Mgr. Ema Součková, PhD., Ing. Přemysl Víška, Ondřej Pleskot, DiS. – NLK
Konference AKM v digitálním světě se po pandemických letech opět konala ve velkém sále Národního archivu na pražském Chodovci. Letošní již 23. ročník přivítal nespočet návštěvníků a přes 40 přednášejících. Témata příspěvků byla různá, od představování digitalizace fondů jednotlivých institucí po prezentace nových i proběhlých projektů. Dva konferenční dny byly nabité informacemi ze světa IT, digitalizačních procesů či ukládání a zpřístupňování dat v digitálních knihovnách.
První konferenční blok se hned ve dvou příspěvcích zaměřil na digitalizaci kulturního a kreativního sektoru v rámci Národního plánu obnovy, a to jak kulturních statků a národních kulturních památek, tak rozvoje digitalizace v oblasti knihoven. Několik referátů se pak dále věnovalo systému Kramerius a práci s ním. Zajímavým příspěvkem byla prezentace Martiny Šťastné z Národního filmového archivu, která představila digitalizaci administrativy NFA. Jak zaznělo v příspěvku autorky, reformu práce se správou dat, spisové agendy, schvalování cestovních příkazů, vyúčtování a dalšího nezbytného „papírování“ může značně zjednodušit sofistikovaný digitální systém. Práce s ním však nemusí být pro všechny zaměstnance instituce jednoduchá a vyžaduje mnohdy měsíce školení a postupné osvojování si systému v celé organizaci.
Své zastoupení měla na konferenci i Česká televize. Ta vstupuje do roku 70. výročí a při této příležitosti jsme byli seznámeni s jejími archivy. Ty mají tři pobočky – v Praze, Brně a Ostravě. Pražská pobočka, která je nejrozsáhlejší, zahrnuje filmotéku, fototéku, spisový archiv a badatelnu. Prezentace byla věnována zejména Spisovému archivu ČT, který se zabývá mimo jiné shromažďováním dobových dokumentů o ČST. Jako příklady zajímavých archiválií byly uvedeny texty u příležitosti 21. srpna 1968, čtené někdejší hlasatelkou Kamilou Moučkovou, a také písemnosti z její pozůstalosti, mezi něž patřilo i rozhodnutí o vyloučení z KSČ, ale třeba také dotazy vyšetřovatele StB na zpěváka Waldemara Matušku po jeho emigraci či nerealizované scénáře k seriálu 30 případů majora Zemana.
ČT vstupuje do roku 70. výročí, archivářský příspěvek
Dalšími zajímavými prezentacemi byly referáty související s 3D zobrazováním, např. Tvorba 3D modelů pomocí fotogrammetrie na příkladech vybraných typářů autorek Kláry Rybenské a Barbory Borůvkové z Univerzity Hradec Králové nebo Využití 3D animace v edukativních aplikacích pro muzea, představené Matějem Rejnochem ze společnosti Tasty Air, s. r. o.
Zajímavá byla prezentace Ivy Horové věnující se Národnímu zvukovému archivu, který však přes veškerou snahu dosud nevznikl. O tom pojednává i kniha „Archiv, který nebyl“, která byla v příspěvku představena. Jak autorka upozornila, audio archiv v České republice po mnoho desítek let chybí a zdá se, že jeho ustanovení je stále odkládáno na neurčito. Většina nosičů audio materiálu však fyzicky degraduje, a pokud nedojde v brzké době k digitalizaci, bude jejich obsah navždy ztracen, což povede ke ztrátě významné součásti kulturního dědictví.
Konference se zúčastnila i Aneta Plzáková s tématem zajímavým, i když velmi vážným a smutným. Prezentace se zabývala dějinami holokaustu v Praze. Zájemci o toto téma mají možnost dostat se prostřednictvím webové aplikace k celé řadě informací, jako jsou například adresy více než 35 000 obětí holokaustu registrovaných na podzim 1941 k pobytu v Praze, informace o více než 230 místech spojených s persekucí židovských obyvatel Prahy nebo informace o více než 1700 případech porušování protižidovských předpisů a nařízení.
Již tradičním účastníkem konference je Náprstkovo muzeum, které zde stejně jako v předcovidových letech zastupoval Jan Šejbl. Ten posluchačům představil prezentaci „Čína ve třech rozměrech“, která se věnovala stereofotografii, což je odvětví fotografie založené na pořízení, zobrazení a prezentaci dvojice snímků tak, aby divák vnímal prostorový vjem. Tato metoda byla aplikována různými autory na fotografiích z Číny mezi lety 1859 – 1901 a ukázala se jako cenný zdroj informací. Jsou to přitom digitální technologie, které hrají nezastupitelnou roli v jejich zpracování, určování i zpřístupnění.
Dva dny konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022 přinesly inspirativní směsici prezentací, názorů, výstupů nejen z digitálního světa současnosti, ale též ze života paměťových institucí 21. století. Konference i letos potvrdila, že svojí povahou představuje nejočekávanější akci před koncem roku a tvoří již nedílnou součást diáře nejednoho pracovníka knihovny, muzea či archivu.
Seznam prezentací je uveden na stránkách konference.
Citace
SOUČKOVÁ, Ema, Přemysl VÍŠKA a Ondřej PLESKOT. Ohlédnutí za konferencí Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2022. Lékařská knihovna [online]. 2022, roč. 27, č. 3-4 [cit. 28.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2022-27-3-4/ohlednuti-za-konferenci-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2022/. ISSN 1804-2031.