Proces jmenného zpracování článků BMČ

Michal Záviška, NLK

Jmenný popis záznamů pro BMČ zajišťuje Oddělení zpracování fondů Národní lékařské knihovny.

K 1. červnu 2017 je v různé míře excerpováno 258 titulů oborových periodik vycházejících jak tištěně, tak elektronicky. Celkové číslo nezahrnuje monografické sborníky, ročenky a periodicky vycházející sborníky (například konferenční). Většina titulů je excerpována v úplnosti, jen z titulů na hraně oborů jsou vybírány články, spadající mezi jádrové obory NLK (lékařství, zdravotnictví, zdraví, ošetřovatelství apod).

Pro stanovení priorit při zpracování jsou excerpované tituly rozděleny do několika skupin:

  • BM1 obsahuje odborné recenzované oborové tituly,
  • BM2 obsahuje nerecenzované oborové tituly,
  • BM3 obsahuje odborné recenzované mezioborové tituly.

Bibliografické záznamy jsou vytvářeny v systému DAWINCI/Medvik (dále jen DW) ve formátu Marc 21, podle pravidel velkých databázových center, které vycházejí z pravidel AACR2 a RDA.

Jmenný záznam BMČ obsahuje tyto údaje:

  • jazyk dokumentu, jazyk abstraktu (pokud se liší od jazyka dokumentu),
  • zemi vydání dokumentu,
  • autorské údaje – zapisují se všichni uvedení autoři (z technických důvodů uvádíme maximálně 100 autorů),
  • názvové údaje včetně variantních názvů v jiných jazycích,
  • pracoviště u všech autorů, je-li uvedeno,
  • existující abstrakta ve všech jazycích,
  • citaci zdrojového dokumentu (název, rok vydání, ročník, číslo, stránky),
  • odkaz na plný text, pokud je volně dostupný, u dokumentů, které mají plný text v Digitální knihovně NLK, se generuje virtuálně,
  • signaturu NLK zdrojového dokumentu, pokud je zdrojový dokument ve fondu NLK,
  • identifikátory BMCID, PubMed PMID, ID projektu IGA MZ ČR, MeditorialID, DOI, ID zdrojového dokumentu MedvikID,
  • poznámkové údaje, pokud existují a je vhodné je zaznamenat.

Řada údajů se zapisuje ve standardizované podobě výběrem z kódovníku nebo řízené databáze:

  • jazyk a země vydání podle kódovníků MARC 21,
  • autorské údaje podle Souboru národních jmenných autorit (v záznamech se tvar jména uvádí dvakrát. Jednou tak, jak je uveden v dokumentu, a jednou ve standardizované podobě podle jmenných autorit,
  • název zdrojového dokumentu z databáze Medvik.

Přebírání standardizované podoby údajů zamezuje vytváření překlepů a pravopisných chyb.

Tzv. linka jmenného zpracování BMČ probíhá 5 různými způsoby, které se mohou kombinovat:

  1. přebírání strukturovaných metadat ve formátu XML přímo od nakladatelů nebo správců elektronických verzí periodik – cca 30 odborných titulů,
  2. originální zápis pomocí kopírování z elektronických obsahů nebo plných textů – většina periodik,
  3. originální zápis pomocí ručního přepisu z dokumentu – zejména sborníky a kolektivní monografie,
  4. stahování bibliografických záznamů zahraničních bohemik z PubMed přes NCBI,
  5. stahování bibliografických záznamů pomocí protokolu Z39.50 (např. Bibliographia medica Slovaca, ANL, OVID Medline).

Používání různých způsobů zpracování článků do BMČ klade vyšší nároky na organizaci práce. Nejefektivnější jsou způsoby č. 1 a  č. 4, u kterých v NLK dochází pouze k formálně-logickým kontrolám a k propojování autorů s jejich autoritními záznamy. U č. 1 je nutná ještě věcná indexace, u č. 4 jsou záznamy stahovány včetně deskriptorů MeSH v českém jazyce. Při originálním zápisu údajů katalogizátorem využíváme také skenovací pera, která snižují množství překlepů a snižují pracnost vytváření záznamů.

Pro zdrojový dokument, který prochází analytickým zpracováním je v DW vytvořen vzorový tzv. MUSTR záznam, který se pro zmírnění pracnosti zápisu a zmenšení počtu písařských chyb kopíruje pro určité číslo nebo svazek dokumentu:

Pro jmenný popis článků jsou dále předpřipraveny tzv. šablony, které obsahují pole/podpole,  společné pro určitý publikační typ dokumentu (článek, kapitola v knize, abstrakt ve sborníku apod.). Katalogizátor použije MUSTR záznam v kombinaci s příslušnou šablonou a doplní tyto údaje:

  • názvové údaje: název, názvy v dalších jazycích, případně jiné vhodné názvy, jména autorů,
  • autorské údaje: vždy probíhá kontrola, zda-li neexistuje personální autorita, pokud ano, dojde k propojení, pokud ne, je vytvořen návrh autoritního záznamu, kam se zaznamenají tyto údaje: příjmení a jméno autora, citace práce, pro kterou se autorita vytváří, pracoviště, tituly, případně další informace, které jsou vhodné; u každého autora zapíšeme afiliaci, pokud je v dokumentu uvedena; roli vyplňujeme pouze tehdy, je-li jiná než autor (např. dotazovatel, dotazující apod.),

Ukázka návrhu autoritního záznamu:

  • citace zdrojového dokumentu: zdrojový dokument zapisujeme do strukturovaného interního pole BMC z něhož se automaticky generuje pole 773 a pole 008; pro zdrojový dokument musí vždy existovat záznam na monografické nebo seriálové úrovni (identifikátor zdrojového dokumentu je v poli BMC podpole x),
  • další informace zapisujeme, pokud jsou k dispozici (např. url adresa plného textu, abstrakt, poznámkové údaje),
  • identifikátory – zapisujeme nebo přebíráme všechny dostupné identifikátory (DOI, identifikátor PubMed – PMID, identifikátor grantové zprávy atd.)

Výsledek jmenného popisu s využitím MUSTR záznamu a šablony pro zápis článku vypadá následovně:

Pro interní potřeby workflow používáme pole 999, kam uvádíme, v jakém stavu záznam je:

min = jmenný popis

kom = jmenný popis + věcná indexace

ok = finální verze záznamu

ret = retro záznam

Pro statistické údaje a k jednoznačné identifikaci toho, kdo vytvářel jmenný a věcný záznam, používáme pole LZP.

Pravidla pro popis strukturovaného pole BMC pro citaci zdrojového dokumentu:

Ročník, číslo, strany zapisujeme bez zkratek roč., č. s. apod., pouze pokud se jedná o suplementum apod., používáme v podpoli číslo např. Supl. Strany a číslo on-line verze používáme pouze tehdy, liší-li se od tištěného vydání. Do názvu zdrojového dokumentu u časopisů používáme klíčový název.

Pole BAS používáme pro určení typu dokumentu pro portál Medvik:

Při vytváření jmenných záznamů pro BMČ se snažíme co nejvíce omezit ruční zápis. Využíváme v maximální možné míře stahování již hotových metadat, ať již od nakladatelů nebo jiných katalogizačních agentur, kopírování údajů z elektronických textů, využívání údajů ve standardizované podobě a souborů Národních autorit. Tyto technologie nám v souhrnu umožňují co nejvíce omezit vytváření vlastních písařských chyb v záznamech a zejména zefektivnit tvorbu BMČ snížením pracnosti tvorby záznamů, což v důsledku zvyšuje rychlost a objem katalogizace. Bohužel při tvorbě autoritních záznamů na autory narážíme na velkou pracnost, která vychází z používání pravidel RDA a zejména jejich národní interpretace. Do budoucna bychom velice rádi rozvíjeli zejména spolupráci s nakladateli při přebírání strukturovaných metadat.

Použitá literatura:

MAIXNEROVÁ, Lenka. Zpracování článků pro Bibliographica medica Čechoslovaca. In: Buletin SKIP. V tisku.

MAIXNEROVÁ, Lenka. Sedmdesát let Bibliographia medica Čechoslovaca. In: Sborník ústavu pro českou literaturu. V tisku

Citace

ZÁVIŠKA, Michal. Proces jmenného zpracování článků BMČ. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 1-2 [cit. 13.12.2017]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2017-22-1-2/proces-jmenneho-zpracovani-clanku-bmc/. ISSN 1804-2031.