Informační chování zdravotních sester

Michaela Málková, ÚISK FF UK

Výtah z bakalářské práce: MÁLKOVÁ, Michaela. Informační chování zdravotních sester. Praha, 2017. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Vedoucí práce Mgr. Adéla Jarolímková, Ph.D.

Úvod a metody

Hlavním cílem výzkumu bylo vyhodnocení informačního chování zdravotních sester z Kliniky anesteziologie a resuscitace IKEM v závislosti na jejich náplni práce na klinice, jejich vzdělání, specializaci a dosavadní praxi, se všemi aspekty, které mohou zásadně ovlivnit toto chování.

Výzkum byl zaměřen na následující otázky

  • Jaká je motivace zdravotních sester pro hledání informací?
  • Jaká je orientace zdravotní sestry v informačních zdrojích?
  • Mají sestry potřebné prostředky a nástroje pro vyhledávání informací?
  • Mají sestry dost času na zjištění kvalitních a relevantních informací?
  • Jak se promítají zkušenosti z oboru a vzdělání zdravotní sestry v její informační gramotnosti?

Použitou výzkumnou metodou byly kvalitativní strukturované rozhovory s otevřenými otázkami. Rozhovory byly vedeny se sestrami sloužícími v pooperační péči pacientů po kardiochirurgickém zákroku na KAR. Pro získání dostatečného množství informací k analýze byl předem stanoven počet minimálně 20 respondentů, který tak zajistil podstatné množství získaných dat.

Výběr respondentů na klinice byl zcela náhodný. Vzhledem k povaze pracovního prostředí záležela možnost zúčastnit se výzkumu především na tom, zda měly sestry z kliniky volný čas. Také průběh rozhovorů a výpovědi byly ovlivněny časovými možnostmi sester, které se lišily případ od případu. Nejkratší vedený rozhovor trval čtyři minuty, nejdelší čtrnáct minut.

Důvod pro výběr strukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami pro sběr dat byla výhoda poskytnutí jasných odpovědí s co nejmenší variací, a to i při jeho použití na větší vzorek respondentů. V získaných datech je tak snadnější najít vyskytující se společné charakteristiky a pravidelnosti, které mimo jiné napomohou přehledné analýze dat a přispějí k zodpovězení výzkumných otázek. Při strukturovaném rozhovoru hrozí jen minimální vliv tazatele a není tak časově náročný, což vzhledem k již zmíněným omezeným časovým možnostem sester je nanejvýš vhodné. Tento typ metody má však i svá omezení. Respondent nemá mnoho prostoru pro vyjádření svých názorů nebo pro vyjasnění některých otázek a odpovědí, což může vést ke zkreslení získaných dat. Především získaná data není možné generalizovat a uplatnit je tak plošně nebo na jiné části populace. Jeho primárním cílem je potvrdit dosavadní poznatky, není vhodný pro vytváření nových teorií (Hendl, 2012).

Rozhovor byl navržen tak, aby byl schopen poskytnout podklady pro zodpovězení výzkumných otázek a aby pokryl všechny důležité aspekty výzkumu. Zároveň při jeho tvorbě byly zohledněny časové možnosti sester. Otázky byly rozděleny tematicky do šesti skupin.

První otázky měly demografický charakter a byly vytvořeny v kontextu na vzdělávání sester. Cílem těchto otázek bylo přiblížit dotazované účastníky, především ale jejich zkušenosti, vzdělání a činnost na klinice, a zároveň zachovat jejich anonymitu.

  • Jaké je Vaše nejvyšší dosažené vzdělání?
  • Máte specializaci?
  • Jak dlouho se již pohybujete v ošetřovatelské praxi?
  • Jaká je náplň Vaší práce?
  • Dle Vašeho názoru, stačí Vám Vaše vzdělání k vykonávání profese?
  • Jak jinak se dál vzděláváte v rámci celoživotního vzdělávání?

Další tři skupiny otázek se týkají vědomého vyhledávání informací a práce s informacemi v reakci na informační potřebu. V otázkách prvních dvou skupin bylo záměrně zvoleno slovo „zjišťování“, aby si sestry neasociovaly „hledání“ či „vyhledávání“ jen ve formálních zdrojích.

První skupina se zaměřuje na to, k čemu konkrétně sestry vyhledávají informace, probírají se důvody pro jejich hledání, a to, zda je sestrám umožněno zjistit informaci hned po vzniku informační potřeby.

  • Za jakých okolností nebo z jakých důvodů zjišťujete informace?
  • Jaký druh informací nejčastěji zjišťujete?

Druhá skupina prozkoumává, jaké informační zdroje sestry používají, jaká je jejich orientace v nich a jaké jsou jejich preference a priority ve volbě zdroje.

  • Jaké zprostředkovatele používáte pro zjišťování informací?
  • Jaké zdroje využíváte ke zjišťování informací?
  • Jaká jsou Vaše kritéria pro výběr zdroje?
  • Který zdroj využíváte nejčastěji?

Kromě toho, jaké je informační chování sester, je také důležité prozkoumat, zda si uvědomují některé okolnosti mající vliv na hledání informací. Jak velkou váhu na ně kladou a zdali vůbec, je důležitý aspekt, který přispívá ke zjištění úrovně informační gramotnosti a vypovídá o soběstačnosti sester při vyhledávání.

  • Spoléháte se při hledání informací jen na sebe?
  • Jaké faktory hrají roli při hledání informací?
  • Jaké jsou největší bariéry při hledání informací?

Následující tři otázky řeší časovou náročnost práce s informacemi a to, jak tuto náročnost vnímají sestry.

  • Jak často hledáte informace?
  • Máte dost času na zjištění informace?
  • Máte dost času na zhodnocení relevantnosti informace?

Poslední čtyři otázky jsou především doplňkové a ve stručnosti zjišťují práci s informacemi. Přesto dovytvářejí obraz komplexního informačního chování sester v širším kontextu.

  • Je pro Vás dostačující informace z jednoho zdroje?
  • Jak zjišťujete kvalitu informace?
  • K čemu využíváte zjištěné informace?
  • Získáváte po využití informace zpětnou vazbu ohledně jejího uplatnění?

Výsledky

Jaká je motivace zdravotních sester pro hledání informací?

Význačnou motivací zdravotních sester pro hledání informací je potřeba odvést dobrou zdravotní péči. Ta se prokáže hlavně spokojeností ze strany pacientů, ale i lékařů a samotných sester a hladkým průběhem při poskytování ošetřovatelské péče.

Motivace sester pak silně vychází z povinnosti celoživotně se vzdělávat a nedá se o ní tedy pochybovat. Jedním z cílů ošetřovatelství je poskytování ošetřovatelské péče na základě vědeckých poznatků podložených výzkumem. Z toho vyplývá, že sestry mají motivaci neustále se dozvídat něco nového a udržet tak krok se svým oborem, udržet si svou specializaci a být schopny vyrovnat se svým kolegyním, znalostně a dovednostně, tak, aby si při své práci mohly navzájem radit, poučovat se a efektivně spolupracovat při poskytování péče jako členky ošetřovatelského týmu. V rámci ošetřovatelského procesu, jakkoli předem naplánovaného, se může běžně stát, že nastanou změny, na které sestry musejí pohotově a adekvátně reagovat právě zjišťováním informací a jejich aplikací. Spíše, než o motivaci se pak u sester dá hovořit o nutnosti neustále se informovat a vzdělávat se, což sestry berou za své už při studiu na střední či vysoké škole.

Motivací sestry pro hledání informací může být jen vlastní potřeba získat dobrý pocit z vykonané práce a také to, že neznalost vyskytnutého problému si sestry nemohou dovolit. Vědí, že není reálné pamatovat si vše potřebné pro vykonávání své práce a z praktického hlediska to ani nepovažují za možné. Proto si jsou vědomy toho, že hledání informací pro ně znamená nekončící proces.  Vždy si musí potřebné informace najít, i v případě, že jim to dlouho trvá a že případně pociťují informační úzkost. Snahou sester odvést vždy tu nejlepší práci se odráží v jejich motivaci k tomu, aby byly schopny nalézt informace co nejefektivněji, a je důležité konstatovat, že, sestry vědí, kde mohou informace hledat.

Zkoumání motivací u sester angažovaných i v jiných oblastech medicíny by mohlo být předmětem dalších výzkumů, které by si kladly za cíl podpořit zlepšení přístupnosti zdrojů a vylepšení uživatelské vstřícnosti informačních služeb.

Jaká je orientace zdravotní sestry v informačních zdrojích?

Sestry využívají veškerých informačních zdrojů, ke kterým mají přístup, vědí, ze kterých mohou čerpat jaké informace, a nebojí se využít i neformálních zdrojů. Nejčastěji zjišťují informace od svých kolegů, a nejraději od lékařů, což je nanejvíc logické, jelikož sestry předně plní to, co nařizují lékaři.

Sestry se pak uchylují zvláště k oficiálním zdrojům týkajících se jejich specializace – knihy, časopisy, webové stránky a informace z intranetu IKEM jsou pro ně bez problému dostupné. Neopomíjejí ale ani neoficiálně vydané zdroje – šedou literaturu. Ta je přístupná z knihoven v prezenční formě, sestry ji takto využijí hlavně pro samostudium. Spousta této literatury se také nachází na internetu, někdy však s omezeným přístupem k ní a sestry se k ní opět dostanou především přes internetový vyhledávač.

Co je však podstatné, je, že sestry typy dokumentů označené jako šedá literatura, ale i formální zdroje, získávají jen z prostředí povrchového webu. Ani jedna sestra totiž nezmínila odborné databáze jako potenciální zdroj informací. Sestry je tak pravděpodobně nepovažují za primární zdroj informací, je ale i možné, že o těchto zdrojích nevědí. Důvodů pro opomíjení těchto zdrojů může být dále několik. Může se například jednat o nedostatek času, neznalost jazyka, neznalost efektivního vyhledávání.

Otázkou tedy je, jak velké množství kvalitních informací se sestrám při vyhledávání na povrchovém webu dostane a o kolik informací tak přicházejí, jestliže nevyhledávají v prostředí hlubokého webu. V tomto ohledu by bylo vhodné na tuto problematiku zaměřit další výzkumy, zjistit, jaké mají či nemají znalosti a zkušenosti nelékařští (ale i lékařští) pracovníci s vyhledáváním v odborných elektronických databázích a na tomto základě dát školám, knihovnám a lékařským pracovištím podnět k rozšíření výuky efektivního vyhledávání v těchto databázích.

V prostředí internetu sestry mnohdy dojdou k samotnému zdroji a k informaci spíše náhodou, přes vyhledávací službu Google se k informaci kolikrát jen „proklikají“. Faktem ale zůstává, že internet je v dnešní době nejzásadnějším zdrojem informací.  Funguje jako zprostředkovatel informací nebo záznamů o existenci informací a naviguje, kde informace hledat. Na základě výsledků výzkumu by měl i přes mnohá rizika, které internet přináší, být maximálně využit pro potřeby sester. Zde se opět nabízí možnost začlenit praktickou výuku efektivního vyhledávání v povrchovém webu.

Mají sestry potřebné prostředky a nástroje pro vyhledávání informací?

Kvůli povaze nemocničního prostředí sestry potřebují vyhledat informace okamžitě po vzniku informační potřeby.  Odhlédneme-li od faktu, že téměř vždy mají sestry možnost svůj informační problém ihned zkonzultovat s lékaři, se sestrami-kolegyněmi nebo se směrnicemi, potřebují další, stejně efektivní prostředky, jak rychle zjistit informaci. Vzhledem k tomu, že sestry hojně využívají elektronické zdroje, potřebují se i k těmto zdrojům dostat rovnou z kliniky. To jim umožňují sítě intranet IKEM a internet zpřístupněné na počítačích, které jsou k dispozici na klinice.

Přístup ke zdrojům a ke kvalitním informacím mají umožněn také z VLK, jak již ale bylo zmíněno, knihovna nebývá prvním místem, kam se sestry vydají zjišťovat informace. Velkou nevýhodou knihoven je, že i když se budou snažit sebevíc, nikdy nebudou vstřícné k potřebám všech informačních uživatelů. Sestry ale očividně knihovny chtějí využívat, bylo by dobré se tedy zamyslet, zda se tyto instituce nemohou více zaměřit i na jiné služby nežli jen půjčování knih, a zda by je neměly více zviditelnit. Role knihovny a jejích knihovníků v poskytování informačních zdrojů je nezastupitelná – poskytuje primární zdroje, odkazuje na ně a pomáhá je uživatelům nalézt. Ale co víc, v dnešní době ovlivněné dopadem informační exploze je stále nezastupitelným zprostředkovatelem informací zaručujícím jistou kvalitu a validitu. Za zmínku stojí i fakt, že například NLK poskytuje služby Ptejte se knihovny a je možné knihovnu v reálném čase kontaktovat na Skypu, čehož sestra může využít v momentě, kdy nemůže odejít do knihovny, ale potřebuje se zjištěním informace pomoct.

Výsledky výzkumu ale poukazují na to, že sestrám informace z povrchového webu stačí, i přesto, že si jsou vědomy toho, že je jim k některým zdrojů odepřen přístup a tím je jejich vyhledávání na internetu omezené. Sestry ale shrnuly, že vždy požadované informace naleznou nebo zjistí, a vhodné nástroje a prostředky pro hledání informací mají. Problém může nastat v momentě, kdy se sestrám nedaří informaci zjistit a zdržuje je to ve vykonání práce, což se může neblaze odrazit na průběhu ošetřovatelské péče.

Mají sestry dost času na zjištění kvalitních a relevantních informací?

Sestry mají stanovená kritéria pro hodnocení informací, a především díky vlastní intuici a předešlým zkušenostem se zdroji jsou schopny poznat kvalitní a relevantní informace. Konkrétně kvalitu informace sestry posuzují podle zdroje, ze kterého ji mají, a také jejím porovnáním a ověřením s jinými informacemi z jiných zdrojů.

To, jestli je informace kvalitní a relevantní, se sestry přesvědčují zejména při konzultaci té informace, během jejího uplatnění v praxi, nebo až po jejím použití. Co je však důležité je, že v každé této situaci se nachází lidská osoba, která je schopná poskytnout vlastní vhled a názor ohledně uplatnění informace. Pro sestry je tak velmi důležitý osobní kontakt, který je schopen v tomto typu prostředí poskytnout nejlepší zpětnou vazbu. Tímto vzniká příležitost pro prozkoumání efektivní komunikace mezi sestrou a pacientem a sestrou a lékařem a dalšími kolegy.

Bylo zjištěno, že čas sestry neřeší, přestože ho pro zjištění informací nemají nazbyt. Náplní práce sestry není hledání informace, proto si musí čas na hledání vyhradit ve svém volném čase. Z výzkumu vyplývá, že si sestry vždy najdou čas, zřejmě i na úkor jiných činností. Z toho mimo jiné vychází zajímavé poznání, že si sestry musejí neustále stanovovat priority.

Řešením by mohly být návrhy představené v kapitole 3.4.1 o zahraničních výzkumech informačního chování. Možnost využít navrhované chytré telefony s přístupem k internetové a intranetové síti přímo na klinice by byly ideální v případě, kdy sestra potřebuje zjistit informaci okamžitě po vzniku informační potřeby. Kvůli technické a časové náročnosti provedení tohoto nápadu se používání chytrých telefonů nenabízí v blízké době jako optimální řešení pro poskytnutí více času sestrám pro hledání informací, do budoucna by se však mohlo stát předmětem dalších výzkumů.

Vhodným řešením by mohlo být vytvoření speciálního času v IKEM vymezeného na studium dlouho přetrvávajících problémů. Vzhledem k tomu, že mnoho sester zmínilo nutnost studia doma, by tento krok mohl být přivítán především proto, že by si sestry nemusely tolik „nosit práci domů“.

V prostředí internetu je pak vhodné naučit se efektivnímu vyhledávání, konkrétně efektivnímu zadávání informačního požadavku, který zúží výsledky vyhledávání na opravdu relevantní informace a ušetří tak sestrám čas při hledání informací a orientaci v nich.

Jak se promítají zkušenosti z oboru a vzdělání zdravotní sestry v její informační gramotnosti?

Výsledky z výzkumu naznačují, že informační gramotnost sester je dostačující pro zabezpečení jejich informovanosti.

Sestry jsou schopny rozpoznat svou informační potřebu a adekvátně na ni odpovědět podle svých dosavadních znalostí. Zkušenosti sester z oboru a vzdělání se právě nejvíce projevují tím, že každá sestra má jinou informační potřebu. Potřeby sestry u lůžka se potom liší od potřeb anesteziologické sestry, a ty se liší od potřeb vrchní sestry.

Sestry většinou vědí, jakou informaci mají zjistit. Mladší sestry ale někdy mohou mít pocit, že vzniklému problému nerozumí, že je těžko uchopitelný a nevědí, jak problém přesně definovat. To může být obzvlášť problém při vyhledávání na internetu, kdy sestra neví, co přesně zadat, aby informaci našla. Osobní konzultace je v tomto směru výhodná. Sestry jsou zvyklé si navzájem pomáhat, doplňovat své znalosti a nabízet své zkušenosti.

Při hledání informací většina sester řekla, že naráží na různé překážky mající vliv na zjištění informace a jejich úroveň informační gramotnosti v tom hraje velkou roli. Předně cizí jazyky se jeví jako velké bariéry, které značně omezují zdroje, na které se sestry mohou obrátit. Studium jazyků na škole se v průběhu let mění. Sestry s dlouhodobější praxí pravděpodobně znají hlavně jazyk ruský, sestry s praxí do 20 let mají jistě hlavní cizí jazyk angličtinu a k tomu možná i další jazyky. Jsou však vždy výjimky, kdy sestry neznají cizí jazyky vůbec. Další velká bariéra je problém s pochopením nalezených informací. Pokud sestry pracují samy, musejí informace dále ověřovat tak, aby se ujistily, že je informace validní a mohly ji přijmout a případně použít v praxi. Předem stanovená kritéria pro zhodnocení informace sestry mají a pomáhají jim urychlit výběr informace. Mnohdy ale jedna informace nestačí a je potřeba hledat dál, nebo se informační potřeba může v průběhu času měnit. Sestra se tak může cítit informačně zahlcena a pociťuje informační úzkost.

Bez ohledu na to, jaké mají sestry zkušenosti a vzdělání, se jim po aplikaci informace vždy dostane zpětné vazby, která je důležitá pro směr dalšího profesního růstu sestry.

Pro sestry je hlavní uvědomit si, že zmíněné bariéry se dají překonat, a to dalším studiem a cvičením páce s informacemi. Vzhledem k časté potřebě hledat informace mají sestry příležitosti s informacemi pracovat s informacemi celkem průběžně. Dobrá zkušenost s konkrétními zdroji a dovednost rychle zhodnotit nalezené informace urychlí celý proces chování při hledání informací. Pokud se sestry nemohou dostat k těm zdrojům, ke kterým chtějí, je důležité, aby věděly, kde mají informace dál jít hledat.

Nezdá se, že by se nejvýše dosažené vzdělání nějak výrazně promítalo v informační gramotnosti sester. Léta praxe v oboru se naopak projevují v procesu informačního chování, v závěru jsou ale všechny sestry informačně zabezpečeny.

Závěr

Práce naznačila komplexnost informačního chování zdravotních sester a zároveň vcelku potvrdila již zjištěné výsledky. Bylo zjištěno, že informační zabezpečení sester je dáno především časem, výběrem a dostupností zdrojů a typem hledaných informací. Samostudium a nutnost zjištění informací během vykonávání své práce jsou hlavní podněty pro hledání informací. Informační potřeba sester se nejvíce týká nemocí a diagnóz, aplikací léků, přístrojové techniky a jakýchkoliv informací potřebných ke specializaci ARIP. Jedná se o informace, které sestry zjišťují nejčastěji a nemají tedy problémy je nalézt. Z dosavadních výzkumů vyplývá, že časové hledisko náročnosti při zjišťování informací je jedno z nejvíce diskutovaných dosud, a i tento výzkum potvrdil, že časová náročnost práce s informacemi má vliv v průběhu poskytování ošetřovatelské péče. Co je však zásadní, a v jistém smyslu i překvapující, je, že přestože sestry označují nedostatek času za největší bariéru pří hledání informací, čas si na jejich nalezení najdou. Práce si však nekladla za úkol zjistit, jak konkrétně sestry pracují se svým časovými možnostmi, proto toto zjištění dále nerozvíjí. Preference v používání zdrojů se mezi sestrami mohou lišit, práce ale zjistila, že přístupnost zdrojů a rychlost zjištění informace jsou hlavní faktory při hledání informací, které sestry mají společné. Tím se potvrzuje oblíbenost lidských zdrojů, tedy hlavně lékařů a sester-kolegyň, které zároveň zaručují vysokou odbornost poskytnutých informací, a internetových zdrojů, které poskytnou informace rychle. Sestry si jsou vědomy, že ne vždy se k těmto zdrojům mohou dostat, oblíbené tak stále zůstávají i formální zdroje. Z výzkumu vyplynulo, že povolání sester je velmi náročné na zabezpečení informovanosti sester. Zároveň se ale zdá, že informační zabezpečení sester v praxi funguje a je možné prohlásit, že je pro sestry dostačující, a to především proto, že se samotné sestry cítí informačně zabezpečeny a potřebné informace vždy zjistí. Je však nutné opět zdůraznit, že rozsah a charakter této práce nejsou schopny poskytnout obecné uplatnění i na jiné nelékařské a lékařské skupiny zdravotníků.

Použitá literatura

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. Třetí vydání. Praha: Portál, 2012. ISBN 978-80-262-0219-6.

Citace

MÁLKOVÁ, Michaela. Informační chování zdravotních sester. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 1-2 [cit. 13.12.2017]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2017-22-1-2/informacni-chovani-zdravotnich-sester/. ISSN 1804-2031.