Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost: 90. léta

Mgr. Alexandra Surá, Ph.D., NLK

Po roce 1989 dochází v důsledku politických a ekonomických změn k rozsáhlé transformaci zdravotnictví. V rámci jeho decentralizace jsou zrušeny Okresní ústavy národního zdraví (OÚNZ) a Krajské ústavy národního zdraví (KÚNZ). Začíná také proces privatizace, zejména v oblasti ambulantních zdravotnických služeb, který probíhá na základě zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních. V jeho důsledku vzniká řada soukromých ordinací. Část lůžkových zařízení byla převedena na obce a kraje nebo zprivatizována, přičemž správu nad některými nemocnicemi později převzalo Ministerstvo zdravotnictví. Součástí reformy bylo přijetí zákona č. 551/1991 Sb. o všeobecném zdravotním pojištění, který byl v průběhu času nahrazen pozdější právní úpravou. Vzniká řada zdravotních pojišťoven, jejichž počet se postupem času sníží. Podle Listiny základních práv a svobod, vydané pod č. 2/1993 Sb., je v článku 31 stanoveno, že každý má právo na ochranu zdraví, a že občané mají na základě veřejného pojištění právo na bezplatnou zdravotní péči a na zdravotní pomůcky za podmínek, které stanoví zákon.

V roce 1992 byl přijat Etický kodex práv pacientů, který významně přispěl k demokratizaci vztahu mezi lékařem a pacientem. Zakotvil mimo jiné svobodnou volbu zdravotní pojišťovny, právo na úplnou informaci o zdravotním stavu pacienta, možnost odmítnout navrženou léčbu a svobodnou volbu lékaře i zdravotnického zařízení. [1]

Jaké populárně naučné publikace týkající se zdraví vycházely v 90. letech?

Na knižním trhu se objevují překlady zahraničních velkoformátových populárně-naučných publikací, jejichž  cílem je zprostředkovat poznatky týkající se zdraví co nejširšímu okruhu čtenářů srozumitelnou a přehlednou formou. Knihy jsou koncipovány s ohledem na snadné vyhledávání a porozumění potřebným informacím. Čtenář získává konkrétní rady, postupy a doporučení, které může uplatnit ve svém každodenním životě. Text doplňuje bohatý obrazový materiál – ilustrace, fotografie, schémata, tabulky, grafy, piktogramy a často i navigační pruh, tedy barevný pás označující kapitoly či tematické celky v horní nebo okrajové části stránky, který usnadňuje orientaci. V této formě vycházejí publikace typu domácí lékař, ve kterých jsou shrnuty základní informace o prevenci, příznacích, diagnostice a léčbě nejčastějších onemocnění, doplněné o zásady zdravého životního stylu, praktické rady pro samoléčbu, a doporučení, kdy je vhodné vyhledat odbornou lékařskou pomoc. Mezi takto vydané publikace patří Rodinný lékař: domácí rádce (1993) [2], Praktický domácí lékař (1992) [3], Rodinná encyklopedie zdraví (1993) [4].

Dále vycházely tituly pro ženy, ve kterých čtenářky nacházely rady a informace o tělesném a psychickém zdraví, jednotlivých životních obdobích, intimním životě, péči o tělo i kondici. Vychází například Žena od A po Z: Komplexní praktický rádce ve zdraví i v nemoci pro ženu každého věku (1993) [5], Sexuální štěstí pro ženy: praktická příručka (1991) [6]. V uvedeném formátu vycházely také knihy určené pro budoucí matky. Tyto příručky nabízely praktické rady týkající se početí, těhotenství, přípravy na porod, porodu, kojení, šestinedělí a ranou péči o dítě. Příkladem může být Velká kniha o matce a dítěti (1992) [7]. Vycházejí rovněž publikace zaměřené na zdraví dětí například Velká kniha zdraví dítěte. [8]

V tomto období jsou k dispozici také publikace zaměřené na konkrétní nemoci, které srozumitelnou formou představují potřebné informace o dané nemoci i užitečné rady, jak ji zvládat v každodenním životě. Jejich autory jsou zpravidla čeští odborníci na danou oblast. Z těchto publikací lze například  jmenovat tituly: Jak žít s lupénkou (1995) [9], Atopický exém (1997) [10], Život s astmatem, bronchitidou a plicní rozedmou (1994) [11], Diabetes mellitus: vysvětlení a rady (1999) [12], Epilepsie: základní informace (1997) [13]. Liga proti rakovině poskytuje letáky určené pacientům s různými nádorovými onemocněními, včetně rakoviny plic, prsu, dělohy, prostaty a tlustého střeva. [14, 15, 16, 17, 18]

Kuchařská kniha z edice Diety pro nejčastější choroby / NLK

Na trhu se objevila široká škála nových kuchařských knih zaměřených na dietoterapii a výživu, ve kterých čtenář obvykle nalezl základní informace o daném onemocnění, doporučený  způsob stravování a výběr receptů. Vycházejí publikace věnované stravování při diabetu, při onemocnění jater a žlučníku, při vysokém krevním tlaku, zvýšené hladině cholesterolu, osteoporóze, onemocnění ledvin a celiakii, Crohnově chorobě a ulcerózní kolitidě. [19, 19, 20, 21, 22, 23, 25, 26] Za zmínku stojí edice Diety pro nejčastější choroby, ve které vycházejí brožované příručky, které mají jasnou a jednotnou strukturu – poučení pro nemocné, potraviny zakázané, potraviny doporučené a recepty. [21, 22, 23] Nechyběly ani kuchařky pro redukci váhy, nabízející nízkokalorické recepty a praktické tipy pro každodenní vaření. [27] Dále jsou vydávány kuchařské knihy věnované alternativním směrům ve výživě, například makrobiotice založené na vyváženosti principů jin a jang [28], dělené stravě oddělující sacharidy a bílkoviny [29], dietě podle krevních skupin, předpokládající vhodnost potravin podle genetických predispozic jednotlivce [30], veganské a vegetariánské kuchařky zaměřené na rostlinné zdroje živin [31] a kuchařky ájurvédské, inspirované starověkým indickým učením a kladoucí důraz nejen na výběr potravin, ale i na jejich správné kombinování a přípravu [32].

Rovněž se objevuje široká nabídka literatury zaměřené na esoteriku a alternativní způsoby léčby. Tento fenomén odráží nejen rostoucí zájem veřejnosti o netradiční přístupy k zdraví a spiritualitě, ale také volnost, kterou lidé získali po politických změnách. [33, 34]

Jaké bylo povědomí o nekonvekční  medicíně v 90. letech 20. století?

Po roce 1989 nastal v české společnosti výrazný rozmach nekonvenční medicíny. Do té doby se o tuto oblast zajímal jen úzký okruh zájemců, většina aktivit probíhala neoficiálně a kontakty na lidové léčitele se šířily osobním doporučením. Mezi léčitelské osobnosti té doby patřili léčitel a bylinkář Jan Mikolášek (1889–1973), filosof, léčitel a biotronik Josef Zezulka (1912–1992) či sušický kněz František Ferda (1915–1991). Otevření hranic přineslo možnost setkat se s novými myšlenkovými směry a léčebnými postupy. Po období centralizovaného zdravotnictví, kdy vědecká medicína byla jediným modelem zdravotní péče a léčba patřila do kompetence lékařů, se objevila nekonvenční medicína, která nabízela něco nového: možnost aktivního rozhodování o své léčbě, osobní přístup a celostní pohled na tělo. Právě tento způsob práce s pacientem vzbudil u mnohých lidí zájem a důvěru, zejména v kontrastu s předchozí zkušeností s autoritativním a institucionalizovaným zdravotnictvím. Na ministerstvu zdravotnictví byla po revoluci na krátkou dobu zřízena Komise pro alternativní medicínu. [1, 33, 34]

Homeopatie, která byla po druhé světové válce prohlášena za nevědeckou, a její provozování bylo zakázané, si po roce 1989 nachází své příznivce. Jedná se o alternativní léčebnou metodu, která vychází z principu podobné se léčí podobným, a u které se k léčbě využívají silně ředěné přípravky.  Po revoluci se začínají formovat první homeopatické společnosti a organizace. Při tehdejším Institutu pro další vzdělávání lékařů a farmaceutů byla zřízena subkatedra homeopatie, která existovala do roku 2005. [1, 33]

Možnost léčby homeopatií byla nabízena některými lékaři; v čekárnách zdravotnických zařízení byly umisťovány letáky a informační materiály. Homeopatika začínají být dostupná také v lékárnách. Pro širokou veřejnost jsou organizovány kurzy a semináře, na kterých jsou představovány principy a možnosti této alternativní terapie. Kromě publikací určených primárně pro zájemce o studium homeopatie, vycházely také tituly zaměřené na samoléčbu pomocí homeopatických prostředků, například Homeopatie: jak se můžeme sami léčit (1992) [35], Homeopatie: praktický průvodce každodenní péčí o zdraví (1995) [36], Homeopatická samoléčba (1995) [37], Praktická homeopatie – cesta ke zdraví, rádce pro celou rodinu (1997) [38].

K dalším nekonvenčním způsobům péče o zdraví patří tradiční čínská medicína (TČM), která zahrnuje několik léčebných a profylaktických postupů, přičemž mezi základní patří akupunktura, dietika, tuina, tradiční čínské cvičení Čchi-kung a fytoterapie. Před revolucí byla v povědomí veřejnosti především akupunktura, kterou mohli vykonávat pouze lékaři na základě povolení Ministerstva zdravotnictví ČSR. [1, 33, 39, 40, 41, 43] K širšímu zájmu veřejnosti o tradiční čínskou medicínu přispěla také kniha Kovem a ohněm (1974), vydaná v 70. letech, ve které její autor Václav Kajdoš přiblížil historii čínského lékařství a seznámil čtenáře s principy TČM, jejími diagnostickými a léčebnými metodami. [40] Další publikací, která podnítila zájem o tuto oblast, je legendární bestseller Křížovka života Josefa Jonáše, vydaná v roce 1988, ve které autor v rámci orientální medicíny představuje vybrané metody tradiční čínské medicíny. [41] Po revoluci se významným představitelem tradiční čínské medicíny stala Československá SinoBiologická společnost, která byla založena v roce 1990. V témže roce je založena 1. škola tradiční čínské medicíny. Pod záštitou uvedených institucí začínají být pořádány kurzy a semináře, které kromě lékařů a zdravotníků mohou absolvovat i laici. [39] Z publikací vydaných v 90. letech, které jsou primárně určené laické veřejnosti, lze uvést například Průvodce čínskou medicínou (1996) [44], Cesta bílého jeřába, aneb tajuplná pouť do šerého dávnověku JIN a JANGU (1998) [45] či Moře jangů (1998) [46].

Využívání léčivých účinků bylin mělo v českých zemích dlouhou tradici. Ještě před rokem 1989 lidé běžně sahali po osvědčených domácích receptech. Patřilo k nim například využití podbělu při kašli, lopuchu a kopřivy na podporu růstu vlasů, jitrocele a řapíku na drobná poranění či odvaru dubové kůry do hojivé sedací koupele doporučované při hemeroidech a pro podporu hojení nastřižené hráze po porodu. I v období socialismu vyšlo několik publikací, které poskytovaly informace o léčivých rostlinách, např. Zelená lékárna (1985) [47], Kapesní atlas léčivých rostlin (1986) [48] či kritické vydání Mathioliho herbáře pod názvem Herbář, jinak Bylinář, velmi užitečný (1982) [49]. K šíření povědomí o léčivých rostlinách přispěl také sběr a výkup bylin pořádaný některými státními podniky či organizovaný sběr léčivých rostlin na základních školách. Sušené byliny byly taky dostupné nejen ve specializovaných prodejnách, ale i v lékárnách. [50] Po sametové revoluci došlo k výraznému oživení zájmu o léčivé rostliny, a to zejména v souvislosti s rostoucí popularitou nekonvenční medicíny a alternativních metod léčby. Na trhu se začínají objevovat nové knihy zaměřené na fytoterapii, z nichž v té době stály v popředí sedmidílný Herbář léčivých rostlin (1994-1999) autorů Jiřího Janči a Josefa A. Zentricha, který obsahoval komplexní přehled léčivých rostlin, včetně informací o jejich účincích a způsobu zpracování [51], a kniha Zdraví z Boží lékárny (1991) rakouské léčitelky Marie Treben [52]. Rovněž vznikaly specializované obchody s bylinnými přípravky, které byly často spojeny s poradenskou činností. Bylinné produkty postupně zaplnily trh a staly se běžnou součástí nabídky alternativní medicíny.

V 90. letech se začaly výrazně prosazovat také další alternativní léčebné metody, například ájurvéda, aromaterapie, léčivá energie pyramid, krystaloterapie či biotronika. [33, 34]

Významnou roli při popularizaci alternativních přístupů k léčbě sehrála média. V některých periodikách jsou představovány různé metody nekonvenční léčby, případně jsou v rámci reklam nabízeny jejich služby či produkty. Televizní stanice zvou odborníky z různých směrů alternativní medicíny do svých diskusních, lifestylových či ranních zpravodajsko-publicistických pořadů. Podobně i rozhlas dával těmto expertům prostor, aby představili principy jednotlivých metod a odpovídali na dotazy posluchačů. [53]

Jakým způsobem byla veřejnost informována o problematice drog?

Po roce 1989 došlo k zásadním společenským, politickým a ekonomickým změnám, které vytvořily podmínky pro expanzi omamných látek. Otevření hranic a s ním spojený volnější pohyb osob i zboží výrazně zvýšilo jejich dostupnost. K šíření drog navíc přispělo pronikání nových západních vlivů a subkultur, včetně rave a klubové kultury do českého prostředí, které přinesly nové typy drog. Ekonomické změny a nejistota spojená s transformací společnosti navíc vytvářely prostředí, v němž byli někteří lidé náchylnější k experimentování a rizikovému chování. Ve spojitosti s užíváním drog stoupala kriminalita. Ukázalo se jako nutné, aby veřejnost, která si dosud spojovala uživatele drog s feťáckými doupaty, byla obeznámena s novou realitou. Drogy jsou nyní nabízeny na veřejných místech, diskotékách, barech, v klubech, hudebních festivalech, dokonce i před školami. Osoby pod vlivem drog se pohybují na veřejnosti, a jejich chování nezřídka obtěžuje či ohrožuje ostatní. [54, 55]

Odborníci z řad zdravotníků, politiků a kriminalistů zdůrazňují, že je nezbytné tento problém řešit. V roce 1990 vzniká Komise vlády ČSFR pro narkotika, která působila jenom krátce a zanikla s rozpadem federace. V listopadu 1991 je vytvořen centralizovaný specializovaný útvar zaměřený na boj proti drogové kriminalitě Protidrogová brigáda Federálního policejního sboru (později Národní protidrogová centrála). Roku 1993 vznikla Meziresortní protidrogová komise, složená z ministrů, a byla přijata první vládní Koncepce protidrogové politiky, jejíž pozornost se soustředila na tři oblasti: budování koordinačních struktur na centrální i regionální úrovni, rozvoj primární prevence a zavedení systému sběru dat o drogách. Rovněž jsou zakládány organizace zaměřené na pomoc lidem užívajícím drogy. V roce 1990 byla založena organizace Sananim, která otevřela první terapeutickou komunitu v Němčicích. O rok později vznikla Společnost Podané ruce, jež zahájila resocializační program pro dlouhodobě závislé na Moravě a rozvíjela terénní práci přímo v prostředí uživatelů drog. Středisko prevence a léčby drogových závislostí Drop In zavedlo substituční léčbu a rozšířilo terénní programy. V roce 1995 byl v Psychiatrické léčebně Červený dvůr otevřen detoxifikační ústav. [54, 55, 56]

Osvětová kampaň, která probíhá prostřednictvím médií, škol, veřejných akcí, přednášek a informačních materiálů, informuje o tom, co jsou drogy, které druhy omamných látek jsou v Čechách nejrozšířenější, jaké mají účinky a jaká jsou s jejich užíváním spojená zdravotní rizika, a také, co je závislost a jak se projevuje abstinenční syndrom či předávkování. Stejně tak poskytuje informace o místech, kde hrozí nebezpečí nabídky drog, o nejohroženějších skupinách populace, o způsobech, jak rozpoznat, že blízká osoba drogy užívá, a o tom, kde je možné vyhledat pomoc. [56]

Příručka k drogové problematice / NLK

Vycházejí informační materiály určené jednotlivým populačním skupinám; pro uživatele drog je například určena brožura s názvem ‚…když už bereš…‘ (1999), která přináší přehled zdravotních rizik spojených s užíváním drog, doporučení, jak tato rizika minimalizovat, a pokyny, jak jednat v kritických situacích. [57] Pro rodiče jsou připraveny publikace Drogová závislost: Může být ohroženo i Vaše dítě? (1994), Alkohol, drogy a vaše děti (1992), které kromě základních informací o drogách nabízejí rady, jak mluvit s dětmi a mladistvými o návykových látkách, jak rozpoznat varovné signály užívání, na které změny chování si dávat pozor a kam se obrátit o pomoc. [58, 59] Mladistvým, rodičům a pedagogům byla určena publikace Lesk a bída drog (1999) [60]. Publikace určené pedagogům poskytují postupy a techniky zaměřené na prevenci užívání drog dětmi a mladistvými, např. Metodika protidrogové prevence pro pedagogy. [61] Veřejné povědomí o drogách se také  utvářelo na základě osobní zkušenosti, například když lidem byla droga nabídnuta nebo se setkali s osobou pod vlivem drog. Média, která již nejsou zatížena cenzurou, o problému bez obalu informují, jak ve zpravodajství, v diskuzních pořadech, dokumentech či reportážích. Do veřejného slovníku vstoupily pojmy jako smažka či fetka, spojenými s osobou výrazně podvyživenou, se zanedbanou hygienou, špinavým oblečením, zápachem či boláky po těle. Rostoucí dostupnost nelegálních látek byla také v povědomí lidí spojována s aktivitami nově vznikajících kriminálních skupin a balkánskou mafií. Sametová revoluce přinesla svobodu a možnosti, které v období totality nebyly myslitelné. Zároveň však odhalila slabá místa společnosti, jejichž řešení se stalo výzvou pro budoucí směřování země.

Literatura:

  1. ANDĚL, Michal; ČERNÝ, Karel; DIVIŠOVÁ, Bohdana; HLAVÁČKOVÁ, Ludmila; KŘÍŽOVÁ, Eva et al. Velké dějiny zemí Koruny české. Tematická řada, Lékařství. Praha: Paseka, 2023. ISBN 978-80-7637-331-0.
  2. SMITH, Tony. Rodinný lékař: domácí rádce.1. čes. vyd. Martin : Osveta, 1993. 319 s. : il. ; 29 cm. ISBN: 80-217-0441-1.
  3. Praktický domácí lékař: americká lékařská společnost. Přeložil Anna GOMBOŠOVÁ, přeložil Vladimír RYŠKA. Martin: Osveta, 1992. ISBN 80-217-0420-9.
  4. Rodinná encyklopedie zdraví. Praha: Gemini, 1993. ISBN 80-7161-057-7.
  5. STOPPARD, Miriam. Žena od A po Z: Komplexní praktický rádce ve zdraví i v nemoci pro ženu každého věku. 1993. ISBN 80-85186-26-8.
  6. YAFFÉ, Maurice a FENWICK, Elizabeth. Sexuální štěstí pro ženy: praktická příručka. Martin: Osveta, 1991. ISBN 80-217-0407-1.
  7. FENWICK, Elizabeth. Velká kniha o matce a dítěti. Bratislava: Perfekt, 1992. ISBN 80-85261-21-9
  8. ZAND, Janet; WALTON, Rachel a ROUNTREE, Bob. Velká kniha zdraví dítěte: dětská léčba od A do Z bezpečně a efektivně. Olomouc: Votobia, 1997. ISBN 80-7198-327-6.
  9. NOVOTNÝ, František a HÁJEK, Jaroslav. Jak žít s lupénkou. Praha: Makropulos, 1995. ISBN 80-901776-3-8
  10. ČAPKOVÁ, Štěpánka; ŠPIČÁK, Václav a VOSMÍK, František. Atopický ekzém. Praha: Makropulos, 1997. Trápí vás- ; Sv. 4. ISBN 80-86003-09-4.
  11. GEISLER, Linus. Život s astmatem, bronchitidou a plicní rozedmou. České Budějovice: Dona, 1994. ISBN 80-85463-43-1.
  12. Diabetes mellitus : vysvětlení a rady, . Běstvina: Geum, 1999. ISBN 80-86256-06-5.
  13. Epilepsie : základní informace, . Praha: Společnost „E“, 1997.
  14. TESAŘOVÁ, Petra, 1997. Rakovina plic. Praha: Liga proti rakovině.
  15. DIENSTBIER, Zdeněk, 1997. Rakovina prsu u žen. Praha: Liga proti rakovině. Informace pro zdravé i nemocné.
  16. CHVÁTALOVÁ, Dana, 1997. Rakovina dělohy : informace pro nemocné. Praha: Liga proti rakovině.
  17. CHVÁTALOVÁ, Dana, 1997. Rakovina prostaty : informace pro nemocné. Praha: Liga proti rakovině.
  18. SKALA, Evžen, 1997. Rakovina tlustého střeva. Praha: Liga proti rakovině. Informace pro zdravé i nemocné.
  19. SEČANSKÝ, Imrich a HORVÁTHOVÁ, Anna. Vaříme diabetikům. Praha: Avicenum, 1991. ISBN 80-201-0222-1.
  20. KREKULOVÁ, Laura a ŘEHÁK, Vratislav, 1999. Dieta při onemocněních jater a žlučníku. Praha: Triton. Diety ; Sv. 8. ISBN 80-7254-023-8.
  21. Diety při onemocnění hypertenzí : vysoký krevní tlak: recepty, rady lékaře, . Praha: Sdružení MAC. Diety pro nejčastější choroby ; Sv. 24. ISBN 80-86015-45-9.
  22. Diety při zvýšené hladině cholesterolu (hypercholesterolémie): recepty, rady lékaře, . Praha: Sdružení MAC. Diety pro nejčastější choroby ; Sv. 14. ISBN 80-86015-12-2.
  23. Diety při onemocnění osteoporózou : recepty, rady lékaře, . Praha: Sdružení MAC. Diety pro nejčastější choroby ; Svazek 10. ISBN 80-86015-05-X.
  24. TEPLAN, Vladimír, 1999. Dieta při onemocnění ledvin a močových cest: dietní zásady. Praha: Triton. Diety ; 6. ISBN 80-7254-017-3.
  25. Diety při onemocnění celiakií (nesnášenlivost lepku): recepty, rady lékaře, . Praha: Sdružení MAC,
  26. KOHOUT, Pavel a PAVLÍČKOVÁ, Jaroslava, 1998. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida: dieta a rady lékaře. Čestlice: P. Momčilová. Dieta; sv. 8. ISBN 80-85936-23-2.
  27. Diety při onemocnění obezitou : (redukční dieta) : recepty, rady lékaře, . Praha: Sdružení MAC, 1999. Diety pro nejčastější choroby ; Svazek 26. ISBN 80-86015-47-5.
  28. KUSHI, Michio, 1994. Přírodní léčení makrobiotikou. Košice: Východoslovenské vydavateľstvo. ISBN 80-234-0079-7.
  29. VAN STRATEN, Michael a GRIGGS, Barbara, 1998. Dělená strava: superdieta. Praha: Jan Vašut. ISBN 80-7236-066-3.
  30. D’ADAMO, Peter J a WHITNEY, Catherine, 1998. Výživa a krevní skupiny: individuální řešení diety k uchování zdraví, pro dlouhověkost a k dosažení ideální hmotnosti. b.m.: California Fitness Bohemia. ISBN 80-238-4879-8.
  31. Vegetariánská kuchyně: vaříme pro dva: s fantazií připravované pokrmy pro společné pochutnání. Čestlice: Rebo. ISBN 80-7234-062-X.
  32. DOVALOVÁ, Zora, 1998. Ajurvédická léčitelská kuchařka: [v souladu s principy legendárního českého léčitele pátera Ferdy]. Bratislava: Eko-konzult. ISBN 80-88809-43-6.
  33. KŘÍŽOVÁ, Eva. Alternativní medicína v České republice. Praha: Karolinum, 2015. ISBN 978-80-246-2498-3
  34. KVAPILOVÁ, Ivana. Seznam lidových léčitelů. Praha: Orfeus, 1991. ISBN 80-85522-01-2.
  35. ROSIVALOVÁ, Vera. Homeopatie: jak se můžeme sami léčit. Bratislava: Pictus, 1992. ISBN 80-7128-005-4.
  36. HAYFIELD, Robin. Homeopatie: praktický průvodce každodenní péčí o zdraví. Praha: Ikar, 1995. ISBN 80-7176-168-0.
  37. CHAPPELL, Peter. Homeopatická samoléčba. Praha: Alternativa, 1995. ISBN 80-85993-04-X.
  38. JANČA, Jiří. Praktická homeopatie: cesta ke zdraví: rádce pro celou rodinu. Olomouc: Fontána, 1997. ISBN 80-86179-00-1.
  39. https://www.tcm.cz/
  40. RŮŽIČKA, Radomír. Příručka praktické akupunktury. Online. Praha: Ústřední ústav železničního zdravotnictví, 1978.
  41. KAJDOŠ, Václav. Kovem a ohněm: akupunktura. Praha: Pressfoto, 1974.
  42. JONÁŠ, Josef a POSPÍŠIL, Jaroslav. Křížovka života / [moudrost orientální medicíny a dnešek / ilustrace Jaroslav Pospíšil]. Ústí nad Labem: Severočeské nakladatelství, 1988. ISBN 80-7047-019-4.
  43. ANDO, Vladimír a BAREŠOVÁ, Milada, 1995. Klasická čínská medicína: základy teorie. Hradec Králové: Svítání. ISBN 80-901788-0-4.
  44. BEINFIELD, Harriet a KORNGOLD, Efrem. Průvodce čínskou medicínou. Praha: Nezávislý novinář, 1996. ISBN 80-901539-7-6.
  45. JOACHIMOVÁ, Eva. Cesta bílého jeřába, aneb, Tajuplná pouť do šerého dávnověku JIN a JANGU. Praha: Pragma, 1998. ISBN 80-7205-489-9.
  46. TOMEK, Dušan a ZENTRICH, Josef Antonín. Moře jangů: bod dlouhého života. Olomouc: Fontána, 1998. ISBN 80-86179-03-6.
  47. RUBCOV, Valentin Gennad’jevič a BENEŠ, Karel. Zelená lékárna. 2. vydání. Praha : Lidové nakladatelství, 1985. 308 stran : ilustrace, tabulky ; 20 cm.
  48. JIRÁSEK, Václav; STARÝ, František a SEVERA, František, 1986. Kapesní atlas léčivých rostlin. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. Knižnice obrazových publikací.
  49. MATTIOLI, Pietro Andrea a HÁJEK Z HÁJKU, Tadeáš. Herbář, jinak Bylinář, velmi užitečný. Praha: Odeon, 1982.
  50. STARÝ, František. Počátky Ústřední komise pro sběr a pěstování léčivých rostlin a činnost prof. dr. E. Skarnitzla v ní. Naše liečivé rastliny. 1982, roč. 19, č. 2, s. 33-35. ISSN 0323-2646.
  51. JANČA, Jiří a ZENTRICH, Josef Antonín. Herbář léčivých rostlin: receptář. Praha: Eminent, 1994. ISBN 80-85876-02-7.
  52. TREBEN, Maria. Zdraví z boží lékárny: Léčivé byliny, rady a zkušenosti. České Budějovice: Dona, 1991. ISBN 80-900080-6-2.
  53. Zdroj: https://www.lidovky.cz/nazory/televize-od-stavky-v-roce-1989-ke-stavce-v-roce-2000.A090701_105240_ln_nazory_hrn
  54. ŠTABLOVÁ, Renata. Drogy, kriminalita a prevence. Praha: Policejní akademie České republiky, 1997. ISBN 80-85981-64-5.
  55. NOŽINA, Miroslav, 1997. Svět drog v Čechách. Praha: KLP. ISBN 80-85917-36-X.
  56. POPOV, Petr, 1994. Přehled drog a jejich účinků. Praha: Národní centrum podpory zdraví. Maják prevence drogových závislostí. ISBN 80-7071-013-6.
  57. KREKULOVÁ, Laura, 1999. -když už bereš- :informace pro uživatele. Praha: Triton. ISBN 80-7254-064-5.
  58. PRESL, Jiří, 1994. Drogová závislost : Může být ohroženo i Vaše dítě?. Praha: Maxdorf. Medica ; Praktické rady lékaře 9. ISBN 80-85800-18-7.
  59. NEŠPOR, Karel a CSÉMY, Ladislav, 1992. Alkohol, drogy a vaše děti: jak problémům předcházet, jak je včas rozpoznat, jak je zvládat. Online. Praha: Sportpropag.
  60. RIESEL, Petr, 1999. Lesk a bída drog: praktická příručka pro mládež, rodiče a pedagogy. Olomouc: Votobia. ISBN 80-7198-348-9.
  61. NOVÁKOVÁ, Dagmar, 1993. Metodika protidrogové prevence pro pedagogy. Praha: Národní centrum podpory zdraví. ISBN 80-7071-006-3.

Citace

SURÁ, Alexandra. Zdraví a nemoc v povědomí našich předků od pravěku po současnost: 90. léta. Lékařská knihovna. Online. 2025, roč. 30, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2025-30-3-4/zdravi-a-nemoc-v-povedomi-nasich-predku-od-praveku-po-soucasnost-90-leta/ [cit. 15.01.2026].