28. května – 1. června 2024 (fyzicky i virtuálně)
PhDr. Eva Lesenková, Ph.D., NLK
Hlavní téma: Knihovny jako pilíře sociální stability: adaptace na změny, odolnost, řízení založené na znalostech a propojování.
Bohatý program poskytnul ve čtyřech konferenčních dnech možnost sledovat 76 přihlášených příspěvků. Program byl rozvržen do čtyř plenárních zasedání, deseti speciálních sekcí, dvou workshopů a pěti posterů. Zajímavou zkušeností byla prezentace posterů on-line. V příspěvcích bylo zastoupeno 43 zemí z celého světa. Národní lékařská knihovna byla zastoupena autorským kolektivem Helena Bouzková, Eva Lesenková, Jitka Feberová, Filip Kříž a Vladimíra Procházková sdělením „Portál MedLike – metodika výběru informačních zdrojů“. Přednáška byla prezentována virtuálně v sekci Zdravotnické informační služby. Příspěvky z konference budou po svolení autorů publikovány v e-žurnálu QQML. E–žurnál QQML www.qqml-journal.net je indexován Web of Science a EBSCOhost.
V uvedené tabulce jsou vybrané přednášky plenárních zasedání a speciálních sekcí. Všechny příspěvky z konference jsou dostupné v Books of Abstracts.
28. 5. 2024 – den první |
||
Plenární zasedání – Plenary Session (PS1) | ||
Teoretické a metodologické příspěvky ke konstrukci a využití indikátorů v knihovnách | Jorge Moisés Kroll do Prado (Brazílie) | Potřeba nových indikátorů mezinárodních standardů pro hodnocení výkonnosti knihoven; potřebné pro optimalizaci zdrojů, služby uživatelům, správu sbírek, strategické hodnocení, plánování, rozhodování o kvalitě, prokazování hodnoty a neustálé zlepšování. |
Speciální sekce (1,2,3) | ||
Výzvy umělé inteligence pro knihovny | Roman Sellner Novotný, Ladislava Zbiejczuk Suchá a Natálie Káčová (ČR): Integrace umělé inteligence do veřejných knihoven: Reflexivní a spekulativní přístup k designu orientovanému na budoucnost | Představeny zkušenosti a výsledky workshopů provedených se zástupci českých veřejných knihoven, kde designové metody byly kombinovány s využitím umělé inteligence k představě budoucích služeb knihoven.
Metoda „černé zrcadlo“ v nové aplikaci spekulativního designu. |
Wu Ming a Chen Fang (Čína): Automatická klasifikace a rozpoznávání mezioborové literatury Na základě strojového učení | AI je v poslední době využíváno pro tvorbu tematických klastrů pro vytvoření efektivnější klasifikace. | |
Dědictví a nehmotné zdroje: Organizace a sbližování | Mirko Duić (Chorvatsko): Chorvatské fotografické dědictví v digitální knihovně Europeana | https://www.europeana.eu/cs
Přispívají nejvíce muzea, ale také archivy a knihovny. |
Výsledky učení nových knihovnických iniciativ | Heather Howard, Matthew Hannah, Erla Heyns, Clarence Maybee a David Zwicky (USA): Na cestě ke kurikulu informačních studií založenému na důkazech | Purdue University School of Information Studies“, kde studijní programy dělají její knihovny. https://infostudies.purdue.edu/minor-in-information-studies/ |
Vzory změn: Lidské zdroje | Ari Haasio a Teemu Rauhala (Finsko): Jaký druh dalšího vzdělávání potřebují knihovníci? | 222 respondentů odpovídalo na otázky: Jaká témata považují knihovníci pracující ve finských veřejných knihovnách za důležitá? Jaké překážky respondentům brání v účasti na školení? Jak motivující je pro respondenty účast na online kurzech? Výsledky budou zveřejněny v časopise QQML Journal na podzim 2024 |
Krzysztof Stachura (Polsko): Ženský svět. Proč polští muži netráví více času v místních knihovnách? | Málo analýz se věnuje tématu účasti mužů v knihovnictví, příspěvek charakterizuje dosavadní stav poznání o formách činnosti v knihovnách mezi polskými knihovníky, kteří se věnují knihovnictví. (90,9 % ženy, 9,1 % muži) Gender studie–na vině je „hegemonní maskulinita“ (vzorec mužství). | |
29. 5. 2024 –den druhý |
||
Plenární zasedání – Plenary Session (PS2) | ||
Zkoumání složitosti: Pochopení a řešení složitosti mnohostranných výzev při posuzování dopadů | Antti Seppänen (Finsko) | Pohled na složitost organizačního oddělení. Autor klade důraz na potřebu holistického pohledu na dynamiku dopadu; uvedeny pokyny a zásady, jak vyvíjet činnosti na podporu řízení znalostí a dopadu grantů. |
Speciální sekce (4,5) | ||
Informační gramotnost | Matthew N. Hannah (USA): Konspirační teorie jako informační výzva | Purdue University
Hannah, Matthew. “Information Literacy in the Age of Internet Conspiracism.” Journal of Information Literacy 17, no. 1 (June 6, 2023): 204–20. https://doi.org/10.11645/17.1.3277 |
Zoeanna Mayhook (USA): Finanční gramotnost, Reflexe osobních financí z úvodního kurzu podnikání | Purdue University Online konspirační teorie QAnon | |
Nové technologie v knihovnách | Luiza Batista Melo, Tatiana Sanches, José Mário de Oliveira Mendes a Vânia Martins Bueno de Oliveira Funaro (Portugalsko): Konkurence nebo komplementarita mezi CHATGPT a niverzitními knihovnami | ChatGPT se objevil na veřejnosti v Listopadu 2022. Dotazník provedený na některých portugalských a brazilských univerzitách s cílem získat aktuální pohled na použití AI nástroje ChatGPT. ChatGPT Dotazník se skládal z následujících částí: 1) Identifikace respondenta 2) Využívání ChatGPT; 3) Omezení a výzvy; 4) Dopad na proces učení; 5) Etické aspekty ChatGPT; a 6) Dopad na univerzitní knihovny 55% vyjádřilo souhlas, 38% není si jisto |
Hongyu Liu, Dong Liu a Tongrui Zhang (Čína): Dynamický vývoj patentů pro sítě Národní obranné technologie | Proces integracetechnologií obranného průmyslu do veřejné sféry, využití vědeckých a sociálních objevů obranných technologií v každodenní praxi. | |
30. 5. 2024 –den třetí |
||
Plenární zasedání – Plenary Session (PS3) | ||
Sebedůvěra týkající se výzkumu, dovedností, praxe v knihovnách ve Velké Británii, Informačním a znalostním pracovníkům (LIK) v praxi | Alison Brettle, Leo Appleton a Fariba Bannerman (UK) | University Sheffiled, Salfold,Edgehill Cílem výzkumu bylo získat představu o praxi začínajících výzkumníků z oblasti ( LIK) – praxe založená na důkazech. |
Speciální sekce (6,7) | ||
Zdravotnické informační služby Health Information Services | Tatyana V. Kaigorodova a Irina A. Kryukova (Rusko): Analýza poptávky po informacích WHO na základě názorů a stažení publikací WHO z Dokumentačního centra WHO | Obsah webu WHO DC v ruštině (příp. v angličtině, jde o ruskou verzi webu). Organizace dokumentů (kategorie) a statistiky využívanosti. |
Baiba Holma a Daina Pakalna (Litva): Mapování informačního horizontu jako metoda výzkumu zdravotní informační gramotnost | Účelem studie bylo zjistit efektivitu mapování informačního horizontu jako výzkumné metody pro studium zdravotní informační gramotnosti vysokoškolských studentů. Mapování informačních horizontů je metoda informační vědy, která využívá grafickou techniku sběru dat. | |
Helena Bouzková, Eva Lesenková, Jitka Feberová, Filip Kříž,Vladimíra Procházková (ČR): Portál MedLike – metodika výběru informačních zdrojů | Projekt MedLike a metodologie hodnocení zdrojů, které jsou do databáze zařazovány. Z výsledků pilotní fáze, kdy byly hodnoceny příspěvky z hlediska kvality obsahu zadané ve vybraných kategoriích v letech 2022 až 2023 (107 informačních zdrojů), vyplynulo, že lékařský expert vyloučil celkem 12 (11 %) informačních zdrojů klasifikovaných pomocí nastaveného systému výběru osmi parametrů kvality. | |
31. 5. 2024 – den čtvrtý |
||
Plenární zasedání – Plenary Session (PS 4) | ||
Slon v místnosti: ChatGPT v univerzitní vědecké knihovně | Andrea Wyman (USA) | Vlastní závěry o vlivu (pozitivním i negativním) ChatuGPT na dnešní nastupující studenty vysokých škol. |
Speciální sekce (8, 9, 10) | ||
Vzory změn: Veřejné knihovny | Jasmina Ninkov a Isidora Injac (Srbsko): Prolomili jsme zdi naší knihovny | Veřejná knihovna (Bělehradská městská knihovna) se snaží opustit své zdi a jít vstříc uživatelům, jako např. letní setkání se známými osobnostmi z kultury a vědy. Pandemie přinesla změny i do fungování. |
Přidaná hodnota služeb knihoven | Tjaša Jug a Katarina Švab (Slovinsko): Hodnocení únikových místností v knihovnách: Systematický přehled | Neformální zpětná vazba účastníků, průzkumy, pozorování a ohniskové skupiny |
Dopad sociálních médií na služby knihoven | Katarina Švab (Slovinsko): Digitální odolnost a posílení: 90 ti denní cesta detoxikace od sociálních médií a strachu z promeškání | Výzkumníci uvádějí, že, strach ze zmeškání (FoMO = fear of missing out) je častým důvodem, proč lidé používají sociální média a proč je pro ně těžké si od nich odpočinout. Výzkum zahrnoval 100 mužů a žen a pouze 30 % zaznamenalo FoMo, zejména v oblasti sociálních a politických informací. Výsledek ukázal, že 54 % by si tuto zkušenost rádo v budoucnu zopakovalo |
Wksp 1 | Barbara Schleihagen (Spolková republika Německo): Hodnocení významu výuky v knihovnách, měření a prokazování jejich dopadu s využitím otevřeného vzdělávacího zdroje IFLA | |
Wksp 1 | Jordan Packer (USA): Kreativní vizualizace a humanizace dat knihovny | Columbia University Libraries |
Citace
LESENKOVÁ, Eva. 16. mezinárodní konference Kvalitativní a kvantitativní metody v knihovnictví (QQML2024) – Chania, Kréta, Řecko. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2024-29-1-2/16-mezinarodni-konference-kvalitativni-a-kvantitativni-metody-v-knihovnictvi-qqml2024-chania-kreta-recko/ [cit. 20.04.2025].