Lucie FRIEDLAENDEROVÁ, NLK
11. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích se konal 24. 10. 2018 v Národní technické knihovně. Prvního příspěvku se ujal, jako v posledních letech obvykle, pan Dobrica Savić z Mezinárodní agentury pro atomovou energii (IAEA). Tentokrát se věnoval vlivu případného dopadu umělé inteligence na oblast šedé literatury a rovněž ukázal příklady využití systémů UI v tomto okruhu.
Pavla Hartmanová z Ústavu pro českou literaturu AV ČR představila databázi Český literární internet, která excerpuje primární elektronické zdroje, webové portály a elektronické časopisy se zaměřením na krásnou literaturu. Zvláště prezentace online časopisů byla cenná, vždyť mnoho z nich už zaniklo. Co však v příspěvku chybělo, byla alespoň zmínka o technologické části celého projektu: příspěvek tak spíše připomínal přednášku z oblasti literárněvědné bohemistiky. Tuto stránku naopak zdůraznil Martin Vávra ze Sociologického ústavu AV ČR, který podal zprávu o Českém sociálněvědném datovém archivu a zabýval se přitom využívanými standardy a nástroji, a to v celoevropském kontextu.
Po příspěvku Dominica Farace o repozitáři Grey Guide pro italskou šedou literaturu upozornil Joachim Schöpfel ve své přednášce na rozšířené použití pojmu šedá literatura. Zvláště v oblasti digitalizace se tento pojem používá také pro starší materiály a speciální sbírky: v prostředí univerzit jde hlavně o starší kvalifikační práce. Ty jsou součástí vědeckého dědictví a je třeba je pro budoucnost zachovat.
Po přestávce pak přišla řada na oblíbené právnické příspěvky. Matěj Myška z Právnické fakulty MU se věnoval problematice zveřejňování závěrečných prací a autorského práva. Zájmy studentů a univerzit se totiž při aplikaci současného autorskoprávního omezení mohou dostat do kolize.
Jeho kolega Jakub Míšek se soustředil na jiný aspekt autorského zákona: a to na Zvláštní právo pořizovatele databáze a výjimku úředního díla. Novela autorského zákona, která zahrnuje „open data“ usnadňuje práci s databázemi veřejného sektoru, ale interpretace zákona není v konkrétních případech vždy jasná. Příspěvek navrhuje pro tyto situace řešení.
Příspěvek dalšího právníka z PF MU, Michala Koščíka, pojednával o právním režimu digitalizace a o uchovávání digitálních děl ve veřejných archivech veřejných a obecně prospěšných institucí. Dále se zaměřil na nakládání s digitálními kopiemi děl existujících pouze v digitální podobě, na jejichž zachování existuje veřejný zájem. Příspěvek analyzoval výjimky z autorského práva a možný vývoj právního rámce pro digitální archivy v celé Evropské Unii.
Již v loňském roce přispěli na konferenci i alžírští vysokoškolští učitelé. Podle výzkumu vyučujícího z Univerzity Constantine 2, Azzerdina Bourdebana, však někteří výzkumní pracovníci nemají k šedé literatuře pozitivní postoj, ve své práci ji nepoužívají. To samozřejmě není následováníhodný příklad.
FOTO: Michaela Vydrová, NTK
V závěru konference promluvili Anthony Leroy z Bruselu o LOKKSS – sítích pro digitální ochranu – a Eliška Pavlásková se Zdeňkem Vaškem z Knihovny AV ČR o projektu ARCLib, nekomerčním řešení pro dlouhodobou ochranu digitálních dat: nejen pro knihovny, ale i pro muzea, galerie a archivy.
Více informací o konferenci naleznete na adrese https://nusl.techlib.cz/cs/konference/11-rocnik-konference. Sborník příspěvků v anglickém jazyce bude vydán jako speciální číslo časopisu The Grey Journal. Příspěvky a prezentace v elektronické formě budou dostupné na: http://nusl.techlib.cz/konference/sborniky/
A na příští, 12. ročník Konference o šedé literatuře a depozitářích se můžete těšit 17. 10. 2019, opět v Národní technické knihovně.
Citace
FRIEDLAENDEROVÁ, Lucie. 11. ročník Konference o šedé literatuře a repozitářích. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 3-4 [cit. 19.04.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2018-23-3-4/11-rocnik-konference-o-sede-literature-a-repozitarich/. ISSN 1804-2031.