Anna Motejlková, ÚISK FF UK

Neodmyslitelnou součástí práce vědeckých pracovníků je sledování nejnovějších trendů ve svém oboru, výsledků kolegů ve světě a jejich poznatků. Přístup k aktuálním informacím je jedním z hlavních hnacích motorů v urychlování celosvětového výzkumu. Obzvlášť důležité je pak sdílení informací v medicíně, kde mohou ty správné aktuální informace často i zachránit někomu život.

Tradiční a stále hojně rozšířenou cestou sdílení nových poznatků je publikování časopiseckých článků. I přesto, že byla drtivá většina odborných periodik již převedena do elektronické a tedy snadno dostupné podoby, má stále tato forma sdílení informací své velké limity. Od nového výsledku práce až po jeho publikaci může často uběhnout několik měsíců až let, díky čemuž se ke čtenářům dostávají už ne příliš aktuální informace. Zároveň je i přes velkou snahu o otevřený přístup k vědeckým informacím (tzv. Open Access) stále většina odborných časopisů zpřístupňována za obvykle nemalý poplatek. Postupně jsou tedy hledány nové cesty umožňující rychlejší sdílení aktuálních vědeckých informací. Přehledně a podrobně tuto problematiku mapuje Vendula Papíková ve své disertační práci z roku 2009. [1]

Jedním z nejvyužívanějších nástrojů pro sdílení jakýchkoli typů informací jsou dnes jednoznačně sociální sítě. Jedná se o webové služby, které umožňují jejich uživatelům vytvářet si vlastní úplně či pouze částečně veřejné profily, propojovat se s dalšími uživateli, komunikovat v reálném čase a sdílet textový či multimediální obsah s možností ho kdykoli upravovat. [2] V současné době je na internetu k dispozici velké množství různých typů sociálních sítí od obecných až po úzce zaměřené na určitou skupinu lidí nebo na konkrétní typ sdílených informací. Mezi nejvyužívanější sociální sítě patří Facebook, Twitter, LinkedIn, Pinterest a Google+. [3]

Sociální sítě jsou dnes nedílnou součástí života značné části celosvětové populace a jejich popularita prudce stoupá. Sociální sítě využívá již přes 2 miliardy lidí na celém světě, což je více než dvě třetiny aktivních uživatelů internetu. [4, 5] Své uplatnění nacházejí sociální sítě snad ve všech odvětvích lidského působení a postupně se začínají uplatňovat také ve vědě a výzkumu. Jak vyplývá z publikovaných výzkumů uvedených například i v populárních prestižních vědeckých časopisech Nature a Science, vědci nejčastěji využívají sociální sítě pro hledání doporučených publikací ve svém oboru, sdílení odkazů na své vlastní publikace, hledání potenciálních nových kolegů pro spolupráci a diskutování o výsledcích svého výzkumu. [6-10] Sociální sítě mimo to umožňují vědcům velmi rychle, veřejně a bez omezení publikovat aktuální výsledky jejich vlastních výzkumů a sdílet je se zbytkem světa. K dispozici jsou různé typy příspěvků zahrnující zejména textové zprávy, fotografie či celá fotoalba a videa. Dále mohou též sledovat výsledky svých kolegů a komentovat je. Tyto možnosti dělají ze sociálních sítí v dnešní době rychle se rozšiřujícího elektronického publikování užitečný publikační nástroj. Z provedených výzkumů dále vyplývá, že mezi hlavní sociální sítě, které vědci využívají, patří všeobecně hodně využívané sítě Facebook, Twitter, Google+ a LinkedIn. Oblíbené jsou též pro vědce přímo určené sítě Academia.edu, ResearchGate a Mendeley. [6-10]

Stejně jako většina uživatelů využívají i vědci dle publikovaných výzkumů sociální sítě Facebook, Google+ a Twitter spíše k soukromým účelům. I přesto je zde možné nalézt mnoho odborných informací. Díky své popularitě mezi širokou veřejností investují dnes i vědecké a výzkumné organizace do své vlastní propagace na sociálních sítích. Sledovat tak prostřednictvím Facebooku, Google+, Twitteru či LinkedInu můžete aktuální aktivity různých výzkumných ústavů, vysokých škol, nemocnic či knihoven. Na Twitteru a LinkedInu je dále možné sledovat také významné osobnosti, které zde sdílí nejen své vlastní aktivity ale i odkazy na zajímavé články či události.

Co se týče vědeckých sociálních sítí Academie.edu, ResearchGate a Mendeley, ty slouží vedle dříve zmíněného také k vyhledávání a sdílení odborné literatury. Hlavní misí tvůrců sítí Academia.edu a ResearchGate je přispět k urychlení světového výzkumu, usnadnit propojení vědeckých pracovníků z různých částí světa a zjednodušit jim sdílení a přístup k vědeckým publikacím a odborným znalostem. Mendeley je oproti tomu znám spíše jako referenční manažer vlastněný firmou Elsevier a sloužící k organizaci vědeckých prací a pomoci při jejich citování. Mimo to lze Mendeley využít pro stejné účely jako Academia.edu a ResearchGate. Vědecké sociální sítě dále umožňují svým uživatelům sledování statistik využívanosti jejich prací a monitorování hloubkových analýz dopadu jejich výzkumu.

Mendeley umožňuje prohledávat milióny výzkumných publikací. Každý nalezený záznam obsahuje vedle bibliografických údajů také seznam souvisejících článků, odkaz na platformu vydavatele, kde je umístěn plný text, možnost uložení záznamu a počet přečtení článku prostřednictvím Mendeley. U každého záznamu je dále informace, zda se jedná o Open Access publikaci. Open Access články lze též jednoduše vyfiltrovat.

Prostřednictvím sítí Academia.edu a ResearchGate lze prohledávat veškeré záznamy dokumentů, které vytvořili uživatelé těchto sítí, tedy samotní autoři publikací. Setkat se mohou uživatelé i s pro zatím nepublikovanými články. V případě, že autor vložil k bibliografickému záznamu také plný text, ostatní uživatelé ho mohou bez omezení číst. Pokud není plný text k dispozici, obvykle se u záznamu objevuje alespoň odkaz na něj. Další možností je pak požádat o plný text článku přímo jeho autora, k čemuž slouží automaticky vložené tlačítko Request full-text nebo Request PDF. V ResearchGate může být dále vedle záznamu článku a plného textu vložen také seznam zdrojové literatury článku. Záznamy v seznamu referencí jsou po vložení autorem automaticky propojeny se záznamy již dříve do ResearchGate vloženými a tedy napojeny i na plné texty.

Jednou z velkých výhod sociální sítě ResearchGate je její indexování a propojení s Google a Google Scholar. Jednotlivé články zde uložené je tak možné vyhledávat také prostřednictvím těchto dvou vyhledávačů. V případě nalezení záznamu článku v Google Scholar je přímo vedle záznamu, který obvykle vede na plný text na platformě vydavatele, odkaz na plný text v ReseachGate. Academia.edu a záznamy článků zde nahrané jsou na rozdíl od ReseachGate indexována pouze v Google, nikoli v Google Scholar.

Shrnutí

V dnešní době rychle rostoucího množství informací je čím dál tím silnější potřeba veškeré potřebné informace sdílet. Jako ideální nástroj se v tomto směru uplatňují sociální sítě, které nám umožňují okamžité sdílení různých typů informací nezávisle na čase a místě. Vzhledem ke své stále rostoucí popularitě nacházejí dnes sociální sítě své uplatnění také ve vědě a výzkumu. Z dostupných sítí jsou vědci nejvíce využívané sítě Facebook, Twitter, Google+ a LinkedIn, dále pak vědecké sociální sítě Academia.edu, ResearchGate a Mendeley. Tyto sítě umožňují vědcům propojení s kolegy ze světa, sledování aktuálních výsledků jejich výzkumu a sdílení svých vlastních poznatků. Další zajímavou a užitečnou funkcí je pak sdílení plných textů publikovaných článků.

Literatura

1. PAPÍKOVÁ, V. Informační systémy v medicíně se zaměřením na vědecké informace v klinické praxi a biomedicínském výzkumu. Praha, 2009. Dostupné také z: https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/24649/. Disertační práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Doc. PhDr. Rudolf Vlasák.
2. BOYD, D. M. a N. B. ELLISON. Social Network Sites: Definition, History, and Scholarship. Journal of Computer-Mediated Communication [online]. 2007, 13, 210-230. DOI: 10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1111/j.1083-6101.2007.00393.x
3. Top 15 Most Popular Social Networking Sites [online]. 2016. Dostupné z: http://www.ebizmba.com/articles/social-networking-websites
4. KEMP, S. Global Social Media Users Pass 2 Billion. News [online]. 2014. Dostupné z: http://wearesocial.net/blog/2014/08/global-social-media-users-pass-2-billion/
5. MCCARTHY, A. Worldwide Social Network Users – The Complete eMarketer Forecast for 2015 [online]. 2015.
6. BERT, A. How to use social media for science [online]. 2014. Dostupné z: http://www.elsevier.com/connect/how-to-use-social-media-for-science
7. BROSSARD, D. a D. A. SCHEUFELE. Science, New Media, and the Public. Science [online]. 2013, 339(6115), 40-41. DOI: 10.1126/science.1232329. Dostupné z: http://www.sciencemag.org/content/339/6115/40.full
8. NOORDEN, R. V. Online collaboration: Scientists and the social network. Nature [online]. 2014, 512(7513). DOI: 10.1038/512126a. Dostupné z: http://www.nature.com/news/online-collaboration-scientists-and-the-social-network-1.15711
9. RYCHLÍK, M. I vědci mají své „facebooky“. Česká pozice [online]. 2014. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/i-vedci-maji-sve-facebooky-0y8-/tema.aspx?c=A140825_154644_pozice-tema_kasa
10. YEO, S. K., M. A. CACCIATORE, D. BROSSARD, D. A. SCHEUFELE a M. A. XENOS. Science Gone Social. The Scientist[online]. 2014. Dostupné z: http://www.the-scientist.com/?articles.view/articleNo/40992/title/Science-Gone-Social/

---

Citace

MOTEJLKOVÁ, Anna. Sdílení medicínských informací aneb vědecké sociální sítě. Lékařská knihovna [online]. 2016, roč. 21, č. 1-2 [cit. 20.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2016-21-1-2/sdileni-medicinskych-informaci-aneb-vedecke-socialni-site/. ISSN 1804-2031.