Jedná se o epochu ohraničenou dvěma událostmi, kterými byla bitva na Bílé hoře (1620) a nástup Marie Terezie na český trůn (1740). V dějinách evropské medicíny je 17. století charakterizováno odvratem od dosavadních autorit a začátkem nové experimentální lékařské vědy. Pokrok v medicíně se odehrával zejména v teoretické rovině, v praxi byly aplikovány převážně dosavadní léčebné metody. Lidé trpěli různými chorobami, z nichž některé dosáhly epidemických rozměrů. Kromě moru se začínají šířit neštovice, tyfus a úplavice. Třicetiletá válka, kterou je poznamenána tato doba, se podepsala na zdravotním stavu populace. V době války bylo obyvatelstvo sužováno drancováním, nedostatkem potravin způsobujícím podvýživu a neustálým stresem. Po jejím skončení dochází k postupné stabilizaci a nárůstu počtu obyvatelstva (1,2,3). Celý příspěvek →
Národní lékařská knihovna (NLK) v souladu se Zřizovací listinou provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.
V souvislé řadě od roku 1992 knihovna organizuje sběr a shromažďování statistických dat. Jejich výstupem jsou statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“.
Sběr statistických dat o činnostech zdravotnických knihoven patří ke každoročním dobrovolným úkonům, do nichž se vyplněním statistického výkazu o činnosti zapojují zdravotnické knihovny, které jsou podchyceny v Adresáři knihoven a informačních středisek zdravotnických zařízení. Celý příspěvek →
Elektronické informační zdroje (EIZ) se v nabídce informačních zdrojů knihoven objevují již více než 20 let, ale teprve v posledních letech začínají být ve vyšší míře nabízeny a tím i využívány elektronické knihy. Nabídka odborných e-knih v knihovnách je limitována zejména jejich nabídkou a cenou, jež je často vyšší než u tištěných publikací. Rozdíl v ceně byl dán i vyšším DPH u e-knih, které bylo odstraněno novelou zákona o DPH č. 256/2019 Sb. E-knihy jsou od 1.5.2020 zařazeny do nižší sazby, stejně jako tištěné knihy (tj. 10 %). Národní lékařská knihovna nabízí uživatelům odborné e-knihy již více než 10 let, ale z hlediska jejich počtu se jedná spíše o doplňkovou službu ke klasickým tištěným knihám. Celý příspěvek →
Když se letos v březnu onemocnění COVID-19 rozšířilo do celého světa, společnost přirozeně hledala informace a rady odborníků, aby se mohla s novým problémem lépe vyrovnat. Česká republika se v porovnání s ostatními státy snažila situaci rychle zvládnout a z preventivních důvodů vydala řadu nařízení, která se ze dne na den měnila. Informace občanům byly sdělovány nejen ze strany médií, příslušných státních orgánů a institucí zabývajících se zdravotnictvím a medicínou, ale ani knihovny nezůstaly pozadu a své uživatele i veřejnost se snažily provést širokým množstvím informací o problematice koronaviru. Po celém světě v různých odvětvích rychle vznikaly projekty, které reagovaly na současnou situaci. Lidé vytvářeli informační kampaně a projekty zdravotnické osvěty, nabízeli pomoc starším spoluobčanům a mnoho jednotlivců nebo skupin obyvatel zaštítěných nějakou institucí, vyrábělo vlastní roušky nebo dezinfekční přípravky. Angažovali se lidé, kteří mapovali současnou situaci, shromažďovali poptávky a dodávali materiál potřebným a koordinovali pomoc. Vznikaly specializované weby a iniciativy, které se postupně propojovaly. Celý příspěvek →
Národní lékařská knihovna (dále NLK) provozuje knihovnicko-informační systém Medvik, jehož vnější rozhraní – portál Medvik – je volně přístupný na: https://www.medvik.cz/. Portál Medvik je vytvářen Národní lékařskou knihovnou, ale do portálu jsou zapojeny i jiné knihovny. Portál tak obsahuje nejen katalogy zapojených knihoven, ale také souborné katalogy periodik a monografií (v současnosti je aktualizován pouze souborný katalog periodik), bibliografickou databázi Bibliographia medica Čechoslovaca a soubory jmenných a věcných autorit. Celý příspěvek →
Rešeršní služby jsou jednou ze základních služeb[1] poskytovaných Národní lékařskou knihovnou (dále jen NLK) v oddělení informačních a speciálních služeb (dále ISS). Jako veřejná knihovna NLK službu poskytuje všem osobám starších 15 let[2]. Uživatelé si ji mohou objednat osobně, pomocí webového formuláře, e-mailem nebo telefonicky. Rešerše je zpracována z elektronických licencovaných nebo volně dostupných zdrojů. Celý příspěvek →
Od roku 2017 představujeme na webových stránkách muzea každý měsíc jeden předmět ze sbírek Zdravotnického muzea Národní lékařské knihovny jako titulní postavu příběhu. Titulní, nikoli hlavní postavu: nesou-li příspěvky název a životní data exponátu, hlavní postavou vyprávění i jeho vedlejšími postavami jsou lidé, kteří předmět vymysleli, postavili a používali. Každý z těchto příběhů je úlomkem nekonečného vyprávění dějin – dějin nemoci, léčby a uzdravení, dějin, ve kterých se lidské nápady a myšlenky daří a nedaří uskutečňovat. Celý příspěvek →
Následující článek představuje výtah z diplomové práce obhájené na Ústavu informačních studií a knihovnictví Univerzity Karlovy v Praze, která se zabývá výzkumem informačního chování rodičů při hledání informací o zdraví a nemoci. Celý příspěvek →
Od konce 14. století dochází v Evropě ke změnám jak v kulturním, hospodářském, tak politickém životě a to nejprve v italských centrech a poté ve velkých městech severně od Alp. Významným atributem počínajícího novověku, je rozšíření knihtisku, jehož zásluhou jsou knihy daleko dostupnější. Díky zámořským cestám se do Evropy začínají dovážet nové suroviny, ze kterých se připravovaly léčivé přípravky. Vstup na jiný kontinent znamenal také výměnu chorob mezi Evropany a původními obyvateli. Nové objevy v přírodních vědách umožnily rozvoj medicíny. Pitvy, které se uskutečňovaly na některých severoitalských univerzitách, rozšiřují znalosti anatomů o stavbě lidského těla. V roce 1543 vychází De humani corporis fabrica libri septem, dílo vlámského lékaře Andrease Vesalia, které se stalo symbolem nového pojetí anatomie. Populace je sužována různými chorobami (dna, průjmy, infekční onemocnění, padoucnice, onemocnění ženských orgánů apod.), z nichž zásadní následky mají epidemie. Kromě epidemií tyfu, anglického potu, úplavice a morových epidemií se Evropou začíná šířit syfilida, nemoc lásky, která postihuje všechny vrstvy obyvatelstva. (1,2,4) Celý příspěvek →
U příležitosti převzetí státního vyznamenání Medaile l. stupně za zásluhy v oblasti vědy
a školství, které prof. PhDr. RNDr. Heleně Haškovcové, CSc. udělil 28. 10. 2019 prezident republiky Miloš Zeman, jsem ji požádala o krátký rozhovor. Celý příspěvek →
V Technickém muzeu v Brně byla 4. června otevřena výstava Až na kost! Představuje stavbu a fungování lidské kosti a způsoby, jakými bylo, je a bude možné kosti léčit, rovnat a nahrazovat. Pokud vás zaujala výstava Člověk v náhradách v Národním technickém muzeu, pokud vás zajímá medicína, historie lékařství nebo budoucnost propojení lidské tkáně a moderních technologií, výlet do Brna se rozhodně vyplatí. Pokud již na jižní Moravě jste, nebo budete, rozhodně si výstavu nenechte ujít.
Jakým způsobem se vyvíjelo lékařství na západě po rozpadu římské říše?
Vývoj lékařství v západní části bývalé Svaté římské říše v době raného a vrcholného středověku, je možné rozdělit na období klášterní medicíny a období scholastické univerzitní medicíny. Celý příspěvek →
Jedním z hojně diskutovaných témat současnosti jsou tzv. predátorské časopisy, které narušují věrohodnost vědecké komunikace, která je založena na prezentaci objektivních výsledků z výzkumu a vývoje. Prudký nárůst těchto časopisů vede k narušení vědecké komunikace. Celý příspěvek →
Borůvkovo sanatorium v Praze je spojeno s několika významnými událostmi naší novodobé historie. Z medicínského hlediska se vznikem Oddělení pro léčbu popálenin, z pohledu občanského se jmény Josef Toufar a Jan Palach. V prostorách sanatoria se v minulosti vystřídalo několik převážně lékařských institucí. Celý příspěvek →
Článek se zabývá problematikou výběru důvěryhodných elektronických informačních zdrojů z oblasti medicíny a lékařství využitelných pro potřeby široké laické veřejnosti. Celý příspěvek →
Problematika zdraví a nemoci je aktuální v každé době. Zejména v období, kdy lékařská péče byla pro většinu populace těžko dostupná, byly znalosti týkající se zdraví a nemoci tím jediným, o co se mohl jedinec při absenci lékařské či zdravotnické pomoci opřít. Názory co prospívá, či naopak škodí lidskému organismu, jak léčit tu či onu chorobu, a jakým způsobem předcházet nemocem, procházely pochopitelně v průběhu staletí určitou proměnou a vývojem. Celý příspěvek →
Předměty v muzejních sbírkách zastupují příběhy. Ne všechna tato vyprávění známe a málokterá známe v jejich úplnosti. Někdy jsou to příběhy zrodu věcí a jejich tvůrců, jindy příběhy jejich užívání a těch, kdo je užívali. Muzejní exponáty spojené s dějinami léčení, ať jde o přístroje, nástroje, pomůcky, obrazy, medaile či sochy, s sebou nesou vyprávění o nemocných a zotavených, o chorobách, jimiž lidé trpěli a o postupech, jimiž lékaři a zdravotníci od bolesti pomáhali; o lidech v bolestech a lidech, jejichž profesí bylo léčit a mírnit bolest, i o umělcích, kteří si téma nemoci a uzdravení zvolili a vtělili je do tvaru věcí. Celý příspěvek →
Středisko vědeckých informací (SVI) – Lékařská knihovna vzniklo v roce 1959 jako součást dnešní akciové společnosti Nemocnice Pardubického kraje a.s. (NPK). Díky rozsáhlé rekonstrukci v roce 2015 získala knihovna útulné prostředí nejen pro zaměstnance, ale i uživatele. Po sloučení nemocnic Pardubického kraje SVI vede metodicky i další knihovny NPK, a to Odbornou knihovnu v Orlickoústecké nemocnici a Lékařskou knihovnu v Litomyšlské nemocnici.
Nevládní, nezisková Mezinárodní federace knihovnických sdružení a institucí (IFLA – International Federation of Library Associations and Institutions), sdružující knihovnické instituce, svazy a spolky z celého světa, zahájila v dubnu 2017 na své konferenci v Aténách celosvětovou diskusi o budoucích směrech rozvoje knihoven. Prezidentka Donna Scheederová a generální sekretář IFLA Gerald Leitner vyzvali knihovníky z celého světa k diskusi o budoucnosti knihoven. IFLA tak zahájila debatu o celosvětové vizi nazvanou IFLA Global Vision. Celý příspěvek →
ZÍSKEJ je národní platforma pro sdílení fondu, kterou vyvinula a provozuje Národní technická knihovna. Jejím cílem je vytvoření a zajištění snadného poskytování meziknihovních výpůjčních služeb. Celý příspěvek →
Lenka MAIXNEROVÁ, Veronika LÖBLOVÁ a Michal ZÁVIŠKA, NLK
Národní lékařská knihovna se dlouhodobě zabývá zpracováním a digitalizací fondů a jejich zpřístupněním v portálu Medvik a v Digitální knihovně NLK. Pro zpracování NLK používá dva systémy:
knihovnický systém DAWINCI/Medvik s uživatelským rozhraním Medvik
muzejní systém Demus bez jakéhokoliv uživatelského rozhraní
V roce 2018 slaví Oční klinika 1. lékařské fakulty a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze 200 let od svého založení. Klinika si výročí připomněla 13. června odborným seminářem, tematickou výstavou a bohatě ilustrovanou publikací. Výstava, která v prostorách kliniky a klinické knihovny zobrazila dvě století pražské oftalmologie, vznikla ve spolupráci s řadou odborníků a pamětníků i se Zdravotnickým muzeem Národní lékařské knihovny. Předměty ve vitrínách dokumentují přístroje, nástroje a pomůcky, které sloužily a slouží léčbě nemocných i výuce studentů, z historických sbírek Oční kliniky a Zdravotnického muzea. Obrazové panely představují historii budovy kliniky, její přednosty a zároveň významné oftalmology v Praze od 18. století do současnosti, i novinky, jimiž klinika oboru v jednotlivých obdobích přispěla.[1] Celý příspěvek →
CzechElib představuje národní centrum pro elektronické informační zdroje. Cílem centra je centrální nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ). Centrum je součástí Národní technické knihovny, která je řešitelem projektu Národní centrum pro elektronické informační zdroje – CzechElib. Projekt je řešen v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na projekt je celkem alokováno 1 296 971 000 Kč, přičemž 90 % je určeno na nákup EIZ pro roky 2018-2020. Realizace projektu probíhá od 1. 1. 2017, ukončení je plánováno k 31. 12. 2022. Nákup EIZ pro roky 2021-2022 bude podpořen ze státního rozpočtu. Celý příspěvek →
Národní lékařská knihovna (dále jen NLK), ostatně jako každá jiná knihovna, řeší v rámci svých služeb i online podporu uživatelů. Z praxe referenčních knihovníků NLK vyplývá, že největším problémem v online prostředí knihovny, se kterým se uživatelé dennodenně vypořádávají, je přístup k plným textům. Celý příspěvek →
Po překonání poválečné krize dochází k obnově hospodářství, česká ekonomika začíná prosperovat a zlepšuje se životní úroveň.(1)
Určitý obraz zásad správné životosprávy v období 1. republiky poskytují lékařské publikace určené široké veřejnosti, ve kterých se nacházejí informace, které se týkají stravování, čistoty těla, péče o vlasy, hygieny oděvu, pohybové aktivity a hygieny obydlí. Celý příspěvek →
Jan Evangelista Purkyně (1787-1869) byl všestranný člověk mnoha zájmů. Věnoval pozornost například i sportu, zdůrazňoval fyzickou zdatnost a zdraví jedince a národa. Jako již velice stařičký pán chodil pozorovat Sokoly, povzbudivě komentoval jejich cvičení a hovořil o významu „prostocviků“ s Miloslavem Tyršem. Celý příspěvek →
V prosinci tohoto roku si připomínáme 230. výročí narození českého přírodovědce Jana Evangelisty Purkyně (17. či 18. 12. 1787 Libochovice – 28. 7. 1869 Praha). Celý příspěvek →
Portál Knihovny.cz je v provozu již více než jeden rok a za tu dobu prošel mnoha vývojovými vylepšeními. Za jednu ze zásadních novinek je možné označit zapojení zahraničních zdrojů. Do srpna 2017 bylo v rámci portálu možné vyhledávat pouze v lokálních zdrojích, tj. v dokumentech, které pokrývají fondy českých knihoven, v českých databázích a bibliografiích. Celý příspěvek →
Ovid Insights je nová bezplatná vyhledávací služba určená především lékařům, ale také studentům medicíny a knihovníkům-rešeršérům. Poskytuje informace na míru každému uživateli a šetří jeho čas, protože umožňuje na jednom místě sledovat novinky z vybraného oboru/oborů (aktuálně 15 klinických specializací). Celý příspěvek →
V aktualizaci 2018 přibylo 474 deskriptorů, bylo smazáno 7 deskriptorů a 1 podheslo.
Verze MeSH 2018 obsahuje 28.939 deskriptorů, 79 podhesel a 244.154 záznamů v SCRs. Celý příspěvek →
S rozvojem informačních a komunikačních technologií a jejich pronikáním do každodenních činností lidské společnosti se mění také informační potřeby lidí. Počet informačních zdrojů dostupných na internetu neustále roste a také spousta dokumentů vzniká výhradně pro prezentaci v elektronické formě. Uživatelé internetu si zvykají na možnosti rychlého a snadného přístupu k různým typům informací vytvořených na různých geografických lokalitách. Mezi uživatele informací z oblasti zdravotnictví patří jak občané, kteří hledají informace o zdravotní péči na národních portálech věnovaným příslušné problematice, tak lékaři, zdravotníci i studenti medicíny. Celý příspěvek →
Výtah z bakalářské práce: MÁLKOVÁ, Michaela. Informační chování zdravotních sester. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D. Celý příspěvek →
Národní lékařská knihovna se věnuje odborné, koordinační, informační, metodické, výzkumné, vzdělávací, analytické a poradenské činnosti. Provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy a sbírá statistická data veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.
Jmenný popis záznamů pro BMČ zajišťuje Oddělení zpracování fondů Národní lékařské knihovny.
K 1. červnu 2017 je v různé míře excerpováno 258 titulů oborových periodik vycházejících jak tištěně, tak elektronicky. Celkové číslo nezahrnuje monografické sborníky, ročenky a periodicky vycházející sborníky (například konferenční). Většina titulů je excerpována v úplnosti, jen z titulů na hraně oborů jsou vybírány články, spadající mezi jádrové obory NLK (lékařství, zdravotnictví, zdraví, ošetřovatelství apod). Celý příspěvek →
Od 10. dubna 2017 do konce února příštího roku je ve velkém sále Národního technického muzea otevřena výstava Člověk v náhradách: technika slouží medicíně. Na koncepci a přípravě výstavy spolupracovalo Zdravotnické muzeum Národní lékařské knihovny, Národní technické muzeum a Univerzita Karlova. Výstava představuje jak historii, tak současnost technologických náhrad lidského těla: od protéz dolních i horních končetin, přes náhrady zraku a sluchu, činnosti srdce a plic, po dialyzační cívky a další historické i soudobé přístroje k náhradě funkce ledvin. Své odborné znalosti do ní vložily desítky odborníků z lékařských fakult Univerzity Karlovy, ČVUT, České akademie věd i Masarykovy univerzity, stejně jako pracovníci řady společností, které se v českých zemích zabývají výrobou či dovozem protetických náhrad a jejich součástí v nejširším slova smyslu. Exponáty, kresby i videa poskytlo více než šedesát zapůjčitelů. Celý příspěvek →
Akvizici neboli získávání dokumentů má v Národní lékařské knihovně na starosti Oddělení doplňování a správy fondů. Snahou našeho oddělení je získat veškeré dokumenty, které vycházejí na území České republiky a týkají se oblasti medicíny. Do této oblasti spadá jak literatura pro odbornou veřejnost, tak literatura pro laickou veřejnost, jako jsou pacientské příručky, doporučení a populárně naučná literatura o lidském zdraví. Celý příspěvek →
V průběhu historie bylo věcné téma v bibliografických záznamech BMČ zaznamenáváno nejprve v podobě znaků MDT. Použití MDT jako jediného prvku věcného pořádání lékařské tematiky se postupně ukázalo být nevyhovující. Jako výhodnější nástroj pro věcné pořádání lékařských informací se ve světě prosadil řízený slovník MeSH. Slovník byl přeložen do mnoha cizích jazyků. Od roku 1973 je v NLK překládán i do češtiny a od roku 1977 začíná být zkrácená česká verze MeSH využívána právě pro zpracování BMČ. MeSH byl tak zvolen jako hlavní prvek věcného pořádání (i když jeho prosazení v Československu nebylo zřejmě zcela jednoduché). [2]
Eugene Garfield se narodil v Bronxu (New York) 16. září 1925 do středostavovské židovské rodiny. Jeho otcem byl Henry Garfinkle. Matku Edith však záhy opustil. Rodinu, ve které vyrůstala ještě o 2 roky starší sestra Sylvia, podporoval Editin bratr. Když trochu povyrostl, pomáhal matce s rodinným rozpočtem také Eugene – pracoval v prádelně, pomáhal v hokynářství apod. Celý příspěvek →
Bibliographia medica Čechoslovaca (BMČ) je národní registrující bibliografie z oboru lékařství a zdravotnictví. Vytváření bibliografie BMČ patří mezi hlavní činnosti Národní lékařské knihovny (NLK), kde je kontinuálně tvořena již od roku 1947. V letošním roce BMČ slaví 70. výročí. Během sedmdesáti let se z knižní publikace o rozsahu 500 stran rozrostla na rozsáhlou databázi, která je volně dostupná v portálu Medvik na adrese www.medvik.cz/bmc a v Centrální portálu knihoven na adrese www.knihovny.cz . Databáze v roce 2017 obsahuje okolo 900 000 bibliografických záznamů, v řadě případů s připojeným plným textem. Celý příspěvek →
Martin Černý, Středisko lékařské knihovny Krajské zdravotní, a. s. – Vzdělávací institut Krajská zdravotní, a. s.
Optika nazírání na využitelnost marketingových strategií v knihovnách obsahuje řadu proměnných, z nichž nejvíce diskutovanou oblastí stále zůstává využitelnost marketingu v tomto typu institucí. Využitelnost bychom měli chápat jako otázku efektivity, tedy měřitelných hodnot. V tomto ohledu je zcela klíčové přistoupit k definici marketingu a tu následně včlenit do strategických cílů knihovny. Celý příspěvek →
Prvotní impuls pro návrh a realizaci Centrálního portálu knihoven vyšel z Koncepce rozvoje knihoven ČR na léta 2011-2015. Jedná se o dlouhodobý projekt knihoven ČR, jehož cílem je vytvoření jednotného portálu, který umožní uživatelům získat přehled o dokumentech, zdrojích a službách všech knihoven, které se do něj zapojí. Současně dokáže k těmto zdrojům a službám zprostředkovat široké veřejnosti přístup. Je to unikátní knihovní služba, která si klade za cíl zpřístupnit čtenářům z celé ČR všechno z českých knihoven na jednom místě. Celý příspěvek →
Jitka Löscherová, Lékařská knihovna FN u sv. Anny, Brno
Tak jsme se dočkali – máme novou knihovnu!
Naše lékařská knihovna je specializovanou knihovnou se specializovaným knihovním fondem, podle §13, resp. §12, zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných a informačních služeb (knihovní zákon). Je součástí systému knihoven ČR se stanovenou povinností spolupráce při zajišťování meziknihovních služeb, nedostupných dokumentů a se stanoveným postupem evidence, správy a ochrany knihovních fondů. Celý příspěvek →
Doc. PhDr. Rudolf Vlasák přijal pozvání Národní lékařské knihovny k přátelské návštěvě u příležitosti svého životního jubilea. Ve středu 15. června oslavil pan docent v plné síle 80. narozeniny. V příjemném rozhovoru jsme si připomněli nejen významné mezníky jeho profesní úspěšné kariéry, ale také souvislosti a průniky této kariéry s činností Národní lékařské knihovny.
Překlad tezauru Medical Subject Headings (MeSH) je v NLK náplní oddělení věcného popisu a překladu tezauru MeSH (dále v textu jen oddělení VEP). Obě vykonávané činnosti oddělení spolu úzce souvisí a jedna na druhou navazují.
Národní lékařská knihovna umožňuje přístup k medicínským plnotextovým a bibliografickým databázím, které ale nejsou optimálně využívány kvůli různorodosti uživatelských rozhraní jednotlivých vyhledávacích systémů.
Národní lékařská knihovna již tradičně vykonává odborné, koordinační, informační, metodické, výzkumné, vzdělávací, analytické a poradenské činnosti. Také provádí, vyhodnocuje a zpřístupňuje průzkumy, statistická šetření veřejných knihovnických a informačních služeb ve zdravotnictví.
Neodmyslitelnou součástí práce vědeckých pracovníků je sledování nejnovějších trendů ve svém oboru, výsledků kolegů ve světě a jejich poznatků. Přístup k aktuálním informacím je jedním z hlavních hnacích motorů v urychlování celosvětového výzkumu. Obzvlášť důležité je pak sdílení informací v medicíně, kde mohou ty správné aktuální informace často i zachránit někomu život.
Nevládní, nezisková 
CzechElib představuje národní centrum pro elektronické informační zdroje. Cílem centra je centrální nákup elektronických informačních zdrojů (EIZ). Centrum je součástí Národní technické knihovny, která je řešitelem projektu Národní centrum pro elektronické informační zdroje – CzechElib. Projekt je řešen v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Na projekt je celkem alokováno 1 296 971 000 Kč, přičemž 90 % je určeno na nákup EIZ pro roky 2018-2020. Realizace projektu probíhá od 1. 1. 2017, ukončení je plánováno k 31. 12. 2022. Nákup EIZ pro roky 2021-2022 bude podpořen ze státního rozpočtu.