PhDr. Veronika Löblová, Zdravotnické muzeum NLK

První podzimní akcí, uskutečněnou 9. října v Konferenčním sále Národního archivu, byl odborný seminář Ochrana audiovizuálních dokumentů a fotografií II. Navázal na předchozí ročník věnovaný problematice uchovávání a péče o audiovizuální a fotografické materiály v paměťových institucích. Seminář, pořádaný Českým komitétem Modrého štítu ve spolupráci s Národním archivem, se konal za účasti odborníků převážně z archivů, muzeí a galerií.

Program byl zaměřen na praktické otázky dlouhodobé ochrany, konzervace a digitalizace fotografií a audiovizuálních nosičů, se zvláštní pozorností na fyzikální a klimatické podmínky ovlivňující jejich uchovávání. Toto téma je aktuální i pro Zdravotnické muzeum NLK, jež fotografické i filmové materiály rovněž spravuje a pečuje o jejich uchování.

Historické fotografické materiály, negativy, pozitivy či filmové pásy patří k nejcitlivějším sbírkovým předmětům. K jejich degradaci často dochází v důsledku nevhodných podmínek prostředí, zejména vlhkosti a teplotních výkyvů. Vlastníkům sbírek zapsaných v Centrální evidenci sbírek (CES) ukládá zákon mimo jiné i povinnost chránit tyto sbírky před nepříznivými vlivy prostředí.

Hned první prezentace Aleny Selucké z Metodického centra konzervace Technického muzea v Brně byla velmi přínosná. Autorka v ní shrnula současné standardy a doporučení pro skladovací podmínky, především teplotu, relativní vlhkost a světelný režim. Zdůraznila význam preventivní konzervace jako základní péče o fotografický materiál. Jde o zajištění vhodných klimatických podmínek, používání ochranných úložných obalů a mobiliáře, ale i bezpečnou manipulaci a způsoby vystavování.

Přestože ideální podmínky v muzejním prostředí prakticky neexistují, je možné regulací parametrů v depozitářích, postupným zlepšováním podmínek a dodržováním doporučených standardů výrazně prodloužit životnost sbírek. Mezi nejčastější problémy patří nadměrná vlhkost, nedostatečné odvlhčování a mechanické poškození při manipulaci.

Dalšími důležitými tématy byly příspěvky kolegů z Národního filmového archivu (NFA), kteří sdíleli své zkušenosti s problematikou uchovávání filmového materiálu a péčí o klimatické prostředí v depozitářích a problematice obnovy poškozených filmových materiálů s využitím moderních technologií při jejich restaurování.

Pavel Jelen (NFA) ve své prezentaci upozornil na důležitost vhodného řízení klimatu v depozitářích, hlavně na stabilitu teploty a vlhkosti, ale také na mikroklimatické odlišnosti v rámci jednoho prostoru. Tyto faktory zásadně ovlivňují životnost citlivých filmových i fotografických materiálů.

Jana Přikrylová a Terezie Hlaváčková (NFA) v dalším příspěvku přiblížily různé typy poškození filmových pásů, včetně degradace filmových nosičů a doporučily postupy jejich bezpečné manipulace a uložení. Zvláštní důraz byl kladen na volbu vhodných obalových materiálů, které zabraňují zadržování vlhkosti a přispívají ke stabilizaci mikroklimatu.

Odpolední část semináře byla orientována spíše na praktické otázky dlouhodobého uchovávání, digitalizace a restaurování audiovizuálních a fotografických dokumentů.

Závěrečná diskuse nabídla prostor pro výměnu zkušeností mezi odborníky z archivů a muzeí, zdůraznila zejména potřebu metodické spolupráce, sdílení znalostí a dalšího vzdělávání v této oblasti. Potvrdila rostoucí význam koordinované součinnosti mezi institucemi a nutnost systematicky sdílet metodiky a osvědčené postupy při ochraně vizuálního kulturního dědictví.

Cílem akce bylo podpořit výměnu odborných informací a zvyšování povědomí o problematice ochrany audiovizuálních fondů v době digitalizace.

Druhou podzimní akcí, která proběhla ve dnech 26. – 27. listopadu 2025 na svém již tradičním místě v budově Národního archivu v Praze na Chodovci, byl 26. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě, letos obohacený o sněhovou nadílku.

Konference pořádaná pod záštitou SKIP, Národního archivu a Národní knihovny ČR byla zaměřena na spolupráci archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče s využitím nejnovějších technologií. Jejím cílem je podpora péče, ochrany a zpřístupňování historického a kulturního bohatství České republiky.

Úvodní blok se věnoval zásadním otázkám digitální správy kulturního dědictví, které se více či méně dotýkají všech zmíněných paměťových institucí. Národní archiv představil projekt Národní digitální badatelny, jehož záměrem je usnadnit evidenci badatelů prostřednictvím centrální evidence využívající elektronickou identitu. Ta umožňuje jednoznačnou identifikaci uživatelů v souladu s pravidly GDPR a zároveň nabízí i možnost vzdáleného přístupu. Badatelé by tak mohli pohodlně z domova nahlížet do jednotlivých badatelen i sledovat přehled svých objednávek a požadavků.

Dopolední program se dále soustředil na problematiku ochrany, restaurování, archivace a digitalizace zvukových dokumentů, tedy oblastí klíčových pro uchování audiofonního kulturního dědictví.

Velmi zajímavý projekt Zaniklé zvony ožívají, prezentoval Český rozhlas ve spolupráci s Wikimedií ČR. Projekt ukázal možnosti restaurování historických nahrávek zvuků dnes již neexistujících zvonů z českého vnitrozemí z období protektorátu, které byly po roce 1942 zrekvírovány. Jejich zvuk byl tehdy zaznamenán pro rozhlasový pořad Zvony mého kraje. Součástí projektu je také dohledání a přiřazení jednotlivých nahrávek ke konkrétním kostelům a zvonicím, jejich doplnění fotografickým materiálem a případné obohacení o současné nahrávky. Tím by mohla vzniknout jedinečná zvuková mapa českých zvonů v čase.

V rámci odpoledního bloku zazněla témata ohledně digitalizace a zpracování negativů a diapozitivů, archivace českých digitálních her v podání zástupců NFA a Knihovny DAMU, či 3D modelování metodou fotogrammetrie na příkladu premonstrátské knihovny kláštera v Nové Říši, které přednesl tým z Historického ústavu AV ČR.

Druhý den se zaměřil na vztah paměťových institucí a umělé inteligence. Zvláště přínosný byl příspěvek představující projekt Česká digitální knihovna a nové uživatelské rozhraní systému Kramerius, na němž spolupracují Moravská zemská knihovna, Knihovna AV ČR a firmy Trinera, s.r.o. a INOVATIKA. Cílem projektu je sjednotit data z jednotlivých digitálních knihoven a nabídnout jejich zpřístupnění z jednoho místa, což výrazně usnadní orientaci uživatelů i samotné vyhledávání. Součástí projektu je také modernizace a zjednodušení uživatelského rozhraní, které tak bude přístupnější širšímu okruhu badatelů i veřejnosti, a v příštím roce plánovaný přechod na novou verzi systému Kramerius.

Dvoudenní program poskytl bohatý přehled aktuálních trendů v oblasti digitálních technologií a ukázal, že digitalizace, moderní technologie i umělá inteligence se stávají nedílnou součástí péče o kulturní dědictví a otevírají nové příležitosti i jeho zpřístupňování veřejnosti.

Letošní 26. ročník konference opakovaně prokázal svůj význam jako klíčová platforma pro sdílení zkušeností, prezentaci inovativních projektů a propojování odborníků napříč paměťovými institucemi. Představené projekty i otevřená diskuse přinesly inspiraci pro další rozvoj a znovu potvrdily, že spolupráce napříč sektory je cestou k efektivnějším a uživatelsky přívětivějším řešením. Konference tak opět nastavila směr pro další společné kroky v digitálním světě.

---

Citace

LÖBLOVÁ, Veronika. Podzimní akce v Národním archivu. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2025-30-3-4/podzimni-akce-v-narodnim-archivu/ [cit. 15.01.2026].