Konference EAHIL 2018

Radana KODETOVÁ a Lenka MAIXNEROVÁ, NLK

Letošní již 16. konference European Association for Health Information and Libraries (EAHIL) se konala v Cardiffu ve Walesu ve dnech 9.-13. 7. 2018 v prostorách Royal Welsh College of Music and Drama. Hlavním tématem konference bylo Inspiring health information professionals to engage with our communities across Europe.

Royal Welsh College of Music and Drama

Hlavními přednášejícími byli:

  1. Cormac Russell s přednáškou “When It Comes to Community Building, Well Done is Better than Well Said”
  2. Ayub Khan (president CILIP a vedoucí Face to Face Services for Warwickshire County Council) společně s Nail Macinnes (vedoucí Manchester’s Libraries, Information and Archives Service, prezident Society of Chief Librarians) s přednáškou “Putting people first – advocating for Information Professionals in Health”
  3. Judith Hall s přednáškou “Information without Borders”
  4. Neil Frude s přednáškou “Libraries and Bibliotherapy for Mental Health”

    Na konferenci byla přítomna odbornice na vizuální komunikaci a po celou dobu konference vizualizovala přednesené příspěvky (http://www.scarletdesign.com/)

Velice zajímavá byla přednáška profesora Neila Fruda – klinického psychologa z Cardiffu, který prezentoval biblioterapii (BBT) jako jednu z účinných metod psychoterapie se stejným významem, který je přisuzován individuální psychoterapii „face to face“, skupinové psychoterapii a dalším metody psychoterapie. Ve své přednášce popsal zejména svoji strategii Books on Prescription Cardiff a Books on Prescription Scheme Wales (knihy na předpis, BoP). Jeho snahou je rozšířit BBT mezi širokou veřejnost, neboť její použití reprezentuje podstatný přesun pozornosti a aktivity pacienta na vlastní sebeléčbu a zlepšování zdraví. Svou strategii založil Neil Frude na zásadních myšlenkách a faktech. Je zastáncem holistického a systémového přístupu. Podle jeho názoru je podstatou lékařského vzdělání čistě biologický systém. Hovoří o biopsychosociálním modelu, podle kterého za psychologickými problémy stojí faktory biologické a/nebo psychologické a/nebo sociální.  Čistě biologické či psychologické či sociální intervence mohou přinést „zatížení“ či „tlak“ na celý biopsychosociální systém člověka, který je potom nebezpečně přetížen. Čistá převaha jednoho způsobu léčby pacientů je destruktivní.

V přednášce nastínil aktuální situaci v oblasti psychických problémů. Např. podle WHO se s depresí lidé během svého života potýkají mnohem více let než s jakoukoli nemocí ať psychickou či fyzickou. Ve Velké Británii 1/6 dospělé populace a 1/10 školních dětí trpí diagnostikovatelným psychickým problémem. V primární péči je léčeno 90 % případů, přičemž 1 ze 4 konzultací má svoji podstatu v duševním zdraví. K léčbě psychologických obtíží v současnosti existují dva přístupy – farmakologický a psychologický. Přístup farmakologický převažuje. Předepisování antidepresiv napříč Velkou Británii (zejména Walesu) stále narůstá. Např. od roku 2001 do roku 2011 se počet předepsaných antidepresiv zdvojnásobil a od té doby plynule stoupá. Přestože psychologická terapie může být vysoce účinná, její vliv na populaci je nepatrný. Tento fakt odráží omezenou dostupnost psychologické terapie. Jen málo lidem, kterým by skutečně mohla pomoci, se jí dostane.  Ve Walesu připadá zhruba na 1 psychoterapeuta 1000 osob. Individuální psychoterapie „face to face“ tedy nemůže být hlavním způsobem poskytování terapie.

Vyzdvihl vysokou účinnost BBT prokázanou studiemi, Cochrane přehledy, vyhodnocením NICE, systematickými přehledy a metaanalýzami. Uvedl některé příklady metaanalýz týkajících se biblioterapie u deprese: Cuipers (1997) Bibliotherapy is „… no less effective than group or individual therapy“, ve které je BBT označena jako ne méně účinná než skupinová či individuální terapie. Den Boer et al. (2004) Bibliotherapy  is „… as effective as professional treatment of relatively short duration“, ve které je BBT označena jako „… stejně účinná jako profesionální léčba a s relativně krátkým trváním“. Van´t Hoff, Cuijpers et al. (2009) systematicky analyzovaly 13 existujících metaanalýz a došli k závěru, že svépomocná terapie pacienty je stejně efektivní jako terapie „face to face“ a že BBT je vysoce efektivní stran nákladů a výnosů. Neil Frude shrnul řadu výhod BBT pro pacienta, např. umožňuje lidem porozumět svým obtížím, podpořit jejich uzdravení, zvyšuje osobní pocit zlepšení a pohody, má více bezprostředních účinků než předepisování antidepresiv, po skončení léčby nejsou účinky z vysazení léčby, snižuje riziko recidivy (BBT učí „dovednostem pro život“), je bez znatelných nežádoucích účinků, bez škodlivých interakcí s léky, bez významných kontraindikací, bez nebezpečí předávkování, je bezpečná v těhotenství.

Klíčovou myšlenkou Neila Fruda byla otázka, jak lze rozšířit dosah působení metody, tj. zvýšit počet lidí, kterým je poskytována, a měla tak vyšší dopad na celou společnost. Jeho strategie „Books on Prescriptions“ (BoP, knihy na předpis) zahrnuje propojený systém využívající existující infrastrukturu a pohotově dostupné zdroje – doktory, knihovny a knihy. Upoutává jednoduchostí nápadu. Lékař pacientovi předepíše předpis na knihu, ten má stejnou podobu jako předpis na lék. Pacient jde do knihovny (lékárny), kde si vypůjčí knihu (lék). S myšlenkou BoP oslovil Neil Frude nejvyšší zastupitele knihovníků v Cardiffu a prezentoval myšlenku místnímu Library Committee. Výsledkem byl souhlas k zavedení experimentálního BoP schématu pro Cardiff. Neil zmapoval díla 50 psychologů a poradců za účelem identifikace knih, které by mohly být vhodné pro lidi s umírněnějšími duševními problémy. Výsledky uspořádal do seznamu 35 knih rozdělených do 14 kategorií. V roce 2003 tak vzniklo Books on Prescription Scheme Cardiff. Seznam zahrnoval běžná emoční témata, jako jsou deprese, úzkost, sociální fobie, panika, hněv, stres, obsedantně kompulzivní porucha a další. Schema BoP Cardiff získalo několik cen, např. RCGP innovation award (Royal College of General Practitioners). Po úspěchu tohoto schématu založila The Welsh Assembly Government  v roce 2005 Books Prescription Wales. Rozšířil se okruh „předepisujících“ z praktických lékařů na poradce, sestry, psychology, psychiatry, zdravotní inspekci, porodní asistentky atd. Předepisování knih se začalo používat ve vězeních, v psychiatrických léčebnách, drogových a alkoholových centrech, pracovních centrech, dobrovolných organizacích atd. Výpůjčky knih ze seznamu se v prvních čtyřech letech pohybovaly v průměru kolem 30.000 ročně. U některých knih byly pořízeny i speciální audioverze. BoP Wales vyvolal zájem mezinárodního tisku (Washington Post, Guardian, New York Times, Washington Post a dalších). Neil Frude navrhoval, aby se BoP rozšířilo i na duševní zdraví dětí a chronické fyzické zdravotní problémy. BoP se inspirovaly i jiní, např. Anglie, Skotsko, Severní Irsko, Guernsey, Nový Zéland, Austrálie, Kanada, USA, Dánsko, Švédsko. Anglie má nyní 4 schémata s označením Reading Well pro: duševní zdraví dospělých, 2013 (viz Reading Well for Mental Health), demenci, 2015 (viz Reading Well for Dementia), duševní zdraví mladých lidí, 2016 (viz Reading Well for Young People a pro chronické nemoci, 2017 (viz Reading Well for Long Term Conditions).

Přednáška Neila Fruda byla velmi inspirativní. BBT a BoP lze považovat za důležitý trend v knihovnictví a možnost hezké a úspěšné spolupráce sféry knihovníků a lékařů. Upoutává jednoduchostí nápadu. Lékař pacientovi předepíše předpis na knihu, ten má stejnou podobu jako předpis na lék. Pacient jde do knihovny (lékárny), kde si vypůjčí knihu (lék). BBT však není žádnou novinkou, jde naopak o metodu velmi starou. V současném světě bude stále více jedním z knihovnických trendů.

Součástí konference EAHIL byla možnost navštívit místní muzeum The Cardiff Story Museum a knihovnu Central Library Hub.

The Cardiff Story Museum

Muzeum vzniklo ve spolupráci s širokou veřejností 1. dubna 2011. Je velmi mladé a občané města se rozhodli, že jako ostatní města chtějí mít také to svoje muzeum. The Cardiff Story je určeno pro všechny věkové kategorie. Je umístěno v historické budově The Old Library v centru města, která na svém zevnějšku nese historický nápis  Free Library.

Expozice v muzeu (2. světová válka)

Prostřednictvím příběhů lidí, kteří ve městě žili a pracovali po celá staletí je v něm možné objevit příběh města, jeho růst, historii a dědictví. Expozice je doprovázena interaktivními displeji, vystavenými historickými exponáty, interaktivními hrami a projekcí s cílem maximálně oživit historii města po současnost. Muzeum vypráví příběh přeměny Cardiffu z malého tržního městečka ve 13. století, přes jeho vývoj k jednomu ze světově největších přístavů v 19. století až k jeho hezké kosmopolitní podobě v dnešní době. V současnosti v muzeu probíhají různé kulturní programy a výstavy. The Cardiff Story Museum je umístěno v suterénu a v prvním patře budovy. Ve druhém patře se lze občerstvit v sympatické kavárně. Určení veřejnosti je tak zcela naplněno a je spojeno s pěkným zážitkem a motivací k aktivitám pro svoje město.

Free Library

Central Library Hub

Budova knihovny

Stavba knihovny byla zahájena v květnu 2007 a slavnostně otevřena 18. 6. 2009. Cardiff jako město vykazuje značnou etnickou, kulturní a náboženskou rozmanitost. Již při čekání na otevírací dobu knihovny Central Library Hub se před jejím hlavním vchodem vytvořila fronta dlouhá ca 5 – 6 metrů, ve které vynikala různorodost návštěvníků. Knihovna provozuje aktivity maximálně zaměřené na potřeby široké a rozmanité veřejnosti města. Je skutečně službou pro ni šitou na míru. Kromě toho, že si lze půjčit knihy a další typy dokumentů domů, je knihovna skutečně místem setkávání a prostorem podílejícím se poměrně z velké části na řešení každodenních problémů lidí. Vytváří tak pevné zázemí občanů Cardiffu. Otevírací doba knihovny je zpravidla od 9.00 – 18.00. V sobotu i v neděli je zavřeno. Architektura pětipatrové budovy navržená firmou architektů a inženýrů (dříve známou jako Building Design Partnership) je adekvátní potřebám. Dojem nákupního domu propojeného schodišti vyvažuje hezké barevné provedení interiéru s příjemným posezením, světlými a nižšími regály umožňujícími přehled po celém prostranství, s umístěním piana v prostoru. V celé knihovně je hodně světla díky množství prosklených ploch, které umožňují velkolepý pohled na město. Je pravdou, že za velkého horka musí být prostor maximálně ventilován. Pocit hezkého prostředí umocňuje i kavárnička v pátém poschodí.  Předmětem článku není popis celé knihovny, nicméně pro ilustraci lze uvést pár zajímavostí. Hned po vstupu do budovy se lze na cokoli zeptat v recepci. Je zde umístěno i oddělení s nápaditými oblými regály, barevnou výzdobou s dětskými motivy, vyčleněný prostor s dekami na podlaze pro maminky s kojenci, které nás nenechají pochybovat o tom, že jsme v oddělení pro děti. Velmi zaujalo druhé poschodí – poradenské centrum pro občany. Člověk si zde připadal tak trochu jako ve spořitelně či podobné instituci. Prostor je vyplněn stoly, za kterými z jedné strany sedí pracovník podávající informace z počítače, z druhé tázající se klient. Prostřednictvím pracovníků, kteří využívají rozmanité aplikace, mohou občané získat v prostředí knihovny potřebné informace zejména z oblastí finančního poradenství, komunitního poradenství, poradenství pro občanské záležitosti, poradenství k bydlení. Poradenské služby poskytuje buď tým knihovny nebo je zde prostor pro jiné agentury, např. Citizens Advice Bureau, Credit Union, Age Connects  atd. V prostorách knihovny existuje řada učeben. Je zde i učebna, kde asistenti pomáhají s komunitní výchovou zejména lidem z jiných zemí, učí je počítačové gramotnosti, pomáhají s psaním životopisů atd. s cílem rozvinout znalosti a dovednosti potřebné např. k uplatnění na trhu práce. Knihovna je počítačově vybavena cca 90 veřejnými počítači a volný přístup k internetu, wi-fi i volný telefonní přístup jsou samozřejmostí. Kromě půjčování knih, časopisů, DVD, hudebních CD, novin, jazykových publikací patří k dalším poskytovaným službám např. kopírování, skenování, faxování, poskytování prostoru pro poslech hudby a prostoru pro čtení a relaxaci. K pronájmu jsou místnosti pro setkávání a lze se zapsat i do rozvrhu hraní na piano. Pozornost se věnuje i seniorům při jejich zdokonalování počítačové gramotnosti za pomoci asistentů, ale i lidem se zdravotními problémy. Knihovna vyčleňuje prostor pro biblioterapii a „Books on Prescription“ (knihy na předpis). Na regálech se objevují odborně vybrané knihy dle schématu, zejména s tematikou duševních nemocí, které jsou ve společnosti aktuální. Pořádání akcí právě pro lidi s duševním postižením (např. při Alzheimerově nemoci) atd. je další běžnou službou knihovny. Právě biblioterapie a“ Books on Prescription“ byly tématem jedné z přehledových přednášek na EAHILU 2018.

Interiér knihovny

Během konference proběhlo i jednání skupiny MeSH Information Group, na kterém byla přítomna i zástupkyně z National Medical Library, USA, která vysvětlila, proč NML nebude již nadále podporovat systém překladu tezauru MeSH – MTMS (MeSH Translation Maintenance System) – více informací naleznete zde.

FOTO: Radana Kodetová a Lenka Maixnerová


Citace

KODETOVÁ, Radana a Lenka MAIXNEROVÁ. Konference EAHIL 2018. Lékařská knihovna [online]. 2018, roč. 23, č. 3-4 [cit. 21.03.2019]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2018-23-3-4/konference-eahil-2018/. ISSN 1804-2031.