Michaela Lindová, Zdravotnické muzeum NLK
Od poloviny loňského roku asistovalo Zdravotnické muzeum NLK při zrodu a vzniku zajímavé výstavy „První křik, první pláč“, kterou Muzeum hlavního města Prahy slavnostně otevřelo 25. dubna 2017 ve své hlavní budově v ulici Na Poříčí.
Expozice, která nese rukopis architekta Davida Vávry, dává návštěvníkovi možnost přenést se „v kůži“ jedné konkrétní porodní báby Ludmily Kapalínové (1780-1860) do životních podmínek, tajů i úskalí a především změn, které zasáhly porodnické řemeslo v Praze a celé monarchii ve 2. polovině 18. a v průběhu 19. století.
Podle nejrůznějších vládních nařízení a tereziánských řádů (z fondů Zdravotnického Muzea (ZM) NLK zapůjčen např. originál „Instruction für die Hebammen „ – 1770) docházelo postupně k institucionalizaci a centralizovanému rozvoji českého porodnictví. Vznikla první odborná pracoviště na pražské Karlo-Ferdinandově univerzitě (katedra porodnictví – 1759) a babičky byly nuceny se vzdělávat a zapisovat na přednášky anatomie. V oboru se objevili i první muži – porodníci a autoři porodních příruček, mezi nimiž vynikal např. Antonín Jan Jungmann – mladší bratr známějšího národního obrozence a buditele, Josefa.
A. J. Jungmann, Uwod k babenj, Praha 1804
Stal se lékařem a profesorem teoretického i praktického porodnictví na pražské lékařské fakultě a jeho „Úvod k babení “ z roku 1804 a „Lehrbuch der Geburtshilfe für Hebammen“ z roku 1839 rovněž najdeme na výstavě vedle příruček R. J. Steideleho z roku 1792 v českém i německém jazyce. Knihy nabídl fond vzácných tisků ZM NLK.
Díky šťastnému výběru autorů výstavy, kteří sáhli po zachovaných denících jmenované babičky Ludmily Kapalínové, se však podařilo zmapovat celkem přesně významné období dějin českého porodnictví nejen řečí předpisů a příruček, ale i z ryze soukromého a lidského pohledu.
Osud této porodní báby sobínské, které majetek a příbuzenství s farářem na pražském Větrově umožnily od roku 1824 denní studium v Praze na univerzitě, totiž dobře ukazuje řadu proběhnuvších proměn.
Dřevěná poševní zrcadla z tzv. akologického kabinetu pražské lékařské fakulty, počátek 19. století
Informační charakter výstavy doplňuje jistě i příjemné hledisko estetické, ke kterému přispěly na pohled zajímavé předměty ze sbírek Zdravotnického muzea: dřevěné stetoskopy, lesklá kovová poševní zrcadla (dilatátory) podle Simse a Simona nebo dva modely těhotných žen s dítětem – panenky ze slonoviny a vosku, které sloužily jako výukové modely medikům a jiné další předměty nebo nástroje.
Model těhotné ženy z vosku pro použití ve výuce, 18. století
Slavnostní a významný ráz samotného aktu zrození a křtu, který autoři výstavy akcentují, podtrhuje i několik křestních medailí s vyobrazením křtu Ježíše Krista v Jordánu v bohatém filigránovém rámu anebo stříbrná medaile oslavující narození 3. mužského potomka Marie Terezie – arcivévody Leopolda. Poslední zmíněná vypodobňuje nejen císařovnu s nemluvnětem, ale i jejích sedm žijících dětí (numizmatická sbírka ZM NLK).
Křestní medaile pozlacená s motivem křtu Ježíše v Jordánu z roku 1841 v jemném filigránovém rámu.
Výstava se tak zajímavým způsobem připojuje k oslavám 300 let od narození osvícené panovnice a mnohonásobné matky Marie Terezie v českých zemích.
Tereziánská medaile oslavující narození třetího mužského potomka – arcivévody Leopolda, pozdějšího Leopolda II. s poprsím Marie Terezie na lícní straně ( z roku 1747)
Zdravotnické muzeum zapůjčilo nejen mnoho exponátů písemné a hmotné povahy ze svých rozličných sbírek, ale přispělo také řadou cenných informací. Tak se dozvíme, co měla a musela mít porodní bába ve svém příručním kufříku (například stříkačku klystýrovou i výplachovou určenou také k náhlému křtu – poskytl akologický kabinet ZM NLK), ale také které nástroje rozhodně nesměla brát do ruky (kovové porodní kleště dle Levreta nebo dle Thynnea – ze stejného fondu). Neméně důležité bylo ukázat, co musela udělat před i v průběhu vykonávání své záslužné profese. Povinné prozkoušení dle tereziánského nařízení z roku 1753 dokládají dva odznaky s P. Marií Karlovskou a oznámením „EXAM(INATA) LAND HEBAM“z numizmatické sbírky ZM NLK.
Odznak zkoušené porodní báby s Pannou Marií Karlovskou; vydáno po r. 1753
Chcete-li se dozvědět více o tom, jak probíhala výuka na fakultě, jací byli první studenti porodnictví a jejich výukové modely (fantomy) a jak vypadalo prostředí takové „sednice“ na českém venkově či „zákoutí“, kde ženy běžně rodily, zajděte se na výstavu podívat. Máte čas do poloviny října letošního roku.
FOTO: Zdravotnické muzeu NLK
LINDOVÁ, Michaela. První křik, první pláč. Lékařská knihovna [online]. 2017, roč. 22, č. 1-2 [cit. 03.01.2025]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/1672-2/. ISSN 1804-2031.