Mgr. Šimon Krýsl, NLK
Počátkem června se v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích uzavřely dvě výstavy, které se alespoň zčásti věnovaly dějinám zdravotnictví. Na obou se podílelo Zdravotnické muzeum NLK a zdá se na místě je představit i čtenářům Lékařské knihovny.
Expozice „Viděno rukama“ (30. ledna – 8. června 2025) představila výtvarná díla nevidomých umělců, kteří dlouhodobě spolupracují s Nadačním fondem Mathilda, nebo se účastnili projektu Mathelier. Nadační fond založila spolu s Lubošem Krapkou v roce 2010 hraběnka Mathilda Nostitz (1936–2021) a rovněž atelier hmatového modelování a 3D studio nese od roku 2021 jméno své patronky. Mathelier nabízí nevidomým a zrakově postiženým vzdělání a seberealizaci ve výtvarné, především keramické tvorbě. Pořádá zároveň workshopy, v nichž mohou zájemci z řad vidící veřejnosti okusit výtvarnou práci bez užití zraku a tak i něco z prožitku nevidomých. Nadační fond se však věnuje i výcviku vodicích psů a založil digitální knihovnu i zvukový časopis Jeden svět. Výstava v Jihočeském muzeu představila sochy Marianny Machalové Jánošíkové, obrazy malířky Ley, keramické objekty Alice Horné, Aleny Stanické, Pavla Slámy, Jany Doušové, Lenky Havlíkové a Boženy Přikrylové. Díla si mohli návštěvníci zamluvit, odkoupit a po skončení výstavy odvézt. V řadě dílen si sami návštěvníci, především ti mladší, vyzkoušeli jak rozpoznávání předmětů denní potřeby, tak keramickou tvorbu pomocí rukou.
Marianna Machalová- Janošíková, Marion (2019) / Foto: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, podsbírka Historie
Snad všechny výstavy muzea zdůrazňují, že každá lidská zkušenost má svou historii. I výstavu Viděno rukama doplňují historické předměty denní potřeby, psací pomůcky a knihy z tyflopedické sbírky Technického muzea v Brně a Zdravotnického muzea NLK. Zdravotnické muzeum zapůjčilo u nás zřejmě jedinečnou ukázku časopisu Zora v Braillově písmu z roku 1965 včetně příloh pro nevidomé šachisty, ukázky Knižnice Zory, nebo připomínek 20. výročí osvobození Československa.
Tabulka a psací stroj pro Braillovo písmu / Technické muzeum v Brně, Tisky a mapy v Braillově písmu / Zdravotnické muzeum NLK
Souprava pro přímou krevní transfuzi, obvazy a léky z vybavení spojeneckých armád, chirurgická souprava nacistické armády / Zdravotnické muzeum NLK
Odkazy na události května 1945 na stránkách Zory zároveň spojují Mathildu a Mathelier s obsahem vitrín na opačném konci výstavní chodby. Drobnější výstavou „Válečné připomínky“ (9. prosince 2024 – 22. června. 2025) vrcholí historická expozice Jihočeského muzea, věnovaná dějinám města Českých Budějovic a především všednímu životu obyvatel města od středověku do 20. století. Závěrečná sekce dokumentuje období nacistické okupace a osvobození roku 1945. Život budějovických obyvatel v protektorátu, koncentračních táborech a věznicích dokládají pečlivě vybrané, solitérní předměty jako býkovec z budějovického gestapa či oděv vězně koncentračního tábora. Dobu beznaděje i dny osvobození však návštěvníci viděli i očima a hlasy dětí: vystaven byl unikátní deník Edity Steinové (1927–1942) z let 1941–1942, i deníkové poznámky další budějovické dívenky ze dnů příchodu amerických i sovětských vojáků do města. Namísto zbraní se představily léky a obvazy z lékařského vybavení vojsk 2. světové války, které zapůjčilo Zdravotnické muzeum, stejně jako jedinou součást uniforem ve výstavě, nacistické výložky a řády, které při odchodu z Prahy v květnu 1945 zahodili zaměstnanci německé lékařské fakulty.
Výložky a odznaky NSDAP a Wehrmachtu, které si v době osvobození odpárali zaměstnanci německého patologicko-anatomického ústavu v Praze a zanechali je v ústavu / Zdravotnické muzeum NLK
Zájemcům o historii medicíny a zdravotnictví stojí ovšem za prohlídku celá historická expozice v Českých Budějovicích. Již u vstupu je vítají dva olbřímí sádrové odlitky soch politiků tereziánské doby od sochaře Caspara von Zumbusch (1830–1915), které novému městskému muzeu roku 1901 věnovalo vídeňské ministerstvo kultu a vyučování. Socha napravo zpodobňuje kancléře Václava Antonína z Kounic (1711–1794), socha vlevo pak dvorního lékaře Marie Terezie a osvícenského reformátora zdravotnictví Gerharda van Swieten (1700–1772). Bronzové originály z roku 1880 jsou součástí pomníku císařovny na vídeňském náměstí Marie Terezie. Stojí za zmínku, že sochař von Zumbusch byl rovněž autorem náhrobku výrobce lékařských nástrojů a přístrojů Františka von Waldek (1833–1912) na pražských olšanských hřbitovech a otcem profesora dermatologie Lea von Zumbusch. Ve výstavě samotné pak uvidí například ranhojičské nástroje k zubním zákrokům a pouštění žilou z první poloviny 18. století.
Caspar von Zumbusch, Gerhard van Swieten (1880) / Foto: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, podsbírka Historie
Citace
KRÝSL, Šimon. Dvě výstavy v Jihočeském muzeu. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2025-30-1-2/dve-vystavy-v-jihoceskem-muzeu/ [cit. 12.07.2025].