Mgr. Adam Kolín, NLK
Dne 23. ledna 2025 proběhl v Národní technické knihovně seminář Den EIZ – Komunita komunitě. Hlavními tématy byly: fungování zahraničních konsorcií, novinky ve standardu COUNTER a zkušenosti vysokých škol s daty a poptávkou řízenou akvizicí (DDA a EBA). Diskutovalo se také o výzvách spojených se zvyšováním povědomí o EIZ (EIZ = Elektronické informační zdroje).
Zahraniční konsorcia – jak to funguje jinde
V první přednášce představila Dóra Kalydy (Electronic Information Service National Programme, Hungary) maďarský centralizovaný systém nákupu elektronických informačních zdrojů (EIZ) prostřednictvím konsorcia Electronic Information Service National Programme (EIS), které zahrnuje 185 akademických a výzkumných institucí. Tento model umožňuje efektivní vyjednávání s vydavateli, snižování nákladů i administrativní zátěže a zajištění širokého přístupu ke klíčovým vědeckým databázím, kterých je aktuálně 89. Roční rozpočet programu činí 22 milionů EUR a financování je kombinované – přibližně jednu třetinu hradí stát, konkrétně Národní úřad pro výzkum, vývoj a inovace společně s Maďarskou akademií věd, zatímco zbylé dvě třetiny přispívají členské instituce podle své velikosti a výzkumné produkce. Sdílení jednoho informačního zdroje vyžaduje minimálně čtyři zapojené instituce, přičemž největší konsorcium má více než 50 členů. Program podporuje otevřený přístup prostřednictvím Read & Publish kontraktů a jeho řízení zajišťuje správní rada složená ze zástupců zapojených institucí a finančních orgánů. Pro úspěšné fungování systému je nutná efektivní koordinace mezi institucemi a finanční stabilita, která je ovlivněna mimo jiné i výkyvy kurzu forintu vůči zahraničním měnám, ve kterých se elektronické zdroje nakupují.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3417
Co je ICOLC a co dělají konsorcia sdružená v ICOLC
Jiří Jirát (NTK/CzechELib) nás uvedl do problematiky knihovních konsorcií. Knihovní konsorcia představují formu spolupráce mezi knihovnami, která umožňuje efektivnější sdílení zdrojů, snižování nákladů a zlepšení přístupu k informačním službám. Konsorcia mohou být regionální, národní nebo mezinárodní a zaměřují se na společné pořizování licencí, sdílení odborných znalostí, koordinaci budování sbírek a prosazování potřeb knihoven, včetně financování, politiky otevřeného přístupu či digitalizace. Významnou roli v této oblasti hraje International Coalition of Library Consortia (ICOLC), která sdružuje knihovní konsorcia z celého světa a podporuje jejich vzájemnou spolupráci, výměnu informací a prosazování společných zájmů. Kromě ekonomických výhod přináší konsorciální spolupráce rovnost v přístupu ke zdrojům, což umožňuje i menším institucím nabízet stejné služby jako velké knihovny.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3419
Životní cyklus e-zdroje v CEL – od nominace po SZZ
Alžběta Rabatinová (NTK/CzechELib) popsala proces pořizování a správy elektronických informačních zdrojů (EIZ) v rámci Národního centra pro informační podporu výzkumu, vývoje a inovací. Klíčové fáze zahrnují nominaci zdrojů institucemi, schvalování odbornou radou, získání cenových nabídek a uzavírání licenčních smluv prostřednictvím centralizovaného zadávacího řízení. Nákup je podmíněn nominací alespoň třemi institucemi, přičemž v roce 2022 bylo podáno přes 1600 nominací. Systém rovněž zahrnuje vyjednávání transformačních smluv, které umožňují publikování v režimu otevřeného přístupu (OA), přičemž v roce 2024 bylo publikováno 1917 OA článků. Důraz je kladen na transparentní správu licencí, efektivní přístup k EIZ a postupné zlepšování infrastruktury pro sdílení vědeckých informací.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3421
Životní cyklus e-zdroje v CEL – workflow v ConsortiaManageru
Jiří Jirát (NTK/CzechELib) představil nasazení platformy Consortia Manager, která se zaměřuje na přechod správy elektronických informačních zdrojů (EIZ) na tento systém. Provozuje jej dánská firma Subscription People. Byl zvolen po veřejné zakázce v roce 2023 a umožňuje efektivnější řízení konsorciálních nákupů, včetně sledování workflow, schvalování cenových nabídek a uzavírání licenčních smluv. Příspěvek detailně popisuje jednotlivé fáze procesu – od nominace EIZ a vyjednávání smluv po fakturaci a aktivaci přístupu. Přestože systém přináší větší přehlednost a automatizaci, současně klade nové nároky na administrativní procesy a vyžaduje úpravy workflow. Závěrem přednášky autor zdůrazňuje nutnost dalšího ladění procesů a spolupráce všech zapojených institucí při zavádění nového systému.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3420
Stručný úvod do Seamless Access
Jiří Pavlík(NTK/CARDS) představil ve svém příspěvku technologii Seamless Access usnadňující přihlašování k online službám prostřednictvím federované identity. Uživatelé se mohou bezpečně a pohodlně autentizovat na různých platformách pomocí jednoho účtu, například institucionálního přístupu (univerzity, knihovny nebo výzkumné organizace), bez nutnosti vytvářet nové účty. Tento systém podporuje standardy jako SAML nebo OpenID Connect a je často využíván v akademickém prostředí pro přístup k vědeckým databázím, e-knihám nebo jiným digitálním zdrojům.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3423
Co je COUNTER. Co nového v COUNTER 5.1
Bedřich Košata (BigDigData; člen COUNTER Technical Oversight Group) seznámil účastníky akce s novou verzí standardu Counter. COUNTER (Counting Online Usage of Networked Electronic Resources) verze 5.1 přináší několik významných změn oproti verzi 5, které usnadňují vyhodnocování statistik elektronických informačních zdrojů (EIZ). Hlavním rozdílem je zavedení nových metrik a rozšíření stávajících definic pro přesnější měření uživatelské aktivity. Verze 5.1 zahrnuje například podrobnější rozlišení typů přístupů a interakcí, což umožňuje lepší pochopení způsobu, jakým uživatelé využívají elektronické zdroje. Také se zlepšila kompatibilita s dalšími analytickými nástroji a formáty, což usnadňuje integraci dat z různých systémů.
Další klíčovou změnou je úprava struktury standardních reportů, která reflektuje potřeby knihoven, vydavatelů a dalších poskytovatelů EIZ. Verze 5.1 přidává nové typy reportů a umožňuje větší flexibilitu při vytváření přehledů. Dále byla vylepšena dokumentace a uživatelské pokyny, aby byl celý proces implementace a interpretace statistik jednodušší. Tyto změny vylepšují transparentnost a přesnost statistik, což přispívá k efektivnějšímu rozhodování o správě a využití elektronických zdrojů.
Jaký podíl využívanosti v agregátorských databázích tvoří OA obsah? Využití CELUS pro analýzu (využití štítků)
Jakub Skoček a Jakub Szarzec (KNAV/CzechELib, UK/CzechELib) prezentovali přínos štítků při správě a analýze elektronických informačních zdrojů (EIZ) v systému CELUS. Štítky umožňují kategorizaci titulů, platforem a organizací a usnadňují tvorbu přehledných reportů. Přednáška demonstrovala jejich praktické využití na příkladu Directory of Open Access Journals (DOAJ) v databázi EbscoHost, kde štítkování pomohlo analyzovat zastoupení titulů s APC poplatky, přítomnost DOAJ Seal a celkové využití open access zdrojů. Prezentace zdůraznila výhody tohoto přístupu pro konsorciální správu EIZ a poukázala na nutnost pravidelného čištění dat pro dosažení přesných výsledků.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3422
Zkušenosti VŠ s DDA/PDA EBA/UBCM
Lucie Panchártek Suchá (UK & AKVŠ) představila různé způsoby akvizice e-knih v akademických knihovnách. Evidence Based Acquisition (EBA) a Evidence Based Selection (EBS) fungují na principu předplaceného depozitu, který knihovně umožňuje neomezený přístup k celé kolekci knih po určitou dobu. Po jejím uplynutí knihovna na základě statistik využití vybere konkrétní tituly do trvalého fondu až do výše původního vkladu. Usage-Based Collection Management (UBCM) se soustředí na správu tematických kolekcí, jejichž obsah se vyhodnocuje na základě reálného využití po delší časové období (např. šest měsíců). Demand-Driven Acquisition (DDA) a Patron-Driven Acquisition (PDA) dávají uživatelům možnost nepřímo rozhodovat o nákupu – knihovna vloží depozit a čtenáři získají dočasný přístup k titulům, přičemž po dosažení určitého limitu (např. počtu zobrazených stránek, doby čtení nebo interakcí jako tisk či stažení) se titul automaticky zakoupí. DDA/PDA umožňují flexibilnější správu nákupů, ale vyžadují pečlivé nastavení pravidel, aby se zabránilo neplánovaným výdajům. Přednáška porovnala výhody a úskalí jednotlivých modelů a zdůraznila jejich rostoucí význam pro efektivní správu elektronických informačních zdrojů v knihovnách.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3413
Na VUT byl vyzkoušen moderovaný nákup na strojní fakultě. Model Usage-Based Collection Management (UBCM) zde využívali zaměstnanci, zatímco Demand-Driven Acquisition (DDA) byl určen pro studenty a doporučenou literaturou. Proces výběru probíhal do listopadu, aby bylo možné formálně ukončit nákup pro daný kalendářní rok. Po nákupu při analýze bylo zjištěno, že 18 % zakoupených titulů zůstalo neotevřených.
Na VŠE byl využíván pouze model DDA prostřednictvím platformy ProQuestu, přičemž dřívější zkušenost s EBSCO nebyla uspokojivá. DDA zde fungoval s potvrzením knihovníkem, který kontroloval profilovost titulů, zajišťoval jednorázové objednávky, ověřoval, zda daný titul již není ve fondu, a posuzoval cenu. Při delším rozhodovacím procesu probíhala aktivní komunikace s uživateli. Dále byl na VŠE vyzkoušen model EBA na platformě Emerald v letech 2020–2024. V prvním roce byla kolekce e-knih rozšířena a následně došlo k trvalému nákupu vybraných titulů na základě využití. Výběr prováděli knihovníci, přičemž model umožňoval flexibilní přístup – zatímco v prvním roce byly dostupné všechny tituly, ve druhém roce už byla dostupnost přizpůsobena na základě průběžné komunikace s vyučujícími a analýzy využití.
Dobrá praxe propagace EIZ na VŠ
Kolegyně z Mendelovy univerzity v Brně, ČVUT a ČZU představily různé metody propagace elektronických informačních zdrojů (EIZ), které ve své praxi využívají. Mezi nejefektivnější patří školení a workshopy pro studenty a akademiky, integrace EIZ do výuky a doporučené literatury, online tutoriály a návody, individuální konzultace s knihovníky a zkušební přístupy k novým databázím. Kromě toho se využívají propagační kampaně prostřednictvím sociálních sítí, e-mailů a newsletterů, které informují o dostupných zdrojích. Důležitou roli hraje také spolupráce s vyučujícími, kteří mohou doporučovat relevantní EIZ a motivovat studenty k jejich aktivnímu využívání. Patří sem také osobní přístup při práci s uživateli. Tyto metody přispívají k širšímu povědomí a efektivnějšímu využívání dostupných elektronických zdrojů v akademickém prostředí.
Životní cyklus EIZ na UHK
Barbora Kubátová (Univerzita Hradec Králové) popsala správu EIZ na menší akademické instituci. Přednáška popisuje jednotlivé fáze životního cyklu EIZ, včetně nominace, schvalování, uzavírání smluv, propagace a vyhodnocení využití. Klíčovým problémem je neustálá obměna vedení univerzity, která komplikuje zavedení jednotného postupu při výběru a financování EIZ. Dále byla zmíněna nízká informovanost studentů o dostupnosti e-zdrojů, jejich složitá použitelnost a potřeba aktivní podpory ze strany akademiků. Univerzitní knihovna hraje roli zprostředkovatele podkladů (statistické výkazy využívání EIZ nebo požadavky zaměstnanců na EIZ), ale nemá rozhodovací pravomoci ani vlastní rozpočet na EIZ, což klade nároky na efektivní komunikaci s vedení univerzity. Přednáška rovněž zdůraznila význam analytických nástrojů, jako je CELUS, pro sledování využití zdrojů a optimalizaci investic.
Odkaz na prezentaci: https://hdl.handle.net/20.500.14391/3412
Závěrem se při vzájemné a plodné diskuzi přednášejících a posluchačů zdůraznila důležitost spolupráce mezi institucemi, nutnost propagovat EIZ a efektivně správy informačních zdrojů.
Citace
KOLÍN, Adam. Den EIZ – Komunita komunitě. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2025-30-1-2/den-eiz-komunita-komunite/ [cit. 12.07.2025].