Bc. Procházková Vladimíra, NLK
Statistické vykazování činnosti knihoven ČR probíhá několikerým způsobem. Proces sběru statistických dat v českých knihovnách se řídí podle rezortní příslušnosti, s tím že Národní knihovna souhrnně postupuje poskytnutá data pro portál Informace pro knihovny a Library Map of the World.
NIPOS shromažďuje statistické údaje za knihovny v přímém řízení Ministerstva kultury (Národní knihovna ČR a Moravská zemská knihovna, Knihovna a tiskárna pro nevidomé K. E. Macana), krajské knihovny zřizované krajskými úřady, knihovny zřizované obcemi a městy, knihovny muzeí a galerií a další knihovny poskytující veřejné knihovnické a informační služby.
V některých sítích specializovaných knihoven shromažďují statistické údaje jiné instituce. Sběr těchto údajů je prováděn na základě vzájemné dohody.
- Zdravotnické knihovny – sběr zajišťuje Národní lékařská knihovna,
- knihovny ústavů České akademie věd – sběr zajišťuje Knihovna AV ČR,
- vysokoškolské knihovny – sběr údajů zajišťuje Asociace knihoven vysokých škol,
- školní knihovny – sběr dat o činnosti knihoven je součástí výkazu R-13-01 (výkaz o ředitelství škol).
Zdravotnické knihovny
Statistické výkazy vyplňují zdravotnické knihovny sítě veřejných informačních služeb ve zdravotnictví, evidované MK ČR, jejichž zřizovateli jsou právnické osoby (zdravotnická zařízení) nebo fyzické osoby. Metodika a zpracování výkazu O (MZ)1-01 je v kompetenci Národní lékařské knihovny.
Národní lékařská knihovna provádí shromažďování statistických dat nepřetržitě od roku 1992. Na tomto základě pak vytváří statistické přehledy vydávané pod názvem „Statistické ukazatele knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky“.
Knihovnická statistika plní důležitou roli nejen pro přehledy vykazování činnosti vlastního pracoviště. Slouží i pro sestavy oborových statistických přehledů Ministerstva kultury ČR a pro mezinárodní přehledy The International Federation of Library Associations and Institutions (IFLA), které plní úlohu mezinárodního srovnávání knihoven..
Statistika knihovnických činností zdravotnických knihoven zahrnuje údaje o registrovaných uživatelích, výpůjčkách, službách klasických, elektronických a speciálních, provozní době, personálním zajištění a výdajích.
Porovnání vybraných parametrů o činnosti zdravotnických knihoven v letech 2017–2023
| 24 parametrů o činnosti zdravotnických knihoven | |
| Počet knihovních jednotek | Výdaje na knihovní fond |
| Počet výpůjček celkem | Počet zobrazených (stažených) dokumentů |
| Počet titulů docházejících tištěných periodik | Počet hodin vzdělávacích akcí |
| Počet rešerší | Počet účastníků vzdělávacích akcí |
| MVS jiné knihovně | Počet studijních míst |
| MVS z jiné knihovny | Plocha knihovny pro uživatele |
| Počet EDD | Počet hodin pro veřejnost týdně |
| Počet kopií v tištěné formě | E-knihy – celé knihy |
| Počet vytvářených databází | E-knihy – celé kapitoly |
| EIZ | Připojení WIFI |
| Počet zaregistrovaných uživatelů | Webová stránka |
| Rozsah úvazků knihovnicko-informačního pracoviště k 31.12. | Elektronický katalog |
Provedli jsme porovnání 8 vybraných charakteristických ukazatelů statistického zjišťování zdravotnických knihoven posledních pěti let. Pro srovnatelnost dat jsme zahrnuli údaje 97 zdravotnických knihoven, které odevzdaly statistický výkaz v loňském roce.
Graf 1: Počet zdravotnických knihoven a informačních středisek v letech 2017-2023
Ve vykazovaných letech můžeme sledovat mírně klesající akvizici dokumentů do knihovního fondu. Pokles mezi lety 2019 a 2023 činí 60 tis. jednotek.
Graf 2: Počet knihovních jednotek – Celkový stav knihovních jednotek všech druhů dokumentů zapsaných k 31. 12. vykazovaného roku v přírůstkových seznamech zmenšený o počet knihovních jednotek zapsaných v seznamech úbytků.
V počtu titulů docházejících periodik sledujeme pokles (2019-2023 snížení o 23 %). Tento typ dokumentů nahrazuje zvyšující se počet elektronických zdrojů (cca +26 % oproti 2019).
Graf 3: Počet titulů docházejících tištěných periodik – Součet titulů tištěných periodik vydávaných v ČR i v zahraničí a docházejících na vykazující pracoviště (včetně výměny a darů).
Graf 4: Počet licencovaných elektronických zdrojů – Počet elektronických databází (bibliografické, plnotextové a faktografické), do nichž má knihovna pro své uživatele zajištěn přístup.
Počet zaregistrovaných uživatelů v roce 2023 téměř dosahuje počtu před pandemií COVID – 19 v roce 2019. Navzdory tomu klesá počet zaznamenaných výpůjček (minus 37 % mezi roky 2019-2023). Tradičně sledovaný ukazatel počtu fyzických výpůjček v lékařských knihovnách se snížil na 356 tis. ročně. Nedokazuje ale návštěvnost nebo využití dalších a nových služeb. Fyzickou formu výukových materiálů častěji nahrazují digital-born dokumenty.
Graf 5: Počet zaregistrovaných uživatelů – Počet uživatelů (fyzických i právnických osob), kteří byli během vykazovaného období nově zaregistrováni v knihovně nebo jejichž registrace byla obnovena, a kteří jsou oprávněni půjčovat si dokumenty (absenčně i prezenčně) z fondů knihovny a využívat další knihovnické a informační služby.
Graf 6: Počet výpůjček celkem – Součet všech zaregistrovaných půjčení každé knihovní jednotky nebo jednotlivých čísel periodik individuálnímu nebo kolektivnímu uživateli prezenčně či absenčně, všech vyžádaných a zaregistrovaných prodloužení výpůjční lhůty. Za výpůjčku se nepovažuje neregistrovaná výpůjčka z volně přístupných fondů a výpůjčka z vlastního fondu pro služební potřebu.
Využívání elektronických zdrojů v knihovnách ukazuje i nárůst zobrazených (stažených) digitálních dokumentů o 38 % za posledních pět let.
Graf 7: Počet zobrazených (stažených) digitálních dokumentů – Počet zobrazených (stažených) dokumentů z vlastních specializovaných databází a licencovaných elektronických informačních zdrojů případně z OPAC, které jsou uživatelům k dispozici, prostřednictvím lokální sítě nebo internetu.
Přetrvává zájem o tradiční MVS, která se pohybuje kolem 15 tis. výpůjček ročně.
Graf 8: Meziknihovní výpůjční služba z jiné knihovny – Počet všech kladně vyřízených požadavků na zapůjčení dokumentu z fondů jiných knihoven.
Poskytování rešeršních služeb zůstává jednou z významných činností odborných knihoven. Uživatele do nich přivádí stále sofistikovanější digitální informační systémy. Data z roku 2023 se vrátila nad hranici 10 tis. zpracovaných rešerší ročně po propadu z roku 2020.
Graf 9: Počet rešerší zpracovaných na pracovišti – Součet všech zpracovaných požadavků na vyhledávání informací ve formě dokumentografických nebo faktografických záznamů, popř. plných textů dokumentů.
Závěr
Problémem statistik je, že bývají zkreslovány sledováním určitého cíle, potřebou účelové interpretace. Jednoznačně však statistiky umožňují zajímavá porovnání s jinými statistikami, nebo i se sebou samými v průběhu času. Pomáhají zjišťovat uživatelské potřeby, analyzují trendy a tím umožňují cennou zpětnou vazbu.
O jednotlivých parametrech, jejich přínosu, konkrétní definici či způsobech sběru diskutovaly v loňském roce na národní úrovni pracovní skupina pro statistiku a sekce pro služby Sdružení knihoven (SDRUK). Výsledky představil Mgr. Ivo Kareš na výjezdním zasedání Ústřední knihovnické rady v Třešti v listopadu 2023. Zápis je dostupný na https://ukr.knihovna.cz/zapisy-z-porad-ukr/. Na těchto jednáních je zastoupena i Národní lékařská knihovna. Pro rok 2024 nedošlo ke změně definic parametrů, které vykazují zdravotnické knihovny.
Děkujeme všem kolegyním a kolegům ve zdravotnických knihovnách za spolupráci a poskytnutá statistická data.
Citace
PROCHÁZKOVÁ, Vladimíra. Statistická data knihoven a informačních středisek zdravotnických a vzdělávacích zařízení České republiky za rok 2023. Lékařská knihovna. Online. 2024, roč. 29, č. 1-2. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/2024-29-1-2/statisticka-data-knihoven-a-informacnich-stredisek-zdravotnickych-a-vzdelavacich-zarizeni-ceske-republiky-za-rok-2023/ [cit. 26.12.2024].