Velký kongresový sál, nová budova Národního muzea, 24.– 25. října 2023
Mgr. Šimon Krýsl, Zdravotnické muzeum, NLK
Konference Muzeum a změna pořádá Asociace muzeí a galerií společně s dalšími paměťovými institucemi od roku 2002, obvykle jednou za tři roky. V letošním roce se po COVIDové pauze jednání vrátilo do Národního muzea, kde se konaly již první ročníky cyklu. Konference představila měnící se roli muzeí, proměny cílů, obsahu i možností sbírkotvorné i výstavní činnosti i nové problémy a tísně, na něž muzea narážejí ve druhém desetiletí 21. století. Zpráva o dvoudenním jednání snad může být zajímavá i pro knihovníky, kteří ve své praxi řeší velmi podobné výzvy, a to ve všech dotčených oblastech.
V prvním bloku konference představili zástupci Národního muzea, Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, Armádního muzea VHÚ na Žižkově a Muzea literatury (Památníku národního písemnictví) v posledních letech otevřené expozice v nových budovách a ukázali, jak se proměnila a proměňuje krajina pražských muzeí. Ať šlo o důraz na sociální angažovanost při tvorbě výstav i sbírek, těsné propojení výstavby budovy a expozice či mnohotvárnost uchopení tak těžko vystavitelného předmětu, jakým je literatura, účastníky tyto příspěvky inspirovaly k návštěvě i k budování vlastních expozic, ač ovšem obvykle v menším prostoru a s menšími náklady. Druhý blok z různých úhlů zkoumal právní rámec činnosti muzeí: dlouhodobé, ač stále neúspěšné úsilí o prosazení muzejního zákona v České republice, srovnání s právní situací na Slovensku, dále benchmarking, přípravu registračního systému muzeí a galerií, systémy řízení právních rizik v muzeích a konečně vnitřní evaluační nástroj pro muzea MOI (Museums of Impact) Framework, který v letech 2019–2022 vznikl v síti NEMO (Network of European Museum Organizations). V České republice jej testovalo Muzeum loutek v Západočeském muzeu.
Přednášky posledního bloku prvního dne konference vykreslily současné možnosti a změny muzejního výstavnictví. Obsahově bohatá a konkrétní byla prezentace Aleny Kotyzy a Kristýny Říhové z Národní galerie o alternativní pedagogice a diskursivnímu, tedy na rozpravu s rozličnými návštěvníky a posluchači zaměřenému přístupu k muzejní edukaci, a to ve výstavách Digitální blízkost (2002) o vztahu technologie a intimity a Nikdo sem nepatří víc než ty (2022–2023), která cílila na nacionalistické narativy v politice střední Evropy, i v nové trvalé expozici Konec černobílé doby 1930–2021, která uvádí pestrou mozaiku umělecké tvorby 2. poloviny 20. století do vztahu se společenskými a politickými činiteli, které ji utvářely a utvářejí. Přednáška Barbory Kulihové z Vojenského historického ústavu o muzejních programech pro studenty se speciálními potřebami byla jak plná nových podnětů, tak nesmírně užitečná pro každodenní praxi v muzeích libovolného zaměření. Jan Šejbl z Náprstkova muzea pak ukázal, jak se v dějinách proměňovala fotografie jako sbírkový předmět i úhly zájmu o ni či etické otázky, spojené s jednotlivými snímky, soubory fotografií, fotografickou praxí všeobecně a etnografickou fotografií zvlášť. Přednáška nezapomněla ani na využití fotografie pro evidenci a dokumentaci, péči o snímky a možnosti a omezení jejich prezentace.
Druhý konferenční den se věnoval nejprve muzeu jako vědecké a výzkumné instituci a možnostem a metodice vědecké práce v nestátních a menších muzeích. Významnou databázi dokumentující muzejní výstavy (1990–2020), tedy aspekt naší činnosti, který se jinak nejsnáze propadá do zapomenutí, představila Ivana Kocichová z Národního zemědělského muzea a projekt vzbudil velký zájem i vzrušení. Dana Kubátová ze strojní fakulty Západočeské university v Plzni představila technologie a metody reverzního inženýrství jako postupu dokumentace, reprodukce a tvorby sbírkových předmětů. Poskytla zásadní orientaci v těchto postupech těm, kdo se snaží s fotogrammetrií či 3D skenováním v evidenci i prezentaci sbírek pracovat, i těm, pro něž jsou nové. Druhý, nejdelší blok konference se zabýval ochranou kulturního a přírodního dědictví, tématem, které v době válečných konfliktů i živelných pohrom bohužel nabylo na aktuálnosti. Zástupci Modrého štítu představili práci této organizace v ČR a nově i na Slovensku, Dita Limová z Ministerstva kultury pak historii, dokumenty i nové projekty UNESCO v ochraně kulturního dědictví lidstva.
Přednáška Romana Liubuna a Liubov Hodovanské o „Kulturním a historickém dědictví na válečné linii“ / foto Veronika Löblová
Přednášky o kulturním dědictví ohroženém válkou ukázaly, jak relativní je tíže problémů, kterým muzejníci v České republice čelí. Zároveň představily minulé i současné snahy české muzejní veřejnosti ve skutečně krizových situacích pomoci. Roman Liubun a Liubov Hodovanska doložili daty, čísly i obrazy destrukci a rabování kulturních hodnot na Ukrajině zasažené ruskou agresí. Silvie Vančurová popsala projekty materiální pomoci, restaurátorské spolupráce a další součinnosti s muzejníky v Sýrii a na Ukrajině mezi lety 2017 a 2023. Podporou ukrajinských muzeí ze strany ICOM, ale i Ministerstva kultury, Národního muzea a Národní knihovny se věnoval i příspěvek Pavla Jiráska. Prezentace v závěrečném bloku se nevyhnuly ani pátrání po sbírkách ukradených v nedávné i delší minulosti, možnostem muzeí reagovat na útoky „aktivistů“ a předcházet jim i spolupráci menších muzeí ohrožených mimořádnými událostmi jakékoli povahy. Závěrečný příspěvek Michala Ďuroviče pak představil podobná ohrožení i pomocné akce u kolegů v českých archivech.
Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová. Skleněná plastická stěna pro foyer Federálního shromáždění ČSSR, Praha, 1972
Konference proběhla v historických prostorách někdejšího Federálního shromáždění. Pro muzejníky milá je skutečnost, že prostory zachovaly část interiéru včetně hlasovacího zařízení Sněmovny národů či skleněné plastické stěny Stanislava Libenského a Jaroslavy Brychtové v předsálí. Atmosféra setkání muzejníků byla jako vždy příjemná. Někteří zahraniční hosté, především z Ukrajiny, ale i ze Slovenska, přednesli skutečně zásadní příspěvky. Jiné mezinárodní přednášky – z menších, soukromých muzeí – bohužel přinesly jen málo nového. Ani drobné, opakující se technické problémy s mikrofony však nenarušily bohatství předávaných zkušeností a pohledů na nejžhavější témata muzejní současnosti.
Citace
KRÝSL, Šimon. Mezinárodní konference Muzeum a změna VI: Strategie, trendy, vize a nové pohledy. Lékařská knihovna. Online. 2023, roč. 28, č. 3-4. ISSN 1804-2031. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archiv/2023-28-3-4/mezinarodni-konference-muzeum-a-zmena-vi-strategie-trendy-vize-a-nove-pohledy/ [cit. 05.02.2025].