Doc. PhDr. Richard Papík, Ph.D., Středisko vědeckých informací IPVZ

Dá se zjednodušit život v digitální době? Do značné míry jistě, nebo spíše možná ano. V něčem bych totiž spíše smutně konstatoval, coby recenzent a člověk informačního světa, že až tak pohodlně ne. Pro někoho může informační a digitální směřování současnosti a blízké budoucnosti (do vzdálené nevidím ani náhodou) působit naopak stresově, včetně projevů technostresu, protože mu přístup k informacím ztěžuje jeho méně dokonalá či i žádná schopnost ovládat informační a komunikační technologie. Také mu nic neříkají efektivní zásady práce s informacemi, a proto se život může stát složitější. Nemusí být jednoduchý ani pro toho, kdo sice digitální svět a jeho technologické nástroje ovládá, ale nevšimne si závislosti na tomto světě, anebo se později zhroutí, případně se dostane i do stavu jakéhosi vyhoření, protože včas neudělal určité „pauzy“. Můžeme klidně říci, že neudělal „informační detox“. Také to však může uživatel digitálních technologií vědět, ale jeho zaměstnavatel nebo škola mu to příliš v cestě za „výkonem za každou cenu“ neusnadňují. Není pak jednoduché takový pracovní nebo studijní život změnit a uvést ho do určité žádoucí harmonie.

Někdo se v době informační cítí jako ryba ve vodě a vychutnává si maximum z digitálních technologií a informačního obsahu. Jiní lidé se hroutí. Někteří to vzdají a vrací se k světu bez technologií, což také není cesta, neboť nelze až tak dobře nebo jednoduše žít izolovaně od práce a od lidí. Ale také je to vlastně cesta (o tom autorky knihy „Informační detox“ nepíší). To je moje „rebelská“ úvahová poznámka jako recenzenta, neboť znám několik lidí ve svém životě, kteří vyřadili co nejvíce ze svého života digitální technologie, a prostě je nechtějí, přestože na jejich ovládání i strávení informačního obsahu by měli schopnosti, a jsou šťastní a vnitřně bohatí). Je to u každého rozdílné a dané objektivními podmínkami, nebo i naší odolností tento současný společenský tlak vydržet.

Nejlepší je umět využívat informačního (potažmo digitálního) světa a přitom nezapomínat na informační, stejně jako na  duševní hygienu. Duševní hygiena a informační hygiena nejsou obsahově totéž, ale mají určité podobnosti a průniky. V současnosti stavy informačního přetížení jsou realitou a ne každý se s nimi umí vyrovnat –  nebo mu to déle trvá. Také je neumí často ani identifikovat a negativní aspekty práce s informacemi a technologiemi přicházejí někdy i plíživě, ne vždy náhle.

Přestože by termín informační hygiena (je v oblasti informační vědy a knihovnictví desítky let znám, dokonce i Národní lékařská knihovna, tehdy před pár desítkami lety ještě Ústav vědeckých lékařských informací, coby odvětvové informační středisko VTEI pro zdravotnickou sféru, přinesla několik článků k tomuto tématu) nebyl pro publikaci Michaely Dombrovské a Zuzany Šidlichovské vůbec špatný, zvolily populárnější a marketingově údernější termín „informační detox“.  Mimochodem obě mají svůj částečný studijní původ v oboru informačních studií a knihovnictví (obě obhájily dizertační práce v doktorském programu Informační věda na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy) a informační svět je hodně zajímá.

Publikace má desítky menších kapitol, ale je graficky rozlišena a rozdělena do větších celků (bloků), které nesou názvy jako Informace a domov, Informace a práce, Informace a společnost a „covidová“ kapitola Informace ve vyhrocené době.  K uvolněné atmosféře knihy napomáhají specifická a spíše populární termínová vyjádření jako „informační minimalismus“ nebo „informační wellness“. Řadu témat a subtémat lze odvodit i z profesionálních nebo osobních zájmů oboru autorek, také z jejich pedagogické činnosti, na kterou při své  spisovatelské i další práci nezapomínají.

Kniha Informační detox volně navazuje na knihy vydané rovněž nakladatelstvím Grada, a to v roce 2014 Pravidla pozitivního sobectví a v roce 2016 Pořádek nejen v hlavě. Michaela Dombrovská má i další publikace na svém kontě (vydané např. u C. H. Beck, Albatros nebo Karolinum). Rád bych na tomto místě připomněl i její odbornou monografii (vycházející mj. z její dizertační práce), vydanou v roce 2018 pod názvem Informační gramotnost jako veřejný zájem, politika a norma.

Na závěr recenze mohu konstatovat, že jde o publikaci, která má charakter díla popularizujícího informační svět a jeho některá úskalí plynoucí z informačního přetížení. Kniha je určena širší veřejnosti, takže populární styl výkladu je záměrem čtivého díla. Autorky v sobě nezapřou také určitý vztah k zdravému životnímu stylu. Lze to poznat v jejich radách a doporučeních, jakým způsobem by člověk měl nebo mohl zvládat přemíru informačních toků a komunikací.

Kdybych měl shrnout do jedné věty výzvu knihy, shrnul bych ji možná nejen sám pro sebe: „nepřeceňujte a nepodceňujte informační přetížení a informační a komunikační technologie“. Je dobře a záslužné, že kniha vznikla a jistě si najde cestu k řadě typů čtenářů.

DOMBROVSKÁ, Michaela a ŠIDLICHOVSKÁ, Zuzana. Informační detox: jak si zjednodušit život v digitální době. První vydání. Praha: Grada, 2021. 191 stran. ISBN 978-80-271-2920-1.

Citace

PAPÍK, Richard. Informační detox aneb Informační hygiena trochu jinak a populárně. Lékařská knihovna. Online. 2021, roč. 26, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2021-26-3-4/informacni-detox-aneb-informacni-hygiena-trochu-jinak-a-popularne/ [cit. 22.12.2024].