Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2019

Ondřej Pleskot, Ondřej Šafařík, Přemysl Víška, NLK

Začátkem prosince se na pražském Chodovci uskutečnil jubilejní, v pořadí již 20. ročník konference Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2019, který pořádá Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky. Tato konference se tradičně zabývá problematikou spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a ústavů památkové péče, které k tomuto účelu využívají informační a komunikační technologie.

Budova národního archivu (místo konání konference) Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1rodn%C3%AD_archiv

Letošní ročník konference byl výjimečný tím, že se konal ve třech dnech. První dva dny proběhl tradiční program, třetí den se uskutečnil speciální seminář s Bertem Lyonsem na téma Správa a uchovávání kulturního dědictví v digitalizované a nativně digitální formě. I letos program konference první dva dny moderovali PhDr. Vít Richter a Mgr. Tomáš Foltýn a posluchači měli možnost shlédnout v zaplněném sále celou řadu zajímavých příspěvků. Na dalších řádcích se můžete s několika z nich ve stručnosti seznámit.

Tvořivá práce s historickými prameny ve škole – zkušenosti z vývoje a testování aplikace Historylab – Mgr. Vojtěch Ripka, Ph.D., ÚSTR

Hned první den na konferenci zaznělo několik zajímavých prezentací. Jednu takovou představil i Mgr. Vojtěch Ripka z Ústavu pro studium totalitních režimů, který posluchače v sále seznámil s výukovou aplikací Historylab.

Zdroj: prezentace HistoryLab, Mgr. Vojtěch Ripka, Ph.D., ÚSTR

Na vývoji této aplikace se kromě Ústavu pro studium totalitních režimů podílí i další instituce (např. ČVUT, Pedagogická fakulta UK, Ústav pro soudobé dějiny AVČR atd.). Vývojáři si kladou za cíl podnítit zájem žáků o historické prameny a rozvíjet dovednosti, které podporují historickou gramotnost a kritické myšlení.

Významný zdroj obsahu aplikace tvoří média, kam kromě historických fotografií patří i umělecká díla, textové dokumenty, audio nahrávky, mapy, ale třeba i karikatury. Žáci mohou aplikaci využívat jak pro samostatnou přípravu, tak pro práci v užší skupině či přímo během výuky ve třídě.

Na testování, které probíhá od podzimu 2016 až do současnosti, se v různých fázích podílelo 93 učitelů základních a středních škol a to prostřednictvím 50 cvičení (pomocí jednoho či dvou testů). Shodují se přitom, že aplikace lépe funguje, je-li používána opakovaně v delším časovém období. Zároveň v ní vidí potenciál pro poskytování zpětné vazby (včetně hodnocení) žákům, nicméně prozatím ne úplně využitý.

Pro vyučující představuje Historylab především jakousi dějepisnou dílnu, která slouží k vhodnému doplnění faktografického výkladu učiva a motivuje tak žáky ke kladení otázek a diskuzi ve třídě. To ostatně potvrzují i prezentované zkušenosti učitelů, kteří si pochvalují, že se tímto způsobem mohou dostat i k odpovědím těch žáků, kteří jindy příliš neodpovídají. Dále ocenili, že fotografie, která byla předtím pouhým dodatkem k textu, nyní tvoří cenný zdroj informací a bádání.

Aplikace je určena především pro žáky od druhého stupně základní školy výše. Na dotaz posluchačky, zda by bylo možné aplikaci využít i pro nižší ročníky, odpověděl Mgr. Ripka, že vývojáři mentalitě mladších dětí příliš nerozumějí, a tudíž využití aplikace vidí jako vhodné nejdříve od druhého stupně ZŠ.

Druhá otázka se týkala samotné náplně aplikace a případného většího zapojení učitelů do tvorby jejího obsahu. Zde Mgr. Ripka uvedl, že doposud za obsah aplikace odpovídali výhradně samotní vývojáři a byl by rád, kdyby tomu tak zůstalo i nadále.

Fotosbírka Náprstkova muzea v digitálním světě – Mgr. Jan Šejbl, DiS., Národní muzeum – Náprstkovo muzeum

Tuto prezentaci představil druhý den konference Mgr. Jan Šejbl. Seznámil účastníky s historií Náprstkova muzea a poté se zaměřil především na fotosbírku ve fondu Náprstkova muzea.

Muzeum založil v roce 1873 Vojta Náprstek a původně sloužilo jako soukromé průmyslové muzeum. Až později začalo převažovat zaměření na mimoevropské kultury. V současné době je Náprstkovo muzeum organizační složkou Národního muzea a zahrnuje knihovnu, archiv a muzejní sbírky, jako např. sbírku asijskou, mimoevropské etnografie, mimoevropské numismatiky, sbírku starověkého Egypta, Náprstkova inventáře a fotosbírku (etnografickou).

Fotografický materiál Náprstkova muzea se skládá ze:

  • sbírky historických fotografií (několik desítek tisíc fotografií, papírové a skleněné stereoskopy),
  • sbírky Náprstkova inventáře (31 daguerrotypií, 30 fotografií),
  • fotosbírky (etnografické – přes 44 tisíc snímků),
  • archivu Náprstkova muzea (fotografie v archivních fondech)
  • dalších sbírek (Čína, Japonsko – historické suvenýrové fotografie).

Fotosbírka Náprstkova muzea vznikala výběrem z fotografického materiálu, evidovaného od 50. let 20. století jako pomocný materiál. V roce 2002 pak byla fotosbírka zapsána do Centrální evidence sbírek a v rámci Náprstkova muzea se dělí na dvě podsbírky:

  • negativy a diapozitivy (cca 39 500 ks)
  • fotografie, filmy, videozáznamy a jiná média (cca 5 300 ks).

Zdroj: Výroční zpráva Náprstkova muzea

Dodnes je fotosbírka příležitostně doplňována nákupy, dary a převody z jiných fondů muzea a je pramenem pro etnografický výzkum a studium osobností významných cestovatelů a sběratelů. V neposlední řadě je využívána i pro publikace a nejrůznější výstavy.

Fotosbírku lze evidovat podle celé řady kritérií, jako je např. osobnost původce, geografická příslušnost podle kontinentů nebo geografická příslušnost podle zemí.

Zásadní roli zde sehrává i digitalizace. Skenování snímků totiž umožňuje nahradit fyzický objekt jeho digitální kopií, což má neocenitelnou roli při on-line zpřístupnění, ale i třídění a virtuálním spojování dříve rozdělených celků. V současné době je zdigitalizováno přes 33 000 snímků z fotosbírky, tedy cca 74%.

Celá sbírka je pak přístupná přes:

Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě klimatické krize – Mgr. Katarína Gatialová, Kristýna Doležalová, Národní filmový archiv

S nezvyklým příspěvkem s přesahem i do dalších oborů vystoupili na konferenci zástupci Národního filmového archivu (NFA).

Zdroj: prezentace Archivy, knihovny a muzea v digitálním světě klimatické krize – Mgr. Katarína Gatialová, Kristýna Doležalová, Národní filmový archiv

V rámci této instituce vznikla v červnu roku 2019 Klima skupina, jejímž cílem je inspirovat zaměstnance, zajistit lepší ekologické poměry v rámci NFA, vzdělávat v této oblasti veřejnost a navázat spolupráci s dalšími kulturními institucemi, přičemž v této souvislosti bylo zmíněno prohlášení pražských kulturních institucí k vyhlášení stavu klimatické nouze.

Náplň činnosti této skupiny byla rozdělena do pěti různých podskupin:

  1. Nákladové nádraží Žižkov, které má sloužit jako budoucí sídlo instituce
  2. Energetická náročnost zabezpečení sbírek
  3. Osvěta
  4. Komunikace
  5. Provozní aspekt

Schůzky skupiny probíhají jak hromadně, tak jednotlivě, zároveň jsou sdíleny zápisy z těchto schůzek, a to například prostřednictvím Google disku či skrze emailovou skupinu.

Jako součást osvěty probíhají i semináře, kam jsou zváni odborníci, kteří se změnou klimatu zabývají. Tyto semináře jsou přitom přístupné i široké veřejnosti. Dále se Klima skupina NFA účastní demonstrací za klima. Účast ve skupině je pro zaměstnance NFA dobrovolná.

Na téma klimatické krize panují ve společnosti různé názory a je třeba o nich diskutovat. Otázkou je, zda si Národní filmový archiv neměl vybrat pro svoji prezentaci spíše jiné fórum, např. takové, které se zabývá ochranou životní prostředí. To nepřímo potvrdil i dotaz jednoho posluchače z publika, který chtěl diskutovat spíše o samotné klimatické krizi než o činnosti NFA v této oblasti.

Systém národního agregátora – Czechiana a národní platforma pro elektronickou správu

Posluchači byli seznámeni s realizovanými projekty v rámci výzvy číslo 25 Integrovaného regionálního operačního programu „Zefektivnění prezentace, posílení ochrany a rozvoje kulturního dědictví“.

Nejužitečnější ale byla část příspěvku o vývoji projektů ve Specifickém cíli 3.2, především pak „Systém Národního agregátora – Czechiana“. Veřejná zakázka na dodavatele softwarové části je zde v procesu, probíhá hodnocení nabídky uchazeče, který již prezentoval funkční „prototyp“. Na pokyn ministra kultury byla zřízena i pracovní skupina k projektu Czechiana. Tato skupina má mimo jiné sloužit k odbornému poradenství, cílenému na specifické potřeby a požadavky na příslušné informační systémy.

V rámci Specifického cíle 3.2 je také očekáván vývoj v rámci projektu Národní knihovny s názvem „Národní eKnihovna“. Zde je veřejná zakázka na dodavatele softwarového řešení v procesu přípravy.

V novém připravovaném programovém období 2021 až 2027 bude z celkové předpokládané alokace pro Českou republiku ve výši 20 miliard eur připadat jen necelých 7 procent na projekty, na které můžou dosáhnout i knihovny. Konkrétně jde o Specifický cíl 5.2 „Kulturní dědictví a cestovní ruch“. A zde jen zlomek z těchto prostředků je využitelný na „Revitalizaci, odbornou infrastrukturu a vybavení k ochraně kulturního dědictví pro oblast veřejných a speciálních knihoven“. Přesto by stálo za to zkusit v novém programovém období na tyto prostředky dosáhnout!

Digitalniknihovna.cz – jak to celé vzniklo a co bude dál – MgA. Michal Indrák, MZK Brno – Bc. Martina Smetánková, MZK Brno

Digitální knihovna zahrnuje všechny digitální knihovny různých knihovnických organizací.

Autoři předvedli novinky na serveru Digitální knihovna a také určitou vizi, kam by tento portál měl směřovat. Také poukázali na opakované nedostatky v zabezpečení a fungování portálů v knihovnických institucích.

Pro srovnání byl zmíněn portál databazeknih.cz, jelikož je hodně populární. Je navštěvován mnohem více, než běžné digitální knihovny.

A co je nového na tomto portálu Digitální knihovna? Chystá se sekce „oblíbené“ s vlastním prostředím a přehledem aktivit při prohlížení knih v rámci portálu. V přípravě jsou „virtuální sbírky“. Ty budou mít status dokumentu. Uživatelé zde budou moci vkládat i části či výřezy dokumentů. Také je v plánu „geografická část“ zaměřená na mapy. Digitální knihovna již nyní umí přepínat mezi jednotlivými knihovnami s Krameriem ve verzi 5.

Při vytváření mnoha knihovnických aplikací a databází se bohužel mnohdy v knihovnických organizacích zapomíná na jeden důležitý fakt. Pro koncového uživatele musí být výsledek snadno dohledatelný na pokud možno prvních pozicích ve vyhledávači Google, případně Seznam, či jiných.

Problémem může být také odezva webu. Google při pomalejší odezvě automaticky posouvá výsledek vyhledávání níže. A je jasné, že většina uživatelů už k těmto pozicím vyhledávání nedojde.

Některé portály stále ještě používají HTTP. Uživateli se pak objeví hlášení, že se jedná o nedůvěryhodný web. Přejít na zabezpečené HTTPS je opravdu jeden z nejdůležitějších kroků v každé organizaci.


Citace

PLESKOT, Ondřej, Ondřej ŠAFAŘÍK a Přemysl VÍŠKA. Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2019. Lékařská knihovna [online]. 2019, roč. 24, č. 3-4 [cit. 02.04.2020]. Dostupné z: https://casopis.nlk.cz/archivy-knihovny-muzea-v-digitalnim-svete-2019/. ISSN 1804-2031.