Jana Hercová, NLK
Eugene Garfield se narodil v Bronxu (New York) 16. září 1925 do středostavovské židovské rodiny. Jeho otcem byl Henry Garfinkle. Matku Edith však záhy opustil. Rodinu, ve které vyrůstala ještě o 2 roky starší sestra Sylvia, podporoval Editin bratr. Když trochu povyrostl, pomáhal matce s rodinným rozpočtem také Eugene – pracoval v prádelně, pomáhal v hokynářství apod.
Střední škola, kterou začal navštěvovat, byla Stuyvesant High School se zaměřením na vědu a matematiku. I přes dobré jméno školy se tam však Eugene necítil dobře. Kromě jiného postrádal výuku jazyků, a proto přešel na DeWitt Clinton High School. Během školní kariéry nepatřil k nejlepším studentům, ale přesto dokončil středoškolská studia o rok dříve.
FOTO: Chemical Heritage Foundation, CC BY-SA 3.0, Odkaz
Na University of California v Berkeley na pregraduálním kursu potkal svou první ženu Fay. Vzali se a narodil se jim syn Stefan. Fay je však opustila, když bylo Stefanovi pouze několik měsíců. Pro Eugena to byly velmi těžké časy. Snažil se starat o dítě, vydělávat na živobytí (pracoval po nocích jako taxikář) a zároveň studovat. Absolvoval v oboru chemie na Columbia University v roce 1949. O 5 let později získal na stejné univerzitě „Master’s degree in Library Science“ . V roce 1955 začal studium k dosažení hodnosti PhD. na University of Pennsylvania. Studia dokončil v roce 1961 a jeho závěrečná práce nesla titul „An algorithm for translating chemical names to molecular formulas“.
Jeho rozmanitá činnost v oblasti vědecké komunikace a informační vědy začala už v roce 1951, kdy se E. Garfield zapojil do práce na projektu Welch Medical Indexing Project na Johns Hopkins University. Projekt byl financován tehdejší Army Medical Library (předchůdkyně National Library of Medicine, USA). Cílem projektu bylo vytvořit efektivní principy vyhledávání medicínských informací a vypracovat nové metody indexování bio-medicínské literatury. Klíčovou úlohou bylo zdokonalit Current List of Medical Literature (tento název nesla tištěná medicínská bibliografie několik desetiletí – jednalo se o Index medicus, který začal v roce 1879 vydávat jeho zakladatel J. S. Bilings; návrat k původnímu názvu Index medicus pak přišel v roce 1960). E. Garfield se podílel na revizi věcných hesel užívaných v Current List a tato práce vyústila ve vytvoření seznamu Subject Heading Authority List. Tento seznam se pak stal podkladem pro termíny užívané v Index medicus a posloužil také pro transformaci dat při zpracování na děrných štítcích. Welch Project vytvořil teoretické a praktické základy systému MEDLARS (Medical Literature Analysis and Retrieval System).
Garfield měl i pedagogické schopnosti. Učil několik let na Pennsylvánské univerzitě, ale pak tuto činnost ukončil a začal se zabývat vytvořením vlastní firmy.
V roce 1955 začal vydávat obsahy publikací z oblasti sociálních věd a managementu (Management’s DocuMation Preview-MDP). Jeho prvním větším klientem byly Bell Laboratories, které odebíraly tento nový informační zdroj v 500 kopiích. V roce 1957 vytvořil obdobnou službu pro farmaceutické společnosti. Lékaři a další pracovníci v oblasti biomedicíny získali tak nový zdroj informací – Current Contents/Pharmaco-Medical &Life Sciences.
Ke svým aktivitám potřeboval také nějaké kanceláře. Začátky byly opravdu skromné. Jeho první firemní budovou byla upravená slepičí farma v Thorofare (New Jersey), kterou pojmenoval Eugene Garfield Associates.
V roce 1958 kontaktoval E. Garfielda Dr. Joshua Ledeberg, kterého zaujal článek o citačním indexu, který byl publikován v časopise Science (Garfield E.: Citation Index for Science: A new Dimension in Documentation Through Association of Ideas. Science, 1955,122(3159):108-111.) Jejich korespondence a následná spolupráce vedly roku 1961 ke vzniku Genetics Citation Index – multidisciplinárně pojatý rejstřík literatury. Od roku 1964 pak začíná vycházet Science Citation Index (SCI) už jako publikace Institute for Scientific Information (nový název firmy byl zaveden v roce 1960).
Od roku 1961 se pak Garfield se spolupracovníky zasloužil o vznik celé řady informačních zdrojů. Vzniká Index Chemicus, Current Chemical Reaction, objevují se nové řady Current Contents, Automatic Subject Citation Alert (službu fungující na základě profilů vytvořených přímo podle přání zadavatele-SDI), Genuine Article (rychlé dodání plného textu článku či jiného dokumentu), citační rejstřík pro oblast sociálních věd a další. Tenkrát vše v tištěné podobě, ale postupně se začaly zapojovat i nové technologie v podobě magnetických pásek, disket, CD-ROM nosičů až po dnešní přímé on-line napojení na servery Web of Science (dnešní název původního SCI).
V roce 1975 se poprvé jako samostatný ročník objevuje Journal Citation Reports (JCR), i když myšlenkový základ spadá do daleko dřívější doby, do tvorby projektů k vytvoření citačních rejstříků (rok 1955). Do těchto rejstříku byly zařazovány časopisy, které už byly vybírány podle „impakt faktoru“ (IF). Vyjadřuje, kolikrát je článek uveřejněný v daném časopise v průměru citován. Základní vzorec uvádí výpočet ze dvou předcházejících let. Postupně byly stanovovány hodnoty za 5 a více let, ale bylo zjištěno, že k významným změnám nedochází. Fenomén IF přinesl nový pohled na hodnocení „dopadu“ odborného článku ve vědecké komunitě, ale na druhou stranu vyvolalo jeho používání k hodnocení publikační činnosti jednotlivých pracovníků v oblasti vědy řadu kritických připomínek (viz obsáhlý článek M. Špály a diskuse na stránkách Časopisu lékařů českých v roce 2006 a v dalších zdrojích). Obecně však tyto snahy daly vzniknout novému oboru – scientometrii. Napomohly snížit duplicitu ve výzkumné práci, vytvořit nové vazby, identifikovat budoucí směry možného vývoje, poskytly novou bázi pro analýzu informačních toků. Bylo možné provádět porovnávání jednotlivých národů, institucí, odvětví, výzkumných týmů nebo časopisů podle produktivity a jejich vlivu na jednotlivá odvětví vědy, celých disciplín a specializací. Knihovnická komunita začala používat k orientaci v záplavě informačních zdrojů impakt faktor pro výběr časopisů do svých fondů.
V roce 1986 založil E. Garfield The Scientist, čtrnáctidenní noviny pro profesionální výzkumné pracovníky jako fórum pro odborné diskuse.
Za celý svůj život byl až do vysokého věku aktivním členem úctyhodné řádky společností a členem redakčních rad významných institucí. Za dlouhá léta existence Current Contents (CC) psal každý týden úvodní článek (eseje), který se zabýval zajímavými otázkami z oblasti informační vědy, rovněž byl autorem zasvěcených rozborů a komentářů, které byly zveřejňovány v CC jako Citation Classics. Úctyhodná byla také jeho přednášková činnost na významných vědeckých sympoziích a konferencích. V roce 1982 získala Institut for Scientific Information firma Thompson Corporation, dnes patří Clarivate Analytics.
Byl držitelem řady ocenění z různých zemí celého světa. V roce 1995 obdržel čestný doktorát Karlovy univerzity za „zásluhy o rozvoj integrovaného zpracování bibliografických údajů pro výzkum se zvláštním zaměřením na lékařské a biologické vědy“.
Zemřel na krvácení do mozku po pádu a úrazu hlavy 26. února 2017. V té době používal kardiostimulátor a léky na ředění krve. Zůstali po něm manželka Meher, tři synové a dcera, nevlastní dcera a vnoučata s pravnoučaty.
Jeho bohatá publikační činnost je dostupná volně na adrese: http://www.garfield.library.upenn.edu/
Použitá literatura:
HERCOVÁ, Jana. Dr. Eugene Garfield – 75. narozeniny. Lékařská knihovna, 2000, Roč. 5, č. 5/6, s. 11-14. ISSN: 1211-3255.
PFEIFER, Ivan — HERCOVÁ, Jana. Téma „impakt faktor“ v databázi Bibliographia medica čechoslovaca. Lékařská knihovna, 2011, roč. 16, č. 1-2. ISSN: 1211-3255
ŠPÁLA, Milan. Impakt faktor – dobrý sluha, ale špatný pán. Časopis lékařů českých, 2006, Roč. 145, č. 1, s. 69-78. ISSN: 0008-7335.
Scientometrics pionner Eugene Garfield dies. The Scientist, February 27, 2017 (Daily news). Dostupné z: http://www.the-scientist.com/?articles.view/articleNo/48636/title/Scientometrics-Pioneer-Eugene-Garfield-Dies/.
SEN, BK. Eugene Garfield – an obituarity. Annals of Library and Information Studies, 2017, 64, No.1. Dostupné z: http://op.niscair.res.in/index.php/ALIS/article/view/17585/1206.
Citace
HERCOVÁ, Jana. Eugene Garfield 16. 9. 1925 – 26. 2. 2017. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 1-2 [cit. 19.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2017-22-1-2/eugene-garfield-16-9-1925-26-2-2017/. ISSN 1804-2031.