2023.html

Citace

LESENKOVÁ, Eva. Medsoft 2023 – 35. ročník tradičního vzdělávacího semináře. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

28. května – 1. června 2024 (fyzicky i virtuálně)

PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK

Hlavní téma: Knihovny jako pilíře sociální stability: adaptace na změny, odolnost, řízení založené na znalostech a propojování.

Bohatý program poskytnul ve čtyřech konferenčních dnech možnost sledovat 76 přihlášených příspěvků. Program byl rozvržen do čtyř plenárních zasedání, deseti speciálních sekcí, dvou workshopů a pěti posterů. Zajímavou zkušeností byla prezentace posterů on-line. V příspěvcích bylo zastoupeno 43 zemí z celého světa. Národní lékařská knihovna byla zastoupena autorským kolektivem Helena Bouzková, Eva Lesenková, Jitka Feberová, Filip Kříž a Vladimíra Procházková sdělením „Portál MedLike – metodika výběru informačních zdrojů“. Přednáška byla prezentována virtuálně v sekci Zdravotnické informační služby. Příspěvky z konference budou po svolení autorů publikovány v e-žurnálu QQML. E–žurnál QQML www.qqml-journal.net je indexován Web of Science a EBSCOhost.

V uvedené tabulce jsou vybrané přednášky plenárních zasedání a speciálních sekcí. Všechny příspěvky z konference jsou dostupné v Books of Abstracts.

Citace

LESENKOVÁ, Eva. 16. mezinárodní konference Kvalitativní a kvantitativní metody v knihovnictví (QQML2024) – Chania, Kréta, Řecko. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Po krátké nemoci zemřel 13. června 2024 ve věku nedožitých 59 let pan Daniel Toman, dlouholetý knihovník Národní lékařské knihovny.

Pan Daniel Toman působil v Národní lékařské knihovně od roku 1997, v proměnách času se stále řadil mezi pracovníky, kteří byli v přímém kontaktu se čtenáři.

V kolektivu služeb byl oblíbeným, obětavým kolegou, vždy ochotný vypomoci. Patřil k těm knihovníkům, kteří uskutečňují svoji profesi se zaujetím a mají živý zájem dozvídat se novinky v oboru. Čtenáři ho znali jako trpělivého a vstřícného průvodce světem informací, vždy ochotného zodpovědět jejich dotazy a poradit jim, jak najít to, co hledají.

Čas míjí, budeme s úctou vzpomínat.

Kolegyně a kolegové z NLK

PhDr. Štěpánka Fremutová, NLK

(Ne)tradiční zpráva ze služební výpravy

Dlouhá léta býval „měsícem knihy“ březen, ale knihomolové, kteří mají za sebou již anketu Magnesia Litera, se na jaře těší hlavně na květen. Každoročně se v jeho polovině koná na pražském Výstavišti mezinárodní Knižní veletrh a literární festival Svět knihy a my jsme samozřejmě u této události nemohli chybět.

Důvody jsou mj. i ryze praktické. Na veletrhu prezentují vydavatelé své hlavní novinky – často ještě dříve, než se objeví na běžném trhu – které je tam tudíž možné získat „v předstihu“. A to zpravidla i s nějakým veletržním zvýhodněním. Což je příležitost, kterou je škoda nevyužít, a tak se také stalo. Náš knižní fond tak mj. obohatí publikace Moderní analýza biologických dat – 4. díl, která doplňuje předchozí díly a je určena především studentům z biologických oborů.

Ovšem kromě odborné literatury a specializovaných titulů, kvůli nimž míří na Výstaviště lidé profesně deformovaní, jako jsme my, láká veletrh širokou veřejnost na atraktivní doprovodný program, diskusní fóra, přednášky, autogramiády a autorská čtení.

Letošní, v pořadí 29. ročník (jehož čestným hostem byl dlouhodobý program „Das Buch – německojazyčná literatura“), byl připravován především s ohledem na výročí jednoho z nejvýznamnějších spisovatelů, rodáka ze Starého města pražského, Franze Kafky, od jehož narození uplynulo letos rovné století. Tak měli čtenáři možnost setkat se i s nejvýznamnějším Kafkovým životopiscem Reinerem Stachem. K chvále organizátorů podotkněme, že výročí pojali přiměřeně, takže návštěvníci, kterých bylo letos na 60 tisíc, rozhodně nemuseli mít dojem, že je na výstavě poněkud „překafkováno“.

…nebylo „překafkováno“, ale ten kdo chtěl i kavku našel / Foto: Štěpánka Fremutová

Prostor dostali i jiní autoři a vydavatelé. Z těch zahraničních to byli například irský romanopisec John Boyne, němečtí autoři Olivia Wenzelová a Bernhard Schlink, jeden z nejvýznamnějších současných švýcarských spisovatelů Peter Stamm, rusky píšící spisovatelka arménského původu Narine Abgarjanová, francouzský autor komiksů Alexis Nolent alias Matz, kreslíř a ilustrátor Nicolas Mahler.

Z českých spisovatelů pak zmíníme vítězku letošní Magnesie Litery rusistku Alenu Machoninovou, Karin Lednickou, básníka Petra Borkovce, Radku Denemarkovou, scifistu Ondřeje Neffa, Biancu Bellovou.

Za zmínku stojí, že výročí Franze Kafky se věnují i akce probíhající mimo zmiňovaný veletrh. Za mnohé připomeneme výstavu „Očima Franze Kafky: Mezi obrazem a jazykem“ v Západočeské galerii (5. června – 28. října letošního roku).

Nadcházející jubilejní 30. ročník Světa knihy se bude konat od 15. do 18. května 2025 a zaměří se na literaturu portugalských autorů.

Těšme se na další knižní svátky a čtenářům přeji mnoho zajímavých přečtených knih.

Citace

FREMUTOVÁ, Štěpánka. Svět knihy 2024: letos hlavně ve znamení Franze Kafky. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Velký kongresový sál, nová budova Národního muzea, 24.– 25. října 2023

Mgr. Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum, NLK

Konference Muzeum a změna pořádá Asociace muzeí a galerií společně s dalšími paměťovými institucemi od roku 2002, obvykle jednou za tři roky. V letošním roce se po COVIDové pauze jednání vrátilo do Národního muzea, kde se konaly již první ročníky cyklu. Konference představila měnící se roli muzeí, proměny cílů, obsahu i možností sbírkotvorné i výstavní činnosti i nové problémy a tísně, na něž muzea narážejí ve druhém desetiletí 21. století. Zpráva o dvoudenním jednání snad může být zajímavá i pro knihovníky, kteří ve své praxi řeší velmi podobné výzvy, a to ve všech dotčených oblastech.

V prvním bloku konference představili zástupci Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Armádního muzea VHÚ na Žižkově a Muzea literatury (Památníku národního písemnictví) v posledních letech otevřené expozice v nových budovách a ukázali, jak se proměnila a proměňuje krajina pražských muzeí. Ať šlo o důraz na sociální angažovanost při tvorbě výstav i sbírek, těsné propojení výstavby budovy a expozice či mnohotvárnost uchopení tak těžko vystavitelného předmětu, jakým je literatura, účastníky tyto příspěvky inspirovaly k návštěvě i k budování vlastních expozic, ač ovšem obvykle v menším prostoru a s menšími náklady. Druhý blok z různých úhlů zkoumal právní rámec činnosti muzeí: dlouhodobé, ač stále neúspěšné úsilí o prosazení muzejního zákona v České republice, srovnání s právní situací na Slovensku, dále benchmarking, přípravu registračního systému muzeí a galerií, systémy řízení právních rizik v muzeích a konečně vnitřní evaluační nástroj pro muzea MOI (Museums of Impact) Framework, který v letech 2019–2022 vznikl v síti NEMO (Network of European Museum Organizations). V České republice jej testovalo Muzeum loutek v Západočeském muzeu.

Přednášky posledního bloku prvního dne konference vykreslily současné možnosti a změny muzejního výstavnictví. Obsahově bohatá a konkrétní byla prezentace Aleny Kotyzy a Kristýny Říhové z Národní galerie o alternativní pedagogice a diskursivnímu, tedy na rozpravu s rozličnými návštěvníky a posluchači zaměřenému přístupu k muzejní edukaci, a to ve výstavách Digitální blízkost (2002) o vztahu technologie a intimity a Nikdo sem nepatří víc než ty (2022–2023), která cílila na nacionalistické narativy v politice střední Evropy, i v nové trvalé expozici Konec černobílé doby 1930–2021, která uvádí pestrou mozaiku umělecké tvorby 2. poloviny 20. století do vztahu se společenskými a politickými činiteli, které ji utvářely a utvářejí. Přednáška Barbory Kulihové z Vojenského historického ústavu o muzejních programech pro studenty se speciálními potřebami byla jak plná nových podnětů, tak nesmírně užitečná pro každodenní praxi v muzeích libovolného zaměření. Jan Šejbl z Náprstkova muzea pak ukázal, jak se v dějinách proměňovala fotografie jako sbírkový předmět i úhly zájmu o ni či etické otázky, spojené s jednotlivými snímky, soubory fotografií, fotografickou praxí všeobecně a etnografickou fotografií zvlášť. Přednáška nezapomněla ani na využití fotografie pro evidenci a dokumentaci, péči o snímky a možnosti a omezení jejich prezentace.

Druhý konferenční den se věnoval nejprve muzeu jako vědecké a výzkumné instituci a možnostem a metodice vědecké práce v nestátních a menších muzeích. Významnou databázi dokumentující muzejní výstavy (1990–2020), tedy aspekt naší činnosti, který se jinak nejsnáze propadá do zapomenutí, představila Ivana Kocichová z Národního zemědělského muzea a projekt vzbudil velký zájem i vzrušení. Dana Kubátová ze strojní fakulty Západočeské university v Plzni představila technologie a metody reverzního inženýrství jako postupu dokumentace, reprodukce a tvorby sbírkových předmětů. Poskytla zásadní orientaci v těchto postupech těm, kdo se snaží s fotogrammetrií či 3D skenováním v evidenci i prezentaci sbírek pracovat, i těm, pro něž jsou nové. Druhý, nejdelší blok konference se zabýval ochranou kulturního a přírodního dědictví, tématem, které v době válečných konfliktů i živelných pohrom bohužel nabylo na aktuálnosti. Zástupci Modrého štítu představili práci této organizace v ČR a nově i na Slovensku, Dita Limová z Ministerstva kultury pak historii, dokumenty i nové projekty UNESCO v ochraně kulturního dědictví lidstva.

Přednáška Romana Liubuna a Liubov Hodovanské o „Kulturním a historickém dědictví na válečné linii“ / foto Veronika Löblová

Přednášky o kulturním dědictví ohroženém válkou ukázaly, jak relativní je tíže problémů, kterým muzejníci v České republice čelí. Zároveň představily minulé i současné snahy české muzejní veřejnosti ve skutečně krizových situacích pomoci. Roman Liubun a Liubov Hodovanska doložili daty, čísly i obrazy destrukci a rabování kulturních hodnot na Ukrajině zasažené ruskou agresí. Silvie Vančurová popsala projekty materiální pomoci, restaurátorské spolupráce a další součinnosti s muzejníky v Sýrii a na Ukrajině mezi lety 2017 a 2023. Podporou ukrajinských muzeí ze strany ICOM, ale i Ministerstva kultury, Národního muzea a Národní knihovny se věnoval i příspěvek Pavla Jiráska. Prezentace v závěrečném bloku se nevyhnuly ani pátrání po sbírkách ukradených v nedávné i delší minulosti, možnostem muzeí reagovat na útoky „aktivistů“ a předcházet jim i spolupráci menších muzeí ohrožených mimořádnými událostmi jakékoli povahy. Závěrečný příspěvek Michala Ďuroviče pak představil podobná ohrožení i pomocné akce u kolegů v českých archivech.

Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová. Skleněná plastická stěna pro foyer Federálního shromáždění ČSSR, Praha, 1972

Konference proběhla v historických prostorách někdejšího Federálního shromáždění. Pro muzejníky milá je skutečnost, že prostory zachovaly část interiéru včetně hlasovacího zařízení Sněmovny národů či skleněné plastické stěny Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové v předsálí. Atmosféra setkání muzejníků byla jako vždy příjemná. Někteří zahraniční hosté, především z Ukrajiny, ale i ze Slovenska, přednesli skutečně zásadní příspěvky. Jiné mezinárodní přednášky – z menších, soukromých muzeí – bohužel přinesly jen málo nového. Ani drobné, opakující se technické problémy s mikrofony však nenarušily bohatství předávaných zkušeností a pohledů na nejžhavější témata muzejní současnosti.

Citace

KRÝSL, Šimon. Mezinárodní konference Muzeum a změna VI: Strategie, trendy, vize a nové pohledy. Lékařská knihovna. Online. 2023, roč. 28, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Radana Kodetová, NLK

V letošním roce se konference konala ve dnech 12.–14. 9. 2023 opět v prostorách Pedagogické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. První den konference byly předneseny příspěvky zahraničních knihovníků (tentokrát z Německa a Keni). Proběhlo předání medailí Z. V. Tobolky a ocenění Bibliotheka inspirans, byly předány certifikáty Handicap Friendly. V rámci odpoledního programu se knihovníci společně sešli na zahajovacím rautu na Přírodovědecké fakultě. V programu druhého dne bylo možno shlédnout přednášky v rámci témat: „Young“, „Mediální a digitální gramotnost“, „Blok pro frontové pozorováky (průzkumy)“, „Workshopy“ a nově „Přijď a zkus“. Za Národní lékařskou knihovnu vystoupila v rámci tématu „Přijď a zkus“ PhDr. R. Kodetová s teoreticko-praktickou dílnou nazvanou pořadateli konference „Relax pro oči“, jejímž tématem bylo mj. upozornění na potřebu věnovat péči o zrak vědomou pozornost nejen v průběhu konference, ale zejména v souvislosti s prací na počítači. Součástí dílny bylo i zařazení doprovodného dokumentu v podobě kvízu, který obdržel každý účastník při vstupu na konferenci jako součást konferenčního materiálu. Hezky kontrastně k dílně působilo v rámci „Přijď a zkus“ i představení projektu Městské knihovny ČR, v průběhu kterého si účastníci mohli na vlastní oči vyzkoušet, jak funguje virtuální realita. Třetí a závěrečný den byl určen pro „Milníky a pilíře“ tentokrát na téma „Knihovna a její místo ve společnosti“.

Citace

KODETOVÁ, Radana. Knihovny současnosti 2023. Lékařská knihovna. Online. 2023, roč. 28, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D, Oddělení vědeckých informací IPVZ

Informační gramotnost zaměřená mimo jiné do oblasti vědeckých lékařských informací může být realizována již pro středoškolské studenty, a to velice účelně a pro studenty motivačně a zajímavě. Kateřina Hájková a Richard Papík (oba z oddělení vědeckých informací Institutu postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví, IPVZ) uspořádali dvě akce orientované na oblast informační gramotnosti.

Jedna skupina mladších studentů (tercie) pražského Gymnázia nad Alejí navštívila IPVZ zejména za účelem předvedení interaktivního anatomického stolu (blíže o zařízení na adrese https://www.ipvz.cz/o-ipvz/kontakty/ostatni-pracoviste/oddeleni-vedeckych-informaci/anatomicky-stul) a byly jí také prezentovány základy práce s ověřitelnými a kvalitními informačními zdroji v podobě zejména elektronických informačních zdrojů dostupných přes knihovny v České republice.

Druhá akce se konala pro septimány přímo v prostorách Gymnázia nad Alejí a byla orientována do oblasti práce s informacemi již odbornými až vědeckými, a to pod názvem Práce s kvalitními a ověřitelnými odbornými informacemi – vklad do života studijního, pracovního a osobního. Na problematice vědeckých lékařských informací se velmi dobře učí témata informační gramotnosti, neboť systémy jsou velice kvalitní, propracované pro analytické i intuitivní využívání ze strany uživatelů, a to ve světovém i českém kontextu. Navíc studium medicíny, farmacie, zdravotnických, a také biologických oborů je pro značnou část studentů atraktivní.

Takže přes obecné pojetí témat a s příklady z oblasti exaktních i společensko-vědních témat se ujala právě témata směřovaná do medicínské a zdravotnické oblasti. Zde mohla být mezi dalšími knihovnami představena i Národní lékařská knihovna České republiky a její informační zdroje, které jsou dostupné i vzdáleně odkudkoli, pokud je uživatel do knihovny registrován. Představeny byly výběrově i další knihovny – Národní knihovna ČR, knihovny Univerzity Karlovy, Ústřední knihovna ČVUT, Knihovna Akademie věd ČR, Národní technická knihovna nebo Městská knihovna v Praze.  Dále byly s komentáři a vysvětleními ukázány systémy jako jsou Centrální portál knihoven, Souborný katalog ČR, portál a katalog Medvik a popularizační portál zdravotnických témat Medlike, Wikiskripta.eu, databáze PubMed / Medline nebo Google Scholar; také sociální sítě využitelné v akademické oblasti (příkladem může být ResearchGate).

Dala se připomenout dimenze „sociální“ (komunitní funkce knihoven) i role knihoven pro „konkurenceschopnost“. Byl také prostor se věnovat ukázkám informačních zdrojů a databází odborných informací v jednotlivých knihovnách (za všechny lze uvést Bookport, ProQuestEbook Central, EBSCO Books), také šedé literatuře (upozorněno bylo například na digitální archív NUŠL), věnovat se citování, antiplagiátorským platformám, došlo také na informační cyklus a rozebrání jeho fází.

Protože se studenti ptali i na konkrétní záležitosti vlastních informačních potřeb, otevřel se prostor pro menší diskuzi. Studenti mají nejen rezervy v oblasti využívání kvalitních informačních zdrojů, ale zároveň i zájem se v dané oblasti vzdělávat. V podstatě mohly být realizovány nejen záležitosti informační gramotnosti, ale i prvků gramotnosti výzkumné (research literacy). Opět se ukázalo, že by tato témata informační gramotnosti měli studenti potkávat již na střední škole, ne až na vysoké, na kterou se zmiňovaní septimáni za rok budou chystat. Rady jim proto byly dány i směrem k přípravě na příjímací zkoušky, jak si připravit například seznam prostudované literatury.

Foto: K. Hájková

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D / Foto: K. Hájková

Citace

PAPÍK, Richard. Lekce informační gramotnosti zaměřená i do problematiky vědeckých lékařských informací. Lékařská knihovna. Online. 2022, roč. 27, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/kategorie/zpravy/ [cit. 11.11.2025].

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK

14. mezinárodní konference kvantitativních a kvalitativních metod (QQML) probíhala ve dnech 24 – 27. května 2022 v Athénách, byla organizována fyzicky i virtuálně. Podařilo se soustředit delegáty ze 62 zemí různých kontinentů. Příspěvky přednesli knihovničtí nebo informační specialisté z Austrálie, Běloruska, Belgie, Brazílie, Bulharska, Kanady, Chorvatska, České republiky, Finska, Kypru, Francie, Německa, Řecka, Iráku, Itálie, Japonska, Litvy, Malajsie, Mexika, Norska, Filipín, Portugalska, Rumunska, Ruské federace, Srbska, Singapuru, Slovenska, Švédska, Ugandy, Anglie a USA. Program byl rozdělen do: plenárních sekcí, virtuálních i online, workshopů a do sekce posterové. Celý příspěvek →

Doc. PhDr. Richard PAPÍK, Ph.D., Oddělení vědeckých informací IPVZ

V Ostravě se dne 7. 6. 2022 konala 11. valná hromada SKIP, a to v zajímavém chráněném industriálním areálu Dolní Vítkovice, který umožňuje pořádat nejen kulturní akce, ale i kongresové aktivity. V tomto netradičním prostředí se tedy konala vlastní valná hromada a další den na ni nezávislá, ale navazující konference týkající se architektury a výstavby knihoven. Celý příspěvek →

PhDr. Eva LESENKOVÁ, Ph.D., NLK

Seminář, umožňující setkání odborníků z oboru zdravotnické informatiky a biomedicínského inženýrství, se konal ve dnech 6.- a 7. října 2021 v Lékařském domě v Praze 2. Celý příspěvek →

Mgr. Kateřina HÁJKOVÁ, MBA, oddělení vědeckých informací IPVZ

Oddělení vědeckých informací IPVZ funguje nejen jako knihovna, ale i jako prostor pro vzdělávací a další zajímavé akce. Celý příspěvek →

Markéta Kulíková, Městská knihovna Pelhřimov

V úterý 19.  listopadu proběhl v Městské knihovně v Pelhřimově seminář s názvem „Jak můžeme vyhledávat informace o zdraví?“, určený profesionálním knihovníkům Pelhřimovska.  Celý příspěvek →

Mgr. Adam KOLÍN, NLK

Ve čtvrtek 7. 11. 2019 se v prostorách Národní knihovny ČR konal seminář Národní lékařské knihovny „Rešeršní práce v lékařských knihovnách“, který byl rozdělen do čtyř přednášek. Celý příspěvek →

Bc. Michal ZÁVIŠKA, NLK

Ve čtvrtek 13. června 2019 se ve Sladkovského sále Obecního domu v Praze konala již 10. valná hromada Svazu knihovníků a informačních pracovníků České republiky (SKIP). Celý příspěvek →

PhDr. Radana KODETOVÁ, NLK

Na kurz Sebeobrany pro knihovníky, pořádaný v polovině dubna Středočeskou vědeckou knihovnou v Kladně, přijely knihovnice z Prahy i z menších mimopražských knihoven, které všechny dohromady vytvořily hezky spolupracující zhruba desetičlennou skupinu. Celý příspěvek →

Doc. PhDr. Richard PAPÍK, Ph.D., IPVZ

Umělá inteligence (AI) je dnes jedním z hlavních témat, které vyvolává řadu očekávání i obav. Hlavní diskuse se vedou o využívání umělé inteligence v oblastech, kde bude podporovat či nahrazovat rozhodování člověka. Je s tím spojeno mnoho otázek technologických, byznysových, legislativních ale i ryze lidských. Celý příspěvek →

Lenka PTÁČKOVÁ a Michal ZÁVIŠKA, NLK

Tradiční setkání pracovníků knihoven spolupracujících se Souborným katalogem České republiky se uskutečnilo 26. listopadu 2018 opět ve velkém sále Městské knihovny v Praze a podobně jako minulé roky se ho zúčastnilo okolo 300 knihovníků. Celý příspěvek →

Ondřej PLESKOT, Ondřej ŠAFAŘÍK a Přemysl VÍŠKA, NLK

Koncem listopadu se na pražském Chodovci uskutečnil v pořadí již 19. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2018, pořádaný Svazem knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Tato akce bývá tradičně věnována problematice spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče nejen v oblasti digitalizace. Celý příspěvek →