PhDr. Lucie FRIEDLAENDEROVÁ, Ph.D., NLK
21. konference AKM se konala 2. 12. 2020 – samozřejmě jakožto videokonference, kterou nás jako obvykle provedli PhDr. Vít Richter a Mgr. Tomáš Foltýn. A z důvodu covidového stavu se mnoho příspěvků zabývalo otázkou, jak dál fungovat, omezeně, či – tento rok velmi často – bez návštěvníků.
V prvním bloku byl uveden příspěvek Mgr. Niny Wančové: Muzea v pandemii. Pandemie muzea nejen uzavřela, ale – v závislosti na zřizovateli – i ohrozila. Kvůli kontaktu s návštěvníky se muzea přesouvala do online prostoru, na web a sociální sítě, pro něž natáčela videa o různé délce a obsahu. Platilo zde většinou, že větší muzea mají větší možnosti, dobrou zprávou je, že se obvykle chystají pokračovat v online aktivitách i po konci epidemie.
Konkrétněji popsal muzejní aktivity doc. Mgr. Petr Grulich, Ph.D.: Urychlený přechod na on-line výstavnictví v rámci COVID-19 v prostředí krajského muzea. Zde jde o velké krajské muzeum po rekonstrukci, tudíž v hlavní budově není ještě ustavena stálá expozice. Ve spolupráci nejen kurátorů s IT pracovníky, ale i se studenty FFUK byly natočeny výstavy historické, i přírodovědné, rovněž dnes velmi aktuální výuková videa. Taková cesta je, podle mínění přednášejícího, možná, s Open Source nástroji nepříliš drahá, je spíš potřeba zaměstnance nadchnout a zbavit strachu z netradičních postupů.
Naštěstí se svět nezastavil, konference tak řešila i obvyklou problematiku knihoven, galerií a muzeí – dokonce snad zbyl v roce 2020 čas i na činnosti a úvahy, kterým každodenní obvyklá činnost tak příznivá není. PhDr. Bohdana Stoklasová ve svém příspěvku eDepozit – aktuální informace o připravenosti NK ČR na přijímání elektronického povinného výtisku prezentovala velmi aktuální problém elektronických monografií a pokračujících zdrojů: nejzranitelnější jsou ovšem ty bez hmotného nosiče. Naplánována je změna legislativy i konečný projekt bezpečného uložení a zpřístupnění těchto dokumentů. Dále byla probírána problematika děl na trhu nedostupných, a to oblast jejich zpřístupnění čtenářům přes vzdálený přístup (PhDr. Vít Richter: Zpřístupnění děl nedostupných na trhu; viz Iveta Svobodová: Díla nedostupná na trhu v roce 2020, LK, 2020, roč, 25, č. 3-4).
Národní fonotéce přinesla nedávná doba problémy (PhDr. Iva Horová, Filip Šír: Národní fonotéka opět na rozcestí): tuto unikátní sbírku vytvořenou de facto nadšenci se stále nedaří ukotvit z hlediska software i dat. V roce 2019 byl připraven konkrétní plán i sídlo v Národní technické knihovně: rok 2020 však přinesl krácení úvazků, grantů i projektů. Hledá se tedy nový provozovatel portálu i způsob stabilnějšího financování.
Jako obvykle došlo i na problematiku technickou. Představení společnosti Axiell připravilo pole příspěvku Mgr. Pavla Mlčocha (společnost Musoft): Evidence sbírek muzejní povahy 2010-2020, kde byla prezentována řešení navzájem spolupracující řešení ve spojení se světovým leaderem v oboru management kulturního dědictví – zmíněnou Axiell Group.
Velmi potřebnou aktivitou je jistě i Digitalizace VHS z fondů Archivu Univerzity Karlovy. Na těchto zastaralých nosičích měla Univerzita Karlova zaznamenánu důležitou dokumentaci událostí z průběhu téměř třiceti let. Kromě fyzické degradace nosičů je problémem i jejich prezentace na zastaralých přístrojích. Bylo tedy třeba kazety identifikovat, popsat, digitalizovat (pomocí nástroje Digital Video), archivně zpracovat a bezpečně uložit.
Příspěvek Mgr. Věry Hanelové: Bibliografie dějin Českých zemí, Akademická encyklopedie českých dějin a jejich vzájemné propojení ukázal usnadnění práce čtenářům i badatelům v Historickém ústavu, jako téměř každý rok se prezentoval Webarchiv (Webarchiv 2000-2020), technická řešení archivace databází i obsahů netu (Mgr. Martin Rechtorik: Archivace databáze a její zpřístupnění v praxi NAČR; Bc.A. Luboš Svoboda: Jak jsem archivoval český net art). Ke spatření byly i nové skenovací systémy: Petr Süč: Moderní řešení pro digitalizaci kulturního dědictví, vystavěné na posledních poznatcích z oblasti umělé inteligence, strojového učení a práce s velkými objemy dat. Krásné a drahé.
Ing. Naděžda Andrejčíková, PhD., se v příspěvku Digitální knihovna a virtuální prostor pod lupou věnovala nejen digitalizaci a virtualizaci knihoven, ale i technologiím, které by v covidové době měly zabezpečit i služby, jež lze provozovat jen fyzicky (vracení a půjčování tištěných dokumentů, desinfekce místností, bezkontaktnost služeb).
Konference se ještě navrátila k popisu digitalizace děl z muzejní sbírky krásných hodin (Mgr. Klára Rybenská, Ph.D.: 3D digitalizace sbírky hodin)a tentokrát každý sám u svého počítače jsme si odpověděli na otázku v názvu referátu Ing. Aleše Brožka: Dokázali bychom se obejít bez digitálních knihoven pracujících v systému Kramerius? (za mě rozhodně ne!).
Co říci na závěr? Videoudálostem prostřednictvím různých systémů jsme za tento rok jistě všichni přivykli. Možná je videoprezentace i v některých ohledech pohodlnější, navzdory občasným problémům s internetem: osobně doufám, že (nejen) AKM 2021 se odehraje už v reálném prostoru.
Odkaz na konferenci AKM 2020 najdete na adrese www.skipcr.cz/akce-a-projekty/akce-skip/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete/21.-konference-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2020
Citace
FRIEDLAENDEROVÁ, Lucie.. 21. konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2020. Lékařská knihovna [online]. 2020, roč. 25, č. 3-4 [cit. 26.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2020-25-3-4/21-konference-archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2020/. ISSN 1804-2031.