Konference Knihovny současnosti 2021

Mgr. Klára Bohutínská, PhDr. Veronika Löblová a PhDr. Radana Kodetová, NLK

Na úvod

Mgr. Klára Bohutínská, NLK

Letošní Konference knihovny současnosti 2021 byla výjimečnou událostí, která se zapsala do historie knihovnictví, a to hned z několika důvodů:

Jednalo se o první velkou knihovnickou akci konanou v prezenční formě, jež se konala od propuknutí covidové epidemie.

Za celé roky konání konference (od roku 1992), se nikdy nestalo, že by se jí zúčastnil, i přes opakované pozvání, ministr kultury. Letos byla tato neslavná tradice přerušena, neboť zahájení konference byl přítomen Lubomír Zaorálek, současný ministr kultury. Pan ministr přinesl knihovníkům významnou informaci o podepsání memoranda Ministerstva kultury a Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, které se týká především spolupráce knihoven a dalších kulturních a paměťových institucí se školami a školskými zařízeními v oblasti kulturního povědomí a  také čtenářské, informační a mediální gramotnosti.

Konference se stala významnou i proto, že během ní došlo k podepsání Memoranda o spolupráci partnerských zemí na léta 2022–2025. Memorandum podepsali zástupci Library and Information in Germany – Federal Union of German Library Associations (Sabine Homilius) a Sdružení knihoven ČR (Tomáš Řehák).

1. DEN (7. září)

První den byl tradičně věnován slavnostnímu uvítání, předávání medailí Z. V. Tobolky, přednáškám sponzorů a zahraničních hostů. Ceny Zdeňka Václava Tobolky v první kategorii za rozvoj českého knihovnictví obdrželi: Štěpánka Běhalová (Knihovna Muzea Jindřichohradecka), Martina Wolna (Městská knihovna Třinec) a Vojtěch Vojtíšek (Městská knihovna v Praze). V druhé kategorii za celoživotní práci na rozvoji českého knihovnictví dostala cenu Helena Legowicz (Regionální knihovna Karviná).

První den konference vystoupili 3 zahraniční hosté. Sabine Homilius svou prezentací představila německé knihovnictví a to, co se v něm děje. V Německu je přes 9 300 institucí, které měly v minulém roce dohromady přes 225 mil. fyzických návštěv a 334 mil. přístupů k e-knihám. Síť německých knihoven má decentralizovanou strukturu – nemá žádný národní ústřední orgán, ani legislativu upravující knihovny na národní úrovni. Knihovnictví našich sousedů v současnosti řeší témata jako umělá inteligence, Open Access, problematika náboru nových pracovníků, výzkumná data či udržitelnost a knihovny.

Druhou zahraniční prezentaci představil Rolf Hapel, profesor na University of Washington.  Profesor Hapel pochází z Dánska a stojí za veřejnými knihovnami v Aarhusu. Ve přednášce představil směr, kterým by se knihovny měly vydat. Knihovny by tak mohly plnit odlišné role, než dosud, např.:

  • knihovna jako ochránce soukromí
  • knihovna jako komunitní paměťová banka
  • knihovna jako obhájce udržitelnosti
  • knihovna jako tvůrce smyslu života

Posledním zahraničním příspěvkem byl Projekt SANDI prezentovaný Tammy Westergard. Tento projekt ukazuje, kde se všude knihovny mohou zapojovat. Knihovny jsou v tomto projektu důležitým pilířem, protože jsou základní vstupenkou pro systém rekvalifikací; také provádějí průzkum kariérních příležitostí. Cílem projektu je pomoci lidem, kteří v důsledku dopadů pandemie Covid-19 a probíhající ekonomické transformace přišli o práci ve státech Kalifornie a Nevada. Nabízí možnost prostřednictvím virtuální reality získat nové kompetence, které by jim umožnily zajistit si lepší pracovní příležitosti a vymanit se ze sociálního a ekonomického vyloučení. V současnosti je možné se rekvalifikovat v oborech zdravotnictví, IT, kvalifikovaná řemesla či logistika.

Na závěr prvního dne bylo předáno ocenění Handicap Friendly, a to: Krajské vědecké knihovně v Liberci, Knihovně Kroměřížska a Krajské knihovně Františka Bartoše ve Zlíně.

2. DEN (8. září)

Druhý den si bylo možné vybrat ze tří sekcí, které svými tématy kopírovaly základní pilíře nové Koncepce rozvoje knihoven v České republice na léta 2021–2027 s výhledem do roku 2030, a to: Knihovny v demokracii, Knihovny a vzdělávání a Knihovna jako kulturní instituce.

Knihovny v demokracii

PhDr. Veronika Löblová, PhDr. Radana Kodetová, NLK

V rámci sekce Knihovny v demokracii se uskutečnila poměrně rozsáhlá panelová diskuze. Účastnilo se jí šest významných hostů z rozmanitých oblastí: Věra Vohlídalová – bývalá ředitelka KVK v Liberci, Tomáš Samek – lingvistický antropolog, Monika Horáková z knihovny PF UK, Ondřej Filipec – PP UP z katedry politologie a Michal Černý z KISK FF MU. Celou diskuzí provázel Daniel Bechný ze Studijní a vědecké knihovny v Plzni.

Rámec diskuze tvořilo 8 otázek:

  • Co pro vás konkrétně znamená pojem demokracie?
  • Co je předpokladem demokracie?
  • Je knihovna svobodným prostorem pro vyjádření jakéhokoliv názoru?
  • Je knihovna politickým centrem dění?
  • Jsou knihovny demokratické a pravdivé?
  • Jsou knihovny schopné demokracii bránit a posilovat ji?
  • Jsou schopné se v demokracii bránit samotné knihovny?
  • Jsou knihovny vhodným prostorem, a to zejména fyzickým, umožňujícím návrat ke komunikační slušnosti?

Je třeba říci, že celá diskuze probíhala v příjemné, tolerantní a demokratické atmosféře.

Zazněla slova jako svoboda, osobní svoboda, dialog, komunikace. Slova o tom, že demokracie je o odvaze, o toleranci, o možnosti volby a schopnosti rozhodovat se. Zúčastnění diskutující nalezli shodu v podstatné části otázek.

Např. v tom, že knihovna by měla být demokratickým prostorem pro občanskou společnost, kde se mohou setkávat jak čtenáři, tak nečtenáři, třeba i nezaregistrovaní kolemjdoucí, kteří potřebují na chvíli připojení Wi-Fi, nebo studenti, kteří se nemají kde učit a potřebují nějaké klidné a bezpečné místo. I lidé, kteří si chtějí na chvíli jen tak posedět v příjemném prostředí. Knihovna by měla být prostorem, ve kterém se mohou setkávat lidé s různým smýšlením. Mohou se zapojovat do různých debat, besed a seminářů a vyslovit bez obav svůj názor, o kterém se bude diskutovat.

K tomu je třeba zapojit jak čtenáře, tak knihovníky, vést otevřený dialog, který je předpokladem demokracie, a tím i předpokladem k vychování „dospělých“ čtenářů a následně k vytvoření „dospělé“ společnosti. Nabízet čtenářům všechny typy literatury, ale vychovávat je už od dětství k tomu, aby si sami dokázali vybrat informace a pracovat s nimi v kontextu; tak, aby v budoucnu nebylo nutné opět budovat fondy s omezeným přístupem. Diskutovat s nimi o tom, jaké služby a jaký fond by měla knihovna nabízet.

Knihovna by se tak mohla a měla stát svobodným prostorem pro vyjádření jakéhokoliv názoru, zároveň však při respektování pravidel, která v demokratické společnosti musí existovat. Měla by být veřejným prostorem společenského dění a měla by se přizpůsobovat potřebám měnící se společnosti, jak z hlediska měnících se druhů dokumentů, stále častěji virtuálních, tak z hlediska věkového složení čtenářů. Propojení fyzického prostoru s virtuálním by mohlo být řešením. Pro mladou generaci například nabízením informací a přístupu přes sociální sítě. Zároveň však je třeba vyjít vstříc narůstající stárnoucí populaci a připravit tak všem bezpečný a příjemný prostor, takový, jaký znají a cítí se v něm dobře (případně s šálkem dobré kávy). Aby se vše uvedené mohlo stát realitou, vyžaduje to od knihovny nezapomínat na demokratický přístup především k těm, kteří mají naplňovat její poslání.

Knihovna není statická, ale je to dynamický organismus, který prošel během staletí mnoha obměnami a neustále se vyvíjí. Je jen na nás, knihovnících, jak se s tím vypořádáme.

3. DEN (9. září)

Mgr. Klára Bohutínská, NLK

Program posledního dne konference nesl název “Milníky a pilíře 2021”. Ředitel Národní knihovny ČR (dále NK ČR) Tomáš Foltýn a nová náměstkyně sekce Knihovní fondy a služby Lenka Maixnerová společně představili střednědobou strategii rozvoje NK ČR. Účastníci byli seznámeni s vizemi budoucnosti fungování NK ČR, s aktuálně realizovanými úkoly a možnými riziky, která (nejen) NK ČR mohou ohrozit. V budoucnu se například bude řešit končící podpora systému ALEPH, registrace uživatelů na dálku prostřednictvím CZECHPOINT, zveřejňování dat (legálně), možnost registrace uživatelů prostřednictvím bankovní identity atd.

Martin Lhoták z Akademie věd České republiky se ve svém příspěvku věnoval centrálnímu řešení digitálních knihoven. Ukazuje se, že české knihovnictví potřebuje koncepčnější řešení pro digitální knihovny. Jednou z vizí je tzv. SuperKramerius. Do budoucna by mohlo existovat pouze jedno jádro Krameria, které by bylo přístupné více knihovnám. Vlastní instanci Krameria by provozovalo pouze několik velkých knihoven. Toto řešení by mohlo pomoci s problémy se synchronizací, aktualizací a správou zdrojových dat.

Na závěr konference proběhla moderovaná panelová diskuze, na které Paulína Tabery, Radovan Auer, Pavel Baran, Petr A. Bílek, Jiří Pelán, Tomáš Kubíček, Tomáš Řehák a plénum vyjádřili svůj názor na roli knihoven v dnešním nejistém světě.

Citace

BOHUTÍNSKÁ, Klára, Radana KODETOVÁ a Veronika LÖBLOVÁ. Konference Knihovny současnosti 2021. Lékařská knihovna. Online. 2021, roč. 26, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2021-26-3-4/konference-knihovny-soucasnosti-2021/ [cit. 22.12.2024].