Bc. Vladimíra Procházková, NLK

Národní lékařská knihovna (NLK) v souladu se Zřizovací listinou provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví. Shromažďování statistických dat provádí nepřetržitě od roku 1992. Na tomto základě pak vytváří statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“.

Sběr statistických dat o činnostech zdravotnických knihoven patří ke každoročním dobrovolným úkonům, do kterých se vyplněním statistického výkazu zapojují zdravotnické knihovny. Jejich přehled včetně kontaktů na ně lze nalézt v Adresáři knihoven a informačních středisek zdravotnických zařízení, který NLK každoročně vydává, a v interaktivní mapě.

Statistika knihovnických činností zdravotnických knihoven zahrnuje údaje o registrovaných uživatelích, výpůjčkách, službách klasických, elektronických a speciálních, provozní době, personálním zajištění a výdajích.

Celkový počet vykazujících zdravotnických knihoven se v průběhu posledních let snižuje (2017 – 114; 2018-115; 2019 -113, 2020 – 108, 2021 – 107 a 2022 – 101).

Proto porovnáme pouze výběr 3 typů knihoven — nemocniční, knihovny lékařských fakult a ostatních zařízení.

Vybrané nemocnice:

• Krajská nemocnice T. Bati Zlín
• Nemocnice Písek a. s.
• Oblastní nemocnice Příbram a. s.
• Institut klinické a experimentální medicíny Praha

Vybrané knihovny lékařských fakult:

• LF UK Praha
• LF UP v Olomouci
• LF UK v Hradci Králové
• LF UK v Plzni

Vybrané knihovny a informační střediska ostatních zařízení:

• Národní lékařská knihovna
• Státní ústav pro kontrolu léčiv
• Státní zdravotní ústav
• Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů

U těchto institucí máme k dispozici kompletní data od roku 2016 do současnosti, můžeme tak sledovat trendy v obdobích před Covidem- 19, během pandemie a dobu poté. Zaměřili jsme se na 6 vybraných parametrů:

• počet knihovních jednotek
• počet titulů periodik
• počet výpůjček
• počet licencovaných elektronických zdrojů
• počet registrovaných uživatelů
• počet stažených digitálních kopií

Nemocnice – knihovny a střediska vědeckých informací

V roce 2022 se v součtu ve vybraných nemocnicích zvýšily výdaje na knihovní fond o 7,56%, přesto můžeme pozorovat po setrvalém růstu z minulých let mírný pokles počtu knihovních jednotek na souhrnných 73 tisíc. Počet odebíraných titulů periodik po předchozím snižování zůstal stejný jako v roce 2021.

Vyšší rozpočet se pak projevil v nákupu licencovaných elektronických zdrojů, které opět vystoupaly na úroveň z roku 2017.

Ačkoliv se počet uživatelů snížil o 19 % z původních cca 1600, na kterých se držel mezi lety 2018-2021, počet výpůjček se vrátil na 22 tisíc, tedy čísla z časů před pandemií covid- 19.

V roce 2020 vrcholí křivka počtu stažených digitálních kopií dokumentů (71,5 tis.), loni to bylo na 60 tisíc downloadů. Porovnáme-li data s dobou před pandemií, zdá se, že část uživatelů si nové návyky uchovala.

Lékařské fakulty – lékařské knihovny a střediska vědeckých informací

Celkové výdaje na fond vybraných knihoven lékařských fakult se snížily o 16,5%. Stejně jako u ostatních typů knihoven se tyto úspory projevily na počtu titulů předplacených periodik. Jejich počet stále klesá, od roku 2016 již o pětinu na současných 464.

Navzdory sníženým výdajům ale mírně roste počet knihovních jednotek ve fondu a na maximum od roku 2016 (279) vystoupal počet licencovaných elektronických zdrojů.

Počet výpůjček ve fakultních knihovnách se první čtyři pozorované roky příliš neměnil, i zde se ale projevila pandemická opatření a počty výpůjček od roku 2020 kolísají cca o 20%.

Ve statistikách lékařských fakult chybí údaje o stažených digitálních kopiích, jsou vykazována souhrnně za univerzitu.

Ostatní zařízení

V této kategorii knihoven můžeme pozorovat nárůst téměř ve všech zkoumaných parametrech. Počty knihovních jednotek jsou s číslem 502 tisíc na maximu od roku 2016. Počet výpůjček začíná po prudkém propadu během covidových opatření opět mírně stoupat.

Počty titulů odebíraných periodik se kontinuálně snižují, nahrazují je ale licencované elektronické zdroje, které v roce 2021 skokově přibyly. Analogicky i stahované digitální dokumenty v porovnání s roky 2016-2019 narostly o 9 %. Jejich nárůst uspíšil už v roce 2020 covid- 19, zůstávají ale nad 72 tisíci za rok.

Pozitivně se rok 2022 projevil i na počtu uživatelů, který se po setrvalém poklesu o 30 % během posledních šesti let poprvé zvýšil na 4127 registrovaných uživatelů.

Závěr

Porovnáme-li navzájem jednotlivé typy knihoven, zjistíme, že podobně vypadají grafy titulů odebíraných periodik, jejichž počty se pozvolna snižují. Naproti tomu ve všech typech knihoven vidíme nárůst licencovaných elektronických zdrojů v posledních dvou letech.

K výraznějším změnám u všech typů porovnávaných knihoven došlo v roce 2020 u parametrů týkajících se výpůjček. Po dvou letech s omezeným provozem se ale uživatelé pro fyzické dokumenty pozvolna vracejí a zároveň nadále využívají nabídku elektronických dokumentů.

Problémem statistik je, že bývají zkreslovány sledováním určitého cíle, potřebou účelové interpretace. Jednoznačně však statistiky umožňují zajímavá porovnání s jinými statistikami, nebo i se sebou samými v průběhu času. Pomáhají zjišťovat uživatelské potřeby, analyzují trendy a tím umožňují cennou zpětnou vazbu.

Děkujeme všem kolegyním a kolegům ve zdravotnických knihovnách za spolupráci a poskytnutá statistická data.

---

Citace

PROCHÁZKOVÁ, Vladimíra. Statistická data knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky za rok 2022. Lékařská knihovna [online]. 2023, roč. 28, č. 1-2 [cit. 05.05.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2023-28-1-2/statisticka-data-knihoven-a-informacnich-stredisek-zdravotnickych-a-vzdelavacich-zarizeni-ceske-republiky-za-rok-2022/. ISSN 1804-2031.