Eva Lesenková, NLK

Dostupnost ověřených zdrojů informací o zdraví a nemoci ve veřejných knihovnách ČR

Úvod

V České republice existuje hustá síť veřejných knihoven, zahrnující přes pět tisíc pracovišť. Některou z těchto veřejných knihoven ročně navštíví asi 40 % populace.

Zrod veřejných knihoven již od 19. století iniciovala nejrůznější spolková činnost. Knihovny se staly veřejnými institucemi prosazením zákona o knihovnách veřejných obecních v roce 1919 (Zákon o veřejných knihovnách obecních č. 430/1919 Sb.). Jsou tedy ze své podstaty historicky předurčeny stát se i v současnosti přirozenými centry občanského setkávání a příležitostmi pro neformální vzdělávání. Jsou to místa, která jsou otevřena všem bez rozdílu a mohou poskytovat neutrální veřejný prostor pro realizaci celé škály občanských aktivit na lokální úrovni. Za posledních několik let se knihovny proměnily z pouhých půjčoven knih na živá vzdělávací, kulturní, komunitní a kreativní centra. K rozvoji vzdělávacích funkcí dochází zejména v oblasti celoživotního a občanského vzdělávání ve spolupráci se vzdělávacími institucemi a dalšími partnery na celostátní, regionální a lokální úrovni.

Knihovny však již nenavštěvují pouze čtenáři v původním smyslu slova, ale také zájemci o nové služby. Ve stále větším počtu je navštěvují ti, kteří využívají nejrůznější elektronické zdroje a internet přímo v knihovně, on line služby, stávají se vzdálenými uživateli. Knihovny musí pochopitelně reflektovat svými službami virtuální prostředí, ve kterém existují. Novou dimenzi službám v knihovně dodal rozvoj internetu a ICT, které spolu s technologickými možnostmi umožňují rozvíjet oblast služeb elektronických.

Dochází ke změnám tradičního charakteru uživatele a návštěvníka knihovny, ke změně druhů, forem a charakteru služeb knihoven.

Služby knihoven můžeme druhově charakterizovat podle oblastí, ve kterých je služba poskytována. Oblast zpřístupňování a zprostředkování dokumentu (výpůjčka vlastní i cizí, pořízení kopií), oblast vyhledávání dokumentu spolu s poradenstvím (bibliografická a referenční nebo rešeršní služba) a oblast služeb vzdělávacích a kulturních, které mohou podporovat komunitní život, vzdělávání a odpočinek.

Komunitní funkce knihoven se v praxi může prosadit vzdělávacími a kulturními aktivitami. Národní lékařská knihovna a další lékařské knihovny mohou pomoci sehrát roli v posilování zdravotní gramotnosti občanů. Jsou určeny pro poskytování správných zdravotních informací a jsou institucemi, které hospodaří s obrovským informačním potenciálem a mají přímý kontakt nejen se zdravotníky, ale i občany.

Národní lékařská knihovna – webové stránky pro občana MedLike

Národní lékařská knihovna patří mezi veřejné specializované knihovny v oblasti medicíny a příbuzných oborů. Její fondy a služby jsou přístupné všem uživatelům.  Posláním NLK je nejen rozvíjet a zkvalitňovat přístup k vědeckým zdravotnickým informačním zdrojům prostřednictvím moderních knihovnicko-informačních služeb s  využitím technologických řešení, ale také účinně podporovat informačně-zdravotní gramotnost občana.

Informačně-zdravotní gramotnost je vymezena jako soubor schopností, které jsou nezbytné pro rozpoznání informační potřeby zdravotnické informace, identifikovat vhodné informační zdroje a využít je pro vyhledání relevantních informací, zhodnotit kvalitu informací a jejich využitelnost pro danou situaci, analyzovat tyto informace, porozumět jim a využít je ke správnému rozhodnutí o svém zdraví [1].

Speciální nabídka informačních služeb pro občany byla vytvořena na webových stránkách NLK. Jedná se o soubor spolehlivých informačních zdrojů o zdraví a nemoci (MedLike), jenž se může vyvinout v portál, který bude včleněn do zdravotnického elektronického portálu Ministerstva zdravotnictví ČR.

Potenciál NLK spočívá v tom, že nabízí zdroje pro vyhledávání věrohodných zdravotnických informací nejen pro zdravotníky, ale i občany.  NLK uchovává a zpřístupňuje úplný informační fond české lékařské a zdravotnické literatury a vybraný fond zahraniční literatury. Systematickou selekcí spolehlivých zdrojů pro laiky a jejich zpřístupňování v portálu Medvik či v zamýšleném portálu MedLike může přispět k posilování zdravotní gramotnosti.

Pro vymezení obsahu specializovaného informačního souboru (MedLike) je vytvářena metodika, která určuje postupy jak zpracovávat, ukládat a také vyhledávat informační zdroje.

Specializovaný informační soubor MedLike bude vytvářen jako samostatná webová stránka.   Struktura obsahu této stránky je inspirována americkým portálem MedlinePlus. MedlinePlus je předformulovaný MEDLINE, v němž  vyhledávání umožňuje snadný přístup k lékařským časopiseckým článkům a datům, medicínským encyklopediím, tématům o zdraví i k interaktivním výukovým programům pro pacienty atd. Uživatel na webové stránce MedLike nalezne  rubriku „nemoci“ a výhledově rubriku „podpora zdraví“. Obsah rubrik je vytvářen výběrově podle mezinárodní klasifikace nemocí ze statistických ročenek vydávaných ÚZIS a Evropského výběrového šetření o zdraví ( EHIS) 2014.

Pod rubrikou „nemoci“ lze pak nalézt podrubriky, ve kterých jsou jednotlivé nemoci dále tříděny podle výše uvedených určených typů  informačních zdrojů. Z širokého spektra dokumentů, které se nachází ve fondech NLK a v internetových zdrojích, jsme na základě zahraničních zkušeností [2] vytipovali některé kategorie dokumentů vhodných pro informovanost laika v medicíně:

Knihy · Články · Definice · Doporučené postupy · Klinické studie · Weby · Encyklopedie, výkladové slovníky · Videa informační a instruktážní

Kvalita informací

S narůstajícím využíváním internetu se již od 90. let objevují snahy o hodnocení kvality informací. Z mnohých existujících zahraničních metodik v oblasti informací o zdraví a nemoci je nejznámější HON Code Criteria. Z dalších uvádíme JAMA (WM Silberg et al.), Criteria for Assessing the Quality of Health Information on the Internet (Health Information Technology Institute), DISCERN (D Charnock et al.), Assessing the Quality of Internet Health Information (Health Summit Working Group), eEUROPE: Quality Criteria for Health related Websites, EQIP (Ensuring Quality Information for Patients, B Moult) a The Minervation validation instrument for healthcare websites (LIDA).

Souborů hodnotících kritérií existuje celá řada. Na sestavování těchto kritérií se podílí také lékařští knihovníci, kteří mají dlouhodobé zkušenosti práce s informačními zdroji a s vyhledáváním kvalitních informací. Specializovaný zdravotnický knihovník, nejlépe ve spolupráci se zdravotníkem, se tak může podílet na třídění informačních zdrojů jednak podle kritérií kvality a také podle typu zdroje. Podílí se i na přípravě vyhledávacích strategií s cílem usnadnit zdravotníkovi či laikovi vyhledávání.

Metodika posuzování kvality získávaných dokumentů v NLK se vyvíjí s přihlédnutím k publikovaným zahraničním zkušenostem na základě provedené rešerše z bází Ovid Medline Embase, LISA, LISTA, LISS s klíčovými slovy accuracy or quality or reliability or trustworth*) and (assessment or evaluat* or rating) and („information resour*“ or web*) and (patient* or citizen* or consumer*) a na základě odborných knihovnických zkušeností z praxe. Skupinou pracovníků Národní lékařské knihovny byl navržen vlastní soubor posuzovacích kritérií „Rádce pro hodnocení kvality informačních zdrojů“.  Vzniklo tak doporučení osmi zásadních kritérií, které je zveřejněno na webové stránce  MedLike a může pomoci laikovi vybrat kvalitní zdroje.

 Zapojení sítě veřejných knihoven

Jedna z možností rozvoje zdravotní gramotnosti občanů je zapojení sítě veřejných knihoven. NLK zamýšlí poskytovat podporu veřejným knihovnám pořádáním vzdělávacích seminářů a tvorbou materiálů s tématy podporující informačně-zdravotní gramotnost.

Od roku 2015 NLK rozšiřuje marketingové a vzdělávací aktivity o témata týkající se informačně-zdravotní gramotnosti občana:

• Zdraví 2020. Zdraví a informačně zdravotní gramotnost · Komunitní funkce knihoven, role v posilování zdravotní gramotnosti · Role NLK v podpoře zdravotní gramotnosti občana · Spolehlivé zdroje o nemoci pro občana – MedLike· Metodika vyhledávání spolehlivých informačních zdrojů o zdraví a nemoci · Národní strategie elektronického zdravotnictví, zdravotnický portál – informační podpora péče o vlastní zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti

Z významnějších aktivit můžeme zmínit aktivní účast na mezinárodní konferenci European Conference of Information Literacy v září 2016, kde byl prezentován příspěvek „Support of Health Information Literacy for Public Libraries in the Czech Republic” [3] a realizaci říjnového semináře pro knihovníky z veřejných a zdravotnických knihoven Zdraví v knihovně – kvalitní informace o zdraví a nemoci.

Závěr

Zdravotně gramotný člověk je schopný orientovat se v oblasti zdravotnických informací a je připravený o svém zdraví kvalifikovaně rozhodovat. Nízká úroveň zdravotní gramotnosti je spojena se špatnými výsledky v oblasti zdraví a zvýšenými náklady na zdravotní péči.

Občané jsou zvyklí navštěvovat knihovny za účelem vyhledávání relevantních a důvěryhodných informací. Vyhledávání ve zdravotnických zdrojích není triviální a knihovník, který občanovi pomáhá tyto informace a zdroje dohledat, by měl být v této oblasti vyhledávání odborně vzdělaný.

Národní lékařská knihovna disponuje odborníky, kteří selektují spolehlivé zdroje o zdraví nemoci pro občany do informačního souboru MedLike a jsou schopni proškolit ostatní knihovníky a ukázat jim, jak efektivně najít požadovanou a ověřenou zdravotní informaci a jak tuto dovednost předat svým uživatelům.

Citace

1. MEDICAL LIBRARY ASSOCIATION, 2003. Health information literacy definitions.MLANET [online]. MLA [cit. 2012-03-23]. Dostupný z: http://www.mlanet.org/resources/healthlit/define.html
2. Health Topics: information on conditions, diseases and wellness.Medline Plus: Trusted Health Information for You [online]. Bethesda: U.S. National Library of Medicine, 2016 [cit. 2016-11-07]. Dostupné z: https://medlineplus.gov/sitemap.html
3. BOUZKOVÁ, Helena a Adéla JAROLÍMKOVÁ. Support of Health Information Literacy for Public Libraries in the Czech Republic. In:The Fourth European Conference on Information Literacy: (ECIL) October 10th -13th, 2016, Prague, Czech Republic [online]. 2016, s. 176 [cit. 2016-11-07]. ISBN 978-80-270-0530-7. Dostupné z: http://ecil2016.ilconf.org/wp-content/uploads/2016/10/ECIL2016_BoA.pdf

Literatura

1. Schardt, C. (2011). Health information literacy meets evidence-based practice. Journal of the Medical Library Association : JMLA, 99(1), 1–2. http://doi.org/10.3163/1536-5050.99.1.001
2. Medical Library Association. Health information literacy: definitions [Internet] Chicago, IL: The Association; [cited 25 Aug 2010]. < http://www.mlanet.org/resources/healthlit/define.html>
3. BIUANCHINI, Carlo. The Internet and the spread of false information: reliability of the websites, information literacy and the future of the profession. AIB Studi. 2014, 54(1), 61-74. DOI: http://dx.doi.org/10.2426/aibstudi-9957. Dostupné také z: http://search.proquest.com/docview/1728646004?accountid=35514
4. HANNA, Kamal, David BRENNAN, Paul SAMBROOK a Jason ARMFIELD. Third Molars on the Internet: A Guide for Assessing Information Quality and Readability. Interactive journal of medical research. 2015, 4(4), e19. ISSN 1929-073X

---

Citace

LESENKOVÁ, Eva. Podpora zdravotní gramotnosti a knihovny. Lékařská knihovna [online]. 2016, roč. 21, č. 3-4 [cit. 22.12.2024]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2016-21-3-4/podpora-zdravotni-gramotnosti-a-knihovny/. ISSN 1804-2031.