Bc. Vladimíra Procházková, NLK
Národní lékařská knihovna (NLK) v souladu se Zřizovací listinou provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví. Shromažďování statistických dat provádí nepřetržitě od roku 1992. Na tomto základě pak vytváří statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“.
Sběr statistických dat o činnostech zdravotnických knihoven patří ke každoročním dobrovolným úkonům, do kterých se vyplněním statistického výkazu zapojují zdravotnické knihovny. Jejich přehled včetně kontaktů na ně lze nalézt v Adresáři knihoven a informačních středisek zdravotnických zařízení, který NLK každoročně vydává, a v interaktivní mapě.
Statistika knihovnických činností zdravotnických knihoven zahrnuje údaje o registrovaných uživatelích, výpůjčkách, službách klasických, elektronických a speciálních, provozní době, personálním zajištění a výdajích.
Celkový počet vykazujících zdravotnických knihoven se v průběhu posledních let snižuje (2017 – 114; 2018-115; 2019 -113, 2020 – 108, 2021 – 107 a 2022 – 101).

Graf 1: počet vykazujících zdravotnických knihoven za roky 2017-2022
Proto porovnáme pouze výběr 3 typů knihoven — nemocniční, knihovny lékařských fakult a ostatních zařízení.
Vybrané nemocnice:
- Krajská nemocnice T. Bati Zlín
- Nemocnice Písek a. s.
- Oblastní nemocnice Příbram a. s.
- Institut klinické a experimentální medicíny Praha
Vybrané knihovny lékařských fakult:
- LF UK Praha
- LF UP v Olomouci
- LF UK v Hradci Králové
- LF UK v Plzni
Vybrané knihovny a informační střediska ostatních zařízení:
- Národní lékařská knihovna
- Státní ústav pro kontrolu léčiv
- Státní zdravotní ústav
- Národní centrum ošetřovatelství a nelékařských zdravotnických oborů
U těchto institucí máme k dispozici kompletní data od roku 2016 do současnosti, můžeme tak sledovat trendy v obdobích před Covidem- 19, během pandemie a dobu poté. Zaměřili jsme se na 6 vybraných parametrů:
- počet knihovních jednotek
- počet titulů periodik
- počet výpůjček
- počet licencovaných elektronických zdrojů
- počet registrovaných uživatelů
- počet stažených digitálních kopií
Nemocnice – knihovny a střediska vědeckých informací
V roce 2022 se v součtu ve vybraných nemocnicích zvýšily výdaje na knihovní fond o 7,56%, přesto můžeme pozorovat po setrvalém růstu z minulých let mírný pokles počtu knihovních jednotek na souhrnných 73 tisíc. Počet odebíraných titulů periodik po předchozím snižování zůstal stejný jako v roce 2021.

Graf 2: počet knihovních jednotek v nemocničních knihovnách

Graf 3: počet titulů docházejících tištěných periodik v nemocničních knihovnách
Vyšší rozpočet se pak projevil v nákupu licencovaných elektronických zdrojů, které opět vystoupaly na úroveň z roku 2017.

Graf 4: počet licencovaných elektronických zdrojů v nemocničních knihovnách
Ačkoliv se počet uživatelů snížil o 19 % z původních cca 1600, na kterých se držel mezi lety 2018-2021, počet výpůjček se vrátil na 22 tisíc, tedy čísla z časů před pandemií covid- 19.

Graf 5: počet zaregistrovaných uživatelů v nemocničních knihovnách

Graf 6: počet výpůjček v nemocničních knihovnách
V roce 2020 vrcholí křivka počtu stažených digitálních kopií dokumentů (71,5 tis.), loni to bylo na 60 tisíc downloadů. Porovnáme-li data s dobou před pandemií, zdá se, že část uživatelů si nové návyky uchovala.

Graf 7: počet zobrazených (stažených) digitálních dokumentů v nemocničních knihovnách
Lékařské fakulty – lékařské knihovny a střediska vědeckých informací
Celkové výdaje na fond vybraných knihoven lékařských fakult se snížily o 16,5%. Stejně jako u ostatních typů knihoven se tyto úspory projevily na počtu titulů předplacených periodik. Jejich počet stále klesá, od roku 2016 již o pětinu na současných 464.

Graf 8: počet titulů docházejících tištěných periodik v knihovnách lékařských fakult
Navzdory sníženým výdajům ale mírně roste počet knihovních jednotek ve fondu a na maximum od roku 2016 (279) vystoupal počet licencovaných elektronických zdrojů.

Graf 9: počet licencovaných elektronických zdrojů v knihovnách lékařských fakult

Graf 10: počet knihovních jednotek v knihovnách lékařských fakult
Počet výpůjček ve fakultních knihovnách se první čtyři pozorované roky příliš neměnil, i zde se ale projevila pandemická opatření a počty výpůjček od roku 2020 kolísají cca o 20%.

Graf 11: počet výpůjček v knihovnách lékařských fakult
Ve statistikách lékařských fakult chybí údaje o stažených digitálních kopiích, jsou vykazována souhrnně za univerzitu.
Ostatní zařízení
V této kategorii knihoven můžeme pozorovat nárůst téměř ve všech zkoumaných parametrech. Počty knihovních jednotek jsou s číslem 502 tisíc na maximu od roku 2016. Počet výpůjček začíná po prudkém propadu během covidových opatření opět mírně stoupat.

Graf 12: počet knihovních jednotek v knihovnách ostatních zařízení

Graf 13: počet výpůjček v knihovnách ostatních zařízení
Počty titulů odebíraných periodik se kontinuálně snižují, nahrazují je ale licencované elektronické zdroje, které v roce 2021 skokově přibyly. Analogicky i stahované digitální dokumenty v porovnání s roky 2016-2019 narostly o 9 %. Jejich nárůst uspíšil už v roce 2020 covid- 19, zůstávají ale nad 72 tisíci za rok.

Graf 14: počet titulů docházejících tištěných periodik v knihovnách ostatních zařízení

Graf 15: počet licencovaných elektronických zdrojů v knihovnách ostatních zařízení

Graf 16: počet zobrazených (stažených) digitálních dokumentů v knihovnách ostatních zařízení
Pozitivně se rok 2022 projevil i na počtu uživatelů, který se po setrvalém poklesu o 30 % během posledních šesti let poprvé zvýšil na 4127 registrovaných uživatelů.

Graf 17: počet zaregistrovaných uživatelů v knihovnách ostatních zařízení
Závěr
Porovnáme-li navzájem jednotlivé typy knihoven, zjistíme, že podobně vypadají grafy titulů odebíraných periodik, jejichž počty se pozvolna snižují. Naproti tomu ve všech typech knihoven vidíme nárůst licencovaných elektronických zdrojů v posledních dvou letech.
K výraznějším změnám u všech typů porovnávaných knihoven došlo v roce 2020 u parametrů týkajících se výpůjček. Po dvou letech s omezeným provozem se ale uživatelé pro fyzické dokumenty pozvolna vracejí a zároveň nadále využívají nabídku elektronických dokumentů.
Problémem statistik je, že bývají zkreslovány sledováním určitého cíle, potřebou účelové interpretace. Jednoznačně však statistiky umožňují zajímavá porovnání s jinými statistikami, nebo i se sebou samými v průběhu času. Pomáhají zjišťovat uživatelské potřeby, analyzují trendy a tím umožňují cennou zpětnou vazbu.
Děkujeme všem kolegyním a kolegům ve zdravotnických knihovnách za spolupráci a poskytnutá statistická data.
Citace
PROCHÁZKOVÁ, Vladimíra. Statistická data knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky za rok 2022. Lékařská knihovna. Online. 2023, roč. 28, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2023-28-1-2/statisticka-data-knihoven-a-informacnich-stredisek-zdravotnickych-a-vzdelavacich-zarizeni-ceske-republiky-za-rok-2022/ [cit. 09.02.2025].