Knihovnická konference Lib Con 2018

Jana CHLANOVÁ, OVI NLK

V pátek 2. listopadu 2018 se v Hostivici opět sešli knihovníci, informační pracovníci i představitelé dalších profesí zabývající se tématikou práce s informacemi. Již popáté se zde setkali, aby se podělili o nové trendy v oboru i o své zkušenosti a nové poznatky. Stejně jako v minulých ročnících konference i na tomto zaznělo mnoho zajímavých přednášek a již tradičně byl zvolen menší počet přednášejících, jimž byl dán delší časový prostor na jejich příspěvky.

Konferenci uvedl a účastníky přivítal vedoucí Městského kulturního střediska Hostivice PhDr. Jan Černý. Představil aktivity celého Městského kulturního střediska Hostivice i knihovny, jejímž, jak uvedl, hlavním posláním, stejně jako posláním ostatních knihoven, je uchovat inteligenci lidí a rozvíjet kritické myšlení.

Po tomto úvodu následovali přednášky pozvaných hostů.

RNDr. Tomáš Řehák se ve svém příspěvku Knihovny v době postfaktické věnoval fenoménu hoaxů a roli, kterou mohou mít knihovny v šíření pravdy.

Uvedl příklady hoaxů a to jak současných, které kolují internetem, tak i historických, jako byly třeba Rukopisy Zelenohorský a Královédvorský, a také pravidla, s kterými se můžeme při šíření hoaxů setkat. Okolnosti a fakta mají na utváření veřejného mínění menší vliv, než odvolávání se na emoce nebo osobní přesvědčení. Rychleji se šíří nepravdivé a smyšlené zprávy, než ty pravdivé a to zejména proto, že při jejich vytváření se nemusíte ohlížet na fakta, ale je možné si vymýšlet. Uvedl, že lidé ztrácejí schopnost rozlišovat mezi fakty, nepřesnostmi a lží.

Knihovny mají velký potenciál v šíření pravdy, neboť jsou decentralizované a přitom spolupracují, zároveň jsou lidmi považované za důvěryhodné.

Další částí tohoto příspěvku bylo seznámení s projektem Overeno.knihovny.cz, jehož cílem je vytvářet informační balíčky k tématům, jež zajímají nejen uživatele knihovny.

Na téma nepravdivých údajů navázala Mgr. Lenka Chudomelová s představením projektu “Demagog.cz politický facktchecking a trendy v ověřování informací”, jež si klade za cíl odhalování nepravdivých informací v médiích a zejména na sociálních sítích. Uvedla, že například na Twitteru se nepravdivé informace šíří 6x rychleji než informace pravdivé.

Postavením knihoven v nedemokratických společnostech se věnoval Mgr. Matyáš Urbánek, DiS. (Knihovny v diktátorských režimech). Ke zkoumání si vybral knihovny ze čtyř zemí, ze Saudské Arábie, Ruska, Číny a Severní Koreje a vycházel z indexů liberálních institucí, jako jsou Reportéři bez hranic či Human Freedom.

Jak uvedl, v Saudské Arábii jsou cílovou skupinou restrikcí zejména ženy. Mohou do knihovny pouze v určenou dobu, knihy si nesmí půjčovat, pouze si pořídit kopie nebo si požadované informace opsat. Někde navíc mohou přijít jen v doprovodu muže. Existují zde i zakázané knihy, zejména náboženské a feministické texty a knihy s tématikou LGBT, jež jsou zabavovány.

V Rusku je omezen přístup k informacím zákazem VPN a proxy služeb a omezením messegingu. Knihovny poskytují na základě antiteroristického zákona údaje z čtenářských kont úřadům.

V Číně jsou oficiálně podporovány knihovny, věda a vzdělávání, ale podle zdrojů, ze kterých průzkum vycházel, se tak ve skutečnosti neděje. Je filtrováno, co se smí zpřístupnit a půjčit, je blokováno zpřístupnění některých článků.  Naopak se zde využívá některých technických prostředků při identifikaci čtenářů, jako třeba systému rozpoznávání obličeje.

Knihovny v Severní Koreji podléhají přísné centralizaci. Centrální knihovna je jedno z mála míst, kde je možné připojení na internet.

Po tomto bloku příspěvků věnovaných tématu pravdy a informací následovalo historické téma Ing. Jiřího Kučery “Městská knihovna Hostivice v historických souvislostech”, který seznámil účastníky s historickými souvislostmi vzniku a existence knihovny v Hostivici, od prvních knihoven spolkových až po knihovnu současnou, která byla založena v roce 1920 a od té doby prošla mnoha proměnami.

Po těchto dvou přednáškách následoval oběd a účastníkům konference byla nabídnuta možnost prohlédnout si prostory knihovny a zámku. Tuto možnost všichni rádi využili a mohli se opět přesvědčit, že pokud knihovna spadá pod kulturní středisko, nemusí být jen opomíjenou částí. Naopak v Hostivici je skutečně jeho nedílnou a velmi důležitou součástí. Je nejen zprostředkovatelem informací, ale také nositelem kultury města a ukázkou, že knihovna opravdu může mít významnou komunitní roli. Role průvodce se ujal Ing. Jiří Kučera a svými znalostmi historie Hostivice a poutavým výkladem zaujal všechny účastníky exkurze

Po obědě a návštěvě knihovny a zámku následoval odpolední blok přednášek.

Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D. se zabýval budoucností knihoven a postavením a rolí knihovníků v době rozvíjejících se technických prostředků v přednášce “Lidské zdroje, nebo stroje v informačním světě”. Stručně předvedl postupné pronikání techniky do oblasti knihovnictví a zamýšlel se nad problémem digital divide, tedy rozdělením lidstva na ty, kteří mají přístup k informacím a na ty, kteří ho nemají. Jak už se stalo zvykem, svůj příspěvek doplnil zajímavými a výstižnými citáty.

Ing. Mgr. Pavel Synek se zamýšlel nad tlakem na publikování místo motivování vědců zpřístupnit své myšlenky (Open Access a hodnocení kvality vědeckých informací). Věnoval se problému, kam je možné publikované dokumenty ukládat, jak je zpracovávat a jak je následně vyhledávat. Zabýval se i problémem predátorských časopisů.

Na data, ne jako soubor jedniček a nul, ale jako na příběhy, se ve svém příspěvku “Data a jejich hodnota” díval Ing. Martin Potančok, Ph.D. Zabýval se problémem mezi zdrojovými systémy a výstupy z nich. Seznámil účastníky s provedenou analýzou on-line dostupných zdrojů z oblasti zdravotnictví (spotřebou léků) a upozornil na jejich nejednotnou formu, každý stát je zpracovává jinak, je zde i jazyková bariéra. Uvedl, že v EU je návrh nařízení harmonizace struktury výstupů dat.

JUDr. Milan Listík, M.JAE seznámil s prvními zkušenostmi ze zavedením GDPR v knihovnách. Zopakoval, co je vlastně osobní údaj v práci knihoven. V podstatě jím může být úplně vše, co umožňuje určit konkrétní osobu a to přímo i nepřímo. Věnoval se zásadám, které se při zpracování osobních údajů musí uplatňovat, tedy z jakého právního důvodu, za jakým účelem se zpracovávají, jaký je jejich nezbytný rozsah, nezbytná doba, po kterou se uchovávají, aktuálnost a jejich zabezpečení. Zdůraznil nutnost vždy udělat balanční test – k čemu se údaj potřebuje, zda to nelze udělat bez jeho použití, jaká práva uživatelů by v jeho použití bránila, zda převažuje zájem knihovny nad zájmem subjektů.

Mgr. Petr Naske představil projekt Podpora práce učitelů (PPUČ) a představil tak i komunikační kampaň “Gramotnosti pro život” se stejnojmenným webem.

Projekt PPUČ, financovaný z Evropských strukturálních a investičních fondů, podporuje pedagogy mateřských a základních škol v jejich snaze rozvíjet čtenářskou, matematickou a digitální gramotnost dětí a žáků. Jeho realizaci zajišťuje Národní ústav pro vzdělávání.

Dalším projektem, o kterém hovořil, byla DigiKoalice, což je česká národní koalice pro digitální pracovní místa. Je to otevřené uskupení zástupců státních institucí, IT firem, ICT sektoru, vzdělávacích institucí, akademické obce, neziskových organizací, zřizovatelů škol a školských zařízení a dalších subjektů, které chtějí přispět ke zvýšení digitální gramotnosti občanů ČR, ke zvýšení jejich šance uspět za pomocí svých digitálních dovedností na trhu práce a docílit tak v důsledku větší konkurenceschopnosti české ekonomiky.

Posledním příspěvkem bylo vystoupení Kristiny Černé, Anděly Mansfeldové a Ing. Michaely Waldhauserové., které popisovaly proces vzniku a tvorby projektu spolupráce Městské knihovny Hostivice s místními školami při učení žáků a studentů pracovat s informacemi (“Posilování role knihoven v procesu vzdělávání: případová studie MK Hostivice”). Zejména pomoc Inkubátoru sociálních inovacích v knihovnách Kabinetu informačních studií a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně.

Posledním bodem programu byl tradiční knihovnický happening a networking, který byl pro účastníky konference příležitostí k dalším diskuzím o prezentovaných tématech.

Na závěr můžeme konstatovat, že konference Lib Con, ani tentokrát nezklamala, a to jak zajímavými tématy, tak krásnou atmosférou a skvělou organizací, a všichni jeho účastníci se již těší na to, co přinese v příštím roce.

Dostupné z https://www.libcon.cz/o-konferenci/


Citace

CHLANOVÁ, Jana. Knihovnická konference Lib Con 2018. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 3-4 [cit. 19.01.2019]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2018-23-3-4/knihovnicka-konference-lib-con-2018/. ISSN 1804-2031.